9 C 224/2021- 153

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro určení vlastnického práva a pro nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti dvou ideálních třetin na nemovitých věcech, tedy na pozemku označeném jako stavební parcela č. St. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení příslušná k části [územní celek], na pozemku označeném jako stavební parcela č. St. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba bez čp/če – stavba technického vybavení, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – ostatní plocha, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – trvalý travní porost, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – ostatní plocha, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – ostatní plocha, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – trvalý travní porost, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – trvalý travní porost, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – trvalý travní porost, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – ostatní plocha, na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – ostatní plocha a na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] – trvalý travní porost, vše zapsáno v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] vedeném pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [anonymizováno].

II. Nahrazuje se projev vůle žalované k uzavření kupní smlouvy se žalobcem v tomto znění: KUPNÍ SMLOUVA dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami: Smluvní strany: [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupena jediným členem představenstva [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec a číslo], PSČ [PSČ] na straně jedné jako prodávající (dále také jen jako„ Prodávající“) a [celé jméno žalobce], [rodné číslo] bytem [adresa žalobce] na straně druhé jako kupující (dále také jen jako„ Kupující“) společně dále také jen jako„ Smluvní strany“ či„ Účastnící“ Článek

I. Úvodní ustanovení 1.

1. Prodávající tímto prohlašuje, že vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/3 z celku na následujících nemovitostech: pozemek parc. číslo St. [anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení pozemek parc. číslo St. [anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha pozemek parc. [číslo] druh pozemku trvalý travní porost pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha pozemek parc. [číslo] druh pozemku trvalý travní porost pozemek parc. [číslo] druh pozemku trvalý travní porost pozemek parc. [číslo] druh pozemku trvalý travní porost pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha pozemek parc. [číslo] druh pozemku ostatní plocha pozemek parc. [číslo] druh pozemku trvalý travní porost vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], část [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [anonymizováno]. Spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/3 z celku na výše uvedených nemovitostech je dále pro účely této smlouvy označován také jen jako„ Předmět převodu“. 1.

2. Prodávající dále prohlašuje, že: a) na Předmětu převodu neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva, právo nájmu či jiná práva či povinnosti, která by Straně kupující jakkoliv ztěžovala nebo znemožňovala výkon jejího vlastnického práva, b) před uzavřením této smlouvy neuzavřela se třetí osobou žádnou kupní smlouvu či smlouvu o smlouvě budoucí kupní ohledně Předmětu převodu či jinou smlouvu, jejímž předmětem je převod vlastnického práva nebo zatížení Předmětu převodu např. zástavním právem, věcným břemenem apod., c) po uzavření této smlouvy Předmět převodu nijak nepřevede ani nezatíží závazky ve prospěch třetích osob, zejména právem zástavním, věcným břemenem, předkupním právem nebo např. právem nájmu, d) ke dni uzavření této smlouvy nebylo vůči Prodávající zahájeno insolvenční řízení a není jí známo, že by na ni byl podán insolvenční návrh, dále prohlašuje, že vůči ní není vykonatelné žádné rozhodnutí orgánu veřejné moci a že neexistuje ani žádná jiná veřejná či soukromá listina, která by mohla být podkladem pro podání návrhu na nařízení exekuce či výkon rozhodnutí, e) nemá ani žádné jiné nedoplatky na daních nebo na poplatcích, ani nedoplatky či dluhy, na základě kterých by mohl vzniknout jakýkoli závazek či omezení týkající se smlouvy (např. zákonné zástavní právo, soudcovské zástavní právo, zástavní právo, věcné břemeno apod.), a které by mohly vést k omezení práv nakládat s Předmětem převodu a k případnému uspokojení nároků třetích osob zpeněžením Předmětu převodu či u nichž by došlo k přechodu na Kupujícího, f) je oprávněna tuto smlouvu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené. 1.

3. Kupující prohlašuje, že je oprávněn tuto smlouvu uzavřít a plnit závazky v ní obsažené, že neexistuje žádný závazek vůči jiné osobě, ani nárok státu, finančního úřadu nebo jiného orgánu státní správy nebo samosprávy, který by Kupujícímu bránil uzavřít a plnit tuto smlouvu a že nebylo vůči němu zahájeno insolvenční řízení a že mu není známo, že by na něho byl podán insolvenční návrh. Článek

II. Předmět smlouvy 2.

1. Prodávající touto smlouvou prodává Kupujícímu Předmět převodu se všemi právy a povinnostmi, se všemi součástmi a veškerým příslušenstvím, a to za kupní cenu sjednanou v čl. III. odst. 3.1. této smlouvy, a Kupující Předmět převodu se všemi právy a povinnostmi, všemi součástmi a příslušenstvím, od Prodávajícího do svého vlastnictví kupuje za kupní cenu uvedenou v čl. III., odst. 3.1. této smlouvy. 2.

2. Prodávající se touto smlouvou zavazuje odevzdat Kupujícímu Předmět převodu se všemi právy a povinnostmi a se všemi součástmi a veškerým příslušenstvím, a umožnit Kupujícímu nabýt k Předmětu převodu vlastnické právo. Kupující se zavazuje Předmět převodu převzít a zaplatit Prodávající kupní cenu sjednanou v čl. III. odst. 3.1. této smlouvy. Článek

III. Kupní cena a související ujednání 3.

1. Účastníci této smlouvy se dohodli na kupní ceně za Předmět převodu ve výši: 4.000.000 Kč (slovy: Čtyřimilióny korun českých) (dále jen„ Kupní cena“). 3.

2. Kupní cena ve výši 4.000.000 Kč bude uhrazena do 3 (tří) pracovních dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva Kupujícího k Předmětu převodu do katastru nemovitostí. Článek

IV. Předání a užívání nemovitostí 4.

1. Kupující prohlašuje, že se seznámil s právním i faktickým stavem Předmětu převodu, jakož i s přístupem k němu a se stavem jeho vybavení již před podpisem této smlouvy a v tomto stavu Předmět převodu a jeho vybavení přebírá. 4.

2. Předmět převodu bude Kupujícímu předán v dohodnutém stavu nejpozději do 5 (pěti) dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva k Předmětu převodu ve prospěch Kupujícího do katastru nemovitostí. 4.

3. O řádném protokolárním předání Předmětu převodu sepíší Účastníci písemný protokol, jenž bude obsahovat minimálně tyto údaje: den předání, faktický stav Předmětu převodu, soupis zjištěných závad a den jejich odstranění, stav a čísla všech měřičů energií a médií, počet předaných klíčů, vyjádření a podpisy Smluvních stran. Každá ze Smluvních stran obdrží jedno vyhotovení předávacího protokolu. Do okamžiku protokolárního předání nese Prodávající odpovědnost za případně vzniklé škody na Předmětu převodu a zavazuje se hradit náklady spojené s vlastnictvím a s užíváním Předmětu převodu do dne jeho předání. Od okamžiku protokolárního předání nese odpovědnost za případné vzniklé škody na Předmětu převodu Kupující a zavazuje se hradit náklady spojené s vlastnictvím a s užíváním Předmětu převodu ode dne jeho předání. 4.

4. Pro případ, že se některá ze stran ocitne v prodlení s předáním, resp. s převzetím Předmětu převodu, je povinna zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení s předáním, resp. převzetím. Tím není dotčeno právo oprávněné strany na náhradu škody. 4.

5. Smluvní strany ve vzájemné součinnosti zajistí neprodleně po předání Předmětu převodu u příslušných organizací převod veškerých dodávek služeb, energií a médií patřících k Předmětu převodu z Prodávající na Kupujícího a Prodávající se zavazuje neprodleně uhradit všechny své závazky vůči dodavatelům energií a služeb. 4.

6. Prodávající je povinna zajistit, aby adresa Předmětu převodu nebyla vedena jako adresa jejího sídla. Prodávající výše uvedené rovněž zajistí u všech osob, které Předmět převodu užívaly společně s ní. Prodávající dále prohlašuje, že adresa Předmětu převodu není sídlem právnické osoby, jejímž majitelem či statutárním orgánem byl nebo je Prodávající, popř. osoba, která užívala Předmět převodu spolu s Prodávající. Smluvní strany si dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč (slovy: pět tisíc korun českých), kterou je povinna zaplatit Prodávající Kupujícímu v případě nesplnění povinnosti vyplývající z tohoto odstavce nebo pokud se prohlášení zde uvedená ukážou být nepravdivá. 4.

7. Smluvní strany dále výslovně prohlašují, že mezi nimi nedošlo k jakýmkoli vedlejším ujednáním uvedeným v ustanovení § 2128 Občanského zákoníku (zejména pak k ujednání o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce, jakož i pro ujednání o koupi na zkoušku). Článek

V. Převod vlastnického práva Úhrada daní a poplatků 5.

1. Vlastnické právo k Předmětu převodu nabývá Kupující vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž právní účinky vkladu nastanou na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o jeho povolení k okamžiku, kdy bude návrh na vklad vlastnického práva doručen příslušnému katastrálnímu úřadu. 5.

2. Smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí podle této smlouvy je oprávněn doručit příslušnému Katastrálnímu úřadu Kupující. Správní poplatek hrazený při podání návrhu na vklad hradí Kupující. 5.

3. V případě, že katastrální úřad zamítne, a to z jakéhokoliv důvodu, návrh na povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch Kupujícího do katastru nemovitostí, zavazují se Smluvní strany poskytnout si vzájemně součinnost, aby v takovém případě došlo k odstranění příslušných vad, event. k uzavření nové kupní smlouvy, a to nejpozději do jednoho měsíce od právní moci zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu. Pro případ, že některá ze Smluvních stran nesplní tuto povinnost, sjednaly si smluvní strany smluvní pokutu ve výši 5% (slovy: pět procent) z Kupní ceny. Shora uvedenou smluvní pokutu se povinná strana zavazuje uhradit nejpozději do 5 ti pracovních dnů ode dne doručení písemné výzvy k zaplacení smluvní pokuty ze strany oprávněné strany. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. Článek

VI. Závěrečná ustanovení 6.

1. Tato smlouva je sepsána ve třech vyhotoveních, z nichž každý z Účastníků smlouvy obdrží po jednom z nich a jedno vyhotovení bude použito pro účely vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž Smluvní strany vlastnoručním podpisem této smlouvy zároveň stvrzují převzetí každého jednoho takového vyhotovení této smlouvy podepsané všemi Smluvními stranami do vlastních rukou a své dispozice. 6.

2. Veškerá předchozí ujednání v písemné či ústní podobě mezi Smluvními stranami této smlouvy týkající se jejího předmětu pozbývají podpisem této smlouvy platnosti. 6.

3. Neplatnost nebo neúčinnost některého z ustanovení této smlouvy neovlivní platnost a účinnost jejích ostatních ustanovení. V případě, že některé z ustanovení této smlouvy pozbude platnosti, Smluvní strany se zavazují k nahrazení takového neplatného nebo neúčinného ustanovení novým, které bude nejblíže odpovídat účelu a smyslu ustanovení původního. 6.

4. Tato smlouva může být měněna jen po vzájemné dohodě Smluvních stran, a to formou vzestupně číslovaných písemných dodatků sepsaných na téže listině a podepsaných všemi Smluvními stranami. 6.

5. V případě, že je na některé ze Smluvní stran více osob, jsou tyto osoby povinny k zaplacení společně a nerozdílně. 6.

6. Tato smlouva vstupuje v platnost a nabývá účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. 6.

7. Účastníci smlouvy po jejím přečtení výslovně prohlašují, že jsou plně svéprávní, že tato smlouva byla sepsána dle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, a nikoliv v tísni, či za nápadně nevýhodných podmínek, tuto smlouvu si před podpisem řádně a důkladně přečetli a veškerým ustanovením rozumí a souhlasí s nimi, na důkaz čeho níže připojují své vlastnoruční podpisy. V [obec] dne ………………… V [číslo] Prodávající Kupující

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 292 714,10 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 24. 8. 2021 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud určil, že žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideálních dvou třetin k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Dále se domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy, kterou by žalovaná uvedený spoluvlastnický podíl převedla na žalobce za kupní cenu 4 000 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je spoluvlastníkem ideální jedné třetiny předmětných nemovitých věcí. Žalovaná svůj spoluvlastnický podíl nabyla kupní smlouvou ze dne 16. 6. 2020, kdy jí původní spoluvlastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající převedli každý ideální třetinu nemovitých věcí. Žalobce se dovolával toho, že ze strany prodávajících došlo k porušení jeho zákonného předkupního práva, když mu prodávající nenabídli své spoluvlastnické podíly ke koupi. Tím došlo k porušení ustanovení § 1124 odst. 1 o. z. ve znění platném do 30. 6. 2020, protože povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi ve smyslu ust. § 2143 o. z. dospěla přede dnem účinnosti zákona č. 163/2020 Sb. Žalobce z důvodu porušení svého předkupního práva uplatnil právo na převod podílu žalovanou výzvou ze dne 6. 8. 2021, přičemž poskytl lhůtu k dobrovolnému splnění povinnosti do 19. 8. 2021. V této lhůtě si žalobce opatřil prostředky ve výši 4 000 000 Kč na úhradu kupní ceny odpovídající kupní ceně sjednané ve smlouvě ze dne 16. 6. 2020. V poslední den lhůty, tj. dne 19. 8. 2021, sepsali žalovaná a prodávající [příjmení] souhlasné prohlášení o odstoupení od kupní smlouvy z důvodu uvedeného v § 2106 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, tedy pro podstatné porušení kupní smlouvy v důsledku vadného plnění. Ve stejný den prodávající uzavřeli novou kupní smlouvu, kterou své podíly převedli na [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa]. Vkladové řízení týkající se převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu zpět na prodávající bylo zahájeno dne 20. 8. 2021 a je vedeno pod [číslo jednací]. Vkladové řízení týkající se převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům z prodávajících na [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zahájeno rovněž dne 20. 8. 2021 a je vedeno pod [číslo jednací]. Žalovaná společnost a [právnická osoba] [anonymizováno] jsou právnické osoby vzájemně propojené osobou [jméno] [příjmení], který je jediným členem představenstva žalované a jediným jednatelem a společníkem [právnická osoba] [anonymizováno] Po uzavření první kupní smlouvy s účinností od 1. 7. 2020 došlo ke změně právní úpravy předkupního práva. Zákonné předkupní právo bylo nadále omezeno pouze na případy založení spoluvlastnictví pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností, při které nemohou spoluvlastníci svá práva a povinnosti již počátku ovlivnit. Žalobce se dovolával toho, že žalovaná odstoupila od kupní smlouvy právě proto, aby se vyhnula povinnosti převést svůj spoluvlastnický podíl na žalobce. Pro odstoupení od kupní smlouvy přitom nebyl dán žádný důvod, neboť v kupní smlouvě nebyly žádné důvody odstoupení smluvními stranami ujednány a nemohlo dojít ani žádnému podstatnému porušení kupní smlouvy. O účelovosti odstoupení od kupní smlouvy svědčí to, že ve stejný den, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, uzavřeli prodávající další kupní smlouvu se [právnická osoba] [anonymizováno] Odstoupení od kupní smlouvy tak nemůže být platným právním jednáním. Vlastníkem spoluvlastnického podílu je stále žalovaná. Postup žalované je pouhým obcházením institutu předkupního práva, přičemž takové jednání je v rozporu s dobrými mravy a nemůže mu být přiznána jakákoliv ochrana. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení spoluvlastnického práva žalované, když jednáním žalované bylo zasaženo do jeho vlastnického práva. Určením spoluvlastnického práva žalované dojde k zachování účinků zákonného předkupního práva ve prospěch žalobce, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že odstoupení od původní kupní smlouvy je ve spojení s následným uzavřením další kupní smlouvy ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno] zcela účelové. Za účelem naplnění svého předkupního práva se žalobce rovněž domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, jejímž předmětem by byl spoluvlastnický podíl žalované na nemovitých věcech. Toto právo žalobce uplatnil podle ustanovení § 2144 občanského zákoníku.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Nesporovala, že dne 22. 6. 2020 uzavřela s prodávajícími [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], kupní smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu prodávajících o velikosti id. 2/3 na sporných nemovitých věcech, a to za kupní cenu ve výši 4 000 000 Kč. Vůle stran směřovala k tomu, aby byl spoluvlastnický podíl prodávajících převeden platně a bez právních vad na žalovanou. V době, kdy bylo mezi prodávajícími a žalovanou jednáno o převodu spoluvlastnického podílu, byla již přijata změna občanského zákoníku zákonem č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen„ novela“), kdy touto novelou bylo široké předkupní právo spoluvlastníků, zakotvené v § 1124 občanského zákoníku, zrušeno, resp. zúženo na velmi specifické situace. Toto bylo opakovaně deklarováno i směrem k veřejnosti. V situaci, kdy dne 22. 6. 2020, byla podepisována kupní smlouva (tedy 8 dní před zrušením daného předkupního práva), již v době, kdy byla novela přijata, a návrh na vklad byl podán až po účinnosti této novely, má žalovaná za to, že nárok žalobce není důvodný a je třeba jej posoudit jako v rozporu s dobrými mravy. Za situace, kdy do účinnosti novely zbývalo pouhých 8 dní, podpis smlouvy byl proveden až po jejím přijetí a návrh na vklad byl podán až po účinnosti této novely, příčí se dobrým mravům a veřejnému pořádku, aby žalobce zřejmě toliko z formálního pochybení stran při uzavření kupní smlouvy dovozoval práva, kterých se jinými způsoby domoci nemůže. Žalovaná nebyla prodávajícími informována o skutečnosti, že prodávající v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne 22. 6. 2020 neinformovali žalobce jako zbylého spoluvlastníka převáděných pozemků o prodeji pozemků, tedy že nebylo vyřešeno tehdy existující zákonné předkupní právo žalobce jako spoluvlastníka. Prodávající v rámci kupní smlouvy naopak prohlásili, že„ na předmětu převodu neváznou žádné dluhy … či jiná práva a povinnosti, která by Straně kupující stěžovala či znemožňovala výkon jejího vlastnického práva“. Tomuto prohlášení žalovaná samozřejmě věřila a v dobré víře v pravdivost tohoto prohlášení prodávajících žalovaná kupní smlouvu uzavírala. Prodávající jinak veškeré právní závady do kupní smlouvy výslovně uvedli. Jestliže prohlášení nebylo pravdivé, byla žalovaná uvedena v omyl, a pak je kupní smlouva neplatná od počátku (za takových podmínek by žalovaná kupní smlouvu neuzavřela) respektive nepravdivost takového prohlášení představuje právní vadu, zatěžující předmět převodu, a současně podstatné porušení smlouvy. Z toho důvodu žalovaná, po uplatnění (domnělého) práva žalobce, od kupní smlouvy odstoupila, a to dopisem datovaným dne 20. 8. 2021 (resp. prohlásila kupní smlouvu za neplatnou). Odstoupení jednatel žalované osobně předal původním prodávajícím, kteří odstoupení převzali, přiznali, že s ohledem na zánik zákonného předkupního práva o pár dnů později se spoluvlastníkem prodej žalované neprojednali, resp. nečekali pro podpis smluv na uplynutí zákonné lhůty. Prodávající své pochybení vůči žalované uznali, postoj žalované (v tom duchu, že pro ni není akceptovatelné mít nemovitosti zatížené právní vadou) pochopili a poskytli žalované součinnost v podobě podpisu souhlasného prohlášení o odstoupení od kupní smlouvy. Odstoupením od smlouvy kupní smlouva zanikla s účinky ex tunc. Žalobce netvrdí byť jen jediný důvod, proč by odstoupení od smlouvy nemělo být platné. Nemůže jít o porušení dobrých mravů, jak se snaží žalobce implikovat, neboť naopak žalovaná byla v dobré víře, že řádně nabývá předmětný spoluvlastnický podíl. Podle judikatury platí, že jednání, kterým oprávněná strana využila svého zákonného práva odstoupit od smlouvy podle § 345 odst. 1 obch. zák., nemůže být kvalifikováno jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, či výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 616/2005 ze dne 28. března 2006). Jen těžko může být odstoupení od smlouvy v rozporu s dobrými mravy, pokud žalovaná skutečnost, pro kterou bylo odstoupeno, nezpůsobila a ani ji jinak nezapříčinila. Jinými slovy, odstoupení od kupní smlouvy byla toliko zákonem předvídaná reakce na tvrzené právní skutečnosti, jejichž vznik ovšem za žádných okolností nemohl být ve sféře žalované. Pokud tedy žalovaná situaci nezpůsobila, jen těžko může být odstoupení pro objektivní právní vady předmětu převodu dle kupní smlouvy považováno za rozporné s dobrými mravy. Ke dni podání žaloby (24. 8. 2021) tedy žalovaná již nebyla vlastníkem předmětných pozemků, protože od kupní smlouvy odstoupila, tudíž není vůbec pasivně legitimována být účastníkem tohoto řízení. Žalovaná poukázala na to, že judikatura dovolacího soudu v minulosti dovodila, že i uplatnění zákonného předkupního práva může být považováno za rozporné s dobrými mravy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2003, sp. zn. 33 Odo 178/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 364/2007), zejména pokud je učiněno jako reakce na spory, čímž se snaží (žalobce) obejít zákon při řešení neshod spoluvlastníků při správě společného majetku. Po přezkoumání jednání žalobce lze naopak dovodit, že je to právě jeho jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Ze strany žalobce jde již o několikátý pokus, jak nemovitosti ovládnout, kdy předchozí snahy selhaly, jednoduše proto, že žalobce není v právu. Žalobce přitom spoluvlastnický podíl na nemovitostech nabyl dne 30. října 2013 v rámci elektronické dražby podílu [jméno] [příjmení], tj. evidentně podnikatelsky s cílem následně nemovitosti ovládnout. Žalobce několikrát vedl spor se zbývajícími spoluvlastníky. Mj. je u zdejšího soudu od roku 2016 pod sp. zn. 7 C 94/2016 vedeno řízení, v němž je řešeno zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Pokud žalobce již v roce 2016 projevil vůli nesetrvávat ve spoluvlastnictví, mělo by uvedené řízení byt dokončeno prioritně; navíc s meritorně stejným výsledkem.

3. Žalobce na podané žalobě i po provedeném dokazování v plném rozsahu setrval. Sama žalovaná připouští, že žalobce dlouhodobě projevoval zájem o získání podílů dřívějších spoluvlastníků. Argumentace, že smlouva o převodu podílů na žalovanou byla uzavřena pouhých osm dnů před změnou právní úpravy předkupního práva, je nepřípadná. Žalobce nesouhlasil ani s argumentací, že žalovaná společnost byla oprávněna od smlouvy odstoupit, protože ji prodávající [příjmení] neupozornili na existenci předkupního práva žalobce. Žalovaná společnost má v předmětu podnikání mj. nakládání s nemovitostmi, je proto třeba pohlížet na ni jako na odborníka v dané oblasti. Neznalost zákona neomlouvá a kupující je povinen při uzavření smlouvy postupovat s náležitou péčí a prověřit rozhodné skutečnosti. Kupující tedy nemohl a neměl spoléhat pouze na informace od prodávajících. V tomto směru žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1480/2020. Žalobce tak trval na tom, že odstoupení od smlouvy bylo neplatným jednáním a že žalovaná společnost je nadále spoluvlastníkem sporných nemovitostí.

4. Rovněž žalovaná po provedeném dokazování setrvala na své argumentaci a navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Je nesporné, že přinejmenším od roku 2016 nechtěly strany servat ve spoluvlastnickém vztahu, když vztahy mezi nimi byly narušené. Dále je nepochybné, že původní spoluvlastníci [příjmení] jako strany kupní smlouvy uzavřené se žalovanou evidentně zamýšleli platně převést na žalovanou své ideální 2/3 celku. Při uzavírání smlouvy rozhodně nepochybila žalovaná. Kupní smlouvu sepisoval zástupce dřívějších spoluvlastníků [anonymizováno], přičemž i s vědomím žalované v ní byly popsány vady a spory týkající se převáděných nemovitostí. Nebylo však uvedeno, že zde existuje nevyřešené zákonné předkupní právo žalobce k podílům [anonymizováno]. Skutečnost, že tato okolnost ve smlouvě nebyla uvedena, nemůže jít k tíži žalované. Žalobní petit vykazuje vady. To se týká obou částí žaloby, takže nelze vyhovět žalobě na určení vlastnického práva a vady vykazuje rovněž petit týkající se žaloby na nahrazení projevu vůle. Splatnost kupní ceny má nastat až tři dny po vkladu vlastnického práva, což je v rozporu s původní smlouvou, kde byla splatnost upravena jinak. Hrozí tak spor o zaplacení kupní ceny, není zde možnost prodávajícího od smlouvy odstoupit. Žalobce si v tomto směru petit upravil tak, aby mu to vyhovovalo. Takové ustanovení smlouvy nemůže být akceptovatelné pro druhou stranu. Jde o neodstranitelnou vadu žalobního petitu. K průběhu řízení žalovaná uvedla, že opakovaně nedošlo k přerušení řízení na její návrhy, ačkoliv v mezidobí bylo rozhodnuto, že se má pokračovat v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a že má být rozhodnuto v uvedeném řízení. Soudem nebyly akceptovány návrhy žalované na doplnění dokazování. Tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces a zásady„ rovnosti zbraní“. Došlo rovněž k porušení principů, podle kterých mají obecné soudy rozhodovat (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. US 185/04, Pl. [osobní údaje žalobce] [číslo], Pl. 34/05, I US 643/04 a II US 3168/09).

5. Při jednání soudu dne 12. 5. 2020 žalovaná vznesla námitku podjatosti soudců zdejšího soudu, a to se zřetelem k procesním postupům v tomto řízení i v souvisejících řízeních, zejména v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Námitka směřovala zejména k postupu předsedkyně senátu rozhodující ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V této věci žalovaná opakovaně urgovala nařízení jednání, aniž by se dočkala jakékoliv odpovědi. Dle žalované předsedkyně senátu v uvedené věci vyčkává na rozhodnutí v této věci (9 C 224/2021), aby v řízení o vypořádání spoluvlastnictví vůbec nemusela konat.

6. Dle § 14 odst. 1, 4 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Dle § 15b odst. 1, 2 o.s.ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.

7. Soud předně dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná. Žalovaná námitku odůvodňuje nikoliv tím, že soudce vyřizující tuto věc (případně jiní soudci zdejšího soudu) je v takovém vztahu k účastníkům, k jejich zástupcům nebo k projednávané věci, pro který lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. Žalovaná naopak námitku podjatosti odůvodnila nesouhlasem s procesním postupem soudu v tomto řízení (opakované zamítnutí návrhu na přerušení řízení) a zejména pak v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (sp. zn. 7 C 94/2016), kdy bylo poukazováno na nečinnost soudu. Podle ust. § 14 odst. 4 o.s.ř. okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení nejsou důvodem k vyloučení soudce. Soud tak dovodil, že vznesená námitka podjatosti není důvodná. Námitka navíc byla uplatněna při jednání soudu, při kterém bylo dokončeno dokazování a byly předneseny závěrečné návrhy stran. Toto jednání pak bylo odročeno pouze za účelem vyhlášení rozsudku, což je i se zřetelem k obsáhlosti žalobního petitu legitimní postup. Z uvedených důvodů soud postupoval podle výše citovaného ust. § 15b odst. 2 o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by ji nejprve předložil nadřízenému soudu.

8. Soud ve věci provedl důkaz listinami a spisy, ze kterých učinil následující skutková zjištění:

9. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno], [list vlastnictví], bylo zjištěno, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na tomto listu vlastnictví, konkrétně pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - objekt k bydlení, příslušná k části [územní celek], pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba bez čp./če - stavba technického vybavení, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha a pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, a to žalobce v rozsahu ideální jedné třetiny celku a žalovaná v rozsahu ideálních dvou třetin celku. Žalobce nabyl podíl na nemovitých věcech na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu [exekutorský úřad] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno] ze dne 5. 11. 2013, které nabylo právní moci dne 8. 9. 2015. Žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020, právní účinky zápisu vlastnického práva žalované nastaly k 7. 7. 2021.

10. Z kupní smlouvy datované dnem 25. 5. 2020 soud zjistil, že [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávající prodali žalované jako kupující podíly na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro [územní celek], část [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno]. Jménem žalované smlouvu uzavíral jediný člen představenstva [jméno] [příjmení], narozen [datum]. Každý z prodávajících převáděl ideální jednu třetinu nemovitých věcí, celkem tedy byly předmětem převodu ideální 2/3 nemovitých věcí. Článek 1.2 smlouvy obsahoval další prohlášení strany prodávající. Pod písmenem a) bylo uvedeno, že strana prodávající v současné době vede u Okresního soudu v Trutnově soudní řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou předmětem převodu, jež probíhá pod sp. zn. 7 C 94/2016. Dále se uvádí, že prodávající v uvedeném řízení navrhují přikázání spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/3 celku ve vlastnictví [celé jméno žalobce] do svého vlastnictví a že v rámci tohoto řízení žalobce uplatňuje vůči straně prodávající nárok na vydání bezdůvodného obohacení na základě skutečnosti, že mu strana prodávající jako spoluvlastníkovi neumožňuje užívání výše uvedených nemovitých věcí (kdy tento nárok může být vyloučen k samostatnému řízení). Konečně se uvádí, že strana prodávající dále vede řízení o nahrazení projevu vůle, která jsou vedena u Okresního soudu v Trutnově. Pod písmenem b) tohoto bodu smlouvy strana prodávající prohlašuje, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva, právo nájmu či jiná práva či povinnosti, která by straně kupující jakkoliv ztěžovala nebo znemožňovala výkon jejího vlastnického práva. Pod písmenem h) uvedeného článku smlouvy se uvádí, že neběží žádné jiné spory, zejména soudní, vztahující se předmětu převodu, s výjimkou řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 94/2016 a dále řízení o nahrazení projevu vůle, která jsou vedena u Okresního soudu v Trutnově. Článek III. smlouvy upravuje cenu za předmět převodu ve výši 4 000 000 Kč. V odst. 3.2 smlouvy se uvádí, že část kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč již byla mezi stranami uhrazena, když tuto částku prodávající obdrželi před podpisem smlouvy, což potvrdili svým podpisem. V odst. 3.3 smlouvy bylo uvedeno, že zbývající část kupní ceny ve výši 3 000 000 Kč bude straně prodávající hrazena zápočtem vzájemných peněžitých pohledávek smluvních stran ve smyslu § 1982 občanského zákoníku. Dále bylo uvedeno, že strana prodávající má za stranou kupující pohledávku ve výši 3 000 000 Kč z titulu nároku na zaplacení této části kupní ceny dle této smlouvy. Strana kupující má za stranu prodávající pohledávku ve výši 3 000 000 Kč z titulu nároku na vrácení nesplacené zápůjčky dle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 5. 8. 2019 mezi stranou prodávající a stranou kupující. Smluvní strany tedy tímto na základě své shodně projevené vůle vzájemně započítaly výše specifikované pohledávky. Vzájemným zápočtem měly výše specifikované pohledávky obou stran smlouvy zcela zaniknout. Dle ověřovacích doložek podepsali smlouvu [jméno] [příjmení] dne 28. 5. 2020, [jméno] [příjmení] dne 16. 6. 2020 a [jméno] [příjmení] dne 22. 6. 2020. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, právní účinky zápisu vlastnického práva žalované nastaly ke dni 7. 7. 2021, zápis byl proveden dne 4. 8. 2021.

11. Z dopisu zaslaného zástupkyní žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] žalované dne 6. 8. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou, aby na něho převedla spoluvlastnický podíl ve velikosti dvou ideálních třetin na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [anonymizováno] za cenu 4 000 000 Kč. Tento požadavek žalobce odůvodnil tím, že při uzavření kupní smlouvy mezi prodávajícími [anonymizováno] a žalovanou jako kupující došlo k porušení předkupního práva žalobce dle § 1124 odst. 1 občanského zákoníku ve znění platném do 30. 6. 2020. Žalobce vyzval žalovanou k uzavření kupní smlouvy nejpozději do 19. 8. 2021 s tím, že v opačném případě žalobce přistoupí k zahájení soudního řízení. Přílohou dopisu byl samotný text kupní smlouvy, jejíhož uzavření se žalobce domáhal. Dopis byl doručen žalované dne 9. 8. 2021 (viz doklad č.l. 30).

12. Z dopisu žalované ze dne 18. 8. 2021, který byl adresován [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalovaná odstoupila od kupní smlouvy o prodeji nemovité věci pro podstatné porušení smlouvy. Konkrétně se toto právní jednání týkalo kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020, kterou došlo k převodu spoluvlastnického podílu o velikosti celkem ideálních dvou třetin na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro [územní celek], část [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno]. Právní jednání žalované bylo odvodněno takto:„ Při uzavírání smlouvy jsme vycházeli z toho, že tehdejší předkupní právo spoluvlastníka bylo mezi Vámi a zbývajícím spoluvlastníkem, p. [celé jméno žalobce], bytem [adresa], [číslo] [obec], vyřešeno, čemuž odpovídalo i prohlášení Vás jako prodávajících v kupní smlouvě (viz článek 1.2. kupní smlouvy). Dopisem ze dne 6. 8. 2021 byla naše společnost nicméně oslovena právním zástupcem p. [celé jméno žalobce] s tím, že toto zákonné předkupní právo p. [celé jméno žalobce] bylo porušeno, a p. [celé jméno žalobce] se domáhá po naší společnosti převodu shora uvedených nemovitých věcí. S ohledem na výše uvedené máme za to, že jde o neodstranitelnou vadu nemovité věci, a že se jedná o porušení kupní smlouvy podstatným způsobem, a v souladu s rel. ust. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2106 a násl.), odstupujeme od shora uvedené kupní smlouvy a požadujeme vrácení kupní ceny, a to bez zbytečného odkladu od doručení tohoto odstoupení. Doplňuji, že pokud by se ukázalo právo spoluvlastníka p. [celé jméno žalobce] jako neexistentní, lze považovat toto odstoupení za irelevantní. Děkujeme předem za promptní řešení situace.“ Dopis je podepsán [jméno] [příjmení], členem představenstva žalované.

13. Ze spisu [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec], sp. zn. V [číslo], bylo zjištěno, že dne 20. 8. 2021 v 9:06 hodin byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb.. Návrh se týkal nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro [územní celek], část [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno], konkrétně podílu o velikosti ideálních dvou třetin celku. Návrh byl podán shodně [jméno] a [jméno] [příjmení] a žalovanou. K návrhu byla připojena listina nazvaná„ Souhlasné prohlášení o odstoupení od kupní smlouvy o prodeji nemovité věci“. Výše uvedené osoby prohlásily, že ze strany žalované jako kupující bylo prodávajícím dne 19. 8. 2021 doručeno odstoupení od smlouvy podle ust. § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, a to od smlouvy kupní ze dne 25. 5. 2020. Dále se uvádí:„ Doručením odstoupení od smlouvy došlo k zániku vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitým věcem Kupujícího, a k obnovení vlastnického práva ke shora uvedeným movitým věcem Prodávajících (v režimu spoluvlastnictví, kdy každý z prodávajících vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3 na shora uvedených nemovitých věcech).“ Listina byla opatřena ověřenými podpisy zúčastněných osob (za žalovanou [jméno] [příjmení]). Katastrální úřad předmětný návrh na vklad zamítl rozhodnutím ze dne 17. 9. 2021. Tento postup byl odůvodněn tím, že katastrální úřad obdržel usnesení zdejšího soudu ze dne 26. 8. 2021, č.j. 9 C 224/2021 – 43, o nařízení předběžného opatření, jímž bylo žalované zakázáno nakládat s předmětnými nemovitostmi. Podle ustanovení § 76f odst. 2 o.s.ř. tak návrh na vklad práva pozbyl své právní účinky. Uvedené rozhodnutí katastrálního úřadu nabylo právní moci dne 4. 10. 2021.

14. Ze spisu [stát. instituce], Katastrálního pracoviště v [obec], sp. zn. V [číslo], bylo zjištěno, že dne 20. 8. 2021 v 9:09 hodin byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb.. V tomto případě bylo navrženo, aby došlo ke vkladu vlastnického práva k podílu na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro [územní celek], část [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno], konkrétně k podílu ve výši ideálních dvou třetin celku. Ke vkladu vlastnického práva mělo dojít ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno]., [IČO], se sídlem [adresa] [anonymizováno] [obec], zastoupené jednatelem [jméno] [příjmení]. Právním titulem, na jehož základě měla jmenovaná společnost nabýt spoluvlastnictví k nemovitým věcem, byla kupní smlouva ze dne 19. 8. 2021 uzavřená mezi prodávajícími [jméno] a [jméno] [příjmení] a kupující – [právnická osoba] [anonymizováno]. Text uvedené kupní smlouvy je v podstatné části zcela identický s textem kupní smlouvy datované dnem 25. 5. 2020, kterou uzavřeli prodávající [příjmení] a žalovaná jako kupující. Článek 1.2 kupní smlouvy obsahující prohlášení strany prodávající se liší pod písmeny a) a h) pouze v tom, že chybí odkaz na řízení o nahrazení projevu vůle, která jsou vedena u Okresního soudu v Trutnově. Jinak je text článku 1.2 obou smluv zcela shodný. Totožná jsou i znění článků II., IV. a V. obou smluv. Znění článků VI. obou smluv se liší pouze v tom, že ve smlouvě ze dne 19. 8. 2021 chybí odstavec, který je označen ve smlouvě ze dne 25. 5. 2020 jako odstavec 6.

2. Rozdílné je znění článků III. obou smluv. Ve smlouvě ze dne 19. 8. 2021 se uvádí, že se účastníci smlouvy dohodli na kupní ceně 4 000 000 Kč. Odstavec 3. 2 této smlouvy zní:„ Kupní cena byla v plném uhrazena před podpisem této Smlouvy, což smluvní strany podpisem této Smlouvy výslovně potvrzují.“ Katastrální úřad i v tomto případě návrh na vklad zamítl, a to rozhodnutím ze dne 29. 11. 2021. Tento postup byl odůvodněn tím, že předmět převodu – podíl ve výši 2/3 na převáděných věcech – je evidován ve vlastnictví žalované společnosti, nikoliv ve vlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří měli danou smlouvou své podíly prodat.

15. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 94/2016 bylo zjištěno, že žalobce podal dne 1. 6. 2016 proti žalovaným [jméno] [příjmení], narozené [datum], a [jméno] [příjmení], narozenému [datum], žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, kterých se týká i tento spor. Žalobce žalobu podával jako spoluvlastník ideální jedné třetiny nemovitostí, když svůj podíl nabyl na základě usnesení o příklepu vydaného dne 5. 11. 2013 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod č. j. [číslo jednací]. Žalovaní byli každý spoluvlastníkem ideální jedné třetiny nemovitostí. Žalobce konkrétně navrhl, aby soud svým rozhodnutím podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem zrušil a přikázal je do výlučného vlastnictví žalobce, kterému by současně uložil povinnost zaplatit na vzájemné vyrovnání každému ze žalovaných částku 707 000 Kč.

16. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 133/2016 bylo zjištěno, že žalobce podal proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne 29. 6. 2016 žalobu o zaplacení částky 204 231 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci jsou spoluvlastníky sporných nemovitostí. Uvedené nemovitosti užívala výlučně žalovaná, která současně vylučovala možnost užívání nemovitostí ze strany žalobce. Žalobce tak nemohl vykonávat své vlastnické právo k nemovitým věcem. Z tohoto důvodu se domáhal vydání náhrady za to, že byl z užívání nemovitých věcí jako spoluvlastník jejich ideální třetiny vyloučen. Náhrada byla požadována za dobu od 5. 11. 2013 do 31. 5. 2016. Usnesením ze dne 13. 4. 2017, č. j. 7 C 133/2016 – 159, došlo ke spojení obou věcí ke společnému řízení. Věci měly být nadále projednávány pod sp. zn. 7 C 94/2016. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 4. 2017.

17. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 94/2016, který byl dále veden ve vztahu k oběma projednávaným věcem, soud zjistil, že v řízení byly následně prováděny důkazy znaleckými posudky k určení obvyklé ceny nemovitých věcí a k určení výše náhrady za vyloučení žalobce z užívání předmětu spoluvlastnictví. Dne 14. 8. 2018 proběhlo jednání ve věci, které bylo odročeno na neurčito za účelem mediace. První setkání s mediátorem bylo nařízeno usnesením ze dne 26. 10. 2018 a v souvislosti s tím bylo jednání přerušeno na dobu tří měsíců. V rámci mediace došlo mezi účastníky ke shodě na podmínkách dohody o narovnání a na podmínkách soudního smíru, které měly řešit sporné otázky z obou řízení vedených u zdejšího soudu. K podpisu dohody o narovnání i dohody o uzavření soudního smíru mělo dojít dne 16. 4. 2019. Dne 15. 4. 2019 sdělila [jméno] [příjmení], že dohody o narovnání a o uzavření soudního smíru neuzavře. Usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. 7 C 94/2016 – 511, bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do doby pravomocného skončení řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 281/2019 a 16 C 245/2019. Usnesení nabylo právní moci dne 19. 3. 2020. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 1. 2021, č. j. 7 C 94/2016 – 525, bylo řízení přerušeno postupem dle § 110 o.s.ř. na shodný návrh účastníků. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 2. 2021. Dalším usnesením ze dne 7. 10. 2021, č. j. 7 C 94/2016 – 570, byla věc týkající se nároku na vydání bezdůvodného obohacení vyloučena k samostatnému řízení s tím, že toto bude dále vedeno pod původní sp. zn. 7 C 133/2016. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 10. 2021. Usnesením ze dne 12. 10. 2021, č.j. 7 C 94/2016 – 571, soud rozhodl, že se v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem pokračuje, protože důvod přerušení řízení odpadl. Usnesením ze dne 4. 11. 2021, č. j. 7 C 94/2016 – 600, soud připustil na základě návrhu žalobce, aby do řízení na místo dosavadních žalovaných [jméno] a [jméno] [příjmení] vstoupila společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované]. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 11. 2021. Usnesením ze dne 24. 11. 2021, č.j. 7 C 94/2016 – 601, zdejší soud rozhodl, že se uvedené řízení přerušuje podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do doby pravomocného skončení řízení v této věci (tj. řízení pod sp. zn. 9 C 224/2021). Proti uvedenému usnesení podala včas odvolání žalovaná. Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 31. 1. 2022, č. j. 25 Co 2/2022 – 619, usnesení zdejšího soudu o přerušení řízení změnil tak, že se žalobcův návrh na přerušení řízení zamítá. Toto usnesení nabylo právní moci dne 21. 2. 2022. V odůvodnění usnesení odvolacího soudu se mj. uvádí:„ ...hlavní řízení bylo zahájeno již dne 1. 6. 2016. Řízení bylo podle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. přerušeno již usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 2. 2020 č. j. 7 C 94/2016-511, a to sice proto, že žalobce podal vůči původním žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žaloby na nahrazení projevu vůle žalovaných s prodejem jejich podílů; tyto dvě věci byly vedeny u soudu prvního stupně pod sp. zn. 9 C 281/2019 a 16 C 245/2019. Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 10. 2021 č. j. 7 C 94/2016-601 rozhodl o pokračování hlavního řízení proto, že důvod pro přerušení řízení odpadl. Soud prvního stupně k návrhu účastníků řízení přerušil podle § 110 o. s. ř., a to usnesením ze dne 18. 1. 2021 č. j. 7 C 94/2016-525. Usnesením ze dne 4. 11. 2021 č. j. 7 C 94/2016-600 soud prvního stupně podle § 107a odst. 2 o. s. ř. připustil, aby na místo dosavadních žalovaných vstoupila do řízení na stranu žalovanou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa žalované]; usnesení nabylo právní moci dne 23. 11. 2021. Stojí za povšimnutí, že v hlavním řízení byly vypracovány na zadání soudu prvního stupně dva znalecké posudky o určení obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí, a to první z nich 27. 11. 2017 včetně dodatku z téhož data a v pořadí druhý posudek ze dne 28. 11. 2019. Druhý znalecký posudek již není použitelný pro zjištění obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí, protože od jeho podání uběhly více než dva roky a bude třeba ho tudíž aktualizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2010 sp. zn. 22 Cdo 2597/2010). Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že tu nebyla naplněna předestřená hlavní kritéria pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. Proti přerušení řízení hovoří délka řízení v trvání bezmála šesti let, nesoulad se zásadou rychlosti a hospodárnosti občanského soudního řízení, ani vhodnost. Soud prvního stupně si může otázku existence spoluvlastnického práva žalovaného vyřešit v hlavním řízení jako otázku předběžnou, aniž by byl nucen čekat na výsledek vedlejšího řízení.

18. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 7 C 133/2016 bylo zjištěno, že po vyloučení věci týkající se nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení uplatněnému proti [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 2. 2022, č. j. 7 C 133/2016 – 164. K zastavení řízení došlo s odůvodněním, že po pravomocném přerušení řízení na společný návrh účastníků podle § 110 o.s.ř. nebyl ve lhůtě jednoho roku podán návrh na pokračování v řízení. Proti usnesení o zastavení řízení podal včas odvolání žalobce, o tomto odvolání dosud nebylo rozhodnuto.

19. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 C 281/2019 bylo zjištěno, že žalobce podal proti [jméno] [příjmení], [datum narození], žalobu o nahrazení projevu vůle – o uložení povinnosti uzavřít se žalobcem smlouvu, kterou by na žalobce převedla spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné třetiny celku na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno], za kupní cenu 1 900 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že v průběhu mediace nařízené zdejším soudem ve věci sp. zn. 7 C 94/2016-361 došlo k mezi žalobcem a [jméno] a [jméno] [příjmení] k předběžné dohodě o narovnání vzájemných sporných práv. Za účasti právních zástupců byl připraven text dohody o narovnání, která měla být účastníky podepsána dne 16. 4. 2019. Uvedenou dohodou měla být upravena sporná práva a povinnosti, kterých se mj. týkala řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 94/2016 a 7 C 133/2016. [jméno] [příjmení] však bezprostředně před zamýšleným podpisem dohody sdělila, že ji neuzavře. Žalobce se proto domáhal nahrazení jejího projevu vůle, když dovozoval, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, a že pokud žalovaná odmítá smlouvu uzavřít, jsou důvody pro nahrazení jejího projevu vůle rozhodnutím soudu. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 6. 2020, č.j. 9 C 281/2019 – 75, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2021, č.j. 20 Co 159/2020 – 139, byla žaloba zamítnuta. Odvolací soud dovodil, že se účastníci podrobili mediaci a jen z toho, že se žalobci jevilo jako reálné uzavření dohody o narovnání (či kupní), kdy on by se stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a každému ze spoluvlastníků (žalované a jejímu synovi) by vyplatil částku 1 900 000 Kč, nelze dovodit, že pokud v konečném důsledku k uzavření takové dohody v zákonem požadované písemné podobě mezi účastníky nedošlo, že došlo s ohledem na to, jak daleko dospěly strany při jednání, k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Z ničeho totiž neplyne, že by vůle kterékoliv z jednajících stran nesměřovala k dohodě o narovnání vzájemných vztahů (zejména vypořádání spoluvlastnictví mezi účastníky), ale že by vůle kterékoliv ze stran směřovala k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí (§ 1785 a násl. o. z.). Rozhodnutí nabyla právní moci dne 12. 7. 2021.

20. Stejný nárok jako proti [jméno] [příjmení] uplatnil žalobce rovněž proti [jméno] [příjmení], [datum narození], a to v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 245/2019. V tomto případě byla žaloba zamítnuta rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 6. 2020, č.j. 16 C 245/2019 – 68, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 6. 2021, č.j. 25 Co 228/2020 – 134. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 26. 7. 2021 Tyto skutečnosti soud zjistil ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 16 C 245/2019.

21. Z výpisů z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaná byla do veřejného seznamu zapsána dne 27. 2. 2013. Předmětem činnosti žalované je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jediným členem představenstva žalované je [jméno] [příjmení], narozen [datum], bytem [adresa], byla do obchodního rejstříku zapsána dne 23. 3. 2018. Předmětem podnikání této společnosti jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Jediným jednatelem a společníkem je rovněž [jméno] [příjmení].

22. Soud ve věci neprovedl další důkazy navržené žalovanou, konkrétně výslech [jméno] [příjmení], předsedy představenstva žalované a jednatele a společníka [právnická osoba] [anonymizováno], dále pak výslech [jméno] [příjmení], eventuálně též [jméno] [příjmení]. Provedení těchto důkazů původně navrhoval i žalobce, avšak po předestření právního názoru soudu na posuzovanou věc v průběhu řízení na těchto důkazních návrzích netrval. Dle soudu lze vůli i motivaci jednotlivých dotčených osob ([jméno] a [jméno] [příjmení], žalovaná, [právnická osoba]) rozpoznat z jimi uskutečněných právních jednání a zejména ze skutkových okolností, za kterých byla tato jednání činěna. Za tohoto stavu se jeví provedení výslechů uvedených osob nadbytečným. Žalovaná dále argumentovala tím, že pouze těmito důkazy je schopna prokázat, že v rozporu s dobrými mravy bylo počínání žalobce. Dle soudu je i eventuální rozpor s dobrými mravy nutno posuzovat na základě skutkových okolností každého jednotlivého případu. Subjektivní hodnocení právního jednání konkrétní osoby jinou osobou může, avšak také nemusí být pro rozhodnutí soudu relevantní. Jak bude uvedeno v další části odůvodnění tohoto rozsudku, v posuzované věci jsou pro rozhodnutí ve věci zásadní širší skutkové okolnosti a zejména časové souvislosti mezi jednotlivými právními jednáními, na jejichž základě ve věci lze rozhodnout. Výslechy zúčastněných osob se za tohoto stavu jeví jako nadbytečné.

23. Soud považoval pro rozhodnutí ve věci za klíčové časové souvislosti. Dne 24. 9. 2015 nastaly právní účinky zápisu o spoluvlastnickém právu žalobce ke sporným nemovitým věcem. Dne 1. 6. 2016 podal žalobce žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví proti [jméno] a [jméno] [příjmení] (sp. zn. 7 C 94/2016). Dne 29. 6. 2016 podal žalobce proti [jméno] a [jméno] [příjmení] žalobu o zaplacení částky 204 231 Kč, která byla odůvodněna tím, že žalobce je vyloučen z užívání předmětu spoluvlastnictví (sp. zn. 7 C 133/2016). Dne 16. 4. 2019 měla být podepsána dohoda o narovnání sporných práv spoluvlastníků – žalobce a [anonymizováno]. Žalobce měl nabýt podíly [anonymizováno]. Dnem 25. 5. 2020 je datována kupní smlouva, kterou [příjmení] prodali své podíly (celkem ideální 2/3 celku) žalované za částku 4 000 000 Kč. Dne 28. 5. 2020 smlouvu podepsal [jméno] [příjmení], dne 16. 6. 2020 smlouvu podepsala [jméno] [příjmení] a dne 22. 6. 2020 smlouvu podepsal [jméno] [příjmení]. Dne 1. 7. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 163/2020 Sb., jímž došlo k omezení předkupního práva podílových spoluvlastníků (v porovnání s úpravou obsaženou v ust. § 1124 odst. 1 občanského zákoníku účinnou do 30. 6. 2020). Dne 7. 7. 2021 nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva ve prospěch žalované. Dne 12. 7. 2021 nabyl právní moci rozsudek vydaný ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 281/2019 a dne 26. 7. 2021 nabyl právní moci rozsudek ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 C 245/2019 (rozhodnutí, kterými mělo dojit k nahrazení projevu vůle [anonymizováno] v tom smyslu, že převedou své podíly na žalobce). Dne 6. 8. 2021 žalobce písemně vyzval žalovanou k převodu podílu ve výši ideálních 2/3 celku za částku 4 000 000 Kč z důvodu porušení svého spoluvlastnického práva, a to ve lhůtě do 19. 8. 2021. Dopisem ze dne 18. 8. 2021 žalovaná odstoupila od kupní smlouvy s [anonymizováno] (pro neodstranitelnou vadu předmětu koupě). Dnem 19. 8. 2021 je datováno souhlasné prohlášení [anonymizováno] a žalované o odstoupení od smlouvy, na základě této listiny měli být jako spoluvlastníci ideálních dvou třetin nemovitostí do katastru nemovitostí opětovně zapsání [příjmení]. Dnem 19. 8. 2021 je datována rovněž kupní smlouva, kterou [příjmení] prodávají své podíly za částku 4 000 000 [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne 20. 8. 2021 v 9.06 hodin byl [stát. instituce], [stát. instituce] podán návrh na zahájení řízení o vkladu spoluvlastnického práva [anonymizováno] na základě odstoupení od smlouvy realizovaného žalovanou (sp. zn. V [číslo]), dne 20. 8. 2021 v 9.09 hod. bylo zahájeno vkladové řízení, které mělo vést k zápisu spoluvlastnického práva k ideálním 2/3 celku ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno]. (sp. zn. V [číslo]). Rozhodnutím ze dne 17. 9. 2021 katastrální úřad zamítl první návrh (právní moc dne 4. 10. 2021), rozhodnutím ze dne 29. 11. 2021 katastrální úřad zamítl druhý návrh.

24. Žalobce v tomto řízení uplatnil dva různé nároky. Prvním je návrh na určení, že žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu na sporných nemovitostech ve výši dvou ideálních třetin celku. Jde tedy o určovací žalobu. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

25. Naléhavý právní zájem zpravidla není dán v případech, kdy by měla být rozhodnutím soudu deklarována existence vlastnického (spoluvlastnického) právo v souladu se stavem, který je zapsán v katastru nemovitostí. Tak je tomu i v posuzované věci, kdy žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako spoluvlastník sporných nemovitostí s podílem ve výši ideálních dvou třetin celku. Současně však je situace v projednávané věci specifická, když žalovaná namítá nedostatek své pasivní legitimace v tomto řízení a sama tvrdí, že spoluvlastnicí nemovitých věcí není, protože od kupní smlouvy datované dnem 25. 5. 2020 platně odstoupila. Vedle toho nelze přehlédnout, že o zamítnutí návrhu na opětovný vklad spoluvlastnického práva [anonymizováno] ke sporným věcem poté, kdy žalovaná od smlouvy datované dnem 25. 5. 2020, katastrální úřad rozhodl podle ust. § 76f odst. 2 o.s.ř.. Dle tohoto ustanovení bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným. V daném případě byl katastrálnímu úřadu podán návrh na opětovný zápis spoluvlastnického práva [anonymizováno] dne 20. 8. 2021. Poté bylo usnesením zdejšího ze dne 25. 8. 2021, č.j. 9 C 224/2012 – 43, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 9. 2021, č.j. 19 Co 215/2021, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2021, žalované zakázáno s jejím spoluvlastnickým podílem nakládat. Dle ust. § 76f odst. 2 o.s.ř. tak návrh na vklad podaný dne 20. 8. 2021 pozbyl své právní účinky, a proto došlo k jeho zamítnutí. Z toho však současně vyplývá, že nelze vyloučit, že by po zániku předběžného opatření některým ze způsobů uvedených v § 77 o.s.ř. mohlo dojít k opětovnému podání návrhu na vklad na základě stejného právního jednání (odstoupení od smlouvy). Právě z tohoto důvodu má soud za to, že je namístě, aby otázka vlastnických vztahů ke sporným nemovitým věcem byla vyřešena tímto rozhodnutím, čímž dojde k odstranění případného stavu právní nejistoty do budoucna. Soud tudíž dovodil, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a proto se soud tímto návrhem věcně zabýval. Přitom vycházel z dále uvedených ustanovení občanského zákoníku.

26. Dle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

27. Dle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

28. Dle § 6 odst. 1, 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

29. Soud tedy řešil otázku, zda odstoupení od kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020, které žalovaná provedla svým dopisem ze dne 18. 8. 2021, je platným či neplatným právním jednáním. Dle soudu nemohlo dojít ze strany žalované jako kupující k platnému odstoupení od smlouvy z důvodu tvrzeného uvedení v omyl ze strany prodávajících [anonymizováno]. V kupní smlouvě datované dnem 25. 5. 2020 bylo výslovně uvedeno, že jejím předmětem jsou spoluvlastnické podíly prodávajících [anonymizováno] ve výši po ideální 1/3 celku. Dále bylo ve smlouvě výslovně uvedeno, že u zdejšího soudu probíhá řízení ve věci sp. zn. 7 C 94/2016 o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jehož účastníkem byl vedle prodávajících [anonymizováno] rovněž žalobce. Byla-li kupní smlouva uzavřena dne 22. 6. 2020, pak žalované jako kupující mělo být zřejmé, že dle tehdejší platné úpravy je třeba řešit zákonné předkupní právo spoluvlastníka - žalobce. Pokud bylo ve smlouvě uvedeno, že na„ předmětu převodu neváznou žádné dluhy, věcná břemena, zástavní práva, právo nájmu či jiná práva či povinnost, která by straně kupující jakkoliv ztěžovala nebo znemožňovala výkon jejího vlastnického práva“, pak dle soudu nelze dovozovat, že kupující strana byla uvedena v omyl. Existence zákonného předkupního práva si naopak žalovaná jako kupující měla být vědoma sama (viz zásada neznalost práva neomlouvá) a měla a mohla společně s prodávajícími postavit najisto, zda před uzavřením kupní smlouvy byla učiněna zákonem požadovaná právní jednání ve vztahu k žalobci jako předkupníkovi (viz zásada právo přeje bdělým). Pokud strany kupní smlouvy datované dnem 25. 5. 2020 ve smlouvě výslovně neuvedly, zda předkupní právo žalobce trvá či nikoliv, nelze z toho dovozovat, že žalovaná byla ze strany prodávajících uvedena v omyl a že byla oprávněna od smlouvy odstoupit podle ust. § 2106 odst. 1 o. z. Ze shodných důvodů pak ani nelze dovodit, že by kupní smlouva datovaná dnem 25. 5. 2020 byla neplatným právním jednáním podle ust. § 583 o. z.. Při hodnocení právního jednání – odstoupení od smlouvy ze dne 18. 8. 2021 – nebylo možno pominout ani časové souvislosti mezi rozhodnými právními skutečnostmi. Již dne 19. 8. 2021 byly sepsány souhlasné prohlášení o odstoupení od kupní smlouvy a nová kupní smlouva uzavřená s právnickou osobou [anonymizována dvě slova], u níž existuje personální propojení se žalovanou. Dle soudu je v celkovém kontextu zřejmé, že se zúčastněné osoby ([příjmení] a [jméno] [příjmení] jako statutární zástupce žalované i [právnická osoba] [anonymizováno]) snažily jakýmkoliv způsobem dosáhnout zrušení účinků smlouvy podepsané ze dne 25. 5. 2020, aby jim nemohlo jít k tíži porušení předkupního práva žalobce. O tom ostatně výmluvně vypovídá i předposlední věta dopisu žalované ze dne 18. 8. 2021, v níž se uvádí, že„ pokud by se ukázalo právo spoluvlastníka p. [celé jméno žalobce] jako neexistentní, lze považovat toto odstoupení za irelevantní“. Jediným účelem a smyslem odstoupení od smlouvy tak nepochybně bylo vyloučit možnost žalobce řádně uplatnit nároky plynoucí z jeho předkupního práva. Tím dle soudu došlo i k porušení zásady poctivosti v právním styku vyjádřené v ust. § 6 o. z. Dle ust. § 6 odst. 2 věty prvé o. z. přitom platí, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu. Nedošlo-li k platnému odstoupení od smlouvy podepsané dne 2. 6. 2020, nemohli ani [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou ze dne 19. 8. 2021 platně převést své podíly na [právnická osoba] [anonymizováno] (viz zásada nemo plus iuris tranferre potest, quam ipse habet).

30. Lze tedy shrnout, že žalovaná od kupní smlouvy datované dnem 25. 5. 2021 platně neodstoupila, tudíž je nadále vlastnicí podílu ve výši ideálních dvou třetin celku na sporných nemovitých věcech. Z uvedených důvodů soud žalobě na určení vyhověl. Soud nemá pochybnosti o tom, jak žalobce formuloval žalobní petit. Použitá formulace odpovídá ust. § 1121 o. z. Z uvedených důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku I. uvedeno.

31. Žalobce se dále domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, kterou by žalovaná prodala svůj spoluvlastnický podíl na sporných nemovitých věcech žalobci za cenu 4 000 000 Kč.

32. Dle § 1124 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále o. z.), ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020, převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

33. Dle části první čl. II odstavce 4 zákona č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dospěla-li povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá předkupní právo předkupníka i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

34. Dle § 2143 o. z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým.

35. Dle § 2144 odst. 1 o. z. je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl.

36. Při rozhodování o nároku na nahrazení projevu vůle se soud musel vypořádat s námitkou žalované, že uplatnění předkupního práva ze strany žalobce odporuje veřejnému pořádku a dobrým mravům. Rozpor s veřejným pořádkem byl spatřován v tom, že žalovaná nabyla podíl na nemovitých věcech kupní smlouvou, která byla uzavřena pouhých 8 dnů předtím, než bylo obecné předkupní právo spoluvlastníka z občanského zákoníku vypuštěno.

37. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3547/2020, se mj. uvádí: Při výkladu § 1124 odst. 1 ve spojení s § 22 odst. 2 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 nelze rovněž přihlédnout ani k novele zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, provedené zákonem č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, na základě které se s účinností k 1. 7. 2020 úprava předkupního práva zakotvená v § 1124 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, navrátila do podoby před novelou provedenou zákonem č. 460/2016Sb. Z čl. II odst. 4 zákona č. 163/2020 Sb. vyplývá, že pokud dospěla povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy před 1. 7. 2020 jako tomu bylo i v projednávané věci), trvá předkupní právo předkupníka i po nabytí účinnosti tohoto zákona. I když tedy byla změněna právní úprava institutu předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci, práva nabytá před účinností této nové právní úpravy zůstala zachována a nelze je výkladem soudu modifikovat s ohledem na pozdější změnu zákona.

38. Ve shodě s uvedeným rozhodnutím tak soud dovozuje, že pokud byla kupní smlouva mezi prodávajícími [anonymizováno] a žalovanou uzavřena dne 22. 6. 2020 (poslední podpis účastníka smlouvy), tj. přede dnem účinnosti zákona č. 163/2020 Sb., předkupní právo žalobce ke spoluvlastnickému podílu trvá i po účinnosti zákona a soud nemůže toto právo výkladem modifikovat.

39. Nejvyšší soud se v posledně citovaném rozhodnutí zabývá se zřetelem k vývoji právní úpravy rovněž principem legitimního očekávání, přičemž uvádí: V projednávané věci je nutno rovněž zohlednit skutečnost, že kupní smlouva, na základě které žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl na nemovité věci, byla uzavřena dne 24. 7. 2018. Návrh zákona, kterým byla novelizována příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. upravující institut předkupního práva v případě převodu spoluvlastnického podílu na nemovité věci, předložila vláda do Poslanecké sněmovny 20. 2. 2019 a legislativní proces byl završen vyhlášením tohoto zákona ve Sbírce zákonů pod č. 163/2020 Sb. dne 15. 4. 2020. I z tohoto důvodu nelze s ohledem na princip legitimního očekávání žalobce a právní jistoty vykládat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020, podle pozdější právní úpravy, která k rozhodnému dni ani nebyla předmětem legislativního procesu.

40. V projednávané věci je situace odlišná v tom, že ke dni uzavření smlouvy (22. 6. 2020) již byla změna institutu předkupního práva součástí právního řádu (zákon č. 163/2020 Sb. se stal platným dne 15. 4. 2020), avšak nebyla účinná. Zákon č. 163/2020 Sb. nabyl účinnosti pouhých 9 dnů po uzavření kupní smlouvy. Z toho však nelze dovozovat, že by k předkupnímu právu žalobce nemělo být přihlíženo se zřetelem k legitimnímu očekávání účastníků kupní smlouvy. Naopak lze konstatovat, že účastníkům kupní smlouvy nic nebránilo v tom, aby k jejímu uzavření přistoupili až po 1. 7. 2020, a to zvlášť se zřetelem k tomu, že návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalované byl podán až dne 7. 7. 2021. Pokud tedy došlo k uzavření kupní smlouvy přede dnem účinnosti zákona č. 163/2020 Sb., pak naopak účastníci této smlouvy museli a měli legitimně očekávat, že žalobci zůstane jeho předkupní právo zachováno. Uplatnění nároku žalobce z předkupního práva tak dle soudu není v rozporu s veřejným pořádkem.

41. Konečně se soud zabýval námitkou, zda uplatnění předkupního práva ze strany žalobce nelze kvalifikovat jako jednání odporující dobrým mravům. Žalované lze přisvědčit v tom, že uplatnění práva na odkup podílu může být postupem odporujícím dobrým mravům (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 364/2007, 33 Odo 178/2003). Dle soudu však skutkové okolnosti posuzované věci nikterak neumožňují dospět k závěru, že by postup žalobce odporoval dobrým mravům. Dle soudu byl naopak postup žalobce po celou dobu, kdy byl spoluvlastníkem nemovitých věcí, konzistentní a předvídatelný. Žalobce se již od roku 2016 domáhal zrušení nefunkčního podílového spoluvlastnictví, mj. i z důvodu, že byl z možnosti užívání předmětu spoluvlastnictví v rozsahu odpovídajícím jeho podílu vyloučen. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vedeném pod sp. zn. 7 C 94/2016 žalobce od počátku navrhuje přikázání předmětu spoluvlastnictví do svého výlučného vlastnictví. Vůli stát se výlučným vlastníkem sporných nemovitostí žalobce projevil i v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 281/2019 a 16 C 245/2019, byť v nich byl neúspěšný. Dle soudu tak bylo předvídatelné, že žalobce v případě, že nastanou zákonem stanovené podmínky, své předkupní právo uplatní. Žalobce při uplatnění předkupního práva postupoval bez jakýchkoliv prodlev či průtahů. Závěr o rozporu jednání žalobce s dobrými mravy nelze dovodit ani z okolností, za kterých žalobce spoluvlastnický podíl sám nabyl (exekuční dražba). Způsob nabytí spoluvlastnického podílu žalobce je pro posouzení otázky výkonu předkupního práva spoluvlastníka irelevantní.

42. Z uvedených důvodů námitka, že postup žalobce, jenž uplatňuje nárok plynoucí z porušení jeho předkupního práva, odporuje dobrým mravům, nemůže obstát. Pokud se žalobce v tomto řízení v souladu s ust. § 2144 odst. 1 o. z. domáhá, aby mu žalovaná nabytý spoluvlastnický podíl převedla, je uplatněn nárok důvodný. Soud tedy žalobě i v této části vyhověl. Soud neshledal ve formulaci žalobního petitu vady, které by bránily převzetí znění petitu do výroku soudního rozhodnutí. Formulace žalobního petitu s několika výjimkami odpovídá znění smlouvy, kterou [jméno] a [jméno] [příjmení] převedli své spoluvlastnické podíly žalované. Prohlášení smluvních stran obsažená v navrženém znění kupní smlouvy odpovídají prohlášením obsaženým ve smlouvě ze dne 22. 6. 2020. Určité formulační rozdíly pak jsou dány tím, že prodávajícím má být žalovaná jako právnická osoba, zatímco v původní smlouvě byli prodávajícími dvě fyzické osoby (viz např. článek IV. 4.6. smlouvy). Ve shodě s původní smlouvou byla převzata sankční ujednání (články IV. 4.6. a V. 5.3.). Odlišně je v navrženém textu smlouvy řešena splatnost kupní ceny, což je dáno tím, že dle původní smlouvy z 22. 6. 2020 byla část kupní ceny uhrazena před podpisem smlouvy a ve zbývajícím rozsahu (3 000 000 Kč) došlo k zániku závazku započtením. Žalobce proto navrhl lhůtu splatnosti do 3 pracovních dnů ode dne provedení vkladu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. Soud nepochybuje o tom, že pokud by k uzavření smlouvy došlo po řádném kontraktačním procesu, bylo by ujednání o splatnosti kupní ceny jiné. V rámci předžalobní výzvy k plnění ostatně žalobce žalované navrhl rovněž uzavření smlouvy o advokátní úschově, do které měla být částka odpovídající kupní ceně složena již před uzavřením smlouvy. Protože však k dobrovolnému uzavření smlouvy ze strany žalované nedošlo, musela být splatnost kupní ceny řešena jiným způsobem. Žalobcem navržená lhůta 3 pracovních dnů je dle soudu přiměřená. Soud pak považuje za logické, aby se počátek běhu lhůty odvíjel od okamžiku, kdy bude vlastnické právo žalobce zapsáno do katastru nemovitostí, protože v tom okamžiku bude postaveno najisto, že se žalobce výlučným vlastníkem nemovitostí skutečně stal. Ze všech shora uvedených důvodů proto byl nahrazen projev vůle žalované ve znění uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku.

43. Žalovaná konečně namítala, že by v tomto řízení nemělo být rozhodnuto předtím, než bude rozhodnuto v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 94/2016. V souladu s tím žalovaná dvakrát navrhla přerušení řízení, přičemž soud oba návrhy zamítl. Dle soudu nelze z ničeho dovodit, že by mělo být primárně rozhodnuto ve věci vedené pod sp. zn. 7 C 94/2016. Jak již soud uvedl v usnesení o zamítnutí návrhu na přerušení řízení ze dne 28. 12. 2021, úplata, za níž by měl být podíl žalované převeden žalobci v případě jeho úspěchu v tomto řízení (viz ust. § 2144 odst. 1 o. z.), může být odlišná od přiměřené náhrady, za kterou soud věc přikáže jednomu nebo více spoluvlastníkům, pokud rozhoduje o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle ust. § 1147 věty prvé o. z. Vzhledem k nefunkčnosti spoluvlastnického vztahu žalobce již v roce 2016 navrhl zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu. Teprve poté, kdy došlo k porušení předkupního práva žalobce, byla podána žaloba v této věci. Soud má nadále za to, že pokud žalobce současně uplatňuje právo na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle ust. § 1143 a následujících o. z. a právo na převod věci podle ust. § 2144 odst. 1 o. z., musí být nejprve meritorně rozhodnuto o nároku uplatněném podle ust. § 2144 odst. 1 o. z. Teprve v případě, že by žalobce v tomto řízení nebyl úspěšný, bylo by namístě rozhodnout v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Po žalobci pak nelze legitimně požadovat, aby vzal poté, kdy bylo porušeno jeho předkupní právo a bylo zahájeno toto řízení, žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zpět. Takový požadavek nemůže obstát již jen z toho důvodu, že by žalobce procesně zavinil zastavení řízení a byl by povinen hradit náklady řízení žalované (§ 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř.). Z uvedených důvodů proto soud v této věci jednal a rozhodl, ani by vyčkal na meritorní rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 94/2016.

44. Soud je konečně přesvědčen o tom, že se při rozhodování v této věci nikterak nezpronevěřil principům, podle kterých mají obecné soudy rozhodovat dle judikatury Ústavního soudu. Rozhodnou právní úpravu soud vykládal podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, přičemž usiloval o to, aby bylo rozhodnuto spravedlivě na základě všech skutečností, které vyšly v průběhu řízení najevo (viz § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích).

45. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení v plném rozsahu úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 11 000 Kč za zaplacené soudní poplatky (10 000 Kč za návrh ve věci samé, 1 000 Kč za návrh na nařízení předběžného opatření). Dále byly přiznány náklady právního zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Odměna byla určena z tarifní hodnoty 6 666 667 Kč (tarifní hodnota v řízení o určení spoluvlastnictví odpovídá 2/3 ceny předmětu spoluvlastnictví a činí 2 666 667 Kč, tarifní hodnota v řízení o nahrazení projevu vůle činí 4 000 000 Kč, dle § 12 odst. 3 vyhlášky se tarifní hodnoty sčítají). Odměna za úkon právní služby tak dle § 7 vyhlášky činí 34 980 Kč, paušální náhrada hotových výloh dle § 13 odst. 4 vyhlášky činí 300 Kč za úkon. Odměna a paušální náhrada v uvedené výši byly přiznány za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 17. 12. 2021, účast při jednáních soudu dne 11. 2. 2022, 1. 4. 2022 a 12. 5. 2022). Dále byla přiznána poloviční odměna za 1 úkon právní služby – návrh na nařízení předběžného opatření – ve výši 17 490 Kč a paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč. Na cestovních náhradách bylo přiznáno celkem 2 151,60 Kč (tři cesty na trase [obec] – [obec] a zpět, celková vzdálenost na 1 cestu 110 km, průměrná spotřeba 5,03 l /100 km, cena PHM 36,10 Kč, základní náhrada 4,70 Kč/km, tj. jízdné za cestu k jednomu jednání celkem 717,20 Kč). Na náhradě za čas promeškaný cestami k jednáním bylo přiznáno celkem 1 200 Kč (12 půlhodin po 100 Kč). Zástupkyně žalobce osvědčila, že je plátkyní DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení náleží DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 232 821,60 Kč, daň činí 48 892,50 Kč. Celkově tak bylo na nákladech řízení přiznáno 292 714,10 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení