9 C 184/2023

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s., IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0][Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení [Anonymizováno].[Anonymizováno],[Anonymizováno] Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši [částka] a co úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl následně žalovanému poskytnut revolvingový úvěr č. [hodnota] (dále též jen „úvěrová smlouva“) s úvěrovým rámcem [částka]. Úvěr se žalovaný zavázal uhradit pravidelnými měsíčními splátkami, ve výši určené v úvěrové smlouvě, přičemž výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena jako procentuální část z výše úvěrového rámce, platného ke dni splatnosti dané splátky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. Za dobu trvání úvěrového vztahu načerpal žalovaný celkem [částka]. Na poskytnutý úvěr celkem uhradil [částka]. Žalovaný své smluvní závazky řádně a včas neplnil tím, že s úhradou splátek úvěru se dostal do prodlení. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. V důsledku neplnění smluvních povinností byla žalovanému naúčtována smluvní pokutu v celkové výši [částka]. Dále žalobkyně žalovanému účtovala poplatky za vedení účtu ve výši [částka] (dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka]) a poplatky za pojištění ve výši [částka] (dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka]). Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky [částka] sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka], dlužných poplatků za poskytnutí úvěru ve výši [částka], neuhrazených poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, přesto však dlužná částka nebyla zaplacena. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také úrok ve výši [částka] (jedná se součet zbylých nesplacených úroků vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku z jistiny ve výši 26,28 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od [datum] do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne [datum], z částky [částka]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se úrok kapitalizovaný od 15 dne po zesplatnění úvěru, tj. ode dne [datum] do dne [datum], tj. do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a to sazbou 15 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut), úrok ve výši 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení od následujícího dne, tj. od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se k jednání také nedostavili, byli však omluveni. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s dohodnutou výší úvěrového rámce [částka], kterou měl vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [Anonymizováno]% z dlužné částky, minimálně [částka], vždy k 20 dni v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné úvěrový rámec zvýšit tak, že stačilo kdykoliv po uplynutí 2 měsíců od obdržení nabídky provést čerpání, které překročí původní výši úvěrového rámce. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni uhradit činila [částka]. Roční úroková sazba činila 26,28 %. Měsíční poplatek za vedení účtu činil [částka] a měsíční úhrada za balíček pojištění [Anonymizováno] částku [částka]. Ve smlouvě v kolonce Důsledky nesplácení úvěru bylo ujednáno, že v případě, že se žalovaný opozdí se zaplacením splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Ke dni uzavření úvěrové smlouvy je výše nákladů vypočtena na [částka] za měsíc vymáhání. Tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Rovněž byla oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši [částka]. V případě, že výše dlužné částky bude nižší než [částka], může žalobkyně účtovat smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné částky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Ke dni uzavření smlouvy je tento úrok 10 % ročně. Žalovaný úvěrovou smlouvu vlastnoručně podepsal, čímž potvrdil, že převzal Úvěrové podmínky pro smlouvu o úvěru z karty s kódem [Anonymizováno], že se s tímto dokumentem seznámil, všem ustanovením rozumí a souhlasí, že tyto Úvěrové podmínky budou pro něj závazné. Nedílnou součástí smlouvy se staly Informace o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty, Informační dokument k pojistnému produktu o Pojištění schopnosti splácet úvěr a Rámcová pojistná smlouva č. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] týkající se pojištění schopnosti splácet k revolvingovým, hotovostním a spotřebitelským úvěrům.

4. Z Úvěrových podmínek společnosti [právnická osoba]. – [Anonymizováno] platných od [datum] (dále jen „ÚP“), které se staly nedílnou součástí smlouvy soud z čl. 5 odst. 5.2 zjistil, že v případě nedodržování podmínek splácení úvěru, požádá žalobkyně žalovaného o jednorázové vrácení úvěru, přičemž tento krok se nazývá zesplatnění. K zesplatnění může dojít v případě, jestliže je žalovaný v prodlení dvou a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než tři měsíce. Z čl. 6 odst. 6.3 nadepsaného „Sankce“ vyplývá, že v případě zpoždění s úhradami dle smlouvy je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání (např. na upomínku nebo inkasní agenturu), jejichž výši písemně oznámí. V případě úplně první upomínky za trvání smlouvy účelně vynaložené náklady žalobkyně účtovat nebude. V případě, že dojde k opoždění se zaplacením splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna účtovat také další sankce, konkrétně smluvní pokutu ve výši [částka], která v případě, že výše dlužné částky bude nižší než [částka], bude účtována ve výši dlužné splátky a dále úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s aktuálně platným nařízením vlády.

5. Z listiny označené Výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem [částka]. Úvěr žalovaný průběžně čerpal prostřednictvím karty výběry z bankomatů, či převodem na bankovní účet žalovaného. Poslední čerpání peněžních prostředků bylo dne [datum] ve výši [částka] a dále žalovaný již žádné peněžní prostředky nečerpal. Protože se s úhradou splátek úvěru dostal do prodlení žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný načerpal úvěr v celkové výši [částka], na který uhradil částku [částka]. Celkový dluh žalovaného činí [částka] sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka], dlužných úroků za hotovostní transakce ve výši [částka], úroku za pojistné ve výši [částka], úroku za nevyužitou [Anonymizováno] – pojistné ve výši [částka], neuhrazeného poplatku za vedení účtu ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], poplatku za pojištění ve výši [částka], naúčtované smluvní pokuty ve výši [částka], obchodního (smluvního) úroku ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka].

6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně v důsledku prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěru č. [hodnota], poskytnutého na základě úvěrové smlouvy č. [hodnota] vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy s tím, že dlužnou částku ve výši [částka] měl obratem žalobkyni zaplatit, nejpozději do 14 dní od sepsání výzvy. Podle přiloženého poštovního podacího archu byl dopis ze dne [datum] žalovanému odeslán [datum] na adresu uvedenou v dopise – [Anonymizováno] [právnická osoba]. [adresa].

7. Z listiny nadepsané „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně postupuje a ověřuje schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Z listiny vyplývá, že ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti.

8. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši [částka].

9. Z nedatované pracovní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] jako zaměstnavatelem na straně jedné a žalovaným jako zaměstnancem na straně druhé. V čl. 1 bylo ujednáno, že zaměstnanec bude vykonávat práci na pozici strážný. Místem výkonu práce je město [adresa] (čl. 2). Podle čl. 3 a čl. 4 pracovní poměr žalovanému vznikl dne [datum] a byl sjednán na dobu neurčitou. K pracovní smlouvě byl připojen Doplněk pracovní smlouvy uzavřený mezi týmiž účastníky jako nedatovaná pracovní smlouva, který ovšem není opatřen datem vyhotovení. V tomto Doplňku byl zaměstnanec upozorněn, na základě jakých skutečností může dojít k okamžitému zrušení pracovního poměru, či ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele a co je považováno za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Pod písmeny a) až h) je potom uvedeno, co za takové porušení zaměstnavatel považuje.

10. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že tento účet je veden u [právnická osoba]. a majitel tohoto účtu je žalovaný. Na účtu jako počáteční zůstatek byla částka ve výši – [částka]. Na účet v uvedeném období došly platby v celkové výši [částka] a odešly platby v celkové výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu ke konci zúčtovacího období činil zápornou výši - [částka].

11. Z mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí k číslo účtu [Anonymizováno], kód banky [Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že majitelem uvedeného bankovního účtu je žalovaný. Ve výpise jsou potom patrny provedené transakce v daném období. Počáteční zůstatek na účtu je – [částka], konečný zůstatek + [částka].

12. Z listiny Hodnocení klienta smlouva č. [hodnota], [Anonymizováno] [jméno FO], soud zjistil, že dne [datum] byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce [částka]. Žalovaný je zde uveden jako svobodný, bezdětný, bydlící v podnájmu. K finanční stránce je jako zdroj příjmu uvedena částka [částka], s poznámkou, že žalovaný je důchodce, příjem ostatních členů domácnosti činí [částka] a měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Žalovaný byl lustrován v úvěrových registrech NRKI, CEE a ISIR a v těchto registrech nebyl nalezen. Z tabulky označené „Výpočet MLS klienta“ soud dále zjistil, že příjem žalovaného činí [částka]. Od této částky je následně odečtena částka [částka] jako částka životního minima dospělých členů domácnosti, částka [částka] jako splátka v HC a částka [částka] jako výše splátky schváleného úvěru. Zbývající částka žalovaného činí [částka]. Z další tabulky označené jako „MLS domácnosti“ je jako příjem klienta uvedena částka [částka]. K této částce je připočtena částka [částka] představující příjem ostatních členů domácnosti a odečtena částka [částka] jako měsíční výdaje domácnosti uvedené klientem a částka [částka] jako výše splátky schváleného úvěru. Výsledná zbývající částka domácnosti činí [částka].

13. Z Úvěrové zprávy, (zpráva NRKI) vedené na žalovaného soud zjistil, že v kolonce „Detail pro Osobní úvěr ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno])“ je uvedena celková částka úvěru [částka], splatná ve 4měsíčních splátkách po [částka], kdy tento úvěr k datu poslední aktualizace [datum] nebyl zcela splacen a k úhradě zbývala na jistině částka [částka]. Z další kolonky označené „Detail pro spotřební úvěr ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno])“ soud zjistil, že celková částka úvěru poskytnutá žalovanému činí [částka], splatná [Anonymizováno] pravidelnými měsíčními splátkami po [částka]. K datu poslední aktualizace ([datum]) zbývalo žalovanému k doplacení [Anonymizováno] splátkami jistina úvěru v celkové výši [částka]. V další kolonce „Detail pro kontokorentní úvěr ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno])“ soud zjistil, že k datu [datum] nebyl splacen úvěr s výší úvěrového rámce [částka]. Z kolonky označené „Detail pro kreditní karty splátkové ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno])“ bylo zjištěno, že k datu [datum] nebyl žalovaným splacen úvěr s úvěrovým rámcem [částka] a zůstatek dlužné jistiny ve výši [částka].

14. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů. Výzva k plnění ze dne [datum] byla žalovanému odeslána dne [datum] na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě ([adresa]).

15. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

17. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce [částka]. Výše úvěrového rámce byla v průběhu trvání úvěrového vztahu navýšena na [částka]. Žalovaný se v úvěrové smlouvě zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [Anonymizováno] % z dlužné částky, minimálně však [částka], vždy k 20. dni v měsíci. Své smluvní povinnosti žalovaný neplnil, když nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně následně při splnění podmínek sjednaných v čl. 5 odst. 5.

2. ÚP poskytnutý úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovaného vyzvala ke splacení celého úvěru.

21. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] dosti podrobně odkazuje na právní úpravu i judikaturu týkající se posuzování úvěruschopnosti, popisuje svůj statistický model a postup při zjišťování kreditního skóre klienta. K posouzení schopnosti splácet úvěr v případě žalovaného uvedla, že si za účelem ověření tvrzení žalovaného o příjmu z titulu invalidního důchodu vyžádala důchodový výměr, ze kterého je patrné, že mu byl vyplácen měsíčně invalidní důchod ve výši [částka]. Část příjmu žalovaného pochází z pracovního poměru u společnosti [právnická osoba] Za účelem ověření příjmů a výdajů žalovaného si žalobkyně vyžádala výpis z bankovního účtu za období od [datum] do [datum]. Z těchto výpisů si mimo jiné ověřila tvrzení žalovaného o příjmu z invalidního důchodu ve výši [částka], a ověřila též tvrzení o vedlejším příjmu. Konkrétně činil vedlejší příjem žalovaného za měsíc [Anonymizováno][Anonymizováno] částku [částka], za měsíc [Anonymizováno]/[Anonymizováno] částku [částka], za měsíc [Anonymizováno]/[Anonymizováno] částku [částka] a za měsíc [Anonymizováno]/[Anonymizováno] částku [částka]. Prostřednictvím předmětného výpisu byly žalobkyní ověřeny i výdaje žalovaného např. na stravu, dopravu, platbu společnosti [Anonymizováno] či platby za penzijní připojištění ve výši [částka]. Z bankovních účtů dále vyplynulo, že žalovaný převážnou část svých výdajů nehradil přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami), když značnou část svých příjmů vybíral z účtu prostřednictvím bankomatu. Uvádí sice, že prostřednictvím zkoumání limitu nejvyšší měsíční splátky ověřuje, zda je klient schopen kromě úvěru splácet i své další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje, avšak žalobkyní předložené důkazy neprokazují, že by žalobkyně v případě žalovaného provedla řádné vyhodnocení jeho schopnosti splácet. Ve specifikaci úvěru (smlouva č. [hodnota], [jméno FO]) je uvedeno, že žalovaný je svobodný, bezdětný a žije v podnájmu, dále u finančních údajů je uvedeno „zdroj příjmu klienta důchodce“ a dále že výše příjmu žalovaného činí [částka] a příjem ostatních členů domácnosti částku [částka]. Dále je v listině uvedeno, že proběhla lustrace žalovaného v registrech NRKI, CEE a ISIR s negativním hodnocením. Již z uvedeného je zřejmé, že nevyjasněny zůstaly příjmy dalších členů domácnosti ve výši [částka]. Zároveň není patrné, jak žalobkyně vyhodnotila skutečnost, která vyplynula z výpisu z registru NRKI, že žalovaný krátce před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy měl nesplacené závazky ze spotřebního úvěru ve výši [částka], osobního úvěru ve výši [částka], kontokorentního úvěru ve výši úvěrového rámce [částka] a kreditní karty splátkové se zůstatkem jistiny [částka]. Tyto skutečnosti, by mohly naznačovat, že náklady na úhradu potřeb žalovaného jsou vyšší než jeho skutečné příjmy. Jestliže za shora popsané situace žalobkyně nepřistoupila k důkladnějšímu zkoumání skutečných příjmů a zejména pak skutečných výdajů žalovaného a vůbec se nezabývala tím, proč žalovaný opakovaně žádá o poskytnutí dalších peněžních prostředků, nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění). Načerpal-li tedy žalovaný částku [částka] na základě neplatné úvěrové smlouvy, je tak povinen podle § 2991 odst. 2 o. z. žalobkyni vrátit částku [částka], neboť na svůj dluh uhradil za celou dobu trvání smluvního vztahu částku [částka]. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

22. Splatnost pohledávky pak soud odvíjí od předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění do 7 dnů. Podle poštovního podacího archu byla předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] odeslána žalovanému dne [datum]. Doručena pak byla ve smyslu ustanovení § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Povinnost plnění žalovaného byla stanovena na 7 dnů a dluh měl tak žalovaný uhradit do [datum]. Od data [datum] je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Ke dni [datum] činila zákonná výše úroku z prodlení 15 % ročně, soud proto přiznal žalobkyni u pohledávky zákonný úrok z prodlení v této výši.

23. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné úvěrové smlouvy jsou s ohledem na neplatnost této úvěrové smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka] ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 44,15 % a neúspěch v rozsahu 55,85 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 11,70 % mu vzniklých nákladů řízení. Jak z obsahu spisu vyplývá, žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení