9 C 190/2024 - 86

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o 40 411 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: a) částku 10 932 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 932 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, b) částku 29 479 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 479 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 479 Kč od 1. 8. 2023 do 28. 8. 2023.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 33 999,35 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta], právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 9. 7. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 479 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 8. 2023 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaná jako nájemkyně uzavřela se společností [právnická osoba], IČO [IČO], jako pronajímatelem dne [datum] smlouvu o nájmu bytu č. [hodnota] (dále jen „nájemní smlouva“). Nájemní vztah byl ukončen dohodou dne 28. 2. 2023. Žalovaná se v nájemní smlouvě zavázala hradit zálohy na služby poskytovateli služeb, jímž je žalobkyně. Jistina uplatněná žalobou odpovídá dlužné částce dle vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Žalovaná nijak nereagovala na předžalobní výzvu ze dne 12. 3. 2024.

2. Podáním doručeným soudu dne 22. 10. 2024 (č. l. 30) žalobkyně rozšířila žalobu též o nárok na zaplacení částky 10 932 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 8. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že jde o dlužnou částku dle vyúčtování služeb za období od [datum] do 31. 12. 2021. Ke splatnosti uvedla, že nastala ke dni 31. 7. 2022, jelikož žalobkyně se s žalovanou dohodla, že k zaplacení dojde ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí lhůty dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.

3. Soud změnu žaloby v souladu s § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), připustil usnesením ze dne 3. 3. 2025, č. j. 9 C 190/2024-41, jež nabylo právní moci dne 10. 3. 2025.

4. Podáním doručeným soudu dne 14. 3. 2025 (č. l. 48) žalobkyně na výzvu soudu (č. l. 42) doplnila svá tvrzení a důkazní návrhy. Ke své aktivní věcné legitimaci uvedla, že pronajímatel a poskytovatel služeb jsou v tomto případě dvě rozdílné společnosti ([právnická osoba] a žalobkyně), žalovaná se však v čl. 3.5 nájemní smlouvy zavázala hradit za služby žalobkyni na její bankovní účet. Upřesnila, že nájem nebyl ukončen 28. 2. 2023, nýbrž 31. 7. 2023. K doručení obou vyúčtování žalované uvedla, že vyúčtování za rok 2022 datované 19. 4. 2023 bylo žalované vhozeno do schránky v místě jejího bydliště, rovněž jí bylo zasláno e-mailem dne 24. 4. 2023. Vyúčtování za období od [datum] do 31. 12. 2021, které bylo podkladem pro rozšíření žaloby, je vyúčtováním opravným (v původním byla nalezena chyba při výpočtu ceny za vodu); toto opravné vyúčtování bylo žalované vhozeno do schránky, e-mailem zasláno nebylo (e-mailem bylo zasláno jen původní chybné vyúčtování).

5. V reakci na poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., kterého se žalobkyni dostalo na jednání konaném [datum], žalobkyně doplnila tvrzení a důkazní návrhy k doručení obou vyúčtování, z nichž dovozuje své nároky, žalované. Učinila tak podáním doručeným 31. 7. 2025 (č. l. 75) s odkazem na čestné prohlášení [jméno FO], své zaměstnankyně. [jméno FO] vhodila vyúčtování za rok 2022 dne 27. 4. 2023 do schránky žalované na adrese [adresa] (adresa bytu dle nájemní smlouvy). Opravné vyúčtování za období od [datum] do 31. 12. 2021 vhodila do schránky na téže adrese dne 17. 5. 2022.

6. Žalovaná se ve věci v celém průběhu řízení nijak nevyjádřila. Rovněž se nedostavila ani k jednomu ze dvou jednání, která ve věci proběhla. O řízení přitom věděla, protože si na adrese [Adresa žalované], dne 6. 1. 2025 převzala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu s výzvou k vyjádření se k němu, dne 13. 2. 2025 převzala rozšíření žaloby s výzvou k vyjádření, dne 10. 3. 2025 převzala usnesení o připuštění změny žaloby a dne [datum] převzala předvolání k prvnímu jednání ve věci. Pouze předvolání k druhému jednání jí bylo doručeno fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř.

7. Jednání ve věci proběhlo ve dnech [datum] a [datum]. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující: - Dle smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 12-15) přenechala společnost [právnická osoba], IČO [IČO], jako pronajímatel žalované jako nájemkyni do užívání bytovou jednotku č. [hodnota] v budově postavené na pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dle čl. 3.4 nájemní smlouvy společně s nájemným je nájemce povinen platit měsíčně zálohy a náklady za služby předem na každý měsíc nejpozději do 25. dne v předcházejícím měsíci, které je povinen zajišťovat pronajímatel. Jedná se o tyto služby: dodávka teplé a studené vody, tepla, odvádění odpadních vod, osvětlení a úklid společných částí domu, provoz výtahu a další náklady na případné služby sloužící k provozu bytového domu (…). Dle čl. 3.5 nájemní smlouvy číslo účtu, na který budou hrazeny měsíční zálohy na náklady za služby pod variabilním symbolem [var. symbol], je [č. účtu]. Účet je veden u [právnická osoba]. Majitelem účtu je poskytovatel služeb společnost [právnická osoba]. Smlouva je podepsána společností [právnická osoba] a žalovanou. Projev vůle ze strany žalobkyně ze smlouvy patrný není. Smlouva je však vyhotovena na hlavičkovém papíře „[právnická osoba]“. - Dle vyúčtování služeb za jednotku za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 (č. l. 8) činí nedoplatek za služby vztahující se k bytu užívanému žalovanou částku 29 479 Kč. Službami jsou míněny: odvoz domovního odpadu, provoz a údržba výtahu, úklid společných prostor, elektřina společných prostor, studená a teplá voda, teplo pro teplou vodu a ústřední topení. V levém horním rohu vyúčtování je uvedena společnost [právnická osoba] (pronajímatel). Nedoplatek má být uhrazen na účet č. [č. účtu], což koresponduje s účtem dle nájemní smlouvy, jehož majitelem je žalobkyně. Ve vyúčtování je s odkazem na § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. uvedeno, že finanční vyrovnání z vyúčtování musí být provedeno nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Na vyúčtování je uvedeno datum tisku – 19. 4. 2023. - Dle opravného vyúčtování služeb za jednotku za období od [datum] do 31. 12. 2021 (č. l. 31) činí nedoplatek za služby vztahující se k bytu užívanému žalovanou částku 10 932 Kč. Službami jsou míněny: odvoz a likvidace odpadu, provoz a údržba výtahu, úklid společných prostor, elektřina společných prostor, studená a teplá voda, teplo pro teplou vodu a ústřední topení. V levém horním rohu vyúčtování je uvedena společnost [právnická osoba] (pronajímatel). Nedoplatek má být uhrazen na účet č. [č. účtu], což koresponduje s účtem dle nájemní smlouvy, jehož majitelem je žalobkyně. Ve vyúčtování je uvedeno, že představuje opravné vyúčtování za služby za rok 2021. Došlo k přepočtu vody a odpadu. Odpad pro rok 2021 za Vás zaplatili majitelé, avšak pro rok 2022 jej budou hradit nájemci, kteří nemají trvalý pobyt v areálu [adresa] (…). Nedoplatek je splatný 31. 7. 2022. Na vyúčtování je uvedeno datum tisku – 17. 5. 2022. - Dle screenu e-mailů (č. l. 49-50, 58-59) bylo žalované na e-mail uvedený v nájemní smlouvě odesláno vyúčtování služeb za rok 2022 dne 24. 4. 2023. Původní (chybné) vyúčtování za období od [datum] do 31. 12. 2021 jí bylo zasláno na stejnou e-mailovou adresu dne 26. 4. 2022. - Dle čestného prohlášení ze dne 30. 7. 2025 (č. l. 76) učiněného paní [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], vhodila paní [jméno FO] žalované do schránky na adrese [adresa], dne 27. 4. 2023 vyúčtování služeb za rok 2022 a dne 17. 5. 2022[Anonymizováno]opravné vyúčtování služeb za období od [datum] do 31. 12. 2021. - Dle třech smluv o dílo ze dne 25. 6. 2021 uzavřených mezi společnostmi [právnická osoba] jako objednatelem (zadavatelem) a žalobkyní jako zhotovitelem (č. l. 60-68) se žalobkyně zavazuje vykonávat pro společnost [právnická osoba] různé služby v souvislosti s „řádným provozem nemovitostí“ (bytového domu na pozemku zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa]), např. administrativní činnost, evidence tepla, teplé a studené vody, kontrolu odečtu měřicích zařízení, vyhotovení rozúčtování tepla a teplé vody, vyhotovení ročního zúčtování zálohových plateb pro jednotlivé odběratele či provoz kotelen a dodávku tepla. Žalobkyně tyto smlouvy předložila k objasnění vztahu mezi uvedenými společnostmi. - Dle potvrzení splátkového kalendáře datovaného 7. 3. 2023 (č. l. 55) a podepsaného paní [jméno FO] za žalobkyni jako věřitelku na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé svoluje věřitel k rozdělení dlužné částky ve výši 10 923 Kč na 6 splátek, z toho 5 splátek bude ve výši 2 000 Kč a 6. splátka ve výši 923 Kč. Jednotlivé splátky jsou splatné připsáním na bankovní účet věřitele [č. účtu] vždy k 20. dni příslušného měsíce počínaje měsícem 20. 10. 2022, tj. ke splacení dlužné částky dojde dne 20. 5. 2023. V případě řádného nehrazení má být upuštěno od výhody splátkového kalendáře a následně podána žaloba. Žalobkyně ke splátkovému kalendáři u jednání uvedla, že nebyla splněna již první splátka splatná 20. 10. 2022. Soud k této listině uvádí, že splatnost 5 z celkových 6 splátek předchází datu podpisu splátkového kalendáře. Soud z této listiny nečiní žádné závěry ve vztahu ke splatnosti vyúčtování za období od [datum] do 31. 12. 2021, k němuž se dle dlužné částky vztahuje (ve splátkovém kalendáři je však zřejmě v důsledku chyby uvedena částka 10 923 Kč, zatímco ve vyúčtování 10 932 Kč). Považuje ji však za podpůrný argument pro dovození práva žalobkyně na plnění od žalované (viz dále). - Dle předžalobní výzvy ze dne 8. 3. 2024 (č. l. 7) vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky 29 479 Kč. Výzva byla zaslána dne 12. 3. 2024 na adresu [adresa] (podací lístek na č. l. 6), což je adresa, již žalovaná uvedla v čestném prohlášení ze dne 31. 7. 2023 (den skončení nájemního vztahu) jako adresu, na které bude k zastižení (mimo jiné) kvůli doručení vyúčtování služeb (čestné prohlášení na č. l. 11, dohoda o ukončení nájemní smlouvy na č. l. 9, protokol o předání a převzetí nemovitosti na č. l. 10). V této souvislosti soud uvádí, že při posuzování místní příslušnosti nebylo zjištěno, že by se žalovaná v den podání žaloby zdržovala na uvedené adrese v [adresa]. Na výslovný dotaz soudu k této otázce žalovaná nereagovala, byť výzvu osobně převzala na adrese [adresa].

8. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (č. l. 56-57), soud žádné skutkové závěry nečiní. Jde-li o právní posouzení, rozhodnutí se nijak nezabývá otázkou, kterou považuje zdejší soud za nejzásadnější – zda má žalobkyně přímé právo na plnění, anebo pouze právo na přijetí plnění, anebo byla dokonce jen platebním místem.

9. Soud má z provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] nájemní smlouvu ve vztahu k bytové jednotce č. [hodnota] v budově postavené na pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]; že nájemní vztah skončil dohodou ke dni 31. 7. 2023; že žalovaná neuhradila nedoplatek dle vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 29 479 Kč, které jí bylo vhozeno do schránky dne 27. 4. 2023 a odesláno e-mailem dne 24. 4. 2023; že žalovaná neuhradila nedoplatek dle opravného vyúčtování za období od [datum] do 31. 12. 2021 ve výši 10 932 Kč, které jí bylo vhozeno do schránky dne 17. 5. 2022; že žalovaná měla hradit vyúčtování na účet žalobkyně (nikoli společnosti [právnická osoba]) uvedený v čl. 3.5 nájemní smlouvy; že žalobkyně jednala přímo s žalovanou (přinejmenším) o uhrazení dlužné částky dle vyúčtování za období od [datum] do 31. 12. 2021 (viz splátkový kalendář).

10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: - Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. - Podle § 2247 odst. 1 až 3 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). - Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. - Podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy. - Podle § 7 odst. 1 až 3 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku (odst. 3). - Podle § 1767 odst. 1 a 2 o. z. má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil (odst. 1). Podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí (odst. 2). - Podle § 1954 o. z. k řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem. - Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. - Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. - Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

12. Dle čl. 3.4 nájemní smlouvy zajišťoval sjednané služby pronajímatel, tedy společnost [právnická osoba] Tato společnost byla současně poskytovatelem služeb ve smyslu (výše citovaného) § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 67/2013 Sb., tudíž byla povinna plnit povinnosti, jež pro ni z tohoto zákona plynou, a to včetně řádného a včasného vyúčtování služeb. Tomu odpovídají i k důkazu provedené listiny – vyúčtování je provedeno „pod hlavičkou“ [právnická osoba] jako pronajímatele. V čl. 3.5 nájemní smlouvy je uvedeno číslo účtu, na který mají být hrazeny zálohy na služby. Současně je konstatováno, že majitelem účtu je žalobkyně jako poskytovatel služeb. Tím je zjevně míněn subjekt služby reálně poskytující, nikoli pouze zajišťující. Číslo účtu žalobkyně je uvedeno též v obou vyúčtováních, o něž žalobkyně opírá žalovaný nárok.

13. V této věci byl klíčový výklad čl. 3.5 nájemní smlouvy, jak byl výše citován. V úvahu připadaly celkem 3 varianty: 1) účet, jehož majitelem je žalobkyně, byl pouze platebním místem ve smyslu § 1954 o. z.; v takovém případě by žalobkyně nebyla aktivně věcně legitimována k uplatnění žalovaného nároku; 2) jednalo se o tzv. smlouvu ve prospěch třetího ve smyslu § 1767 o. z., avšak pouze nepravou; žalobkyně tedy byla oprávněna k převzetí plnění, ale přímé právo na plnění vůči žalované jí nevzniklo; 3) jednalo se o tzv. smlouvu ve prospěch třetího ve smyslu § 1767 o. z., a to pravou, tudíž žalobkyně má přímé právo na plnění vůči žalované.

14. Je třeba aplikovat výkladová kritéria dle § 555 a násl. o. z. Právní úprava smlouvy ve prospěch třetího pak obsahuje podpůrné řešení pro případ pochybností – má se za to, že třetí osoba má přímé právo na plnění, má-li být plněno hlavně k jejímu prospěchu.

15. Žalobkyně tvrdila, že vznikl přímý vztah mezi ní a žalovanou, což dovozovala i z hrazení záloh žalovanou a uzavření dohody o splátkovém kalendáři. Současně však uznala, že formulace čl. 3.5 nájemní smlouvy není „nejšťastnější“. Skutečnou vůli žalované soud zjistit nemohl, jelikož zůstala procesně zcela pasivní. Následné jednání žalobkyně a žalované (uzavření splátkového kalendáře) je argumentem pro vznik přímého práva žalobkyně na plnění, byť je následné chování stran spíše méně významným výkladovým kritériem a nemůže vést k reinterpretaci skutečné vůle stran v době, kdy k právnímu jednání došlo. Soud dospěl k závěru, že při přetrvávajících pochybnostech je třeba aplikovat shora citovanou vyvratitelnou domněnku. Jelikož bylo prokázáno, že mělo být plněno k prospěchu žalobkyně, je naplněna skutková báze domněnky a nastupuje presumovaný následek – vznik přímého práva na plnění. Soud tedy vyložil ujednání v nájemní smlouvě nikoli jako ujednání o platebním místu či nepravé smlouvě ve prospěch třetího, ale jako ujednání o pravé smlouvě ve prospěch třetího (s přímým právem na plnění).

16. Soud se dále zabýval samotnými vyúčtováními. Dle ustálené judikatury je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. Tím, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2181/2022). Náležitosti vyúčtování obsahuje zejména § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. a předpisy jej provádějící. Soud nezjistil, že by vyúčtování požadované náležitosti neobsahovala. Je z nich patrné, jak žalobkyně (resp. společnost [právnická osoba] jako pronajímatel) k výši nedoplatku dospěla, a to včetně členění dle poskytovaných služeb.

17. Nárok na uhrazení nedoplatku dle obou vyúčtování je tedy důvodný.

18. Žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Soud se ztotožnil s tím, že prvním dnem prodlení žalované s úhradou částky 10 932 Kč je 1. 8. 2022, jelikož splatnost nastala ke dni 31. 7. 2022, jak je uvedeno i v (opravném) vyúčtování za období od [datum] do 31. 12. 2021. Jde-li o vyúčtování za rok 2022, v samotném vyúčtování je s odkazem na § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. uvedeno, že finanční vyrovnání bude provedeno nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. K doručení (dojití do sféry žalované vhozením do schránky) došlo 27. 4. 2023, splatnost nastala 28. 8. 2023 (pondělí) a od 29. 8. 2023 byla žalovaná v prodlení. V případě prodlení nastalého ve druhém pololetí roku 2022 nebo v roce 2023 činí sazba zákonných úroků prodlení shodně 15 % ročně. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

19. Žaloba byla zamítnuta pouze co do zákonného úroku z prodlení z částky 29 479 Kč za období, v němž žalovaná ještě nebyla v prodlení (výrok II).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady procesního úspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná jen v poměrně naprosto nepatrné části, proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 021 Kč (původně 1 474 Kč, po rozšíření žaloby dalších 547 Kč) dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladů právního zastoupení advokátem. Při jejich vyčíslení je třeba postupovat dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), a to jednak ve znění účinném do 31. 12. 2024, jde-li o úkony vykonané do tohoto data, jednak ve znění účinném od 1. 1. 2025, jde-li o úkony další (viz přechodné ustanovení v čl. II vyhlášky č. 258/2024, která s účinností od 1. 1. 2025 novelizovala a. t.). V průběhu řízení se také měnila tarifní hodnota (§ 8 odst. 1 a. t.), která je rozhodná pro výpočet odměny advokáta za jeden úkon právní služby. Právní zástupce žalobkyně vykonal následující úkony právní služby: - převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.]; tarifní hodnotou je celá žalovaná jistina 40 411 Kč (byť byla žaloba podána nejprve pouze co do částky 29 479 Kč a později rozšiřována, k převzetí zastoupení muselo logicky dojít ve vztahu k celé nyní žalované jistině), odměna tedy činí 2 740 Kč; - výzva k plnění ze dne 8. 3. 2024 se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.]; tarifní hodnotou je částka 29 479 Kč (pouze k úhradě této částky je žalovaná vyzývána), odměna tedy činí 2 300 Kč; - návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 4. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.]; tarifní hodnotou je částka 29 479 Kč, odměna tedy činí 2 300 Kč; - rozšíření žaloby ze dne 22. 10. 2024 [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.]; tarifní hodnotou je částka 10 932 Kč, o niž je žaloba rozšiřována, odměna tedy činí 1 540 Kč; - reakce na výzvu soudu ze dne 14. 3. 2025 [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.]; tarifní hodnotou je částka 40 411 Kč [jde o úkon po připuštění změny (rozšíření) žaloby], odměna tedy činí 2 740 Kč; - účast na jednání před soudem dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.]; tarifní hodnotou je částka 40 411 Kč, odměna tedy činí 2 740 Kč; - reakce na poučení soudem dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. ze dne 31. 7. 2025 [§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.]; tarifní hodnotou je částka 40 411 Kč, odměna tedy činí 2 740 Kč; - účast na jednání před soudem dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.]; tarifní hodnotou je částka 40 411 Kč, odměna tedy činí 2 740 Kč.

21. Odměna za shora vypočtených 8 úkonů odpovídá částce 19 840 Kč. Ke každému úkonu náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t., a to ve výši 4 x 300 Kč za úkony vykonané v roce 2024 a 4 x 450 Kč za úkony vykonané v roce 2025, celkem 3 000 Kč. V souvislosti s jednáními soudu konanými ve dnech [datum] a [datum] a cestou z [adresa] (sídlo advokátní kanceláře na adrese [Adresa advokáta]) do [adresa] (vzdálenost 62 km, cesta tam a zpět 124 km) a zpět vznikly právnímu zástupci žalobkyně cestovní výdaje. K jízdě bylo použito vozidlo BMW M550i xDrive s kombinovanou spotřebou benzinu automobilového 10,7 l/100 km (žalobkyně doložila osvědčení o registraci vozidla). Při ceně benzinu automobilového ve výši 35,80 Kč/l dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí náhrada za pohonné hmoty při dvou cestách tam a zpět 949,99 Kč [(spotřeba 13,268 l x 35,80 Kč) x 2]. Při náhradě ve výši 5,80 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí náhrada za amortizaci při dvou cestách tam a zpět 1 438,40 Kč [(124 km x 5,80 Kč) x 2]. V souvislosti s účastí u soudních jednání dále náleží náhrada za čas strávený cestou z [adresa] a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 a. t. Cesta z [adresa] a zpět trvá (za běžných podmínek) 2 hodiny, tj. 4 půlhodiny ve smyslu § 14 odst. 3 a. t., při dvou cestách 8 půlhodin, což odpovídá náhradě za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč (8 x 150 Kč). Právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty (společně s vyúčtováním předložil osvědčení), v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. tak patří k nákladům řízení i náhrada za ni; ta odpovídá částce 5 549,96 Kč [0,21 x (19 840 + 3 000 + 949,99 + 1 438,40 + 1 200)]. Celkem činí náklady zastoupení advokátem 31 978,35 Kč a celkové náklady řízení na straně žalobkyně (tedy včetně soudního poplatku ve výši 2 021 Kč) 33 999,35 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.

22. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení