9 C 180/2020-174

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Spoluvlastnictví účastníků ke stavbě [adresa] umístěné na pozemku parc. č. st. 658, zapsané pro katastrální území Rokytnice u Přerova, obec Rokytnice, se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalované [celé jméno žalované] se přikazuje stavba [adresa] umístěná na pozemku parc. č. st. 658, zapsaná pro katastrální území Rokytnice u Přerova, obec Rokytnice.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ke stavbě [adresa] umístěné na pozemku parc. č. st. 658, zapsané pro katastrální území Rokytnice u Přerova, obec Rokytnice, do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku částku [částka].

IV. Ze zaniklého společného jmění účastníků jako bývalých manželů se přikazují žalované práva a povinnosti k osobnímu účtu vedenému u [právnická osoba], pod číslem [bankovní účet].

V. Ze zaniklého společného jmění účastníků jako bývalých manželů se přikazují žalované práva a povinnosti k hypotečnímu úvěru vedenému u [právnická osoba], pod [číslo].

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků jako bývalých manželů do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku částku [částka].

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Přerově na náhradě nákladů řízení částku [částka].

IX. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Přerově na náhradě nákladů řízení částku [částka].

Odůvodnění

1. Žalobce jako bývalý manžel žalované podal u zdejšího soudu dne [datum] žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě [adresa] umístěné na pozemku parc. č. st. 658, zapsané pro katastrální území Rokytnice u Přerova, obec Rokytnice (dále jen„ předmětná nemovitá věc“) a dále vypořádání společného jmění účastníků jako manželů (dále též„ SJM“). Navrhl, aby spoluvlastnictví k nemovité věci bylo zrušeno a tato věc přikázána do vlastnictví žalované. Té by byla uložena povinnost vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši určené soudem. Dále se domáhá v rámci zaniklého SJM vypořádání práv a povinností k hypotečnímu úvěru sjednaného dne [datum], práv a povinností k bankovnímu účtu u [právnická osoba], vedenému pod č. [bankovní účet], a finančních prostředků, které v rámci svých příjmů obdržel po dobu trvání manželství a jež podle jeho názoru nemohly být manžely, potažmo rodinou, zcela spotřebovány.

2. Žalovaná v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uvedla několik alternativ vypořádání, a to např. aby účastníci převedli své spoluvlastnické podíly k předmětné nemovité věci do rovnoměrného podílového spoluvlastnictví nezletilých dětí účastníků a žalovaná by převedla těmto nezletilým ve stejném poměru pozemek, na němž je dům postaven. Současně žalovaná rozvedla úvahu, že by mělo být přihlédnuto v rámci tzv. širšího vypořádání k částce [částka], kterou si půjčila dne [datum] od [jméno] [příjmení] Tyto finanční prostředky byly použity na refinancování stavby domu. Ohledně vypořádání SJM žalovaná navrhla, aby jí byly přikázány práva a povinnosti k hypotečnímu úvěru, který žalobce učinil předmětem vypořádání, a práva a povinnosti k bankovnímu účtu vedenému u [právnická osoba] Co se týče tzv. odklonu finančních prostředků tvrzeného žalobcem, je žalovaná přesvědčena, že tato tvrzení jsou zcela bezobsažná a z hlediska žalobních tvrzení není žaloba v této části projednatelná.

3. Soud řízení o té části žaloby, jíž se žalobce domáhal vypořádání daňového zvýhodnění – odečtení úroků z hypotečního úvěru vedeného u společnosti [právnická osoba], pod [číslo] ve smyslu § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění, pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby.

4. Předmětem vypořádání společného jmění tak zůstal závazek z úvěru sjednaného u společnosti [právnická osoba] (nyní z důvodu fúze vedeného u společnosti [právnická osoba]), pod [číslo] dále finanční prostředky vedené na účtu u [právnická osoba], číslo [bankovní účet].

5. Mezi účastníky není sporu, že manželství uzavřeli dne [datum]. Žalovaná nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] do svého vlastnictví pozemek parc. č. st. 658, zapsaný pro katastrální území Rokytnice u Přerova, obec Rokytnice. Na tomto pozemku stojí stavba [adresa]. Na základě ohlášení rozestavěné budovy ze dne [datum] účastníci požádali o zápis rozestavěné budovy na nově zřízený list vlastnictví pro obec Rokytnice. Podle evidence katastru nemovitostí se jedná o nemovitou věc, a to stavbu [adresa] umístěnou na pozemku parc. č. st. 658, zapsanou pro katastrální území Rokytnice u Přerov, obec Rokytnice. Na základě notářského zápisu ze dne 11. 11. 2007, č.j. NZ 341/2007, se účastníci dohodli na určení spoluvlastnických podílů ke stavbě [adresa] tak, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] k této nemovité věci a žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] k téže věci. Ostatně to odpovídá i zápisu evidence vlastnických vztahů v katastru nemovitostí u této nemovité věci (viz výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum]). Předmětnou nemovitou věc (konkrétně dům) užívá žalovaná s nezletilými dětmi. Jediný přístup k tomuto domu je z veřejné komunikace přes pozemek, který je ve výlučném vlastnictví žalované. Od prosince 2015 účastníci nevedou společnou domácnost a žalobce se z domu odstěhoval. Dále účastníci učinili nesporným, že soužití ukončili v prosinci 2015 a že bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], byl veden na žalovanou. 6. [právnická osoba], vyplývá, že ke dni [datum] činil zůstatek na osobním účtu vedeném na jméno [celé jméno žalované], [datum narození], pod č. [bankovní účet], výši [částka].

7. Ze sdělení [právnická osoba], má soud za prokázané, že hypoteční úvěr [číslo] byl založen [datum] a jako dlužník je uvedena žalovaná a spoludlužník žalobce. Ke dni [datum] činil zůstatek na tomto úvěr [částka].

8. Mezi účastníky nebylo sporu, že po zániku manželství účastníků hradili účastníci splátku hypotečního úvěru rodným dílem až do srpna 2020. Od září 2020 až ke dni vyhlášení rozsudku hradí splátku úvěru výlučně žalovaná.

9. Ze sdělení téže banky jako shora soud jistil, že v období od [datum] do [datum] činila měsíční splátka úvěru [částka], dne [datum] byla připsána částka [částka], od [datum] do [datum] činila splátka úvěru [částka], od [datum] do [datum] činila splátka [částka] a od [datum] nadále činí [částka]. Ke dni [datum] činí zůstatek nesplaceného úvěru [částka].

10. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020 vypracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena v daném místě a čase předmětné stavby [adresa], je [částka].

11. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce] dne [datum] ve znění doplnění znaleckého posudku ze dne [datum], a v souladu s výslechem znalcem soud zjistil, že cena obvyklá předmětné nemovité věci, tj. bez pozemku, činí [částka]. Znalec cenu obvyklou určil porovnávacím způsobem s ostatními obdobnými případy prodeje nemovitých věcí, a to v porovnání jak při prodeji samostatné stavby, bez pozemků, tak prodejem samostatného pozemku určeného pro stavbu samostatného rodinného domu v blízkosti obce Rokytnice. Při určení ceny pozemku zohlednil skutečnost, že vlastník pozemku nemá přímý vstup a vjezd na tento pozemek a musí tak využívat přístupu přes pozemek jiného vlastníka.

12. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne půjčil [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] (žalované pod původním příjmením) částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku nejpozději do [datum]. Dne [datum] byl na předmětný bankovní účet vedený na jméno žalované vložen hotovostní vklad ve výši [částka].

13. Z výslechu žalované soud zjistil, že je schopna vyplatit vypořádací podíl ve výši [částka] ve lhůtě 60 dnů. Jedná se o vypořádací podíl, v němž jsou zahrnuty vzájemné zápočty jak na vypořádání SJM, tak podílového spoluvlastnictví. Částku [částka] má naspořenu z vlastních finančních zdrojů, zbývající část ve výši [částka] by si zapůjčila od své kamarádky [jméno] [příjmení] a částku [částka] od své matky [jméno] [příjmení]. V případě určení vyššího vypořádacího podílu by přistoupila ke sjednání úvěru či zápůjčky s tím, že by ale očekávala splatnost vypořádacího podílu nejdříve do půl roku od právní moci rozhodnutí. Žalovaná je zaměstnána a má plat okolo [částka] měsíčně. Splácí hypoteční úvěr splátkou [částka] měsíčně, pečuje o nezletilé děti účastníků, kterým na jejich potřebu hradí výživné [částka]. Soud má dále za prokázané, že žalovaný je rovněž zaměstnán a jeho mzda činí cca [částka] měsíčně. Rovněž žalobce je zaměstnán a jeho příjem je obdobné výši jako u žalované.

14. Pokud se týká dalších označených důkazů, které byly u soudu provedeny či účastníky označeny, a posléze soudem zamítnuty, soud má za to, že s ohledem k dosavadním skutkovým zjištěním již nevyvstala potřeba dalšího (širšího) dokazování ohledně předmětu vypořádání společného jmění a jeho hodnoty, neboť všechny relevantní skutečnosti pro naplnění hmotněprávní hypotézy pro vypořádání společného jmění účastníků již byly soudem zjištěny.

15. Soud na základě takto provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav věci.

16. Účastnicí uzavřeli manželství dne [datum]. Žalovaná nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] do svého vlastnictví pozemek parc. č. st. 658, zapsaný pro katastrální území Rokytnice u Přerova, obec Rokytnice. Na tomto pozemku stojí stavba [adresa]. Žalovaná si půjčila za účelem refinancování koupě pozemku a stavby domu dne [datum] od [jméno] [příjmení] částku [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku nejpozději do [datum]. Doposud půjčka není vrácena. Dne [datum] byl na předmětný bankovní účet vedený na jméno žalované vložen hotovostní vklad ve výši [částka]. Účastnící se podle notářského zápisu dohodli na určení spoluvlastnických podílů ke stavbě [adresa] tak, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] k této nemovité věci a žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo]. Dům užívá žalovaná s nezletilými dětmi. Jediný přístup k tomuto domu je z veřejné komunikace přes pozemek, který je ve výlučném vlastnictví žalované. Od prosince 2015 účastníci nevedou společnou domácnost od prosince 2015 a žalobce se z domu odstěhoval. Cena obvyklá předmětné nemovité věci, tj. bez pozemku, činí [částka].

17. Žalovaná je majitelkou bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Ke dni [datum] činil zůstatek [částka]. Hypoteční úvěr [číslo] vedený nyní u [právnická osoba], byl založen [datum] a jako dlužník je uvedena žalovaná a jako spoludlužník žalobce. Ke dni [datum] činil zůstatek na tomto úvěr [částka]. Po zániku manželství účastníků hradili účastníci splátku hypotečního úvěru rodným dílem až do srpna 2020. Od září 2020 až ke dni vyhlášení rozsudku hradí splátku úvěru výlučně žalovaná. V období od [datum] do [datum] činila měsíční splátka úvěru [částka], dne [datum] byla připsána částka [částka], od [datum] do [datum] činila splátka úvěru [částka], od [datum] do [datum] činila splátka [částka] a od [datum] nadále činí [částka]. Ke dni [datum] činí zůstatek nesplaceného úvěru [částka]. V období po zániku SJM tak žalobce uhradil na tomto závazku částku [částka] a žalovaná částku [částka]. Ke dni rozhodnutí činil zůstatek na úvěru [částka].

18. Žalovaná je schopna vyplatit vypořádací podíl ve výši [částka] ve lhůtě 60 dnů. Jedná se o vypořádací podíl, v němž jsou zahrnuty vzájemné zápočty jak na vypořádání SJM, tak podílového spoluvlastnictví. Částku [částka] má naspořenu z vlastních finančních zdrojů, zbývající část ve výši [částka] by si zapůjčila od své kamarádky [jméno] [příjmení] a částku [částka] od své matky [jméno] [příjmení]. V případě určení vyššího vypořádacího podílu by přistoupila ke sjednání úvěru či zápůjčky s tím, že by ale očekávala splatnost vypořádacího podílu nejdříve do půl roku od právní moci rozhodnutí. Žalovaná je zaměstnána a má plat okolo [částka] měsíčně. Splácí hypoteční úvěr splátkou [částka] měsíčně, pečuje o nezletilé děti účastníků, kterým na jejich potřebu hradí výživné [částka]. Soud má dále za prokázané, že žalovaný je rovněž zaměstnán a jeho mzda činí cca [částka] měsíčně. Rovněž žalobce je zaměstnán a jeho příjem je obdobné výši jako u žalované.

19. Žalobce v rámci svých tvrzení rovněž tvrdil, že za dobu trvání manželství obdržel od svých bývalých zaměstnavatelů a současného zaměstnavatele odstupné ve výši [částka] a dále mzdu ve výši [částka] Celkem mu tak byly vyplaceny příjmy ve výši [částka] (viz bod c) žaloby datované [datum]). Podle žalobce mu není známo kdy, v jaké výši, a za jakým účelem všechny tyto finanční prostředky manželé vynaložili za dobu trvání manželství, tedy jinak řečeno, jakým způsobem byly spotřebovány. Žalobce tedy očekává, že by na tomto bankovním účtu měly být prostředky nejméně ve výši [částka]. K otázce tzv. odklonu finančních prostředků soud předestřel žalobci judikaturu Nejvyššího soudu týkající se této otázky (viz např. rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2150/2011 či sp. zn. 22 Cdo 3128/2013). Žalobce ovšem i přes poučení soudem podle § 118a odst. 1 o. s. ř. nedoplnil všechny rozhodné skutečnosti týkající se tzv. odklonu finančních prostředků a neoznačil k nim relevantní důkazy. Obecný poukaz na vyžádání si veškerých výpisů z bankovních účtů od května 2012 do zániku manželství, soud považuje za neurčitý. Žalobce tak v tomto ohledu i přes poučení neunesl břemeno tvrzení (viz i níže).

20. Podle § 742 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

21. Podle odst. 2 cit. ustanovení o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

22. Po projednání věci soud dopěl k závěru, že je namístě vypořádat zaniklé společné jmění účastníků jako bývalých manželů způsobem vyplývajícím z výrokové části IV. až VI. tohoto rozsudku. Předně je třeba uvést, že žaloba na vypořádání SJM byla podána včas.

23. Jde-li o práva a povinnosti jak k běžnému účtu, tak hypotečnímu úvěru soud vzal při jejich vypořádání na zřetel, že oba finanční produkty jsou vedeny na žalovanou a navíc hypoteční úvěr je funkčně spjat s nemovitou věcí, která byla v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázána do výlučného vlastnictví žalované.

24. Předmětem vypořádání žalobce učinil (krom jiných položek) odklon finančních prostředků nabytých za trvání SJM. Byť si je soud vědom informačního deficitu na straně žalobce, ten vůbec nedoplnil alespoň základní tvrzení ohledně nakládání s těmito finančními prostředky. Tedy jinak řečeno zejména jakým způsobem byly odkloněné finanční prostředky alespoň rámcově použity, neboť nejde o vyúčtovací spor, kde by se vyhledávaly mnohočetné jednotlivé okrajové položky za celé období trvání manželství účastníků, jak to tvrdí žalobce. Ostatně žalobce, pokud přednesl své pochybnosti až v rámci žalobních tvrzení, se mohl v průběhu trvání manželství domáhat např. žalobou vůči třetí osobě navrácení finančních prostředků formou zaplacení k jeho rukám, neboť jde o ochranu SJM (viz např. Rozhodnutí Nejvyšší soudu 22 Cdo 3336/2006).

25. Má-li se soud zabývat předmětem odklonů obecně, je nutné retrospektivně vylíčit alespoň v hrubých obrysech majetkové poměry rodiny, z jakého důvodu nebyly takto získané finanční prostředky spotřebovány. Navíc nelze přehlédnout, že žalobce takto„ účtuje“ v rámci celého trvání manželství účastníků s tím, že soud by spíš očekával, jak to bývá obvyklé, tvrzení ohledně odklonů za dobu, kdy už účastníci spolu nebydleli, nesdíleli domácnost atd. Za období, kdy manželství fungovalo normálně, soud spíše přebírá koncept vědomostí obou manželů o výběrech a koncept o spotřebování v rámci běžného hospodaření rodiny. Za dané situace se ostatně peníze vynaložené na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti ze společného jmění manželů nenahrazují; nejde totiž o„ to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek“. Částky vynaložené takto např. na zajištění bydlení rodiny, výlety, nákupy spotřebního zboží apod. tedy nejsou předmětem vypořádání.

26. Jakkoli soud rozumí tomu, že s ohledem na dobu trvání manželství a skutečnost, že tyto majetkové operace jsou zpravidla prováděny v období, kdy se jeví soužití manželů jako bezproblémové, je značně složité unést skutková tvrzení k odklonům, popř. tyto prokázat, tak stále platí, že řízení o vypořádání SJM je řízení sporným a že účastníci jsou stiženy procesním břemeny tvrzení a břemenem důkazním. To má rovněž za následek, že tvrzení účastníka (zde žalobce) musí být prokázáno nadevší pochybnost. Žalobce ovšem tato tvrzení nedoplnil ani v hrubých obrysech a proto ohledně nich i přes poučení soudu o negativních důsledcích, neunesl ohledně odklonů břemeno tvrzení.

27. V řízení byly projednány aktiva v celkové výši [částka] (zůstatek na běžném účtu). Protože se soud neodchýlil od zákonného pravidla, že podíly obou bývalých manželů na majetku SJM jsou stejné, připadl by na každého z účastníků podíl o hodnotě [částka]. V projednávané věci soud neshledal žádné důvody pro odklon od rovnosti podílu bývalých manželů při vypořádání SJM z důvodu tzv. zásluhovosti, neboť v řízení nebylo tvrzeno (prokazováno), že by zvýšené úsilí některého z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Práva a povinnosti z tohoto bankovního účtu soud přikázal žalované, neboť je jeho majitelem.

28. Rozvedený manžel, který zaplatil po rozvodu věřiteli dluh vzniklý za trvání manželství a náležející do společného jmění manželů, které nebylo dosud vypořádáno, nemůže mimo rámec sporu o vypořádání společného jmění manželů na druhém manželu úspěšně požadovat ani částečnou úhradu tohoto svého plnění.

29. Částky, které po zániku společného jmění manželů účastník plnil ze svých výlučných prostředků na společný dluh tvořící součást zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění, představují vnos do společného majetku. Soud do výroku o vypořádání společných dluhů a pohledávek účastníků promítne jejich výši v době, kdy k vypořádání dochází, a současně zohlední, co který z účastníků na sporný dluh zaplatil, případně co na společné pohledávce získal; rozhodne i o příslušenství vypořádávané částky.

30. Účastnici i po zániku SJM účastníků nadále ze svých výlučných prostředků hradily úvěr, který byl součástí SJM účastníků, a to až do srpna 2020. Od září 2020 až ke dni vyhlášení rozsudku hradila splátky úvěru výlučně žalovaná. Pakliže v období od [datum] do [datum] činila měsíční splátka úvěru [částka] a dne [datum] byla připsána částka [částka], od [datum] do [datum] činila splátka úvěru [částka], od [datum] do [datum] činila splátka [částka], tak každý z účastníků zaplatil na tomto úvěru částku [částka]. Jestliže poté od září 2020 splácela úvěr výlučně žalovaná a splátka od září 2020 do [datum] činila [částka] a od [datum] nadále činí [částka], zaplatit tak (ke dni vyhlášení rozsudku) žalovaná po tomto datu na úvěru částku [částka]. Jedna polovina z této částky, kterou by mohla nárokovat žalovaná po žalobci, činí [částka].

31. Ke dni rozhodnutí činil zůstatek na úvěru [částka]. Každý z účastníků by proto měl v rámci vypořádání SJM zaplatit po dni vyhlášení rozsudku na úvěr částku [částka]. Poněvadž práva a povinnosti z tohoto úvěru se přikazují žalované, měl by jí žalobce uvedenou částku [částka] vyplatit. Od této částky je nutné odečíst částku [částka] (bankovní účet vedený shora) a přičíst částku [částka], kterou zaplatila žalovaná nad rámec svého podílu (1/2) na hypoteční úvěr (viz výpočet [částka] – [částka] + [částka] = [částka]). Soud proto uzavírá, že žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání zaniklého SJM částku [částka]).

32. Žalobce je povinen na vypořádání společného jmění manželů vyplatit uvedenou částku k rukám žalované do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Soud při stanovení pariční lhůty, tedy lhůty k plnění, neohlédl od skutečnosti, že výdělkové poměry obou účastníků jsou obdobné. Žalobce si zároveň již podáním žaloby o vypořádání společného jmění manželů musel být vědom, a bylo tomu tak, že předmětem vypořádání se může stát i případný vypořádací podíl, byť jeho původní petit byl v tomto ohledu jiný. Ostatně i v průběhu řízení žalobce nabyl vědomost o objemu vypořádaného majetku a případně povinnosti, která by mu byla uložena soudem vzhledem k jím uváděnému procesnímu stanovisku. S ohledem na skutečnost, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci vypořádací podíl ze zrušeného podílového spoluvlastnictví v téže lhůtě, a to ve výši přesahující vypořádání podíl žalobce ze zaniklého SJM, je logické, že se pohledávky účastníky střetnou a budou vypořádány jiným způsobem.

33. Co se týče zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozsudku.

34. Soud shledal předpoklady pro zrušení podílového spoluvlastnicí a přikázání nemovité věci do vlastnictví žalované, byť z procesních stanovisek účastníků je zřejmé, že oba měly v různých fázích řízení odlišné náklady na řečení toto otázky. Soud ale v rámci hodnocení všech kritérií pro přikázání této věci hodnotil zejména sociální a majetkovou situaci obou účastníků, možnost dalšího bydlení žalované a nezletilých dětí v této nemovité věci a finanční možnosti pro vypořádání druhého z účastníků. S ohledem na znalecký posudek, umístění domu na cizím pozemku a poměry účastníků nepřipadalo v úvahu fyzické rozdělení nemovité věci. Soudu se proto jeví přikázání věci do vlastnictví žalované jako logické a nejspravedlivější uspořádání poměrů účastníků s tím, že nelze odhlédnout ani od poměrů nezletilých dětí účastníků. Ti nemovitou věci rovněž užívají, neboť sdílejí společnou domácnost s žalovanou. Proto se jeví hospodárnějším a logičtějším přikázat tuto nemovitou věci do výlučného vlastnictví žalované, neboť především její majetkové poměry a schopnosti a možnosti soud přesvědčily, že je nadále schopna splácet úvěr, který byl součástí SJM účastníků, a že je schopna vyplatit vypořádací podíl v přiměřené lhůtě žalobci.

35. Pokud se týká hodnocení znaleckého posudku, je vhodné připomenout, že důkaz znaleckým posudkem se od jiných důkazních prostředků liší potud, že jeho hodnocení podle § 132 o. s. ř. nepodléhají znalecké závěry (nálezy) ve smyslu jejich odborné správnosti; soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého posudku a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. To, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neznamená, že je znaleckým posudkem vázán. Má – li o odborném nálezu pochybnosti, uloží znalci, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, případně aby vypracoval nový posudek; může rovněž ustanovit jiného znalce k posouzení téže věci nebo znalecký posudek přezkoumat ve smyslu § 127 odst. 2 o. s. ř. (srovnej rozsudek NS ČR ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 4316/2009). Pokud žalovaná vznesla námitky proti závěrům znaleckého posudku vypracovaného znalcem, dospěl soud po doplnění výslechem znalce, že tento obhájil své závěry plynoucí ze znaleckého posudku a jeho stanovení ceny je logické a podloženy ověřitelnými skutečnostmi.

36. K námitce žalované týkající se závěrů vyplývající ze znaleckého posudku na určení ceny obvyklé předmětné nemovité věci soud uvádí následující. Zákon nestanoví předpoklady, za kterých přichází do úvahy vypracování revizního znaleckého posudku, a ponechává je na úvaze soudu. Vypracování revizního posudku přichází do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku; vždy bude záviset na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda bude mít pochybnosti (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) za odstraněné či nikoliv. Jde tu o hodnocení důkazu – znaleckého posudku. Nemá-li soud pochybnosti o jeho správnosti, není povinen nařídit vypracování revizního posudku, a to navzdory tomu, že pochybnosti vyjadřuje účastník; důkazy totiž hodnotí jen soud. Úvaha soudu nemůže být zcela libovolná, nicméně vždy záleží na konkrétním případu, zda a nakolik lze učinit závěr o zpochybnění posudku. Pokud účastník nesouhlasí se závěry znaleckého posudku, nezbývá mu než jeho závěry relevantně zpochybnit (není dostačující tvrzení, že posudek není správný, ale je třeba uplatnit konkrétní námitky). Je výhradně na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije. Soud, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku ocenění stanovit. Pokud se účastníkovi řízení podaří použitou metodiku relevantně zpochybnit, přichází do úvahy vypracování revizního znaleckého posudku. Je třeba zdůraznit, že i námitky účastníka proti zvolené metodě podléhají hodnocení soudu; je na něm, aby zvážil, zda je považuje za důvodné či nikoliv (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 525/2017, ze dne 26. 7. 2017).

37. Znalec si podle názoru soudu vyžádal relevantní podklady týkající se realizovaných převodů nemovitých věcí, a to v období zpracování znaleckého posudku. Vycházel tedy z realizovaných obchodů a k nim při stanovení ceny přihlédl, viz i doplněk ke znaleckému posudku. Námitka týkající se omezeného přístupu k domu a jeho vlivu na cenu byla znalcem zohledněna a logicky vysvětlena použitím koeficientu K6. Žalovaná rovněž rozporovala, že znalec nepřihlédl např. k zatékání komínů či narušené statice nosného sloupu. Při určení ceny obvyklé znalec vychází zejména z polohového určení nemovité věci, jejího technického stavu a realizované nabídky a poptávky na realitním trhu. Shora uvedené„ závady“ domu, i kdyby byly dány, jsou s ohledem na určení obvyklé ceny stavby marginální a nejsou určující pro stanovení této ceny. Jde jen o snahu žalované dosáhnout co nejnižší ceny a tomu odpovídající snížení vypořádacího podílu. Při určení cen pozemku znalec vycházel rovněž z realizovaných cen obchodů viz s. 10 a 27 znaleckého posudku, nikoliv jenom z cen inzerovaných. Tvrzení žalované o neúměrném snížení ceny obvyklé pozemku, který nabyla v roce 2006, za obdobnou cenu, proto soud musí pominout s odkazem, že i při tehdejší realizaci převodu jednalo o cenu dohodnutou mezi žalovanou jako kupující a prodávajícím.

38. Žalovaná dále namítla (viz tvrzení v podání na čl. 44 verte spisu), že by soud měl v rámci tzv. Širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví zohlednit i částku [částka], která představuje závazek žalované z půjčky poskytnuté jí [jméno] [příjmení] dne [datum]. Tato úvaha žalované je ovšem lichá. Uvedená částka, jak tvrdí, již byla zohledněna při stanovení výše podílů obou účastníků z hlediska zásluhovosti (viz 27,30 % oproti 72,70 %) a následné dohodě účastníků o uspořádání podílového spoluvlastnictví. Bylo pouze a jen na účastnících tohoto vztahu, jakým způsobem zohlednění finanční zásluhovost účastníků na pořízení výstavby rodinného domu. Soud proto rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bez„ vypořádání“ tohoto závazku, který byl již„ kompenzován“ v rámci dohody o určení výši spoluvlastnických podílů. Ostatně žalovaná tuto dohodu v průběhu trvání spoluvlastnictví nikdy nezpochybňovala, jak vyplývá z obsahu spisu. Proto se soud ani nezabýval otázkou promlčení vznesenou žalobcem v rámci podání ze dne [datum] (viz čl. 154 spisu).

39. Žalovaná tímto vypořádáním nabyla nemovité věci v celkové výši [částka]. Jelikož jí byla přikázána nemovitá věc jako celek a žalobci náležel spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo], měla by žalovaná vyplatit k rukám žalobce částku odpovídající [číslo] z částky [částka], tj. částku [částka]. Co se týče lhůty plnění, soud odkazuje na shora uvedené odůvodnění. Soud s ohledem k majetkové situaci žalované proto určil lhůtu pro vyplacení podílu na vypořádání společného jmění manželů ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud vycházel z následujících úvah. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání SJM či zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je procesní úspěch ve věci třeba posuzovat podle více hledisek; je třeba vzít v úvahu výsledek řízení a poměřit jej s návrhy stran v průběhu řízení. Je nutné přihlížet i k výši požadované a skutečně přiznané výši vypořádacího podílu a zohlednit výsledek sporu mezi účastníky o to, které věci (majetkové položky o vyšší hodnotě) náleží do SJM a které nikoliv. Jestliže některý z účastníků odmítl před zahájením sporu bez ospravedlnitelného důvodu o vypořádání SJM či zrušení podílového spoluvlastnictví vůbec jednat a znemožnil tak mimosoudní vypořádání, je třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost. Zejména tam, kde je předmětem vypořádání mnoho věcí, však takto nelze přihlížet ke každé položce navržené k vypořádání; nelze připustit, aby rozhodování o náhradě nákladů řízení se svou náročností blížilo rozhodování sporu ve věci samé (k tomu viz blíže usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3730/2015).

41. Mezi účastníky byl zásadní spor ohledně rozsahu majetku náležejícího do SJM, nikoliv ohledně způsobu vypořádání tohoto majetku. [příjmení] zůstala zejména otázka odklonu finančních prostředků, přičemž v této části žaloby byl žalobce neúspěšný. V rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zůstala spornou otázkou jak způsob vypořádání, tak otázky určen obvyklé ceny. Jak bylo uvedeno shora v projednávané věci, má soud za to, že žalobcova tvrzení ohledně odklonů byla natolik kusá, že si musel být vědom, že neunese břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tato úvaha proto ovlivnila soud při posuzování poměru procesního úspěchu účastníků v tomto řízení, přičemž v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví to byla naopak žalovaná, která nebyla zcela procesně úspěšná ohledně svých tvrzení (okolnosti půjčky, otázky způsobu vypořádání – viz podání čl. 44-45 spisu, výše vypořádacího podílu a jeho určení). Soud proto s ohledem na okolnosti případu a způsob vypořádání v obou řízeních, dospěl k závěru, že se jeví spravedlivým, aby si každý z účastníků nesl své náklady řízení.

42. V rámci řízení ovšem vznikly i státu náklady řízení, které nebyly uhrazeny zálohově účastníky. Tyto náklady spočívající v zaplacení znalečného. Jelikož soud dospěl k závěru, že každý z účastníků si nese jimi vynaložené náklady, soud uložil každému z nich zaplatit státu částku [částka] k rukám Okresního soudu v Přerově. Soud stanovil účastníků s ohledem na jejich současnou sociální a majetkovou situaci lhůtu pro zaplacení náhrady nákladů státu v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.