9 C 279/2021- 64

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený obecnou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 70 000 Kč - vrácení kupní ceny takto:

Výrok

I. Návrh, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 70 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení 22 670 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení 1 074 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 14. 9. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 70 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce ústně uzavřel se žalovaným smlouvu o koupi automobilu značky Audi, [registrační značka] („ předmět koupě"), kterou byl mezi stranami sjednán závazek žalovaného odevzdat žalobci předmět koupě a umožnit mu k němu nabýt vlastnické právo a závazek žalobce předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu. Kupní cena byla ujednána ve smyslu § 2080 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši 70 000 Kč. První část kupní ceny ve výši 50 000 Kč byla zaplacena za přítomnosti dvou svědků dne 1. 7. 2020, kdy současně došlo k předání předmětu koupě žalovaným žalobci. Druhá část kupní ceny ve výši 20 000 Kč byla uhrazena dne 3. 7. 2020 synem žalobce. Dle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení, kdy nemá-li věc stanovené vlastnosti, vznikají kupujícímu práva z vadného plnění dle § 2099 a násl. o. z. Ustanovení § 2100 odst. 1 o. z. stanovuje, že právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. V daném případě se projevily vady motoru, konkrétně vada žhavících svíček a vada filtru pevných částic, kdy tyto vady se žalovaný zavázal odstranit. Posléze se objevily další skryté vady jakožto vytékající olej z motoru auta, samovolné spouštění rádia přes noc, vybíjení baterie, svítící kontrolka protiskluzu a nepřiměřený třes motoru. Tyto vady byly vadami skrytými, neboť žalobce s nimi nebyl žalovaným nikterak obeznámen. Žalovaný se prostřednictvím SMS zprávy zaslané žalobci zavázal k odstranění vad, k čemuž však nedošlo. Vzhledem k tomu, že žalovaný jakožto prodávající neodstranil vadu věci včas, žalobce ve smyslu § 2107 odst. 3 o. z. využil svého zákonného práva a odstoupil od smlouvy. Odstoupení od smlouvy proběhlo prostřednictvím SMS zprávy na telefonní číslo žalovaného zaslané dne 9. 8. 2020 v 18.04 hod., ze které je jasně patrný záměr žalobce, tj. odstoupení od smlouvy. Odstoupením od smlouvy se závazek se dle § 2004 odst. 1 o. z. zrušuje od počátku a smluvní strany tak mají povinnost si navzájem vrátit, co na základě daného závazku nabyly. Žalobce si byl této svojí povinnosti vědom a řádně ji splnil, když vrátil žalovanému dne 24. 8. 2020 předmět koupě. Naproti tomu žalovaný doposud svoji povinnost vrátit kupní cenu žalobci v celkové výši 70 000 Kč nesplnil, byť k tomu byl vyzván, mj. předžalobní výzvou k plnění dle § 142a o. s. ř. ze dne 27. 11. 2020. Žalovaný nárok žalobce odmítl.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Odstoupení od smlouvy považoval za neodůvodněné. Žalobce uplatnil bez zbytečného odkladu jedinou závadu, a to svítící signalizaci řídící jednotky. Žalovaný přislíbil zajistit odstranění této závady bezplatně výměnou žhavících svíček, přehráním softwaru řídící jednotky spojeným s výměnou filtru pevných částic. Přislíbil navíc sejmutí spojovacího kroužku střední části výfuku. Žádné jiné vady žalobce neuplatnil. Žalobce pouze v rámci SMS sdělil, že„ baterka je k. o.“, že„ auto není v takovém stavu, jak (prodávající) říkal“, že„ každý den se něco posere“, že„ to kouření z výfuku je proti tomu maličkost“, že„ chce auto vrátit, čím dřív tím líp.... tedy jak to provedou“. Následně formou SMS ze dne 9. 8. 2020 žalobce sdělil, že odstupuje od smlouvy. Bezplatné odstranění jediné oprávněně uplatněné závady žalobce ztížil, respektive znemožnil tím, že vozidlo přistavil bez předchozího projednání termínu se žalovaným, neočekávaně a v den, kdy končila platnost technické kontroly vozidla. Pokud žalobce začal následně tvrdit, že důvodem pro odstoupení bylo neodstranění uplatněných závad, takto jen dokládá, že žalobce postupuje nejednoznačně. Při jednání soudu dne 19. 1. 2022 navíc žalovaný zpochybnil, že vozidlo koupil žalobce. Sám je přesvědčen o tom, že vozidlo prodal synovi žalobce [jméno] [celé jméno žalobce]. Dále poukázal na skutečnost, že s vozidlem byla před jeho vrácením ujeta poměrně značná vzdálenost, tudíž lze pochybovat o tom, zda žalobcem vytýkané vady na vozidle byly v době přechodu nebezpečí škody na věci.

3. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalobce, soud zjistil, že na začátku se otec dozvěděl od žalovaného, že má sporné auto na prodej a zda ho otec nechce odkoupit. Svědek sháněl auto pro sebe, a proto navštívili servis žalovaného. S autem se projeli. Nejprve jednali o koupi za 60 000 Kč, eventuálně za 70 000 Kč, pokud by žalovaný provedl předělání spojky. Sami si všimli, že v autě svítí kontrolka filtru a žhavení. Měli zájem na tom, aby auto bylo v pořádku a kontrolky nesvítily. Ke kontrolce filtru jim žalovaný sdělil, že je to kvůli načipování auta. Dohodli se na tom, že žalovaný zajistí odstranění problému s kontrolkami. Výsledek první schůzky byl tedy takový, že se rozhodli pro koupi auta, a to za 70 000 Kč s opravou spojky. O tom, do kdy bude problém s kontrolkami odstraněn, nemluvili. K převzetí auta došlo asi za týden. U toho byli svědek a jeho bratr. Jeli k žalovanému do servisu, svědek vybral v bankomatu 50 000 Kč, víc vybrat nešlo. Tuto částku předal žalovanému. Za další dva dny žalovanému dovezl 20 000 Kč. Když auto přebíral, kontrolky stále svítily, vycházel ale z toho, že nejde o nic složitého a že žalovaný zajistí opravu. Auto pak užíval sám svědek. Záležitost ohledně kontrolek řešil se žalovaným otec. Žalovaný se vyjádřil v tom smyslu, že stačí s autem přijet, nechat ho tam a že se auto dá do kupy. Tímto způsobem auto předali opakovaně, ale když si ho brali zpět, problém trval. V dalším průběhu se mluvilo o tom, že byl dohodnut nějaký jiný pán, který měl zajistit, aby kontrolky nesvítily, ale to se nestalo. Přibližně 14 dní po převzetí auta se začaly objevovat další problémy. Šlo o klepání motoru, olej pod autem, stávalo se, že přes noc začalo hrát rádio. Došlo i k tomu, že auto nemohl nastartovat. Tyto problémy ve vztahu k žalovanému řešil otec svědka. Auto bylo kupováno pro potřeby svědka a za jeho peníze. Kvůli povinnému ručení mělo být auto registrováno na jeho otce, protože ten by měl levnější povinné ručení. Svědek v té době měl řidičský průkaz pouze 1 rok. Na evidenční kontrole byl svědek společně se žalovaným, každý jeli svým autem, kontrola proběhla v [anonymizována dvě slova]. K vrácení auta žalovanému došlo v době, kdy byl svědek na dovolené. Rozhodnutí o vrácení auta bylo učiněno po konzultaci žalobce se svědkem a jeho bratrem. Otec pak auto vrátil.

4. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna žalobce, bylo zjištěno, že byl osobně přítomen, když si bratr auto převzal. Dále byl přítomen, když otec auto vracel, a ještě byl přítomen při jednom setkání v mezidobí. Auto kupoval otec, bylo to kvůli pojištění, aby toto bylo levnější. Cenu auta platil bratr. Od koupě až do vrácení auto užíval bratr, svědek ho měl od bratra půjčené asi jednou nebo dvakrát. Na začátku byl svědek s bratrem při převzetí vozidla, bratr vybral peníze z bankomatu, předal je žalovanému, auto si převzali. V dalším průběhu se u auta začaly projevovat různé problémy, poté se o těch problémech jednalo. Úplně na začátku se řešila otázka výměny filtru a žhavení, toto však dle jeho názoru nebyl problém, kvůli kterému se auto vracelo. Postupně došlo k tomu, že na palubovce svítilo více ikonek, motor se klepal, rádio se samo ráno spouštělo. Otec kvůli tomu napsal žalovanému, zda se mohou sejít a vyřešit to. Svědek byl přítomen, když se auto vracelo. Otec chtěl auto vrátit a chtěl zpátky peníze, žalovaný si vzal klíčky od auta, řekl, že nemá peníze a že je nevrátí. Sami si z auta vyndali baterku, protože ta byla jejich. Auto zůstalo stát před provozovnou žalovaného.

5. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného] staršího, otce žalovaného, bylo zjištěno, že byl přítomen, když se zájemci o dané auto na něj přijeli poprvé podívat. Konkrétně přijel žalobce, jeho syn [jméno] a ještě jeden mladý kluk, dle svědka šlo o druhého syna žalobce. Padly dotazy, jaký je stav auta a jaké má případně závady. Syn jim sdělil, že jsou tam dvě závady, jednak šlo o spojku, přičemž uvedl, že pokud by došlo k prodeji bez odstranění této závady, činila by cena 60 000 Kč, v případě, že by se závada spojky odstranila, cena by činila 70 – 75 000 Kč, podle nákladů na opravu spojky. Druhý problém se týkal toho, že ve vozidle byl přehraný software. Důsledkem toho byl vyšší výkon motoru, dokonce na horní hranici. Docházelo tedy k vyššímu spalování, vznikalo více spalin, což vedlo k tomu, že to filtr nepobíral a musel se častěji vyměňovat. V té souvislosti bylo také řečeno, že pokud by vozidlo zůstalo v tomto nastavení, neprošlo by další technickou kontrolou. Dále se mluvilo o tom, že bude potřeba vozidlo přistavit, a to za tím účelem, aby se nahrály do softwaru potřebné údaje. Svědek sám pak synovi sehnal kontakt na [jméno] [příjmení] z firmy [anonymizováno], který byl schopen přehrání softwaru zajistit. Všichni tři zájemci si provedli projížďku autem, byli nadšení z jeho výkonu. Při schůzce žalobce výslovně říkal, že auto bude používat jeho syn [jméno], a z toho svědek dovodil, že auto měl kupovat syn žalobce. U dalších záležitostí spojených s prodejem vozidla a s jeho vrácením přítomen nebyl.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnán jako automechanik ve [právnická osoba] [obec]. Zná žalovaného, oba dělají do aut, svědek je z [obec] a nemají to tedy k sobě daleko. Žalovaný se na něho obrátil, zda by nemohl zajistit výpis softwaru motorové jednotky z vozidla Audi a v případě, že by se zjistilo, že došlo k úpravě, zda by to šlo vrátit do původního stavu. Odůvodnil to tím, že se rozsvěcí kontrolka filtru pevných částic. V těchto případech bývá příčinou, že došlo k úpravě softwaru ve vztahu k čipu, čímž se upraví celé dávkování paliva i vzduchu, což má vliv na výkon motoru. Dělá se to za účelem zvýšení výkonu motoru. Se žalovaným se dohodli, že pro něho tuto věc zajistí, podmínkou ale bylo, aby mu přistavil auto. Auto mu přistaveno nebylo, a proto se celá věc nerealizovala. Se žalovaným jednali v 8. měsíci, a to buď loni, anebo předloni. Měli dohodnutý konkrétní termín přistavení auta, který si svědek už nevybavuje, bylo to ke konci toho měsíce srpna.

7. Z listiny nazvané Detail prohlídky CZ –3601–20–07–0165 bylo zjištěno, že dne 7. 7. 2020 byla provedena evidenční kontrola vozidla Audi A4 Avant číslo technického průkazu [anonymizováno]. Vozidlo bylo shledáno způsobilým a bez závad. Byl zjištěn stav tachometru 275 553 km.

8. Z komunikace formou SMS mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že dne 22. 7. 2020 napsal žalovaný žalobci, že v pátek má přijet osoba, která zajistí přehrání čipu. Dne 24. 7. 2020 se žalobce dotázal žalovaného, kdy mají dorazit, žalovaný sdělil, že by bylo dobré, kdyby vozidlo přivezli a odpoledne si pro něj přijeli. Téhož dne žalovaný sdělil žalobci, že věc dořeší příští týden. Dne 6. 8. 2 1020 sdělil žalovaný žalobci, že tento týden nepracuje. Dne 9. 8. 2020 žalobce napsal:„ Ahoj, včera zase mladej nenastartoval, baterka je k.o. Každý den se něco posere, vůbec to auto není v takovým stavu, jak jsi říkal, podle mě je pěkně v rozkladu, kouření z výfuku je proti tomu maličkost. Nedá se nic dělat, ale chci ho vrátit, jak to provedem, čím dřív tím líp. Zatím se měj [jméno] [celé jméno žalobce]“.

9. Z SMS komunikace mezi žalobcem a jeho synem [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že dne 15. 7. 2020 sdělil žalobce svému synovi, že mu zase svítí rádio. Syn odpověděl, že má všechno vypnuté, auto zamknuté a že to není možné. Dne 26. 7. 2020 sdělil [jméno] [celé jméno žalobce] žalobci, že mu jeho kamarád [jméno] napsal, že by bylo lepší každý auto vrátit oproti vrácení peněz. Dne 7. 8. 2020 sdělil [jméno] [celé jméno žalobce] žalobci, že auto nenastartoval. Následně sdělil, že mu auto nejde dálkově zamknout. Dne 10. 8. 2020 [jméno] [celé jméno žalobce] sdělil žalobci, že vozidlo opět nenastartoval a že ho„ dává na dobíječku“. Dne 15. 8. 2020 sdělil, že je v [část obce] a vozidlo nemůže nastartovat, že za ním přijede kamarád [jméno] vozidlo nastartovat.

10. Z kopie technického průkazu vozidla bylo zjištěno, že vozidlo mělo platné osvědčení o technické způsobilosti do 24. 8. 2020.

11. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že před koupí sporného vozidla se žalovaného ptal, zda neví o nějakém autě pro syna, přičemž žalovaný nabídl sporné vozidlo. Veškerou komunikaci se žalovaným ohledně koupě vedl sám, někdy u jednání byl i některý ze synů, buď [jméno], nebo [jméno]. Dohodli se nakonec na ceně 70 000 Kč. Od počátku bylo dohodnuto, že vozidlo bude užívat syn [jméno], ale že bude psáno na žalobce, protože syn v té době měl papíry asi jen rok, tudíž by při pojištění vozidla neměl právo na bonusy. Před převzetím vozidla svítila kontrolka žhavení svíček a filtru pevných částic, přičemž žalovaný sdělil, že to je z důvodu přečipování vozidla. Dohodli se tak, že když se závada odstraní, auto koupí. Bylo potřeba přehrání softwaru v autě, což žalovaný přislíbil. Peníze na zaplacení kupní ceny byly vybrány z účtu syna [jméno]. Po převzetí vozidlo užíval syn [jméno]. Postupně se začaly objevovat nové závady. Se žalovaným pak opakovaně jednali kvůli svítícím kontrolkám a přečipování, vozidlo opakovaně přistavili. Pokud auto dovezli, výsledek byl takový, že jim vždycky bylo vráceno ve stejném stavu. Řešili to i v rámci SMS, tyto žalovanému všechny posílal žalobce. Postupně se objevovaly další závady. Na základě toho žalobce žalovanému napsal SMS dne 9. 8. 2020. Žalovaný nereagoval, proto ho ještě jednou zajel upozornit, že závady nadále nebyly odstraněny. Když ani poté k ničemu nedošlo, tak jel společně se synem [jméno] vozidlo vrátit, žalovanému předal klíčky a řekl mu, že odstupuje od ústní smlouvy, že chce vrátit peníze.

12. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že se ho žalobce ptal, zda neví o nějakém autě na prodej. Řekl mu, že má na prodej právě sporné vozidlo Audi. Nato se k němu dostavil žalobce i s oběma syny, auto si prohlédli, projeli si ho, bavili se o možnosti koupě, řešili otázku ceny, konkrétně byla možnost prodeje za 60 000 Kč bez opravy spojky, anebo prodeje za 70 000 Kč s tím, že žalovaný provede opravu spojky. Dohodli se na této druhé variantě. Žalovaný jim řekl, že ve vozidle je signalizována závada filtru pevných částic, že tato signalizace probíhá, protože předtím někdo nechal auto neodborně očipovat a že je schopen zajistit odstranění. Vozidlo si převzal syn žalobce [jméno] dne 1. 7. 2020. Vybral částku 50 000 Kč s tím, že zbytek doplatí, až si ho bude moci vybrat. Žalovaný vše chápal tak, že auto prodává synovi žalobce [jméno]. Tento závěr učinil z konverzace kolem prodeje auta, z níž pro něho vyplynulo, že to auto bude pro syna žalobce [jméno]. Se synem žalobce [jméno] byli na evidenční kontrole v [anonymizována dvě slova]. Následně byli dohodnuti, že mu vozidlo přivezou, protože měl mít návštěvu od člověka s příslušným softwarem, s jehož pomocí bylo možno zařídit, aby kontrolky dále nesvítily. Bohužel ten člověk neměl software přímo na toto konkrétní vozidlo, takže se to na tento pokus zařídit nepovedlo. Žalovaný reagoval tím, že přislíbil pomoc ze strany jiné osoby. K tomu už ale nedošlo, protože ještě předtím mu bylo vozidlo vráceno s tím, že už ho nechtějí.

13. Dle § 1011 o. z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Dle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

14. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

15. Soud se nejprve zabýval otázkou věcné legitimace účastníků tohoto řízení. Věcnou legitimaci být účastníkem řízení má ten, komu svědčí práva a povinnosti, o které v řízení jde. V řízení o nároku vyplývajícím z odpovědnosti za vady koupené věci je aktivně legitimován ten, kdo jako kupující věc koupil, pasivně legitimován je ten, kdo předmětnou věc kupujícímu prodal. Otázku věcné legitimace soud zkoumá z úřední povinnosti, nikoliv jen k námitce účastníků řízení.

16. V posuzované věci soud nemá pochybnosti o tom, že žalovaný je v řízení pasivně legitimován. Nebylo sporu o tom, že žalovaný je osobou, která automobil značky Audi, [registrační značka], prodala. Žalovaný vozidlo prodal jako fyzická osoba, a to mimo rámec své podnikatelské činnosti (předmětem živnosti žalovaného je autoopravárenství). Lze však mít důvodné pochybnosti o tom, zda žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, tedy zda žalobce je osobou, která od žalovaného předmětný automobil koupila.

17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že automobil Audi [registrační značka] byl zakoupen pro potřeby syna žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], kupní cena byla zaplacena z peněz [jméno] [celé jméno žalobce]. To výslovně uvedli svědci [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], potažmo i žalobce. Dle svědeckých výpovědí [jméno] [celé jméno žalobce] v období od převzetí vozidla (1. 7. 2020) do jeho vrácení (24. 8. 2020) vozidlo užíval. [jméno] [celé jméno žalobce] se také zúčastnil dne 7. 7. 2020 evidenční kontroly vozidla v [anonymizována dvě slova]. Ostatně i žalovaný a svědek [celé jméno žalovaného] starší se vyjádřili v tom smyslu, že z jednání předcházejícího koupi vozidla vyrozuměli, že kupujícím je [jméno] [celé jméno žalobce].

18. Svědci [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] (a ve shodě s nimi i žalobce) uvedli, že v registru vozidel měl být jako vlastník vozidla zapsán žalobce. Důvodem byla skutečnost, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl držitelem řidičského oprávnění pouze krátce, tudíž by musel z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platit vyšší pojistné než žalobce. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2018, č.j. 1 As 222/2017 – 51, bylo konstatováno, že podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je provozovatelem vlastník uvedený v registru vozidel, bez ohledu na to, zda je skutečně vlastníkem, resp. že určení provozovatele je dáno výhradně evidenčním stavem v registru vozidel, nikoli skutečným (právním) stavem. Jinak řečeno, údaj o vlastníku vozidla uvedený v registru vozidel bez dalšího neprokazuje, kdo je vlastníkem vozidla ve smyslu ve smyslu občanského práva.

19. Soud na základě shora uvedených zjištěná, která vyplynula z provedeného dokazování, dovodil, že vlastnické právo k vozidlu jako kupující nabyl [jméno] [celé jméno žalobce], který by také byl osobou aktivně legitimovanou k uplatnění nároku na vrácení kupní ceny po odstoupení od smlouvy. Uplatnil-li tento nárok žalobce, pak nelze než dovodit, že v jeho případě je dán nedostatek aktivní legitimace. Tato skutečnost je sama o sobě důvodem pro zamítnutí žaloby.

20. Vzhledem ke shora uvedenému závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobce soud ani nemusel řešit otázku, zda byly splněny zákonné podmínky, za kterých je kupující oprávněn od kupní smlouvy pro vady předmětu koupě odstoupit. V zájmu budoucího mimosoudního vypořádání vzájemných vztahů však soud považuje za vhodné uvést, že kupní smlouva, jejímž předmětem je movitá věc, může být platně uzavřena i ústní formou. Absentuje-li však písemná smlouva, ztěžuje se situace obou stran při prokazování toho, co bylo při uzavření smlouvy o stavu předmětu koupě prodávajícím deklarováno. Kupující by tak byl schopen pouze obtížně prokázat, že prodávající deklaroval, že vozidlo je s výjimkou filtru pevných částic, jehož vadu byl žalovaný připraven odstranit (viz svědek [příjmení]), v perfektním stavu. Pokud by pak soud měl skutečně zkoumat, zda byly dány důvody pro odstoupení od smlouvy, musel by řešit otázku, zda vady vytčené před dnem 9. 8. 2020 vozidlo mělo v době jeho předání kupujícímu, v kladném případě, zda lze výskyt daných vad kvalifikovat jako podstatné porušení smlouvy. Pouze v takovém případě by totiž kupující byl oprávněn od smlouvy bez dalšího odstoupit (§ 2106 o. z.). Pokud by vzhledem k daným vydám šlo pouze o nepodstatné porušení smlouvy, nebyl by kupující oprávněn od smlouvy bez dalšího odstoupit (§ 2107 o. z.). Řešení těchto otázek by bylo složité, přičemž nelze předvídat, v čí prospěch by bylo rozhodnuto. I z toho důvodu je v zájmu dotčených osob (prodávajícího a kupujícího), aby sporné nároky řešily smírnou cestou.

21. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalovanému přiznal náklady právního zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Konkrétně byla přiznána odměna za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast při 3 jednáních soudu, z toho jednání dne 16. 2. 2022 nad 2 hodiny), která z hodnoty předmětu sporu 70 000 Kč činí 3 900 Kč za úkon (§ 7 vyhlášky), a paušální náhrada hotových výloh po 300 Kč za úkon (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Na nákladech zastoupení byly dále přiznány cestovné ve výši 1 070 Kč (cesta k 3 jednáním soudu, trasa [obec] – [obec] a zpět, celkem ujeto 180 km, cena PHM 36,10 Kč, průměrná spotřeba 5 l /100 km, základní náhrada 4,70 Kč/km) a náhrada za čas promeškaný cestami k jednáním 600 Kč (6 půlhodin po 100 Kč). Celkově bylo na nákladech zastoupení přiznáno 22 670 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

22. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo státem zaplaceno na svědečném svědka [celé jméno žalobce] celkem 1 074 Kč. Tuto částku soud uložil zaplatit ve věci neúspěšnému žalobci.

23. Lhůty k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení