9 C 174/2020-163

Rubrum

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 504 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 504 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 504 000 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku 122 488,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 18. 10. 2019 domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 504 000 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Dle žaloby byly dne 7. 11. 2016 mezi žalovanou jako podnájemcem a žalobcem jako nájemcem uzavřeny dvě smlouvy o podnájmu vozidel, a to tahače [název] [registrační značka] s nákladním návěsem [název] [registrační značka] a tahače [název] [registrační značka] s nákladním návěsem [název] [registrační značka]. Podnájem byl sjednán na dobu 6 měsíců od podpisu smlouvy, podnájemné činilo 42 000 Kč měsíčně, tedy ve vztahu ke každé soupravě celkem 252 000 Kč. Žalovaná, ač byla žalobcem opakovaně vyzvána, dluh neuhradila.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala, proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu podala odpor (č.l. 6) s tím, že z její strany se žalobcem nikdy žádná nájemní smlouva uzavřena nebyla. Následně podáním ze dne 16. 11. 2020 (č.l. 13) žalovaná doplnila, že podpisy na soudu předložených podnájemních smlouvách nejsou pravými podpisy jednatelky žalované, žalobou označená vozidla žalovaná v období 7. 11. 2016 – 6. 5. 2017 neužívala, od žalobce nikdy ani žádný tahač či návěs nepřevzala, žádná vozidla žalobce neprovozovala. Žalovaná zároveň nikdy pro žalobce nevykonávala žádnou činnost podle jeho pokynů v souvislosti s provozováním mezinárodní kamionové dopravy. Faktury [číslo] žalovaná nepřijala, neeviduje je ve svém účetnictví a ve vztahu k nim nenárokovala DPH (č.l. 50). Při jednání dne 25. 10. 2021 žalovaná doplnila, že pokud byla nějaká smlouva uzavřena, stalo se tak výhradně za účelem získání živnostenského oprávnění. Zároveň zdůraznila, že po tři roky nebylo žalobcem žalované poskytnuto žádné plnění.

3. Podáním ze dne 4. 5. 2021 (č.l. 18 – 19) žalobce doplnil, že ve vztahu k předmětu podnájmu byl sám nájemcem na základě kupních smluv s výhradou vlastnického práva do plné úhrady kupní ceny č. 2015 /00243 ze dne 16. 12. 2015, 21. 8. 2015 a ze dne 21. 4. 2015 Smlouva, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [název] [registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka] (č.l. 11 – 16 e-spisu) byla za žalovanou podepsána jednatelkou [jméno] [příjmení] Smlouva, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [název][registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka] (č.l. 25 - 27) byla za žalovanou podepsána otcem jednatelky [jméno] [příjmení] na základě jejího pověření. K faktickému předání a převzetí vozidel došlo 7. 11. 2016 tím, že žalovaná na vozidla nasadila vlastní řidiče, někdy si žalovaná zakázky zajistila sama, někdy je zprostředkoval žalobce, vždy však byly prováděny jménem a na účet žalované, vozidla byla vždy řízena osobami zajištěnými žalovanou, k nimž žalobce neměl žádný vztah. Žalovaná vystavovala faktury za jednotlivé přepravy (označené„ provedená práce dle smlouvy“). Při fakturaci nebylo postupováno dle čl. 5 smluv z důvodu informace žalované o nedostatku finančních prostředků, z vystavených faktur nechtěl zároveň žalobce odvádět DPH. Žalobce vyjádřil podezření, že žalovaná uplatnila ze žalobcem vystavených faktur odpočet DPH.

4. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

5. Žalobce k prokázání svého tvrzení o uzavření smluv o podnájmu vozidel předložil soudu dvě listiny datované dnem 7. 11. 2016, přičemž podáním ze dne 4. 5. 2021 (č.l. 18 – 19) doplnil svá tvrzení, že smlouva, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [název][registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka] (č.l. 11 – 16 e-spisu) byla za žalovanou podepsána jednatelkou [jméno][příjmení]. Smlouva, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [název] [registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka] (č.l. 25 – 27, v přílohách žalobce) byla za žalovanou podepsána otcem jednatelky [jméno] [příjmení] na základě jejího pověření. Podle znění obou listin, které označují žalobce jako nájemce a žalovanou jako podnájemce, nájemce přenechává podnájemci a podnájemce přijímá do užívání předmět pronájmu (jednotlivými smlouvami označená vozidla s návěsy) za účelem provozování mezinárodní kamionové dopravy dle pokynů nájemce. Den zahájení podnájmu byl stanoven ode dne podpisu smlouvy s trváním na dobu 6 měsíců, přičemž v souvislosti s převzetím předmětu podnájmu měl být sepsán předávací protokol podepsaný oběma stranami. Nájemné bylo stanoveno v celkové výši 42 000 Kč (30 000 Kč za tahač, 12 000 Kč za návěs) se splatností do 14. dne kalendářního měsíce, za který je placeno na základě příslušné faktury vystavené pronajímatelem.

6. Za podnájem vozidla [název] [registrační značka] a návěsu [název] za období 7. 11. 2016 – 6. 5. 2017 požadoval žalobce po žalované fakturou [číslo] ze dne 4. 6. 2019 (č.l. 22 e-spisu) zaplacení částky 252 000 Kč se splatností 18. 6. 2019. Za podnájem vozidla [název] [registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka] za období 7. 11. 2016 – 6. 5. 2017 požadoval žalobce po žalované fakturou [číslo] ze dne 4. 6. 2019 (č.l. 23 e-spisu) zaplacení částky 252 000 Kč se splatností 18. 6. 2019. Dle sdělení Finančního úřadu pro [anonymizováno], územního pracoviště v [obec] (č.l. 56) vznikl u těchto daňových dokladů příjemci plnění nárok na odpočet DPH v měsíci červnu 2019. Podle údajů v kontrolním hlášení a daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období červen 2019 daňový subjekt [právnická osoba] s největší pravděpodobností nárok na daňový odpočet neuplatnil.

7. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky 504 000 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o podnájmu ze dne 7. 11. 2016 předžalobní upomínkou ze dne 20. 6. 2019 (č.l. 24 e-spisu, kopie nevyzvednuté zásilky č.l. 25 e-spisu).)

8. Dle sdělení Krajského úřadu [anonymizováno], odboru dopravy a silničního hospodářství, oddělení silniční dopravy ze dne 14. 11.2022 (č.l. 92) bylo žalované dne 15. 3. 2017 vydáno na základě žádosti a zahajovací rozvahy potvrzení o prokázané finanční způsobilosti dopravce pro kalendářní rok 2017 pro jedno nákladní vozidlo; finanční způsobilost je třeba prokazovat každý rok. Následně bylo dne 23. 3. 2017 MěÚ [obec], živnostenským úřadem, vydáno živnostenské oprávnění pro předmět podnikání Silniční motorová doprava – nákladní, přičemž prokázání finanční způsobilosti je jednou z povinností pro vydání živnosti. Dne 23. 3. 2017 vydal KÚ na základě žádosti a předloženého TP vozidla [značka] [registrační značka] dodatek k potvrzení finanční způsobilosti; jakoukoli změnu vozidel je dopravce povinen nahlásit do 30 dnů. Vydána byla téhož dne licence ES č. [číslo] pro mezinárodní silniční nákladní přepravu pro cizí potřebu a 1 opis do vozidla. V období 18. 9. 2018 – 26. 7. 2022 nahlásila žalovaná jako dopravce další vozidla, vozidla označená žalobou [název] [registrační značka] a [název] [registrační značka]) mezi nimi nefigurují. 9. [jméno] [příjmení] byl zmocněn k zastupování žalované [právnická osoba] v plném rozsahu při jednání s právnickými či fyzickými osobami a s úřady státní správy (plná moc ze dne 22. 7. 2019 č.l. 74 a ze dne 21. 12. 2016 č.l. 79).

10. K prokázání svého tvrzení o tom, že smlouva, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [název] [registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka] (č.l. 25 - 27), byla za žalovanou podepsána otcem jednatelky [jméno] [příjmení] na základě jejího pověření, navrhl žalobce provedení důkazu výslechem svědka [příjmení]. Ten v této souvislosti vypověděl, že podpis na této smlouvě není jeho, ani jeho dcery [jméno][příjmení], za svůj označil podpis na smlouvě, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [název] [registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka]. Svědek vyloučil, že by byly uzavřeny dvě smlouvy, smlouva byla uzavřena pouze jedna a to jím, při uzavření této smlouvy jednal na základě zmocnění své dcery. V návaznosti na výslech svědka žalobce podáním ze dne 3. 11. 2022 (č.l. 88) změnil své tvrzení ve vztahu k osobám jednajícím při uzavření smluv tak, že [jméno] [příjmení] uzavřel na základě zmocnění jednatelky za žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [název] [registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka]. Druhá smlouva, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [název] [registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka], byla podepsána přímo jednatelkou [jméno] [příjmení].

11. S ohledem na tvrzení žalované, že ze strany žalobce nikdy nedošlo k předání žádného tahače s návěsem (když uvedené tvrzení žalovaná vznášela na podporu své obrany proti žalobou uplatněnému nároku, že vůle stran nikdy k založení žalobcem tvrzeného závazku ve smyslu uzavření podnájemních smluv nesměřovala), byly soudem k návrhu žalované vyžádány informace ohledně provozu vozidla [registrační značka] s návěsem [registrační značka] a vozidla [registrační značka] s návěsem [registrační značka] za období 7. 11. 2016 – 6. 5. 2017 (doba žalobcem tvrzeného podnájmu).

12. Ze zprávy [právnická osoba] a.s. (v dokumentech ISAS) bylo ve vztahu k automobilu [registrační značka] zjištěno, že tento byl řízen v období 7. 11. 2016 – 22. 11. 2016 [jméno] [příjmení], 23. 11. 2016 – 3. 12. 2016 [jméno] [příjmení], 5. 12. 2016 – 9. 1. 2017 [jméno][příjmení], 1. 3. 2017 – 9. 6. 2017 [jméno] [příjmení], 9. 6. 2017 [jméno] [příjmení] a 12. 6. 2017 - 14. 6. 2017 [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] je zaměstnancem žalované od 20. 6. 2022, jeho zaměstnavatel pro období 7. 11. 2016 – 31. 12. 2017 není znám (zpráva OSSZ [obec] č.l. 109). Tento v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že v minulosti pracoval pro žalobce, pro něj řídil i vozidlo jím provozované ([registrační značka]), pokyny k jízdě dostával prostřednictvím SMS od žalobce nebo dispečera, vyplácen byl žalobcem v hotovosti. Pro žalobce jezdil i [jméno] [příjmení], a to současně se svědkem. Pro žalovanou pracuje svědek až od doby, kdy je u ní zaměstnán, předtím pro ni nejezdil.

13. Podle § 551 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

14. Podstatu právního jednání vyjadřují pojmové znaky (projev vůle jednajícího a její zaměření na vyvolání určitých právních následků předpokládaných zákonem). Právní jednání vzniká, jsou-li pojmové znaky naplněny, naopak pokud některý chybí,„ dané jednání vzbuzuje pouze zdání právního jednání, ve skutečnosti však právním jednáním vůbec není. Jednání, které nemá pojmové znaky, je jednáním nicotným“ (Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1965). Podle § 551 o.z. je tak nicotné jednání, u něhož chybí vůle jednající osoby. Podle závěrů např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 448/2005 projev, který je pouze zdánlivým projevem vůle, avšak ve skutečnosti tu vůle není nebo skutečná vůle je jiná, nesplňuje náležitosti vážné vůle. Na existenci vážné vůle k právnímu úkonu lze usoudit z objektivních skutečností, za nichž byl učiněn, zejména byl-li učiněn způsobem a za okolností, které nevzbuzují pochybnosti, že subjekt projevující vůli zamýšlel přivodit právní účinky, které zákon s takovým projevem vůle spojuje. Pokud vzniknou pochybnosti o vážnosti vůle, je třeba posuzovat konkrétní okolnosti případu; na jejich podkladu a z hlediska vzájemných souvislostí je pak třeba učinit příslušný závěr. Je-li z okolností konkrétního případu (z objektivních skutečností) zřejmé, že jednající nechtěl svým projevem vůle způsobit právní účinky, které s takovým projevem vůle normy občanského práva spojují, je takto učiněný projev vůle absolutně neplatný. Závěry tohoto rozhodnutí ohledně skutečností relevantních pro posouzení vážnosti projevu vůle jednající osoby lze aplikovat nepochybně i za nové právní úpravy, ačkoli právní důsledky zjištěné absence vůle jsou odlišné (dle § 37 odst. 1 obč. zák. byl takový právní úkon neplatný, dle § 551 o.z. ve spojení s § 554 o.z. jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží).

15. Smlouva ve vztahu k vozidlu [registrační značka] s tahačem byla v zastoupení žalované na základě zmocnění podepsána [jméno] [příjmení], jak tento vypověděl v rámci svědeckého výslechu, když zároveň podpis na ní označil za svůj; uvedenou skutečnost lze výslechem svědka považovat za prokázanou i za situace, kdy plné moci opravňující svědka k zastupování žalované (č.l. 74 a 79) jsou datovány později, než předmětná smlouva, když soud nemá důvodu s ohledem na skutečnost, že žalovaná svědka opakovaně k zastupování zmocňovala (jedná se o otce jednatelky žalované), i další obsah výpovědi svědka (důvod podpisu smlouvy) nevěřit. Tento zároveň uvedl, že důvodem uzavření smlouvy byla snaha o získání licence k provozování dopravy ze strany žalované. Bez uzavření smlouvy žalobce odmítal dělat žalované zástupce, svědek neznal zákony. Auto nebylo nikdy převzato, jezdil na něm žalobce a jeho zaměstnanci, nikdy nebyl ani návrh žalobce k užívání auta žalovanou. Jakmile přišly faktury, požadoval svědek vysvětlení. Při osobní schůzce svědek doplatil žalobci odměnu za zastupování a tento mu navrhl, aby žalovaná přijala vystavené faktury do účetnictví, uplatnila odpočet DPH a takto získané peníze předala žalobci s tím, že nic dalšího platit nebude muset; to bylo svědkem odmítnuto.

16. V souladu s výpovědí svědka je zjištění o řidičích, kteří v předmětném období s automobilem jezdili (odst. č. 12 odůvodnění). Jedinou ze žalobcem v rámci podání ze dne 4. 5. 2021 označených osob, která předmětné vozidlo v žalobou označeném období skutečně řídila, byl [jméno] [příjmení], a to konkrétně od 1. 3. 2017 – 6. 5. 2017. V řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o zaměstnance žalované, že tomu tak nebylo, lze dovodit i ze skutečnosti, že [jméno] [příjmení] jezdil s vozidlem i po skončení žalobcem vymezené doby podnájmu, tedy nepochybně pro žalobce. Žalobce zároveň na základě postupných výsledků dokazování již skutečnost, že tato osoba byla na vozidlo„ nasazena“ žalovanou, netvrdil (protokol o jednání ze dne 20. 6. 2023). Další osobou, která vozidlo v předmětném období řídila, byl [jméno] [příjmení] který byl doporučen žalobci ze strany [jméno] [příjmení] – výpověď svědka [příjmení], výpověď žalobce (tvrzení žalobce, že tento vozidlo nikdy neřídil, jak uvedl při jednání dne 10. 10. 2022, je s ohledem na obsah přehledu vztahujícího se k tomuto vozidlu, nepravdivé). Tato osoba je zaměstnancem žalované až od 20. 6. 2022, v řízení nebylo prokázáno, že by pro žalovanou pracovala i v období předmětném, žalobce ostatně ve vztahu k [jméno] [příjmení] ani netvrdil, že by předmětné vozidlo řídil pro žalovanou. Za uvedené situace bylo soudem uzavřeno, že nedošlo k předání žalobcem tvrzeného předmětu podnájmu – vozidla [registrační značka] s tahačem [registrační značka], s uvedeným automobilem jezdil v předmětném období sám žalobce, který zároveň vystupoval ve vztahu k tomuto automobilu jako zadavatel a plátce pro stahování dat z tachografů (č.l. 99), a osoby pro žalobce a na základě jeho pokynů pracující ([jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

17. Přehlédnout zároveň nelze, že tvrzení žalobce ve vztahu k otázce předání a převzetí předmětu podnájmu se v průběhu řízení vyvíjela v závislosti na průběžných výsledcích dokazování. Původní tvrzení, že k faktickému předání a převzetí vozidla došlo dne 7. 11. 2016 tím, že žalovaná si na něj„ nasadila“ vlastní řidiče, žalobce sám popřel v rámci své výpovědi, když uvedl, že předmět podnájmu převzat nebyl pro nezájem žalované, na autě jezdili jeho zaměstnanci i on sám. Za nepravdivé je třeba označit rovněž v průběhu řízení uplatněné tvrzení žalobce, že auto mu stálo ve [obec], pouze sehnal na dva dny v měsíci výpomoc, kromě toho auto nejezdilo, stejně jako tvrzení žalobce obsažené v podání ze dne 10. 3. 2022 (č.l. 65) o tom, že žalovaná nechala auta stát ve [obec], avšak žalobce je provozovat nemohl, neboť by se vystavil riziku žaloby; nepravdivě žalobce o tom, že mu auto stálo ve [obec], vypovídal i v rámci účastnického výslechu. Z přehledu provozu vozidla [registrační značka] (odst. 12 odůvodnění) je zřejmé, že toto vozidlo bylo provozováno žalobcem od 7. 11. 2016, tedy od samého počátku jím označené doby podnájmu, a to nepřetržitě do 22. 11. 2016, poté od 5. 12. 2016 do 24. 12. 2016 a od 1. 3. 2017 do 6. 5. 2017.

18. Na základě uvedených skutečností považuje soud za prokázané, že nejenže předmětný automobil s tahačem nebyl nikdy v souladu s obsahem smlouvy předán žalované k užívání, ale že úmysl stran ke způsobení takového následku od počátku nesměřoval. Že ani žalobce nepočítal s tím, že by automobil měl být v souladu se smlouvou žalované předán, je zřejmé právě ze skutečnosti, že od 7. 11. 2016 do 22. 11. 2016 jej provozoval sám prostřednictvím osoby pro něj pracující; s ohledem na skutečnost, že se tak dělo od počátku smlouvou označené doby podnájmu, je zřejmé, že se nemohlo ze strany žalobce jednat o reakci na vzniklou situaci (pro žalobce překvapivé nepřevzetí auta ze strany žalované) ve snaze nenechat auto stát.

19. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že vůle účastníků a právní následky, které bylo předmětné právní jednání, představované smlouvou ve vztahu k automobilu [registrační značka] s tahačem, způsobilé vyvolat, nejsou v souladu, neboť k právním následkům, které zákon s daným právním jednáním spojuje, vůle jednajících již v okamžiku podpisu smlouvy nesměřovala a tedy chyběla. Za žalovanou její projev vůle směřoval k zajištění licence k provozování dopravy, jak vypověděl svědek [příjmení]. Že žalobce o absenci vůle žalované věděl, je patrno ze skutečnosti, že od počátku smlouvou vymezeného období podnájmu provozoval vozidlo sám. V souladu s výpovědí svědka [příjmení], pokud tento vypověděl, že dohoda byla taková, že žalobce bude auto provozovat sám, smlouvu nepoužije, že tato je jen kvůli licenci, je pak skutečnost, že žalobce se po velmi dlouhou dobu v souladu se smlouvou nechoval, na automobilu nechal jezdit po podstatnou část předmětného období osoby pro něj pracující a zaplacení údajně sjednaných částek se začal domáhat až po uplynutí více než 2 let, dříve žalovaná k zaplacení podnájemného vyzývána nebyla. Pokud žalobce vypověděl, že telefonicky žalovanou prostřednictvím [jméno] [příjmení] vyzýval k převzetí auta, neuvěřil soud této části jeho výpovědi, a to z důvodu rozporu v jejím rámci, když zároveň vypověděl, že„ nemůže za někým jezdit a auto mu vozit“ a prosit ho, aby si ho převzal. Logické je v této souvislosti, pokud se žalovaná nesnažila při vědomí nenaplnění smlouvy tuto ukončit, když po dlouhou dobu žalobce naopak postupoval dle svědkem [příjmení] popsané ústní dohody o tom, že smlouva z jeho strany„ nebude použita“. Pokud žalobkyně požadovala po žalobci zaplacení částky 100 000 Kč za„ provedenou práci podle smlouvy“ (č.l. 40), nejednalo se o částku fakturovanou za„ jednotlivé žalovanou pro žalobce provedené přepravy“, jak tento tvrdil v podání ze dne 4. 5. 2021 (č.l. 18 – 19), ale o odměnu za doporučení pracovníků, jak vypověděl svědek [příjmení] a zároveň uvedl následně rovněž žalobce při jednání dne 10. 10. 2022 (str. 10 protokolu o jednání); ani tato faktura tak nepodporuje původní žalobcovo tvrzení o tom, že auta byla provozována žalovanou prostřednictvím jí najatých řidičů, za jejichž práci následně účtovala žalobci částky označené jako„ provedená práce podle smlouvy“.

20. Předmětné právní jednání prezentované ve formě smlouvy o pronájmu vozidla [registrační značka] s tahačem je proto v důsledku absence jednoho z pojmových znaků právního jednání třeba považovat za právní jednání zdánlivé, a tedy ve smyslu § 554 o.z. za nicotné. Protože dle § 554 o.z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží, nemohlo jako takové vyvolat právní následky, mj. vznik nároku žalobce na zaplacení ceny pronájmu. Proto byla žaloba co do částky 252 000 Kč představující nájemné za 6 měsíců období 7. 11. 2016 – 6. 5. 2017 po 42 000 Kč měsíčně jako nedůvodná zamítnuta.

21. Další částky 252 000 Kč s příslušenstvím se žalobce domáhal z titulu smlouvy, jejímž předmětem byl podnájem vozidla [registrační značka] a návěsu [název] [registrační značka], ve vztahu ke které v návaznosti na výpověď svědka [příjmení] tvrdil, že tato byla za žalovanou podepsána její jednatelkou [jméno] [příjmení]. Žalovaná podpis smlouvy zpochybňovala, zároveň tvrdila, že k předání žádného vozidla (na základě žádné smlouvy) nedošlo.

22. Rovněž ve vztahu k vozidlu [registrační značka] byla vyžádána informace ohledně provozu vozidla, přičemž ze strany [právnická osoba] s.r.o. bylo soudu sděleno, že na žalobce bylo evidováno vozidlo [registrační značka] (nikoli žalobou a smlouvou označené vozidlo [registrační značka]); uvedená skutečnost pak koresponduje s obsahem zprávy MěÚ [obec] (č.l. 111), podle které [registrační značka] náležela osobnímu vozidlu, žalobce pak byl evidován jako provozovatel právě nákladního vozidla [registrační značka].

23. Ze záznamu o provozu tohoto vozidla v období 7. 11. 2016 – 30. 6. 2017 (č.l. 115 – 117) bylo zjištěno, že bylo řízeno v období 7. 11. 2016 – 25. 11. 2016 [jméno] [příjmení], 28. 11. 2016 – 22. 12. 2016 [jméno] [příjmení], 23. 12. 2016 – 2. 1. 2017 bez provozu, 3. 1. 2017 [jméno] [příjmení], 4. 1. 2017 [jméno] [příjmení], 5. 1. 2017 [jméno] [příjmení], 6. 1. 2017 – 7. 1. 2017 [jméno] [příjmení], 9. 1. 2017 – 24. 1. 2017 bez provozu, 25. 1. 2017 [jméno] [příjmení], 29. 1. 2017 – 30. 6. 2017 [jméno] [příjmení] (s výjimkou jízdy dne 19. 3. 2017 – [jméno] [příjmení], 26. 3. 2017 – [jméno] [příjmení] a 3. 4. a 4. 4. 2017 [jméno] [příjmení]). Žádná z osob, které v období 7. 11. 2016 – 30. 6. 2017 řídily vozidlo [registrační značka], nebyla v předmětném období vedena jako zaměstnanec žalované. [příjmení] [příjmení] byl v období 1. 3. 2011 – 31. 10. 2017 zaměstnancem žalobce na základě pracovní smlouvy č.l. 128, [jméno] [příjmení] byl pak zaměstnancem žalobce v období 1. 12. 2016 – 22. 12. 2016 a následně 13. 10. 2017 – 26. 10. 2017 (zpráva OSSZ [obec] č.l. 121).

24. Pokud jde o smlouvu o podnájmu vozidla [registrační značka], která měla být uzavřena téhož dne jako smlouva týkající se vozidla [registrační značka], tvrdil žalobce, že tato byla podepsána jednatelkou žalované [příjmení] [jméno]; uvedená skutečnost byla žalovanou označena za nepravdivou, svědek [příjmení] odmítl v rámci své výpovědi, že by byl podpis jeho či jeho dcery [jméno] [příjmení], zároveň vypověděl, že smlouva byla se žalobcem podepsána pouze jedna (ta, kterou podepsal svědek), a to z důvodů popsaných výše. Tvrzením žalobce bylo, že k předání a převzetí jím tvrzeného předmětu pronájmu došlo tím, že na vozidlo byli nasazeni řidiči žalované, konkrétně specifikovaní v podání ze dne 4. 5. 2021, toto tvrzení je však na základě skutečností zjištěných z přehledů zaslaných [právnická osoba] s.r.o. (č.l. 115 – 117) třeba označit za nepravdivé. I kdyby tak bylo prokázáno, že ze strany jednatelky žalované byla smlouva podepsána, shodně jako ve vztahu k vozidlu [registrační značka] nedošlo k předání a převzetí předmětu pronájmu, rovněž v tomto případě se žalobce v souladu se smluvními ujednáními po velmi dlouhou dobu nechoval a zaplacení údajně sjednaných plateb se začal domáhat až s odstupem více než 2 let, aniž by byl schopen věrohodným způsobem vysvětlit, proč bylo z jeho strany takto postupováno, stejně jako z jakého důvodu měly být v tentýž den uzavřeny smlouvy s obdobným předmětem plnění se dvěma různými osobami jednajícími za žalovanou. S ohledem na tyto skutečnosti nebyl soudem proveden důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, žalobcem navrhovaný k prokázání pravosti žalovanou zpochybňovaného podpisu jednatelky žalované na této listině. I kdyby bylo v řízení prokázáno, že předmětný podpis pravý je a že tak listina byla za žalovanou podepsána k tomu oprávněnou osobou (tak jako v případě smlouvy týkající se vozidla [registrační značka], podepsané svědkem [příjmení]), nadále by bylo třeba veškeré závěry o absenci vůle k vyvolání následků touto smlouvou vymezených, tak jak byly učiněny ve vztahu ke smlouvě týkající se vozidla [registrační značka], vztáhnout i na tuto smlouvu. Rovněž vozidlo [registrační značka] bylo v průběhu tvrzené doby podnájmu provozováno žalobcem, a to prostřednictvím jeho zaměstnanců ([jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalovaného po celou dobu trvání podnájmu, [jméno] [příjmení] pak v době, kdy předmětné vozidlo pro žalobce řídil). Rovněž ve vztahu k tomuto vozidlu je zřejmé, že, i pokud by taková smlouva uzavřena byla, ani žalobce nepočítal s plněním v ní obsažených ujednání a předáním vozidla k užívání žalované, když již od prvního dne smlouvou vymezeného období i toto vozidlo provozoval sám prostřednictvím osoby pro něj pracující. Protože ani důkaz o pravosti podpisu na předmětné smlouvě by nevedl, s ohledem na uvedené skutečnosti, k závěru o oprávněnosti této části žalobou uplatněného nároku, důkaz znaleckým posudkem proveden pro nadbytečnost nebyl. Rovněž ohledně další částky 252 000 Kč tak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

25. S ohledem na důvody vedoucí k zamítnutí žaloby nebyl soudem proveden žalobcem navrhovaný důkaz splátkovými kalendáři a dotazem ohledně souhlasu pronajímatele s podnájmem ani k návrhu žalované důkaz dotazem na Krajský úřad v [obec] ohledně registrace vozidel na jednotlivé účastníky, a to pro nadbytečnost. Otázkou oprávněnosti žalobce k podnájmu předmětných vozidel, a tedy ani skutečnostmi dokládanými žalobcem listinami předloženými soudu ve vztahu k této otázce (kupní smlouvy na koupi motorových vozidel č.l. 28 – 39, kopie velkých TP č.l. 133 – 137, faktura č.l. 138) nebylo třeba se podrobně zabývat ani v rámci odůvodnění. V řízení nebyl dále proveden důkaz výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to rovněž pro nadbytečnost; kromě [jméno] [příjmení] se, v rozporu s prvotním tvrzením žalobce, nejednalo o osoby, které by předmětné automobily v rozhodné době řídily, potřeba výslechu svědka [příjmení] nebyla dána s ohledem na následnou změnu tvrzení žalobce ohledně převzetí vozidel ze strany žalované (odst. 17 odůvodnění).

26. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení na straně žalované představuje odměna za právní zastoupení 98 230 Kč (za celkem 9,5 úkonu právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. f) vyhl.č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava, sepis odporu ze dne 30. 9. 2020 a podání ze dne 16. 11. 2020, účast u jednání soudu dne 25. 10. 2021 a dne 10. 10. 2022 (2 úkony), sepis vyjádření ze dne 25. 11. 2022, účast u jednání soudu dne 20. 6. 2023 (2 úkony), sepis závěrečného návrhu, účast u jednání soudu, při němž byl pouze vyhlášen rozsudek (1/2 úkonu) - po 10 340 Kč za 1 úkon dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 AT, náhrada hotových výdajů 3 000 Kč za 10 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a 21% DPH 21 258,30 Kč Celkem tak žalované byla přiznána na náhradě nákladů tohoto řízení částka 122 488,30 Kč. Žalované nebyla přiznána náhrada nákladů řízení – odměna za právní zastoupení ve vztahu k nahlédnutí do spisu dne 20. 10. 2020, které není v daném případě možno považovat za samostatný úkon právní služby, spadá pod úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení. Zvlášť nebyla náhrada přiznána ani za sepis vyjádření ze dne 1. 7. 2021, a to s ohledem na obsah a rozsah tohoto podání, náhrada ve výši odměny za 1 úkon právní služby pak byla přiznána ve vztahu k sepisu odporu a vyjádření ze dne 16. 11. 2020, rovněž vzhledem k rozsahu těchto podání. Náhrada nákladů řízení za úkon spočívající v jednání s protistranou nebyla přiznána, když uskutečnění tohoto úkonu v rozsahu dle § 11 odst. 1 písm. i) AT nebylo doloženo. S ohledem na skutečnost, že předmětem jednání soudu dne 26. 9. 2023 bylo čtení závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku, byla náhrada nákladů řízení vzniklých v souvislosti s účastí právního zástupce žalované při tomto jednání (odměna za právní zastoupení) přiznána ve výši dle § 11 odst. 2 písm. f) AT.

27. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující její prodloužení. Žalobce je povinen plnit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení