9 C 194/2003-680

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou Mgr. Petrou Civínovou sídlem J. Dobrovského 1047, 286 01 Čáslav proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. Matyášem Semrádem sídlem Hodov 459/0, 250 82 Úvaly o zaplacení 550 829 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh žalobce, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 550 829 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení částku 133 340 Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kutné Hoře jednu polovinu nákladů za ustanoveného právního zástupce, jejíž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 27. 10. 2003, ve znění ze dne 30. 6. 2014, domáhal po žalované zaplacení částky 550 829 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Žalobce uvedl, že od 15. 4. 1998 je na základě dohody o vydání věci dle zák. č. 403/1990 Sb. spoluvlastníkem pozemků a budov umístěných v továrním objektu na adrese [adresa žalované], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], katastrální území a [územní celek], na listu vlastnictví [číslo] (původní [list vlastnictví]), konkrétně domu [adresa], strojírny se všemi součástmi a příslušenstvím, se st. parc. [číslo] původní parcelní [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s kantýnou parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s montážní halou [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s vrátnicí, parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc.se šrotištěm parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s nabijárnou a kompresorovnou parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s přístřeškem na kola, parc. [číslo] původní parc. [číslo] přičemž v tomto továrním objektu se též nachází pozemky a budovy parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalované. Žalobce s žalovanou uzavřel dne 15. 4. 1998 nájemní smlouvu, která byla změněna nájemní smlouvou ze dne 28. 12. 1998, ve které se nájemce zavázal pronajímateli hradit částku 38 000 Kč měsíčně za pronájem části nemovitostí, což bylo následně změněno dodatkem ze dne 29. 4. 2002 na nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně. Mezi žalobcem a žalovanou došlo k opakovanému zápočtu pohledávek, kdy zápočtem ze dne 12. 2. 2001 žalovaná uznala svůj dluh ve výši 22 050 Kč, splatný nejpozději dne 31. 5. 2001. Žalovaná dále od 12. 2. 2001 do 30. 6. 2002 (datum ukončení nájemní smlouvy) řádně nehradila sjednané nájemné. Žalobce tak žalované vystavil fakturu [číslo] na celkovou dlužnou částku ve výši 540 829 Kč, splatnou dne 27. 5. 2002, jež si žalovaná bez protestu převzala, avšak na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Žalovaná namítala nedostatečnou aktivní legitimaci žalobce při uzavírání shora citovaných nájemních smluv. Žalovaná předně namítala neplatnost dohody o vydání věci ze dne 15. 4. 1998, dále skutečnost, že v době uzavření nájemní smlouvy bylo vydané předběžné opatření, které zakazovalo žalobci nakládat s předmětnými pozemky, a v neposlední řadě žalovaná spatřovala nedostatečnou aktivní legitimaci žalobce ve skutečnosti, že žalobce je pouhým spoluvlastníkem citovaných nemovitostí a nájemní smlouvu uzavíral bez účasti druhého spoluvlastníka.

3. Žalobce ve své replice konstatoval, že námitky žalované jsou bezpředmětné a účelové, když nájemní smlouva mezi účastníky byla uzavřena dne 15. 4. 1998, tj. před vydáním předběžného opatření dne 2. 6. 1998, a žalobce v té době jednal na základě plné moci mu udělené [jméno] [příjmení] – druhým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Žalobce uzavřel, že žalovaná v souladu se zákonem č. 403/1990 Sb. nikdy nezpochybnila jeho vlastnické právo k citovaným nemovitostem a nemůže toliko požadovat po soudu prvního stupně, aby toto posoudil jako prejudiciální otázku v rozhodované věci.

4. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 31. 5. 2006, č. j. 9 C 194/2003-87, bylo řízení v souladu s ust. § 109/2 písm. c) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přerušeno.

5. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 6. 3. 2013, č. j. 9 C 194/2003-152, bylo výrokem I. rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení a výrokem II. bylo řízení přerušeno do rozhodnutí dovolacího soudu ve věci vedené Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 4 C 123/92.

6. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 20. 1. 2015, č. j. 9 C 194/2003-203, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2015, č. j. 27 Co 187/2015-218, bylo výrokem I. rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení a výrokem II. bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 4 C 123/92.

7. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 6. 3. 2019, č. j. 9 C 194/2003-335, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2019, č. j. 23 Co 87/2019-353, byl žalobce v rozsahu jedné poloviny osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů.

8. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2021, č. j. 26 Cdo 1336/2021-529, bylo změnou usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. 11. 2020, č. j. 9 C 194/2003-491, rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení.

9. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 4. 10. 2021, č. j. 9 C 194/2003-566, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2021, č. j. 30 Co 157/2021-580, byl zamítnut návrh na přistoupení dalšího účastníka do řízení – [země], [stát. instituce], sídlem [adresa].

10. Na základě částečného zpětvzetí žalobce, ze dne 30. 6. 2014, bylo řízení usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 1. 6. 2022, č. j. 9 C 194/2003-620, částečně zastaveno, co do úroku z prodlení ve výši 4,5 % ročně z částky 550 529 Kč od 1. 7. 2002 do zaplacení.

11. Usnesením ze dne 1. 6. 2022, č. j. 9 C 194/2003-628, byl zamítnut návrh žalobce na rozšíření žaloby ohledně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 550 829 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení.

12. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

13. Z dohody o vydání věci ze dne 15. 4. 1998 (založeno na č. l. 454) bylo zjištěno, že žalobce, jako oprávněný, převzal od žalované, jako vydávající, dům [adresa] a strojírnu s příslušenstvím se st. parc. [číslo] původní parcelní [číslo] o výměře 1 405 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 8 328 m2, st. parc. s kantýnou parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 193 m2, st. parc. s montážní halou [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 648 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 508 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 25 m2, st. parc. s vrátnicí, parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 18 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 41 m2, st. parc. se šrotištěm parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 89 m2, st. parc. [číslo], původní parc. [číslo] o výměře 42 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 41 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 41 m2, st. parc. s nabijárnou a kompresorovnou parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 83 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 13 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 13 m2, st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 13 m2, st. parc. s přístřeškem na kola, parc. [číslo] původní parc. [číslo] o výměře 131 m2, vše vedeno v evidenci nemovitostí, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] (č. l. 641). Z této listiny je také patrné právní nástupnictví [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] na [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] a následně na [anonymizováno] - [anonymizováno 5 slov] (žalovaná). Za vydávající osobu jednal [obec] [anonymizováno] Dohoda obsahuje úředně ověřené podpisy [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] (žalobce), který na základě plné moci jednal i za druhou oprávněnou osobu – [jméno] [příjmení]. Dále je z této listiny zřejmé, že dva ze třech původních vlastníků pozemku parc. [číslo] (PK) v době vydání neměli právní subjektivitu ([jméno] [anonymizováno] zemřel dne 6. 4. 1960, [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], zemřela dne 19. 6. 1981) a prohlášení ze dne 29. 4. 1991 postoupil [celé jméno žalobce] [datum narození] svůj nárok dle zák. č. 403/1990 Sb. ve prospěch [celé jméno žalobce] (žalobce) a [jméno] [příjmení] (č. l. 640).

14. Z Dohody o vydání věci ze dne 8. 2. 1999 (založeno na č. l. 457) bylo zjištěno, že žalobce, jako oprávněný, převzal od žalované, jako vydávající pozemek č. kat. [číslo] o výměře 2 131 m2, vedený v evidenci nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Za vydávající osobu jednal [obec] [anonymizováno] Dohoda obsahuje úředně ověřené podpisy [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] (žalobce).

15. Z knihovní vložky [číslo] pro k. ú. [obec] (č. l. 636) soud zjistil, že dle smlouvy trhové ze dne 17. 4. 1944 bylo do pozemkové knihy mimo jiné vloženo vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] pro [jméno] [příjmení] na 2/3, [celé jméno žalobce] na 1/6 a [jméno] [příjmení] na 1/6. Ze stejné listiny je pak zřejmé, že podle rozhodnutí finančního odboru Okresního národního výboru v [obec] ze dne 17. 11. 1960, č. j. F, bylo vloženo k uvedené nemovitosti vlastnické právo pro Československý stát ([ulice] [anonymizována čtyři slova]).

16. Z rodného listu žalovaného [číslo] vystaveného [stát. instituce], svazek [rok], roč. [rok], strana [anonymizováno] pod č. řad. [anonymizováno], má soud za osvědčené, že otcem žalovaného č. 2 je [celé jméno žalobce], [datum narození], matkou žalovaného č. 2 je [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], [datum narození], a jejím otcem je [jméno] [příjmení] (č. l. 637).

17. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 27. 4. 1998 pro [list vlastnictví] (založeno na č. l. 2) bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitostí parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] byl v podílu žalobce a v podílu [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a to na základě dohod o vydání věci.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 8. 10. 2003 pro [list vlastnictví] bylo zjištěno, že vlastníkem nemovitostí parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, je Česká republika a právo hospodařit s majetkem státu má žalovaná (č. l. 3).

19. Ze snímku katastrální mapy (založeno na č. l. 4) soud zjistil, že nemovitosti parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, a parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví státu, České republiky, se nachází v areálu, kde spoluvlastníkem zbývajících nemovitostí je žalobce.

20. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 27. 8. 2020 (č. l. 440) bylo zjištěno, že žalovaná je státním podnikem v likvidaci, přičemž od 30. 8. 2006 má zapsaný jako předmět činnosti správu dosud nezprivatizovaného majetku a majetku určeného k restituci a vypořádání hospodářské činnosti státního podniku ve vztahu k privatizovanému majetku.

21. Z kopie nájemní smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 15. 4. 1998 (č. l. 5) vč. příloh, uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] jako pronajímateli a žalovanou jako nájemcem, soud zjistil, že mezi stranami byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu nemovitého majetku, který pronajímatel získal na základě Dohody o vydání věci ze dne 15. 4. 1998, konkrétně st. parc. [číslo] st. parc. s kantýnou parc. [číslo] st. parc. s montážní halou [číslo] st. parc. se skladem materiálu parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. s vrátnicí parc. [číslo] st. parc. [číslo] dům [adresa] se strojírnou s příslušenstvím se st. parc. [číslo] st. parc. se šrotištěm parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. s přístřeškem na kola parc. [číslo]. Nájem byl stanoven na 1 500 000 Kč ročně, měsíční nájemné poté na 1/12 z ročního nájemného, splatné vždy nejpozději k poslednímu dni každého měsíce za následující měsíc, a to rozdělené rovným dílem mezi [celé jméno žalobce], [datum narození] (žalobce), jeho sestru [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], na jimi stanovený účet. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do dne 31. 1. 1999; za pronajímatele byla podepsána žalobcem, který současně na základě mu udělené plné moci ze dne 9. 4. 1991 (č. l. 8) učinil tento úkon taktéž za [jméno] [příjmení]; za nájemce byla podepsána osobou pověřenou jednat za žalovanou.

22. Z kopie nájemní smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 28. 12. 1998 uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem (č. l. 10), soud zjistil, že žalobce žalované pronajal nebytových prostor sestávajících se ze skladištní budovy parc. [číslo] vč. kanceláře s běžným vybavením a sociálním zařízením, a část pozemku parc. [číslo] obojí zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Soud dále zjistil, že výše nájmu byla stanovena na 38 000 Kč měsíčně.

23. Z kopie dodatku k nájemní smlouvě ze dne 28. 12. 1998, uzavřeného dne 29. 4. 2002 (č. l. 11), bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná si s účinností od 1. 5. 2002 dojednali změnu výše měsíčního nájemného na částku 10 000 Kč.

24. Z kopie ukončení nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2002 (č. l. 12), bylo zjištěno, že žalobce souhlasil s ukončením nájemní smlouvy s žalovanou.

25. Z kopie smlouvy o uznání dluhu ze dne 1. 2. 1999 (č. l. 13), ze smlouvy o zásadním zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 3. 1. 2000 (č. l. 14), ze smlouvy o zásadním zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 3. 1. 2001 (č. l. 15), ze smlouvy o zásadním zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 12. 2. 2001 (č. l. 16) uzavřených mezi žalovanou a žalobcem, soud zjistil, že mezi účastníky řízení docházelo k zápočtu vzájemných pohledávek.

26. Z výzvy žalobce k zápočtu pohledávek odkupem nemovitostí příp. úhradě dlužného nájemného ze dne 10. 5. 2002 (č. l. 17) a ze dne 13. 6. 2002 (č. l. 19) soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného.

27. Z faktury [číslo] ze dne 10. 5. 2002, se splatností ke dni 27. 5. 2002, na částku 540 829 Kč (č. l. 18), bylo zjištěno, že žalobce vyfakturoval žalované dlužné nájemné za období března 2001 až května 2002.

28. Z návrhu dohody o uznání dluhu ze dne 13. 6. 2002, podepsané pouze žalobcem (č. l. 20), a z tabulky s rozpisem dlužného nájemného (č. l. 21), bylo zjištěno, že žalobce navrhl žalované sepis této dohody za účelem uznání dluhu ve výši 550 829 Kč, který představoval dluh na nájemném za období března 2001 až června 2002.

29. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 21. 12. 2004 pro [list vlastnictví] (založeno na č. l. 45) soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 13. 11. 2003, č. j. 9 C 194/2003-25, v právní moci dne 13. 11. 2003, bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byl žalované uložen zákaz prodat, předat, zastavit, či jinak zatížit pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na [list vlastnictví], pro k. ú. a [územní celek].

30. Z usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře o vydání předběžného opatření ze dne 2. 6. 1998, č. j. 4 C 119/98-21, v právní moci dne PM 19. 2. 1999, bylo zjištěno, že žalobci se do pravomocného rozhodnutí o platnosti dohody o vydání věci ze dne 15. 4. 1998 zakazuje nakládat s nemovitostmi st. parc. [číslo] st. parc. s kantýnou parc. [číslo] st. parc. s montážní halou [číslo] st. parc. se skladem materiálu parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. s vrátnicí parc. [číslo] st. parc. [číslo] dům [adresa] se strojírnou s příslušenstvím se st. parc. [číslo] st. parc. se šrotištěm parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. s přístřeškem na kola parc. [číslo] (založeno na č. l. 54).

31. Z žaloby na určení neplatnosti dohody o vydání věci ze dne 18. 5. 1998 včetně návrhu na vydání předběžného opatření bylo zjištěno, že u zdejšího soudu byla pod sp. zn. 4 C 119/98 podána žaloba na určení neplatnosti dohody o vydání věci ze dne 14. 5. 1998, která je nabývacím titulem žalobce pro pozemek st. parc. [číslo] st. parc. s kantýnou parc. [číslo] st. parc. s montážní halou [číslo] st. parc. se skladem materiálu parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. s vrátnicí parc. [číslo] st. parc. [číslo] dům [adresa] se strojírnou s příslušenstvím se st. parc. [číslo] st. parc. se šrotištěm parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. s přístřeškem na kola parc. [číslo] č. l. 75 - 76, sp. zn. 4 C 1198/98 (založeno na č. l. 75).

32. Z kopie geometrického plánu [číslo] ze dne 11. 9. 1991 soud zjistil, že v době zaměření a vyhotovení geometrického plánu, tj. v období roku 1991, byly pozemky st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] evidovány jako zastavěná plocha (založeno na č. l. 86)

33. Z náhledu do katastru nemovitostí č. l. 634 a č. l. 635 a z připojeného spisu Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 9 C 49/2006, soud zjistil, že v době uzavření dohod o vydání věci, tj. období let 1998 a 1999, pozemky, jenž byly předmětem dohod o vydání věci ze dne 15. 4. 1998 a 9. 2. 1999 (původní parc [číslo]) byly zastavěny stavbou ve vlastnictví 3. osoby.

34. Z nepravomocného rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 30. 6. 2022, č. j. 9 C 49/2006-1404, bylo zjištěno, že soud, s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3424/21, posoudil dohodu o vydání věci ze dne 8. 2. 1999 uzavřenou mezi [celé jméno žalobce], [datum narození], jako oprávněným (žalobce v tomto řízení) a spol. [anonymizováno] – [anonymizováno 8 slov], [IČO], jako vydávajícím (žalovaný v tomto řízení), jako neplatnou, neboť v době vydání byly dotčené pozemky (původní pozemek parc. [číslo] (PK) v k. ú. [obec], o výměře 2301 m2, vedený v evidenci nemovitostí, zapsaný na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]) zastavěny stavbami ve vlastnictví 3. osoby - na přelomu 60. a 70. let 20. století byla na předmětných pozemcích postavena tříjednotková kotelna, jež je ve vlastnictví [územní celek], [IČO].

35. Z dalších provedených důkazů nevyplynuly právně významné skutkové okolnosti pro předmět sporu.

36. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud ke zjištění následujícího skutkového stavu:

37. Žalobce byl osobou oprávněnou dle zákona č. 403/1990 Sb, když jeho matkou byla [jméno], roz. [příjmení] a dědou [jméno] [příjmení] (otec [anonymizována dvě slova], roz. [příjmení]) a žalovaný je nástupnickou společností [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], jež byla nástupnickou [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno].

38. Na základě Dohody o vydání věci ze dne 15. 4. 1998 uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], jako oprávněnými, a žalovanou, jako vydávající, byl žalobce zapsán jako spoluvlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí] (původně pozemku parc. [číslo] (PK) v k. ú. [obec]), a to v podílu .

39. V období sepisu dohod o vydání pozemku původní parc. [číslo] (PK) v k. ú. [obec], byl předmětný pozemek zastavěn stavbou ve vlastnictví 3. osoby.

40. Žalobce a žalovaná dne 15. 4. 1998 podepsali dokument nazvaný nájemní smlouva, který byl změněn dokumentem ze dne 28. 12. 1998, taktéž s názvem nájemní smlouva, a dodatkem ze dne 29. 4. 2002, které se vztahovali k nemovitostem zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], katastrální území a [územní celek], na listu vlastnictví [číslo] (původní [list vlastnictví]), konkrétně domu [adresa], strojírny se všemi součástmi a příslušenstvím se st. parc. [číslo] původní parcelní [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s kantýnou parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s montážní halou [číslo] st. parc. [číslo] původní parcela [číslo], st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s vrátnicí, parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc.se šrotištěm parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s nabijárnou a kompresorovnou parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. [číslo] původní parc. [číslo] st. parc. s přístřeškem na kola, parc. [číslo] původní parc. [číslo] přičemž žalobce, který současně jednal za [jméno] [příjmení], vystupoval při podpisu shora uvedených dokumentů jako podílový spoluvlastník dotčených nemovitostí.

41. Dle dokumentu s názvem nájemní smlouva ze dne 15. 4. 1998 (ve znění ze dne 28. 12. 1998) se nájemce zavázal pronajímateli hradit částku 38 000 Kč měsíčně za pronájem části shora citovaných nemovitostí. Ve znění dodatku ze dne 29. 4. 2002 poté částku ve výši 10 000 Kč měsíčně.

42. Dne 10. 5. 2002 vystavil žalobce žalované fakturu [číslo] se splatností ke dni 27. 5. 2002, na částku ve výši 540 829 Kč, jež si žalovaná bez protestu převzala, avšak ničeho neuhradila.

43. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

44. Dle ust. § 1 zákona č. 403/1990, se zákon vztahuje na následky majetkových křivd způsobených fyzickým a soukromým právnickým osobám odnětím vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a znárodněním zestátněním na základě výměrů některých odvětvových ministerstev, vydaných po roce 1955 a odvolávajících se na znárodňovací předpisy z roku 1948. Za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona se považuje i přechod vlastnického práva na základě kupní smlouvy podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb.

45. Dle ust. § 2 zákona č. 403/1990, zmírnění následků majetkových křivd podle tohoto zákona spočívá ve vydání věci fyzické nebo soukromé právnické osobě, které byla odňata (dále jen "vlastník") na základě předpisů uvedených v § 1, v poskytnutí peněžní náhrady (§ 14) nebo ve vydání kupní ceny (§ 15) anebo v doplatku rozdílu mezi peněžní náhradou a kupní cenou (§ 16).

46. Dle ust. § 5 zákona č. 403/1990 Sb. je povinná osoba povinna neodkladně vydat věc oprávněné osobě na její písemnou výzvu.

47. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodli jinak. Jestliže ve lhůtě podle § 9 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá.

48. Dle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb. pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada (§ 14).

49. Dle ust. § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), (1) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti; (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů; (3) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

50. Dle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

51. Pro účely rozhodnutí ve věci samé se soud se nejprve zabýval otázkou platnosti dohody o vydání věci ze dne 15. 4. 1998 uzavřené mezi žalobcem, jeho sestrou a žalovanou, kdy otázka platnosti této dohody je stěžejní pro posouzení celého sporu.

52. Při posuzování platnosti předmětné dohody o vydání vzal soud do úvahy výklad Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2022 ve vztahu k ust. § 10 odst. 4 zákona č. 403/1999 Sb. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 3424/21), kdy„ Lze připustit, že společenský zájem umožňuje, aby povinná osoba uspokojila požadavek oprávněné osoby v širším, než zákonném, rozsahu, avšak tento postup nemůže vést k zásahům do subjektivních práv a oprávněných zájmů třetích osob. Stanoví-li § 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb., že pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po jeho převzetí státem, se nevydává, lze dovodit, že povinná osoba může takový pozemek oprávněné osobě vydat, neboť tak vykonává svoje vlastnické právo. Nesmí však výkonem svého vlastnického práva zasáhnout bez právního důvodu do práv a oprávněných zájmů jiných a výkon nesmí být v rozporu s dobrými mravy (srov. § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013), v podobném smyslu působí i povinnosti plynoucí z tzv. generální prevence (srov. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)“.

53. Aplikaci zákonné překážky dle ust. § 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb. posuzoval Ústavní soud též ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2856/19, kdy konstatoval, že„ důvodem této překážky je zamezení kolize s veřejným zájmem nebo právy třetích osob vztahujícími se k předmětné stavbě. Brání se tím tomu, aby docházelo k vydávání pozemků zatížených existencí stavby, u nichž by bylo vyloučeno či omezeno jejich využití ze strany restituentů za původním účelem“ …„ Vzhledem k tomu, že dohody o vydání věci podle § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 137/1991 Sb., neměly povahu aktu veřejné moci, nýbrž šlo o dvoustranné právní úkony (nyní právní jednání) subjektů, z nichž žádný nebyl ve vztahu k tomu druhému ve vrchnostenském postavení, vztahovala se na ně obecná úprava občanskoprávních vztahů. Tento právní úkon (nyní právní jednání) tak mohl být neplatný podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., jestliže by svým obsahem nebo účelem odporoval zákonu nebo jej obcházel anebo se příčil dobrým mravům. Nelze ostatně připustit, aby případná nezákonnost těchto dohod nemohla mít žádný vliv na jejich platnost, protože by to fakticky otevíralo prostor pro zneužití tohoto institutu za jiným než zákonem stanoveným účelem.“ 54. Předmětné pozemky, jejichž původními vlastníky byli [jméno] [příjmení] (2/3), [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] (1/6) a [celé jméno žalobce] st. (1/6), byly právním předchůdcům žalobce ze strany Československého státu odňaty ve 40. letech 20. století. A žalobce jako jeden z právních nástupců po [jméno] [příjmení] (děda žalobce), po [jméno] [příjmení], rozené [příjmení] (matka žalobce) a po [jméno] [příjmení] st. (otec žalobce) uplatnil restituční nárok, kterému žalovaná vyhověla vydáním pozemků dle dohody o vydání věci ze dne 15. 4. 1998. V době vydání předmětných pozemků byli původní vlastníci mrtví.

55. Soud má za nesporné, že předmětné pozemky byly odděleny z původního pozemku parc. [číslo] (PK) v k. ú. [obec], o výměře 2301 m2, veden v evidenci nemovitostí, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec].

56. Dále má soud za prokázané, že původní pozemek parc. [číslo] PK byl v době sepisu dohod o vydání věci zastavěn stavbami ve vlastnictví 3. osoby.

57. Skutečnost, že uzavřením dohody došlo k zásahu do práv třetích osob, způsobila, že předmětná dohoda byla uzavřena v rozporu se smyslem a účelem zákona č. 403/1990 Sb., jež za účelem předcházení budoucím sporům výslovně stanovil, že v případě, kdy byl pozemek po převzetí státem zastaven, vyplácí se oprávněnému peněžitá náhrada a pozemek se nevydává.

58. Právní úkon stižen takovouto vadou je potom neplatný v souladu s ust. § 39 obč. zák., neboť svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

59. Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavřel, že Dohoda o vydání věci ze dne 15. 4. 1998 uzavřená mezi žalobcem, sestrou žalobce ([jméno] [anonymizováno]) a žalovanou, nebyla platně uzavřena.

60. Pro úplnost soud konstatuje, že situace, kdy dohoda o vydání věci nebyla shledána platnou, neznamená rozpor se smyslem restitučního zákonodárství, neboť za účelem zmírnění křivdy měla být oprávněné osobě vyplacena finanční náhrada, dle shora uvedených právních předpisů, čímž mělo dojít k naplnění účelu restitučního zákonodárství (zmírnění způsobené křivdy).

61. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a jejich právní hodnocení soud shledal, že konstatováním neplatnosti dohody o vydání věci bylo postaveno najisto, že žalobce není vlastníkem předmětných pozemků, neboť byla prokázána neplatnost nabývacího titulu, od kterého žalobce odvozoval své vlastnické právo.

62. V situaci, kdy mezi účastníky nedošlo k převodu vlastnického práva k dotčeným pozemkům na žalobce, nebyl žalobce nikdy aktivně legitimován k uzavření nájemní smlouvy dle ust. § 663 an. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, či jakékoliv jiné dispozici s dotčenými nemovitostmi. Smlouvy či jakékoliv jiné právní úkony mezi žalobcem a žalovanou jsou tak stiženy absolutní neplatností ve smyslu ust. § 39 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

63. Veden touto úvahou soud uzavřel, že nájemní smlouva ze dne 15. 4. 1998, ve znění ze dne 28. 12. 1998, a ve znění dodatku ze dne 29. 4. 2002, je absolutně neplatná a jako taková nemůže vyvolávat právní následky, a to bez ohledu na to, zda některá ze smluvních stran uzavřela smlouvu v dobré víře. Shodně další právní úkony mezi žalobcem a žalovanou (uznání dluhu, zápočty) jsou absolutně neplatné. Na jakékoliv plnění mezi žalobcem a žalovanou lze poté pohlížet jako na plnění na dobrovolné bázi, kdy takovéto plnění nemělo právní důvod vyvstávající ze shora citovaných smluv.

64. Po zhodnocení takto provedeného dokazování soud tedy dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a výrokem I. rozhodl o jejím zamítnutí v celém rozsahu.

65. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastník, jež měl ve věci plný úspěch nárok na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému účastníkovi. Soud tak přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 133 340 Kč. Náhrada nákladů řízení spočívá v odměně advokáta za 2 úkony právní služby dle zák. č. 177/1996, advokátní tarif, (dále jen„ advokátní tarif”), ve znění do 31. 8. 2006, dle § 8 odst. 1 a § 7 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu po 6 650 Kč za úkon (převzetí právního zastoupení, sepis návrhu na přerušení řízení), v odměně advokáta za 11 úkonů právní služby dle § 8 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu, ve znění po 1. 9. 2006, ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. d), g) a k) advokátního tarifu ve výši 10 540 Kč za úkon (sepisu návrhu na přerušení z 8. 2. 2013, účast na jednání soudu dne 6. 3. 2013, 30. 7. 2014 a dne 27. 9. 2022, vyjádření ze dne 12. 1. 2015, 31. 3. 2015 a ze dne 24. 7. 2015, sepis odvolání a sepis závěrečného návrhu), náhradě hotových výdajů dle ust. § 13 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za úkon právní služby, náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu za účast na jednání soudu dne 27. 9. 2020 ve výši 100 Kč za celkem 2 započaté půlhodiny po 100 Kč.

66. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

67. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

68. Vzhledem ke skutečnosti, že usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 6. 3. 2019, č. j. 9 C 194/2003-335, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2019, č. j. 23 Co 87/2019-353, byl žalobce v rozsahu jedné poloviny osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů, rozhodl soud výrokem III. o povinnosti žalobce uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kutné Hoře jednu polovinu nákladů za ustanoveného právního zástupce, přičemž o výši této povinnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením nadepsaného soudu.