9 C 189/2022 - 207

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátkou [jméno FO] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 29 600 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 500 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení a částky ve výši 14 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 500 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na náhradě nákladů řízení částku 2 981,50 Kč, a to do patnácti dnů právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 14.800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.500 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, částku ve výši 14.800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.500 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalovaný jakožto vlastník a provozovatel motorového vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, RZ [SPZ], VIN kód [VIN kód], u tohoto vozidla v období od 22. 1. 2020 do 30. 4. 2020 neuzavřel (nesjednal) tzv. povinné ručení. Dále pak žalovaný jakožto vlastník a provozovatel motorového vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, RZ [SPZ], VIN kód [VIN kód], u tohoto vozidla v období od 22. 1. 2020 do 30. 4. 2020 neuzavřel (nesjednal) tzv. povinné ručení. Vlastnictví obou těchto vozidel žalovaným bylo zjištěno žalobkyní z Centrálního registru vozidel, kdy tato vozidla jsou vedena (byla v inkriminované době vedena) jako vozidla provozovaná. S ohledem ke skutečnosti, že předmětná motorová vozidla byla provozována, avšak nebyla pojištěna v rozporu se zákonem, žalobkyně vypočetla výši příspěvku jako součet hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denní sazby u uvedených vozidel pak činila částku 145 Kč, tedy za dobu nepojištění předmětných motorových vozidel činil příspěvek nepojištěných částku ve výši 14.500 Kč za 100 dní u každého tohoto vozidla, celkem tedy částka příspěvku nepojištěných za tato obě vozidla činila 29.000 Kč. Náklady na uplatnění příspěvku pak byly ve výši 300 Kč u každého vozidla, tj. celkem 600 Kč. Žalovaný ani po upomínání ze strany žalobkyně, potažmo ze strany externí společnosti ničeho neuhradil.

2. Soud prvního stupně již jednou o věci rozhodl, rozsudkem ze dne 13. 1. 2023 č.j. 9 C 189/2022-58, který byl usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 13. 7. 2023 č.j. 60 Co 109/2023-80 zrušen pro vadu řízení spočívající v tom, že soud prvního stupně odňal žalovanému možnost jednat před soudem, čímž zatížil řízení zmatečnostní vadou. Odvolací soud se neztotožnil s názorem prvostupňového soudu, že by procesní postup žalovaného bylo bez jakýchkoliv pochybností označit za obstrukční, tedy nepodléhající procesní obraně. Odvolací soud dále řízení vytkl, že prvostupňový soud dostatečně nevyzval žalovaného, aby doložil důvod pro odročení jednání, které mělo proběhnout 6. 12. 2022, přičemž žalovanému neposkytl ani dostatečný čas k přípravě na jednání, stejně jako na jednání konané dne 13. 1. 2023. Krajským soudem v Brně, pobočka ve Zlíně bylo tak Okresnímu soudu v Uherském Hradišti uloženo, aby respektoval právo žalovaného na účast u jednání v jeho přítomnosti a nebude-li možné rozhodnout o věci bez nařízení jednání, opětovně provede první jednání ve věci, přičemž poskytne žalovanému dostatečný časový prostor k možnosti účasti u jednání a k přípravě jednání, kdy žalovaného vyzve písemně již před samotným jednáním, aby svá skutková tvrzení doplnil či učinil důkazní návrhy.

3. Žalovaný v rámci obrany uplatněné až v rámci shora uvedeného odvolacího řízení uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby. Svůj návrh odůvodňuje tím, že vozidlo RZ [SPZ] dne 7. 5. 2019 prodal jiné osobě jako sešrotovaný vrak, na což má fotodokumentaci, úřední záznamy, kupní smlouvy a svědky s tím, že vozidlo opustilo Českou republiku, a tudíž není možné, aby za něj platil povinné ručení. A co se týče vozidla RZ [SPZ], k němu uvedl, že bylo v inkriminovanou dobu nepojízdný a neúplným vrakem, což je do dneška, bez motoru, bez převodovky a dalších součástí, nacházející se na louce v areálu, kdy dokonce z něj byly ukradeny i SPZ vozidla, a tudíž se dle informace pracovníků policie nejednalo o vozidlo podléhající povinnosti platby povinného ručení, na což má opět spoustu svědků, fotodokumentaci a záznam od PČR. Přičemž jako důchodce, pro kterého je každá částka v rozpočtu důležitá, nemůže platit za vozidlo, které dávno nemá.

4. Soud nařídil jednání na 22. 9. 2023 ve 12:30 hodin. Jednání se nekonalo, neboť dne 21. 9. 2023 v 15:01:43 hodin obdržel soud omluvu žalovaného z důvodu nemoci, která mu brání účasti, s tím, že se účastnit rozhodně chce. Omluva žalovaného byla dne 22. 9. 2023 v 7:50:47 hodin doložena lékařskou zprávou vystavenou 18. 9. 2023 [právnická osoba]. Nařízené jednání bylo tedy zrušeno.

5. K dalšímu nařízenému jednání soudu na den 31. 10. 2023 se žalovaný dostavil osobně společně se svým právním zástupcem. Soud konstatoval, že ve vztahu k projednávané věci byly relevantní listinné důkazy, které byly předkládané ze strany žalobkyně provedeny při jednání konaném dne 13. 1. 2023, nicméně s ohledem na usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 13. 7. 2023 č.j. 60 Co 109/2023-80 soud veškeré tyto listinné důkazy opětovně provedl z důvodu procesní jistoty účastníků. Žalobkyně i nadále trvala na oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, kdy odkázala na písemné vyhotovení žaloby. Žalovaný navrhnul žalobu pro nedůvodnost zamítnout.

6. Soud tedy opětovně provedl následující důkazy. Zjištěné údaje o [Anonymizováno] automobilu [SPZ], zjištěné údaje o [Anonymizováno] automobilu [SPZ], informace o sledování zásilek a detailní informace k zásilkám zasílaných advokátkou [jméno FO] žalovanému s kopií části poštovního podacího archu, upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 11. 2. 2021, upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 18. 2. 2021, předžalobní upomínky ze dne 30. 3. 2022 a výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne 29. 10. 2020.

7. Po provedeném dokazování, žalovaný uvedl, že má k dispozici svědky i listinné důkazy prokazující nedůvodnost žaloby. Obrana žalovaného spočívala v tom, že motorové vozidlo [Anonymizováno] žalovaný prodal dne 7. 5. 2019 na základě kupní smlouvy panu [jméno FO] za částku ve výši 1 200 EUR, která byla uhrazena kupujícím v hotovosti při podpisu kupní smlouvy, kdy toto vozidlo mělo být jako nepojízdné odvezeno do [Anonymizováno], což žalovaný doložil kupní smlouvou ze dne 7. 5. 2019 a fotodokumentaci zachycující nakládku předmětného motorového vozidla do jiného nákladního vozidla, které soud rovněž provedl jako důkaz. A dále že pokud jde o [Anonymizováno], ta byla od roku 2017 nebo 2018 bez motoru, víceméně vrak, který stál v kopřivách, z níž někdo dokonce odcizil registrační značky, což bylo řešeno Policií ČR, což je rovněž schopen soudu k výzvě předložit.

8. Soud tak v rámci tohoto řízení učinil z důkazů navrhovaných a předkládaných oběma účastníky vlastní následující skutková zjištění.

9. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že motorová vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, RZ [SPZ], VIN kód [VIN kód], a RZ [SPZ], VIN kód [VIN kód], byla v období od 22. 1. 2020 do 30. 4. 2020 vedena v registru vozidel jako vozidla vlastněná a provozovaná žalovaným a nebyla vedena v registru jako vozidla vyřazená, vyvezená do jiného státu nebo zaniklá, jak vyplynulo z listinných důkazů - zjištěných údajů o [Anonymizováno] automobilu [Anonymizováno], RZ [SPZ] a [Anonymizováno] automobilu [Anonymizováno], RZ [SPZ]. Z těchto listinných důkazů bylo také bezpečně zjištěno, že u obou vozidel byl jako vlastník a provozovatel veden žalovaný.

10. Z výzvy k úhradě ze dne 29. 10. 2020, která byla doručena žalovanému dne 2. 11. 2020, jak soud zjistil ze sledování zásilky aplikace České pošty, bylo bezpečně zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku 145 Kč denně za vozidlo [Anonymizováno], RZ [SPZ], pro které nebylo sjednáno tzv. povinné ručení v období od 22. 1. 2020 do 30. 4. 2020, tj. 100 dnů, včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 14 800 Kč do 30 dnů a poučila ho o nutnosti sdělení okolností vylučujících vznik nároku na příspěvek.

11. Z výzvy k úhradě ze dne 29. 10. 2019, která byla doručena žalovanému dne 2. 11. 2020, jak soud zjistil ze sledování zásilky aplikace České pošty, bylo bezpečně zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku 145 Kč denně za vozidlo [Anonymizováno], RZ [SPZ], pro které nebylo sjednáno tzv. povinné ručení v období od 22. 1. 2020 do 30. 4. 2020, tj. 100 dnů, včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 14 800 Kč do 30 dnů a poučila ho o nutnosti sdělení okolností vylučujících vznik nároku na příspěvek. Tato výzva byla dána k poštovní přepravě dne 30. 10. 2020, jak soud zjistil z části poštovního podacího archu.

12. Z upomínky k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 11. 2. 2021 (odeslanou téhož dne) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku, respektive dluhu v celkové výši 14 890 Kč, přičemž jej upozornila na předchozí doručení výzvy ze dne 29. 10. 2020, kterou mu doručovala dne 30. 10. 2020.

13. Z upomínky k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] ze dne 18. 2. 2021 (odeslanou téhož dne) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku, respektive dluhu v celkové výši 14 915 Kč, přičemž jej upozornila na předchozí doručení výzvy ze dne 29. 10. 2020, kterou mu doručovala dne 30. 10. 2020.

14. Z předžalobních upomínek ze dne 30. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby dne 28. 5. 2022 řádně vyzván k zaplacení dluhů ve výši 16 395 Kč a 16 400 Kč, a to právě ve vztahu k výše uvedeným motorovým vozidlům provozovaným a vlastněným žalovaným. Ze sledování zásilek pošty bylo zjištěno, že předžalobní upomínky byly dány k poštovní přepravě 30. 3. 2022 a dne 4. 4. 2022 byla zásilka uložena žalovanému, o čemž byl žalovaný informován dne 4. 4. 2022 a 12. 4. 2022.

15. Z kupní smlouvy ze dne 7. 5. 2019 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovaným [Jméno zainteresované osoby 0/0], jakožto prodávajícím a [jméno FO], r.č. [hodnota], s adresou [adresa], jakožto kupujícím. Předmětem koupě byl nákladní automobil [Anonymizováno], VIN: [VIN kód], SPZ [SPZ]. Kupní cena byla stanovena částkou 1 200 EUR s tím, že je uhrazena kupujícím v hotovosti při podpisu kupní smlouvy. Ve smlouvě bylo také ujednáno, že za povinné ručení od 29. 1. 2019 odpovídá zcela kupující. Adresa [adresa], je na kupní smlouvě špatně čitelná, nicméně pravost této adresy byla v průběhu jednání ověřena z webových stránek [Anonymizováno]; č.p. [hodnota] dohledáno nebylo.

16. Z předložených fotografií vozidel (na č.l. 120-124) je zřejmé, že na fotografii č.l. 120 se jedná o přední část motorového vozidla [Anonymizováno] které není osazeno registračními značkami. Na fotografii č.l. 121 je vyobrazeno totéž motorové vozidlo z pohledu zezadu a na fotografii č.l. 123 a 124 (též na č.l. 158-159, 163-164) je zachyceno naložení tohoto motorového vozidla do nákladového prostoru jiného nákladního vozidla. Přičemž opět lze konstatovat, že ani na jedné z těchto fotografií není nijak patrné, že by motorové vozidlo bylo osazeno registračními značkami, nicméně je zřejmé, že se s největší pravděpodobností se jedná o nákladní motorové vozidlo [Anonymizováno]. Přičemž z těchto fotografií je zřejmé, že byly vytvořeny dne 8. 5. 2019, pro špatnou technickou kvalitu fotografií, není možné identifikovat jakékoliv osoby, které se nakládání účastnily.

17. Emailovou komunikací bylo doloženo, že dne 10. 4. 2019 z emailové adresy [e-mail] byla na emailovou adresu [e-mail] zaslána zpráva jejímž obsahem byl dotaz „Dobrý den, auto není do 3,5t? Děkuji“, jako reakce na inzerát z webového serveru [Anonymizováno] – prodám [Anonymizováno], podvozek valník, kontejner, s SPZ a doklady. Inzerát je na prodej vozidla [Anonymizováno], k němuž bylo v inzerátu uvedeno, že vozidlo má SPZ i doklady, ohlý zadní nárazník s uchycením rámu v zadní části vozu, jinak motor běží bezchybně, převodovka taktéž s tím, že do odstavení vozu bylo auto funkční, r.v. 1997, vzduchový podvozek, cena 39 000 Kč.

18. Z potvrzení, které server [Anonymizováno] z emailové adresy [e-mail] zaslal na emailovou adresu [e-mail] dne 30. 4. 2019 bylo zjištěno, že inzerát shodný jako v předchozím bodě byl přidán znovu na stránky [Anonymizováno] s tím, že cena byla stanovena na částku 36 000 Kč.

19. Z obou shora uvedených důkazů pak bylo fakticky bezpečně zjištěno, že žalovaný prostřednictvím jeho syna inzeroval prodej předmětného motorového vozidla [Anonymizováno], přičemž tato inzerce fakticky předcházela realizaci prodeje a uzavření kupní smlouvy na toto vozidlo ze dne 7. 5. 2019.

20. Z předložených fotografií vozidel na č.l. 113-115 je zřejmé, že na fotografii č.l. 113 (též na č.l. 157 a 165) se jedná o část nakládací rampy u motorového vozidla. Z fotografie je možno zjistit pouze toliko, že na vozidle je nálepka „CZ“, „85 km“ a částečně viditelná SPZ „[Anonymizováno]“, nic více pak z této fotografie není možno zjistit; z fotografie č.l. 114 je patrné, že se jedná o [Anonymizováno] motorové vozidlo, které je z pohledu této fotografie motorovým vozidlem neprovozovaným, je situováno do zahrady, resp. je zarosteno náletovými travinami a dřevinami, obloženo potom dalším materiálem, přičemž totožné vozidlo se nachází i na fotografii č.l. 115.

21. Z předložených fotografií vozidel na č.l. 127-129 je zřejmé, že se jedná o zachycení motorového vozidla tovární značky [Anonymizováno], opět se jedná o motorové vozidlo, které je zjevně zaparkované a zarostené mezi ostatním nepotřebným materiálem v silážní jámě, přičemž na fotografii č.l. 129 je vyfocen detail kabiny předmětného motorového vozidla.

22. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 13. 9. 2019 sepsaného policejním orgánem – obvodním oddělením policie [adresa] pod č.j. [Anonymizováno], bylo zjištěno, že žalovaný [Jméno zainteresované osoby 0/0] dne 13. 9. 2019 v 11:00 hodin podal z pozici oznamovatele vysvětlení z důvodu odhalení trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci [jméno FO], prověření oznámení [adresa]. V záznamu žalovaný mimo jiné sděluje, že jeho syn [Jméno zainteresované osoby 0/0] vlastní skladovací prostor v areálu bývalého zemědělského družstva v [Anonymizováno], kde měl za synovou halou uloženo mimo jiné též dieselový motor [Anonymizováno] do [Anonymizováno] asi 1990, přičemž dne 24. 8. 2019 dopoledne zjistil, že motor schází, a proto kolem 10:00 hodin zavolal policii. Podezření měl na svědka [jméno FO] z [Anonymizováno].

23. Z úředního záznamu o založení věci ze dne 3. 11. 2022 sepsaného policejním orgánem – obvodním oddělením policie [adresa] pod č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2022 oznámil na OOP [Anonymizováno] žalovaný, že počátkem prosince 2018 zaparkoval v objektu bývalého JZD v prostoru bývalé silážní jámy v [Anonymizováno] nepojízdný vůz [Anonymizováno], RZ [SPZ], sňal z něj registrační značky, tyto položil na sedačky v neuzamčené kabině, kde bylo i dost jiných věcí, zapomněl vozidlo odhlásit a po té, co byl ze strany [Anonymizováno] urgován k doplacení pojistného, tedy rozhodl předmětné vozidlo z provozu konečně odhlásit, registrační značky v kabině již nenašel.

24. Kartou k vozidlu [SPZ] bylo doloženo, že vozilo [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód] bylo na žádost vlastníka od 2. 2. 2024 vyřazeno z provozu. Z karty je také evidentní, že technická prohlídka vozidla byla platná do 19. 12. 2014.

25. Kartou k vozidlu [SPZ] bylo doloženo, že u vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód] bylo rozhodnuto o jeho jiném zániku k datu 16. 2. 2024. Z karty je také evidentní, že technická prohlídka vozidla byla platná do 30. 5. 2015.

26. K důkazu byla provedena také žalobkyní navržená listina - rozsudek [spisová značka]. Jedná se rovněž o spor mezi žalobkyní a žalobce, kdy se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 75 730 Kč s příslušenstvím, z důvodu porušení povinnosti žalovaného jako provozovatele a vlastníka vozidel sjednat pojištění odpovědnosti, v období od 10. 5. 2019 do 29. 8. 2019 a v období od 30. 8. 2019 do 21. 1. 2020 k vozidlu RZ [SPZ], a v období od 10. 5. 2019 do 29. 8. 2019 a v období od 30. 8. 2019 do 21. 1. 2020 k vozidlu RZ [SPZ], v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na příspěvek a náklady spojené s uplatněním dle § 4 z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti, který žalovaný nezaplatil, ačkoliv k úhradě byl opakovaně vyzván. Tímto rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni kromě nákladů předmětného řízení též částku ve výši 16 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 16 240 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení, částku ve výši 16 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 16 240 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení, částku ve výši 21 325 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 21 025 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení, částku ve výši 21 325 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 21 025 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Z odůvodnění tohoto rozsudku bylo dále zjištěno, že žalovaný na rozdíl od žalobkyně neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Z odůvodnění tohoto rozsudku bylo dále zjištěno, že soud zpochybnil pravost kupní smlouvy ze dne 7. 5. 2019 pro její vnitřní rozporuplnost, kdy obsahovala ujednání o vznikající povinnosti kupujícího hradit povinné ručení již pět měsíců před sepisem kupní smlouvy a také z důvodu nedostatečné identifikace kupujícího. Jelikož soud neuvěřil pravosti kupní smlouvy ani ve spojení s ostatními provedenými důkazy, konstatoval, že nedošlo k prodeji vozidla [Anonymizováno] a vzal zprávou z registru za prokázané, že zapsaným vlastníkem a provozovatelem vozidla v registru zapsaného jako provozovaného vozidla [Anonymizováno] – RZ [SPZ] v období od 10. 5. 2019 do 21. 1. 2020 byl stále žalovaný. Ve vztahu k vozidlu [Anonymizováno] RZ [SPZ] pak soud dospěl k závěru, že v období od 10. 5. 2019 do 21. 1. 2020 bylo toto vozidlo provozuschopné. Soud konstatoval, že v období od 10. 5. 2019 do 21. 1. 2020 byl žalovaný veden v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidel RZ [SPZ] a RZ [SPZ] a tudíž se má za to, že je osobou povinnou dle § 4 odst. 2 písm. a), písm. b) z. č. 168/1999 Sb., proto shledal soud žalobu zcela důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.

27. Z obsahu spisu a zjištění soudu vyplynuly další důkazy, které soud považoval za podstatné ve věci provést. S ohledem na skutečnost, že soud měl zato, že předchozí omluvy žalovaného měly obstrukční charakter, zjišťoval soud, zda žalovaný skutečně nebyl schopen účasti na jednání dne 22. 9. 2023, kdy ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalovaný byl v ambulanci vyšetřen naposled dne 25. 1. 2023 s tím, že plánovaná kontrola nemohla být v její ambulanci již provedena, protože od 15. 4. 2023 doposud je ambulance uzavřena z důvodu nemoci [jméno FO].

28. Z obsahu výše uvedeného rozsudku [spisová značka] pak vyplynulo, že rovněž v rámci tohoto řízení se soud zabýval možným obstrukčním jednáním obžalovaného, kdy bylo zjištěno, že žalovaný soudu doložil lékařskou zprávou [právnická osoba]. na své jméno ze dne 29. 5. 2023, přičemž při zjišťování, zda žalovaný je schopen účasti na soudním jednání, soud ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 1. 9. 2023 zjistil, že žalovaný byl naposled ošetřen v nemocnici 23. 4. 2021 a pokud jsou vystaveny zprávy ze dne 29. 5. 2023 tak tyto nekorespondují s informačním systémem nemocnice. V rámci tohoto řízení žalovaný předložil také zprávu vydanou [právnická osoba] ze dne 22. 7. 2022, kdy za účelem prověření pravosti si soud vyžádal zprávu i od [právnická osoba]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 26. 9. 2023, bylo zjištěno, že v nemocničním informačním systému [právnická osoba] nebyla nalezena žádná lékařská zpráva z neurologického oddělení ani ambulantní nález čin jakýkoli jiný nález týkající se žalovaného.

29. Soud k důkazu provedl také účastnickou výpověď žalovaného. Žalovaný se nejprve vyjádřil k [Anonymizováno] automobilu [Anonymizováno]. Uvedl, že ten byl delší dobu odstavený a rozbitý tak si říkali, že jej prodají. K poškození došlo při vysypávání, kdy se poškodila celá konstrukce; vozidlo nemělo korbu, byla to jen kabina a rám. Vše řešil syn, který zadal inzerát, připravil kupní smlouvu, řešil všechno s kupujícím a nafotil nakládku. Podotkl, že vše řešil syn, neboť pokud jde o mobilní telefony či počítače, tak s těmi „není kamarád“. Na inzerát se ozvalo víc lidí, vozidlo nakonec koupil muž kolem 50 let, o kterém se dozvěděl, že je z [Anonymizováno], který jim říkal, že jezdí do [Anonymizováno], obchoduje s vozy, že to tam odveze. Vozidlo bylo nepojízdné, ale kupující chtěl hlavně motor. Dodal, že on sám s kupujícím nemluvil, neboť špatně slyší, takže by to v tom hluku, který tam byl, ani nezaznamenal, kupující si určitě vykládal se synem. V době, kdy se to řešilo, byla tma, ale vybavil si, že u toho byla kromě něho a syna také manželka, pan [jméno FO] a [jméno FO], možná pan [jméno FO], dále pak kupující, a ještě jeho závozník. Jaké RZ mělo nákladní vozidlo, se kterým kupující přijel, si nevybavil. Kupní cena byla dojednána na 1 200 EUR, je možné, že nakonec došlo k prodeji za 1 000 EUR, peníze od kupujícího přebírala manželka. Po náhledu do předmětné kupní smlouvy žalovaný potvrdil, že se jedná o jeho podpis. Zda ostatní informace vyplňoval syn nebo kupující si nevzpomněl. Vyloučil, že by kromě kupní smlouvy sepisoval i něco jiného. Dodal, že asi před měsícem se s kupní smlouvou dostavil na Odbor životního prostředí s tím, že chce vozidlo ekologicky zlikvidovat. Zde mu bylo řečeno, že motorové vozidlo [Anonymizováno] s tou RZ nebylo [SPZ] v rámci EU provozováno, nebylo nikde zaznamenáno, nikde není hlášený pohyb ani provoz tohoto vozidla. Když zaplatil pokutu 1 000 Kč a podepsal prohlášení, že se zříká práv vůči tomuto vozidlu, že vozidlo již není jeho, bylo mu odborem životního prostředí vystaveno potvrzení, se kterým se dostavil na odbor dopravy, kde mu bylo řečeno, že se to má také řešit s pojišťovnou, kterou kontaktoval syn. Vozidlo, které bylo bílé barvy, měl napsané na sebe, jako na fyzickou osobu, nikoli na firmu. K vozidlu [Anonymizováno] žalovaný uvedl, že ta se mu pokazila někdy v roce 2018, v důsledku čehož došlo ke koupi automobilu [Anonymizováno]. Ve vozidle pokazil se motor, který chtěl nechat opravit, ale někdo jej ukradl, což řešil i přes policii. Po nějaké době pouze[Anonymizováno][Anonymizováno] odvezli z [Anonymizováno] do areálu družstva do [Anonymizováno]. Dodal, že [jméno FO], která byla tehdy předsedkyní a jednatelkou družstva, jim několikrát říkala, ať vozidlo dají pryč, že nejsou žádný šroťák, žádné vrakoviště. Vozidlo bylo zastavěné v kopřivách a SPZ hodil do kabiny. Následně však přišel o řidičský průkaz a tím, že přestal řídit, tak vozidlu nevěnoval pozornost, ani jej nenapadlo se o to starat. Řešit to začal teprve v okamžiku, kdy jej začala „bombardovat“ [Anonymizováno], kdy zjistil, že značky ve vozidle nejsou. Na odboru dopravy mu ohledně toho dali papír, zařídil, aby tam byla nová čísla a SPZ dal do depozitu. Jakým způsobem bude postupovat dál, ještě neví. Dodal, že jak nákladní automobil [Anonymizováno], tak [Anonymizováno] celou dobu, co stály v [Anonymizováno], stály na place, který patřil panu [jméno FO].

30. Soud zároveň provedl k důkazu výslechy jednotlivých svědků, jejichž výslech k důkazu navrhoval žalovaný, kdy takto soud vyslechl svědka [jméno FO] (syna žalovaného), svědkyni [jméno FO], svědkyni [jméno FO] (manželku žalovaného a matku svědka [jméno FO].) a svědka [jméno FO].

31. Tak z výpovědi svědka [jméno FO] mohl soud zjistit, že žalovaný se rozhodl vozidlo [Anonymizováno] prodat, jelikož vozidlo už nebylo provozované a mělo ohnutý rám. Vozidlo mohlo sloužit na náhradní díly. Za tím účelem mu pomohl vytvořit inzerát na [Anonymizováno]. Podotkl, že otec s PC v té době neuměl. Na inzerát se ozvalo více lidí, vozidlo si koupil muž mezi 50-60 lety, který mu řekl, že je z [Anonymizováno], ale někdo z jeho rodiny pochází z ČR, proto rozuměl česky a měl i takové jméno. Kupující si bral vozidlo víceméně kvůli motoru, říkal mu, že se živí tím, že zkupuje auta a ty vozí do [Anonymizováno]. Společně s kupujícím přijel ještě nějaký pomocník, který česky nemluvil, společně mluvili [Anonymizováno]. K nakládce vozidla uvedl, že kupující přijel nákladním autem/valníkem s plachtou. Nakládka trvala snad 2 hodiny, kdy předek auta podložili špalky, kupující pod to najel zdvižnou plošinou a následně zezadu zdvihli zadek auta vysokozdvižným vozíkem a nějakým způsobem to natlačili do toho nákladního auta. Nakládce byl přítomen on, žalovaný, matka, kupující se svým spolupracovníkem, pravděpodobně pan [jméno FO], který u něj tehdy pracoval a [jméno FO], kterému areál patří. Vozidlo i situaci, kdy zájemce si přijel pro auto, včetně nakládky fotil na svůj mobilní telefon. Co se týče kupní smlouvy, tu připravil sám, předem si ji vytiskl na PC s tím, že údaje, jako kupní cenu a kontaktní údaje ke kupujícímu podle OP kupujícího do smlouvy doplňoval rovněž sám, smlouvu podepsal otec. Dodal, že z dokladů bylo patrné, že se nejedná o české doklady, na dokladu byla [Anonymizováno] vlajka, bylo tam napsáno něco jako „[Anonymizováno]“. Pamatoval si, že u vyplňování údajů do kupní smlouvy mohl být přítomen on, otec, matka i pan [jméno FO]. Ke skutečnosti, z jakého důvodu je v kupní smlouvě uvedeno, že kupující odpovídá za povinné ručení od 29. 1. 2019, když smlouva byla uzavřena až dne 7. 5. 2019 svědek uvedl, že smlouvu měl již přichystanou dopředu, kdy se to mělo prodat již dřív a při prodeji dne 7. 5. 2019 si toho nevšimnul. Kupní cena ubyla uhrazena na místě s tím, že peníze přebírala jeho matka. Proč nedošlo k přepisu vozidla, nevěděl s tím, že předpokládali, že to provede kupující, protože mluvil o tom, že obchoduje s auty a bylo i s kupujícím dohodnuto, že si sám zajistí povinné ručení i převod. Dodal, že otec ještě sepisoval nějakou plnou moc. Telefonní kontakt na kupujícího již nemá, neboť jej nenapadlo, že by jej někdy v budoucnu potřeboval. Dodal, že registrační značky od vozidla byly rozhodně odstraněné a kupujícímu byly předány v okamžiku, kdy se uzavřela kupní smlouva společně s velkým technickým průkazem. Dále se svědek vyjádřil k nákladnímu motorovému vozidlu [Anonymizováno]. Uvedl, že když otec podnikal [Anonymizováno], tak s ní jezdil, ale poté, co s [Anonymizováno] skončil, vozidlo odstavil s tím, že dodnes stojí v kopřivách. Vozidlo má problém s motorem. Pokud ví, otec to určitě v registru neohlásil. K [Anonymizováno] mu bylo dále známo, že se od ní ztratily SPZ, což se řešilo i přes policii. Dodal, že areál, kde to bylo, je volně přístupný. Ke zdravotním problémům otce uvedl, že byl zcela jistě hospitalizovaný i ve [Anonymizováno] nemocnici s tím, že má obrovské problémy se zády a v současné době to vypadá tak, že bude muset na operaci, protože u něj dochází k útlaku míchy, jelikož při operaci je možné riziko ochrnutí, je to důvod, proč ji oddaluje.

32. Svědkyně [jméno FO] se nejprve vyjádřila k vozidlu [Anonymizováno]. Potvrdila, že osobně byla přítomna u toho, když se vozidlo [Anonymizováno] prodávalo. Jelikož ona ani manžel s počítačem neumí, prodej zařizoval syn. K samotné nakládce uvedla, že bylo později večer, proto jim svítila baterkami. Kromě ní, manžela a syna byl prodeji přítomen pan [jméno FO], pan [jméno FO], který synovi pronajímal areál a zrovna se sem přišel podívat, kupující, a ještě jeden muž. Zda byl přítomen i pan [jméno FO], zaměstnanec pana [jméno FO], nevěděla. Vozidlo se kupujícímu nakládalo za pomocí vysokozdvižného vozíku na rampu jeho auta. Auto bylo pod plachtou. Při nakládání si kupující sedl za volant a hýbal koly, aby se to dobře naložilo. Hodně to rupalo, na což měl kupující reagovat tak, že to nevadí, že víceméně stejně bude potřebovat jen ten motor. Jakou registrační značku mělo motorové vozidlo, kterým bylo vozidlo [Anonymizováno] odvezeno, nevěděla. Nevěděla ani, jaké byl kupující národnosti. Dodala, že mohl mít kolem 50 let, postavou, jako její manžel. Potvrdila, že kupní smlouvu připravoval syn. Vybavila si, že kupující vypisoval chybějící údaje ve smlouvě sám (jméno a adresu), měl k tomu nějaký průkaz, k němuž nic bližšího nevěděla a potvrdila, že kupující kupní smlouvu podepisoval vlastní rukou. Vyslovila domněnku, že smlouvu držela na pevných deskách, které kupujícímu při vypisování držela. Kdo vypisoval kupní cenu si nevybavila. Svědkyně také potvrdila, že při prodeji se kupujícímu dávaly SPZ, stejně jako všechny listiny – velký i malý technický průkaz. O tom, že by se podepisovala nějaká jiná listina jí nebylo nic známo. Peníze od kupujícího přebíral syn a po přepočítání je dal jí a ona je šla následně uložit domů. Zaplaceno bylo v eurech. Zda došlo k přepisu či likvidaci vozidla svědkyně nevěděla, pouze si vybavila, že později manžel říkal, že k přepisu potřebuje velký a malý TP, a že to vlastně nemá. Ohledně vozidla [Anonymizováno] svědkyně uvedla, že ta byla společně s dalšími vraky v bývalém družstvu v [Anonymizováno]. Potvrdila, že [Anonymizováno] byla nepojízdná, vyslovila domněnku, že ta byla nepojízdná po celou dobu, co stála v silážní jámě v prostoru družstva [Anonymizováno] s tím, že již v době, kdy se i ostatní vozidla převážely z [Anonymizováno], byly to vraky a nepojízdná auta. Vybavila si, že původně chtěli [Anonymizováno] opravovat, ale nakonec z toho sešlo a nechali ji ležet ladem a postupně se rozebírala, kdy z ní někdo dokonce odcizil motor i registrační značky, což řešili i přes PČR.

33. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný měl v jejich podniku v areálu v [Anonymizováno] v rámci své podnikatelské činnosti pronajatý silážní žlab/jámu, kde měl uskladněné dřevo a nějaké své stroje. Po nahlédnutí na fotografie vozidla [Anonymizováno] nacházející se ve spisovém materiálu na č. l. 127-129 svědkyně potvrdila, že se jedná o vozidlo, které se nacházelo v zadní části silážního žlabu/jámy, kdy se jednalo o vrak, který snad neměl ani registrační značky. Dodala, že se jednalo ještě o [Anonymizováno]. Vozidla tam byla už v průběhu roku 2019, a to po celou dobu nájemního vztahu, který trval do října 2023. Podle svědkyně byla vozidla nepojízdná. Sama osobně s žalovaným opakovaně a často komunikovala ohledně toho, že měli v jejich areálu uskladněné stroje, nepojízdná auta, které byly v podstatě vraky a jelikož to nebylo předmětem nájmu, opakovaně jej upozorňovala a vyzývala k tomu, aby je odstranily. Z výpovědi svědkyně bylo dále zjištěno, že areál nebyl veřejně přístupný. Areál byl hlídaný nočním hlídačem. Potvrdila, že se v areálu se ztrácely věci; o odcizení registračních značek jí nebylo nic známo.

34. Svědek [jméno FO] vypověděl, že mu o předmětu řízení není ničeho známo. K žalobkyni uvedl, že k ní má negativní vztah, protože jim musel platit nějaké peníze a domnívá se, že požadavek byl ze strany žalobkyně neoprávněný. K žalovanému uvedl, že momentálně žádné spory s ním nemá. Připustil, že možná nemají na všechno jednotný pohled, ale popsal to jako „žabomyší hádky“, nic podstatného. Potvrdil, že [jméno FO] pronajímal areál v [Anonymizováno], kde měl v té době žalovaný zaparkovaná nějaká i nepojízdná auta/vraky, z nichž žalovaný občas něco prodával nebo je někam odvážel, a i další věci, které tam byly víceméně naskladněné. Jak nájem skončil, postupně si to vyklízeli a odváželi, bylo mu známo, že si našli jiný areál v [Anonymizováno]. Potvrdil, že byl přítomen tomu, když došlo k prodeji předmětného nákladního vozidla [Anonymizováno]. Pamatoval si, že k události došlo cca 5 let zpátky. Dodal, že na místo přišel vlastně ze zvědavosti, neboť už byla tma a viděl, že v areálu je rozsvícené světlo. Uvedl, že stoprocentně může říci, že prodeji byl přítomen žalovaný i pan [jméno FO] a řidič auta, do kterého se vozidlo nakládalo. Zda se na místě nacházela i paní [jméno FO], pan [jméno FO] či pan [jméno FO] si už nevybavil. Vybavil si, že člověk, který vozidlo odvážel byl jižanského typu (menší postavy, tmavší, jak mluvil, tak to bylo nějak z [Anonymizováno], [Anonymizováno] nebo něco podobného). Přesný způsob nakládky tohoto vozidla [Anonymizováno] si již nevybavil. Podle svědka byl řidič sám, ale také toto nevěděl už jistě. Stejně tak si již nepamatoval, jestli mělo vozidlo [Anonymizováno] registrační značky, případně jakou registrační značku mělo vozidlo, do kterého se vozidlo [Anonymizováno] nakládalo. Nebyl přímo u toho, pozoroval to z určité vzdálenosti. Na místo dorazil tak možná v půlce toho nakládání a neviděl ani podpis smlouvy, ani se nebavil s kupujícím. Co se týče motorového vozidla [Anonymizováno], potvrdil, že si pamatuje, že v [Anonymizováno] byla odstavená nějaká červená [Anonymizováno]. V jakém technickém stavu byla, jestli byla pojízdná či nepojízdná, nevěděl s tím, že žalovaný tam měl vozů víc.

35. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění (dále jen „OSŘ“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo.

36. Při dokazování pak soud vyšel z listinných důkazů předkládaných žalovaným i žalobkyní, stejně tak soud přihlédl ke zjištěním, která ve věci učinil v rámci účastnické výpovědi žalovaného i svědeckých výpovědí jednotlivých slyšených svědků. Soud byl přesvědčen, že neexistoval jakýkoliv relevantní důvod, proč by svědkové v řízení slyšení vědomě nepravdivě vypovídali v této projednávané věci ve prospěch či neprospěch jedné ze stran sporu, kdy ani skutečnost, že je svědek rodinným příslušníkem, nemůže apriorně znamenat, že takový svědek je nevěrohodný. Hodnocení výpovědi svědka i účastníka řízení z hlediska jeho věrohodnosti je v souladu se zásadou přímosti občanského soudního řízení (§ 122 odst. 1 OSŘ) věcí soudu, který provádí dokazování. Věrohodnost výpovědi svědka nebo účastníka lze hodnotit i s přihlédnutím ke způsobu, jakým svědek nebo účastník soudu sděluje zjišťované skutečnosti a k jeho chování při výpovědi. Zjistí-li soud okolnosti, které mohou ovlivnit svědkovu věrohodnost (např. má příbuzenský poměr k účastníkům), neznamená to nezpůsobilost svědčit; tyto okolnosti vezme soud v úvahu při hodnocení svědkovy výpovědi. Samotná okolnost, že svědek má k účastníkovi řízení vztah, nemůže mít za následek hodnocení jeho výpovědi jako nevěrohodné. Tak soud přistupoval i ke slyšenému svědkovi [jméno FO] a ke slyšené svědkyni [jméno FO], když soud hodnotil svědecké výpovědi i v kontextu a s přihlédnutím k tomu, že se jedná o rodinné příslušníky žalovaného, přičemž pak svědecké výpovědi hodnotil i z hlediska provedených listinných důkazů a výpovědí ostatních svědků - [jméno FO] a [jméno FO] a podle přesvědčení soudu nebylo možné na výpovědích slyšených svědků pohlížet jako na nevěrohodné důkazy, když jak syn, tak manželka žalovaného podle přesvědčení soudu vypovídali spontánně a věrohodně ve vztahu k podstatným okolnostem projednávané věci. Stejně tak soud musel přihlížet i k tomu, že každý člověk vnímá určité děje, určité situace ze svého subjektivního pohledu, přičemž logicky pak soud musí svědecké výpovědi poměřovat s jinými důkazy a takto je i hodnotit. Soud nepochyboval ani o věrohodnosti svědkyně [jméno FO] a svědka [jméno FO], kteří podle přesvědčení vypověděli vše rovněž zcela spontánně a věrohodně. Oba svědkové mají k účastníkům řízení zcela neutrální postoj, ba naopak by se dalo říci, že dříve neměli úplně dobré vztahy s žalovaným a mohli tak mít tendence vypovídat spíše v neprospěch žalovaného, rozhodně však u nich neexistovala jakákoliv motivace vypovídat ve prospěch žalovaného, a nebylo ani rozumného důvodu se domnívat, že by snad tito dva svědkové byli schopní v této věci vypovídat vědomě nepravdivě. Soud zároveň také jednoznačně akcentoval u všech svědků, že byli řádně poučeni ve smyslu § 126 odst. 1 OSŘ a soud ani nepředpokládal, že by vědomě vypovídali křivě, vědomi si možných následků křivé výpovědi.

37. S ohledem na provedené dokazování pak soud neměl důvod pro provádění dokazování prostřednictvím zadaného znaleckého posudku, který by posoudil pravost kupní smlouvy. Jak žalovaný, tak svědek [jméno FO]. i [jméno FO] shodně potvrdili, že kupní smlouva byla [jméno FO] přichystána na počítači a v rámci předání vozidla [Anonymizováno] došlo k ručnímu dopsání údajů do kupní smlouvy. Skutečnost, že ve smlouvě bylo ujednáno, že za povinné ručení odpovídá zcela kupující od 29. 1. 2019, tedy dříve, než byla uzavřena kupní smlouva a bylo vozidlo předáno, bylo dostatečně vysvětleno [jméno FO]., který uvedl, že smlouvu měl již přichystanou dopředu, kdy se to mělo prodat již dřív a při prodeji dne 7. 5. 2019 si toho prostě nevšimnul. Tato tvrzení pak logicky zapadají do výpovědi svědka [jméno FO], který potvrdil, že k nakládce vozidla ze strany nějakého cizince skutečně došlo, což zapadá i do výpovědi svědkyně [jméno FO], z jejíž výpovědi je evidentní, že do areálu v [Anonymizováno] vozidlo [Anonymizováno] již přivezeno nebylo. Soud tak na základě těchto zjištění neshledal rozumný důvod, proč by vozidlo [Anonymizováno] mělo být v roce 2019 předáno cizímu člověku bez kupní smlouvy. Ostatně o tom, že vozidlo bylo nakládáno pak svědčily i všechny předkládané fotografie, které opět bylo možné hodnotit v souhrnu s dalšími provedenými důkazy. Ani tyto fotografie soud nepovažoval za nevěrohodný či nepravý důkaz.

38. Soud pak neprováděl k důkazu ani svědeckou výpověď pana [jméno FO] či pana [jméno FO], neboť se nedomníval, že takovéto důkazy by vedly k dalším podstatným skutkovým zjištěním, když byl přesvědčen, že veškeré důkazy jím provedené na základě návrhů ze strany žalobkyně a žalovaného, a z nich učiněná relevantní skutková zjištění, byly dostatečným podkladem pro bezpečný závěr o skutkovém stavu věci. Ze stejného důvodu soud nepovažoval ani dohledání a vyslechnutí kupujícího, když soud má zato, že z jiných, snadněji dosažených důkazů, bylo dostatečně prokázán skutkový stav věci.

39. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k následujícímu bezpečně zjištěnému závěru o skutkovém stavu věci:

40. Co se týče motorového vozidla [Anonymizováno] RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód] i co se týče motorového vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód], na základě shora učiněných skutkových zjištění soud učinil jednoznačný závěr, že žalovaný byl skutečně formálně v inkriminovaném období veden jako vlastník a provozovatel těchto vozidel, když vlastnictví těchto vozidel žalovaným bylo zjištěno z Centrálního registru vozidel, kdy tato vozidla byla v inkriminované době vedena také jako vozidla provozovaná. Nicméně fakticky žalovaný nebyl vlastníkem ani provozovatelem motorového vozidla [Anonymizováno] RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód] a nebyl provozovatelem ani motorového vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód]. Co se týče motorového vozidla [Anonymizováno] RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód]. Z potvrzení serveru [Anonymizováno] či z emailové komunikace mezi [e-mail] a [e-mail], je jednoznačné, že žalovaný měl v úmyslu vozidlo [Anonymizováno] prodat a za tím účelem byl vytvořen i veřejně přístupný inzerát. Žalovaný také doložil kupní smlouvu ze dne 7. 5. 2019, na základě které, vozidlo prodal osobě jménem [jméno FO]. Jak žalovaný, tak svědek [jméno FO] i [jméno FO] shodně potvrdili, že byli přítomni nakládky – předání vozidla[Anonymizováno][Anonymizováno] kupujícímu. Jejich výpověď koresponduje s výpovědí svědka [jméno FO], který potvrdil, že k nakládce vozidla ze strany nějakého cizince skutečně došlo, když tohoto byl sám přítomen. Přičemž tato jejich tvrzení zapadají i do výpovědi svědkyně [jméno FO], z jejíž výpovědi je evidentní, že do areálu v [Anonymizováno] vozidlo [Anonymizováno] již přivezeno nebylo. Žalovaný tak motorové vozidlo [Anonymizováno] RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód] v inkriminované době neprovozoval, ani nebyl jeho faktickým vlastníkem, když uvedené motorové vozidlo bylo od 7. 5. 2019 vlastněno a provozováno jinou osobou, která však neprovedla přepis tohoto motorového vozidla na sebe v evidenci. Žalovaný tak svou liknavostí přispěl minimálně k tomu, že se stal pro žalobkyni dlužníkem, ač mohl jistě takové situaci již dříve zabránit. Fakticky ale již v inkriminované době nebyl provozovatelem a vlastníkem uvedeného motorového vozidla, a tudíž ani neměl povinnost za toto vozidlo hradit tzv. povinné ručení za období od 22. 1. 2020 do 3. 4. 2020. Nadto soud dodává, že žalovaný, byť až pod tíhou tohoto řízení, začal celou situaci řešit s příslušným správným úřadem a předložil i potvrzení příslušného správního úřadu, že tento z podnětu žalovaného skutečně rozhodl o jeho jiném zániku jeho vlastnických práv k tomuto vozidlu. Co se týče motorového vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód], toto vozidlo nebylo, minimálně od 24. 8. 2019, kdy došlo k odcizení motoru uvedeného vozidla, jak bylo zaznamenáno policejním orgánem, schopné jakéhokoliv provozu. Skutečnost, že vozidlo dlouhodobě neplnilo svou funkci dopravního prostředku, bylo nepojízdné a nebylo schopno ani se přemístit samo, vyplývá nejen z výpovědi žalovaného, svědka [jméno FO]. a svědkyně [jméno FO], ale rovněž z výpovědi svědkyně [jméno FO], která potvrdila, že toto vozidlo se nacházelo v zadní části silážního žlabu/jámy v [Anonymizováno], kam bylo už jako vrak převezeno téhož roku z areálu v [Anonymizováno]. Přičemž tato tvrzení odpovídají fotografiím vozidla, které stojí v kopřivách a podporuje je i skutečnost, že technická způsobilost vozidlu „propadla“ již dne 19. 12. 2014, jak je doloženo kartou vozidla. Žalovaný také v tomto případě přispěl k tomu, že se pro žalobkyni stal dlužníkem, a to opět svou liknavostí, kdy nesplnil svou povinnost odevzdat registrační značky do [SPZ] a vozidlo z registru vozidel vyřadit, byť mohl jistě takové situaci již dříve zabránit. Nicméně žalovaný dostatečně prokázal, že vozidlo [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód] v inkriminované době skutečně nebylo provozované ani schopné provozu na pozemní komunikaci, jelikož se jednalo o vrak, fakticky vyřazený z provozu, a žalovanému tudíž nevznikla ani v tomto případě povinnost hradit tzv. povinné ručení za období od 22. 1. 2020 do 3. 4. 2020. Nadto soud dodává, že žalovaný, byť až pod tíhou tohoto řízení, začal celou situaci řešit s příslušným správným úřadem a předložil i potvrzení příslušného správního úřadu, že tento z podnětu žalovaného oficiálně vozidlo vyřadil z provozu.

41. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

42. Podle § 1 odst. 2 PojOdpŠk platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

43. Dále podle § 4 odst. 1 PojOdpŠk vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Odst. 2 tohoto ustanovení pak stanoví vyvratitelnou domněnku ohledně osoby povinné k zaplacení příspěvku, kdy se při jejím určení má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla 44. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalovaný skutečně byl v inkriminovaném období v Centrálním registru vozidel veden jako vlastník a provozovatel jak vozidla motorového vozidla [Anonymizováno] RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód], tak motorového vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód]. Nicméně, jak bylo již judikováno opakovaně i Ústavním soudem ČR (srovnej například nález Ústavního soudu ČR ze dne 31. 3. 2014 sp. zn. IV. ÚS 2221/13, nález Ústavního soudu ČR ze dne 7. 5. 2014 sp. zn. II. ÚS 1413/13 či nález Ústavního soudu ČR ze dne 9. 6. 2014 sp. zn. IV. ÚS 4002/13), okolnost, zda je či není vozidlo provozováno, nelze usoudil toliko z toho, že v žalovaném období bylo vedeno v příslušném registru vozidel a je na obecných soudech, aby vyhodnotily, zda vlastník vozidla relevantně prokázal nebo neprokázal, že vozidlo neprovozoval a není povinen příspěvek hradit. Ve vztahu ke shora citovanému ustanovení § 4 odst. 2 PojOdpŠk platí, že toto ustanovení stanoví vyvratitelné právní domněnky pro určení osob povinných k zaplacení příspěvku – vlastníka a provozovatele vozidla. Domnělý provozovatel či vlastník vozidla se povinnosti k zaplacení příspěvku zprostí, pokud prokáže, že v rozhodné době nebyl provozovatelem nebo vlastníkem vozidla a že zápis v registru silničních vozidel je chybný. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný dostatečně prokázal, že v inkriminované době nebyl vlastníkem ani provozovatelem motorového vozidla [Anonymizováno]: [SPZ], VIN kód [VIN kód] a že nebyl provozovatelem ani motorového vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ], VIN kód [VIN kód]. Soud je tedy přesvědčen, že ačkoli byl žalovaný v Registru vozidel veden jako vlastník a provozovatel obou vozidel, tyto údaje nebyly údaji správnými. Přičemž ve vztahu k vozidlu [Anonymizováno] soud dodává, že předmětem pojištění není vozidlo, ale je jím povinnost k náhradě újmy způsobené provozem vozidla, přičemž toto vozidlo nejen, že nebylo provozováno, ale nebylo ani provozuschopné. Soud se ztotožňuje také s vyjádřením žalovaného, že cílem novelizace zákona č. 168/1999 Sb. od 1. 1. 2018 zákonem č. 293/2017 Sb., který znovuzavedl povinnost zaplatit příspěvek v případě nepojištěných, nebylo plošně postihnout všechny vlastníky nepojištěných vozidel, ale plošně postihnout vlastníky nepojištěných provozovaných vozidel. S ohledem na tyto skutečnosti se tak soud žalovaného zprostil povinnosti ve vztahu k žalované částce, když soud shledal žalobu jako nedůvodnou a zamítl ji. (výrok I.).

45. Nad rámec výše uvedeného se soud v souladu s ustanovením § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění, (NOZ), musel vypořádat se skutečností, že v řízení vedeném u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ohledně shodného nároku žalobkyně vůči žalovanému za jiné období, bylo žalobě vyhověno. V rámci projednávané věci před shora nadepsaným senátem a v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] vznikla zcela rozdílná situace z hlediska procesní aktivity žalovaného a z toho pramenící odlišná situace z hlediska důkazního a učiněných skutkových zjištění a z toho také vyvěrajícího závěru o skutkovém stavu věci. V rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] se jednalo o rozdílné období, ale především žalovaný nebyl ve věci právně zastoupen a neunesl své břemeno tvrzení a důkazní, jelikož nebyl schopen řádně označit důkazy k prokázání v podstatě shodných tvrzení z hlediska procesní obrany. Co se týče vozidla [Anonymizováno], RZ [SPZ], v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud neuvěřil pravosti kupní smlouvy a skutečnost, že je žalovaný a byl i v inkriminované době vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla, považoval za prokázané pouze na základě zprávy z registru. Stejně tak ve vztahu k vozidlu [Anonymizováno], RZ [SPZ] vycházel soud v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] pouze z údajů uvedených v registru silničních vozidel. V tomto řízení tedy nebyla ze strany žalovaného pro jeho nedostatečnou procesní aktivitu vyvrácena shora v § 4 odst. 2 PojOdpŠk citovaná právní domněnka o vlastnictví a provozování motorových vozidel v inkriminovaném období. Soud pak v řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 189/2022 prováděl rozsáhlejší dokazování v závislosti na procesní aktivitě a řádné reakci na poučení soudem ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 OSŘ ze strany žalovaného, neboť to byl žalovaný, kterého tížilo břemeno tvrzení a důkazní stran vyvratitelné domněnky vlastnictví a provozování předmětných motorových vozidel.

46. V rámci projednávané věci žalovaný předložil relevantní důkazy a navrhl výslech relevantních svědků a proběhla též jeho účastnická výpověď. Žalovaný prokázal, že měl v úmyslu vozidlo [Anonymizováno], RZ [SPZ] prodat. Prodej byl prokázán předloženou kupní smlouvou o jejíž pravosti, v kontextu dalších provedených důkazů, soud neměl pochyb. Výpovědi žalovaného, svědka [jméno FO]. i svědkyně [jméno FO] ohledně předání vozidla [Anonymizováno] pak korespondovaly s výpovědí svědka [jméno FO], přičemž logicky zapadly i do výpovědi svědkyně [jméno FO]. Na rozdíl od řízení sp. zn. [spisová značka] soud v rámci projednávané věci neměl pochyb ani o tom, že vozidlo [Anonymizováno] RZ [SPZ] nebylo provozuschopné, když toto opět bylo prokázáno na základě účastnické výpovědi žalovaného, svědecké výpovědi svědka [jméno FO]. i svědkyně [jméno FO], které korespondovaly s výpovědí svědkyně [jméno FO] a byly doložené fotografiemi předmětného vozidla, úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 13. 9. 2019 a úřední záznam o odložení věci ze dne 3. 11. 2022, přičemž stav vozidla do jisté míry dokreslovala i karta vozidla prokazující technickou způsobilost/nezpůsobilost vozidla. Na rozdíl od řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] žalovaný tedy v projednávané věci unesl břemeno tvrzení a důkazní, v důsledku čehož dospěl soud k opačnému závěru, tedy, že žaloba nebyla důvodná.

47. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ a contrario. Žalovaný byl v tomto řízení plně úspěšný a svědčilo by mu právo na náhradu nákladů řízení, avšak soud musel v tomto směru především posuzovat jeho jednání ještě před samotným zahájením řízení, které fakticky vedlo k vyvolání tohoto sporu, přičemž žalobkyně neměla jinou možnost než zákonem předpokládaný nárok soudní cestou vymáhat. Nelze opomenout, že k zahájení řízení došlo tedy značnou lhostejností či liknavostí žalovaného, kdy žalovaný minimálně od doručení prvních upomínek k datu 2. 11. 2020 mohl činit patřičné kroky k vyřešení celé věci a mohl tak předejít podání žaloby, což prokazatelně neučinil. Za této situace tedy soud měl za to, že by se příčilo obecně přijímanému postulátu spravedlivého rozhodování, pakliže by žalobkyni uložil hradit náklady plně úspěšnému žalovanému, když to byl primárně žalovaný, který zavinil svým dlouhodobým lhostejným přístupem vznik sporu u zdejšího soudu. (výrok II.)

48. Jestliže mezi účastníky soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, pak jinak tomu bylo z hlediska povinnosti k náhradě nákladů státu. V tomto případě soud postupoval podle § 148 odst. 1 OSŘ, kdy podle uvedeného platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně byla v tomto řízení plně neúspěšná, přičemž u žalobkyně nebyly soudem shledány důvody, pro které by snad mohla splňovat podmínky pro její osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 OSŘ a z uvedeného důvodu tedy žalobkyni zavázal k úhradě nákladů státu ve výši 2 981,50 Kč. Uvedená částka pak odpovídá svědečnému přiznanému slyšenému svědku [jméno FO], když tato částka bude svědku vyplacena na základě vydaného rozhodnutí a jedná se o účelně vynaložené náklady státu na svědečné, hotové výdaje (jízdné) svědka [jméno FO], které jmenovaný svědek uplatnil řádně a včas a oprávněná výše v celkové částce mu ve věci byla přiznána v souladu s ustanovením § 139 OSŘ. (výrok III.)

Poučení