9 C 219/2014-1671

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství takto:

Výrok

I. Z věcí, které měli účastníci ve společném jmění manželů se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce tyto věci a majetková práva. -) stavba [adresa], způsob využití jiná stavba stojící na pozemku par. [číslo] v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem na [list vlastnictví]. -) pozemek parcelní [číslo] o výměře 52 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s číslem evidenčním [číslo], garáž (stavba stojí na pozemku par. [číslo]) v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. -) pozemek parcelní [číslo] o výměře 48 m2, druh pozemku zahrada, v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem na [list vlastnictví]. -) pozemek parcelní [číslo] o výměře 1 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště v [obec] na [list vlastnictví]. Nemovitosti v ceně 1 136 688,75 Kč. -) Vybavení truhlárny v ceně 49 000 Kč. -) [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka], rok výroby 1988, barva červená, nafta v ceně 52 000 Kč. -) Přípojný vozík za automobil, [registrační značka] rok výroby 2001 v ceně 8 000 Kč. -) Vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka], rok výroby 1999, barva vínová, benzín v ceně 39 000 Kč. -) Flexi životní pojištění [číslo] vedené na jméno žalobce u [anonymizováno] [obec] spořitelny v částce 9 187 Kč. -) Práva a povinnosti spojená s účtem vedeným na jméno žalobce č. [bankovní účet] u [právnická osoba] se zůstatkem ve výši 1 089,62 Kč. Majetek celkem ve výši 1 294 965,30 Kč.

II. Z věcí, které měli účastníci ve společném jmění manželů, se do výlučného vlastnictví žalované přikazují tyto věci a majetková práva. -) stavba [adresa], typ stavby budova s číslem popisným, způsob využití objekt k bydlení (stavba stojí na pozemku par. [číslo]) v katastrálním území Ústí nad Labem, část obce Severní Terasa, obec Ústí nad Labem zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem na [list vlastnictví]. -) stavba č. ev. [číslo], způsob využití stavba pro výrobu a skladování (stavba stojí na pozemku par. [číslo]) v katastrálním území Ústí nad Labem, část obce Severní Terasa, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště v [obec] na [list vlastnictví]. Nemovitosti v ceně 4 693 727,50 Kč. -) Vybavení domu [adresa] v ceně 76 374 Kč. -) Vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], rok výroby 2010, barva šedá Metalíza, benzín v ceně 137 000 Kč. -) Flexi životní pojištění vedené na jméno žalované [číslo] u [právnická osoba] ve výši 26 711 Kč. Majetek celkem ve výši 4 933 812,50 Kč.

III. Žalovaná přebírá práva a povinnosti ze všech společných závazků v tomto rozsahu. -) účet u [právnická osoba] [bankovní účet] ve výši 397,10 Kč. -) půjčka [anonymizováno] [číslo] ve výši 74 732 Kč. -) úvěr u [právnická osoba] smlouvy [číslo] ve výši 245 720,71 Kč. -) půjčka u [anonymizováno 5 slov], a. s. č. 1999 [číslo] ve výši 149 990 Kč. -) půjčka od [anonymizováno] [číslo] ve výši 127 202 Kč. Pasiva celkem ve výši 598 041,80 Kč.

IV. Žalovaný ze společných závazků nepřebírá ničeho.

V. Žalovaná má pohledávku za masou společného jmění manželů z titulu vnosů ve výši 1 147 117 Kč.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání podílu částku 373 285,70 Kč do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Účastníci jsou povinni zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem na znalečném tyto částky: žalobce 22 462,50 Kč, žalovaná 12 460,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení bylo vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství, neboť se účastníkům nepodařilo věc vyřešit dohodou. Žalobce zahájil řízení podáním ze dne [datum], došlé soudu dne [datum] (žaloba ve věci samé, žalovaná podáním ze dne [datum], došlé soudu dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum], došlé soudu dne [datum], vzájemný návrh). Účastníci ve svých podáních označili věci, které dle jejich tvrzení tvoří součást společného jmění manželů a tyto žádají v rámci soudního sporu vypořádat.

2. V průběhu řízení se účastníci opakovaně pokoušeli o řešení věci dohodou, jak soudu v rámci konaných jednání sdělovali. Usnesením ze dne 18. 8. 2015, č. j. 9 C 219/2014 – 147 soud vyhověl návrhu účastníků a poskytl jim prostor pro pokus o vyřešení věci formou soudního smíru, a to přerušením řízení podle § 110 o. s. ř. Účastníkům se nepodařilo věc vyřešit dohodou. Společné jmění manželů bylo proto vypořádáno soudem.

3. Soud v průběhu řízení vedl dokazování za účelem zjištění rozsahu majetku, který tvoří součást společného jmění manželů a tento majetek případně majetková práva mohl soud v řízení vypořádávat. Žalobce označil ve své žalobě nemovitosti, movité věci, zůstatky na účtech u peněžních ústavů a navrhl způsob vypořádání. Žalovaná ve svých podáních označila nemovitosti, movité věci, účty u peněžních ústavů, pasiva k vypořádání a svou pohledávku do společného jmění manželů z titulu svých vnosů. Navrhla svůj způsob vypořádání.

4. Podle § 153 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci.

5. Řízení o vypořádání společného jmění manželů má povahu řízení, kdy určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá přímo z právního předpisu. Soud je tak při vypořádání v převážném rozsahu vázán zákonem, nikoliv návrhem na vypořádání. Z uvedeného vyplývá, že soud může překročit návrh účastníků a přisoudit něco jiného nebo více než čeho se domáhají jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb., o. s. ř.).

6. Řízení bylo vedeno v režimu řízení sporného.

7. Skutkový stav a provedenými důkazy vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským národním výborem v [obec]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 8. 2011, č. j. [číslo jednací] bylo pravomocně rozvedeno. Právní moc rozsudku o rozvodu manželství nastala dne [datum].

8. Právní poměry účastníků soud posuzoval podle právního vztahu před [datum], když použil ustanovení § 3028 odst. 2 obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb. – nový obč. zák., který nabyl účinnosti [datum]).

9. Pravidla uvedená v § 742 nového obč. zák. nedopadají tedy na vypořádání společného jmění manželů zaniklého před [datum]. Jeho vypořádání, i když k němu dochází až po tomto datu, se řídí zák. č. 40/64 Sb. Základem pro tuto koncepci je přechodné ustanovení shora citovaného § 3028 odst. 2 nového obč. zák. Není-li stanoveno jinak, mají se ustanoveními stávajícího obč. zák. řídit i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však mají posuzovat podle dosavadních právních předpisů. Podle závěrů rozhodnutí (R 103/2015) jsou zánik společného jmění a jeho vypořádání dvě právní skutečnosti, které působí postupně. K vypořádání nemůže dojít bez předchozího zániku. Právní režim zániku společného jmění manželů a jeho vypořádání nelze od sebe oddělit. Proto se vypořádání společného jmění manželů zaniklého před [datum] řídí stejným právním režimem jako jeho zánik, tedy obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. Podstatné je tedy to, kdy zaniklo společné jmění manželů.

10. Podle § 149 odst. 1 obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.

11. V projednávané věci manželství zaniklo dnem [datum] (právní mocí rozsudku o rozvodu manželství). S tímto okamžikem je tak spojen vznik práva domáhat se vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu. Vypořádání se bude řídit úpravou platnou a účinnou v době vzniku takového práva.

12. Shrnuto. Právní poměry účastníků soud posuzoval v režimu obč. zák., zák. č. 40/64 Sb., dále jen obč. zák.

13. Režim vypořádání společného jmění manželů je upraven v § 149 odst. 2 obč. zák. ve spojení se § 149 odst. 3 obč. zák., jak budou dále citována. Rozsah majetku, který tvoří společné jmění manželé, je upraven v § 143 odst. 1 písm. a), b) obč. zák.

14. Soud vycházel z této právní úpravy. Dospěl k závěru, že masu společného jmění manželů tvoří dále uvedené věci, majetková práva, k nimž soud zaujal dále vyjádřený právní názor.

15. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

16. Podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrů manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

17. Podle § 144 obč. zák. pokud není prokázán opak má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

18. Podle § 149 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.

19. Podle § 149 odst. 2 obč. zák. zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění, jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno co ze svého vynaložil na společný majetek a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

20. Podle § 149 odst. 3 obč. zák. při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezl. dětí, k tomu jak se každý z manželů staral o rodinu a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

21. Důkazy v řízení provedené ve vztahu k nemovitostem (výpisy z katastru nemovitostí, informace o stavbě) bylo prokázáno a o nemovitých věcech nebylo mezi účastníky sporu. Společné jmění manželů tvoří následující nemovitosti. [adresa], způsob využití nástavba stojící na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem na [list vlastnictví]. Pozemek parc. [číslo] o výměře 52 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č. e. [číslo], garáž (stavba stojí na pozemku parc. [číslo]) v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, zapsána na [list vlastnictví]. Pozemek parc. [číslo] o výměře 48 m2, druh pozemku zahrada v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký Kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. Pozemek parc. [číslo] o výměře 1 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště v [obec] [adresa], typ stavby budova s č. p., způsob využití objekt k bydlení (stavba stojí na pozemku parc. [číslo]), zapsaná na [list vlastnictví] v katastrálním území Ústí nad Labem, obec Severní Terasa v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. Stavba č. e. [číslo], způsob využití stavba pro výrobu a skladování (stavba stojí na pozemku parc. [číslo]) v katastrálním území Ústí nad Labem, část obce Severní Terasa zapsaná na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem. Nemovitosti byly nabyty za dobu trvání manželství a podle právní domněnky § 144 obč. zák. tvoří společné jmění manželů.

22. Nemovitosti byly v řízení oceňovány znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] se sídlem [adresa], pod [číslo]. Znalecký posudek obsahuje popis nemovitostí, fotografickou dokumentaci a určení ceny nemovitosti. Obvyklá cena nemovitostí je znaleckým ústavem vyčíslena na 5 830 416,25 Kč.

23. Účastníci označili a žádali k vypořádání movité věci. Žalobce movité věci označil ve své žalobě ze dne [datum]. Žalovaná ve svém podání ze dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum].

24. Na tomto místě soud považuje za nutné uvést dikci ustanovení § 150 obč. zák. z následujících důvodů.

25. Podle § 150 odst. 3 obč. zák. neprovede-li se vypořádání dohodou, provede jej na návrh některého z manželů soud.

26. Podle § 150 odst. 4 obč. zák. nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou, nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užíval. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželů společných.

27. V posuzované věci aplikace citovaného ustanovení zákona znamená, že manželství účastníků bylo rozvedeno dne [datum]. Tříletá lhůta pro vypořádání společného jmění manželů, př. podání návrhu na vypořádání u soudu by skončila dnem [datum]. Tedy do tří let od zániku manželství. V této lhůtě účastníci mohou označovat hodnoty či investice, které tvoří součást zákonného majetkového společenství. Uplynutím této lhůty již nemohou být v rámci vypořádání společného jmění manželů uplatněny.

28. Žalobce a žalovaná ve svých podáních učinili své návrhy v zákonem stanovené lhůtě a k těmto položkám soud mohl přihlížet, jak bude dále uvedeno.

29. Oproti tomu movité věci, které žalobce označil ve svém podání ze dne [datum] (ve spise na č. l. 788) soud přihlédnout nemohl, neboť tyto byly žalobcem uplatněny až po uplynutí zákonem stanovené tříleté lhůty. Tento právní názor soud účastníkům vyjádřil v průběhu řízení.

30. Hledisko posuzování rozsahu majetku, resp. majetkových práv, př. závazků, které soud může vypořádávat, je možno zmínit např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3541/2014, rozsudek ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3611/2016, rozsudek ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3227/2017.

31. Souhrnně z citovaných rozhodnutí je možno uvést, že soud může vypořádat pouze ty hodnoty a investice tvořící součást zákonného majetkového společenství manželů, které účastníci učiní předmětem řízení, a to ve lhůtě tří let od zániku majetkového společenství. Tzv. pravidlo tří let brání tomu, aby se po uplynutí této lhůty účastníci domáhali vypořádání věcí, hodnot či závazků, které do té doby nebyly předmětem řízení, ohledně nich nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti a prováděno žádné dokazování, tj. k procesnímu postupu, kdy se po uplynutí tří let objeví v řízení zcela nová tvrzení a nové důkazy k věcem (hodnotám či nárokům), které se do té doby nestaly předmětem řízení, nebyly ohledně nich uplatněny ani žádná tvrzení či skutečnosti a ve vztahu k nim nastaly účinky nevyvratitelné domněnky vypořádání.

32. V tomto řízení soud vypořádal následující movité věci, které byly prokázány jako majetek nabytý za dobu trvání manželství ze společných prostředků a nastal právní režim § 144 obč. zák.. Movité věci byly v řízení oceňovány znaleckým posudkem, jak bude dále uvedeno.

33. Movité věci dále označené byly účastníky nabyty za dobu trvání manželství ze společných prostředků, sdílejí režim společného jmění manželů v režimu § 144 obč. zák. Nabytí věcí bylo prokázáno v řízení a je možno přihlédnout k tvrzením účastníků (podání žalované ze dne [datum], podání žalobce na č. l. 170 a násl.), kde účastníci označili tyto věci jako součást jejich společného jmění manželů. Movité věci tvoří souborně označené vybavení truhlárny (v řízení zjištěno pod označením účastníků stará truhlárna – stavba [adresa] na parc. [číslo] na [list vlastnictví]). Postavená za dobu trvání manželství, posléze v průběhu manželství rekonstruována pod označením účastníků nová truhlárna – stavba pro výrobu a skladování č. e. [číslo] na [list vlastnictví]. Vybavením truhlárny se staly následující věci. Jeden kus formátovací pila značky FPNP2500. Dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] ve věci zpracovaný dne [datum] pod [číslo] znaleckého deníku v zůstatkové ceně 18 000 Kč. Jeden kus protahovačka značka Roliyec, šíře 30 cm – bez dlabačky v zůstatkové ceně 15 000 Kč. Dva kusy stolních dvoukotoučových brusek, amatérské výroby částečně provozu schopné v zůstatkové ceně 600 Kč. Jeden kus vertikální vrtačka amatérské výroby částečně v provozu schopný stav v zůstatkové ceně 800 Kč. Jeden kus ruční olepovačka Dracis K600W v zůstatkové ceně 4 500 Kč. Jeden kus horní ruční elektrická fréstka Devalt v zůstatkové ceně 800 Kč. Jeden kus příklepová vrtačka [ulice] v zůstatkové ceně 600 Kč. Dva kusy vrtačka [ulice] v zůstatkové ceně 1 200 Kč. Jeden kus soustruh dřevoobráběcí v zůstatkové ceně 3 000 Kč. Jeden kus soustruh obráběcí v zůstatkové ceně 3 000 Kč. Jeden kus pokosová dřevoobráběcí pila [příjmení] [příjmení] [číslo] 1 650 Watů v zůstatkové ceně 1 500 Kč. Celkově v zůstatkové ceně dle znaleckého posudku vybavení truhlárny ve výši 49 000 Kč dle odborného posouzení znalce [celé jméno znalce].

34. Movité věci pořízené účastníky za dobu trvání manželství ze společných prostředků v režimu § 144 obč. zák. tvoří součást společného jmění manželů představující vybavení domu [adresa]. Dům účastníci postavili za dobu trvání manželství a v době trvání manželství byl dům pro potřeby rodiny také vybaven. Nabytí věcí bylo v řízení prokázáno. Vychází z výpovědí účastníků a jejich podání, kterými označili tyto movité věci k vypořádání. Dále označené movité věci souborně označené jako vybavení domu [adresa] byly v řízení oceňovány znaleckým posudkem [celé jméno znalce], jak bude dále uvedeno v cenách zůstatkových k datu právní moci rozvodu účastníků. Kuchyňská linka v zůstatkové ceně 21 000 Kč. Elektrický sporák (elektrická trouba s plynovou hořákovou deskou) značka Fagor vestavěná do kuchyňské linky v zůstatkové ceně 1 800 Kč. Digestoř v zůstatkové ceně 1 500 Kč. [obec] kompresorová v zůstatkové ceně 200 Kč. Myčka nádobí pořízená v roce 2000 v zůstatkové ceně 3 500 Kč. Jídelní stůl + 6 kusů židlí v provedení kombinace kovu a dřeva s látkovým čalouněním v zůstatkové ceně 3 600 Kč. Jídelní a kuchyňské nádobí sestávající z mělkých dezertních talířů a hrnečků na kávu a podšálky v zůstatkové ceně 300 Kč, zbytek jídelních souprav nožů, lžiček, lžic, vidliček oceněno na 300 Kč. Kuchyňské nářadí – nože, sekáče, naběračky, vařečky, obracečky a jiné drobné nářadí dle znalce oceněno na 250 Kč. Dva kusy pětilitrových hrnců s poklicí v zůstatkové ceně 120 Kč. Jeden kus hrnec s poklicí 50 Kč. Dva kusy dvoulitrových kastrolů s poklicí 80 Kč. Dva kusy pánev v zůstatkové ceně 20 Kč. Deset kusů barevných peřinových povlaků 400 Kč. Deset kusů utěrek 50 Kč. Třináct kusů malých ručníků 104 Kč. Čtyři kusy barevných prostěradel 80 Kč. Dva kusy pánev malá 40 Kč. Tři kusy pekáčů 90 Kč. Patnáct kusů skleniček 90 Kč. Televizní přijímač pro barevný příjem v zůstatkové ceně 500 Kč. Spíž – souprava spížových policových dřevěných regálů zhotovených na míru oceněno na 1 200 Kč. Vybavení předsíně [číslo] věšáková sedmiháková stěna 400 Kč, botník policový 400 Kč. Vybavení předsíně [číslo] – botník, policový více účelový třídílná čtyřpolicová skříň 1 400 Kč. Nábytek v prádelně – policová dvířková stěna s černou odkládací deskou 1 200 Kč. Venkovní udírna oceněná na 7 000 Kč. Dva kusy rotopedu oceněny 1 800 Kč. Jeden kus psací stůl se židlí oceněno 1 300 Kč. Jeden kus dřevěná skříň (registračka) oceněno na 900 Kč. Jeden kus šatníková skříň oceněna 1 500 Kč. Dva kusy stolových počítačů s klávesnicí, myší, monitorem a reproduktory oceněno na 1 000 Kč. Obývací stěna oceněna 2 000 Kč. Peřiňák oceněno na 300 Kč. Válenda oceněná na 600 Kč. Dva kusy rohových vestavěných skříní oceněno 5 000 Kč. Prádelník, dvoulůžko a skříňová ložnicová sestava s příslušenstvím oceněno 15 000 Kč. Mrazák oceněno na 300 Kč. Pět kusů lustrů oceněno 700 Kč. Jeden kus koberec béžové barvy oceněno 300 Kč. Celkově vybavení domu [adresa] oceněno odborným posouzením znalce [celé jméno znalce] v zůstatkových cenách na 76 374 Kč.

35. Zůstatkové ceny movitých věcí byly posuzovány znalcem, který ve znaleckém posudku popsal svá zjištění na místě samé. Svůj odborný závěr stanovil posouzením věcí. Proti posudku nebyly ze strany žalované vzneseny námitky. Žalobce námitky proti znaleckému posudku oceněním věcí vznesl, ale nepředložil žádný důkaz, kterým by vyvrátil odborný závěr znaleckého posudku zpracovaného ustanoveným soudním znalcem.

36. Součástí masy SJM byla dále označena vozidla. Nabytí za dobu trvání manželství ze společných prostředků a v režimu § 144 obč. zák. bylo prokázáno nejen účastnickou výpovědí žalované, ale zejména listinnými důkazy, které svědčí o tom, že tyto byly nabyty za dobu trvání manželství a sdílejí režim společného jmění manželů. Zejména pak osvědčení o způsobilosti k provozu vozidla. Vozidla byla oceněna odborným posouzením soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce], jak bude dále uvedeno.

37. V jednotlivostech se jedná o vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], rok výroby 1988, barva červená. Toto vozidlo jako součást společného jmění manželů označil žalobce ve své žalobě. Toto vozidlo označila i žalovaná. Prokázáno bylo účastnickou výpovědí žalované a listinami, jak shora uvedeno. Motorové vozidlo bylo oceněno obvyklou cenou dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] na částku 52 000 Kč. Režim společného jmění manželů sdílí i přípojný vozík za automobil, [registrační značka] [anonymizována dvě slova], rok výroby 2001 v obvyklé ceně 8 000 Kč dle znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce]. Režim společného jmění manželů sdílí i vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], když účastníci u jednání konaném dne [datum] učinili nesporným skutková tvrzení o tom, že tuto věc nabyli za dobu trvání manželství ze společných prostředků. Vozidlo bylo oceněno odborným nálezem znalce [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku ze dne [datum] v zůstatkové ceně 39 000 Kč. Součástí společného jmění manželů je i motorové vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], rok výroby 2010, barva šedá metalíza, když u jednání dne [datum] účastníci učinili nesporným, že toto vozidlo bylo pořízeno na dobu trvání manželství ze společných prostředků. Zůstatkové ceny nejen tohoto vozidla, ale i shora označených účastníci přijali závěr znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce]. Vozidlo [anonymizována dvě slova] bylo oceněno odborným nálezem znalce [celé jméno znalce] ve znaleckém posudku ze dne [datum] částkou 137 000 Kč.

38. Součástí masy společného jmění manželů je dle nesporného tvrzení účastníků flexi životní pojištění vedené na jméno žalované [číslo] u pojišťovny [právnická osoba] se zůstatkem k datu právní moci rozvodu ve výši 26 711 Kč (nesporná tvrzení účastníci vyjádřili u jednání dne [datum]). 39. [příjmení] mezi účastníky zůstal účet na flexi životní pojištění [číslo] vedené na jméno žalobce u pojišťovny [právnická osoba] Žalovaný sporoval existenci tohoto účtu s odůvodněním, že nebyl součástí žaloby. Žalovaná k tomuto uvedla, že se jednalo o kapitálové životní pojištění, na které bylo spořeno za dobu trvání manželství. Existenci doložila a byla prokázána sdělením [pojišťovna] ze dne [datum]. Ze zprávy vyplývá, že pojistná smlouva [číslo] – [celé jméno žalobce], [rodné číslo] (pojistník zároveň pojištěná osoba) se jednalo o flexibilní životní pojištění sjednané od [datum] do [datum]. K datu [datum] činila kapitálová hodnota 9 187 Kč Smlouva byla ukončena ke dni [datum] z důvodu zániku pro neplacení s výplatou odbytného ve výši 8 607 Kč.

40. Soud uzavřel, že součástí masy SJM se stalo toto plnění z pojistné smlouvy flexi životní pojištění v částce 9 187 Kč, neboť se jedná o majetkovou hodnotu, která je předmětem vypořádání. Byla v řízení prokázána.

41. Soud dále posuzoval, zda součástí masy společného jmění manželů a tedy zda vypořádáním společného jmění manželů budou i společné závazky v režimu § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. Tedy takové, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za dobu trvání manželství. Součástí masy SJM by se nestaly pouze takové závazky, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

42. Žalobce neoznačil žádný závazek, který by podléhal vypořádání režimu společného jmění manželů. Žalovaná v zákonem stanovené tříleté lhůtě označila závazky (v podání ze dne [datum] a [datum]). Svou účastnickou výpovědí a listinnými důkazy, které budou dále označeny, soud žalované přisvědčil, že závazky vznikly za dobu trvání manželství. Podléhají režimu společného jmění manžel a nepodléhají zákonné výjimce podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák.

43. Závazky účastníkům společné soud vzal za prokázané a v jednotlivostech se jedná o následující. Účet u [právnická osoba] [bankovní účet]. Účet byl založen [datum] na jméno žalované se zůstatkem k datu právní moci rozvodu ve výši 397,10 Kč, jak bylo prokázáno sdělením [právnická osoba] ze dne [datum]. Finanční prostředky na účtu, jak vyplynulo z výpovědi žalované, byly používány do společného hospodaření, neboť účastníci jiné finanční prostředky než půjčené neměli. Z finančních prostředků takto zapůjčených zabezpečovali chod domácnosti, resp. ve spojení s dalšími půjčkami rekonstrukci staré dílny, výstavbu rodinného domu. Závazek vyplývající z této smlouvy o zřízení a vedení účtu byl posouzen jako společný a v rámci řízení vypořádán.

44. Půjčka [anonymizováno] [číslo]. Jedná se o úvěrovou smlouvu [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba] na částku 180 000 Kč. Z úvěrové smlouvy bylo financováno zakoupení vozidla [anonymizována dvě slova] jako vozidlo do společného jmění manželů. Ze společných prostředků byla půjčka splácena. K datu právní moci rozvodu vykazuje zůstatek ve výši 74 732 Kč. Závazek vyplývající z této smlouvy soud posoudil jako společný, uzavřený za dobu trvání manželství jedním z manželů a nevykazuje znaky zákonné výjimky podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák.

45. Úvěr u [právnická osoba], č. smlouvy [číslo] se zůstatkem ve výši 245 720,71 Kč byl posouzen jako součást společného jmění manželů a v tomto řízení vypořádán. Společný závazek účastníků z označeného úvěru soud posoudil na základě těchto skutečností. U jednání konaném [datum] žalobce nesporoval existenci této půjčky ani nesporoval zůstatek ve výši 245 720,71 Kč. Spornou žalobce učinil povahu předmětného závazku s ohledem na jeho tvrzení o tom, kdy byla půjčka uzavírána, kdy účastníci byli v rozvodovém řízení.

46. Soud shledal, že žalovaná prokázala svou účastnickou výpovědí a listinami o tom, že tato úvěrová smlouva pod [číslo] vznikla konsolidací z předešlých úvěrových smluv uzavřených mezi žalovanou a [právnická osoba], a to konkrétně smlouva o úvěru ze dne [datum] pod [číslo] na částku 200 000 Kč a dne [datum] [číslo] na částku 50 000 Kč. Jednalo se o hotovostní úvěry. Finanční prostředky byly použity na rekonstrukci staré dílny. Konkrétně stavba [adresa]. Účastníci vynaložili vyšší finanční prostředky na rekonstrukci staré dílny. Dle žalované si vyžádala celkově 434 000 Kč. Částečně byla kryta poskytnutými úvěry a částečně dalšími půjčkami, které žalovaná uzavřela se [právnická osoba].

47. Námitky žalobce o povaze předmětného závazku soud nemohl přisvědčit. Účastníci byli v rozvodovém řízení ode dne [datum], kdy byl podán žalovanou návrh na rozvod manželství. Rozsudek o rozvodu manželství byl vyhlášen dne [datum] a pravomocně bylo řízení ukončeno dne [datum] Smlouva uzavřená dne [datum] byla uzavřena v době, kdy právně trvalo manželství účastníků, ale charakter předmětného závazku měl charakter konsolidační předešlých úvěrových smluv ze dne [datum] a [datum]. Nelze přehlédnout skutečnost, že stavba staré dílny byla povolena dne [datum], zkolaudována dne [datum]. Rekonstrukce staré dílny byla povolena Stavebním úřadem. O stavební povolení účastníci společně požádali dne [datum]. Dle vyjádření žalované původní stavba již nevyhovovala podmínkám. Rozhodli se pro rekonstrukci, která následně byla prováděna svépomocí. Účastníci neměli žádné peníze kromě těch, které si půjčili a kromě toho, co žalovaná měla jako vnos do manželství. Z těchto finančních prostředků pořídili nemovitosti včetně rekonstrukce staré dílny. Soud uzavřel, že úvěrovou smlouvu [číslo] uzavřenou u [právnická osoba] posoudil jako závazek oběma účastníkům společný a v tomto řízení byl vypořádán. Nevykazuje zákonnou výjimku § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák.

48. Společným závazkem účastníků byla posouzena půjčka u [právnická osoba] [číslo] se zůstatkem ve výši 149 990 Kč. Tato položka nebyla mezi účastníky sporná, když žalobce u jednání dne [datum] uvedl, že nesporuje tento společný závazek účastníků ani nesporuje zůstatek na této půjčce v částce uvedené.

49. Společným závazkem a v řízení vypořádána byla i půjčka od [právnická osoba] [číslo] se zůstatkem ve výši 127 202 Kč. Na společný závazek účastníků soud usoudil z následujících skutkových okolností, důkazů žalovanou předložených s přihlédnutím k její účastnické výpovědi. Žalovaná uzavřela dne [datum], tedy v době trvání manželství, se svým zaměstnavatelem [právnická osoba], smlouvu o půjčce pod [číslo] jak bylo listinou prokázáno, na částku 243 732 Kč. Tato částka představuje konsolidovaný nedoplatek ze dvou starších půjček, a to [číslo] ze dne [datum] na částku 250 000 Kč s nedoplatkem 141 092 Kč ke dni konsolidace a [číslo] ze dne [datum] na částku 135 000 Kč s nedoplatkem ke dni konsolidace 102 640 Kč. Finanční prostředky získané z této půjčky byly použity na rekonstrukci staré dílny. V jednotlivostech na práce, které žalovaná v řízení prokázala svou účastnickou výpovědi a listinami týkajícími se faktur za stavební materiál, práce a další. Žalobce nevyvrátil popsané skutečnosti o tom, že by rekonstrukce staré dílny byla financována z jiných než žalovanou označených finančních prostředků. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že měl případně úspory či jiné finanční prostředky, které by do manželství vnesl, př. že by měl takové příjmy z podnikání, ze kterých by mohl stavbu financovat. [příjmení] přiznání žalobce bylo v řízení předloženo, jakož i výpisy z účtů, resp. výplatní pásky obou účastníků o tom, jakých dosahovaly příjmů. Soud uzavřel, že půjčka od [anonymizováno] [číslo] je společným závazkem účastníků. Nevykazuje zákonnou výjimku § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. a byla v tomto řízení vypořádána.

50. Žalovaná v zákonem stanovené lhůtě uplatnila svou pohledávku za masou společného jmění manželů a žádala, aby jí bylo uhrazeno, co ze svého vynaložila na společný majetek, a to v podobě vnosů, které nabyla a žádala, aby v tomto řízení byla jí vložená částka zohledněna. V jednotlivostech žalovaná označila skutková tvrzení a důkazy na prokázání toho, co vynaložila ze svého na společný majetek. Žalované soud mohl přisvědčit a skutečnosti jí tvrzené vzal za prokázané sdílené v režimu § 149 odst. 2 věta druhá obč. zák.

51. Žalobce nevyvrátil žalovanou tvrzené skutečnosti o tom, že vložila ze svých výlučných prostředků do společného majetku. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 10. 2020, č. j. 9 C 219/2014 – 1479 byl vyzván podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k doplnění svých žalobních tvrzení a důkazů o tom, jaké měli účastníci řízení finanční prostředky (v jaké výši a z jakých zdrojů) k dispozici na stavbu nemovitých věcí, resp. jaké prostředky získávali na rekonstrukci nemovitých věcí, pokud žalobce tvrdí, že na získání a stavbu či rekonstrukci nemovitých věcí nebyly použity výlučné prostředky žalované (tvrzené vnosy). Tvrdil-li dále žalobce, že žalovaná nevnesla do společného majetku, ale že s prostředky hospodařila po svém, pak citovaným usnesením byl procesně vyzván, aby prokázal svá tvrzení. Usnesení bylo doručeno zástupci žalobce s procesní plnou mocí do datové schránky dne [datum] (JUDr. [jméno] [příjmení], advokátovi v [obec]). Ve lhůtě žalobce na výzvu nereagoval. Byl poučen o nesplnění procesních povinností, což má za následek nepříznivé rozhodnutí. Žalobce svá tvrzení neprokázal.

52. Žalobce procesně zastoupen advokátem s plnou mocí pro toto řízení vyjádřil u jednání dne [datum] stanovisko o tom, že„ žalobce sporuje pouze dva vnosy, a to darovací smlouvu od matky žalované, jak je tvrzeno ve výši 200 000 Kč a dále sumu získanou z prodeje osobního automobilu, neboť v rámci dědického řízení po otci [jméno] [příjmení], není toto vozidlo označené“.

53. Při posuzování toho, co žalovaná vnesla ze svých výlučných prostředků do společného majetku, soud posuzoval jednotlivé položky, resp. zohlednil pouze ty, které byly mezi účastníky spornými, a to zmiňovaná darovací smlouva ve výši 200 000 Kč a částka získaná z prodeje osobního automobilu, který žalovaná měla získat z dědického řízení po svém otci [jméno] [příjmení]. Ostatní položky dále označené je možno považovat za nesporné, a to částka 30 000 Kč, kterou žalovaná získal za prodej lesa v [katastrální uzemí], získaný v rámci restituce dne [datum]. V dědickém řízení po matce [jméno] [příjmení] vedené u Státního notářství v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] žalovaná nabyla vlastnictví zahrady v [katastrální uzemí]. Prodejem v roce 1995 získala částku 14 041 Kč. V restitučním řízení žalovaná nabyla cenné papíry, jak bylo prokázáno její účastnickou výpovědí a listinami. Prodejem dne [datum] získala částku 500 323,70 Kč. Restituentkou se žalovaná stala po svém otci [jméno] [příjmení]. Prodej cenných papírů byl proveden přes RM systém. Žalovaná v restitučním řízení po svém otci [jméno] [příjmení] nabyla pozemky v [katastrální uzemí], o kterém bylo rozhodováno Pozemkovým úřadem. Žalovaná pozemky prodala [datum] za částku 125 850 Kč na základě kupní smlouvy. V dědickém řízení po matce [jméno] [příjmení] žalovaná nabyla rodinný dům v [katastrální uzemí]. Následným prodejem dne [datum] kupní smlouvou nabyla částku 725 000 Kč. V restitučním řízení po otci [jméno] [příjmení] nabyla směnku, za kterou získala hotové peníze ve výši 41 963 Kč vyplacené Komerční bankou dne [datum]. V dědickém řízení po otci [jméno] [příjmení] žalovaná se stala vlastnicí garáže. Prodejem dne [datum] získala částku 60 530 Kč. Žalovaná v rámci svého vnosu do společného majetku uplatnila částku 1 147 117 Kč O této částce soud v řízení rozhodoval.

54. K námitkám žalobce o sporných vnosech (darovací smlouva na částku 200 000 Kč a prodej automobilu z dědického řízení po otci žalované) soud nepřisvědčil. Žalovaná prokázala písemnou darovací smlouvou, že dne [datum] získala od své matky [jméno] [příjmení] částku 200 000 Kč. Žalovaná popsala okolnosti, které vedly k uzavření této darovací smlouvy o tom, že matka tyto peněžní prostředky měla k dispozici a žalované je také předala. Tvrzení tohoto právního jednání mezi žalovanou a její matkou je osvědčeno darovací smlouvou ze dne [datum], která obsahuje úředně ověřený podpis dárkyně.

55. Nabytí [značka automobilu] soud považoval za prokázané do výlučného vlastnictví žalované. Z obsahu spisu Státního notářství v [obec] ve věci [spisová značka] vyplynulo, že zůstavitelův majetek nabyly dědičky ze zákona každá k jedné polovině dědictví a to pozůstalá manželka [jméno] [příjmení], [datum narození], a pozůstalá dcera [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozhodnuto bylo dne 5. 7. 1988 rozhodnutím [číslo jednací] – 16. Osobní [značka automobilu] výslovně nebyl označen v majetku zůstavitele. Byl ohledně něj vypracován znalecký posudek [číslo] dne [datum] znalcem [jméno] [příjmení]. Je součástí pozůstalostního spisu. Posudek byl vyžádán pro„ státní notářství k vyřízení pozůstalosti“ v pozůstalosti po [jméno] [příjmení] vedené u Státního notářství v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne 5. 7. 1988, č. j. [spisová značka] – 16 uvádí ve výrokové části z nabytého majetku nemovitosti tam specifikované, když podle protokolu o předběžném šetření ze dne [datum] je označen i další zůstavitelův majetek, avšak v konečném rozhodnutí není postižen. Lze usuzovat, že majetek zůstavitele jako celek nabyly rovným dílem dědičky ze zákona. Soud uzavřel, že [značka automobilu] původní [registrační značka] žalovaná nabyla do svého výlučného majetku. Následným prodejem nabyla částku 28 000 Kč. Tuto částku soud považoval za vnos žalované.

56. Žalovaná uplatnila svou pohledávku za masou společného jmění manželů ve výši 1 147 117 Kč. Prokázala, že vnosy použila do společného jmění manželů. Nebyl prokázán opak. Soud mohl v režimu § 149 odst. 2 věta druhá obč. zák. rozhodovat o tom, že žalovaná má právo požadovat, aby jí bylo uhrazeno, co svého vynaložila na společný majetek. 57 Způsob vypořádání majetku, který tvoří součást společného jmění manželů soud založil na následujících skutečnostech. Přihlédl k právní úpravě § 149 odst. 2 obč. zák. a zohlednil judikáty Nejvyššího soudu České republiky, které budou dále označeny. 58 Žalovaná namítla, že vypořádání není možno provést při zachování rovnosti podílů. Je nutno se od této zákonné dikce odchýlit. Poukázala na to, že nemovité majetky, ať už pozemky či stavby, které jsou předmětem vypořádání, byly pořízeny za její vnosy, když neváhala věci, které získala z restituce, zpeněžit a tyto peníze investovala do stavby nemovitého majetku. Je třeba tedy respektovat princip zásluhovosti. V době, kdy se začalo stavět, nebyly žádné jiné peněžní prostředky na stavbu než právě peníze, které žalovaná získala a nespadaly do společného jmění manželů. Další výdaje byly řešeny půjčkami, které se splácely, mají režim společného jmění manželů. Žalobce v té době nevydělával žádné peníze, ze kterých by se mohly buďto provádět investice a nebo splácet půjčky. V rozhodné době žalovaná pobírala naprosto nadprůměrnou měsíční mzdu. Zatímco žalobce byl jako osoba samostatně výdělečně činná trvale ve ztrátě. Žalobce se choval proti dobrým mravům. Zanedbával péči o rodinu. V průběhu posledních 10 až 15 let před rozvodem manželství byl zcela závislý na alkoholu. Dvakrát se žalovaná pokoušela o rozvod manželství. Vždy byla příčinou právě závislost žalobce na alkoholu a s tím související excesy v jeho chování vůči žalované. Žalobce se vůči žalované choval nemravně. O tom důsledku nadměrného používání alkoholu, což nepochybně vyústilo v trestní stíhání. V řízení o vrácení daru, které bylo vedeno u soudu, bylo prokázáno, že se žalobce vůči žalované choval nemravně, což naplnilo skutkovou podstatu příslušného ustanovení o vrácení daru. Tím darem byl právě ten pozemek, který žalovaná pořídila ze svých výlučných prostředků. Neměl režim společného jmění manželů. Ona darovala polovinu tohoto pozemku žalobci ještě předtím než začalo stavět. Žalobce nakládal se společným majetkem nezodpovědně. Peníze, které případně obdržel ze své podnikatelské činnosti, žalovaná nikdy neměla k dispozici. Za tyto peníze žalobce kupoval alkohol a cigarety a utrácel je po své potřeby. Nehospodárné chování žalobce ke společnému majetku lze dokládat tím, že v době před rozvodem i po rozvodu manželství zdevastoval nemovitý majetek, který užíval jako byl objekt nové truhlárny, což dokládá fotodokumentace ke znaleckému posudku. Zásluhovost žalované spočívá v tom, že díky jejím penězům si mohli manželé říci, že se pustí do budování nemovitého majetku. Díky majetku žalované si mohli pořídit to, co je předmětem sporu. 59 Žalobce ve svém podání ze dne [datum] (ve spise na č. l. 198) uvedl mimo jiné to, že žalovaná se snaží ho vylíčit jako asociála, který se na pořízení domu téměř nijak nepodílel, nepřinášel do společné domácnosti významnější finanční prostředky a čas trávil převážně popíjením alkoholických nápojů. Uvedl, že bývalá manželka obstarávala věci týkající se povolení stavby. Jako vedoucí stavebního odboru měla k této problematice blízko a je tedy logické, že se věci ujala. Pokud jde o samotnou realizaci stavby, zařizoval stavbu domu včetně vnitřního uspořádání on. Byl s dodavatelem stavby v každodenním kontaktu. Obstarával řemeslníky, materiál a další. V mnoha věcech se fyzicky podílel a nábytek pro celý dům sám vyráběl. Výsledkem toho, že po 11 měsících po zahájení stavby se mohli nastěhovat do hotového domu. Při takovém tempu výstavby včetně vybavení domu, by si sotva našel čas na každodenní popíjení alkoholu, jak se ho snaží žalovaná vylíčit. Všechny vydělané peníze z jeho podnikání šly na stavby domu. Vždy měl dost zakázek. Nikdy se nestalo, že by zůstal bez práce. Manželce dal na její naléhání dispoziční právo ke svému podnikatelskému účtu. Pak se pravidelně stávalo, že z účtu vybírala peníze bez porady s ním. Takže kolikrát neměl prostředky ani na zaplacení svých podnikatelských závazků. Vše vyvrcholilo výběrem částky 90 000 Kč za likvidaci škody na střeše dílny, kterou odnesl vítr. Na co částku použila, to nikdy nevysvětlila a ani mu to předem nesdělila. Poté, kdy její dispoziční právo k účtu zrušil, měl na účtě stále peníze, takže byl schopen půjčit mladšímu synovi [jméno] větší částku (170 000 Kč).„ Chorobná závislost mé bývalé manželky na majetku byla i podle tvrzení soudu a znalců hlavním důvodem pro mou obžalobu za způsobení těžké újmy na zdraví a zabití 8 měsíců jsem strávil ve vazební věznici v Litoměřicích než mě nejprve Krajský a následně Vrchní soud v Praze obžaloby zprostil. Má bývalá manželka by se nejraději o majetek nedělila vůbec, což by se jí v případě mého odsouzení, kdy mi hrozil mnohaletý trest odnětí svobody, mohlo podařit. Při výslechu u soudu rovněž syn [jméno] jednoznačně vypověděl, že jsme se jako rodiče vždycky na finančním chodu domácnosti podíleli stejnou měrou. Uvedl i to, že vždy když byl přítomen naší hádce, byla matka agresivní a konflikt vyhrocovala na maximum. Pokud se tedy dnes má bývalá manželka snaží dosáhnout disparity při vypořádání společného majetku, mám za to, že bych to měl požadovat spíše já než ona. Za 8 měsíců strávených neoprávněně ve vazbě jsem přišel nejen o možnost podnikat a vydělávat peníze, ale kromě psychické újmy utrpěla má do té doby dobrá pověst podnikatele, který vždy včas a řádně odevzdával slíbenou práci“. 60 Žalovaná navrhla, aby vypořádání bylo provedeno odchýlením od zákonné úpravy rovnosti podílů, a to v rozsahu 70 % v její prospěch, oproti 30 % ve prospěch žalobce. 61 Ustanovení § 149 odst. 2 obč. zák. vychází z pravidla pro vypořádání společného jmění manželů a stanoví, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Základní právní domněnkou pro vypořádání tedy je, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. To platí o podílech jak na majetku, tak i na závazcích. Z dikce zákona lze dovodit, že tato zákonná domněnka je vyvratitelná, takže není vyloučeno, pokud to kterýkoliv z manželů prokáže, že podíly budou moci být hodnoceny jako různé, a to v závislosti na zjištěných skutkových okolnostech. Z tohoto ustanovení zákona vyplývají dvě fáze vypořádání. Nejprve kvantitativní, kdy je zjištěn rozsah a cena vypořádaných věcí a poté vypořádání kvalitativní, kdy dochází zpravidla k rozdělení věcí mezi účastníky, př. výlučným vlastníkem věci se stává jeden z manželů s povinností vypořádat finanční podíl druhého. Podle soudní praxe je odklon od rovnosti podílu manželů na majetku na společném jmění manželů na místě jen za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Pro úvahu soudu o (ne) rovnosti podílu účastníků v řízení o vypořádání společného jmění manželů, je podle názoru soudní praxe významné, jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí, nikoliv však čím a v jaké výši přispěl na pořízení společného majetku ze svého odděleného majetku (soudní rozhledy 2005 [číslo]). Podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Jde o tradiční ustanovení, které odráží obecnou zásadu rovného postavení obou manželů. Rovnost podílu má odrážet hodnotu získaného majetku. Neznamená to, že by každý z manželů měl získat reálnou či pomyslnou polovinu každé majetkové hodnoty a každého dluhu spadajícího do vypořádané masy SJM. Cílem je tedy hodnotově rovné rozdělení majetku. V zákoně není explicitně upraven způsob nerovného vypořádání ani důvody, které k němu mohou vést. Nedodržení rovnosti podílu při soudním vypořádání by mělo být posuzováno zdrženlivě a mělo by být vždy opodstatněno okolnostmi konkrétního případu, které by měl soud při vypořádání zohlednit (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007, 22 Cdo 1781/2004). Dle judikatury se disparita může podle konkrétních okolností případu vztahovat na veškeré položky náležející do SJM, ale také jen na některé z nich (Nejvyšší soud 22 Cdo 2914/99). Pravidla, která umožňují soudu dospět k odlišné velikosti podílů, jsou obsažená v § 149 odst. 2, odst. 3 obč. zák., zák. č. 40/64 Sb., kdy právě k tomuto ustanovení se vztahuje většina dosud použitelné judikatury týkající se disparity podílu. Zohledněny tak mají být 1) zásluhy obou manželů v péči o rodinu (zejména o děti a domácnost), 2) přínos pro nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění, 3) zájmy nezaopatřených dětí. Za použití těchto kritérií může dojít v rámci vypořádání SJM k modifikaci velikosti podílů, nepochybně i podle nynější právní úpravy, která vyplývá z § 742 nového obč. zák. V judikatuře soudů bude možné disparitu vykládat poměrně široce. Základ pro tento přístup je možné spatřovat v úvaze, že právní úprava pro vypořádání nestanoví přesná pravidla, nýbrž směrnice, jež mají soudce vést k tomu, aby vypořádání majetkového společenství manželů bylo spravedlivé. Takový postup je rovněž v souladu s principem ochrany dobrých mravů. Judikatura otevírá soudu prostor pro to, aby součástí úvahy o vypořádání byl např. i ohled na negativní okolnosti v manželství (Nejvyšší soud 22 Cdo 5384/2015). Zohlednění nežádoucího chování některého z manželů vůči druhému manželovi nebo členům rodiny zapadá v základu do širšího rámce varianty vymezené v § 149 odst. 3 obč. zák. (dle právní úpravy nového obč. zák. § 742 odst. 1 písm. e)). Důvodem k disparitě tak může být např. protiprávní jednání jednoho z manželů proti členům užší rodiny, způsobení škody, alkoholismus, užívání drog jedním z manželů, gamblerství, výkon trestu odnětí svobody, bezdůvodné opouštění společné domácnosti, vyhýbání se práci apod. (Nejvyšší soud 22 Cdo 5133/2016). Skutečnosti negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů mohou (i nemusí) vést k úvaze o odklonu od principu rovnosti podílu, pokud se výrazněni negativně promítají do hospodaření se společným majetkem nebo do péče o rodinu (Nejvyšší soud 22 Cdo 3637/2010). Pouze ve výjimečných případech je možné přihlédnout při stanovení disparity k takové negativní okolnosti, která se jinak do majetkových poměrů bezprostředně nepromítá. Podle Nejvyššího soudu by mělo jít zpravidla o momenty morálně tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k nim soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl (Nejvyšší soud 22 Cdo 1683/2013). Modelovým případem disparity založené na takto nevhodném chování manželů v rámci rodiny, resp. protiprávním jednání v rámci rodiny je domácí násilí. Úvahy o disparitě jsou podle judikatury Nejvyššího soudu na místě také tehdy, pokud dochází k omezování možného užívání majetku jedním z manželů mezi zánikem společného jmění a jeho vypořádáním. Půjde např. o situace, kdy má jeden z manželů zájem nemovitost užívat a z objektivních či subjektivních důvodů není takové užívání realizováno, důsledkem čehož může být mimo jiné nutnost vynakládat finanční prostředky na zajištění bydlení jiným způsobem. Vedle samotné existence skutečností svědčících pro disparitu je také třeba zkoumat jejich intenzitu. V konkrétním případě může svou roli hrát i to, jak dlouho důvod trval apod. Významné je také to, zda byl v jednotlivém případě dán jen jeden důvod svědčící pro disparitu podílů nebo zda jich existovalo více současně. Rozhodovací praxe dovodila, že postačuje, pokud je zde víc okolností menší intenzity. Postačuje pak pokud tyto okolnosti svědčí pro disparitu ve svém souhrnu či kombinaci, byť jednotlivě tak významné, aby jí založily nejsou. Zvláštní pozornost zaslouží vztah určení disparity podílů a zohlední výše vnosů. Judikatura i odborná literatura disparitu odnosů jednoznačně odlišovala. U tzv. vnosů je třeba rozlišovat (ne) rovnost vypořádacích podílů (tzv. disparitu). Dle Nejvyššího soudu nebylo pro úvahu soudu o (ne) rovnosti podílu účastníků v řízení o vypořádání významné, čím vším některý z manželů přispěl na pořízení společného majetku ze svého odděleného majetku (Nejvyšší soud 22 Cdo 1821/2004). Pokud použité výlučné prostředky měly povahu vnosů do majetku společného, nebylo je možné zohlednit v rámci úvahy o disparitě podílu právě proto, že k jejich promítnutí se do vypořádání SJM slouží zákonný nárok na vypořádání tohoto vnosu (Nejvyšší soud 22 Cdo 1486/2019). Disparita může být vyjádřena nejen procentem či zlomkem, ale přikázání věci jednomu z manželů, aniž je zavázán k finančnímu vypořádání druhým manželem ohledně této věci (Nejvyšší soud 22 Cdo 2914/99 – C 803). Je nutné jen připomenout, že manželé mají stejný podíl nejen na majetku, ale na jmění jako takové. Tedy jak na aktivech, tak pasivech náležících do SJM. 62 V podmínkách posuzované věci a žalovanou uplatněné disparitě podílů soud přihlédl zejména k usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007, dle kterého výjimečné přiznání většího podílu při vypořádání společného jmění manželů jednomu z manželů nelze bez dalšího odůvodnit většími zásluhami na získání majetku, aniž by byl zohledněn také přínos druhého manžela při péči o rodinu a obstarávání společné domácnosti. 63 Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3843/2016 důvodem k disparitě vypořádacích podílů mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i princip zásluhovosti, př. další okolností. Základní tezí při uplatnění principu zásluhovosti je, že odklon od rovnosti podílů manželů je na místě jenom za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. Pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílu jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela a nabytí společného majetku. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a v mezích jeho možností o společný majetek je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu. Jinak je tomu ovšem v tom případě, kdy jeden z manželů své povinnosti týkající se rodiny a společného majetku bez důvodu přijatelného z hlediska dobrých mravů zanedbával; pak je na místě rozhodnout o disparitě podílů. 64 Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3637/2010, jednání, která jsou v rozporu s § 18 zák. č. 94/63 Sb. o rodině, resp. jednání, která lze podle obecného náhledu považovat za negativně ovlivňující vzájemné soužití manželů, mohou vést k úvaze o odklonu od rovnosti podílu při vypořádání BSM (SJM), jestliže se významným způsobem promítají do hospodaření se společným majetkem nebo na péči o rodinu. Odklon od rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významně promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu. Zjištěné okolnosti je však nutno důsledně poměřovat v poměrech každého individuálního případu, neboť variabilita vzájemných vztahů manželů ztěžuje vyslovení obecných vždy aplikovatelných závěrů. Obdobně pak lze nahlížet i na možnost odklonu od principu rovnosti podílu z důvodů alkoholismu jednoho z manželů, který byl příčinou rozvratu manželství účastníků. Uvedená skutečnost sama o sobě není důvodem k disparitě podílů, pokud se nepromítla do hospodaření ze společným majetkem či do péče o rodinu. 65 Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3916/2014 příčiny rozpadu manželství nejsou pro stanovení výše podílu manželů na jejich vypořádávaném společném jmění významné, pokud neměli přímý dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči o rodinu. Majetkové poměry účastníků sami o sobě (pokud nemají alespoň částečně původ v chování druhého účastníka, výjimečně i v péči o rodinu) nemohou vést k disparitě podílů. Soud však musí rovněž zvážit, zda v konkrétní situaci nerozloží plnění na splátky a to zejména tam, kde je nepochybné, že účastník není objektivně schopen plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku poskytnout. 66 Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4932/15, zásadně platí právní domněnka, že podíly obou manželů jsou stejné. Rozhodnutí o disparitě (nerovnosti podílů) musí být odůvodněno okolnostmi daného případu. Pouze v případě zjevné nerovnoměrnosti by tak soud měl přistoupit ke stanovení nestejné výše (disparity) podílů na vypořádávaném jmění. 67 V posuzované věci soud při způsobu vypořádání zohlednil účelné využití věci. Přihlédl k právním vztahům k nemovitým věcem a spravedlivému vypořádání. Majetek tvořící společné jmění manželů rozděloval kvalitativně tak, že rozděloval věci mezi účastníky (naturálně) a následně stanovil vypořádací podíl v penězích. 68 Rozdělení nemovitých věcí mezi účastníky řízení soud stanovil tak, že stavbu [adresa] (objekt k bydlení) přikázal do výlučného vlastnictví žalované. Rodinný dům žalovaná obývá, stojí na pozemku parc. [číslo] který je ve výlučném vlastnictví žalované. Rodinný dům a pozemek, na kterém stavba stojí, pak budou podléhat stejnému právnímu režimu, tedy výlučnému vlastnictví žalované. Stavba č. e. [číslo] (stavba pro výrobu a skladování) byla přikázána do výlučného vlastnictví žalované. Jedná se o novou truhlárnu účastníky označenou. Z hlediska umístění se jedná o dva ucelené soubory nemovitostí rozdělené ulicí [ulice]. Oproti tomu stavba [adresa] (jiná stavba), účastníky označená jako stará truhlárna, stojící na pozemku parc. [číslo] byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce včetně pozemku [číslo], jehož součástí je stavba č. e. [číslo], což je garáž u staré truhlárny v ulici [ulice]. Parc.. [číslo] (zahrada u staré truhlárny) a pozemek parc. [číslo] (pozemek u staré truhlárny) byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. Tyto označené se nacházejí přes ulici [příjmení], tedy odděleny od předešlých nemovitostí touto obecní cestou. Mají samostatný přístup. Samostatně jsou napojeny na inženýrské sítě. Žalobce v truhlárně podnikal, resp. svou podnikatelskou činnost má nyní, jak vyplynulo z živnostenského registru, přerušenou. Nicméně i nadále žalobce je právním subjektem v režimu živnostenského zákon, aktuálně ve starobním důchodu. 69 Shora označenému způsobu vypořádání pak soud dále do výlučného vlastnictví žalobce přikázal vybavení truhlárny, které je popsáno ve znaleckém posudku [celé jméno znalce] a v jednotlivostech je označeno v tomto rozsudku. Oproti tomu žalované, které byl přikázán rodinný dům [adresa], bylo do výlučného vlastnictví přikázáno vybavení tohoto domu, což odpovídá spravedlivému rozdělení a způsobu vypořádání. 70 Žalobci z movitých věcí bylo dále přikázáno do výlučného vlastnictví vozidlo [příjmení] [jméno] (vozidlo nákladní), přípojný vozík za automobil a vozidla [anonymizována tři slova], když soud zohlednil účelné využití těchto věcí. Oproti tomu žalované bylo přikázáno osobní motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které žalovaná užívá a v rámci vypořádání se pak stane jeho výlučným vlastníkem. 71 Vypořádáním dále žalobce nabývá flexi životní pojištění [číslo] vedené na jméno žalobce u pojišťovny [obec] spořitelny v částce 9 187 Kč, když takovýto způsob vypořádání účastníci navrhli. Ve shodě s účastníky pak byla žalobci přikázána práva a povinnosti spojená s účtem vedeným na jméno žalobce č. [bankovní účet] u [právnická osoba] se zůstatkem ve výši 1 089,62 Kč. 72 Žalované bylo přikázáno flexi životní pojištění vedené na její jméno [číslo] u pojišťovny [obec] spořitelny se zůstatkem ve výši 26 711 Kč. Takovéto vypořádání soud považuje za účelné i spravedlivé. 73 Společné závazky účastníků soud vypořádal způsobem účastníky navrženým tak, že žalovaná se zavázala veškeré společné závazky převzít. Oproti tomu žalobce ze společných závazků nepřebírá ničeho. 74 Na tomto místě soud uvádí, že při vyhlášení rozsudku došlo k nepřesnosti, kdy je uvedeno, že žalovaný ze společných závazků nepřebírá ničeho. Je zřejmé, že správně má být, žalobce ze společných závazků nepřebírá ničeho. Soud je však vázán vyhlášeným rozsudkem podle § 156 odst. 3 o. s. ř. a nemohl již takovouto nesprávnost napravit. Nepochybné a jednoznačné je, že ze společných závazků žalobce ničeho nepřebírá. 75 Žalovaná v řízení prokázala své vnosy ve výši 1 147 117 Kč. V rámci vypořádání má žalovaná právo na tuto pohledávku v režimu § 149 odst. 2 věta druhá obč. zák. Soud proto vyslovil, že žalovaná má v tomto rozsahu svou pohledávku za masou společného jmění manželů. 76 Stanovení výše podílů soud stanovil dle zákonné dikce § 149 odst. 2 obč. zák. V projednávané věci je soud názoru, že nebyly zjištěny takové mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly od zákonného pravidla rovnosti podílu se odchýlit. 77 Řízení o rozvod manželství účastníků bylo vedeno u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem ze dne 16. 8. 2011, č. j. [číslo jednací], bylo manželství účastníků rozvedeno. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že„ k rozpadu manželství došlo z důvodu odcizení mezi účastníky, jejichž příčinou bylo nadměrné požívání alkoholu žalovaným a jeho agresivita, vinu na rozpadu manželství tak nese žalovaný. Manželství není spokojené již několik let. Manželé nevedou společnou domácnost a společně nehospodaří. Žalobkyně má nového partnera a ani jeden z účastníků nemá zájem manželské soužití obnovit“. Na základě oznámení žalované bylo dne [datum] zahájeno proti žalobci trestní řízení (záznam o zahájení úkonu trestního řízení ve věci Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], [číslo jednací]) pro přečin nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 trestního zákoníku tím, že od dubna 2011 žalobce vyhrožuje ústně a telefonicky své manželce [jméno] [příjmení], kdy toto se pomalu ale jistě začíná čím dál více stupňovat. Dne [datum] došlo k vyhrožování zabitím střelnou zbraní. 78 Usnesením Policie České republiky v označené věci ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu proti žalobci pro zločin vraždy ve stádiu přípravy podle § 20 odst. 1 trestního zák. k § 140 odst. 2, odst. 3 písm. a) trestního zák., kterého se měl dopustit skutkem v usnesení popsaným tím, že od měsíce dubna 2011 vyhrožuje způsobením těžké újmy nebo zabitím verbálně nebo prostřednictvím hovorů a SMS zpráv mobilním telefonem své manželce [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 6. 2011, č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením ze dne 9. 8. 2011, č. j. [číslo jednací] byl žalobce vzat do vazby počínaje dnem [datum] od 13:40 hodin. Žalobce byl vazebně stíhán až do [datum], kdy byl z vazby propuštěn na svobodu. O jeho propuštění bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 2. 2012, č. j. [číslo jednací] Trestní řízení proti žalobci bylo pravomocně ukončeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2012, č. j. [číslo jednací], kdy rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 2. 2012, č. j. [číslo jednací] byl zrušen. Vrchním soudem v Praze bylo rozhodnuto o zproštění obžaloby pro skutek, pro který bylo trestní stíhání zahájeno, neboť označený skutek není trestným činem. Z odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], je možno seznat, že„ není sporu o tom, že vztahy mezi obžalovaným a poškozenou [příjmení] byly problematické již v předchozí době, než došlo k předmětným incidentům, nikoliv však již od samého počátku jejich manželství, jak tvrdí poškozená a z její výpovědi tak lze vyčíst zjevnou snahu obžalovaného vylíčit jako člověka, který jí ničil život po celou dobu jejich manželství“. Dále z odůvodnění je možno seznat, že„ zveličování problémů o průběhu jejich manželství napovídá tomu, že zjevně zveličovala i jednání obžalovaného v kritickém období, kdy dával najevo nespokojenost s přítomností poškozeného [příjmení]. Navíc z její vlastní výpovědi před Krajským soudem, ale i z dopisů adresovaných obžalovanému do vazby, zejména z jejích nabídek na vypořádání SJM v těchto dopisech obsažených vyplývá její zjevná snaha získat při majetkovém vyrovnání co nejvíc, když i dle syna [jméno] [celé jméno žalobce] její představa v tomto směru nebyla vůči otci spravedlivá“. Dále je možno seznat, že„ dle přesvědčení Vrchního soudu tedy šlo o konflikty, k nimž mezi manžely v době rozvodového řízení či těsně před ním zvláště hraje-li v nich podstatnou roli i majetek, který není zanedbatelné hodnoty jako k tomu je v daném případě, dochází zcela běžně a nelze je považovat za některak závažné“. Dle názoru Vrchního soudu však v uvedeném jednání obžalovaného nelze spatřovat žádný trestný čin, neboť toto jednání nelze podřadit pod jakoukoliv jinou skutkovou podstatu, které trestní zákon zná.„ Ovšem z provedených důkazů je zřejmé, že jednání poškozené [příjmení] v daném období vůči obžalovanému mělo obdobných charakter jako jednání obžalovaného vůči ní. Z její strany šlo zjevně o provokativní jednání směřující přinejmenším k tomu, aby zabránila obžalovanému v dalším užívání jejich společného domu a umožnila si tak jeho výlučné užívání pro sebe a svého nynějšího manžela, které by bylo možno stejně jako jednání obžalovaného považovat za schválnosti, byť na straně obžalovaného poškozenou zjevně vyprovokované. Protože stíhané jednání obžalovaného vyplývalo především ze vzájemného negativního postoje obou manželů stojících na hranici rozvodu jejich manželství, jak již shora rozvedeno, došel Vrchní soud k závěru, že není dána ani taková míra společenské škodlivosti jednání obžalovaného, aby měl být citovaný předpis uplatněn“.„ Ze všech těchto důvodů Vrchní soud podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. z podnětu odvolání obžalovaného napadený rozsudek zrušil a maje k tomu všechny zákonné předpoklady, které si vytvořil právě doplněným dokazováním, resp. opakováním důkazů provedených již před Krajským soudem, jak shora rozvedeno, podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci sám znovu rozhodl tak, že obžalovaného [celé jméno žalobce] podle § 226 písm. v) tr. ř. obžaloby zprostil, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. 79 Žalobce se v rámci trestního stíhání podrobil znaleckého zkoumání, o čemž svědčí psychologický posudek zpracovaný a založený v trestním spise [spisová značka] Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým byl proveden důkaz v projednávané věci. Z psychologického znaleckého posudku ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyní pro základní obor zdravotnictví, odvětví klinická psychologie, [číslo] znalecký úkon zapsán v deníku znalce pod [číslo] 2011, je možno uvést skutečnosti (ve vztahu k tvrzením žalované o závislosti žalobce na alkoholu jako jedna skutečnost, která by měla vést k disparitě podílů). Znalkyně uvedla„ že případné provokace ze strany poškozené v jednotlivých případech a možný vliv alkoholu na straně [anonymizována dvě slova] jak celou situaci tak probíhající konflikty a celkové vyladění posuzovaného přiostřit, viktimologické vlivy jsou možné. Nevyřešená situace manželského rozchodu bude do doby jejího ukončení negativně ovlivňovat psychickou rovnováhu posuzovaného“. Znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vypracovaný dne [datum], pod [číslo] z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie o duševním stavu posuzoval osobu žalobce a na položené otázky odpověděl, že„ pan [celé jméno žalobce] je jedincem se smíšenou poruchou osobnosti a je návykovým naduživačem alkoholu. Duševní chorobu ve vlastním smyslu, psychózou netrpí. Jeho psychický stav je stabilní. Měl by změnit zacházení s alkoholem. Může k tomu sám vyhledat odbornou pomoc, ale musí k tomu být i vnitřně motivován“. Znalec [jméno] [příjmení] doplnil znalecký posudek dne [datum], v němž odpověděl na otázky, že„ posuzovaný je schopen zdržet se začátku požití alkoholu. Jednal ve stavu opilosti prosté, nebylo zjištěno nic, co by dovolovalo úvahy o možnosti ebriety komplikované, ve stavu patické opilosti nebyl“. 80 V trestním řízení byla posuzována i osobnost žalované znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], pod č. znalce v deníku [číslo] 2011 pro obor znalecké činnosti zdravotnictví, odvětví klinická psychologie. Závěry znaleckého posudku je možno citovat, že„ intelektové schopnosti D. [příjmení] lze globálně hodnotit jako nadprůměrné. Není poruchově strukturovanou osobností. Lze jí hodnotit jako aktivní, dominantní, asertivní, ambiciózní, cílevědomou, společenskou, materiálně zaměřenou s potřebou ocenění. Obecná věrohodnost jako psychická způsobilost právně vnímat, hodnotit, rozlišovat, zapamatovat si a vybavit prožité události je spolehlivá. Vylučuji poruchy percepčně kognitivních funkcí, logických myšlenkových operací, paměti, vědomí, nevyskytují se konfabulace, bájivá lhavost nebo extrémně vystupňovaná fantazie. Jednání obviněného [celé jméno žalobce] nezanechalo na poškozené [příjmení]. [příjmení] negativní trvalé psychické následky“. 81 Dle názoru soudu lze usuzovat, že manželství účastníků nebylo spokojeným soužitím, jak naznačují výsledky rozvodového řízení, trestní řízení vedené proti žalobci pro skutek, který se měl stát ještě za dobu trvání manželství (v dubnu 2011). Vztahy se nepodařilo sladit, byť účastníci v průběhu tohoto řízení se opakovaně pokoušeli o vypořádání společného majetku dohodou. V poslední fázi i zjevně aktivně k takové dohodě přistupovali. Vztahy se nepodařilo stabilizovat ani po rozvodu manželství účastníků, kdy za zmínku je možné uvést řadu soudních sporů, které byly vedeny (řízení Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], zahájené žalobkyní proti žalovanému, mimo jiné o úhradu daně z nemovitostí za rok 2011, rok 2012 a další nároky peněžitého charakteru, řízení u Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci [spisová značka], zahájené k návrhu žalované o nezaplacené dani z nemovitosti za rok 2017 a další nároky, řízení ve věci [spisová značka] o nezaplacené daně z nemovitostí a další platby za roky 2014 a následující, řízení u Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci [spisová značka] zahájené k návrhu žalované o vrácení daru). 82 Lze usuzovat, že žalovaná byla v manželství tím aktivnějším účastníkem, iniciativnějším, který se podílel na nabytí věcí, jejich udržení do společného majetku (vnosy žalované do společného majetku, sjednávání úvěrů či půjček, výdělek z pracovního poměru). Žalovaná od [datum] pracovala jako vedoucí odboru na Úřadu městského obvodu [část obce]. Předložené platové výměry dokládají její výdělky od roku 1997 v rozpětí od 2 650 Kč až do částky 15 090 Kč od [datum]. Žalobce v době manželství vykonával podnikatelskou činnost. Dle žalované veškeré finanční prostředky si ponechával pro svou potřebu, zejména pro nákup alkoholu. Žalobce namítl, že peněžní prostředky do společné domácnosti také přinášel. Nebyla u žalobce shledána patologická opilost (jak se podává z trestního řízení). 83 Dle názoru soudu lze usuzovat, že žalobce ve vztahu a v jeho postoji k manželství a společným hodnotám, jakož i společnému majetku, byl tím pasivnějším účastníkem. Nechoval se však takovým způsobem (v řízení nebylo prokázáno), že by společný majetek např. poškozoval, snižoval jeho hodnotu či se dopouštěl jiného negativního jednání v intenzitě jednání zavrženíhodného či rozporného s dobrými mravy a hodnocené k odklonu od principu rovnosti podílu. Nebylo prokázáno, že by se žalobce dopouštěl domácího násilí, nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody. Situace mohla být ovlivněna dle názoru soudu vedeným trestním stíháním žalobce. Po dobu 8 měsíců byl stíhán vazebně. Skutku, pro který bylo trestní stíhání zahájeno obžalobou, byl následně zproštěn, neboť stíhaný skutek nebyl trestným činem ani jiným protiprávním jednáním. 84 V občanskoprávním řízení je soud vázán podle § 135 odst. 1 o. s. ř. rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správný delikt, postižitelný dle zvláštních předpisů a kdo jej spáchal. 85 V posuzované věci bylo zjištěno, že žalobce nebyl v trestním řízení pravomocně odsouzen. Trestní stíhání proti němu skončilo zprošťujícím rozsudkem. Důvody, které k tomu Vrchní soud v Praze vedly, vyjádřil ve shora citovaném rozsudku ze dne [datum], kdy takový závěr učinil soud na základě provedeného dokazování. 86 Vnosy žalované do společného majetku je třeba oddělovat od skutečností, které by měly vést k disparitě. Pro vypořádání vnosů, kterými jeden z manželů přispěl na pořízení společného majetku ze svého odděleného majetku, je zákonnou úpravou § 149 odst. 2 věta druhá obč. zák. 87 V posuzované věci je soud názoru, že v řízení nebyly prokázány takové výjimečné skutečnosti, které by odůvodňovaly odchýlit se od zákonného hlediska rovnosti podílů podle § 149 odst. 2 obč. zák. 88 Vypořádání stanovil při zachování rovnosti podílů dle zákonného pravidla. 89 Dříve než soud provede výpočet finančního vyrovnání podílů ještě zmiňuje, že do masy společného jmění manželů nezahrnul žalovanou tvrzenou pohledávku vůči synovi účastníků [jméno] ve výši 240 000 Kč. V řízení bylo tvrzeno, že se jedná o závazek z titulu půjčky na byt v domě s tím, že peníze budou vráceny až dlužník bude moci. V tomto případě je třeba aplikovat právní úrpavu § 564 obč. zák. (zák. č. 40/64 Sb.), dle kterého doba plnění byla ponechána na vůli dlužníka. Takové tvrzení je prokázáno výpovědí žalované i čestným prohlášením syna [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum]„ Peníze mi vrátíte za byt z mojí půjčky až na to budete mít“. Soud přijal právní názor, že nenastala splatnost předmětného závazku. Tedy závazek není soudně vymahatelný. Účastníkům naznačil, že věřitel má právo podle § 564 obč. zák. podáním žaloby se domáhat určení doby plnění. 90 V rámci tohoto řízení o vypořádání společného jmění manželů soud proto nemohl tento závazek vypořádávat. Do masy společného jmění manželů jej nezahrnul. 91 Žalovanou uvažované vnosy ve výši 1 147 117 Kč byly použity v rozsahu 1 032 117 Kč jako investice do stavby domu [adresa] a do nové truhlárny. V rozsahu částky 80 000 Kč investice do původní truhlárny [adresa] a na pořízení společných pozemků vynaložena částka 35 000 Kč. 92 Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že celkově majetek v aktivech tvořící masu společného jmění manželů byl oceněn na 6 228 777,80 Kč. Při zachování rovnosti podílů by na žalobce připadl z aktiv podíl vyjádřený peněžní částkou 3 113 388,90 Kč, stejná částka by vyjadřovala podíl žalované. Žalobce čerpá majetek v celkové výši 1 294 965,30 Kč (v částkách v odůvodnění tohoto rozsudku uvedených). Žalobce by tedy čerpal o 1 819 423,60 Kč méně než by činil jeho zákonný podíl. 93 Žalovaná vypořádáním získává majetek v ceně 4 933 812,50 Kč (v částkách shora uvedených). Žalovaná by tak čerpala o 1 819 423,60 Kč více než by činil její zákonný podíl. 94 Pasiva v řízení byla prokázána ve výši 598 041,80 Kč. Společné závazky účastníků žalovaná přebírá v plném rozsahu. Oproti tomu žalobce ze společných závazků ničeho nepřebírá. Při rovnosti podílů by se na společných závazcích měli účastníci podílet každý rovným dílem, tedy každý částkou 299 020,90 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná přebírá veškeré závazky, tedy na závazcích přebírá o 299 020,90 Kč více než by činil její podíl. Žalobce by tak měl žalované na závazcích zaplatit 299 020,90 Kč. 95 Žalovaná by měla žalobci na vypořádání podílu zaplatit částku 1 819 423,60 Kč. Oproti tomu žalobce by měl žalované na závazcích zaplatit 299 020,90 Kč. Žalovaná by měla tedy žalobci zaplatit na vypořádání podílu částku 1 520 402,70 Kč. 96 Žalovaná uplatnila pohledávku za masou společného jmění manželů ve výši 1 147 117 Kč, která byla zohledněna postupem podle § 149 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Žalovaná má právo na uhrazení této částky. Pokud by měla žalobci zaplatit na vypořádání podílu částku 1 520 402,70 Kč, oproti tomu má pohledávku za masou SJM ve výši 1 147 117 Kč, měla by tak žalobci na vypořádání podílu zaplatit částku 373 285,70 Kč. 97 Žalované soud uložil uvedenou částku žalobci zaplatit. Představuje finanční vypořádání podílu. 98 Při úvaze o lhůtě k plnění soud zohlednil ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., výši částky, majetkovou situaci žalované. Povolil plnění ve lhůtě delší než je zákonná, která činí tři dny od právní moci rozsudku. Dle názoru soudu šestiměsíční lhůta počítaná od právní moci toho rozsudku je lhůtou, která žalované umožňuje plnit závazek vyplývající z tohoto řízení. 99 Postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení při zohlednění, že úspěch účastníků je možno hodnotit jako částečný při zohlednění předmětu sporu, kterým je tzv. iudicium duplex, kdy oba účastníci mají právní zájem na výsledku tohoto řízení. Předmětem bylo vypořádání společného jmění manželů. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení proti druhému účastníkovi. 100 Postupem podle § 148 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků zaplatit státu náklady znalečného, které v řízení vznikly a nebyly zcela pokryty zálohou. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. 101 Řízení si vyžádalo náklady na vypracované znalecké posudky v následujícím rozsahu. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] ve výši 35 375 Kč, o kterém bylo pravomocně rozhodnuto usnesením ze dne 24. 9. 2018, č. j. [číslo jednací]. Dále znalečné znalce [celé jméno znalce] ve výši 3 550 Kč, přiznané pravomocným usnesením ze dne 30. 4. 2019, č. j. [číslo jednací]. Znalečné znalce [celé jméno znalce] ve výši 6 000 Kč, přiznané pravomocným usnesením ze dne 30. 4. 2019, č. j. [číslo jednací]. Znalečné v celkové výši 44 925 Kč. Žalovaná složila zálohu ve výši 10 000 Kč. Rovným dílem jsou účastníci povinni se na nákladech, které platils stát, podílet, a to ve výši 22 462,50 Kč. Tato částka byla uložena žalobci. Žalované byla uložena částka 12 462,50 Kč při odečtení zálohy. Důvody pro neuložení této povinnosti účastníkům soud neshledal.

102. Lhůtu k plnění uložil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení