9 C 2/2022-40

Rubrum

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného], [obec] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení 202 137,84 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 200 937,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 482 178,84 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 480 978,84 Kč od [datum] do [datum], a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 479 778,84 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 836 Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 202 137,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona a je vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí. Pracovníky společnosti [právnická osoba] zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum], kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [obec a číslo], [obec], provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu, nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolou uvedeného odběrného místa bylo zjištěno a zdokumentováno neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace, konkrétně na hlavní domovní vedení. Z kabelu hlavního domovního vedení CYKY4x4 mm2, byla mezi hlavní domovní skříní a elektroměrovým rozvaděčem odstraněna izolace. V místě odstranění izolace, v prostoru za elektroměrovou deskou, bylo z kabelu hlavního domovního vedení vyvedeno třífázové neměřené odbočení vodiči CY 2,5 mm2, které byly dále součástí kabelu CYKY 4x2,5 mm2, tento neměřený kabel vedl do suterénu rodinného domu, kde sloužil k napájení elektrokotle a pohonu vjezdové brány. Do části elektroinstalace v objektu tak byla přivedena neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením napětí za přítomnosti Policie ČR, bylo neoprávněné napojení zdokumentováno a ukončeno. Oznámení žalovaný nepřevzal, bylo vloženo do elektroměrového rozvaděče. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektrické energie je nutné stanovit množství neoprávněně odebrané elektřiny. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo v souladu s ustanovením § 9 odst. 10 vyhlášky č. 82/2011 Sb. stanoveno na základě údajů shromážděných a vyhodnocených ve znaleckém posudku, který nechala vyhotovit Policie ČR v trestním řízení s žalovaným. Doba trvání byla přesně stanovena vzhledem ke zjištěním v trestní věci, doba trvání tak byla stanovena od [datum] do [datum]. Znaleckým posudkem zjištěný objem neoprávněně odebrané elektrické energie byl ohodnocen cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovených pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí energetického regulačního úřadu. V trestním řízení byla výše škody stanovena bez přihlédnutí regulaci dle ERÚ, předmětný výpočet tento nedostatek napravuje a žalobkyně požaduje uhrazení rozdílu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne [datum] se rovná (množství neoprávněně odebrané elektřiny) x cena za 1 kW dle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., tedy 82 033 kWh x 5, [číslo] [spisová značka] 466 561,37 Kč. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky shora uvedené, má provozovatel distribuční soustavy rovněž právo na náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru. Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 15 617,47 Kč, představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Mezi služby externí společnosti spadá zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálu k samotné práci techniků a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. [příjmení] je dále navýšena o daň z přidané hodnoty. Náklady na zjištění neoprávněného odběru byly dodavatelské společnosti žalobkyní uhrazeny na základě příslušné faktury. Neoprávněný odběr byl řádně nahlášen Policii ČR, hlídka Policie ČR byla přítomna jeho zajištění. Po prošetření byla věc předána Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], na jeho návrh byl Okresním soudem v Rakovníku dne [datum] vydán trestní příkaz č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Soud stanovil výši škody na základě shora uvedeného znaleckého posudku. Žalobkyně souhlasí s výpočtem neoprávněně odebrané elektrické energie v objemu [číslo] kWh, nicméně rozporuje způsob ocenění neuhrazené elektrické energie, kdy byla jednotkovou cenou stanovena standartní smluvní cena podle platné právní úpravy, však je cena za neoprávněný odběr počítána dle ceníku Energetického regulačního úřadu platného ke dni zjištění neoprávněného odběru, na který odkazuje ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., ve spojení s ustanovením § 98a) energetického zákona. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 482 178,84 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 466 561,37 Kč a náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 15 617,47 Kč, vypočítané dle vyhlášky. Dne [datum], tak žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum]. Tato faktura na částku 482 178,84 Kč, byla žalovanému doručena. Žalobkyně měla snahu řešit celou záležitost smírnou cestou, opětovně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne [datum], k uhrazení dlužné částky ve výši 482 178,84 Kč. Dosaženo dohody však mezi účastníky nebylo a to ani ohledně splátkového kalendáře. Následně tak došlo ze strany žalobkyně k podání návrhu na zahájení exekučního řízení na částku 278 841 Kč, podle exekučního titulu v podobě pravomocného trestního příkazu shora uvedeného. Ze strany žalovaného byly přijaty dvě platby po 1 200 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou zaplatit neuhrazenou část faktury ve výši 202 137,84 Kč. Upomínka byla doručena do datové schránky žalovaného dne [datum]. S úhradou zbývající části faktury tak žalovaný je v prodlení a to od [datum]. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 482 178,84 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Ve věci se následně vyjádřil takto, že byl trestním příkazem napadeného soudu ze dne [datum] uznán vinným, že v období od [datum] do [datum], neoprávněně odebral elektrickou energii ve výši 82.033 kWh, čímž způsobil žalobkyni škodu ve výši 278 841 Kč a zároveň mu byla tímto trestním příkazem stanovena povinnosti k úhradě této škody. Množství neoprávněně odebrané elektrické energie bylo pro účely trestního řízení zjištěno znaleckým posudkem [číslo] z [datum], soudního znalce z oboru elektrotechnika, [jméno] [příjmení], a škoda byla stanovena na částku 278 841 Kč. Žalovaný je názoru, že další částka požadovaná ze strany žalobkyní, je toliko částkou fiktivní a již rozhodně neplní funkci kompenzační, nýbrž vzhledem ke své značné odlišnosti od výše náhrady škody stanovené znaleckým posudkem v trestním řízení, plní funkci satisfakční a sankční. Žalobkyně při určení jím požadované náhrady škody vychází z aplikace ustanovení § 9 odst. 9 vyhl. 82/2011 Sb. a § 98a) odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Výslovně žalovaný odkazuje na odůvodnění usnesení ze dne [datum], sp. zn. Pl.ÚS 29/13, kdy ústavní soud uvádí následující„ Ústavní soud zdůrazňuje, že podle článku 95 osdt. 1 ústavy, je soudce při rozhodování vázán zákonem a je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Obecné soudy proto nesmí vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody aplikovat mechanicky, nýbrž musí vždy zohledňovat specifické okolnosti případu tak, aby se zjištěná škoda blížila co nejvíce škodě skutečné“ (viz. bod 48) a dále pak„ z uvedeného požadavku zohlednění specifických okolností případu soudy vyplývá, že soudy v odůvodněných případech nemusí nutně paušálně akceptovat způsob výpočtu na základě vyhlášky o způsobu stanovení náhrady škody, pokud totiž soud dospěje k závěru, že v daném případě by byl takový postup v rozporu se zákonem a to např. z důvodu, že by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzačního principu, nýbrž by jí mělo dojít, v rozporu se zákonným zmocněním, k jakési nad-kompenzaci poškozeného, či k určité formě sankce neoprávněného odběratele (neoprávněný odběr elektrické energie je již postihován trestním právem zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákon, neboť v konkrétním případě může naplnit skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle § 205), je obecný soud povinen v daném případě prováděcí právní předpis neaplikovat, nebo jej aplikovat jen z části a ve zbytku postupovat podle obecné občansko-právní úpravy, případně obsah prováděcího právního předpisu za účelem určení skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, podle kritérií obecné občansko-právní úpravy, náležitě modifikovat“ (viz. bod 49). Rovněž Ústavní soud podotýká, že obecný soud pro svůj závěr o výši škody může vzít v úvahu i výši škody, která byla určena prostřednictvím znaleckých posudků. K tomu obdobně i rozhodnutí ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 668/15 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Na základě výše uvedeného je žalovaný názoru, že nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši požadované, měl by být zamítnut ze shora uvedených důvodů. Ohledně náhrady škody ve výši 15 617,47 Kč za služby externí společnosti uvádí, že provozovatel má právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů. Žalobkyně však ve svých tvrzeních vůbec neuvádí, o jaká konkrétní plnění, v jakém rozsahu a v jaké hodnotě měla být externí společností poskytnuta.

3. Žalobkyně se následně vyjádřila tak, že domněnka žalovaného o míře sankční povahy, nebo dodatečné kompenzace ve vztahu k nároku žalobkyni je irelevantní a nijak nepodložená. Podstatou žalobního návrhu je skutečnost, že znalec v trestním řízení při zpracování znaleckého posudku nedodržel zákonem stanovený postup při výpočtu škody způsobené neoprávněným odběrem elektrické energie, využil nesprávné jednotkové ceny zcizené elektrické energie. K tomu se znalec sám vyjádřil ve znaleckém posudku a to na straně 3 bodu 2 ve 4 odstavci, kde uváděl„ dále sděluji, že pro výpočet minimální škody pro účely trestního řízení, byly použity ceny za elektrickou energii obvyklé v místě a čase, nebo podle uzavřených smluvních vztahů, což může být odlišné pro výpočet neoprávněného odběru podle vyhlášky 82/2011 Sb., ustanovení § 9 odst. 1, pro účely náhrady škody v civilním řízení“. Žalobkyně tak využila citovanou vyhlášku, fiktivní výpočet byl nahrazen výpočtem podle hodnot zjištěných znaleckým posudkem. Jednotková cena za neoprávněnou odebranou kWh stanovená na základě § 9 odst. 9 vyhlášky, nebyla nálezy ani judikáty zpochybněna. Rozhodnutí uváděná žalovaným v jeho vyjádření, hovoří o použití vyhlášky č. 51/2006 Sb. a o výši škody za neoprávněně odebranou elektřinu, stanovenou podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona, která je mnohonásobně vyšší, než platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem a může plnit funkci sankční, namísto správné funkce kompenzační. Tyto závěry Ústavního soudu se na tento spor nevztahují, neboť pojednávají o náhradním způsobu výpočtu. V tomto sporu žalobkyně vypočetla škodu skutečnou dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky, kdy výše škody byla stanovena na základě znaleckého posudku. Žalobkyně požaduje náhradu škody za neoprávněný odběr způsobený odebráním elektřiny bez uzavření smlouvy o dodávce elektřiny s distributorem za situace, kdy spotřebu stanovil soudní znalec na základě spotřebičů skutečně zjištěných v odběrném místě. Nejedná se proto o žádný fiktivní výpočet využívající předem definované hodnoty, jako ve výše uvedené judikatuře Ústavního soudu. Tvrzení žalovaného není ničím podloženo. Cena za neoprávněný odběr je vypočítána dle ceníku energetického regulačního úřadu platného ke dni zjištění neoprávněného odběru, na který odkazuje ustanovení § 9 vyhlášky ve spojení s ustanovením § 98a) energetického zákona. V tomto případě byl neoprávněný odběr odhalen dne [datum rozhodnutí] Cena celkem v [spisová značka] je 5, 68748 Kč. Důvodem, proč nelze vnímat elektřinu odebranou neoprávněně jako obvyklou obchodní komoditu je ten, že objem této neoprávněně odebrané elektřiny nelze nijak predikovat (tzn. ani dopředu nakoupit, viz. výše) a ze sítě je odebírána přímo distributorovi, který však není obchodníkem a nemůže jí nakupovat za podmínek, které jsou garantovány obchodníkům. Proto je podstatné zopakovat, že obchodník s elektřinou a provozovatel distribuční soustavy jsou rozdílné, na sobě vzájemně nezávislé právní subjekty s odlišným předmětem své podnikatelské činnosti. Součástí konečné ceny za neoprávněně odebranou elektrickou energii je jednak jednotková cena za neoprávněný odběr – tzv. cena odchylky, která je určena cenovým rozhodnutím ERU. Výsledná cena pak zahrnuje všechny obvyklé položky tvořící cenu elektrické energie i v případech cen od obchodníka, tedy cenu za systémové služby, cenu za obnovitelné zdroje, cenu za distribuci v sazbě D02, ekologickou daň i DPH. K poskytování vybraných služeb v oblasti měření elektrické energie pro distributora elektřiny, kterou je společnost [právnická osoba], vystupující jako žalobkyně a to zejména služeb souvisejících služeb s odhalováním a řešením neoprávněných odběrů elektřiny, je od [datum] zmocněna společnost [právnická osoba], která se stala ve sdružení se spol. [právnická osoba], vítězem zadávacího řízení konaného v rámci veřejné zakázky na služby ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění. V rámci veřejné zakázky byla soutěžena cena za komplexní službu, tedy souhrn činností nezbytných k řádnému provedení kontroly odborného místa za účelem zjištění, odstranění a přerušení neoprávněného odběru. V rámci zadávacího řízení byla hodnocena nejnižší nabídková cena a tato byla rovněž posuzovaná z hlediska přiměřenosti i možného podezření na cenu mimořádně nízkou. Ocenění jednotlivých dílčích úkonů v rámci komplexní služby je výsledkem cenové kalkulace externího dodavatele a žalobkyně tento rozpad nákladů externího dodavatele nemá k dispozici. Tato částka nezahrnuje pouze činnosti spojené se samotnou kontrolou odběrného místa, ale její součástí je také doprava techniků společnosti [právnická osoba] na odběrné místo a zpět, náklady související s provozem služebního automobilu, technickým vybavením pověřených pracovníků a rovněž pořízení, zpracování a následná archivace obrazového a zvukového záznamu, zpracování podkladů a provedení výpočtu náhrady škody, jakož i podporu v průběhu řešení neoprávněného odběru se žalobkyní. Jedná se tedy o cenu, kterou je poškozený na základě řádně uzavřené smlouvy povinen uhradit dodavateli, jako náklad za provedení řádně objednané předmětné služby – zjišťování, odstraňování a přerušení neoprávněného odběru v odběrném místě zákazníka. V konkrétním případě se na straně žalovaného jedná o neoprávněné připojení z distribuční sítě a dle ceníku služeb citované společnosti účinného od 1. 1. 2019, jde o položku [číslo] v ceně 12 907 Kč (bez DPH). K důkazu žalobkyně dokládá ceník externího dodavatele pro rok 2019, ze kterého vyplývá cena služby v souvislosti s neoprávněným odběrem v tomto případě. Žalobkyně tuto částku uhradila na základě faktury shora uváděné, kterou rovněž předložila soudu. Žalobkyně má za to, že náklady vynaložené na zjišťování, odstraňování a přerušení neoprávněného odběru coby komplexní služby prováděné externím dodavatelem, je nutno považovat za nutné náklady, které byly dodavateli také uhrazeny a odpovídají výsledku proběhlého výběrového řízení v režimu zákona o veřejných zakázkách. Nelze rovněž odhlédnout od povinnosti žalobkyně, coby distributora elektřiny, zachovávat rovný přístup k zákazníkům a to i v rámci řešení neoprávněných odběrů, čehož lze objektivně dosáhnout právě pomocí jednotných cen za komplexní službu tak, jak bylo soutěženo ve výběrovém řízení. Náklady na zjištění neoprávněného odběru se podle § 51 odst. 3 zákona energetického považují za součást náhrady škody, nejde tedy o náklady v pravém slova smyslu a konstrukce tohoto nákladu jako součásti náhrady škody je tedy ospraveditelná. Neoprávněný odběr byl postaven najisto, v důsledku čeho žalobkyně podala žalobu na náhrady škody. Víše uvedené závěry nebyly zpochybněny Ústavním soudem, či odvolacími soudy.

4. Žalobkyně před prvním jednáním vzala žalobu pro částku 1 200 Kč zpět. Soud v této části řízení zastavil a to usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] v právní moci [datum].

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny dne [datum] mezi žalovaným jako zákazníkem (odběratelem), a žalobkyní jako obchodníkem, přičemž pravost a věcná správnost nebyla zpochybňována.

6. Z rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě [číslo] ze dne [datum], z oznámení dodavatele o úpravě ceny od [datum] ze dne [datum], má soud prokázáno, že mezi žalobkyní jako objednatelem a [právnická osoba] s. r. o. a [právnická osoba] jako dodavatelem, byla uzavřena uvedená smlouva, jejímž předmětem a účelem je kontrola odběrných míst odběratele, za účelem řešení neoprávněných odběrů a netechnických ztrát elektřiny v distribuční soustavě objednatele. Dále pod bodem 2. smlouvy v příloze [číslo] je uveden ceník služeb. Dopisem ze dne [datum] dodavatele, informoval dodavatel žalobkyni o úpravě ceníku od [datum]. V ceníku je mimo jiné uvedena částka 12 907 Kč u položky ID05.

7. Z faktury – daňové dokladu [číslo] [variabilní symbol] vystavené [datum], se splatností [datum], uhrazené ke dni [datum], v celkové částce 7 608 625,30 Kč, žalobkyní dodavateli [právnická osoba], má soud prokázáno, že žalobkyně uhradila v jejím rámci i částku 12 907 Kč (bez DPH) za zjištění neoprávněného odběru pod [číslo] provedené dne [datum], ID05.

8. Z plné moci ze dne [datum] [datum], má soud prokázáno, že žalobkyně zmocnila společnost [právnická osoba] k právním jednáním v plné moci specifikovaných pod bodem 1. – 9.

9. Z protokolu o kontrole odběrného místa na adrese [obec a číslo], dne [datum] má soud prokázáno, že na tomto odběrném místě dne [datum] byla provedena kontrola elektřiny. Této kontroly se účastnila majitelka nemovitosti p. [příjmení], která také celou věc nahlásila. Při kontrole zjištěno, že elektroměrový rozvaděč je umístěn na obvodové zdi domu pod hlavní domovní skříní. Elektroměrový rozvaděč byl řádně zaplombován, zkontrolován elektroměr v. [číslo] se stavem Vt – 9 973 a Nt – 4 054 kWh. Tento byl plně v pořádku, přepínání tarifů také plně funkční. [příjmení] [příjmení] řekla a ukázala, kde byl v minulosti napojen elektrokotel, toto napojení bylo však již zrušeno a ze zdi vyčníval jen zbytek kabelu. Tento kabel byl při vypnutém hlavním jističi stále pod napětím. Zjištěno, že odbočka musí být na hlavním domovním vedení. Demontována elektroměrová deska, kdy za ní se našla odbočka typu T. Tato byla vytvořena pomocí elektrosvorek, kdy hlavní domovní vedení bylo vedeno kabelem CYKY 4x4 mm2 a odbočka kabelem CYKY 4x2,5 mm2. Zjištěno, že odbočka v minulosti napájela v domácnosti pouze elektrokotel a pohon pro otevírání brány. Odběrné místo přepojeno, hlavní domovní vedení zapojeno rovnou na hlavní jistič bez přerušení. Policie ČR byla kontrole přítomna. Oznámení o výsledku kontroly ponecháno v elektroměrovém rozvaděči. Protokol byl sepsán dne [datum].

10. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa má soud prokázáno, že odběrné místo [číslo] ze dne [datum], bylo zjištěno připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina a došlo k odběru bez měřícího zařízení, čímž došlo k neoprávněnému odběru. Kontrolovaný odečet u výrobního [číslo] byl k uvedenému datu se stavy T1 [číslo], T2 [číslo].

11. Z listiny označené jako výpočet náhrady škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny, má soud prokázáno, že žalobkyně uvedla, že se jedná o typ výpočtu 06 – dohodou, celková spotřeba [číslo], [číslo] kWh, počet dnů trvání neoprávněného odběru 1 224 dnů, spotřeba shora uvedená, stanovení náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem ([číslo] x 1,000 x 4, [číslo]), množství neoprávněně odebrané elektřiny 82 033,000 kWh, cena za kWh dle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. bez DPH D – 4, [číslo] [spisová značka], celkem výpočet nákladů škody za neoprávněný odběr 466 561,37 Kč. Výpočet nákladů za neoprávněný odběr, přerušení, zamezení 12 907 Kč, DPH 2 710,47 Kč, celkové náklady 15 617,47 Kč. Celková náhrada škody 482 178,84 Kč.

12. Z čestného prohlášení žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně proplatila společnosti [právnická osoba] částku 15 617,47 Kč na zjištění neoprávněného odběru ve vztahu k žalovanému a to na základě faktury [číslo] vystavené dne [datum] se splatností [datum] a to ke dni [datum]. Výše uvedené prokazatelně nezbytné nutné vynaložené náklady ve výši 15 617,47 Kč na zjištění neoprávněného odběru byly následně žalovanému vyúčtovány ve faktuře [variabilní symbol], vystavené dne [datum] se splatností [datum], na částku 482 178,84 Kč.

13. Z daňového dokladu – faktury [číslo] vystavené [datum], se splatností [datum], má soud prokázáno, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši 482 178,84 Kč, z toho náhrada škody za neoprávněný odběr činí 383 266,38 Kč s DPH, náklady zjišťování neoprávněného odběru 12 907 Kč, daň z elektřiny 2 321,53 Kč, celkem 398 494,91 Kč bez DPH.

14. Z upomínky k úhradě dluhu za neoprávněný odběr ze dne [datum], má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dlužné částky 482 178,84 Kč v termínu do [datum].

15. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dlužné částky ve výši 203 337,84 Kč do [datum], respektive do sedmi kalendářních dnů od doručení této předžalobní upomínky.

16. Soud dále provedl důkaz cenovými rozhodnutími ERU [číslo] 2018 a [číslo] 2018.

17. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka], zejména z trestního příkazu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], protokolu ohledání místa činu s fotodokumentací, znaleckého posudku z [datum] s přílohami a s propočtem, respektive jeho doplněním, historií spotřeby a čestného prohlášení, má soud prokázáno, že žalovaný byl uznán vinným, že nejméně v období od [datum] do [datum] v objektu ve [adresa] poté, co nezjištěným způsobem a osobou bylo provedené neoprávněné napojení na hlavní domovní vedení elektřiny, kdy na přívodním kabelu typu CYKY 4x4 mm2 za použití svorek, byla vytvořena za elektroměrovou deskou třífázová odbočka mezi hlavním domovním jističem a hlavní domovní skříní pomocí kabelu typu CYKY 4x2,5 mm2 Cu, který vedl do suterénu domu, kde sloužil k napájení elektrokotle značky Protherm Ray 18 K, umístěného v garáži domu a elektrickému pohonu vjezdových vrat zn. RO [číslo] vedoucích na pozemek domu, si takto obviněný vědomě do domu zřídil neměřené připojení k elektrické síti, které bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu pracovníky společnosti [právnická osoba], [IČO] dne [datum], čímž v předmětném období neoprávněně odebral elektrickou energii v minimálním množství [číslo] kWh, čímž způsobil společnosti [právnická osoba], škodu za neoprávněný odběr elektrické energie ve výši minimálně 278 841 Kč, tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak na cizím majetku větší škodu, čímž spáchal přečin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Dále podle § 228 odst. 1 trestního řádu je žalovaný povinen nahradit poškozené žalobkyni škodu ve výši 278 841 Kč a se zbytkem nároku na náhradu škody byl odkázán na řízení ve věcech občansko-právních. V rámci tohoto trestního řízení byl proveden znalecký posudek znalcem [jméno] [příjmení] z oboru elektrotechnika, ze dne [datum], který byl doplněn za období od [datum] do [datum] tak, že znalec určil dle minimální spotřeby za toto předmětné období škodu celkem za neoprávněný odběr 278 841 Kč, kdy vycházel, že kotel [příjmení] [příjmení] 18 K, u něj průměrná denní spotřeba činila [číslo] Wh a pohon pojezdové brány průměrná denní spotřeba činila 43 Wh. Průměrná roční spotřeba v kW pak u kotle [příjmení] [příjmení] 18 K činila 25 341, pohon u pojezdové brány 16. Při výpočtu sazby za uvedené období vycházel znalec ze sazby D25d v Kč, tarif Nt, za roky 2016, 2017, 2018, 2019 a sazby D25d v Kč, tarif Vt, za opět tyto roky. Průměr 2012 – 2019 pak u nízkého tarifu činil v kWh 1, 5203 Kč a vysoký tarif 4, 1587 Kč. Současně znalec uvedl i spotřebu obvyklou za uvedené období, celkem za neoprávněný odběr pak vyčíslil 361 409 Kč, přičemž průměrná denní spotřeba kotle [příjmení] [příjmení] 18 K Wh činila 90 000 a pohon pojezdové brány, průměrná denní spotřeba ve Wh 43, přičemž znalec vycházel pro výpočet minimální výše škody pro účely trestního řízení z cen za elektrickou energii obvyklé v místě a čase, podle vyhlášky 82/2011 Sb. Rovněž uvedl, že se jedná o objekt, který v mezidobí zjištěného neoprávněného odběru zřejmě byl vytápěn pomocí elektrokotle [příjmení] [příjmení] 18 K, který připravoval topnou vodu a dále ta byla pouštěna do radiátorů a topného žebříku. Dle znalce bylo vytápění prováděno pouze elektrickou energií domu přes ohřev vody a nijak se energií nešetřilo. Ve věci byl pořízen protokol ohledání místa činu s fotodokumentací, z kterého vyplývá, že se jedná o rodinný dům [adresa] v obci [obec], o jednopatrový kamenný dům s podkrovím a se sedlovou střechou a na tento z pohledu vpravo navazuje garáž, na které je umístěna terasa přístupná z prvního poschodí domu. Kolem rodinného domu je oplocení, ve kterém jsou jednokřídlá vrátka, v době ohledání místa činu odemčená, bez poškození a vedle dvířek vpravo jsou pojezdová vrata, zasunující se z pohledu od silnice, vlevo podél plotu. Tyto jsou osazeny elektromotorem RO [číslo] Seriál 02/07A [číslo], 230V, 400W v době ohledání místa činu bez připojení k elektrické síti, vrata otevřena. Ve fasádě domu je čtvercový výklenek, ve kterém je elektroměrová deska šedé barvy, která byla osazena v levé části třífázovým elektroměrem No [číslo] se stavem T1 [číslo] kWh, se stavem T2 [číslo] kWh, tento ve spodní části vpravo a vlevo osazen neporušenou plombou a vpravo státní úřední značkou [číslo], dále vpravo nahoře na elektroměrové desce je hlavní domovní ovládání, vpravo dole je hlavní jistič 3x25A a hlavní nulový můstek, vše řádně připojeno. Ve fasádě nad elektroměrovou deskou je pojistková skříň 3x25A, v době ohledání místa činu pojistky vyjmuty na vyklopených dvířkách. Od pojistek elektroměru vede hlavní domovní vedení 4x4 CYKY, na kterém je za elektroměrovou deskou zjištěna naměřená odbočka„ T“ 4x2,5 CYKY, kdy HDV je na trase přerušeno a 4x osazeno tzv. bílou plastovou čokoládou, z kterých je vedená a naměřená„ T“ odbočka připojená na HDV, která vyúsťuje v prostoru garáže a to v levém horním rohu, kde jsou odizolované konce vodičů bez dalšího napojení. Za nepovoleným napojením je ve zdi otvor zaslepený bílou papírovou krabicí, za krabicí je sádrokartonová příčka chodby. V levém spodním rohu garáže trčí z podlahy cca 5cm kabelu 3x25A CYKY bez obnažených konců, kdy toto je vedení k pojezdovým vratům od silnice. Garáž není osazena vraty a je z pozemku - oploceného dvora [adresa] volně přístupná. V prostoru garáže je ve vzdálenosti cca 1 metr od začátku a cca 1 metr vysoko ve zdi vytvořen otvor, který vede přes zeď do prostoru technické místnosti, kotelny, která se nachází mezi garáží a hlavním vchodem do domu. Do technické místnosti vedou jednokřídlé dveře otevírající se do vnitřního prostoru technické místnosti, kdy tyto dveře nejsou osazeny klikou ani zámkem. Tyto dveře v době ohledání místa činu byly otevřené. Ve vnitřním prostoru technické místnosti je naproti dveřím na stěně zavěšen elektrický kotel Protherm bílé barvy typ [příjmení] 18 K, od kterého vede laněný kabel 5x4 CYSY, který je smotán a položen pod elektrokotlem, konec tohoto kabelu zakončen kolmo bez obnažení jednotlivých vodičů, v době ohledání místa činu nepřipojen k elektrické síti. Fotodokumentace přiložená byla pořízena dne [datum].

18. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Žalovaný byl trestním příkazem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], uznán vinným, že nejméně v období od [datum] do [datum] v objektu ve [adresa] poté, co nezjištěným způsobem a osobou bylo provedené neoprávněné napojení na hlavní domovní vedení elektřiny, kdy na přívodním kabelu typu CYKY 4x4 mm2 za použití svorek, byla vytvořena za elektroměrovou deskou třífázová odbočka mezi hlavním domovním jističem a hlavní domovní skříní pomocí kabelu typu CYKY 4x2,5 mm2 Cu, který vedl do suterénu domu, kde sloužil k napájení elektrokotle značky Protherm Ray 18 K, umístěného v garáži domu a elektrickému pohonu vjezdových vrat zn. RO [číslo] vedoucích na pozemek domu, si takto obviněný vědomě do domu zřídil neměřené připojení k elektrické síti, které bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu pracovníky společnosti [právnická osoba], [IČO] dne [datum], čímž v předmětném období neoprávněně odebral elektrickou energii v minimálním množství 82 033 kWh, čímž způsobil společnosti [právnická osoba], škodu za neoprávněný odběr elektrické energie ve výši minimálně 278 841 Kč, tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak na cizím majetku větší škodu, čímž spáchal přečin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Dále podle § 228 odst. 1 trestního řádu je žalovaný povinen nahradit poškozené žalobkyni škodu ve výši 278 841 Kč a se zbytkem nároku na náhradu škody byl odkázán na řízení ve věcech občansko-právních. V rámci tohoto trestního řízení byl proveden znalecký posudek znalcem [jméno] [příjmení] z oboru elektrotechnika, ze dne [datum], který byl doplněn za období od [datum] do [datum] tak, že znalec určil dle minimální spotřeby za toto předmětné období škodu celkem za neoprávněný odběr 278 841 Kč. Daňovým dokladem – fakturou [číslo] vystaveným [datum], se splatností [datum], žalobkyně vyfakturovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši 482 178,84 Kč, z toho náhrada škody za neoprávněný odběr činí 383 266,38 Kč s DPH, náklady zjišťování neoprávněného odběru 12 907 Kč, daň z elektřiny 2 321,53 Kč, celkem 398 494,91 Kč bez DPH. Upomínkou k úhradě dluhu za neoprávněný odběr ze dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dlužné částky 482 178,84 Kč v termínu do [datum]. Žalobkyně proplatila společnosti [právnická osoba] částku 15 617,47 Kč na zjištění neoprávněného odběru ve vztahu k žalovanému a to na základě faktury [číslo] vystavené dne [datum] se splatností [datum] a to ke dni [datum]. Výše uvedené prokazatelně nezbytné nutné vynaložené náklady ve výši 15 617,47 Kč na zjištění neoprávněného odběru byly následně žalovanému vyúčtovány ve faktuře [variabilní symbol], vystavené dne [datum] se splatností [datum], na částku 482 178,84 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dlužné částky ve výši 203 337,84 Kč do [datum], respektive do sedmi kalendářních dnů od doručení.

19. Podle § 51 odst. 1 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

20. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

21. Jak vyplývá z citovaného zákonného ustanovení, povinnost odběratele elektřiny k náhradě škody z důvodu neoprávněného odběru elektřiny je povinností, pro jejíž vznik je irelevantní, zda odběratel neoprávněný odběr zavinil, jedná se o odpovědnost objektivní a odběratel se odpovědnosti zprostí pouze, prokáže-li, že vznik škody zavinila třetí osoba. K uvedeným závěrům dospěl již Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

22. Při naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektrické energie se tedy soud dále zabýval výší způsobené škody, neboť žalobkyně byla se zbytkem nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Jak již bylo opakovaně judikováno, výše škody se stanoví výpočtem stanoveným vyhláškou, pokud nelze výši škody zjistit měřením nebo z jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru a nedošlo ani k dohodě mezi odběratelem a dodavatelem (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. Podle § 9 odst. 1, 2 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8 (§ 9 odst. 2 vyhlášky).

24. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

25. V daném případě dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. Je sice pravdou, že ve vyhlášce obsažený způsob výpočtu náhrady škody nelze použít mechanicky, respektive, že soud v odůvodněných případech nemusí nutně paušálně akceptovat způsob výpočtu na základě vyhlášky o způsobu stanovení náhrady škody, avšak v případě, že by byl takový postup v rozporu se zákonem a to např. z důvodu, že by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval, pouze naplnění kompenzačního principu, nýbrž by jím mělo dojít v rozporu se zákonným zmocněním, k jakési nad-kompenzaci poškozeného, či k určité formě sankce neoprávněného odběratele (neoprávněný odběratel elektrické energie je již postihován trestním právem – trestním zákonem, neboť může naplnit skutkovou podstatu trestného činu krádeže), je obecný soud povinen v daném případě prováděcí předpis neaplikovat, nebo jej aplikovat jen z části, ve zbytku postupovat podle obecné občansko-právní odpovědnosti (viz. rozhodnutí ÚS 514/2014). Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o sdružených dodávkách elektrické energie dne [datum], z obsahu trestního spisu, respektive zjištění Policie ČR bylo prokázáno, že na místě odběru byl zjištěn (v době zjištění neoprávněného odběru) kotel elektrický o příkonu 18kW s rokem výroby 2012 a kompletní rozvody topného systému (rovněž nikoli starší deseti let) a rovněž elektrický pojezd vrat o příkonu 0,4 kW. Žalovaný měl však dle smlouvy nahlášen tarif související, respektive daný pro akumulační vytápění a ohřev teplé vody, kombinovatelný s distribučními sazbami pro nižší a střední roční spotřebu (dle smlouvy přímotopný ohřev TÚV o celkovém příkonu 0,8 kW, pohony, svářečky 1,1, ostatní spotřebiče o příkonu 0,6 kW). Nelze tedy vycházet z předchozích vyúčtování za předcházející období, neboť v předchozích vyúčtováních se ani nemohl odběr elektrické energie v daném odběrném místě promítnout právě z důvodu absence elektrického vytápění daným kotlem i pojezdem vrat. Soud tak vycházel z listinných důkazů, a to zejména ze znaleckého posudku zpracovaného v rámci trestního řízení vedeného zdejším soudem ve spojení s obsahem trestního spisu, včetně policejního spisu. Při počtu dní neoprávněného odběru, tj. 1 224 dnů a ceny elektřiny stanovené ERU pro 1 kW = 5,69 Kč ke dni zjištění neoprávněného odběru pak průměrná denní spotřeba neoprávněného odběru činí 395,28 (69,47/den x 5,69=395,28) x 1 224 (počtem dnů neoprávněného odběru) tj. celkem 483 822,72 Kč. Při výpočtu (určení průměrné denní spotřeby 395,28 Kč) vycházel soud ze součtu (dle citovaného znaleckého posudku, přílohy [číslo] minimální spotřeby) průměrné denní spotřeby u [příjmení] [jméno] [příjmení] 18k [číslo] Wh, u pohonu pojezdové brány 43 Wh, převedené na kWh tj., 69,47 kWh. Výše neoprávněného odběru dle vyhlášky pak průměrná denní spotřeba vychází 381, [číslo] kWh (tedy v porovnání nižší než shora uváděná). Tuto částku 483 822,72 Kč soud považuje za maximální možnou, přičemž žalobkyně požadovala 466 561,37 Kč dle vyhlášky č. 82/2011 Sb.

26. Soud přiznal žalobkyni dále i náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru v odběrném místě žalovaného ve výši 15 617,47 Kč včetně DPH, neboť žalobkyně řádně doložila jejich výši, a že se jedná o náklady účelně vynaložené. [příjmení] 12 907 Kč je paušální částka za zjištění neoprávněného odběru dle úpravy ceny dle rámcové smlouvy k [datum]. Žalobkyně rovněž prokázala, že vyčíslené náklady jí byly v uplatněné výši dodavatelům služeb proplaceny a jsou tudíž po právu. Žalobkyni k této částce náleží i DPH, které bylo také uhrazeno. Žalovaný dle uvedeného trestního příkazu má uhradit 278 841 Kč, rozdíl činí 204 981,72 Kč – 2x 1 200 Kč. Nárok žalobkyně v požadované výši 200 937,84 Kč, je dle soudu oprávněný. Celkem tak bylo žalovanému uloženo uhradit žalobkyni žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení za požadovaná období ve smyslu § 1968 o. z., neboť žalovaný byl ke dni [datum] a dále od [datum] a [datum] v prodlení s plněním svých závazkům vůči žalobkyni, požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 836 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 086 Kč a nákladů v částce 900 Kč tj., 3 úkony po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., spolu s cestovným ve výši 850 Kč na jednání soudu z [obec] do Rakovníka a zpět při ujetí 140 km osobním automobilem zn. ŠKODA Octavia rz: 1TE [číslo] dle podle § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, a podle vyhlášky č. 511 /2021 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot.

28. O lhůtách k plnění rozhodl soud v obou případech dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když přihlédl k výši částek a uložil žalovanému lhůty k zaplacení delší než zákonné (60 dnů), současně však tak aby na svých právech nebyla poškozena žalobkyně.

Poučení