9 C 190/2022 - 132

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 2 552 110 Kč takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 34 922 Kč částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 574 323,50 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 942 864,5 Kč, zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 55 %, to je částku 175 533 Kč, do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 2 552 110 Kč představující bezdůvodné obohacení, které vzniklo tak, že žalobce do stavby rodinného domu [číslo], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] k. ú. [adresa] ve výlučném vlastnictví žalobkyně (dále také „Dům“), vložil své finanční prostředky, které mu žalobkyně dosud nevrátila, přestože odpadl důvod takového plnění, kterým bylo ukončení jejich manželství. V průběhu trvání manželství dne [datum] uzavřeli se žalovanou smlouvu o zúžení společného jmění manželů formou notářského zápisu, a to až na věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Manželství pak bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Po uzavření této smlouvy žalované dne [datum] uzavřela jako kupující kupní smlouvu s manžely [jméno FO], na základě, které se stala vlastnicí pozemků dnes označených jako parc. č. st. [číslo], parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Tyto skutečnosti žalovaná nijak nerozporovala a pouze dodala, jakým způsobem byla sjednána a uhrazena kupní cena. Žalobce dále uvedl, že následně došlo k výstavbě Domu, kterou prováděly zčásti odborné firmy a zčásti byla provedena jím a jeho kamarády a dědečkem žalované svépomocí. Rovněž v převážné míře hradil veškerý materiál, který do žaloby podřadil pod položky. Pokud bylo něco placeno z hypotéky, nejednalo se o uplatněné položky. S tímto již žalovaná zcela nesouhlasila, neboť není pravdou, že by se na stavbě výrazně podílel žalobce, ale naopak to byl její otec společně s [jméno FO], také není podle žalované pravdou, že by žalobce hradil ze svých prostředků materiál na stavbu, ale stalo se tak prostřednictvím hypotečního úvěru. Soud položky uplatněné žalobcem podřadil pod čísla s tím, že jako první je uvedeno datum vynaložení jednotlivých částek, následně výše této částky a její důvodu, přičemž zde pro přehled zapracoval i vyjádření žalované k těmto položkám, a to následovně: 1) [datum] částka 150 000 Kč platba zálohy dle smlouvy o dílo s [právnická osoba] K této položce žalobce tvrdil, že jde o částku, kterou zaplatil jako zálohu na hrubou stavbu [jméno FO], podnikajícímu obchodním jménem [právnická osoba], vkladem na jeho účet dne [datum] na základě smlouvy o dílo ze dne [datum]. Žalovaná se naproti tomu bránila tak, že tato částka byla žalovanému sanována prostřednictvím hypotečního úvěru 2) [datum] částka 4 000 Kč za zpracování odhadu nemovitosti pro [právnická osoba] banku, a. s. Žalovaná k této položce nic nenamítala a souhlasila s ní. 3) [datum] částka 34 922 Kč platba komínového systému ve [právnická osoba] na základě objednávkového listu z [datum]. Žalobce tvrdil, že tuto částku zaplatil v hotovosti v uvedených stavebninách, jednalo se o systém Schiedel, k čemuž předložil objednávkový list ze dne [datum]. Obrna žalované byla taková, že sporovala užití systému Domě, jakož i způsob úhrady, neboť opět měla za to, že případný komínový systém byl placen z hypotečního úvěru. 4) [datum] částka 125 000 Kč za dodání stavebních dílců Thermomur [jméno FO]. Žalobce k tomu uvedl, že uvedenou částku vložil na účet [jméno FO], a to na základě faktury ze dne [datum] a následného potvrzení o vkladu na účet ze dne [datum]. Žalovaná opět i u této položky tvrdila, že částka byla žalobci vrácena prostřednictvím hypotečního úvěru. 5) [datum] částka 200 000 Kč za dodání stropnic JS [jméno FO]. Žalovaná tuto položku nerozporovala a souhlasila s ní. 6) [datum] částka 159 400 Kč za zemní práce, uzemnění, kanalizace… [jméno FO] na základě faktury č. [hodnota]. Žalobce uvedl, že se jednalo o zemní práce, uzemnění, základy, vč. kanalizace, podkladovou desku, přesun hmot a dopravné, a to po odečtení zálohy 150 000 Kč. Celá faktura tedy zněla na částku 169 134 Kč, což dokládá touto fakturou a potvrzením banky o vkladu hotovosti ze dne [datum]. subdodavatelem pana [jméno FO] byl v tomto směru pan [jméno FO]. Žalovaná k této položce stavěla obranu na tom, že zemní práce vykonal pan [jméno FO], tedy dle faktury se nejednalo o práce v Domě. 7) [datum] částka 157 500 Kč jako hodnota poskytnutých prací v podobě elektroinstalace, elekotro přípojky, instalace bojleru a elektrického kotle, které udělal sám v Domě. Žalobce k prokázání této položky předložil smlouvu o dílo ze dne [datum], propočet a fakturu ze stejného dne. Žalobce následně doplnil, že oba podpisy na smlouvě jsou jeho a navrhoval provést znalecký posudek z příslušeného oboru, aby bylo zjištěno, že práce byly provedeny v Domě a za uvedenou cenu. Žalovaná se bránila tím, že předloženou smlouvu nikdy neuzavřela a podpisy rozporuje. 8) [datum] zaslání částky 21 172 Kč na účet žalované. Žalobce uvedl, že tuto skutečnost prokazuje výpisem z účtu o platbě z uvedeného dne. Žalovaná uvedla, že popis „RD“ může znamenat cokoliv, např. rodinná dovolená, navíc v době zaslání částky byl dům již zkolaudován. 9) [datum] vklad částky 73 000 Kč na účet žalované. Žalobce uvedl, že tuto skutečnost prokazuje výpisem z účtu o platbě z uvedeného dne. Žalovaná uvedla, že na účtu se nachází výběr peněz ve stejné výši s popisem „Citroën“ a jednalo se s největší pravděpodobností o doplatek leasingu na toto vozidlo, které bylo používáno a zřejmě i vlastněno společností [právnická osoba] 10) [datum] vklad částky 100 000 Kč na účet žalované. Žalobce uvedl, že tuto skutečnost prokazuje výpisem z účtu o platbě z uvedeného dne. Žalovaná se i u této položky bránila tak, že v době následující je na účtu výběr částky 120 000 Kč, přičemž žádné další práce v Domě v tuto dobu již neprobíhaly. 11) [datum] částka 6 272 Kč za instalaci žaluzií. Žalovaná proti této částce ničeho nenamítala. 12) [datum] částka 100 000 Kč [jméno FO]. Žalobce uvedl, že právě tuto částku zaplatil na účet [jméno FO]. Žalovaná s touto položkou nesouhlasila, neboť k ní nedohledala žádný podklad. 13) [datum] 82 750 Kč za střešní krytinu ve [právnická osoba] Žalobce k této položce uvedl, že uvedeného dne objednal střešní krytinu za částku 79 441,14 Kč, avšak nakonec zaplatil 82 830 Kč, a to tak, že dne [datum] zaplatil 15 000Kč, dne [datum] zaplatil 50 000 Kč a dne [datum] zaplatil 17 750 Kč, což vyplývá z cenové nabídky a příjmových pokladních dokladů a případně navrhl vypracovat znalecký posudek z příslušného obory k prokázání existence prací a materiálů na Domě. Žalovaná s tímto nesouhlasila, protože částka měla být žalobci vrácena prostřednictvím hypotečního úvěru. 14) vklady na účet žalované [datum] částka 59 000 Kč, dne [datum] částka 36 000 Kč Žalobce uvedl, že tuto skutečnost prokazuje výpisy z účtu o platbách z uvedeného dne. Žalovaná uvedla, že v době plateb již žádné práce v Domě neprobíhaly, a navíc částky byly následně odeslány na jiné účty např. s popisem „[jméno FO]“. 15) [datum] částka 15 000 Kč a dne [datum] částka 6 320 Kč za tvárnice Porotherm Žalobce k této položce předložil příjmové pokladní doklady. Žalovaná sice uvedla, že částka měla být sanována z hypotečního úvěru, nicméně nerozporovala užití Porothermu v Domě. 16) [datum] částka 4 242 Kč a dne [datum] částka 3 480 Kč za sanitární vybavení Žalobce k této položce opět předložil daňový doklad z [datum] a fakturu ze dne [datum]. Žalovaná naproti tomu uvedla, že sanitární zařízení hradili v Domě její rodiče. 17) polovina čerpaného úvěru sníženého o polovinu splátek, která zaplatila sama žalovaná na základě smlouvy o hypotečním úvěru č. [číslo] u [právnická osoba] banky, a. s. 364 051,50 Kč. K této položce žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřeli se žalovanou smlouvu o hypotečním úvěru č. [číslo] s [právnická osoba] bankou a. s., na základě které postupně vyčerpali částku 1 197 893 Kč, která byla vložena do nemovitých věcí žalované. Z tohoto důvodu požaduje po žalované polovinu, tj. 598 946,50 Kč, kterou však snižuje o splátky, které v době od července [rok] do splacení hypotéky, tj. ve výši 469 789 Kč sníženou ale o polovinu, kterou by měl na splátky uhradit on žalované. Celkem tedy žádá o 364 051,50 Kč. 18) částka 500 000 zaslaná na účet žalované od společnosti [právnická osoba] Žalobce uvedl, že tuto částku poskytl on od uvedené společnosti, protože společnost mu tuto částku dlužila a tímto způsobem svůj dluh splnila. 19) částka 350 000 Kč zaslaná na účet žalované od společnosti [právnická osoba] Žalobce tuto částku zaslal sám od uvedené společnosti. Žalovaná nerozporovala, že poslední dvě částky na účet přišly, nicméně byla vrácena prostřednictvím hypotečního úvěru, když jí byly vystaveny dvě faktury č. [hodnota] na částku 350 000 Kč a č. [hodnota] na částku 500 038 Kč, které byly uhrazeny z hypotečního úvěru.

2. Žalovaná pak souhrnně tvrdila, že žalovaný měl po celou dobu realizace Domu a jejich soužití dispoziční právo k jejímu účtu a na tento pravidelně vkládal a vybíral velké množství finančních prostředků. S ohledem na způsob uplatnění nároků žalobcem pouze k dokreslení dodala, že rodina účastníků užívala Dům k bydlení, a to po celou dobu splácení hypotečního úvěru a pokud by museli za své bydlení platit, musela by rodina vynaložit částku, která by sotva byla nižší než splátka úvěru. Ze žalobních tvrzení podle žalované jednoznačně vyplývá nepoctivý záměr žalobce se na její úkor obohatit.

3. V podání ze dne [datum] vzal žalobce částečně zpět žalobu, co do položky 14 (č. l. 116). Výrokem pod bodem I. rozsudku proto soud podle § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé o. s. ř. řízení částečně zastavil, když žalovaná dala se zastavením řízení souhlas u jednání dne [datum]. DOKAZOVÁNÍ 4. Soud ve věci nařídil jednání, při kterých provedl dokazování, a to jak listinami, které byly navrženy účastníky řízení, tak výslechy svědků, kteří měli mít se stavbou co dočinění. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že dne [datum] se písemně dohodli na zúžení rozsahu společného jmění manželů, a to jak vyplývá z Notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo] (přílohový obal) tak, že od dnešního dne, tj. od [datum] do jejich společného jmění nebudou patřit žádná aktiva ani pasiva z podnikatelských nebo jiných závislých činností, majetek nabytý z podnikatelských nebo závislých činností, závazky z podnikatelských nebo závislých činností a závazky z podnikatelských nebo závislých činností toho kterého z manželů, který nabydou v budoucnu, až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, budou ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který ho v rámci své podnikatelské nebo jiné závislé činnosti nabude nebo se závazku zaváže. Taktéž dle jejich dohody veškerý majetek a závazky a pohledávky, které nabydou z jiné než podnikatelské činnosti v budoucnu, nebude, až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, ve společném jmění manželů a bude ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který ho nabude. Rovněž mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum].

5. Výpisem z katastru nemovitostí (přílohový obal) bylo prokázáno, že jako výlučný vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], je zapsaná žalovaná. Na nemovitých věcech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky [právnická osoba] banky, a. s. ve výši 1 197 893 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Účastníci pak učinili nesporným, že stavba rodinného domu byla postavena až v době po zúžení společného jmění manželů.

6. Z Návrhu na povolení čerpání č. [hodnota] (č. l. 55) soud zjistil, že z hypotečního úvěru účastníků byla dne [datum] čerpána částka 745 157 Kč, a to ve třech částech na základě tří faktur. Částka 500 038 Kč byla odeslána na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol], a to na podkladě faktury vystavené dne [datum] společností [právnická osoba] na odběratele žalovanou (č. l. 54) na shodnou částku a se shodným VS. Faktura účtovala zálohu na [právnická osoba], konkrétně na střešní konstrukci, vnitřní zdivo, elektroinstalační materiál (83 300 Kč), rozvod vody, rozvod ústředního topení a sanitární zařízení. Částka 192 203 Kč byla odeslána na účet č. [číslo] pod VS [var. symbol] na Zálohovou fakturu č. [hodnota] (č. l. 62) na shodnou částku a týkala se zálohy na dodávku a montáž oken TWW. Konečně částka 52 916 Kč byla odeslána na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] dle faktury č. [hodnota] (č. l. 58) vystavené [jméno FO] na žalovanou, a to za provedené stavební práce na RD [adresa].

7. Návrhem na povolení čerpání č. [hodnota] (č. l. 59) bylo prokázáno, že z hypotečního úvěru účastníků byla dne [datum] čerpána částka 14 630 Kč, a to ve dvou částech na základě dvou faktur. Částka 12 445 Kč byla odeslána na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol], a to na podkladě faktury vystavené dne [datum] společností [právnická osoba] s. r. o. na odběratele žalovanou (č. l. 61) na shodnou částku a se shodným VS. [adresa] 185 Kč byla odeslána na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] dle faktury vystavené dne [datum] společností [právnická osoba] s. r. o. na odběratele žalovanou (č. l. 53) na shodnou částku a se shodným VS.

8. Z Návrhu na povolení čerpání č. [hodnota] (č. l. 51) soud zjistil, že z hypotečního úvěru účastníků byla dne [datum] čerpána částka 350 000 Kč, a to na účet č. [číslo] pod VS [var. symbol]. Toto čerpání bylo provedeno dle předložené faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum] společností [právnická osoba] na odběratele žalovanou (č. l. 50) na shodnou částku, jednalo se zálohu na [právnická osoba]. Částka měla být dle faktury uhrazena na účet č. [číslo] pod VS [var. symbol].

9. Z Návrhu na povolení čerpání č. [hodnota] (č. l. 49) soud zjistil, že z hypotečního úvěru účastníků byla dne [datum] čerpána částka 88 106 Kč, a to na účet č. [č. účtu] pod VS [var. symbol]. Toto čerpání bylo provedeno dle předložené faktury – daňového dokladu č. [číslo] ze dne [datum] (č. l. 57) na shodnou částku, jednalo se o nákup podlahy ve společnosti [právnická osoba]. s. r. o. [adresa] 106 Kč měla být dle faktury uhrazena na účet č. [č. účtu] pod VS [číslo].

10. Z propočtu k dokončení RD [Jméno žalované] (č. l. 63), který vyhotovil [jméno FO] a ze kterého banka vycházela při poskytnutí hypotečního úvěru účastníkům, soud zjistil, že [jméno FO] propočetl náklady na stavební práce, které je třeba na Domě udělat. Mezi pracemi byla také položka „elektroinstalace“ za částku 78 400 Kč. 11. [právnická osoba]. sdělila (č. l. 65), že produkt č. [č. účtu] byl u spořitelny evidován, ale z důvodu uplynutí desetileté lhůty nečinnosti ze strany dlužníka, byly veškeré informace o produktu odmazány.

12. Ze Smlouvy o změně subjektu leasingové smlouvy č. [hodnota] (č. l. 68-69) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako leasingový nájemce vozu Citroën C3, RZ [SPZ] dnem nabytí účinnosti této smlouvy převedla veškerá práva a povinnosti vyplývající z leasingové smlouvy předcházející (ze dne [datum] viz č. l. 70-72) převedla na nového leasingového nájemce, a to žalovanou, která tak vznikla povinnost platit leasingové splátky od splátky S26 ve výši 9 689 Kč, která byla splatná dne [datum]. Platnosti a účinnosti smlouva nabyla dnem podpisu, což nastalo dne [datum]. Z oznámení o řádném ukončení leasingové smlouvy (č. l. 73) bylo zjištěno, že pronajímatelka oznámila tímto nájemkyni, žalované, že ke dni [datum] splnila podmínky pro převod předmětu leasingu – vozidla Citroën C3, RZ [SPZ], do jejího vlastnictví. Z těchto dvou listin se tedy neprokázala obrana žalované, že částka 73 000 Kč (došlá na účet dne [datum]) měla být užita jako doplatek leasingu, když leasing byl v době výběru částky již dávno doplacen.

13. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 77) bylo prokázáno, že žalovaná byla majitelkou účtu č. [č. účtu], disponentem byl žalobce. Účet byl otevřen [datum] a uzavřen [datum]. Ke sdělení byl připojen i výpis z tohoto účtu, k tomu viz níže.

14. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 112) vyplynulo, že banka již nemá údaje k tomu, kdo z účtu č. [č. účtu] provedl dne [datum] výběr částky 120 000 Kč.

15. Z odpovědi [právnická osoba]. (č. l. 43) soud zjistil, že majitelkou účtu č. [č. účtu] byla ve vyžádané době od [datum] do [datum] žalovaná, dispoziční právo k tomuto účtu měl žalobce, a to v době od [datum] (informace o dispozičním právu před tímto datem již nemá k dispozici) do [datum]. Důležitou informací pak bylo, že žalobce činil výběry z účtu a takto dne [datum] vybral částku 150 000 Kč, dne [datum] vybral částku 200 000 Kč, dne [datum] vybral částku 60 000kč a dne [datum] vybral částku 190 000 Kč. Součástí odpovědi banky byl i kompletní výpis z účtu za vyžádané období. Z tohoto soud zjistil následující informace, které komparoval s přednesenými tvrzeními účastníků a tím, co vyplynulo z předložených listinných důkazů. Rozbor výpisu z účtu žalované č. [č. účtu]

16. Jelikož stavba Domu na pozemku žalované započala v roce [rok] soud se zaměřil na výpis z účtu zejména od počátku tohoto roku. Dne [datum] na účet došla platba 500 000 Kč od společnosti [právnická osoba] (dále také „GUD“) V době předcházející byl na účtu zůstatek 3 151,70 Kč a pokud soud zkoumal výpisy i za rok [rok], tak na účet pravidelně přicházela mzda (zřejmě pro žalobce) od společnosti GUD ve výši kolem 8 000 Kč a dále přicházela platba od úřadu práce (zjevně pro žalovanou, která byla na rodičovské, když děti účastníků se narodily dne [datum] a [datum], jak vyplývá z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka]) ve výši kolem 3 573 Kč, v červenci [rok] byla pokladnou vložena částka 60 000 Kč ([datum]), která byla v následujících třech měsících postupně vybrána, na druhou stranu byly prováděny pravidelně tři trvalé příkazy a platba nájemného. Žádné velké obraty se na účtu v roce [rok] nekonaly. Po připsání částky od společnosti GUD na účtu probíhala běžná aktivita jako v předešlém roce, a to až na platby ze dne [datum] za dovolenou v Termálném kupalisku Podjhajská, za kterou bylo uhrazeno celkem 15 717,10 Kč. Dne [datum] došla na účet platba 350 000 Kč od GUD, poté popět probíhala běžná aktivita, a to až do dubna. Dne [datum] proběhla odchozí platba 12 038 Kč s popisem „stavební povolení“.

17. Dne [datum] došlo k výběru částky 150 000 Kč, kterou učinil žalobce, jak bylo uvedeno výše. K tomu je třeba uvést, že bylo prokázáno, že žalobce vložil dne [datum] na účet [jméno FO] částku 150 000 Kč představující zálohu dle smlouvy o dílo (viz přílohový obal IV. 1). Soud proto vycházel z toho, že vybraná částka byla zaplacena právě na tuto zálohu. Dne [datum] vybral žalobce částku 200 000 Kč. Stejného dne žalobce vložil na účet [jméno FO] částku 125 000 Kč za dodání stavebních dílců Thermomur (přílohový obal IV. 4). Dne [datum] žalobce vybral částku 190 000 Kč, kterou, jak vyplývá z ostatních provedených důkazů, užil na zaplacení faktury [jméno FO] č. [hodnota] (přílohový obal IV. 6). Dne [datum] vybral žalobce částku 120 000 Kč. Celkem takto žalobce postupně vybral 660 000 Kč. Dne [datum] byl proveden příkaz k úhradě částky 50 000 Kč s popisem „komín“ ve prospěch účtu č. [č. účtu], který, jak vyplývá z ostatních provedených důkazů (např. přílohový obal IV. 4) je účtem [jméno FO]. Dne [datum] byl proveden výběr částky 11 000 Kč a další větší obnos 19 840 Kč byl hrazen dne [datum] s popisem „životní pojištění“. Na konci července [rok] byl na účtu zůstatek 6 861,37 Kč. Z uvedených výběrů je zřejmé, že částka od GUD byla vyčerpána buď na stavební práce, případně na další aktivity rodiny účastníků a soud tedy nemá za to, že by žalobkyni částka na účtu zůstala, případně by byla odčerpána mimo rodinné hospodaření. V době následující na účtu probíhala běžná aktivita.

18. Dne [datum] byla na účet vložena částka 73 000 Kč, nicméně dne [datum] následuje výběr částky 60 000 Kč, který provedl žalobce, jak vyplývá ze zprávy banky (č. l. 43). V době předcházející vkladu uvedené částky byl na účtu zůstatek 2 298,09 Kč a zároveň došla výplata žalované ve výši 12 106 Kč (od společnosti [právnická osoba].) a výplata žalobce ve výši 7 120 Kč (společnost [právnická osoba].). Vzhledem k tomu, že částka byla z větší části vybrána a vzhledem k zůstatku lze předpokládat, že zbytek částky byl užit na hospodaření rodiny. Z ničeho nevyplývá, že by si žalovaná částku ponechala pro sebe. Pouze pro dokreslení soud uvádí, že v měsíci květnu proběhly z účtu úhrady v celkové výši 14 712 Kč (3 650 Kč „pojištění [jméno FO]“, 1 753 Kč „pojištění [jméno FO]“, 7 000 Kč „hypotéka [jméno FO]“, 1 008 Kč „životní pojištění“, 350 Kč „pojistka [Jméno žalobce]“, 951 Kč „daň z nemovitosti [adresa]“). Dne [datum] na účet přichází částka 179 350 Kč z dotace „Zelená úsporám“, přičemž dne [datum] byl učiněn výběr částky 180 000 Kč. V měsíci září [rok] na účet naposledy přichází výplata žalobce ze společnosti [právnická osoba]., neboť v následujících měsících již na účet žádná platba, která by značila výplatu žalovaného nepřichází, ba naopak, od měsíce červen [rok] pravidelně odchází částka 10 000 Kč s popisem „[hodnota]“ (výjimka je červen [rok], kdy odchází s tímto popisem částka 50 000 Kč, která je za měsíce [měsíc]).

19. Je pravdou, že dne [datum] byla na účet vložena částka 100 000 Kč, mezitím na účtu žádné další významnější transakce neprobíhaly (kromě množství trvalých příkazů). Na počátku měsíce prosince [rok] byl na účtu zůstatek 39 640,55 Kč a na jeho konci 126 593,30 Kč, z čehož vyplývá, že částka 100 000 Kč nebyla spotřebována. V následujících měsících není prováděn žádný netypický výběr hotovosti, ale probíhá běžné hospodaření na účtu a postupně utrácena, a to za situace, kdy výplaty účastníků docházejí stále ve zhruba stejné výši. Na konci srpna [rok] je na účtu zůstatek pouhých 6 557 Kč. Soud má tedy za to, že částku si žalovaná v žádném případě neponechala pro vlastní spotřebu, ale naopak byla tato částka spotřebována na pravidelné výdaje a dále na platby „[hodnota]“, když na účet již nepřicházely žádné prostředky značících výplatu žalovaného. Není tedy zřejmé, z jakých jiných prostředků by rodina vyžila, kdyby i žalovaná vloženou částku ponechala pro sebe.

20. Rozborem výpisu z účtu je tak naprosto zřejmé, že účastníci v době výstavby Domu nedisponovali vlastními prostředky, ze kterých by financovali stavbu, nebylo tomu tak ani v době následující. Ze všeho shora uvedeného jasně vyplývá, že počáteční náklady na stavbu Domu byly financovány z částky 500 000 Kč a 350 000 Kč, které zaslala společnost GUD. Protože v době, kdy účastníkům byla poskytnuta možnost čerpat hypotéku (nejdříve ode dne [datum], kdy byla hypoteční smlouva podepsána), byla již část Domu hotova, kdy fakturou ze dne [datum] (přílohový obal IV. 6) [jméno FO] žalované fakturuje zbytek zemní práce, základové pásy, vnitřní kanalizaci a základovou desku dle mezi nimi uzavřené smlouvy o dílo a dále dne [datum] fakturuje dodávku stropních panelů a provedení stavebních prací nosného zdiva (přílohový obal IV. 5), a z žádných dalších důkazů nevyplynulo, že by účastníci měli v tuto dobu jiné další prostředky (otec žalobce nebyl schopen popsat kolik, kdy a na co konkrétně peníze půjčil, v opatrovnickém řízení naopak uváděl, že se jednalo o půjčku pro oba účastníky, nicméně stejně směřování finančních prostředků nekonkretizoval), ze kterých by tyto práce financovali. K Položce 1)

21. Z listiny nazvané Smlouva o dílo č. [hodnota] (přílohový obal IV. 1) soud zjistil, že [jméno FO] (podnikající pod obchodním jménem [právnická osoba] s č. účtu [č. účtu]) jako zhotovitel se zavázal k provádění stavebních prací na [právnická osoba] v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo] v rozsahu hrubé stavby rodinného domu dle projektové dokumentace, pro žalovanou jako objednatelku, která se zavázala dílo převzít a uhradit za něj sjednanou cenu. Cena byla sjednána dle rozpočtu a dohodnuta na 1 000 000 Kč, která bude navýšena o DPH, přičemž záloha 150 000 Kč měla být uhrazena na účet zhotovitele před započetím stavebních prací.

22. Z potvrzení o vkladu ze dne [datum] (přílohový obal IV. 1) soud zjistil, že ve prospěch účtu č. [č. účtu] byla vložena částka 150 000 Kč pod VS [var. symbol] s popisem [jméno FO], přičemž vklad měl být proveden klientem jménem [jméno FO], RČ [číslo].

23. Soud ve věci vyslechl svědka [jméno FO], který měl provádět mnoho prací v předmětném domě, nicméně z jeho výpovědi se pro odstup času nepodařilo nic zjistit.

24. Soud vzal za prokázané, že [jméno FO] byl nasmlouván na provedení prací na Domě dle Smlouvy o dílo č. [hodnota] a že žalobce vložil dne [datum] na účet [jméno FO] částku 150 000 Kč jako ujednanou zálohu, nicméně bylo taktéž prokázáno, že tato částka nepocházela z prostředků žalobce, nýbrž byla vybrána z částky 850 000 Kč (výběr částky 150 000 Kč dne [datum]), kterou na účet žalované zaslala společnost GUD a že celá částka pak byla GUD vrácena prostřednictvím čerpané hypotéky. Z toho vyplývá, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. K Položce 2)

25. Tato položka byla mezi účastníky nesporná a soud k ní proto neprováděl další dokazování. K Položce 3)

26. Z listiny vystavené společností [právnická osoba] dne [datum] (přílohový obal IV. 3) soud zjistil, že obsahuje nabídku na komínový systém Schiedel za cenu 37 958,70 Kč s DPH ale se slevou 8 % za odběr celého kompletu pak cena činila 34 922 Kč. V nabídce je dále uvedeno, že na materiál berou finanční zálohu v plné výši po slevě.

27. Žalobce vzal žalobu, co do této položky zpět (č. l. 116) a proto se jí soud více nezabýval. K Položce 4)

28. Z Faktury – daňového dokladu č. [hodnota] (přílohový obal IV. 4) soud zjistil, že tuto vystavil [jméno FO] žalované, a to na částku 125 000 Kč, a to za dodání stavebních dílců Thermomur na novostavbu RD v Pražmě. Splatnost faktury byla stanovena na [datum], číslo účtu [jméno FO] bylo uvedeno [č. účtu].

29. Z potvrzení o vkladu hotovosti (přílohový obal IV. 4) vyplývá, že žalobce vložil ve prospěch účtu [č. účtu] částku 125 000 Kč dne [datum] pod VS [var. symbol].

30. Žalovaná nerozporovala to, že Thermomur byl využit v Domě. Soud tedy vzal za prokázané, že na uvedenou fakturu částku 125 000 Kč zaplatil žalobce, nicméně soud má za to, že tyto prostředky pocházely z částky, které na účet žalované zaslala společnost GUD a že celá částka pak byla GUD vrácena prostřednictvím čerpané hypotéky. Vzhledem ke shora uvedenému rozboru výpisu z účtu žalované, úhrada této částky odpovídá výběru 200 000 Kč dne [datum] (č. l. 43), který provedl žalobce. Z toho vyplývá, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. K Položce 5)

31. Tato položka byla mezi účastníky nesporná a soud k ní proto neprováděl další dokazování. K Položce 6)

32. Z faktury – daňového dokladu č. [hodnota] (přílohový obal IV. 6) soud zjistil, že tuto vystavil [jméno FO] žalované, a to na částku 169 134 Kč, a to za provedení zemních prací, základových pásů, vnitřní kanalizace a základové desky dle smlouvy o dílo č. [hodnota]. Splatnost faktury byla stanovena na [datum], číslo účtu [jméno FO] bylo uvedeno [č. účtu].

33. Z potvrzení o vkladu hotovosti (přílohový obal IV. 6) vyplývá, že žalobce vložil ve prospěch účtu [č. účtu] částku 159 400,50 Kč dne [datum] pod VS [var. symbol].

34. Žalobce tedy prokázal, že dne [datum] uhradil na účet [jméno FO] částku 159 400 Kč na zemní práce na Domě (tuto skutečnost potvrzuje i svědek [jméno FO], který uvedl, že zemní práce dělal [jméno FO], nicméně je nedodělal), ale důvodnou soud shledal obranu žalované, když dne [datum] žalovaný vybral z účtu částku 190 000 Kč, která prokazatelně pocházela z prostředků, které na účet žalované zaslala společnost GUD a že celá částka pak byla GUD vrácena prostřednictvím čerpané hypotéky. Z toho vyplývá, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. Soud pro zjevnou nadbytečnost neprovedl žalobcem navrhovaný důkaz znaleckým posudkem, když z jiných důkazů vyplynulo, že zemní práce takto uhrazená provedl [jméno FO] (viz předchozí odstavec). K Položce 7)

35. Z propočtu soud zjistil, že žalobce, podnikající pod názvem [jméno FO] (přílohový obal IV. 7), vypočetl pro RD žalované, [adresa] elektroinstalaci na částku 79 000 Kč, elektro přípojku na 17 300 Kč a elektrické spotřebiče nástěnné (el. bojler, el. kotel pro ústřední topení) na částku 53 700 Kč, tedy celkem 157 500 Kč vč. DPH.

36. Žalobce k této položce předložil i listinu se Smlouvou o dílo č. [číslo] (přílohový obal IV. 7), kde vystupoval v pozici podnikatele jako zhotovitel a žalovaná jako odběratel, jak však vyplynulo z dotazů soudu u přípravného jednání, tuto smlouvu podepsal žalobce, a to jak za sebe, tak za žalovanou.

37. Ze zálohové faktury č. [číslo] (přílohový obal IV. 7) vyplývá, že žalobce v pozici podnikatele jako zhotovitel vystavil žalované jako odběratelce fakturu na zálohu dle shora citované smlouvy. ve výši 100 000 Kč, která byla splatná [datum].

38. Z provedeného dokazování a ze skutečností, které vyšly během řízení najevo (zejména, že předloženou smlouvu podepsal žalobce, a to jak za firmu, tak za žalovanou), vzal soud za prokázané, že elektromateriál na elektro práce byl proplacen z hypotéky účastníků prostřednictvím faktury vystavené společností GUD (ze dne [datum], č. l. 54). Ze svědeckých výpovědí, zejména z výslechu otce žalované, pana [jméno FO], vyplynulo, že elektroinstalační práce sice měl provádět i žalobce, nicméně žalobce nedotvrdil, jaké konkrétní práce dle předložené smlouvy dokončil a za jaké by si měl účtovat cenu za práce. Znaleckým posudkem by pak byly doplňována chybějící tvrzení, což je nepřípustné. Soud má tedy za to, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. K Položce 8)

39. Výpisem z účtu č. [č. účtu] (přílohový obal IV. 8) bylo zjištěno, že dne [datum] z tohoto účtu žalobce odešla částka 21 172 Kč s popisem „RD [jméno FO]“ na účet č. [č. účtu].

40. Vzhledem k tomu, že z ničeho nevyplynulo, že účet č. [č. účtu] patří žalované, soud u jednání dne [datum] poučil žalobce, aby prokázal, že tato částka byla poukázána ve prospěch žalované (č. l. 87verte). Žalobce k této skutečnosti nic více neuvedl, pročež soud tuto položku nevzal za prokázanou vůbec. K Položce 9)

41. Výpisem z účtu č. [č. účtu] (přílohový obal IV. 9) bylo zjištěno, že dne [datum] na účet byla pokladnou vložena částka 73 000 Kč.

42. Soud považoval za prokázané, že tato částka opravdu byla vložena na účet žalované. Rozborem výpisů z účtu však bylo také zjištěno, že dne [datum] provedl žalobce výběr z účtu ve výši 60 000 Kč (č. l. 43). Před dojitím uvedené částky na účet zde byl zůstatek 2 298Kč, po připsání předmětné částky na účet došla výplata žalované 12 106 Kč a mzda žalobce 7 120 Kč. V následujícím období byly provedeny platby za pojištění žalobce 3 650 Kč, další pojištění ve výši 350 Kč, pojištění žalované 1 753 Kč, splátka hypotéky 7 000 Kč, zaplacena daň z nemovitostí 951 Kč a životní pojištění 1 008 Kč. V dalším období pak žádné jiné větší platby neprobíhají, následující měsíc přichází opět obdobné částky z výplaty a obdobné částky odcházejí. Soud měl tak za to, že převážou část zaslaných prostředků žalobce vybral a zbytek byl využit na potřeby rodiny účastníků. Z toho vyplývá, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. K Položce 10)

43. Výpisem z účtu č. [č. účtu] (přílohový obal IV. 10) bylo zjištěno, že dne [datum] na účet byla pokladnou vložena částka 100 000 Kč.

44. Soud považoval za prokázané, že tato částka opravdu byla vložena na účet žalované. Výpisem z účtu však bylo prokázáno, že dne [datum] byla částka 120 000 Kč vybrána, a to zjevně jako předchozí výběry žalobcem. K tomu je potřeba uvést, že na účtu v době příchodu částky byly prostředky ve výši 39 000 Kč. Je tedy bezpochyby, že částka byla sice vložena, ale následně zase vybrána. Z toho vyplývá, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. K Položce 11)

45. Tato položka byla mezi účastníky nesporná a soud k ní proto neprováděl další dokazování. K Položce 12)

46. Z potvrzení o vkladu hotovosti (přílohový obal IV. 12) vyplývá, že klient [jméno FO] vložil ve prospěch účtu [č. účtu] (zde je soudu ze shora uvedených listin známo, že se jedná o účet [jméno FO]) částku 100 000 Kč dne [datum] pod VS [var. symbol].

47. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 45) soud zjistil, že vklad [datum] pod [číslo] na účet č. [č. účtu] vložil pan [jméno FO].

48. Protože bylo prokázáno, že tuto částku na účet vložil [jméno FO] a nikoliv žalobce, jak bylo uvedeno v žalobě, a zároveň [jméno FO] nevypověděl (nepamatoval si), že by od žalobce takovou částku obdržel, soud uzavřel, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. K Položce 13)

49. Z cenové nabídky č. III.05 (přílohový obal IV. 13) vystavené společností [právnická osoba] žalobci soud zjistil, že se jedná o nabídku střešní krytiny BRAMAC Alpská taška Protector červenohnědý – sypaný povrch za částku 79 441,14 Kč vč. DPH. V cenové nabídce je uveden termín dodání [datum] a dále také „S cenovou nabídkou souhlasím a uvedené zboží objednávám“, nicméně je zde připojen pouze podpis paní [jméno FO] z uvedené společnosti. Stejně tak podpis žalobce není uveden ani na listině s objednávkou, kde jsou rozepsané požadované kusy jednotlivých dílů krytiny a rovněž je zde uvedeno, že záloha 15 000 Kč byla složena dne [datum], což však odporuje cenové nabídce, kde je termín dodání dřívější.

50. Z Příjmových pokladních dokladů (přílohový obal IV. 13) soud zjistil, že žalobce složil společnosti [právnická osoba] dne [datum] částku 50 000 Kč na „zálohu na střechu BRAMAC“, dne [datum] složil částku 15 000 Kč na „zálohu na střešní krytinu BRAMAC alpská taška PROTECTOR dle objednávky ze dne [datum], dne [datum] složil částku 17 750 Kč na „záloha na tašku“.

51. I na tuto položku soud nahlížel skrze výpis z účtu žalované. Pokud soud sečetl odchozí platby a předcházející platby na Dům, je zřejmé, že i z takto příchozích peněz by mohla být tato položka pokryta. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že účet žalované u ČSOB byl zřízen až v roce [rok] a do té doby výplaty účastníků přicházely na účet žalované u [právnická osoba], nelze dovodit, z jakých jiných prostředků (mimo účet žalované u [právnická osoba]) by žalobce tuto položku uhradil. Otec žalobce pak nebyl schopen specifikovat, jaké konkrétní částky, na co a kdy žalobci předával. Soud žalobce u jednání dne [datum] poučil, aby rozhodné skutečnosti doplnil, vč. toho, že částky byly opravdu uhrazeny na uvedenou střechu (č. l. 31), kdy na toto poučení nebylo reagováno. Nadto pak žádný ze svědků nebyl schopen konkretizovat, kde se vzal a z čeho se platil materiál na střechu, s výjimkou dřeva. Soud má tedy za to, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. K Položce 14)

52. Výpisem z účtu č. [č. účtu] (přílohový obal IV. 14) soud zjistil, že na tento účet byla žalobcem dne [datum] vložena částka 59 000 Kč a dne [datum] částka 36 000 Kč.

53. Žalovaná nečinila sporným, že uvedené částky přišly na její účet vedený u ČSOB (č. l. 38 verte), nicméně bylo zprávou ČSOB prokázáno (č. l. 77), že dispoziční právo k účtu měl i žalobce. Před provedením vkladů byl na účtu zůstatek 20 225,34 Kč, dále následovaly běžné platby (nákupy, parfums, ticket portál, převody na různé účty s popisem „[jméno FO]“, „[jméno FO]“).

54. Z výpisu z tohoto účtu soud zjistil, že v době po vkladu částky 36 000 Kč dochází dne [datum] k převodu částky 15 000 Kč s popisem „převod [jméno FO]“ (tedy žalobce převádí zjevně ve svůj prospěch), dále platba v Hornbachu 7 800 Kč a 16 589 Kč, nakonec na účtu zbývá částka 13 504 Kč (tedy méně, než na účtu bylo před příchodem částky 59 000 Kč). Soud tedy vycházel z toho, že část prostředků byla vybrána žalobcem a zbytek byl užit na potřeby rodiny. Na účtu totiž dochází k průběžnému spotřebovávání prostředků, např. dne [datum] je proveden příkaz s popisem „převod [jméno FO]“ ve výši 64 800 Kč. Je naprosto nelogické, aby přitom, když žalobce vkládá na účet finanční prostředky a zároveň má k účtu dispoziční právo, aby nevěděl, jak s prostředky bylo naloženo, když z ostatních provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že to byl právě žalobce, kdo v rodině činil větší finanční operace. K Položce 15)

55. Žalovaná nerozporovala, že tvárnice byly užity v Domě. Z Příjmových pokladních dokladů (přílohový obal IV. 15) soud zjistil, že žalobce složil společnosti [právnická osoba] dne [datum] částku 6 320 Kč na „Porotherm doplatek dle 48664“, dne [datum] složil částku 15 000 Kč na „záloha Porotherm 11,5 700 ks“.

56. K odůvodnění této položky lze odkázat na odůvodnění u Položky 13), kdy soud rekapituluje, že žalobce neměl jiné prostředky než mzdu (otec nebyl schopen specifikovat tok prostředků), ze které by částky na Dům hradil, přičemž jak vyplývá z výpisu z účtu, jeho výplata dosahovala cca částky 8 000 Kč, tedy méně než tyto dvě uplatněné platby. Soud má tedy za to, že žalovaná žalobci z této položky nedluží žádnou částku. K Položce 16)

57. Z Prodejky – daňové dokladu č. [číslo] (přílohový obal IV. 16) soud zjistil, že žalobce jako odběratel zaplatil v SIKO koupelny částku 4 242 Kč dne [datum] za vanu.

58. Z faktury – daňového dokladu vystaveného společnosti [právnická osoba], s. r. o. žalobci (přílohový obal IV. 16) na částku 3 480 Kč soud zjistil, že se jedná o zaplacení vaničky, vanového uzávěru a flexi propojení.

59. Z provedených důkazů nijak nevyplývá, že zařízení bylo užito v Domě, navíc nelze pominout, že v rámci faktury proplacené společnosti GUD (ze dne [datum], č. l. 54). Soud tedy nevzal za prokázané, že by tato položka byla žalobcem vynaložena v Domě a že by proto žalovaná z tohoto titulu cokoliv dlužila. K Položce 17)

60. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. číslo [číslo] ze dne [datum] (přílohový obal V.) bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná jako dlužníci se dohodli s [právnická osoba] bankou, a. s. jako bankou, že banka se jim zavazuje poskytnout úvěr ve výši 1 197 893 Kč oproti jejich závazku bance úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství. Úvěr byl poskytnut za účelem výstavby rodinného domu na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [adresa]. V článku VII. bylo ujednáno, že dlužníci mimo jiné zřídí ve prospěch banky zástavní právo na rozestavěné budově na pozemku parc. č. st. [číslo] a na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa].

61. Ze sdělení [právnická osoba]. (č. l. 119) soud zjistil, že hypoteční úvěr účastníků byl zcela splacen řádnou splátkou ke dni [datum], mimořádná splátka 550 000 Kč proběhla ke dni [datum]. Ke zprávě byly připojeny výpisy z účtu, ze kterých soud zjistil, že v době od prosince [rok]) do července [rok] bylo na splátkách uhrazeno celkem 819 330,72 Kč. V době od srpna [rok]) do konce splácení, bylo ve splátkách zaplaceno 1 019 442,08 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaná nesporně tvrdili ve svých podáních, že splátky od [rok] hradila pouze žalovaná, soud vyšel z toho, že žalovaná ve splátkách zaplatila 1 019 442,08 Kč. Pro doplnění soud odkazuje na provedená čerpání úvěru (odstavce 6 až 9 tohoto odůvodnění).

62. Soud zde vzal za prokázané, že banka poskytla na stavbu Domu prostředky ve výši 1 197 893 Kč a že ve splátkách bylo od [rok] do [rok] uhrazeno celkem 819 330,72 Kč a v době od [rok] do konce splácení, žalovaná ve splátkách zaplatila sama celkem 1 019 442,08 Kč. K Položce 18)

63. Výpisem ze sporožirového účtu č. [č. účtu] (přílohový obal VI.) bylo prokázáno, že na tento účet došla dne [datum] částka 500 000 Kč od společnosti [právnická osoba]

64. Žalobce žádným způsobem neprokázal, že tato částka byla společností GUD plněna v jeho prospěch (že se jednalo o jeho peníze), a to i přes poučení dané mu u jednání dne [datum] (č. l. 31verte). Navíc s odkazem na shora provedený podrobný rozbor výpisu z účtu v návaznosti na faktury proplacené společnosti GUD z hypotečního úvěru je naprosto zřejmé, že tato částka byla společnosti vrácena. Žalovaná tedy není žalobci cokoliv dlužná. K Položce 18)

65. Výpisem ze sporožirového účtu č. [č. účtu] (přílohový obal VI.) bylo prokázáno, že na tento účet byla dne [datum] pokladnou vložena částka 350 000 Kč.

66. Žalobce u této položky ani netvrdil, že by společnost tuto částku na účet žalované poukázala v jeho prospěch (že se jednalo o jeho peníze, neboť samotné tvrzení, že transakci provedl on, z částky nečiní jeho prostředky), a to i přesto, že byl takto soudem upozorněn, protože jinak by se nejednalo o obohacení se na jeho úkor. Navíc s odkazem na shora provedený podrobný rozbor výpisu z účtu v návaznosti na faktury proplacené společnosti GUD z hypotečního úvěru je naprosto zřejmé, že tato částka byla společnosti vrácena. Žalovaná tedy není žalobci cokoliv dlužná.

67. K prokázání tvrzení žalobce stran soud vyslechl také svědka [jméno FO]. Z jeho výpovědi soud zjistil, že pomáhal se střechou, na kterou se dřevo nechalo nařezat z lesa od strýce žalované, pomáhal také švagr účastníků [jméno FO], žalobce a otec žalované. O financování střechy ani stavby nic nevěděl. Na hrubé stavbě se žalobce asi nepodílel, pak tam měl kamarády, kteří dělali omítky.

68. Jelikož se na financování stavby měl velkou částí podílet otec žalobce, pan [Jméno žalobce], soud vyslechl k tvrzením žalobce i jeho. Podle tohoto svědka stavbu financoval žalobce, zval si tam lidi na pomoc, třeba bývalého švagra, pana [jméno FO], otce žalované, svědek také pomáhal, a to se střechou. Na stavbu dával synovi peníze, celé ho to stálo necelé 3 000 000 Kč a peníze šly na začátek stavby, na zbytek se konkrétně neptal. Byli domluveni, že peníze mu syn vrátí, což se dosud nestalo. Peníze mu většinou dával do ruky, a to v množství podle toho, jak potřeboval. Na finanční situaci syna v době stavby si nepamatoval. Účastníci měli i úvěr, ale ten rychle utratili. Materiál na střechu se kupoval. Od rodičů žalované určitě taky přišly. Stavba probíhala pořád i ve chvíli, kdy žalobce opustil rodinnou domácnost.

69. K výpovědi tohoto svědka je vhodné uvést, že sice tvrdil, že na stavbu Domu půjčil žalobci větší finanční obnos, nicméně nebyl sto specifikovat, na jaké konkrétní žalované položky měl finanční prostředky půjčit. Výpověď svědka je pak navíc odlišná od toho, co vypověděl v opatrovnickém řízení, kde ve shodě se svou manželkou uvedli, že peníze půjčovali nikoliv žalobci, ale oběma účastníkům, kteří se jim zavázali tuto částku vrátit. Z jeho výpovědi nebylo možné odvodit nic, co by přispělo k objasnění tvrzení žalobce stran financování Domu.

70. Svědek [jméno FO] na stavbě pomáhal, svařoval schody a pomáhal na střeše s krovy, žalobce tam taky pracoval, byl zručný. Na střeše pomáhal [jméno FO]. Od žalované tam byl její otec. O financování stavby nic nevěděl. Měl za to, že materiál na střechu koupili, nikdo les neměl.

71. Nejvíce informací ke stavbě měl otec žalované [právnická osoba], který uvedl, že zná celou historii domu. Hrubou stavbu dokončil pan [jméno FO], ale nedokonale, takže to s žalobcem pak dokončili. Ostatní věci se dělaly svépomocí, jednalo se o betonáž podlah, schodiště, poschodí, svazování zábradlí na balkoně, omítky, střecha, tašky dávali společně se žalobcem, lešení, dělaly se také podhledy v celém domě, okapy a háky, svazování schodiště. On sám dělal obklady kuchyňské linky, wc a koupelny, dělal schodiště, spoustu věcí ze dřeva udělal z vlastního materiálu. Koupelnu nahoře dělal žalobce. Výkopové práce na základy dělal pan [jméno FO], neví za kolik. S elektřinou dělal žalobce, ale nedodělal to, např. některé zásuvky, plno drátů trčí. Omítky dělal se žalobcem, ale kde se vzal materiál, nevěděl. Z hypotéky se hradila hrubá stavba, to bylo kolem milionu. Žalované dali 100 000 Kč na pozemek, dřevo na střechu (90 000 Kč), na obklady do koupelny a WC asi 80 000 Kč, což asi pokrylo všechny vnitřní obklady. Dodával dřevo (fošny) na střechu od švagra, který má les, dřevo nechal nařezat u pana [jméno FO]. S žalobcem dělali krov, fošnami přikryli celé podkroví. Krytina se kupovala, ale nevěděl, z jakých peněz. Na střeše pomáhal pan [jméno FO] a pan [jméno FO]. Nevěděl, kde se vzal materiál na komín. Rodiče žalobce na stavbě v životě neviděl, o tom, že by dali na stavbu peníze se nebavili a nic o tom neslyšel. Otec žalobce pouze říkal, že žalobce zkrachoval s firmou a musí ho nějak podpořit. Účastníci se do domu nastěhovali v roce [rok], od [rok] do [rok] bydleli u nich, žalobce na nájem nedal ani korunu, po dceři a dětech nic nechce. Po nastěhování se dělaly práce, např. nešel bojler, dělaly se terénní úpravy.

72. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] (č. l. 106) bylo zjištěno, že na pozemek dala žalované 100 000 Kč, na koupelnu asi 80 000 Kč a na dřevo na střechu asi 90 000 Kč. O tom, že by peníze na stavbu dávali rodiče žalobce nic neslyšela. Nejvíce prací tam dělal manžel (tzn. [právnická osoba]), ona vařila, hlídala děti. Na střeše pomáhal [jméno FO], [jméno FO]. Hodně věcí se dělalo svépomocí, měli hypotéku 73. Z výpovědi svědka [jméno FO] (č. l. 106-107) soud nezjistil nic konkrétního stran žalobních nároků, ale jen to, že bydlí v ulici, kde je Dům, ale se stavbou nepomáhal, o materiálech a financování nic nevěděl, na pozemku v roce [rok] nebo [rok] potkal žalobce a řešili spolu napojení do kanalizace.

74. Z výpovědi svědka [jméno FO] (č. l. 107) bylo zjištěno, že v Domě pomáhal otci žalované s nějakými pracemi, které si však již konkrétně nepamatoval, ale udělal dveře.

75. Soud nevyslechl svědka [jméno FO], a to z důvodu, že na jeho výslechu nebylo trváno, když svědek soudu sdělil, že má přetrvávající zdravotní potíže, a navíc osoby žalobce a žalované osobně nezná a nestýká se s nimi (č. l. 89-90). Z obdobných důvodu soud nevyslechl svědka [jméno FO], který je nemobilní, má výpadky paměti (č. l. 103).

76. Nad rámec shora uvedeného soud pro dokreslení soužití účastníků k důkazu provedl listiny z opatrovnického spisu dětí účastníků vedeného u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Z rozsudku na č. l. 164 soud zjistil, že opatrovnický soud vyšel také ze zjištění, že žalovaná v době soužití nakupovala potraviny, žalobce hradil dovolené, na dovolené jezdili dvakrát v létě a dvakrát v zimě, žalobce navíc kupoval pro všechny oblečení (také viz protokol č. l. 52). Nelze ponechat bez povšimnutí, že žalobce uvedl, že v roce [rok] prodal akcie společnosti [právnická osoba]. za částku 600 000 Kč, protože potřeboval peníze a utratil je za věci, které potřeboval a u jednání dne [datum] uvedl, že tyto peníze již v podstatě nemá (protokol č. l. 52). V době, kdy si brali hypotéku žalobce dle svých slov dosahoval příjmu max. 30 000 Kč (také protokol č. l. 128verte). Otec i matka žalobce v tomto řízení uvedli, že žalobci i žalované půjčili finanční prostředky, celkem asi 1 900 000 Kč, které jim měli oba vrátit až budou mít peníze (viz rozsudek č. l. 164 a násl. nebo protokol na č. l. 64-65). Matka žalobce také vypověděla, že si účastníci žili nad poměry, jezdili na dovolené a kupovali drahé dárky. Žalovaná neměla informace o příjmech žalobce, který jí vždy tvrdil, že rodinu finančně zajistí a žalovaná se nemá o tyto věci starat (rozsudek č. l. 164 a násl., také protokol č. l. 127verte). Z opatrovnického spisu tak soud vzal za prokázáno, že žalobce utrácel za sebe i za rodinu větší sumy peněz, rodina se v době společného soužití neomezovala. Navíc žalobce v opatrovnickém řízení popíral, že by měl příjmy, které by dosahovaly částek, které v době stavby Domu, resp. sjednávání hypotéky, mohl vkládat na účet. Dále bylo potvrzeno, že pokud rodiče žalobce půjčili účastníkům peníze, jednalo se o půjčku jim oběma, nejednalo se o půjčku pouze pro žalobce.

77. Pravost ani správnost předložených listinných důkazů nebyla žádnou ze stran rozporována, a proto z nich soud při zjišťování skutkového stavu vycházel. Pokud se týká výpovědí svědků, tito si pro odstup času na detaily ohledně stavby Domu příliš nepamatovali. Soud z jejich výpovědí však nepojal žádného podezření, že by snad svou výpověď zkreslovali ve prospěch žalobce či žalované, a hodnotil je proto jako věrohodné, s výjimkou výpovědi otce žalobce, který vypovídal odlišně, než tomu bylo v opatrovnickém řízení. Soud tedy zcela neuvěřil jeho výpovědi v tom směru, že peníze na stavbu půjčoval pouze žalobci, ale vyšel z předpokladu, že pokud nějaké peníze půjčili, jednalo se o půjčku oběma účastníkům. Tato skutečnost se však ukázala jako nepodstatná, neboť sám svědek nebyl schopen kdy, kolik a na co konkrétně finanční prostředky poskytl, pročež není možné zjistit, které konkrétní prostředky by náležely např. pouze žalobci. ZÁVĚR O SKUTKOVÉM STAVU 78. Na podkladě takto provedeného dokazování a poté, co soud jednotlivé důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce a žalovaná byli manželé. Ke dni [datum] se dohodli na tom, že do jejich společného jmění nebudou patřit žádná aktiva ani pasiva, tedy žádný majetek kromě toho, který bude tvořit obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Poté došlo k tomu, že žalovaná koupila pozemek parc. č. st. [číslo] v k. ú. [adresa], na kterém se účastníci rozhodli postavit Dům, který je v katastru nemovitostí veden jako součást uvedeného pozemku, u kterého je jako výlučný vlastník evidována žalovaná. Tento Dům byl stavěn zčásti prostřednictvím firem a zčásti za pomoci rodiny a známých účastníků. Za účelem financování stavby Domu se účastníci jako dlužníci dohodli s [právnická osoba] bankou, a. s., že tato banka se jim zavazuje poskytnout úvěr ve výši 1 197 893 Kč oproti jejich závazku bance úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství. Uvedená částka pak byla prostřednictvím čtyř čerpání skutečně vyčerpána na stavbu Domu, resp. byla použita na zaplacení nejrůznějších faktur. Z úvěru byly v rámci čerpání uhrazeny i dvě faktury vystavené společností [právnická osoba] na částku 500 038 Kč a na částku 350 000 Kč, čímž fakticky došlo k vrácení prostředků v celkové výši 850 000 Kč, které jmenovaná společnost zaslala na účet žalované (viz podrobně shora). Soud měl za to, že takto byla celá částka čerpaná z úvěru využita pro úhrady spojené se stavbou Domu.

79. Bylo prokázáno, že žalobce ze svých prostředků financoval v Domě žalované zpracování odhadu pro banku ve výši 4 000 Kč (Položka 2), dodávku stropnic za cenu 200 000 Kč (Položka 5), zaplatil za instalaci žaluzií částku (Položka 11). Tyto částky žalovaná žalobci nijak nenahradila. Žalobce na účet žalované sice průběžné vkládal finanční prostředky, tyto si však žalovaná neponechala, a naopak byly užity tak, jak bylo popsáno shora. I v případě, že by bylo najisto postaveno, že finanční prostředky vkládané na účet žalované u [právnická osoba] pocházely z půjčky od rodičů žalobce, nejednalo by se o prostředky žalobce, neboť bylo zjištěno, že se jednalo o půjčku oběma účastníkům řízení, tedy prostředky by náležely i žalované. V průběhu manželství účastníků byl splácen hypoteční úvěr, a to tak, že v době od [rok] do [rok] bylo na splátkách uhrazeno celkem 819 330,72 Kč. V době od [rok] do konce splácení, žalovaná ve splátkách zaplatila sama celkem 1 019 442,08 Kč. Poté došlo k zániku soužití účastníků, a nakonec ke dni [datum] bylo jejich manželství rozvedeno a od té doby nebylo jejich soužití obnoveno.

80. K odůvodnění závěrů k jednotlivým položkám soud odkazuje na odstavce 21 až 66 tohoto odůvodnění. PRÁVNÍ POSOUZENÍ 81. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

82. S ohledem na znění citovaného ustanovení, soud na tento případ aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“), když právy a povinnostmi vzniklými z právního vztahu se zde rozumí také nároky z bezdůvodného obohacení plněním dle právního důvodu založeného před účinností o. z., a to i v případě, že odpadl až po [datum] (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5369/2016), což byl tento případ. Žalobce tvrdil postupný vznik bezdůvodného obohacení od roku 2005, který odpadl tím, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum].

83. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

84. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

85. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním z právního důvodu, který odpadl, míří na případy, v nichž v okamžiku poskytnutí plnění existoval právní důvod plnění, který však následně ztratil své právní účinky (odpadl); okamžikem odpadnutí právního důvodu se poskytnuté plnění stává bezdůvodným obohacením (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005). Prospěchem získaným z právního důvodu, který odpadl, má pak zákon na mysli i situaci, kdy po předchozí dohodě o společném bydlení jedna osoba investuje do pořízení či zkvalitnění nemovitosti ve vlastnictví druhé osoby, následně však dojde k ukončení společného soužití a užívání nemovitosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1374/2018). Odpadnutím důvodu plnění tak dochází k bezdůvodnému obohacení.

86. V projednávaném případě účastníci sice byli manželé, nicméně společné jmění manželů si v souladu s § 143a obč. zák. zúžili, což mělo za následek mimo jiné to, že pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba Domu, se stal výlučným vlastnictvím žalované a veškeré prostředky, které by žalobce do tohoto Domu investoval, by byly plněním z důvodu společného soužití a společného bydlení v Domě spolu se svou rodinou. Důvod takového plnění však odpadl v momentě, kdy manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Vzhledem k tomu, že tento případ spočíval zejména na skutkovém posouzení věci než na právním hodnocení, lze uvést, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že na straně žalobkyně vzniklo bezdůvodné obohacení v rozsahu částky 4 000 Kč, která byla vynaložena za zpracování odhadu (Položka 2), dále, co do částky 200 000 Kč za dodání stropnic (Položka 5), v částce 6 272 Kč za instalaci žaluzií (Položka 11) a taktéž v rozsahu 364 051,50Kč (Položka 17).

87. Pokud se jedná o posledně zmíněnou Položku 17 zde soud uvádí, že se nejednalo o vypořádání závazku ve společném jmění manželů, nýbrž o vypořádání společného závazku dvou dlužníků. Jelikož podíly účastníků nebyly zvlášť stanoveny, ze zákona byly podíly stejné a oba byli povinni plnit společně a nerozdílně (§ 511 odst. 1, odst. 2 obč. zák.). Každý z účastníků měl tedy nárok na jednu polovinu částky vyplacené z úvěru (předložená smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru byla smlouvou o úvěru dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a žalobkyně a žalovaný byli spoludlužníky), stejně tak jako každý z účastníků mohl žádat po druhém z nich, aby mu vyrovnal to, co za něj plnil nad rámec svého podílu, a to s odkazem na následný regres upravený v § 511 odst. 3 obč. zák. Jinými slovy řečeno, každý z účastníků měl zaplatit polovinu splátek a pokud by tuto svou polovinu přeplatil, měl možnost tento přeplatek požadovat po druhém. Z uvedeného jasně vyplývá, že žalobce měl nárok na částku 598 946,50 Kč (jedna polovina z čerpané částky 1 197 893 Kč). Žalobce si však tuto částku snížil o to, co žalovaná uhradila ve splátkách a měl by zaplatit on jí. Z výpisu z úvěrové účtu vyplývá, že splátky od [rok] do [rok] vč., činily celkem 819 330,72 Kč. Stejně tak z výpisu vyplývá, ostatně to tvrdil i sám žalobce a žalovaná to nerozporovala, že od [rok] splátky hradila žalovaná výlučně sama, přičemž v této době bylo na dluh uhrazeno celkem 1 019 442,08 Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná vyrovnala více než činí polovina dlužných splátek, resp. žalobce, i pokud by splátky do [rok] byly hrazeny výlučně z jeho prostředků (což nebylo v řízení ani uplatňováno), nevyrovnal na dluh více než činí jeho polovina. Žalobce tedy z důvodu úhrady splátek nemá regresní nárok proti žalované, ten by naopak mohla mít žalovaná. Vzhledem k tomu, že soud je v občanském soudním řízení, pokud jde o nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení, pro který ze zákona nevyplývá určitý způsob vypořádání mezi účastníky, vázán návrhem účastníka (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) a proto žalobci přiznal pouze částku 364 051,50 Kč, jako obohacení v rozsahu poloviny čerpané částky úvěru, kterou uplatnil.

88. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to s odkazem na shora uvedené skutkové závěry, dle kterých se žalobci nepodařilo prokázat, že by se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila. NÁKLADY ŘÍZENÍ 89. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měli žalobce i žalovaná úspěch jen částečný. V kontextu rozhodování o náhradě nákladů řízení je potřeba zmínit, že zpětvzetí žaloby, které má odraz ve výroku I. rozsudku, bylo zaviněno žalobcem, nikoliv přičiněním žalované. V souladu s rozhodovací praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 26. 2. 1982, sp. zn. 3 Cz 14/82, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 170/2015) je třeba k tomu, aby se při zpětvzetí žaloby nejednalo o zavinění žalobce, naplnit zároveň dvě podmínky, a to že žaloba byla podána důvodně a že ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného, což nebyl daný případ. Jen tehdy, jsou-li zároveň splněny obě podmínky, má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva. V průběhu jednání vzal žalobce žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku (Položka 3), a to v reakci na poučení soudu. Soud proto částku, pro kterou bylo řízení zastaveno „počítal“ jako procesní neúspěch žalobce. Z výroku rozsudku vyplývá, že žalobce byl úspěšný co do částky 574 323,50 Kč (viz výrok II. rozsudku, tj. 22,5 % celku) a naopak žalovaná byla úspěšná, co do částky 1 977 786,5 Kč (výrok I. a III. rozsudku, tj. 22,5 % celku), z čehož vyplývá, že úspěšnějším účastníkem byla žalovaná, která tak má po odečtení neúspěchu (výrok II.) od úspěchu (výrok I. a III.) právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 55 %. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení činí 319 150 Kč a jsou představovány náklady právního zastoupení žalované tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT ve výši 259 560 Kč za čtrnáct úkonů právní služby učiněných zástupcem žalované [převzetí a příprava zastoupení sepis vyjádření k žalobě, porada s klientem dne [datum], doplnění vyjádření k žalobě [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], porada s klientem dne [datum], doplnění vyjádření dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], písemný závěrečný návrh, účast u jednání dne [datum]] po 18 540 Kč, dále částkou 4 200 Kč jako čtrnáct režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, včetně 21% DPH z částky 263 760 Kč, tj. ve výši 55 390 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny odvést zástupce žalované jako registrovaný plátce DPH. Protože má žalovaná nárok na náhradu nákladů pouze v rozsahu 55 % z celku, byla jí náhrada přiznána ve výši 175 533 Kč.

90. Lhůta k plnění byla ve výrocích II. a III. stanovena na 30 dnů podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když s ohledem na výši částky, kterou je nutné ze strany obou účastníků zaplatit, se jeví tato lhůta jako přiměřená k tomu, aby si každý z nich stihl dostatečné finanční prostředky zajistit.

Poučení