9 C 252/2021-222

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Rajmanem ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] ; bytem [adresa žalobce] ; zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] ; bytem [adresa žalované a žalobce] ; zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení spoluvlastnického práva k domu, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že je společně se žalovanou rovnodílným podílovým spoluvlastníkem domu [adresa] v [katastrální uzemí], [územní celek], postaveném na st. parcele [číslo] (parcela ve výlučném vlastnictví žalované), zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 57 800 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

Odůvodnění

I. Žaloba a obrana proti žalobě

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 6. 9. 2021 (viz č. l. 1, č. l. 151 spisu) určení, že je společně se žalovanou rovnodílným podílovým spoluvlastníkem domu [adresa] v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále též„ předmětný dům“, nebo„ dům“), postaveném na st. parcele [číslo] (parcela ve výlučném vlastnictví žalované), zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce].

2. Žalobce tvrdil, že se žalovanou navázal partnerský vztah v dubnu 2010. Žalobce se jako partner (druh) žalované podílel na organizaci prací souvisejících s výstavbou předmětného domu a stavebních pracích, přičemž stavební práce byly zahájeny v roce 2012, kdy byla vybudována i hrubá stavba domu. Žalobce se nepodílel na financování stavby domu prostřednictvím úvěru, neboť matka žalované s tím nesouhlasila, protože žalovaná v té době byla mladá a matka žalované měla obavu o dalším trvání partnerského vztahu, když žalobce je ve věku matky žalované. Žalovaná proto uzavřela úvěrovou smlouvu dne 24. 5. 2012 bez účasti žalobce jako spoluúvěrovaného. Dům zhotovovali jednotliví oslovení podnikatelé, žalobce a rodina žalované. Žalobce se na stavebních pracích podílel ve větší míře, než otec a bratr žalované. Dům pak byl dokončován v roce 2013. Žalobce a žalovaná se nastěhovali do domu v prosinci 2013, kdy byl již dům způsobilý k bydlení. Žalobce se následně podílel na financování domu tím, že žalované poskytl v roce 2017 částku 170 000 Kč na mimořádnou splátku úvěru a částku 20 000 Kč, v roce 2019 pak částku 40 000 Kč. Žalobce se tak stal rovnodílným spoluvlastníkem domu. Žalobce má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě, neboť žalovaná je evidována v katastru nemovitostí jako výlučná vlastnice domu.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nesporovala však, že žila od dubna 2010 v partnerském soužití s žalobcem, které bylo završeno v roce 2015 uzavřením manželství. Nesporovala, že dům vznikl v roce 2012, kdy byla vybudována i hrubá stavba domu. Nesporovala, že dům byl dokončován v roce 2013, přičemž účastníci se nastěhovali do domu v prosinci 2013. Nesporovala, že dům se stavěl za účelem uspokojení bytové potřeby žalované a jejího partnera (žalobce). Nesporovala, že žalobce jako partner (druh) žalované se podílel na organizaci prací souvisejících s výstavbou domu a stavebních pracích. Nesporovala, že žalobce poskytl žalované v roce 2017 částku 170 000 Kč, v letech následujících pak částky 20 000 Kč a 40 000 Kč.

4. Žalovaná postavila obranu proti žalobě na tvrzení, že byla a je výlučnou vlastnicí st. parc. [číslo]. Na této parcele se žalovaná rozhodla vystavět předmětný dům. Za tím účelem již v roce 2010 oslovila stavební [právnická osoba], která jí zaslala dne 12. 2. 2010 cenovou nabídku ve výši 1 744 222,80 Kč s návrhem smlouvy na výstavbu domu ze stavebního systému [anonymizováno]; žalovaná tuto nabídku z roku 2010 neakceptovala. [ulice] práce byly zahájeny až v roce 2012. Projektovou dokumentaci připravil [jméno] [příjmení]. Žalovaná ohlásila v roce 2012 stavebnímu úřadu záměr vystavět dům. Funkce stavebního dozoru se ujal [jméno] [příjmení], který se podílel i na přípravě podkladů pro kolaudační řízení. I přes existující partnerský vztah se žalobcem - vzniklý v dubnu 2010 - si žalovaná samostatně zajistila financování stavby domu, a to úvěrovou smlouvou ze dne 24. 5. 2012 na částku 2 000 000 Kč. Na stavebních pracích na výstavbě domu se pak podíleli podnikatelé, pracovníci ukrajinské národnosti, jakož i osoby blízké, tj. otec a bratr žalované, jakož i žalobce jako druh žalované. Žalobce se podílel na stavebních pracích a organizaci výstavby domu nikoliv jako budoucí spoluvlastník domu, ale toliko jako partner žalované, a to spolu s ostatními blízkými osobami (otec a bratr žalované). Nešlo tedy o společně zřizovanou stavbu se žalobcem, popř. s dalšími osobami podílejícími na výstavbě domu. Žalovaná byla proto zaevidovaná v katastru nemovitostí jako (výlučná) vlastnice domu [adresa]. Žalovaná stavěla dům s představou, že pokud by partnerský vztah se žalobcem i nadále přetrval, žalobce by mohl dům se souhlasem žalované užívat ke společnému bydlení. II. „ První“ rozsudek okresního soudu 5. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 4. 2022, č. j. 9 C 252/2021-176 bylo ve věci již rozhodnuto. Soud vyšel z nesporných skutkových tvrzení účastníků, že žalobce jako partner (druh) žalované se podílel na organizaci prací souvisejících s výstavbou domu a stavebních pracích (a to v míře větší, než otec a bratr žalované), přičemž stavební práce byly zahájeny v roce 2012, kdy byla vybudována i tzv. hrubá stavba. Soud také vyšel z právní úvahy, že vlastníkem či spoluvlastníkem nově postavené stavby se stává zhotovitel či zhotovitelé stavby (§ 132 odst. 1, § 136 odst. 1 obč. zák.), nikoliv tedy vlastník pozemku, na kterém byla stavba zřízena. Soud zamítl žalobu jako nedůvodnou s tím, že žalovaná i přes existenci partnerského vztahu si zajistila financování výstavby domu prostřednictvím úvěrové smlouvy ze dne 24. 5. 2012 a úvěru ve výši 2 000 000 Kč, a to bez účasti žalobce jako osoby (spolu) úvěrované. Přání žalobce, že se také bude podílet na financování výstavby domu prostřednictvím úvěrové smlouvy, bylo ze strany žalované a její matky odmítnuto. Pokud tedy žalovaná v květnu 2012 projevila vůči žalobci vůli, že žalobce nebude prostřednictvím úvěru spolufinancovat výstavbu domu budovaného na pozemku ve výlučném vlastnictví žalované, nelze dost dobře učinit závěr, 1) že by žalovaná s nabytím domu do spoluvlastnictví byť konkludentně souhlasila, popř. 2) že by z okolností věci nebylo pro žalobce zřejmé (poznatelné), že mělo jít o stavbu ve vlastnictví žalované. Žalovaná v průběhu řízení prokázala důvod účasti žalobce na zřízení stavby, tj. že žalobce se účastnil na stavebních pracích toliko jako osoba blízká (druh), a to spolu s dalšími osobami blízkými žalované (otec, bratr).

6. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 7. 2022, č. j. 26 Co 165/2022-198 byl (v pořadí„ první“) rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vyslovil právní názor: Protože„ podílení se na výstavbě“ může mít více podob, bude se okresní soud blíže zabývat tvrzením žalobce o tom, jakou formou se na výstavbě podílel (zda prací, dodáním materiálu či financováním stavby atd.). Při hodnocení všech relevantních skutečností okresní soud neopomene, že závěr o možném vzniku spoluvlastnictví lze podle konkrétních okolností případu učinit i s ohledem na chování účastníků po dokončení stavby (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3610/2014), tj. i na tyto skutečnosti zaměří svoji pozornost.

7. Okresní soud doplnil dokazování účastnickým výslechem žalobce a listinami založenými ve spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 0 P 428/2002. Poté soud ve věci opakovaně rozhodl tímto (v pořadí druhým) rozsudkem.

III. Provedené důkazy a shodná tvrzení účastníků

8. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané (viz protokoly o jednání): -) Žalovaná je výlučnou vlastnicí parc. [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek], na které byl vystavěn dům [adresa]. -) Žalovaná se zná se žalobcem od narození. V dubnu 2010 se žalovaná nastěhovala k žalobci; v této době se jednalo již o vztah partnerský. -) Stavba domu byla ohlášena stavebnímu úřadu v roce 2012; ohlášení stavby provedla žalovaná jako výlučná stavebnice. -) Žalobce se podílel na organizaci prací souvisejících s výstavbou domu a stavebních pracích, přičemž stavební práce byly zahájeny v roce 2012, kdy byla vybudována i hrubá stavba. Žalobce disponuje odbornými znalostmi v oblasti stavebnictví. -) Dům nebyl postaven na základě původního návrhu smlouvy o dílo a cenové nabídky ze dne 12. 2. 2010 [právnická osoba]. Stavbu nezhotovil tzv. generální dodavatel stavby, ale jednotliví podnikatelé, žalobce a rodina žalované. Žalobce se na stavebních pracích podílel ve větší míře, než otec a bratr žalované. -) Dům byl dokončován v roce 2013. Žalobce a žalovaná se nastěhovali do předmětného domu v prosinci 2013, kdy byl již dům způsobilý k bydlení. -) Stavební úřad udělil dne 8. 1. 2014 souhlas k užívání domu; souhlas byl udělen žalované jako stavebnici. -) Žalovaná je evidována v katastru nemovitostí jako výlučná vlastnice domu [adresa]. -) Manželství účastníků bylo uzavřeno v roce 2015 a zaniklo rozvodem v roce 2021. Zaniklé společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno. -) Žalobce poskytl žalované dne 13. 4. 2017 částku ve výši 170 000 Kč na mimořádnou splátku úvěru, dne 30. 10. 2017 částku 20 000 Kč a dne 16. 4. 2019 částku ve výši 40 000 Kč jako půjčku na předmětný dům.

9. Z přihlášky ze dne 16. 11. 2010 (č. l. 98 spisu) soud zjistil, že žalovaná podala žádost o pronájem bytu ve vlastnictví [územní celek] v programu tzv. startovací bydlení.

10. Z cenové nabídky firmy [anonymizováno] – [jméno] [příjmení] ze dne 12. 2. 2010 (č. l. 83, č. l. 100 - 101 spisu) soud zjistil, že stavební firma zaslala žalované cenovou nabídku ve výši 1 744 222,80 Kč s návrhem smlouvy na výstavbu domu ze stavebního systému [anonymizováno].

11. Ze sdělení stavebního úřadu (č. l. 24 spisu) soud zjistil, že žalovaná jako výlučná stavebnice oznámila stavebnímu úřadu v roce 2012 úmysl vystavět dům. Souhlas s provedením ohlášené stavby byl udělen dne 2. 3. 2012.

12. Z úvěrové smlouvy ze dne 24. 5. 2012 (č. l. 25 spisu) soud zjistil, že žalované jako úvěrované byl poskytnut úvěr ve výši 2 000 000 Kč určený na výstavbu domu.

13. Z účastnického výslechu žalobce (viz č. l. 208, 214 spisu) soud zjistil: -) Dům se stavěl za účelem uspokojení bytové potřeby žalované a žalobce jako druha žalované. -) Matka žalované nesouhlasila s tím, aby se žalobce podílel na financování domu prostřednictvím hypotéčního úvěru, neboť žalovaná v té době byla mladá a matka žalované měla zřejmě obavu o dalším trvání partnerského vztahu, když žalobce je ve věku matky žalované (viz č. l. 208 spisu). -) Žalobce se podílel na organizaci prací souvisejících s výstavbou domu i na stavebních pracích (např. komín, elektroinstalace, koupelny, hydroizolace včetně kročejové a hlukové hydroizolace, tepelná izolace krovu, zateplení krovu, obezdění krbu, podlahy, půda, schody do prvního patra). Žalovaná pečovala o společnou domácnost a o žalobce. -) Žalovaná podávala u stavebního úřadu žádost o stavební povolení na výstavbu předmětného domu. -) Žalovaná zajištovala žádost o zápis vlastnického práva k předmětnému domu do katastru nemovitostí.

14. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 12. 2. 2021 (č. l. 13 p. v.) soud zjistil, že jmenovaný v průběhu výstavby rodinného domu„ pro [celé jméno žalované]“ řešil s jejím přítelem (tj. žalobcem) stavební záležitosti. [jméno] [příjmení] vykonával na stavbě funkci stavebního dozoru a podílel se na přípravě dokladů pro kolaudační řízení. (Jmenovaný vystavil toto čestné prohlášení na žádost žalobce.)

15. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 13. 2. 2021 soud zjistil, že jmenovaný na požádání žalobce připravoval projektovou dokumentaci novostavby rodinného domu„ pro jeho přítelkyni [celé jméno žalované]“. Došlo k několika schůzkám na pozemku; vždy řešeno se žalobcem a jeho přítelkyní (žalovanou).

16. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 5. 2. 2021 (č. l. 13 spisu) soud zjistil, že jmenovaný jako jednatel stavební firmy [právnická osoba] práce související s realizací krovu a střešního pláště„ řešil“ se žalobcem.

17. Ze sdělení stavebního úřadu ze dne 8. 1. 2014 (č. l. 24 spisu) soud zjistil, že stavební úřad udělil souhlas k užívání domu; souhlas byl udělen žalované jako výlučné stavebnici.

18. Z listin založených ve spise Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 0 P 428/2002 ve věci péče o nezletilou [jméno] soud zjistil: a) Z návrhu žalobce (jako otce) ze dne 15. 9. 2015 (viz č. l. 77) soud zjistil, že žalobce prezentoval své sociální a majetkové poměry tak, že se v roce 2015 opět oženil a žije se svou manželkou (tj. žalovanou) v domě [adresa]. b) Z prohlášení o majetkových poměrech ze dne 15. 10. 2015 (viz č. l. 97) soud zjistil, že žalobce prohlásil, že je vlastníkem bytu 2 + kk v [obec], chaty s pozemkem v obci [obec], osobního automobilu a spoluvlastníkem polí v kat. území [část obce] v kat. území [obec] (Prohlášení neobsahuje zmínku o předmětném domu [adresa]) c) Ze zprávy [územní celek] ze dne 13. 10. 2015 (viz č. l. 95) soud zjistil, že pro účely soudního řízení ve věci péče o nezletilé byly šetřeny poměry žalobce (otce) v domě [adresa]. Bylo zjištěno, že žalobce žije v novém rodinném domě, který je ve vlastnictví manželky (tj. žalované), dům je zatížen hypotékou. V domě žije spolu se žalobcem a žalovanou i nezletilá cca od roku 2014. d) Z protokolu o jednání ze dne 26. 10. 2015 (viz č. l. 117) soud zjistil, že žalobce po poučení, že má vypovídat pravdu a nic nezamlčovat před soudem vypověděl, že bydlí s nezletilou a se svojí současnou manželkou (tj. žalovanou) v rodinném domě, jehož vlastníkem je manželka. Příjem manželky činí cca 19 000 Kč měsíčně. Žalobce je t. č. nezaměstnaný s nárokem na podporu v nezaměstnanosti cca 9 000 Kč měsíčně. e) Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 10. 2015, č. j. 0 P 428/2002-119, bylo zjištěno, že nezletilá byla svěřena do péče žalobce (otce).

IV. Neprovedené důkazy

19. Soud neprovedl žalobcem navržené důkazy výslechy svědků, kterými žalobce mínil prokázat, že se podílel na organizaci prací souvisejících s výstavbou domu a stavebních pracích, a to v míře větší, než otec a bratr žalované, neboť žalovaná toto tvrzení nesporovala. Kromě toho pro řešení právní otázky (spolu) vlastnictví předmětného domu je bez právního významu, kolik hodin žalobce odpracoval na stavebních pracích a organizaci výstavby domu, zatímco žalovaná pečovala o společnou domácnost a o žalobce jako druha. Je tomu tak proto, že obč. zák. / 1964 nabytí spoluvlastnického práva k věci neváže na počet odpracovaných hodin na stavbě. Lze si ostatně představit i situaci, že člověk na stavbě vůbec nepracuje a přesto se stane vlastníkem nově zbudované stavby, a to např. jako objednatel nebo investor stavby.

20. Soud provedl i listinné důkazy, kterými žalobce prokazoval svoji odbornou kvalifikaci ve stavebnictví (viz č. l. 112 - 114, 120, 124, 125, 140, 141, 143 - 145, 148 - 150, 157 spisu). Tyto důkazy soud blíže nespecifikuje, neboť žalovaná nesporovala odbornou způsobilost žalobce v oblasti stavebnictví. Kromě toho pro řešení právní otázky (spolu) vlastnictví předmětného domu je bez právního významu, zda žalobce rozumí stavebnictví toliko povšechně, nebo je ve stavebnictví odborník. Je tomu tak proto, že vlastnické či spoluvlastnické právo k věci může nabýt i ten člověk, který nerozumí ničemu.

V. Hodnocení důkazů

21. Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 občanského soudního řádu, tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

22. Soud výše uvedené důkazy proto hodnotí jako pravé a pravdivé, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, a to s níže uvedenými výhradami k účastnické výpovědi žalobce učiněné v tomto řízení.

23. Jako nepravdivou soud hodnotí tu část účastnické výpovědi žalobce, ve které žalobce vypověděl, že„ hrubá stavba byla financována ze společných peněz“. Žalobce společnými penězi mínil jednak peníze vyplacené bankou z titulu úvěrové smlouvy, jednak mzdu žalobce a zisk žalobce z nájemného. Z provedených důkazů však vyplývá, že žalobce a žalovaná nebyli v roce 2012 manželé, neboť jejich manželství bylo uzavřeno až v roce 2015. Peníze vyplacené bankou z titulu úvěru proto není možné právně kvalifikovat jako peníze„ společné“, zrovna tak mzdu a zisky nájemného.

24. Z výpisu z bankovního účtu vyplývá, že žalobce poskytl žalované příspěvek na mimořádnou splátku úvěru ve výši 170 000 Kč dne 13. 4. 2017, tedy za trvání jejich manželství, ale až poté co bylo v roce 2012 založeno vlastnické právo k domu. Částku 20 000 Kč žalobce zaplatil žalované také až v roce 2017. Částka 40 000 Kč z titulu půjčky pak byla zaplacena až v roce 2019. Nejednalo se tedy o finanční prostředky, za které byl v roce 2012 financován vznik domu, jakož i hrubá stavba.

25. Z výpisu z bankovního účtu nevyplývá, že by žalobce v roce 2012 poskytl žalované nějaký finanční příspěvek na vznik domu. V posuzované věci také nelze přehlédnout, že žalované jako (výlučné) úvěrované byl poskytnut úvěr určený na výstavbu domu ve výši 2 000 000 Kč, přičemž na financování vzniku domu i hrubé stavby byly použity finanční prostředky z úvěru dle úvěrové smlouvy ze dne 24. 5. 2012. Kromě toho si žalovaná a její matka nepřály, aby žalobce spolufinancoval výstavbu rodinného domu a stal se jeho vlastníkem (viz níže).

26. Na otázku formulovanou zástupcem žalobce:„ Sdělila Vám někdy žalovaná, že dům bude patřit pouze jí?“, žalobce odpověděl:„ Žalovaná mi to nikdy nesdělila“. Výpověď žalobce v této části hodnotí soud jako nehodnověrnou, neboť je v rozporu nejenom se žalobními tvrzeními, ale i s dalšími provedenými důkazy. Otázka (spolu) vlastnictví domu totiž byla mezi účastníky diskutována již v období před vznikem domu, a to v souvislosti s řešením otázky financování stavby prostřednictvím úvěru. Žalobce v této diskusi sice vyjádřil své přání podílet se na spolufinancování domu a stát se tak jeho spoluvlastníkem, jeho přání však nebylo akceptováno. a) Viz žalobní tvrzení - č. l. 151 spisu: První jednání o úvěru se uskutečnilo v bytě matky žalované v přítomnosti žalované, žalobce a pana [příjmení]. Na dotaz pana [příjmení], na koho bude vlastně napsaný úvěr, matka žalované jednoznačně prohlásila, že úvěr bude veden jen na žalovanou. Žalobce s tímto rozhodnutím„ nemohl nic dělat.“ Úvěrovou smlouvou pak při následující schůzce podepsala žalovaná jako úvěrovaná. b) Viz účastnická výpověď žalobce - č. l. 208 spisu: Matka žalované nesouhlasila s tím, aby se žalobce podílel na financování domu prostřednictvím hypotéčního úvěru, neboť žalovaná v té době byla mladá a matka žalované měla zřejmě obavu o dalším trvání partnerského vztahu, když žalobce je ve věku matky žalované.

27. Závěr soudu, že žalobci bylo již v období před vznikem domu v souvislosti s řešením otázky financování stavby prostřednictvím úvěru sděleno, že nebude spoluinvestorem a spoluvlastníkem domu, podporuje i chování účastníků po dokončení stavby. a) Stavební úřad udělil dne 8. 1. 2014 souhlas k užívání domu; souhlas byl udělen žalované jako stavebnici. Žalovaná byla (a je) evidována v katastru nemovitostí jako (výlučná) vlastnice domu [adresa]. b) Žalobce v roce 2015 nijak nezpochybňoval výlučné vlastnické právo žalované k předmětnému domu, a to ani v soudním řízení, ve kterém spontánně vypověděl, že dům je ve výlučném vlastnictví žalované.

28. Soud proto pravdivost účastnické výpovědi žalobce vyhodnotil tak, že uzavřel, že otázka (spolu) vlastnictví domu byla mezi účastníky diskutována již v období před vznikem domu, a to v souvislosti s řešením otázky financování stavby prostřednictvím úvěru, přičemž žalobci bylo sděleno, že nově postavený dům bude pouze ve výlučném vlastnictví žalované, protože žalovaná a její matka si v roce 2012 nepřály, aby žalobce spolufinancoval výstavbu rodinného domu a stal se jeho vlastníkem, a to z obavy o dalším trvání partnerského vztahu.

VI. Skutkový závěr

29. Okresní soud učinil na základě provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků (viz výše) tento souhrnný skutkový závěr: a) Žalovaná je výlučnou vlastnicí parc. [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek], na které byl vystavěn dům [adresa]. Žalovaná řešila od 2010 svoji bytovou potřebu. Žalovaná oslovila v roce 2010 stavební [právnická osoba], která jí dne 12. 2. 2010 zaslala cenovou nabídku na výstavbu domu ze stavebního systému [anonymizováno] ve výši 1 744 222,80 Kč s návrhem smlouvy na výstavbu domu. Žalovaná nabídku stavební firmy [anonymizováno] neakceptovala; dům nebyl postaven na základě této cenové nabídky. b) Žalovaná se zná se žalobcem od narození. Žalovaná navázala se žalobcem partnerský vztah v dubnu 2010. c) Žalovaná ohlásila v roce 2012 stavebnímu úřadu úmysl postavit dům na st. parc. [číslo]; ohlášení stavby podala (výlučně) žalovaná. Souhlas s provedením ohlášené stavby byl žalované udělen dne 2. 3. 2012. d) Žalobce a žalovaná plánovali, že v nově postaveném domu budou společně bydlet, pokud jejich partnerský vztah v budoucnu přetrvá. e) Stavební práce byly zahájeny v roce 2012, tj. v době existujícího partnerského vztahu mezi žalobcem a žalovanou. f) Matka žalované nesouhlasila s tím, aby se žalobce podílel na financování domu prostřednictvím úvěru, neboť žalovaná v té době byla mladá a matka žalované měla obavu o dalším trvání partnerského vztahu, když žalobce je ve věku matky žalované. g) I žalovaná odmítla nabídku žalobce, že se bude jako spoluvlastník nově budovaného domu podílet společně se žalovanou na financování výstavby domu prostřednictvím zvažované úvěrové smlouvy tím, že uzavřela úvěrovou smlouvu dne 24. 5. 2012 bez účasti žalobce jako spoluúvěrovaného. Žalované jako (výlučné) úvěrované byl poskytnut úvěr určený na výstavbu domu (na pozemku žalované) ve výši 2 000 000 Kč. h) Na financování vzniku domu i hrubé stavby (tj. na financování nákupu stavebního materiálu a odměn osob pracujících na vzniku domu) byly použity finanční prostředky z úvěru dle úvěrové smlouvy ze dne 24. 5. 2012. i) Žalobci bylo již v období před vznikem domu v souvislosti s řešením otázky financování stavby prostřednictvím úvěru sděleno, že nebude ani (spolu) investorem výstavby domu (plánované na pozemku ve výlučném vlastnictví žalované), ani spoluvlastníkem domu, neboť žalovaná a její matka si nepřály, aby žalobce spolufinancoval výstavbu rodinného domu a stal se jeho vlastníkem, protože„ žalovaná v té době byla mladá a matka žalované měla obavu o dalším trvání partnerského vztahu“. Nešlo tedy o společně zřizovanou stavbu domu žalované se žalobcem jako partnerem žalované, popř. s dalšími osobami podílejícími na výstavbě domu, ale o stavbu domu. j) Dům vznikl v roce 2012, kdy bylo již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží; v tomto roce byla vybudována i hrubá stavba domu. k) Na výstavbě domu se podíleli podnikatelé, pracovníci ukrajinské národnosti a osoby blízké, tj. otec a bratr žalované, jakož i žalobce jako partner (druh) žalované. Žalobce disponuje odbornými znalostmi v oblasti stavebnictví. Projektovou dokumentaci novostavby domu„ pro žalovanou“ připravoval [jméno] [příjmení]. Funkci stavebního dozoru při výstavbě předmětného domu pro žalovanou vykonával [jméno] [příjmení]. l) Žalobce jako partner (druh) žalované se také podílel na organizaci prací souvisejících s výstavbou domu a stavebních pracích, a to v míře větší, než otec a bratr žalované. Žalovaná pečovala o domácnost a o žalobce. m) Dům byl dokončován v roce 2013. Žalobce a žalovaná se nastěhovali do předmětného domu v prosinci 2013, kdy byl již dům způsobilý k bydlení. n) Stavební úřad udělil dne 8. 1. 2014 souhlas k užívání domu; souhlas byl udělen žalované jako (výlučné) stavebnici. Žalovaná byla (a stále je) je evidována v katastru nemovitostí jako (výlučná) vlastnice domu [adresa]. o) Manželství účastníků bylo uzavřeno v roce 2015. Žalobce v roce 2015 nijak„ nezpochybňoval“ výlučné vlastnické právo žalované k předmětnému domu, a to ani v soudním řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 0 P 428/2002. p) Žalobce poskytl za trvání manželství žalované dne 13. 4. 2017 částku ve výši 170 000 Kč na mimořádnou splátku úvěru, dne 30. 10. 2017 částku 20 000 Kč a dne 16. 4. 2019 částku ve výši 40 000 Kč jako půjčku na předmětný dům. q) Manželství účastníků zaniklo rozvodem v roce 2021.

VII. Naléhavý právní zájem

30. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.). Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým.

31. Žaloba o určení vlastnického práva k nemovitosti je žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (§ 80 o. s. ř.); na takovém určení je podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem, bude-li na jeho základě dosaženo„ uvedení stavu zápisů v Katastru nemovitostí ČR do souladu se skutečným právním stavem“ (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005 publikovaný na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

32. V posuzované věci tedy soud učinil dílčí právní závěr, že žalobce má naléhavý právní zájem na této určovací žalobě. Naléhavý právní zájem je dán tím, že žalobce není evidován v katastru nemovitosti jako spoluvlastník domu, přičemž žalobce se subjektivně„ domnívá“, že je jeho spoluvlastníkem. Vyřešení sporu o (spolu) vlastnické právo (včetně případné změny zápisu v katastru nemovitostí, pokud by domněnka žalobce byla důvodná) je způsobilá řešit toliko vlastnická žaloba, tj. žaloba na určení vlastnického práva.

VIII. Právní úprava

33. Právní poměry mezi účastníky řízení okresní soud posuzoval jednak podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též„ obč. zák.“), neboť předmětem řízení je tvrzené (spolu) vlastnické právo ke stavbě vzniklé v roce 2012, tj. přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (viz § 3028 odst. 2 o. z.), jednak podle ustanovení části první hlavy I. („nového“) občanského zákoníku, neboť tato ustanovení se použijí i na práva a povinnosti, která posuzují podle dosavadních právních předpisů (§ 3030 o. z.).

34. Právní úprava nabytí (spolu) vlastnického práva ke stavbě výstavbou: Dle právní úpravy účinné v období vzniku domu (tj. v roce 2012) nebyla stavba považována za součást pozemku (§ 120 odst. 2 obč. zák. / 1964). Vlastníkem či spoluvlastníkem nově postavené stavby se tedy stal zhotovitel či zhotovitelé stavby (§ 132 odst. 1, § 136 odst. 1 obč. zák. / 1964), nikoliv tedy vlastník pozemku, na kterém byla stavba zřízena.

35. U nadzemních staveb dochází ke vzniku stavby vytvořením takové situace, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (22 Cdo 2534/2000). Není pak rozhodné, zda bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, neboť vznik stavby v občanskoprávním slova smyslu se nekryje s otázkou administrativní.

36. Pro posouzení vzniku podílového spoluvlastnictví k domu nebo jiné stavbě postavené společnou činností více osob je rozhodující dohoda uzavřená mezi nimi o založení spoluvlastnických vztahů, která nemusí být písemná a není ani nezbytné, aby se v ní účastníci dopředu dohodli na velikosti spoluvlastnických podílů. Z obsahu dohody však musí být zřejmé, že účastníci chtěli založit podílové spoluvlastnictví ke stavbě např. s tím, že velikost podílů bude záviset na míře participace jednotlivých účastníků dohody na postavení stavby; pokud by podíly nebyly dohodnuty, jsou stejné (§ 137 odst. 2 obč. zák.).

37. Dohoda o založení podílového spoluvlastnictví ke stavbě může být platně založena pouze v době, která časově předchází vzniku stavby jako věci způsobilé být předmětem práv a povinností; v době existence stavby se účastníci na založení spoluvlastnických vztahů již dohodnout nemohou, neboť v době vzniku stavby jakožto způsobilého předmětu právního vztahu již stavba musí mít vlastnický (případně spoluvlastnický) režim, který však následně samozřejmě může být měněn, příp. zrušen (R 44/1993).

38. Podílové spoluvlastnictví může vzniknout i tam, kde stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že by mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některé z těchto osob; stavebníky jsou pak všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky (22 Cdo 1174/2001). Taktomu je zejména, pokud více osob bez dohody o vlastnictví ke stavbě zřídí stavbu za účelem jejího společného užívání a podílí se na jejím vzniku vlastní prací i dodáním materiálu, nevyplývá-li z okolností věci ohledně vlastnických vztahů ke stavbě něco jiného.

39. Komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení, resp. obdobný akt podle stavebního zákona, není samo o sobě rozhodné (22 Cdo 1174/2001). K nově zhotovené stavbě nabývá vlastnictví ten, kdo stavbu uskutečnil s projeveným úmyslem mít ji pro sebe (stavebník).

IX. Právní závěry

40. Soud učinil v posuzované věci závěr, že výstavbu domu v roce 2012 provedla žalovaná jako výlučná vlastnice stavební parcely, a to za přispění dalších osob, mj. i za pomoci žalobce jako partnera. Žalovaná a žalobce (jako tehdejší partner žalované) neuzavřeli o spoluvlastnictví k nově vzniklé stavbě žádnou dohodu. Soud proto učinil závěr, že spoluvlastnické právo k domu žalobci nemohlo vzniknout dohodou se žalovanou.

41. Bylo již konstatováno, že podílové spoluvlastnictví mohlo vzniknout i tam, kde stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že by mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některé z těchto osob.

42. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná svoji bytovou potřebu začala řešit již dříve, než navázala v dubnu 2010 partnerský vztah se žalobcem. Žalovaná mj. oslovila v roce 2010 stavební [právnická osoba], která jí dne 12. 2. 2010 zaslala cenovou nabídku na výstavbu domu ze stavebního systému [anonymizováno] ve výši 1 744 222,80 Kč s návrhem smlouvy na výstavbu domu na st. parc. [číslo] ve vlastnictví žalované. Žalovaná tuto nabídku neakceptovala. To však nic nemění na závěru soudu, že žalovaná projevila záměr vybudovat dům dříve, než navázala partnerský vztah se žalobcem.

43. V řízení bylo také prokázáno, že žalovaná pokračovala v realizaci záměru postavit dům i poté, co v dubnu 2010 navázala partnerský vztah se žalobcem. Stavební práce byly zahájeny v roce 2012, přičemž dům vznikl v roce 2012, kdy bylo jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (22 Cdo 2534/2000); v roce 2012 byla vybudována i hrubá stavba domu.

44. Soud se zabýval i otázkou, zda žalovaná svůj záměr mít dům pouze pro sebe jako výlučná vlastnice nezměnila poté, co v dubnu 2010 navázala partnerský vztah se žalobcem. V té době totiž žalobce a žalovaná plánovali, že v nově postaveném domu budou společně bydlet, pokud jejich partnerský vztah i v budoucnu přetrvá, přičemž žalobce se také aktivně spolupodílel na organizaci prací souvisejících s výstavbou domu a stavebních pracích, zatímco žalovaná pečovala o domácnost a o žalobce.

45. Z provedených důkazů vyplývá, že ke změně názoru žalované na otázku vlastnictví domu nedošlo, přičemž otázka (spolu) vlastnictví domu byla mezi žalovanou a žalobcem diskutována v období před vznikem domu, a to v souvislosti s řešením otázky financování stavby prostřednictvím úvěru. Žalobci bylo sděleno, že nově postavený dům bude ve výlučném vlastnictví žalované, protože žalovaná a její matka si v roce 2012 nepřály, aby žalobce spolufinancoval výstavbu rodinného domu a stal se jeho vlastníkem, a to z obavy o dalším trvání partnerského vztahu žalované se žalobcem. Žalovaná proto uzavřela úvěrovou smlouvu dne 24. 5. 2012 bez účasti žalobce jako spoluúvěrovaného.

46. Z okolností tedy bylo žalobci v roce 2012 zřejmé, že vlastnicí nově budovaného domu bude výlučně žalovaná.

47. Závěr, že ke změně názoru žalované na otázku vlastnictví domu nedošlo ani v průběhu výstavby domu v roce 2012, podporují i ty okolnosti, že žalobce po vzniku domu nezpochybňoval výlučné vlastnické právo žalované k předmětnému domu, a to ani v soudním řízení konaném v roce 2015, ve kterém spontánně vypověděl, že dům je ve výlučném vlastnictví žalované.

48. Pokud žalovaná v souvislosti s řešením otázky financování stavby prostřednictvím úvěru a výstavbou hrubé stavby domu vůči žalobci projevila vůli, že žalobce nebude prostřednictvím úvěru spolufinancovat výstavbu domu budovaného na pozemku ve výlučném vlastnictví žalované, nelze dost dobře učinit závěr, 1) že by žalovaná s nabytím domu do spoluvlastnictví byť konkludentně souhlasila, popř. 2) že by z okolností věci nebylo pro žalobce zřejmé (poznatelné), že mělo jít o stavbu ve vlastnictví žalované.

49. Žalobce tedy v průběhu soudního řízení neprokázal tvrzení, že se jednalo o společně zřizovanou stavbu.

50. Žalovaná naopak v průběhu řízení hodnověrně prokázala důvod účasti žalobce na zřízení stavby, tj. že žalobce se účastnil na stavebních pracích toliko jako osoba blízká (druh), a to spolu s dalšími osobami blízkými žalované (otec, bratr), přičemž žalovaná stavěla dům s představou, že pokud by partnerský vztah se žalobcem i nadále přetrval, žalobce by mohl dům se souhlasem žalované užívat ke společnému bydlení.

51. Výlučné vlastnické právo k domu vzniklo žalované v roce 2012, kdy bylo již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží budovaného domu (viz výše) a byla postavena i hrubá stavba domu, byť se dům stavebně dokončoval i v roce 2013. Pokud žalobce poskytl žalované dne 13. 4. 2017 částku ve výši 170 000 Kč na mimořádnou splátku úvěru, dne 30. 10. 2017 částku 20 000 Kč a dne 16. 4. 2019 částku ve výši 40 000 Kč jako půjčku na předmětný dům, provedl finanční investici jako nevlastník domu, neboť výlučné vlastnictví předmětného domu nabyla žalovaná již v roce 2012.

52. Žalobci spoluvlastnické právo k domu z výše uvedených důvodů nevzniklo (§ 132 odst. 1, § 136 odst. 1 obč. zák. / 1964). Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

X. Náklady řízení

53. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měla plný úspěch žalovaná.

54. Účelně vynaložené náklady řízení žalované tvoří: Odměna advokáta za zastupování žalované (před soudem prvního stupně) ve výši 40 300 Kč za 13 úkonů právní služby (1x převzetí věci, 1x vyjádření k žalobě, 5x vyjádření ve věci samé, 2x + 1 účast při jednání u soudu, kdy jedno jednání přesáhlo dobu dvou hodin, 3x porada s klientem) dle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů; tarifní hodnota: 50 000 Kč, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby: 3 100 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta spojených se zastupováním žalované ve výši 3 900 Kč za 13 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náklady žalobce tedy činí 44 200 Kč.

55. Účelně vynaložené náklady řízení žalované dále tvoří: Odměna advokáta za zastupování žalované (v odvolacím řízení a opakovaně před soudem prvního stupně) ve výši 12 400 Kč za 4 úkony právní služby (1x vyjádření k odvolání, 2x účast při jednání u soudu, 1x porada s klientem) dle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů; tarifní hodnota: 50 000 Kč, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby: 3 100 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta spojených se zastupováním žalované ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náklady žalobce tedy činí 13 600 Kč.

56. Náklady žalované tedy činí celkem 57 800 Kč (tj. 44 200 Kč + 13 600 Kč = 57 800 Kč).

Poučení