9 C 26/2017

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala vypořádání položky„ vybavení domácnosti v [obec]“ a„ pohledávka na účtu č. [bankovní účet]“ se zastavuje.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje: -) pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec], -) pohledávka na účtu č. [bankovní účet] ve výši 21 844 Kč a -) výnosy z pronájmu družstevního bytu nacházejícího se na adrese [adresa žalobkyně].

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje: -) dodávkový automobil Renault spz: [anonymizováno] [číslo], -) vozidlo Ford, spz: [anonymizováno] [číslo], -) počítač [příjmení] [příjmení] z roku 2007, -) digitální fotoaparát značky Kodak, -) pozemek parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec].

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání položky motocykl Yamaha spz: [anonymizována dvě slova], osobní počítač [příjmení] [jméno] z roku 2007, se v této části zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na úplném vypořádání společného jmění manželů částku ve výši 3 440 663,60 Kč ve lhůtě 6ti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 266 100,83 Kč k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 17.3.2017 se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů účastníků. Tvrdila, že manželství účastníků uzavřené dne 5.6.2004 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 25.3.2014 ve věci vedené pod sp.zn. 9C 8/2014, který nabyl právní moci dne 29.4.2014. Do zaniklého, avšak nevypořádaného společného jmění manželů účastníků náleží: (a) členský podíl v Bytovém družstvu [ulice a číslo], IČO [anonymizováno] [PSČ], sídlem [adresa žalobkyně] (dále jen„ Bytové družstvo [ulice]“), (b) vybavení domácnosti v domě na adrese [adresa], (c) dodávkový automobil Renault, spz: [anonymizováno] [číslo], žluté barvy, (d) osobní automobil Ford, spz: [anonymizováno] [číslo], tmavě zelené barvy, (e) motocykl Yamaha, spz: [anonymizována dvě slova], černé barvy, (f) vybavení a zařízení dílny užívané žalovaným pro podnikatelské účely (zejména řezačka na železo, vrtačka na železo, brusky, vrtačky elektrické, počítač, tiskárna a vybavení kanceláře přilehlé k dílně), (g) pozemek parc. [číslo] k.ú. a [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví], vedený [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek v [obec]“), (h) pozemek st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsaný na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a k.ú. [obec] (dále jen„ nemovité věci v [obec]“), (i) peněžní prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalovaného, (j) peněžní prostředky na bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeném na jméno žalobkyně a (k ) fotoaparát Kodak. Žalobkyně tvrdila, že o pořízení všech aktiv, které náleží do společného jmění manželů, se zasloužila toliko ona. Pokud jde o členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], žalobkyně původně nabyla právo nájmu k tomuto bytu na základě dohody o směně bytu ze dne 7.11.2002, kterou uzavřela s panem [jméno] [příjmení]; touto směnnou smlouvou se žalobkyně zavázala uhradit [jméno] [příjmení] doplatek za„ směnu bytu“ ve výši 580 000 Kč, který uhradila. Po uzavření nájemní smlouvy došlo k družstevní privatizaci bytové budovy, kdy dne 7.4.2006 bylo do obchodního rejstříku zapsáno Bytové družstvo [ulice]. Žalobkyně podala přihlášku do družstva, uhradila členský vklad, čímž se stala členem Bytového družstva [ulice] a držitelem členského podílu v něm. Bytové družstvo [ulice] zároveň získalo do svého vlastnictví budovu [adresa] v ulici [ulice] a žalobkyně se stala jako členka družstva nájemcem družstevního bytu nacházejícího se ve 4. nadzemním podlaží (byt [číslo]). Žalovaný se tak nikterak nezasloužil o nabytí předmětného členského podílu v Bytovém družstvu [ulice], když žalobkyně ze svých výlučných prostředků vynaložila v této souvislosti 800 000 Kč a dalších 200 000 Kč vynaložila z prostředků, o které se sama zasloužila. Není tudíž spravedlivé, aby žalovanému náležel za členský podíl jakýkoliv vypořádací podíl. Ohledně zrušení společného nájmu k družstevnímu bytu je u Okresního soudu Praha-východ vedeno řízení, a to pod sp.zn. 8C 390/2016. Ohledně nemovitých věcí v [obec] žalobkyně tvrdila, že se rovněž o jejich pořízení žalovaný nikterak nezasloužil, neboť byly pořízeny z prostředků, které byly poskytnuty žalobkyni ze strany jejích rodičů. U Okresního soudu Praha-východ probíhá řízení (pod sp.zn. 3C 574/2013), v němž je řešena otázka, zda tyto nemovité věcí jsou součástí zaniklého, avšak nevypořádaného společného jmění manželů účastníků. Zařízení domu v [obec] bylo rovněž pořizováno výlučně z prostředků žalobkyně, navíc jej měla žalobkyně již z předešlé domácnosti. Další movité věci (vybavení dílny, oba automobily, motocykl i fotoaparát) byly uhrazeny z prostředků ve společném jmění manželů, užíval je však výlučně žalovaný, který si je při opuštění společné domácnosti také odvezl. Žalovaný do manželství vstoupil téměř nemajetný, na společnou domácnost přispíval pouze částkou cca 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně jej po dobu trvání manželství finančně podporovala, financovala převážnou většinu výdajů domácnosti. Z tohoto důvodu považuje za nespravedlivé, aby došlo k rozdělení majetku rovným dílem mezi účastníky, a navrhuje, aby členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], nemovité věci v [obec] včetně vybavení domácnosti a zůstatek na účtu žalobkyně byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví, zbývající nemovité a movité věci a zůstatek na účtu žalovaného pak do výlučného vlastnictví žalovaného za současného vyplacení vypořádacího podílu ve výši 200 000 Kč žalovanému.

2. V průběhu řízení žalobkyně svá tvrzení doplnila, že nemovité věci v [obec] nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dne 30.11.2004, kde jako kupující byla uvedena toliko ona a žalovaný podpisem smlouvy potvrdil prohlášení v kupní smlouvě uvedené, že kupní cenu uhradila žalobkyně ze svých výlučných prostředků a stává se tak výlučným vlastníkem těchto nemovitých věcí. Kupní cena ve výši 1 900 000 Kč byla uhrazena jednak z daru od rodičů žalobkyně ve výši 1 400 000 Kč, když rodiče prodali svá členská práva v Lidovém bytovém družstvu [obec a číslo] váznoucí k bytu v [anonymizováno] ulici [obec a číslo], a dále z daru od rodičů žalobkyně v celkové výši 1 040 000 Kč na základě darovací smlouvy ze dne 27.11.2004 (40 000 Kč bylo žalobkyni poskytnuto v hotovosti, částka 100 000 Kč zaslána na účet realitní kanceláře jako úhrada poplatku za realitní služby, 80 000 Kč bylo vloženo na účet žalobkyně, zbývající částky pak byly zaslány na účet žalobkyně). Z těchto prostředků byla na zaplacení kupní ceny nemovitých věcí v [obec] použita částka minimálně ve výši 1 000 000 Kč. Další prostředky pocházejí z prodeje členských práv v bytovém družstvu byly deponovány na účtu blokovacího depozita u realitní kanceláře a nebylo je možné včas uvolnit, aby nedošlo k propadnutí zálohy ve výši 100 000 Kč. Z tohoto důvodu žalobkyně zajistila k úhradě kupní ceny překlenovací půjčky, a to od svých rodičů (ve výši 300 000 Kč), od paní [jméno] [příjmení] (ve výši 300 000 Kč), od pana [příjmení] (ve výši 195 000 Kč) a od pana [příjmení] (ve výši 100 000 Kč). Poté, co byly prostředky z prodeje členských práv v bytovém družstvu uvolněny, použila tyto prostředky (které byly její výlučné) žalobkyně k úhradě těchto překlenovacích půjček. Překlenovací půjčky rodičům žalobkyně a paní [jméno] [příjmení] byly uhrazeny přímo z účtu blokovacího depozita; z tohoto účtu byla na účet žalobkyně uhrazena též částka 5 000 Kč, kterou žalobkyně použila na úhradu kupní ceny nemovitých věcí v [obec]; částka ve výši 750 000 Kč pak byla z účtu blokovacího depozita odeslána na účet žalovaného, kterou použil v rozsahu 295 000 Kč k úhradě půjček pana [příjmení] a pana [příjmení], zbývající částka pak byla použita na rekonstrukci nemovitých věcí v [obec]. Je tedy zřejmé, že nemovité věci v [obec] včetně nákladů na realitní a právní služby byly hrazeny z výlučných prostředků žalobkyně, stejně tak i částka ve výši 500 000 Kč, která byla použita na rekonstrukci těchto nemovitých věcí. Rovněž pokud jde o členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], i o jeho nabytí se zasloužila výlučně žalobkyně. Cena družstevního podílu v době vzniku Bytového družstva [ulice] činila 543 674,55 Kč a žalobkyně uhradila převážnou část tohoto závazku převodem ze svého účtu ve výši 400 000 Kč dne 31.1.2007 Tyto prostředky pocházely z daru, který žalobkyni poskytla její matka, a to dne 13.12.2006. Ve zbývající části pak byla tato cena uhrazena formou měsíčních splátek ve výši 850 Kč z účtu žalobkyně, což byly prostředky, o které se zasloužila výlučně žalobkyně. Žalovaný dal jasně najevo, že není ochoten na tento družstevní byt ničeho hradit a nemá o něj ani zájem. Navíc v té době ani neměl na svém účtu žádné finanční prostředky. Rovněž to byla žalobkyně, která se zasloužila o nabytí pozemku v [obec], neboť z důvodu své nemoci ([anonymizována dvě slova]) pobírala invalidní důchod a z něj našetřila celou kupní cenu této nemovité věci, když jí v nemoci finančně podporovali její rodiče. Žalovaný neměl po celou dobu trvání manželství žádný podstatnější příjem, a tudíž rodinu z převážné části financovala žalobkyně. Vozidlo Renault bylo pořízeno v roce 2007 za částku 622 189,20 Kč, v době rozvodu manželství tak bylo 7 let staré, a tudíž jeho hodnota v té době byla cca 200 000 Kč. Rovněž motocykl Yamaha je součástí společného jmění manželů, neboť byl pořízen z prostředků ve společném jmění manželů, pouze formálně byl registrován na jinou osobu. Pokud jde o vybavení dílny, žalobkyně uvedla, že není schopna toto blíže specifikovat. Nicméně jako položku k vypořádání učinila dva počítače, a to [příjmení] [jméno] (pořízen v roce 2007 za částku 37 769 Kč) a počítač [příjmení] [příjmení] (pořízen v roce 2007 za částku 20 467 Kč). Žalobkyně uvedla, že tvrzení ohledně výlučných prostředků použitých jak na nemovité věci [obec], pozemek v [obec] a členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], směřují k uplatnění jiného než rovného podílu při vypořádání společného jmění manželů; pouze, pokud by toto soud neakceptoval, potom by bylo třeba, aby uplatněny jako samostatná položka. K výzvě soudu ze dne 16.8.2018 č.j. 9C 26/2017-109 (kterou soud žalobkyni vyzval, aby odstranila vady podání a uvedla, zda použití výlučných prostředků na nabytí shora uvedených nemovitých věcí v [obec] a členského podílu činí položkou k vypořádání) žalobkyně ve svém podání ze dne 15.9.2018 (čl. 148) výslovně uvedla, že svými tvrzeními ohledně použití výlučných prostředků na nabytí nemovitých věcí v [obec] a členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] se domáhá uplatnění tzv. disparity, tedy jiného než rovného vypořádacího podílu, a to ve prospěch žalobkyně.

3. Dále v průběhu řízení žalobkyně doplnila tvrzení, že po rozvodu manželství účastníků hradila splátky anuity, a to spolu s úroky (podáním ze dne 23.6.2020 a ze dne 25.7.2020 – čl. 313 a čl. 321). Při jednání dne 15.2.2022 pak uvedla, že uhrazené anuitní splátky nebyly uplatněny jako samostatná položka k vypořádání, nicméně skutečnost, že byly (a budou hrazeny) by měla být zohledněna při stanovení hodnoty členského podílu v Bytovém družstvu [ulice], přičemž po výzvě soudu k odstranění vad tohoto tvrzení žalobkyně upřesnila (při jednání dne 29.3.2022), že zohledněna by měla být částka 1 300 Kč měsíčně od března 2014 (tedy rozvodu manželství) až do úplného zaplacení v celkové částce 106 600 Kč a dále úroky ve výši 31 400 Kč, a to v částce odpovídající parciálně na každý měsíc za celé období. Žalobkyně dále upřesnila, že částka 106 600 Kč nebyla dosud zaplacená, neboť anuitu stále splácí. K podílu žalovaného na financování domácnosti pak doplnila (při jednání dne 15.2.2022), že žalovaný přišel do manželství nemajetný se zůstatkem na účtu asi 1 300 Kč. Cca 4 měsíce po svatbě kupovali nemovité věci v [obec], kdy na rekonstrukci žalovaný první rok dohlížel, pak už se najímali řemeslníci. Žalobkyně financovala 90% domácnosti, neboť ten používal své výdělky na vybavení kanceláře a dílny, kdy kupoval počítače, plotry, stroje, následně pak i automobil za 650 000 Kč, který splácel ve splátkách 17 000 Kč měsíčně.

4. Žalovaný tvrdil, že součástí společného jmění manželů je členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], nemovité věci v [obec], pozemek v [obec], vybavení domácnosti v [obec], dodávkový automobil Renault, osobní automobil Ford Escort, vybavení a zařízení dílny žalovaného, peněžní prostředky na účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet] a dále výnosy z nájmu družstevního bytu [ulice] za období od dubna 2014 do 30.4.2017 ve výši 10 000 Kč měsíčně, které pobírala žalobkyně. Ve vztahu k členskému podílu v Bytovém družstvu [ulice] žalovaný tvrdil, že byl nabyt za trvání manželství účastníků, neboť ustavující schůzce družstva se konala 7.3.2006, tedy za trvání manželství. Oba účastníci se jako manželé stali členy bytového družstva, a tudíž jim svědčí právo společného nájmu k družstevnímu bytu. Ostatně i samo Bytové družstvo [ulice] eviduje oba účastníky jako společné členy bytového družstva. Oba účastníci také byt ještě před samotným vznikem bytového družstva užívali, a tudíž bylo nepochybné, že jejich úmyslem bylo nabýt členský podíl v bytovém družstvu do společného jmění manželů. Pokud jde o vnosy, žalovaný navrhl u nemovitých věcí v [obec] zohlednit vnos žalobkyně ve výši 600 000 Kč, celkově pak maximálně 1 000 000 Kč. Naproti tomu žalovaný nesouhlasil, aby předmětem vypořádání byl motocykl Yamaha, neboť jej nikdy nevlastnili ani účastníci společně ani žádný z nich výlučně, peněžní prostředky na účtu žalovaného č.ú. [bankovní účet], neboť tento účet byl zrušen v roce 2006 bez zůstatku, a ani fotoaparát, neboť byl za trvání manželství zničen. Žalovaný navrhl, aby z tohoto majetku byly do jeho výlučného majetku přikázány pozemek v [obec], dodávkový automobil Renault, osobní automobil Ford Escort, vybavení a zařízení dílny, dále aby byly zohledněny výnosy z pronájmu družstevního bytu, a žalobkyni uložena povinnost zaplatit vypořádací podíl ve výši 2 735 922 Kč.

5. V průběhu řízení pak žalovaný, pokud jde o jeho podíl na chodu domácnosti, doplnil svá tvrzení (při jednání dne 15.2.2022), že se ještě s kamarádem podílel na rekonstrukci bytu ve [anonymizováno], dělal též pravidelnou údržbu, vyráběl nábytek. Rekonstruoval též [obec] a rekonstrukční práce také platil, a to stavební materiál, elektromateriál, materiál na vodu, střechu. Když byla žalobkyně nemocná, vozil ji na [anonymizováno], nakupoval, pomáhal též v práci, zajišťoval chod domácnosti. Před vstupem do manželství měl úspory cca 250- 300 000 Kč, z nichž financoval vybavení dílny. Nákupem vybavení si též snižoval daňový základ. S žalobkyní byly na dovolené jednou v Itálii, jednou na Slovensku a jednou v západních [obec], kam jeli dodávkou Renault. V letech 2000 až 2002 měl žalovaný příjem jako uvolněný starosta [územní celek] [anonymizováno] a pobíral odměnu ve výši 23 000 Kč čistého.

6. Podáním ze dne 19.7.2018 (čl. 98) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do položky vybavení domácnosti v [obec], a při jednání dne 19.6.2018 (čl. 91) vzala žalobu částečně zpět co do položky účet žalovaného č.ú. [bankovní účet]; žalovaný s částečným zpětvzetím vyslovil souhlas při jednání konaném dne 9.4.2019 (čl. 175). V tomto rozsahu tedy soud řízení dle § 96 odst. 2 o.s.ř. částečně zastavil (výrok I.).

7. Předmětem vypořádání se tak staly: (a) nemovité věci v [obec], (b) členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], (c) pohledávka na účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet], (d) dodávkový automobil Renault spz: [anonymizováno] [číslo], (e) vozidlo Ford, spz: [anonymizováno] [číslo], (g) digitální fotoaparát značky Kodak, (h) pozemek v [obec], (i) motocykl Yamaha, spz: [anonymizována dvě slova], (j) výnosy z pronájmu družstevního bytu Bytového družstva [ulice] nacházející se na adrese [adresa žalobkyně]. Dále pokud jde o uplatněnou položku vybavení kanceláře a dílny žalovaného, žalobkyně na výzvu soudu specifikovala, že předmětem řízení činí (k ) počítač [příjmení] [příjmení] z roku 2007 a (l) [příjmení] [jméno] z roku 2007.

8. Jako samostatnou položku k vypořádání soud neposoudil tvrzení ohledně uplatnění výlučných prostředků žalobkyně na pořízení nemovitých věcí v [obec], členského podílu v Bytovém družstvu (tedy uhrazení členského příspěvku), jakož i prostředky na rekonstrukci nemovitých věcí v [obec]. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je ovládáno dispoziční zásadou, tedy je vypořádáván pouze takový majetek, který účastníci učinili předmětem vypořádání v soudním řízení. Překročit tyto návrhy může soud pouze, pokud jde o cenu majetku a způsob jeho rozdělení mezi účastníky. To platí též pro vnosy – tedy výlučné prostředky jednoho z manželů použité na nabytí věci ve společném jmění manželů. Je na účastnících, aby v žalobě (ve vzájemné žalobě) označili položky, které činí předmětem vypořádání. Žalobkyně v tomto směru tvrdila, že na nabytí nemovitých věcí v [obec] a členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] použila své výlučné finanční prostředky (jejichž výši označila), avšak zároveň uvedla že tato tvrzení směřují k uplatnění jiného než rovného vypořádacího podílu, tedy tzv. disparitě, a to po poučení soudem k odstranění vad usnesením ze dne 16.8.2018 č.j. 9C 26/2017-109 tvrzením ve vyjádření ze dne 15.9.2018 (čl. 148). Jestliže žalobkyně k výslovnému poučení soudu neučinila tyto vnosy předmětem vypořádání, je soud tímto vázán, neboť nemůže překročit návrhy účastníků, pokud jde o rozsah vypořádávané masy společného jmění manželů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5.2007 sp.zn. 22 Cdo 1112/2006). Soud se těmito tvrzeními zabýval z hlediska posouzení, zda je na místě přiznat jiný než rovný vypořádací podíl. Stejně tak soud nepřistupoval k tvrzení žalobkyně o zaplacených i dosud neuhrazených anuitních splátkách na členský podíl v bytovém družstvu jako k položce k vypořádání, neboť toto tvrzení žalobkyně uváděla z důvodu jejího zohlednění v rámci hodnoty členského podílu v Bytovém družstvu [ulice], tedy že o tuto částku by měla být stanovená hodnota snížena.

9. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 25.3.2014 č.j. 9 C 8/2014-17 bylo zjištěno, že manželství účastníků, uzavřené dne 5.6.2004, bylo rozvedeno; rozsudek nabyl právní moci dne 29.4.2014.

10. Ohledně nemovitých věcí v [obec] učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:.

11. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 4.11.2016 č.j. 3C 574/2013-216 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 22.3.2017 č.j. 26 Co 50/2017-257 bylo zjištěno, že soud určil, že nemovité věci v [obec] jsou součástí zaniklého společného jmění manželů. Rozsudek prvoinstančního soudu ve spojení s rozsudkem soudu odvolacího nabyl právní moci dne 2.5.2017. Dovolání v této věci žalobkyní podané bylo odmítnuto (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.2017 č.j. 22 Cdo 3418/2017-280). Soud tedy má za prokázané, že předmětné nemovité věci v [obec] jsou v zaniklém, avšak nevypořádaném společném jmění manželů, neboť je shora citovaným rozsudkem vázán, a proto se zabýval zůstatkovou hodnotou uvedených nemovitých věcí. Žalobkyně tvrdila, že zůstatková hodnota ke dni rozvodu manželství činila 2 767 100 Kč (viz podání ze dne 19.7.2018), žalovaný pak 4 500 000 Kč (viz podání ze dne 28.4.2017).

12. Soud při úvaze o výši zůstatkové hodnoty nemovitých věcí v [obec] vyšel ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2020 č.j. 22 Cdo 1205/2019, kterým byla změněna dosavadní praxe ohledně stanovení obvyklé ceny věcí oceňovaných pro účely vypořádání společného jmění manželů; dle citovaného rozhodnutí se při vypořádání společného jmění manželů zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu.

13. Žalobkyně soudu předložila znalecký posudek [číslo] vypracovaný dne 16.4.2019 znalcem [jméno] [příjmení] (čl. 191), který stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí v cenách a ve stavu ke dni rozvodu manželství (duben 2014) v částce 2 767 100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný s touto obvyklou cenou nesouhlasil, když tento posudek stanovil obvyklou cenu ke dni rozvodu manželství (a navíc metodou ocenění dle vyhlášky) soud k jeho důkaznímu návrhu nechal vypracovat znalecký posudek znalkyní [celé jméno znalkyně]. Ze znaleckého posudku [číslo] [spisová značka] ze dne 3.12.2021 bylo zjištěno, že znalkyně stanovila obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí ve výši 6 200 000 Kč, a to v cenách a stavu ke dni vypracování znaleckého posudku. Při výslechu znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] uvedla, že od rozvodu manželství byly v domě provedeny rekonstrukce, a to modernizace kuchyně, osazení klimatizace, napojení na vodovodní řad, vestavba jednoho pokoje do půdní části podkroví, částečné zpevnění plochy a sadové úpravy na zahradě Na obvyklou cenu mělo vliv toliko osazení klimatizace a napojení na vodovodní řad v částce cca 200- 300 000 Kč. Při stanovení obvyklé ceny použila porovnávací metodu, tedy porovnání s obdobnými zobchodovanými nemovitými věcmi. Vyšla z průměru zastavěné plochy cca 200 m2, snížila u oceňované nemovité věci koeficient indexu u využitelnosti pozemku tvořícího funkční celek se stavbou, neboť předmětný pozemek byl relativně malý (400 m2). Rovněž u oceňovaných nemovitých věcí snížila koeficient u technického stavu, neboť porovnávané nemovité věci byly vždy nové z roku 2018, zatímco předmětný dům byl sice zrekonstruovaný, ale základem byl starý dům, bylo tam ještě stále staré smíšené zdivo, byla přistavěna veranda, na které byla zjištěna plíseň. Rovněž zjistila, že vestavba v podkroví byla provedena bez stavebního povolení, což zohlednila snížením koeficientu u příslušného indexu na 0,85. Soud při stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí tak vyšel ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně], neboť tento znalecký posudek jednak stanovil cenu obvyklou ve stavu předmětných nemovitých věcí a v cenách ke dni vypracování znaleckého posudku, což odpovídá aktuální judikatuře (viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2020 č.j. 22Cdo 1205/2019), přičemž znalkyně přesvědčivě vysvětlila, jakým způsobem zohlednila jednotlivé porovnávané nemovité věci, proč u jednotlivých indexů upravila koeficienty. Pokud žalovaný namítal, že znalecký posudek Ing. [celé jméno znalkyně] je zcela nepřezkoumatelný, neboť absentuje odůvodnění, soud se s touto námitkou neztotožnil, neboť znalkyně právě podrobně vysvětlila svůj postup při svém výslechu. Písemné vypracování znaleckého posudku a výslech znalce je třeba chápat jako celek, právě z důvodu, aby znalec mohl znalecký posudek doplnit, případně též korigovat. Znalkyně vysvětlila, že u oceňovaných nemovitých věcí zohlednila právě skutečnost, že se jedná o původně starší dům, který byl rekonstruovaný, avšak jeho hodnotu snižovalo použití původního zdiva, plíseň na verandě, půdní vestavba provedená bez stavebního povolení, jejímž výsledkem byl pokoj, který stavebnětechnicky nesplňuje parametry pokoje, ale komory, stejně tak i malý pozemek, který tvoří funkční celek s domem. Soud se rovněž neztotožnil s námitkou žalobkyně, že obvyklá cena předmětných nemovitých věcí by měla být stanovena ve stavu a v cenách platných ke dni rozvodu manželství. Soud vycházel, pokud jde o oceňování, ze shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28.4.2020, kterým byla změněna dosavadní metodika oceňování, kdy je třeba stanovit obvyklou cenu věci v jejím stavu a v cenách ke dni provádění vypořádání, oproti původnímu stanovisku, že je třeba vycházet z cen obvyklých ke dni vypořádávání, avšak ze stavu věci ke dni zániku manželství. Jinými slovy, dosavadní přístup v oceňování věcí pro účely vypořádání společného jmění manželů se změnil v tom směru, že je třeba vycházet ze stavu věci ke dni vypořádání; avšak i nadále platí, že se vychází z cen obvyklých ke dni vypořádání. Dle judikatury je možné, aby za určitých okolností bylo vycházeno ze stavu věci ke dni zániku manželství, zejména za situace, kdy dojde ke zhoršení stavu věci, který je přičitatelný tomu z manželů, kterému byla věc přikázána. V daném případě žalobkyně namítala, že došlo ke zhodnocení věci po zániku manželství, kdy za částku 339 000 Kč došlo k napojení domu na vodovodní řad a dále byla instalována klimatizace. Soud však v tomto směru neshledal, že by se jednalo o tak zásadní změnu stavu předmětných nemovitých věcí, které by mělo vést k jejich ocenění ve stavu ke dni zániku manželství. Tyto vynaložené investice by bylo možné uplatnit jako vnos z výlučného majetku žalobkyně vynaložený na majetek v zaniklém, ale dosud nevypořádaném společném jmění manželů (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.1.2020 sp.zn. 22 Cdo 1912/2019 – II); žalobkyně však výslovně tuto investici jako takovou vypořádat nežádala, toto tvrzení vznášela s ohledem na to, že by mělo být vycházeno ze stavu předmětných nemovitých věcí ke dni zániku manželství (viz vyjádření žalobkyně při jednání dne 15.2.2022, čl. 627). Soud je vázán návrhem účastníků, pokud jde o rozsah majetku, který má být v soudní řízení vypořádán, a nemůže vypořádat majetek, který předmětem řízení učiněn nebyl.

14. V řízení bylo prokázáno, že v domě v [obec] byla nainstalována klimatizace, a to dne 2.9.2014 a 31.3.2015 za částku 167 563 Kč (prokázáno fakturou [anonymizováno], a.s. ze dne 2.9.2014 [číslo] fakturou [anonymizováno], a.s. ze dne 31.3.2015 [číslo]), dále dne 25.5.2015 provedeno malování, položení dlažby, oprava krovu a střevy za částku 93 955 Kč (prokázáno fakturou [anonymizováno] a.s. ze dne 25.5.2015 [číslo]), dále dne 2.6.2015 zastřešení ocelové konstrukce, oplechování a oprava plotu celkem za 30 660 Kč (prokázáno fakturou [jméno] [příjmení] ze dne 2.6.2015 [číslo]), dále byly dne 18.10.2017 a dne 16.5.2014 provedeny zahradnické práce za částku celkem 20 437 Kč (prokázáno fakturou [příjmení] [jméno] zahradnické služby ze dne 15.5.2014 [číslo] a příjmovým dokladem vystaveným týmž dodavatelem dne 18.10.2017), a dále dne 8.10.2014 a 13.10.2015 vybudování vodovodní přípojky a napojení na vodovodní řad za částku 15 248 Kč (prokázáno fakturou [právnická osoba] [číslo] ze dne 8.10.2014 a fakturou [anonymizováno] [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne 13.10.2015 č. [anonymizováno] [rok] [tel. číslo]).

15. Pokud jde o členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], učinil soud následující skutková zjištění:

16. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 31.1.2018 č.j. 8C 390/2016-55 bylo zjištěno, že tímto rozsudkem soud zrušil právo společného nájmu bytu v domě [adresa], ulice [ulice a číslo], [obec a číslo] (byt [číslo] ve 4. nadzemním podlaží) a určil, že byt bude nadále výlučně užívat žalobkyně jako jediná nájemkyně a členka Bytového družstva [ulice]. Rozsudek v tomto výroku nabyl právní moci dne 19.4.2018. K odvolání podaného žalovaným Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne 9.7.2018 č.j. 17 Co 169/2018-68 potvrdil nákladový výrok, neboť do zbývajících částí rozsudku odvolání nesměřovalo. Tímto rozsudkem tak byla posouzena otázka, zda vzniklo účastníkům společné členství v Bytovém družstvu [ulice], v důsledku čehož bylo rozhodnuto, kdo se stává výlučným nájemcem družstevního bytu a výlučným členem bytového družstva, a proto jím je soud v tomto řízení vázán (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.3.2010 sp.zn. 22 Cdo 782/2008). Byť současná právní úprava vážící se ke společnému členství manželů v bytovém družstvu (viz § 739 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění), výslovně umožňuje, aby o vypořádání členského podílu v bytovém družstvu bylo rozhodnuto v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů (neboť z této zákonné úpravy vyplývá přímá vazba vzniku společného členství v bytovém družstvu k společnému jmění manželů), jestliže zde již bylo v této otázce rozhodnuto, je tímto rozsudkem soud vázán (viz § 135 odst. 2 o.s.ř.). Soud tedy má za prokázané, že účastníci byli společnými členy Bytového družstva [ulice], přičemž rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 31.1.2018 č.j. 8 C 390/2016-55 bylo rozhodnuto, že výlučným členem Bytového družstva [ulice] se stává žalobkyně. Bylo tedy prokázáno, že členský podíl v Bytovém družstvu [ulice] byl součástí zaniklého společného jmění manželů účastníků, a soud se tudíž zabýval obvyklou cenou tohoto členského podílu.

17. Při úvaze o obvyklé ceně členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] vyšel soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.9.2010 sp.zn. 31 Cdo 2036/2008, které stanovilo, že„ při ocenění členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění manželů – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva – je třeba vyjít ze stavu družstevního bytu i obvyklé ceny členského podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu“. Tyto závěry jsou dle názoru soudu použitelné i po změně oceňovací metodiky věcí při vypořádání společného jmění manželů dané závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2020 č.j. 22 Cdo 1205/2019. Posledně citované rozhodnutí vychází z toho, že pro spravedlivé a v zásadě rovné vypořádání bývalých manželů je podstatné, aby bylo vycházeno z ceny a stavu věci ke dni vypořádání společného jmění manželů, neboť až do tohoto okamžiku jsou oba bývalí manželé (spolu) vlastníky těchto věcí, které tvoří zaniklé, ale dosud nevypořádané společné jmění manželů. Situace v případě předmětného členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] je však odlišná, neboť rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 31.1.2018 č.j. 8 C 390/2016-55 byl členský podíl v Bytovém družstvu již vypořádán, když bylo rozhodnuto, že výlučným členem tohoto bytového družstva (a výlučným nájemcem družstevního bytu) je žalobkyně. Od právní moci tohoto rozsudku (19.4.2018) tak již členský podíl v Bytovém družstvu není součástí zaniklého, ale nevypořádaného společného jmění manželů, ale je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Proto soud dospěl k závěru, že je třeba stanovit obvyklou cenu členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] právě ke dni, kdy zanikl společný nájem družstevního bytu i společné členství v bytovém družstvu, tj. k 19.4.2018.

18. Pokud žalovaný namítal, že soud se nepřípustným důvodem dopustil poučení o hmotném právu, když sdělil žalobkyni, že je třeba, aby byl předložen znalecký posudek oceňující členský podíl ke dni jeho vypořádání (tj. 19.4.2018), soud se s touto námitkou neztotožňuje. Obecně platí, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů soud není vázán návrhem účastníků, pokud jde o ceny vypořádávaného majetku a způsob vypořádání. Soud je naopak v řízení povinen vést dokazování ke zjištění hodnot majetku ve společném jmění manželů, a to tak, aby ocenění odpovídala principům stanoveným judikaturními závěry. Soud tedy poučil účastníky, k jakému datu provede ocenění jednotlivých položek. Jestliže žalobkyně předložila znalecký posudek, který oceňoval majetek (členský podíl v Bytovém družstvu) k jinému datu, byl povinen na toto upozornit a vést účastníky k doplnění tvrzení, jaká byla hodnota takového majetku k tomuto datu a v případě, že k tomuto datu by taková hodnota nebyla mezi účastníky nesporná, potom poučit ve smyslu ustanovení § 118 odst. 3 o.s.ř. účastníka, který tvrdí vyšší hodnotu k navržení důkazů k prokázání takového tvrzení, což následně též soud učinil.

19. Žalobkyně soudu předložila znalecký posudek vypracovaný dne 22.6.2020 [číslo] znalcem [jméno] [příjmení], který stanovil obvyklou cenu členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] ke dni 20.6.2020 v částce 4 050 000 Kč. Soud však z této obvyklé ceny nevyšel, neboť neodpovídá shora citované judikatuře týkající se ocenění členského podílu v bytovém družstvu ke dni zániku společného nájmu k družstevnímu bytu a společného členství v bytovém družstvu. Žalobkyně proto soudu předložila znalecký posudek vypracovaný týmž znalcem [jméno] [příjmení] ze dne 21.9.2020 [číslo] (viz čl. 357). Z tohoto posudku bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] ke dni 19.4.2018 (tedy zániku společného členství účastníků v bytovém družstvu) na částku 3 051 000 Kč. Při výslechu znalec doplnil, že při stanovení obvyklé ceny použil metodu porovnávací, kterou stanovil obvyklou cenu za m2 ve výši 83 660 Kč, kterou však ponížil o 10%, neboť bylo třeba zohlednit, že se jedná o byt družstevní, nikoliv byt v osobním vlastnictví. Při stanovení obvyklé ceny vyšel z toho, že je třeba z realizovaných dražeb bytů a dále ze statistických údajů o realizovaných cenách bytů v [obec] od společnosti RE/MAX. Zohlednil, že se jedná o družstevní byt, ale zároveň též lokalitu ([obec] – [část obce]). Pokud jde o porovnávané nemovité věci, vycházel z realizovaných dražeb, nicméně nikterak nezjišťoval, zda se jednalo o byty v osobním vlastnictví či o byty družstevní. Tyto porovnávané nemovité věci neučinil součástí společného jmění manželů, nicméně soudu je následně předložil (viz čl. 390-393). Soud se ztotožnil s námitkami žalovaného, že ze závěrů tohoto znaleckého posudku nelze vyjít, neboť znalec snížil obvyklou cenu členského podílu stanovenou dle porovnávaných nemovitých věcí (bytů), aniž však věděl, zda se jednalo o byty v osobním vlastnictví anebo o byty družstevní. K návrhu žalovaného tak soud nechal vypracovat znalecký posudek k ocenění členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] ke dni 19.4.2018 znalkyni [celé jméno znalkyně]. Ze znaleckého posudku [číslo] [spisová značka] ze dne 9.12.2021 bylo zjištěno, že znalkyně stanovila obvyklou cenu členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] na částku 2 600 000 Kč. Při svém výslechu při jednání dne 15.2.2022 uvedla, že cena byla stanovena (vzhledem k nesprávnému zadání soudu) k 3.4.2018, nicméně stejná je i k 19.4.2018. Znalkyně uvedla, že v obvyklé ceně zohlednila též vyměněná okna, neboť fotodokumentace dostupné na Google Maps je zřejmé, že k výměně došlo v období květen 2014 až květen 2017, kdy byla prováděn půdní vestavba, opravena fasáda a vyměněna okna, nikoliv v roce 2019, jak tvrdila žalobkyně. Uvedla, že cena členského podílu v bytovém družstvu odpovídá právu užívat předmětnou bytovou jednotku. Zásadně se tedy oceňuje takový byt, jakoby se jednalo o nemovitou věc, a následně se příslušným koeficientem zohlední to, že se jedná pouze o podíl s právem na užívání předmětného družstevního bytu. Cena takového bytu se liší o ceny bytu v osobním vlastnictví, neboť zásadně na pořízení takového bytu nelze čerpat hypotéku; obecně je cena takového bytu nižší. Vzhledem k tomu, že vyšla z porovnávací metody a porovnávané byty byly vždy v osobním vlastnictví (neboť převodu členských podílu se neevidují v katastru nemovitých věcí, a nelze je tudíž dohledat), zohlednila toto v koeficientech a cenu snížila o 20%. Dle jejích zkušeností jsou ceny družstevních bytů obecně nižší o 15- 20%, přičemž se přiklonila ke snížení o 20% z důvodu, že dosud nebyla splacena anuita. U porovnávaných nemovitých věcí vyšla z realizovaných obchodů, kdy vyloučila extrémy, tedy obchod za nejnižší cenu (37 000 Kč/m2), i za nejvyšší cenu (130 000 Kč/m2), a z těch zbývajících učinila vážený průměr. Soud při stanovení obvyklé ceny členského podílu vyšel právě ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně], neboť dospěl k závěru, že znalkyně přesvědčivě vysvětlila, jakým způsobem dospěla k obvyklé ceně, když vyšla z realizovaných obchodů prodeje bytů v osobním vlastnictví a zjištěnou cenu ponížila o 20% s ohledem na skutečnost, že se jedná o členský podíl spojený s právem užívat byt. Je notorietou, že tzv. družstevní byty se ve srovnání s bytovými jednotkami (tedy nemovitým věcem) převádění za nižší cenu. Znalkyně vysvětlila, že dle jejích znalostí tento rozdíl odpovídá 15- 20%, přičemž se přiklonila k vyšší hranici z důvodu dosud nesplacené anuity. Mezi účastníky nebylo sporné, že anuita je ze strany žalobkyně dosud splácena, a tudíž bylo nepochybně na místě tuto skutečnost v obvyklé ceně členského podílu zohlednit. Zároveň však soud již neshledal důvodu, aby od obvyklé ceny členského podílu zjištěného znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalkyně] byly odečteny anuitní splátky hrazené žalobkyní od rozvodu manželství včetně dosud neuhrazených anuitních splátek v celkové výši 106 600 Kč (měsíčně 1 300 Kč) spolu s úroky v celkové částce 31 400 Kč. V obvyklé ceně již skutečnost nesplacení anuitních splátek byla zohledněna, a proto již nelze znovu tyto dosud neuhrazené anuitní splátky odečítat. Pokud jde o anuitní splátky již uhrazené, bylo na žalobkyni, aby je uplatnila jako investici ze svého výlučného majetku na majetek v zaniklém, avšak nevypořádaném společném jmění manželů, tedy za období od zániku manželství 29.4.2014 do doby vypořádání členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] 19.4.2018 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.1.2020 sp.zn. 22 Cdo 1912/2019 – II). Jestliže tak neučinila (což výslovně na výzvu soudu uvedla při jednání dne 15.2.2022, strana 6 protokolu), nelze tyto investice vypořádat ani zohlednit v rámci obvyklé ceny členského podílu.

20. Ve vztahu k dodávkovému automobilu Renault, spz: [anonymizováno] [číslo] učinili účastníci nesporným (při jednání dne 19.6.2018, čl. 89), že tento automobil byl nabyt za trvání manželství v roce 2006, a to za cenu 507 000 Kč bez DPH. Z přípisu [příjmení] [anonymizováno] ze dne 1.1.2010 bylo zjištěno, že ohledně tohoto vozidla uzavřel žalovaný leasingovou smlouvu, kdy byl tímto přípisem vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 17 025,30 Kč a částky 1 271,40 Kč a po úhradě těchto částek bude předmět leasingu převeden do osobního vlastnictví. Soud tak má za prokázané, že toto vozidlo bylo nabyto za trvání manželství a je součástí zaniklého, ale nevypořádaného společného jmění manželů (což ostatně vyplývá i z technického průkazu vozidlo, který je nedílnou součástí znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce]). Pokud jde o obvyklou cenu tohoto vozidla, vyšel soud ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] ze dne 31.8.2021 [číslo] který stanovil obvyklou cenu ke dni 20.8.2021 (zpracování znaleckého posudku) ve stavu k témuž dni ve výši 67 000 Kč Cena tak byla stanovena v souladu se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2020 č.j. 22 Cdo 1205/2019, na který se soud již opakovaně odkazoval, neboť vyjádřil závazný právní názor, pokud jde o přístup k oceňování majetku při vypořádání společného jmění manželů. Soud v tomto směru nezohlednil inzeráty na prodej obdobných vozidel Renault, které byly k návrhu žalobkyně provedeny jako důkaz (inzerát z [webová adresa] [číslo] inzeráty z [webová adresa] z 2.7.2020), neboť se jednalo toliko o nabízená auta, kdy není zřejmé, zda a za kolik dojde k jejich prodeji, jakož i nelze ověřit, zda se jedná o vozidla srovnatelná s předmětným vozidlem účastníků. O tom ostatně též svědčí inzeráty z [webová adresa], které k vyvrácení tvrzení žalobkyně předložil žalovaný (důkazy založeny na čl. 335-338), kdy zatímco v inzerátech předložených žalobkyní byla cena nabízených vozů cca 120 000 Kč (v jednom případě dokonce 179 000 Kč), v případě inzerátů předložených žalovaným bylo zjištěno, že cena nabízených vozů stejné značky a stejného typu se pohybovala okolo 87 000 Kč. Protože stanovení obvyklé ceny (pokud není mezi účastníky nesporná) je úkolem vyžadující odborné znalosti, vyšel soud ze závěrů znaleckého posudku [celé jméno znalce], které ostatně ani nebyly účastníky sporovány.

21. Ve vztahu k vozidlu Ford spz: [anonymizováno] [číslo] učinili účastníci nesporným, že toto vozidlo bylo nabyto za trvání manželství a učinili rovněž nespornou zůstatkovou hodnotu ve výši 10 000 Kč (při jednání dne 19.6.2018).

22. Rovněž ve vztahu k pohledávce na účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet] učinili účastníci při jednání dne 19.6.2018 nespornou výši ke dni zániku manželství ve výši 21 844 Kč.

23. Ve vztahu k pozemku v [obec] bylo zjištěno z kupní smlouvy ze dne 1.8.2011, že účastníci jako manželé touto smlouvou nabyli předmětný pozemek od prodávajícího [jméno] [příjmení], a to za kupní cenu ve výši 307 970 Kč; vklad do katastru nemovitostí byl proveden s účinky ke dni 3.8.2011. Při jednání dne 19.6.2018 učinili účastníci nesporným, že tento pozemek byl nabyt za trvání manželství; následně při jednání dne 16.6.2020 učinili nespornou zůstatkovou hodnotu tohoto pozemku ke dni vypořádání ve výši 307 970 Kč.

24. Pokud jde o dva notebooky, které předmětem vypořádání učinila žalobkyně, bylo zjištěno, že notebook [příjmení] [jméno] byl koupen dne 3.9.2007 za částku 37 769 Kč, přičemž jej koupil žalovaný jako podnikající fyzická osoba [IČO] (prokázáno fakturou – daňovým dokladem [číslo] protokolem o pozáručním servisu [číslo] ze dne 27.9.2007 a [číslo] ze dne 13.9.2007); notebook [příjmení] [jméno] koupil žalovaný jako fyzická osoba dne 31.8.2007 za částku 20 467 Kč (prokázáno fakturou – daňovým dokladem [číslo]). Soud učinil předmětem vypořádání toliko notebook [příjmení] [jméno] (z důvodů, které budou podrobně vysvětleny níže). Mezi účastníky bylo sporné, jaká je obvyklá cena tohoto notebooku ke dni vypořádání, kdy žalobkyně tvrdila částku 5 000 Kč, žalovaný pak 1 000 Kč. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení předložila soudu inzeráty nabízející prodej stejného typu notebooku [příjmení] [jméno] na portálu [webová adresa], z nichž bylo zjištěno, že se nabídková cena pohybuje v rozmezí od 4 000 Kč do 6 990 Kč. Stejně jako v případě vozidla Renault však soud nemá z těchto důkazů za prokázanou žalobkyní tvrzenou obvyklou cenu ve výši 5 000 Kč, když žalovaný předložil jiné inzeráty ze serveru [webová adresa] (ve spise na čl. 339-347), z nichž bylo zjištěno, že se notebooky stejného typu nabízejí za částku cca 1 000 Kč. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení ještě navrhla důkaz znaleckým posudkem, nicméně neuhradila zálohu na tento důkaz, a tudíž tento důkaz nebyl proveden, o čemž byla žalobkyně poučena (viz usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 3.5.2021 č.j. 9 C 26/2017-417). Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že obvyklá cena tohoto notebooku činí 5 000 Kč ke dni vypořádání; proto soud vyšel z obvyklé ceny tvrzené žalovaným (která byla nižší, a tudíž v této výši nesporná) v částce 1 000 Kč.

25. Pokud jde o fotoaparát Kodak, účastníci učinili nesporným, že tento fotoaparát byl pořízen za trvání manželství (při jednání dne 19.6.2018). Žalovaný tvrdil, že tento fotoaparát byl zničen ještě za trvání manželství. K jeho důkaznímu návrhu po poučení soudem podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], která potvrdila, že žalovaný měl fotoaparát Kodak, za trvání manželství jej viděla u účastníků doma, nicméně k otázce jeho další existence ničeho nevěděla. Žalovaný tak neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že tento fotoaparát již ke dni vypořádání neexistuje. Ohledně obvyklé ceny tohoto fotoaparátu učinili účastníci tuto obvyklou cenu ke dni vypořádání nespornou ve výši 1 000 Kč (a to při jednání dne 16.6.2020).

26. Vzájemnou žalobou pak žalovaný učinil předmětem vypořádání též výnosy z pronájmu družstevního bytu vážícího se na členství v Bytovém družstvu [ulice] za období od 1.4.2014 do 30.4.2017 ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně tuto výši nájemného, které v tomto období pobírala, učinila nespornou (při jednání dne 15.2.2022).

27. Dále se soud zabýval důkazními návrhy vztahujícími se k tvrzení žalobkyně, že se o nabytí majetky ve společném jmění manželů zasloužila výlučně ona:

28. Ze sdělení o souhlasu pronajímatele se směnou bytu ze dne 20.1.2003 bylo zjištěno, že [ulice] [anonymizováno] [obec a číslo] souhlasila se směnou bytů mezi [jméno] [příjmení] (byt na [obec a číslo], [ulice a číslo] [číslo], by [číslo] podlaží) a žalobkyní (byt [obec a číslo], [ulice a číslo], 2. podlaží) s tím, že do bytu v domě [ulice a číslo] [číslo] se nastěhuje žalobkyně.

29. Z dohody o platbě a předání bytu [ulice] bylo zjištěno, že se žalobkyně a [jméno] [příjmení] dohodli na úhradě za směnu bytu ve výši 580 000 Kč, kdy částku 380 000 Kč uhradí žalobkyně [jméno] [příjmení] ihned po směně v hotovosti, částku 200 000 Kč pak po uvolnění bytu nejpozději do 28.2.2003 taktéž v hotovosti.

30. Z potvrzení ze dne 29.1.2003 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] potvrdil, že obdržel od žalobkyně zálohu na byt v ulici [ulice] ve výši 380 000 Kč.

31. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1.2.2003 bylo zjištěno, že žalobkyně a [ulice] část [obec a číslo] uzavřely nájemní smlouvu, kterou [ulice] část [obec a číslo] jako pronajímatel přenechala žalobkyni jako nájemci do užívání byt na [obec a číslo], [adresa], ulice [ulice] (byt [číslo] ve 4. podlaží). Z evidenčního listu pro výpočet nájemného vydaného [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 1.2.2003 bylo zjištěno, že jako nájemce bytu [číslo] v domě [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo] byla vedena žalobkyně, měsíční nájemné bylo stanoveno na částku 1 663 Kč.

32. Z notářského zápisu N 43/2006 NZ 40/ 2006 sepsaného dne 7.3.2006 notářem JUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tohoto dne se konala ustavující schůze Bytového družstva [ulice], při které byly schváleny též stanovy tohoto bytového družstva, které jsou nedílnou součástí notářského zápisu. Z pozvánky na tuto ustavující schůzi a z prezenční listiny bylo zjištěno se této schůze účastnila žalobkyně, žalovaný jako společný člen nebyl veden.

33. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 9.2.2007 bylo zjištěno, že žalobkyně tohoto dne uhradila Bytovému družstvu [ulice] částku 4 000 Kč do rezervního fondu družstva.

34. Z příkazu k úhradě ze dne 31.1.2007 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na účet č.ú. [bankovní účet] částku 400 000 Kč; na listině je rukou dopsána poznámka„ privatizace bytu [ulice], úhrada družstvu 400 000 Kč), což je účet který koresponduje s označením účtu na úhradu této částky vystavený Bytovým družstvem [ulice].

35. Z darovací smlouvy ze dne 11.12.2006 bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] darovali žalobkyni částku 550 000 Kč na privatizaci, rekonstrukci a další výdaje spojené s bytem [adresa žalobkyně], že částku 250 000 Kč poskytli v hotovosti, částku 300 000 Kč na účet žalobkyně č.ú. [bankovní účet]. Z výpisu z tohoto účtu ze dne 13.12.2006 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na účet žalobkyně připsána od [jméno] [příjmení] částka 300 000 Kč.

36. Z rozpisu k hlavní knize účetní Bytového družstva [ulice] za rok 2011 až 2017 bylo zjištěno, že je zde zaúčtován přehled plateb žalobkyně na účet bytového družstva – zaúčtování předpisu a splátka úroků, kdy za rok 2011 byla zaplacena částka 13 443,11 Kč, za rok 2012 částka 12 168 Kč, za rok 2013 částka 10 878 Kč, za rok 2014 částka 10 620 Kč, za rok 2015 částka 10 620 Kč, za rok 2016 částka 10 620 Kč.

37. Ze smlouvy o rezervaci nemovitosti ze dne 12.10.2004 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s realitní kanceláří [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] smlouvy na rezervaci nemovitých věcí v [obec], kterou se zavázala uzavřít ohledně těchto nemovitých věcí kupní smlouvu do 12.11.2004 a realitní kancelář se zavázala po tuto dobu nenabízet tyto nemovité věci ke koupi jiným zájemcům. V článku IV. odst. 3 této smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že nebude uhrazen zbytek rezervačního poplatku ve výši 100 000 Kč ve lhůtě do 24.10.2004, propadá část rezervačního poplatku ve výši 100 000 Kč realitní kanceláři jako smluvní pokuta.

38. Z darovací smlouvy ze dne 27.11.2004 bylo zjištěno, že touto smlouvou darovali [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] žalobkyni finanční dar ve výši 1 040 000 Kč za účelem nákupu domu v [obec], a to tak, že částka 40 000 Kč byla žalobkyni předána v hotovosti, 100 000 Kč poslán jako platba spojená s nákupem tohoto domu na zde uvedený účet, 80 000 Kč předáno žalobkyni v hotovosti a uloženo na účet [bankovní účet], 160 000 Kč, 360 000 Kč a 300 000 Kč bylo zasláno žalobkyni.

39. Z darovací smlouvy ze dne 12.10.2004 bylo zjištěno, že touto smlouvou darovali [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] žalobkyni částku 1 400 000 Kč na účely nákupu a rekonstrukce nemovitých věcí v [obec], kdy tyto prostředky získala [jméno] [příjmení] převodem družstevních práv a povinností bytu v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo].

40. Z dohody o podmínkách převodu členských práv a povinností ze dne 12.11.2004 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] převedla členský podíl v bytovém družstvu [příjmení] bytové družstvo [obec a číslo] na nabyvatele [jméno] [příjmení] za částku 1 430 000 Kč. Z dohody o depozitní úschově ze dne 2.2.2004 bylo zjištěno, že tato částka 1 400 000 Kč bude složena do depozitní úschovy a uvolněna po předložení dohody o převodu členských práv s vyznačením toho, že tento převod vzalo bytové družstvo na vědomí, a to tak že budou jednotlivé částky převedeny na specifikované účty, a to částka 50 000 Kč a 250 000 Kč na účet, u něhož je ručně dopsána poznámka„ rodiče“, částka 200 000 Kč a 100 000 Kč na účet, u něhož je ručně uvedena poznámka„ [příjmení]“, částka 5 000 Kč na účet, u něhož je ručně dopsána poznámka„ [celé jméno žalobkyně]“ a částka 795 000 Kč, u něhož je ručně dopsána poznámka„ [celé jméno žalovaného] - 500 000 Kč rekonstrukce, 295 000 Kč – půjčka [příjmení] a [obec]“.

41. Z příkazu k úhradě ze dne 12.10.2004 bylo zjištěno, že žalobkyně dala příkaz k úhradě částky 100 000 Kč na účet [bankovní účet], dne 13.10.2004 k převodu částky 100 000 Kč na účet [bankovní účet] (s ručně psanou poznámkou„ advokát RK“), dne 8.11.2004 k převodu částky 300 000 Kč na účet [bankovní účet] (s ručně psanou poznámkou„ advokát RK“), dne 8.11.2004 na převod částky 600 000 Kč na účet č.ú. [anonymizováno] [bankovní účet] (s ručně psanou poznámkou„ advokát RK“), dne 10.11.2004 na převod částky 50 000 Kč na účet č.ú. [bankovní účet] (s ručně psanou poznámkou„ advokát RK“). Z pokladní složenky ze dne 15.11.2004 bylo zjištěno, že žalobkyně vložila v hotovosti ve prospěch účtu č.ú. [bankovní účet] částku 150 000 Kč (s ručně psanou poznámkou„ advokát RK“).

42. Z výpisu z účtu žalobkyně (č.ú. [bankovní účet]) za období od 1.10.2004 do 31.12.2004 bylo zjištěno, že dne 12.10.2004 byla z tohoto účtu odeslána částka 100 000 Kč na účet [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], dne 1.11.2004, 3.11.2004, 3.11.2004, 5.11.2004 a 9.11.2004 byly na tento účet připsány částky 160 000 Kč, 360 000 Kč, 80 000 Kč, 55 682 Kč a 300 000 Kč, kdy je ručně dopsána poznámka„ platby od rodičů“. Dne 8.11.2004 byla z tohoto účtu odeslána částka ve výši 300 000 Kč na účet č.ú. [bankovní účet], dne 10.11.2004 na týž účet částka 50 000 Kč a dne 11.11.2004 na týž účet částka 300 000 Kč.

43. Z kupní smlouvy ze dne 30.11.2004 bylo zjištěno, že touto smlouvou žalobkyně jako kupujícími nabyla od Ing. [jméno] [příjmení] jako prodávajícího nemovité věci v [obec] za částku 1 900 000 Kč. Žalovaný v této smlouvě uvedl, že kupní cenu zaplatila žalobkyně ze svých výlučných prostředků, a tudíž bude ona výlučným vlastníkem nemovitých věcí.

44. Z vyúčtování právních služeb ze dne 30.11.2004 bylo zjištěno, že JUDr. [jméno] [příjmení] vyúčtovala za poskytnutí právních služeb žalobkyni celkem částku 6 000 Kč, která byla téhož dne žalobkyní uhrazena (prokázáno stvrzenkou ze dne 30.11.2004). Z faktury [číslo] [rok] ze dne 2.11.2004 bylo zjištěno, že JUDr. [jméno] [příjmení] vyúčtovala žalobkyni za poskytnutí právních služeb – správa finančních prostředků na RD [obec] částku 2 700 Kč.

45. Z výpisu ze spořícího účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet] za období od 1.5.2011 do 30.11.2011 bylo zjištěno, že na tento účet byla dne 8.6.2011 zaslána platba ve výši 36 400 Kč s poznámkou„ doplatek [anonymizováno]“, kdy o této platbě žalovaný tvrdil, že se jednalo o příjem ze zakázky, kterou realizoval. Z výpisu z účtu [bankovní účet] ze dne 12.5.2011 spolu se-mailem odeslaným [jméno] [příjmení] žalovanému bylo zjištěno, že na uvedený účet byla zaslána platba ve výši 30 000 Kč jako záloha – vrata [obec] [anonymizováno].

46. Z printscreenu z knihy došlých faktur za rok 2004 bylo zjištěno, že žalovaný fakturoval za zakázku – kancelář hejtmana – částku 55 682 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od 1.6.2004 do 31.12.2004 bylo zjištěno, že na tento účet byla připsána částka 55 682 Kč od [územní celek].

47. Z výpisu z účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet] za období od 1.6.2004 do 30.6.2004, 1.1.2005 do 30.6.2005, 1.7.2005 do 31.12.2005, 1.1.2006 do 30.6.2006, 1.7.2006 do 31.12.2006, 1.1.2007 do 30.6.2007, 1.7.2007 do 31.12.2007, 1.1.2008 do 30.6.2008, 1.7.2008 do 31.12.2008, 1.1.2009 do 30.6.2009, 1.7.2009 do 31.12.2009, 1.1.2010 do 30.6.2010, 1.7.2010 do 31.12.2010, 1.1.2011 do 30.6.2011, 1.7.2011 do 31.12.2011, 1.1.2012 do 30.6.2012, 1.7.2012 do 31.12.2012, 1.1.2013 do 30.6.2013, 1.7.2013 do 31.12.2013 a 1.1.2014 do 30.4.2014 bylo zjištěno, že na tento účet byla vyplácena mzda žalobkyně ve výši v rozmezí cca 10 000 Kč až cca 36 000 Kč (nejprve [anonymizována dvě slova], následně [příjmení] [anonymizováno] [obec a číslo]), a to s přestávkou od 6/ 2010 do 3/ 2011, kdy žalobkyně pobírala dávky z úřadu práce, dále zde byly měsíční platby od dcery žalobkyně ([jméno] [příjmení] [příjmení] – zde po příjmením [anonymizováno]), a to od 6/ 2004 do 1/ 2006 ve výši 3 500 Kč, žalobkyně měsíčně hradila částku 10 000 Kč na účet č.ú. [anonymizováno] [bankovní účet] s poznámkou„ [obec]“, dále na tento účet bylo hrazeno nájemné (platby od [jméno] [příjmení] od 1/ 2007 do 11/ 2007, od 12/ 2007 do 1/ 2009 [jméno] [příjmení], od 9/ 2009 do 11/ 2010 od [jméno] [příjmení], od 1/ 2011 do 6/ 2012 od [jméno] [příjmení], 10/ 2012 do 4/ 2013 od [příjmení] [jméno]), od 2/ 2009 byl žalobkyni vyplácen částečný invalidní důchod, od 11/ 2012 pak na tento účet hradila dcera žalobkyně [jméno] [jméno] [příjmení] částku 11 660 Kč měsíčně s poznámkou nájemné, kdy zároveň byly na tento účet zasílány platby od [jméno] [příjmení], babičky [jméno] [jméno] [příjmení] v částce 8 000 Kč (14.11.2012), 4 000 Kč (16.1.2013), 4 000 Kč (14.2. 2001). Dále z tohoto účtu byl učiněn dne 9.12.2010 převod na účet označený jako„ šikovné spoření“ ve výši 120 000 Kč, dne 20.11.2012 vybrána částka 20 000 Kč, 11.1.2013 vybrána částka 12 000 Kč, dne 14.1.2013 vybrána částka 18 000 Kč, dne 24.2.2013 vybrána částka 16 000 Kč, dne 18.3.2013 vybrána částka 77 000 Kč, dne 6.7.2013 vybrána částka 12 000 Kč, dne 20.7.2013 vybrána částka 15 000 Kč, dne 15.8.2013 vybrána částka 12 000 Kč, dne 5.9.2013 a 18.9.2013 vybrána částka 15 000 Kč, dne 20.9.2013 vybrána částka 10 000 Kč, dne 23.10.2013 vybrána částka 15 000 Kč, dne 26.11.2013 a dne 23.12.2013 vybrána částka 13 000 Kč, dne 21.1.2014 vybrána částka 12 000 Kč, dne 28.2.2014 vybrána částka 14 000 Kč a dne 14.3.2014 vybrána částka 13 000 Kč.

48. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni na její žádost půjčila částku 200 000 Kč na financování domu v [obec], neboť bylo potřeba zaplatit zálohu, aby o dům nepřišli a v té době se realizoval prodej bytu rodičů žalobkyně [příjmení]. Tuto částku poskytla bezhotovostně a rovněž bezhotovostně jí byla vrácena. Od žalobkyně slyšela, že dům v [obec] i jeho rekonstrukci financovala žalobkyně, žalovaný to zajišťoval organizačně. Svědkyně dále uvedla, že rodiče žalobkyni poskytly půjčku ve výši 500 – 600 000 Kč, kterou jim žalobkyně měsíčně ve výši 10 000 Kč splácela; bylo to z důvodu, kdy se léčila s [anonymizována dvě slova] a nemohla chodit do práce, tak aby byla tzv.„ v klidu“. Tato půjčka byla předána v hotovosti v domě rodičů žalobkyně, tohoto setkání se svědkyně zúčastnila. Dále svědkyně uvedla, že si jí žalobkyně stěžovala, že celou domácnost financuje pouze ona, žalovaný udělal maximálně jeden větší nákup měsíčně v částce 3 000 Kč. Žalovaný po dobu trvání manželství podnikal, zpočátku nikoliv, neboť to prováděl rekonstrukci domu v [obec], pak ano s tím, že si vybavoval dílnu.

49. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé kolegyně žalobkyně, bylo zjištěno, že svědkyně potvrdila, že žalobkyně realizovala směnu nájemního bytu za byt ve [anonymizováno] za částku 200 000 Kč, kterou si vydělala prací v USA. Dále uvedla, že v době, kdy došlo k privatizaci bytu ve [anonymizováno] v roce 2005 nebo 2006, žalovaný odmítl byt hradit, a namísto toho bez dohody s žalobkyní koupil velké vozidlo za částku cca 700 000 Kč na leasingové splátky ve výši 17 000 Kč měsíčně. Žalobkyně to oplakala. Následně privatizaci bytu zaplatili rodiče žalobkyně. Když žalobkyně onemocněla [anonymizováno], poskytli jí rodiče značnou sumu peněz na léčbu a živobytí, což jim žalobkyně oplácela tím, že jim peníze posílala zpět ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný v té době nic kromě ojetého auta neměl, rok po přestěhování nepracoval, žalobkyně ho podporovala, vařila mu, též dům v [obec] pořídili, aby měl žalovaný dílnu na podnikání. Žalobkyně doufala, že jí vše žalovaný vynahradí, místo toho však své příjmy žalovaný používal k nákupu vozidla na leasing a strojů. Když se do domu přistěhovala dcera žalobkyně se třemi dětmi, žalovaný se do ní zamiloval, ta jej však odmítla, proto ji začal nenávidět a chtěl, aby se z domu odstěhovala; 2x i zasahovala policie. Účastníci spolu nikdy nešli do kina, divadla, nejezdili na dovolenou; žalovaný hodně pil, o žalobkyni se vyjadřoval hrubě. Dále uvedla, že v bytě po určitou dobu bydlel dělník jménem [jméno], který realizoval stavební práce v [obec].

50. Z výpovědi svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně, bylo zjištěno, že v domě s účastníky v [obec] bydlela od května 2010 do května 2011 a nadále pak trvale od ledna 2012. Uvedla, že v roce 2005, když měla žalobkyně diagnostikován [anonymizována dvě slova], tak jí rodiče půjčili částku 600 000 Kč, kterou jim žalobkyně vrací. K prvnímu velkému problému mezi účastníky došlo v době, kdy se privatizoval byt ve [anonymizováno], neboť žalovaný se toho odmítl zúčastnit a raději si koupil vozidlo; byt nakonec zaplatili rodiče žalobkyně. Dále se účastníci dohadovali kvůli financování jídla, neboť žalobkyně žalovanému denně vařila, a to jak obědy, tak i večeře, žádala po něm, aby zajel alespoň na velký nákup do Lidlu, kupovala mu všechno oblečení. Když se svědkyně natrvalo nastěhovala do domu, žalovaný za ní často chodil a řešili podnikání, následně se do ní zakoukal, což svědkyně odmítla. Žalovaný jí začal sprostě nadávat, odpojoval jí elektřinu, kterou pro bydlení nutně potřebovala, jednou ji i napadl v autě, i před zámečníkem, svědkyně z něj měla strach, dokonce zasahovala i policie. Za pobyt v domě svědkyně následně po sporu účastníků začala platit žalobkyni částku cca 12 000 Kč. Před svým odletem do Egypta bydlela nejprve v bytě na [anonymizováno], který se ale prodával, tak krátce bydlela od listopadu – prosince 2005 do počátku roku 2006 v bytě ve [anonymizováno].

51. Z daňového přiznání žalovaného k dani z příjmů za roky 2008 až 2014 bylo zjištěno, že žalovaný vykázal v roce 2008 příjmy z podnikání 443 017 Kč, výdaje 432 991 Kč, v roce 2009 příjem 665 590 Kč, výdaje 687 313 Kč, v roce 2010 příjem 223 840 Kč, výdaje 207 600 Kč, v roce 2011 příjem 338 455 Kč, výdaje 261 074 Kč, v roce 2012 příjem 199 027 Kč, výdaje 165 554 Kč, v roce 2013 příjem 314 999 Kč, výdaje 295 441 Kč a v roce 2014 příjem 422 047 Kč, výdaje ve výši 273 047 Kč.

52. Z přehledu odměn vyplacených žalovanému jako uvolněnému starostovi obce vystaveného [územní celek] [anonymizováno] č.j. [číslo] [spisová značka] (čl. 651) bylo zjištěno, že v roce 2000 pobíral žalovaný odměnu ve výši 164 196 Kč, v roce 2001 odměnu ve výši 415 396 Kč a v roce 2002 odměnu ve výši 357 231 Kč, což koresponduje s předloženými mzdovými listy žalovaného.

53. Z platebního výměru Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 14.8.2013 č.j. 42009/130/9014/14.8.2013/717/ST bylo zjištěno, že žalovanému vznikl nedoplatek na pojistném za rok 2012 ve výši 6 823 Kč a dále mu bylo vyměřeno penále v celkové výši 3 777 Kč.

54. Z vyúčtování záloh na pojistném na veřejné zdravotní pojištění ze dne 27.4.2006 bylo zjištěno, že žalovaný na pojistném dluží částku 8 645 Kč a na penále 4 221 Kč, exekučně je vymáhána částka 2 228 Kč. Z vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění za rok 2005 bylo zjištěno, že žalovaný dluží celkem 27 869 Kč.

55. Z protokolu z jednání ze dne 12.2.2015 ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. 3 C 574/2013 bylo zjištěno, že při účastnickém výslechu žalobkyně (tam v procesním postavení žalované) uvedla, že rekonstrukční práce na domě v [obec] řídil žalovaný, žalobkyně se o účty nezajímala, neboť viděla, že práce jsou prováděny (strana 8 protokolu). Z protokolu z jednání ze dne 19.3.2015 v téže věci bylo zjištěno, že žalobkyně (tam v procesním postavení žalované) uvedla, že žalovaný vstupoval do manželství nemajetný, bez prostředků, těsně před svatbou prodal motocykl, aby měl alespoň něco. Žalobkyně financovala celou svatbu, oblečení, prsteny, hostinu, studni, žalovaný se na nákupu domu v [obec] nepodílel.

56. Z přehledu příjmů v hotovosti (výpis z účetního programu žalovaného) bylo zjištěno, že žalovaný vystavil v roce 2007 faktury na částku celkem 264 411 Kč a 747 263 Kč, v roce 2006 na částku 446 710 Kč a 595 630 Kč, v roce 2005 na částku 307 189,10 Kč a 331 604 Kč, v roce 2004 na částku 228 392 Kč a 511 953 Kč a v roce 2003 na částku 565 058 Kč a 242 967,50 Kč.

57. Z fotografií předložených žalovaným byly zjištěno provádění úprav v bytě [ulice] a dále na domě v [obec]. Dále z předložené fotodokumentace a projektové dokumentace byl zjištěn projekt a skutečný stav dle něho realizovaný vrat do garáže v [obec], dále projekt dlažby na dvoře, krbu, elektřiny, topení, světla, rozvaděčů, dále projekt vrat do dvora a fotografie předního zábradlí v [obec].

58. Z e-mailu adresovaného [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný posílal specifikaci požadavků na topení.

59. Z nabídky společnosti [právnická osoba] [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána nabídka oken a balkonových dveří.

60. Z přípisu zástupce žalovaného žalobkyni ze dne 18.4.2018 bylo zjištěno, že žalovaný vyzýval žalobkyni, aby mu umožnila vstup do domu v [obec], který mu byl odepřen, zdržela se jakýchkoliv stavebních úprav a přijímání cizích návštěv nad míru přiměřenou existenci společného jmění manželů.

61. Z těchto důkazů má soud, po stránce skutkové, za prokázané, že rodiče žalobkyně poskytli žalobkyni finanční dar ve výši 1 400 000 Kč dne 12.10.2004 a dne 27.11.2004 ve výši 1 040 000 Kč, které byly následně použity na koupi nemovitých věcí v [obec] a též na rekonstrukci. To prokazuje jednak samotná darovací smlouva ze dne 27.11.2004 a darovací smlouva ze dne 12.10.2004, dále výpisy z účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet], kdy byly připsány ve dnech 1.11.2004, 3.11.2004, 3.11.2004, 5.11.2004 a 9.11.2004 částky 160 000 Kč, 360 000 Kč, 80 000 Kč, 55 682 Kč a 300 000 Kč, jakož i výpovědi svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení]. Ostatně ani žalovaný netvrdil, že by na koupi a rekonstrukci nebyly tyto finanční prostředky použity, přičemž tomu nasvědčují též přehledy pohybu na účtu žalobkyně, z něhož byly částky na koupi zasílány, kde nebyly v době koupě (tedy v roce 2004 a 2005) žádné významnější zdroje příjmu s výjimkou mzdy ve výši cca 20 000 Kč a nájemného od dcery žalobkyně ve výši 3 500 Kč měsíčně. Bylo prokázáno, že finanční dar rodičů žalobkyně ve výši 1 040 000 Kč pocházel ze zisku z převodu členských práv v bytovém družstvu vážících se k užívání bytu v ulici [ulice], [obec a číslo], které původně svědčily matce žalobkyně [jméno] [příjmení]. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně se před uzavřením manželství stala 1.2.2003 nájemkyní bytu [číslo] v domě [adresa], [ulice] ulice, [obec a číslo], když tuto nájemní smlouvu uzavřela po dohodnuté směně bytu s [jméno] [příjmení], za což zaplatila [jméno] [příjmení] částku 580 000 Kč. Bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila Bytovému družstvu [ulice] členský vklad ve výši 400 000 Kč, a to dne 31.1.2007. Na úhradu tohoto členského vkladu stejně jako na rekonstrukci bytu darovali žalobkyni finanční prostředky v celkové výši 550 000 Kč její rodiče, což prokazuje darovací smlouva ze dne 11.12.2006 ve spojení s výpovědí svědkyně [příjmení], [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] a výpisem z účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet] ze dne 13.12.2006. Soud má též za prokázané, že žalovaný neměl zájem tento byt nabýt (tedy stát se členem bytového družstva), což potvrdily všechny tři svědkyně, které soud považuje za věrohodné, byť se jedná o dceru a kamarádky žalobkyně. Žalobkyně totiž tvrdila (a svědkyně potvrdily), že namísto příspěvku na zaplacení členského podílu v bytovém družstvu žalovaný uzavřel leasingovou smlouvu na vozidlo Renault, což odpovídá též nespornému tvrzení účastníků, že v roce 2006 bylo toto vozidlo nabyto. Žalobkyně byla u ustavující schůze vedena jako členka Bytového družstva [ulice], přičemž hradila anuitu a splátky, což prokazují rozpisy k hlavní účetní knize tohoto bytového družstva za roky 2011 až 2017. Soud má dále za prokázané, a to svědeckou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení], protokolem z účastnického výslechu žalobkyně při jednání konaném dne 12.2.2015 ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. 3 C 574/2013, že žalovaný zajišťoval realizaci rekonstrukčních prací na domě v [obec], čemuž odpovídá též předložená projektová dokumentace a fotodokumentace; žalobkyně naproti tomu poskytla finanční prostředky na rekonstrukci, které minimálně z části pocházely z daru rodičů žalobkyně, čemuž odpovídá též text obou darovacích smluv ze dne 12.10.2004 a 27.11.2004. Dále má soud z výpisu z účtů žalobkyně prokázané, že žalobkyně po dobu trvání manželství pobírala mzdu ve výši nejprve v rozmezí 15-20T Kč, později ke konci manželství v částce nad 30 000 Kč s výjimkou krátkého období, kdy pobírala dávky od úřadu práce, od roku 2007 pak na její účet bylo zasíláno nájemné ve výši cca 10 000 Kč za pronájem bytu [ulice], od února 2009 byl žalobkyni vyplácen částečný invalidní důchod a od listopadu 2012 pak dcera žalobkyně žalobkyni hradila nájemné ve výši cca 11 000 Kč měsíčně. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně hradila po dobu trvání manželství svým rodičům částku 10 000 Kč, kterou jim, jak potvrdily všechny tři slyšené svědkyně, vracela půjčku, kterou jí poskytli v době, kdy pro vážnou nemoc ([anonymizována dvě slova]) nemohla pracovat. Pokud jde o příjmy a výdělkové poměry žalované, má soud za prokázané, a to potvrzením [územní celek] [anonymizováno], že žalovaný jako uvolněný starosta pobíral odměnu, následně od roku 2003 podnikal, o čemž svědčí přehled vystavených faktur. Pokud jde o výdělky, bylo prokázáno, že na účet žalobkyně byly zaslány 2 částky pocházející z podnikatelské činnosti žalovaného, a to částka 55 682 Kč v roce 2004 a v roce 2011 (8.6.) částka 36 400 Kč. Je tedy zřejmé, že čistý příjem žalovaného nebyl po dobu manželství nikterak velký, což ostatně potvrzují též daňová přiznání za roky 2008 a 2014, z nichž je patrné, že příjmy byly z velké části použity na podnikatelské výdaje, a tudíž čistý zisk se povětšinou pohyboval ročně v částce nižších desítek tisíc. Bylo prokázáno, že žalovaný v průběhu manželství musel splácet dlužné pojistné a penále 1x na zdravotní pojištění a 2x důchodové pojištění, přičemž se jednalo o částky řádově v nižších desítkách tisíc korun.

62. Takto zjištěný skutkový stav soud považoval za dostatečný. Zamítl proto důkazy účastnickými výslechy žalobkyně i žalovaného, neboť byly žalobkyní navrženy k prokázání tvrzení o okolnostech nabytí nemovitých věcí v [obec] a členského podílu v Bytovém družstvu [ulice], což jsou tvrzení dostatečně prokázaná shora uvedenými důkazy. Stejně tak soud zamítl doplnění dokazování svědeckou výpovědí matky žalobkyně [jméno] [příjmení] a výpisů z účtu rodičů žalobkyně k prokázání tvrzení o poskytnutí darů, neboť i tyto skutečnosti byly dostatečně prokázány shora uvedenými důkazy. Rovněž byl zamítnut důkaz svědeckou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], předsedkyně Bytového družstva [ulice], úvěrovou smlouvou uzavřenou mezi Bytovým družstvem [právnická osoba], svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], účetní bytového družstva a evidenčními listy pro žalobkyni jako člena Bytového družstva [ulice] na rok 2007, 2010, 2013 a 2018 neboť tyto důkazy byly navrženy k prokázání tvrzení o splácené anuity, což je tvrzení, které bylo prokázáno již shora uvedenými listinnými důkazy, přičemž sama tato skutečnost ani nebyla sporná. Soud zamítl důkaz výslechem [jméno] [příjmení] k prokázání tvrzení, že motocykl Yamaha je součástí společného jmění manželů, neboť žalobkyně ani po výzvě soudu nedoplnila tvrzení, kdy byl tento motocykl nabyt, a tudíž v tomto směru (jak bude dále podrobně rozebráno) žalobkyně neunesla břemeno tvrzení. Pokud jde o důkazní návrhy žalovaného, byl zamítnut návrh na doplnění dokazování sdělení [obec] správy sociálního zabezpečení ohledně výše příspěvku na bydlení, který pobírala dcera žalobkyně paní [jméno] [příjmení], neboť se jedná o skutečnost pro toto řízení zcela irelevantní. Rovněž soud zamítl důkazní návrh žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku k posudku Ing. [celé jméno znalkyně], pokud jde o stanovení obvyklé ceny členského podílu v Bytovém družstvu [ulice], neboť soud považuje závěry uvedené ve znaleckém posudku Ing. [celé jméno znalkyně] za úplné a přesvědčivé.

63. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

64. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

65. Podle § 711 odst. 1 o. z. o nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona. Podle § 711 odst. 2 o. z. částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat. Podle § 711 odst. 3 o. z. pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti.

66. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

67. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání (po částečném zpětvzetí žaloby) nemovité věci v [obec], členský podíl v Bytovém družstvu [ulice], vozidlo Renault, vozidlo Ford [jméno], motocykl Yamaha, notebook [příjmení] [příjmení], notebook [příjmení] [jméno], pozemek v [obec], digitální fotoaparát Kodak a pohledávku na účtu žalobkyně u [právnická osoba] na účtu č.ú. [bankovní účet].

68. V souladu s ustanovením § 708 o.z. a § 709 odst. 1 o.z. bylo pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku tvrzení, že tyto věci byly nabyty za trvání manželství jedním nebo oběma manželi. Ohledně nemovitých věcí v [obec] je soud vázán rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4.11.2006 č.j. 3 C 574/2013-216 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 22.3.2017 č.j. 26 Co 50/2017-257, kterým bylo určeno, že tyto nemovité věci jsou součástí společného jmění manželů účastníků (v souladu s § 135 odst. 2 o.s.ř.). Stejně tak dle § 135 odst. 2 o.s.ř. je soud vázán rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31.1.2018 č.j. 8 C 390/2016-55, kterým bylo rozhodnuto o zrušení společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu a určeno, že výlučným nájemcem a členem Bytového družstva [ulice] je žalobkyně. Jak bylo podrobně uvedeno shora (bod 16 odůvodnění), tímto rozsudkem tedy byla též posouzena otázka, zda byli účastníky společnými členy Bytového družstva [ulice] a zda tedy hodnota členského podílu (který byl citovaným rozsudkem vypořádán tak, že připadl žalobkyni) tedy byl součástí zaniklého společného jmění manželů. Tím, že žalobě bylo vyhověno a bylo rozhodnuto zrušení společného nájmu k družstevnímu bytu a určeno, kdo je nadále výlučným nájemcem a členem bytového družstva, je zřejmé, že soud dospěl k závěru, že účastníci byli společnými členy Bytového družstva [ulice], a tudíž hodnotu členského podílu, který již připadl žalobkyni, je třeba v řízení vypořádat.

69. Pokud jde o fotoaparát Kodak, vozidlo Ford a pozemek v [obec], účastníci učinili nesporným, že tyto věci nabyly za trvání manželství; žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že fotoaparát Kodak byl zničen, a tudíž jej soud učinil předmětem vypořádání. Stejně tak byla předmětem vypořádání učiněna pohledávka na účtu žalobkyně.

70. Ve vztahu k vozidlu Renault učinili účastníci nesporným, že byl nabyt za trvání manželství, a to v roce 2006. Toto vozidlo původně žalovaný užíval na základě leasingové smlouvy, nicméně v řízení bylo prokázáno, že ještě za trvání manželství byly leasingové splátky plně uhrazeny a žalovaný se stal vlastníkem vozidla, o čemž svědčí též velký technický průkaz vozidla, který je nedílnou součástí znaleckého posudku [celé jméno znalce]. V důsledku toho tedy i toto vozidlo soud do vypořádání zahrnul.

71. Z předložených faktur bylo prokázáno, že za trvání manželství rovněž žalovaný zakoupil dva notebooky, a to [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [jméno]. Soud však předmětem vypořádání učinil toliko notebook [příjmení] [příjmení], neboť z předložených faktur bylo zjevné, že notebook [příjmení] [jméno] zakoupil žalovaný jako podnikající fyzická osoba, a tudíž byl součástí jeho obchodního závodu. Předmětem vypořádání by tak mohl být učiněn toliko obchodní závod jako takový, nikoliv jeho jednotlivé složky. Obchodní závod je věcí hromadnou, která zahrnuje složku hmotnou, nehmotnou i osobní, a to jak aktiva, tak i pasiva (viz § 502 o.z.). Nelze tedy předmětem vypořádání činit pouze některé součásti, neboť by tím struktura obchodního závodu byla narušena právě s ohledem na charakter obchodního závodu jako věci hromadné. V důsledku toho byla žaloba v této části zamítnuta.

72. Pokud žalobkyně učinila předmětem vypořádání motocykl Yamaha, spz: [anonymizována dvě slova], žalovaný popíral, že by tento motocykl byl kdy součástí společného jmění manželů. Žalobkyně netvrdila, kdy byl předmětný motocykl nabyt, přičemž toto tvrzení nedoplnila ani na výzvu soudu po poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. o povinnosti tvrdit, kdy a kdo tento motocykl nabyl. Po daném poučení žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 19.7.2018 (čl. 98) toliko navrhla důkazy k prokázání tvrzení, že tento motocykl je součástí společného jmění manželů, aniž požadované tvrzení doplnila. Pro posouzení, zda věc spadá do společného jmění manželů je pak podstatné právě to, že věc byla jedním nebo oběma manželi nabyta za trvání manželství (viz § 709 odst. 1 o.z.). Protože žalobkyně netvrdila, kdo a kdy tento motocykl nabyl, neunesla ohledně tohoto tvrzení břemen tvrzení, a tudíž byla v této části žaloba zamítnuta, aniž byly prováděny navržené důkazy.

73. Žalovaný svoji vzájemnou žalobou učinil předmětem vypořádání výnosy pronájmu družstevního bytu vážícího se k členskému podílu v Bytovém družstvu [ulice] za období od 1.4.2014 do 30.4.2017 ve výši 10 000 Kč měsíčně. Tyto výnosy soud posoudil jako výnosy z členského podílu v Bytovém družstvu [ulice], k němuž se váže užívací právo k družstevnímu bytu, který v tomto období byl součástí zaniklého, avšak nevypořádaného společného jmění manželů účastníků. Tyto výnosy se dle ustálené judikatury řídí přiměřeně ustanoveními o vypořádání společného jmění manželů a lze je vypořádat v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů, pokud byl takový nárok uplatněn (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.5.2017 sp.zn. 22 Cdo 4280/2015 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.11.2018 sp.zn. 22 Cdo 3210/2018). Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok uplatnil, skutečnost, že předmětný byt byl pronajímán v tomto období za částku 10 000 Kč měsíčně, byla nesporná, soud učinil předmětem vypořádání i tyto výnosy, a to za požadované období, tj. 36 měsíců, celkem tedy v částce 360 000 Kč. Toto období ostatně odpovídá i době, kdy byl členský podíl v bytovém družstvu i nadále v zaniklém, ale nevypořádaném společném jmění manželů, neboť výlučným členem Bytového družstva [ulice] a výlučným nájemcem bytu se stala žalobkyně až ke dni 19.4.2018. Žalobkyní vznesenou námitku promlčení soud neshledal důvodnou, neboť tento nárok žalovaný uplatnil svým podáním doručeným soudu dne 2.5.2017. V souladu s ustanovením § 629 odst. 1 je obecná promlčecí doba 3 letá, přičemž její počátek lze v souladu s ustanovením § 619 odst. 1 o.z. vázat na okamžik splatnosti každého měsíčního nájemného, kdy ohledně každého měsíčního plnění běží promlčecí doba zvlášť. V souladu s ustanovením § 2218 o.z. se nájemné platí zásadně měsíc pozadu. Protože žalobkyně netvrdila jinou splatnost nájemného (když ustanovení § 2218 o.z. je dispozitivní), vyšel soud z toho, že nájemné za duben 2014 bylo splatné v květnu 2014. Jestliže žalovaný uplatnil nárok na vypořádání výnosů z pronájmu za období od dubna 2014 do dubna 2017 podáním doručeným soudu dne 2.5.2017, potom tak učinil ohledně všech nájemných v 3 leté promlčecí lhůtě, neboť i nájemné za měsíc duben 2014 bylo splatné do konce měsíce května 2014.

74. Pokud jde o hodnotu jednotlivých věcí, vyšel soud ohledně nemovitých věcí v [obec] a členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] ze znaleckých posudků Ing. [celé jméno znalkyně], tedy z obvyklé ceny ve výši 6 200 000 Kč (nemovité věci v [obec]) a 2 600 000 Kč (členský podíl v Bytovém družstvu [ulice]); ohledně vozidla Ford pak za znaleckého posudku [celé jméno znalce] (částka 67 000 Kč), kdy důvody jsou podrobně uvedeny shora. Pokud jde o fotoaparát Kodak, zde účastníci učinili hodnotu nespornou ve výši 1 000 Kč, stejně tak i u vozidla Ford ve výši 10 000 Kč a pozemku v [obec] ve výši 307 790 Kč, jakož i zůstatku na účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet] ve výši 21 844 Kč. Ohledně počítače [příjmení] [příjmení] žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení jeho obvyklé ceny ke dni vypořádání ve výši 5000 Kč, a soud tedy vyšel z tvrzení žalovaného o obvyklé ceně ve výši 1 000 Kč. Výnosy z pronájmu družstevního bytu pak byly nesporné ve výši 10 000 Kč měsíčně, celkem tedy 360 000 Kč. Celkově tak hodnota majetku k vypořádání činí 9 568 634 Kč.

75. Při úvaze o přikázání jednotlivých věcí soud vycházel z hledisek stanovených v § 742 odst. 1 o.z. a dospěl k závěru, že je na místě přikázat žalobkyně nemovité věci v [obec], které fakticky užívá, stejně jako pohledávku na účtu vedeném na její jméno č.ú. [bankovní účet] a výnosy z pronájmu družstevního bytu, neboť tyto byly po celou dobu žalobkyni vypláceny (výrok II.); žalovanému pak přikázal jak vozidlo Renault, tak vozidlo Ford, které má žalovaný ve svém držení, počítač [příjmení] [příjmení], fotoaparát Kodak a pozemek v [obec] (výrok III.). Tomu ostatně odpovídaly též návrhy účastníků a soud neshledal důvodu se od nich odchýlit. Ohledně členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] soud již tento nepřikazoval do výlučného vlastnictví žalobkyně, neboť již tak bylo učiněno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 21.1.2018 č.j. 8 C 390/2016-55; hodnotu, která byla prokázána v tomto řízení, zohlednil ve výši vypořádacího podílu (viz níže). Ve vztahu k notebooku [příjmení] [jméno] a motocyklu Yamaha žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok IV.).

76. V souladu s ustanovením § 742 odst. 1 písm. a) o.z. zásadně platí, že podíly obou (bývalých) manželů na vypořádávaném majetku jsou stejné. Žalobkyně v řízení navrhla, aby při úvaze o výši podílů na vypořádání bylo zohledněno, že na nabytí nemovitých věcí v [obec] a členského podílu v Bytovém družstvu [ulice] použila své výlučné prostředky získané darem od svých rodičů, stejně tak i na rekonstrukci domu v [obec]. Rovněž navrhla, aby bylo zohledněno, že pozemek v [obec] byl uhrazen z jejího invalidního důchodu, který pobírala, neboť na výdaje na domácnost jí dávali prostředky rodiče. Dále pak navrhla, aby bylo zohledněno, že domácnost financovala výlučně sama, žalovaný se na tom nikterak nepodílel, když si pouze vybavoval vlastní dílnu.

77. Podle ustálené judikatury dovolacího soudu může soud při vypořádání zákonného majetkového společenství manželů stanovit jiné podíly manželů na společném majetku než stejné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2055/2011 (dostupné na www.nsoud.cz)). Odklon od principu rovnosti podílů (tzv. disparita podílů) je však postupem, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3174/2007 (dostupné na www.nsoud.cz)). V rozsudku ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1821/2004 (publikovaném v časopise Soudní rozhledy, č. 10, 2005, str. 374), Nejvyšší soud dovodil, že pro úvahu soudu o (ne) rovnosti podílů účastníků v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví není významné, čím vším některý z manželů přispěl na pořízení společného majetku ze svého odděleného majetku, neboť zohlednění použití výlučného majetku na majetek společný se realizuje nárokem na vypořádání této investice (vnosu).

78. Z výše uvedených rozhodnutí soud dospěl k závěru, že v rámci úvahy o disparity nelze zohlednit tvrzení žalobkyně, že na nabytí jak členského podílu v Bytovém družstvu [ulice], tak i nemovitých věcí v [obec] (a jejich rekonstrukci) byly použity její výlučné prostředky, které získala darem od rodičů. Soud má za prokázané, že žalobkyni darovali rodiče finanční prostředky ve výši 1 040 000 Kč a 1 400 000 Kč (na úhradu kupní ceny a rekonstrukci nemovitých věcí v [obec]), jakož i částku 580 000 Kč na úhradu členského vkladu, na základě kterého se účastníci stali společnými členy Bytového družstva [ulice]. Soud je vázán rozhodnutími, které určily, že jak nemovité věci v [obec], tak i členský podíl v Bytovém družstvu [ulice] jsou součástí (již zaniklého) společného jmění manželů účastníků. Použití výlučných prostředků na pořízení věcí ve společném jmění manželů je třeba uplatnit jako vnosy; jestliže uplatněny nebyly, nelze je zohlednit v úvaze o podílu manželů na vypořádání. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je ovládáno zásadou dispoziční, kdy je na účastnících, aby svými návrhy učinily předmětem vypořádání jednotlivé majetkové hodnoty včetně investic z/do výlučného majetku některého z manželů. Žalobkyně v samotné žalobě uvedla, že tvrzení týkající se použití výlučných prostředků směřuje k uplatnění jiných než rovných vypořádacích podílů; následně poté, co podmíněně navrhla, aby tyto prostředky byly vypořádány jako vnosy, soud vyzval žalobkyni, aby upřesnila, k čemu tedy tyto návrhy směřují; žalobkyně ve svém podání ze dne 15.9.2018 (čl. 148) jednoznačně uvedla, že se těmito tvrzeními domáhá toho, aby byla uplatněna disparita podílů v její prospěch. Soud nemůže jít nad návrhy účastníků, a tedy vypořádat majetkové hodnoty, které sice byly dokazováním zjištěny, avšak nebyly účastníky učiněny předmětem vypořádání. To platí i pro tvrzení žalobkyně ohledně prostředků, které investovala do nemovitých věcí v [obec] po zániku manželství, neboť je neuplatnila jako položku k vypořádání, avšak namítala, že o tuto částku by měla být snížena hodnota nemovitých věcí v [obec], respektive, že by mělo být vycházeno z ceny a stavu těchto nemovitých věcí ke dni zániku manželství.; proto se soud ani nezabýval námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný.

79. Stejně tak soud neshledal jako důvod pro disparitu tvrzenou neúčast žalovaného na hospodaření ve společné domácnosti. Žalobkyně poukazovala na to, že jí žalovaný nedával žádné peníze, pouze občas jeli spolu na nákup, vše financovala ona. V řízení bylo prokázáno, že krátce po uzavření manželství účastníci koupili nemovité věci v [obec], přičemž z provedeného dokazování bylo jednoznačně zjištěno, že to byl žalovaný, kdo řídil stavební práce, které zde probíhaly, a to v nikoliv zanedbatelné míře. Byť má soud z provedených svědeckých výpovědí prokázáno, že to byla žalobkyně, kdo z velké části financoval běžný chod domácnosti, je zjevné, že tak bylo z důvodu, že žalobkyně umožnila žalovanému, aby své příjmy použil na rozvoj svého podnikání ve víře, že toto podnikání bude generovat zisk. To, že k tomu nakonec nedošlo a manželství se rozpadlo, nemůže samo bez dalšího znamenat odklon od rovného vypořádacího podílu účastníků. Soud rovněž neshledal důvodné tvrzení žalobkyně, že žalovaný neměl žádné příjmy. Z přehledu příjmů, kterých žalovaný dosahoval jako starosta [obec] je zjevné, že i před vstupem do manželství měl příjem, následně se věnoval podnikatelské činnosti, a z předložených daňových přiznání plyne, že příjem měl, jen jej tedy používal na svoji další podnikatelskou činnost. Byť bylo prokázáno, že žalovaný dlužil na pojistném, je zřejmé, že tyto dluhy, které nebyly nikterak závratně vysoké (celkově v nižších desítkách tisíc Kč) uhradil, neboť žalobkyně ani netvrdila, že by byl žalovaný v exekučním řízení, rovněž netvrdila, že by za něj musela dluhy splácet ona. Z hlediska disparity je při zohlednění tzv. negativních okolností podstatné, zda tyto negativní okolnosti mají dopad na majetkové poměry rodiny (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.8.2011 sp.zn. 22 Cdo 3110/2010). V daném případě je však zjevné, že skutečnost, že žalovaný byl výdělečně činný, přičemž se primárně věnoval rozvoji svého podnikání, což však zásadně negativně nezasáhlo majetek účastníků ve smyslu, že by jej zatěžoval podnikatelskými úvěry, majetek rozprodával apod. Jednalo se o nastavení domácnosti, se kterým žalobkyně později projevila nespokojenost vedoucí k rozpadu manželství, což může být pochopitelné, ale nemůže být důvodem pro disparity podílů na vypořádání.

80. Pokud žalobkyně tvrdila, že by mělo být zohledněno, že na zaplacení pozemku v [obec] byly použity její prostředky z invalidního důchodu, je třeba konstatovat, že se jedná o příjem, který měla žalobkyně po dobu trvání manželství a jednalo se tak o příjmy ve společném jmění manželů (viz § 709 odst. 1 o.z.). Z výpisu účtu žalobkyně je zřejmé, že žalobkyně pobírala částečný invalidní důchod a též mzdu, nicméně též měsíčně hradila částku 10 000 Kč svým rodičům jako splátky půjčky, kterou jí poskytli v době její nemoci. Z pohybu na účtu žalobkyně č.ú. [bankovní účet] v srpnu 2011 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 1.8.2011 vybrala částku 150 000 Kč a téhož dne byla uzavřena kupní smlouva na pozemek v [obec], avšak kupní cena byla cca 300 000 Kč. Je tedy zjevné, že na zaplacení kupná ceny nebyly použity pouze prostředky pocházející z invalidního důchodu žalobkyně, který jí byl na předmětný účet vyplácen, kdy ostatně zůstatek na účtu (před vybráním částky 150 000 Kč) byl cca 200 000 Kč a žádné významnější výběry před tímto datem učiněny nebyly.

81. Naproti tomu však soud z hlediska úvahy o disparitě přihlédnul ke skutečnosti, že to byla žalobkyně, která se zasloužila nabytí členského podílu v Bytovém družstvu [ulice]. Bylo prokázáno, že nájemcem tohoto bytu (původně městského) se stala žalobkyně ještě před uzavřením manželství, přičemž za toto zaplatila částku 580 000 Kč. Soud nemá pochybnost o tom, že i v případě směny obecních bytů se částka platila, zejména pokud šlo o směnu kvalitativně jiných bytů – v tomto případě bytu na [obec a číslo], tedy na periférii určený pro jednu osobu, za byt na [obec a číslo], tedy ve velmi žádané lokalitě v centru [obec] určený pro dvě osoby. Účastníci nabyli členský podíl v bytovém družstvu na základě toho, že se žalobkyně stala nájemcem tohoto obecního bytu, a v důsledku toho vznikla příležitost získat tento byt v rámci vznikajícího družstva; bez toho by se členský podíl v Bytovém družstvu [ulice] nepochybně nestal součástí společného jmění manželů. Zohlednění té skutečnosti, že k nabytí majetku značné hodnoty došlo díky činnosti jednoho z manželů ještě před uzavřením manželství, při úvaze o disparitě ostatně vyplývá též z judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí ze dne 20.4.2016 sp.zn. 22 Cdo 5577/2015), kdy Nejvyšší soud ČR zdůraznil, že v takovém případě (na rozdíl od situace, kdy dojde činností manžela za trvání manželství k nabytí majetku značné hodnoty) soud nepřihlíží k tomu, zda a jak druhý manžel pečoval o rodinu a domácnost.

82. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že je na místě uplatnit v souladu s ustanovením § 742 odst. 1 o.z. jiné než rovné vypořádací podíly při zohlednění toho, že to byla žalobkyně, která díky své aktivitě před uzavřením manželství obstarala příležitost k tomu, aby se účastníky stali společnými členy bytového družstva a tím nabyli do společného jmění manželů členský podíl v Bytovém družstvu [ulice]. Jak bylo zjištěno znaleckým zkoumáním, hodnota členského podílu ke dni vypořádání (tedy ke dni zániku společného členství v Bytovém družstvu [ulice], tj. 19.4.2018) činila 2 600 000 Kč, což představuje cca 27% celkové hodnoty majetku spadajícího do (zaniklého) společného jmění manželů; jedná se tak o druhou nejhodnotnější majetkovou hodnotu. Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že odůvodněným podílem je vypořádací podíl 60:40 ve prospěch žalobkyně.

83. Žalobkyni při vypořádání připadly nemovité věci v [obec] v hodnotě 6 200 000 Kč, členský podíl v Bytovém družstvu [ulice] (již rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 31.1.2018 č.j. 8 C 390/2016-55) v hodnotě 2 600 000 Kč, pohledávka na účtu ve výši 21 844 Kč a výnosy z pronájmu družstevního bytu v celkové výši 360 000 Kč; žalovanému pak vozidlo Renault v hodnotě 67 000 Kč, vozidlo Ford v hodnotě 10 000 Kč, fotoaparát Kodak v hodnotě 1 000 Kč, počítač [příjmení] [jméno] v hodnotě 1 000 Kč a pozemek v [obec] v hodnotě 307 790 Kč. Celková hodnota majetku tak činí 9 568 634 Kč, žalobkyně získala majetek v hodnotě 9 181 844 Kč, žalovaný v hodnotě 386 790 Kč. Vzhledem k tomu, že hlediskům vypořádání dle § 742 odst. 1 o.z. posoudil soud, že odpovídá poměr podílů 60:40 ve prospěch žalobkyně, má žalobkyni dle těchto hledisek připadnou majetek v hodnotě 5 741 180,40 Kč, žalovanému pak 3 827 453,60 Kč. Protože žalovanému připadl majetek v hodnotě 386 790 Kč, uložil soud žalobkyni zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 3 440 663,60 Kč (výrok V.), a to ve lhůtě 6ti měsíců od právní moci rozsudku, kterou shledal vzhledem k výši nároku přiměřenou.

84. Při vyhlašování rozsudku se soud dopustil početní chyby při vyčíslení výše vypořádacího podílu ve výroku V. rozsudku, kde byla nesprávně uvedena částka ve výši 3 441 863, 60 Kč, namísto správné částky 3 440 663,60. Soud tuto zjevnou nesprávnost opravil postupem podle § 164 o.s.ř. v písemném vyhotovení rozsudku.

85. Ve vztahu k nákladům řízení soud vyšel z poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení. Předmětem řízení bylo učiněno celkem 13 položek, nicméně převážná část dokazování byla vedena k nemovitým věcem v [obec], kde byl spor mezi účastníky ohledně hodnoty, stejně tak i k členskému podílu v Bytovém družstvu [ulice] a dále k tvrzení žalobkyně směřující k uplatnění disparity. Ohledně nejhodnotnější položky, tj. nemovitých věcí v [obec] měl úspěch žalovaný, který tvrdil vyšší hodnotu, ohledně členského podílu v Bytovém družstvu pak žalobkyně, která tvrdila hodnotu v částce odpovídající tomu, jak byla zjištěna znaleckým zkoumáním; pokud jde o disparitu, soud v tomto žalobkyni vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně požadovala podstatně větší rozdíl v poměru podílů. Soud tak dospěl k závěru, že úspěch žalobkyně je dán z 1/3 (členský podíl v bytovém družstvu a v menší části ohledně disparity), u žalovaného je pak dán úspěch ve výši 2/3 (nejhodnotnější položka – nemovité věci v [obec] a větší část návrhu týkající se disparity). V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznal soud žalovanému náhradu nákladů řízení v rozsahu jedné třetiny (rozdíl mezi úspěchem žalovaného a úspěchem žalobkyně).

86. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za vzájemnou žalobu ve výši 2 000 Kč, záloha na znalečné ve výši 13 000 Kč na znalecký posudek Ing. [celé jméno znalkyně]. Dále soud přiznal náklady na odměnu advokáta, a to dle § 7 a § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif) počítáno z tarifní hodnoty jedné poloviny zjištěné hodnoty společného jmění manželů, tj. 4 784 317 Kč, tedy odměna za jeden úkon právních služeb činí 27 460 Kč, a to celkem za 23 úkonů právní služeb: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 7.5.2019, vyjádření ze dne 20.8.2019, vyjádření z 30.10.2020, vyjádření z 11.3.2021, vyjádření ze dne 2.3.2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), dále účast na jednání soudu dne 17.10.2017, 19.6.2018, 9.4.2019 – bráno jako 2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, 2.7.2019, 24.9.2019 – bráno jako 2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, 16.6.2020, 11.2.2021 – bráno jako 2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, 15.2.2022 – bráno jako 2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny a dne 29.3.2022 – bráno jako 2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Soud rovněž přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za každý ze shora uvedených 23 úkonů právní služby.

87. Dále soud přiznal cestovné advokáta za tyto cesty k jednání soudu a zpět: - dne 17.10.2017 – vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 4,1l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 28,6 Kč, sazba základní náhrady 3,9 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu www.mapy.cz), cestovné za jednu cestu tam 294,21 Kč, cesta tam a zpět celkem 588,42 Kč - dne 19.6.2018 – vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 4,1l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 29,8 Kč, sazba základní náhrady 4 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu www.mapy.cz), cestovné za jednu cestu tam 302,86 Kč, cesta tam a zpět celkem 605,72 Kč - dne 9.4.2019 – vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 4,1l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 33,6 Kč, sazba základní náhrady 4,1 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu www.mapy.cz), cestovné za jednu cestu tam 317,7 Kč, cesta tam a zpět celkem 635,40 Kč - dne 2.7.2019 – vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 4,1l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 33,6 Kč, sazba základní náhrady 4,1 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu [webová adresa]), cestovné za jednu cestu tam 317,7 Kč, cesta tam a zpět celkem 635,40 Kč - dne 24.9.2019 vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 4,1l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 33,6 Kč, sazba základní náhrady 4,1 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu www.mapy.cz), cestovné za jednu cestu tam 317,7 Kč, cesta tam a zpět celkem 635,40 Kč - dne 16.6.2020 vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 4,1l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 31,8 Kč, sazba základní náhrady 4,2 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu www.mapy.cz), cestovné za jednu cestu tam 319,22 Kč, cesta tam a zpět celkem 638,44 Kč - dne 11.2.2021 vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 4,1l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 27,2 Kč, sazba základní náhrady 4,4 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu www.mapy.cz), cestovné za jednu cestu tam 319,88 Kč, cesta tam a zpět celkem 639,76 Kč - dne 15.2.2022 – vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 5,3l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 36,1 Kč, sazba základní náhrady 4,7 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu www.mapy.cz), cestovné za jednu cestu tam 383,57Kč, cesta tam a zpět celkem 767,14 Kč, - dne 29.3.2022 – vozidlem [anonymizováno], spz: [anonymizováno] [číslo], průměrná spotřeba 5,3l/km (dle [číslo], 1999 [číslo], 2004), cena pohonných hmot (NM) 36,1 Kč, sazba základní náhrady 4,7 Kč/km, jedna cesta ze sídla advokáta do sídla soudu 58 km (dle portálu www.mapy.cz), cestovné za jednu cestu tam 383,57Kč, cesta tam a zpět celkem 767,14 Kč, cestovné celkem 5 277,42 Kč.

88. Soud přiznal rovněž náhradu za promeškaný čas za cestu k jednání soudu a zpět, jedna cesta k soudu trvá dle portálu www.mapy.cz 1hodinu, tedy soud přiznal náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 ve výši 100 Kč za každou půlhodinu, tedy za jednu cestu k soudu a zpět celkem 4 půlhodiny odpovídající náhradě ve výši 400 Kč, za 9 shora popsaných cest tedy advokátovi náleží náhrada ve výši 3 600 Kč.

89. K těmto částkám (bez soudního poplatku a zálohy) je ještě třeba připočítat 21% DPH ve výši 135 945,06 Kč.

90. Celková výše nákladů řízení žalovaného tak činí 798 302,48Kč. V souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. byla žalovanému přiznána 1/3 těchto nákladů ve výši 266 100,83 Kč. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

91. Soud nepřiznal odměnu za úkony – vyjádření ze dne 22.8.2018, kde žalovaný toliko specifikoval důkazy, které již mohly být specifikovány v době, kdy byly navrženy, vyjádření ze dne 1.11.2018, kde žalovaný požádal o odročení jednání a odůvodňoval, že se nemohl seznámit s důkazy, vyjádření ze dne 24.8.2020, kterým učinil nespornou hodnotu nemovitých věcí v [obec], vyjádření ze dne 13.11.2020, kterým uvedl, že nevznášel námitku podjatosti a dále vyjádření ze dne 31.3.2021 o nestandardním postupu soudu, které již žalovaný v řízení namítal. Ne všechna podání adresovaná v určité věci lze považovat za úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; musí jít o vyjádření, kterým jsou uváděna nová tvrzení, činěny procesní návrhy podstatné v dané věci. Jestliže jsou pouze opakována již přednesená stanoviska, činěny pouze důkazní návrhy, nejedná se o úkon právní služby, za který by v řízení účastníkovi příslušela odměna. Stejně tak soud nepřiznal odměnu za účast advokáta na místním šetření v [obec] a bytě ve [anonymizováno], neboť se jednalo o místní šetření – prohlídku - pro účely znaleckého ocenění, kdy soud neshledal, z hlediska poskytování právních služeb, takovou přítomnost advokáta za nezbytnou.

Poučení