9 C 289/2021 - 138

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] - [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o 103 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, podanou k podepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeného u [právnická osoba], oblastního [Anonymizováno] [adresa] (dále jen [Anonymizováno]) pod sp.zn[Anonymizováno], dále u [Anonymizováno] sp.zn. [spisová značka] a [Anonymizováno] (posuzované řízení), kdy celková délka řízení činila od [datum] do [datum], 6 let a 3 měsíce, kdy do délky řízení se započítává i řízení před správním orgánem (viz rozhodnutí [Anonymizováno]. [spisová značka]). [Anonymizováno] rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] zamítlo odvolání žalobkyně a potvrdilo rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] něhož se žalobkyně dopustila správního deliktu dle § 66 odst. 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., zákona o odpadech, protože ve své provozovně v [Anonymizováno] nakládala v rozporu s § 12 odst. 2 zákona o odpadech po celou dobu roku 2013 a v části roku 2014 (do [datum]) bez povolení s kovovými odpady, za což byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka]. Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] napadla žalobkyně žalobou podle § 65 a násl. s.ř.s., která byla Městským soudem v Praze zamítnuta rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a totéž učinil Nejvyšší správní soud, který kasační stížnost žalobkyně zamítl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který byl žalobkyni doručen dne [datum]. Řízení trvalo 6 let a tři měsíce, délka řízení je tak dle žalobkyně nepřiměřená. Význam řízení byl pro žalobkyni zvýšený, neboť jde o správní trestání. Výši újmy strana žalující vyčíslila na [částka] za první dva roky řízení a za každý další rok řízení a za zbývající tři měsíce po [částka]. Žalobkyně k průtahům nijak nepřispěla. Řízení bylo zatíženo mimořádným průtahem způsobeným nedostatečným personálním obsazením Městského soudu v Praze, proto je na místě zvýšit výslednou částku ještě o 20 % na [částka]. Dne [datum] požádala žalobkyně [Anonymizováno] o přiznání zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila uvedený nárok a uvedla, že žádost žalobkyně projednala a poskytla žalobkyni zadostiučinění formou konstatování porušení práva. Pokud nemajetková újma žalobkyni z důvodu nepřiměřené celkové délky řízení vůbec vznikla, byla natolik nepatrná, že odškodnění ve formě konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení plně postačí. Žalovaná zrekapitulovala průběh správního a soudního řízení, kdy správní řízení bylo zahájeno oznámením [Anonymizováno] o zahájení správního řízení [právnická osoba]/[Anonymizováno] žalobkyni pokutu ve výši [částka] za správní delikt podle § 66 odst. 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o odpadech“), protože ve své provozovně v [Anonymizováno] nakládala v rozporu s § 12 odst. 2 zákona o odpadech po celou dobu roku 2013 až do [datum] bez povolení s kovovými odpady. Proti rozhodnutí ministerstva ze dne [datum], č. j[Anonymizováno] žalobkyně žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, k Městskému soudu v Praze, který ji zamítl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a totéž učinil Nejvyšší správní soud s kasační stížností žalobkyně, když jeho rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl žalobkyni doručen dne [datum]. K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen náhradový zákon) nedošlo. Celková délka řízení se s ohledem na všechny okolnosti případu nejeví jako zjevně nepřiměřená, odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření obdobných typů řízení zpravidla očekávat. Řízení o správních žalobách týkajících se oblasti práva životního prostředí trvají s ohledem na specifický a odborně složitý předmět řízení běžně 2 až 3 roky (soudní řízení bývají obecně delší nežli řízení o správních žalobách z jiné oblasti veřejné správy). Žalobkyni jako profesionální právnické osobě v oblasti nakládání s odpady byla uložena pokuta za správní delikt podle ustanovení § 16 odst. 2 kontrolního řádu. Uložení dané pokuty ani její zaplacení nijak významně neohrozilo další podnikání žalobkyně v oboru nakládání s odpady. Správní orgány i správní soud postupovaly konzistentně, během řízení nedošlo ke zpochybnění skutkových zjištění ani právního závěru, že pokuta byla uložena po právu a v odpovídající výši. Žalobkyně jako účastník řízení tak nemohla objektivně nabýt zvýšené nejistoty ohledně výsledku řízení.

3. Ve věci byl dne [datum] vyhlášen pod č. j. [spisová značka] rozsudek, kterým soud I. stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, když soud uzavřel, že celková délka řízení činí 6 let a 5 měsíců a je tak zcela nepřiměřená. Soud shledal průtahy v délce dva a tři čtvrtě roku vzniklých před nařízením jednání u Městského soudu v Praze a 15 měsíců při projednávání odvolání proti rozhodnutí [Anonymizováno]. Tímto jednáním tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. V důsledku vznikla žalobkyni nemajetková újma. Pouhé konstatování porušení práva soud shledal v tomto případě jako nedostačující, a proto shledal požadavek žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích jako oprávněný. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, a to Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen „Stanovisko“). Základní částka byla stanovena na [částka] za každý rok řízení, přičemž náhradu za prvé dva roky snížil na 50 % ([částka]). Za každý další rok byla přiznána částka [částka] (tedy [částka] + 4x15 000Kč za 5 let) a [částka] za každý měsíc řízení (5x1 250 Kč) činila výsledná částka [částka]. Tato částka byla ještě zvýšena o 30 % (+ 40 % za podíl státních orgánů na průtazích – 10 % za procesní složitost), činila tak [částka]. Žalobkyně ve své žalobě požadovala částku [částka], byla ji tak výrokem I. přisouzena v plném rozsahu. Náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána v částce [částka]. Nebyla přiznána odměna advokáta za uplatnění nároku u žalované a náhrada za čas promeškaný při cestě z místa podnikání právního zástupce žalobkyně k soudu, pokud se nachází ve stejné obci. Proti rozsudku podala žalobkyně i žalovaná včasné odvolání, které bylo odvolacím soudem shledáno důvodným, a proto usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl rozsudek soudu i. stupně zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Odvolací soud uzavřel, že mezi protokolem a záznamem z řízení je rozpor, přičemž ze záznamu není srozumitelně a jednoznačně zřejmé, jak soud prvního stupně rozhodl. Rozsudek tak byl shledán pro nesrozumitelnost nepřezkoumatelným.

4. Ve věci tak bylo nařízeno ústní jednání kdy soud v souladu s § 119 odst. 3 o.s.ř. sdělil podstatný obsah přednesů a již provedených důkazů kdy, zástupci stran sporu prohlásili, že netrvají na zopakování jednotlivých listin, které byly provedeny k důkazu při jednání dne [datum], kdy skutková zjištění z nich učiněná, prohlásili přítomní zástupci stran za nesporná.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

6. Právní zástupce žalobkyně přípisem ze dne [datum] uplatnil u žalované – prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti nárok o náhradu škody za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení ve výši [částka]. Přípisem datovaným dne [datum] žalovaná potvrdila doručení žádosti dne [datum]. (Uplatněním nároku žalobkyní, Odpovědí žalované).

7. Ze spisu [právnická osoba], číslo případu [Anonymizováno] zjistil, že kontrolní zjištění byla učiněna dle dílčího protokolu o průběhu kontroly [datum] (protokolem). Dne [datum] se k věci vyjádřila [právnická osoba] (vyjádřením ze dne [datum]). Žalobkyní byly doklady a další materiály dle přípisu ze dne [datum] předloženy [Anonymizováno] dne [datum] (přípisem žalobkyně ze dne [datum]). Další kontrolní zjištění byla učiněna dle protokolu o kontrolním zjištění dne [datum] (protokolem ze dne [datum]), ke kterému vznesla žalobkyně námitky (námitky ze dne [datum]). Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno správní řízení ve věci uložení pokuty, které bylo doručeno žalobkyni dne [datum] (Oznámením o zahájení správního řízení, potvrzení o doručení) a žalobkyně byla vyzvána k vyjádření, a to usnesením ze dne [datum] (usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. Návrhy k podkladům správního řízení byly vypracovány žalobkyní v podání ze dne [datum], a dne [datum] byly doručeny [Anonymizováno] (Návrhy k podkladům ze dne [datum], včetně dokladu o doručení). Dne [datum] bylo [Anonymizováno] vydáno rozhodnutí, č.j. [Anonymizováno], kterým [Anonymizováno] rozhodla, že se žalobkyně dopustila správního deliktu podle ustanovení § 66 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech tím, že porušila povinnosti vyplývající z ustanovení § 12 odst. 2 zákona o odpadech, kde je uvedeno, že s odpady lze podle zákona o odpadech nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí. Tohoto porušení zákona se dopustila žalobkyně tím, že v kontrolovaném období rok 2013 a část roku 2014, až do [datum], v provozovně na adrese [adresa], neoprávněně nakládala s odpady, a to ve smyslu sběru kovových odpadů a dočasného soustředění kovových odpadů převzatých od vlastní povolané provozovny, zařízení v [Anonymizováno], jejich třídění, úpravy a přepracování před jejich předání jiné oprávněné osobě k využití, protože nakládání s odpady v areálu provozovny nebylo po celý rok 2013 povoleno žádným rozhodnutím podle zákona o odpadech, nebyla kontrolovaná provozovna k tomu dle zákona o odpadech místem určeným. Za tento správní delikt uložila [Anonymizováno] žalobkyni pokutu ve výši [částka] a povinnost nahradit náklady řízení ve výši [částka]. Rozhodnutí bylo žalobkyni zasláno DS dne [datum] a doručeno bylo [datum] (rozhodnutím o uložení pokuty ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. doručenky). Dne [datum] podala žalobkyně odvolání (Odvoláním ze dne [datum], vč. dokladu o zaslání - podstatnými částmi spisu [právnická osoba], číslo případu [Anonymizováno]).

8. Ze spisu Ministerstva životního prostředí, sp.zn. [Anonymizováno], soud zjistil, že [datum] [Anonymizováno] postoupila Ministerstvu životního prostředí odvolání žalobkyně, které obdržela dne [datum], proti rozhodnutí o uložení pokuty ze dne [datum], č[Anonymizováno]postoupením odvolání). Dne [datum] Ministerstvo životního prostředí rozhodnutím č.j. [Anonymizováno] zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo (Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum] - podstatnými částmi správního spisu [Anonymizováno], sp.zn. [Anonymizováno]

9. Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu byla žalobkyní podána dne [datum], kdy žalobkyně uvedla, že sankce za nakládání s odpady jí byla uložena neoprávněně, neboť nakládala s odpady pouze v rozsahu zkušebního provozu, který jí byl povolen (žalobou). Soudní poplatek byl uhrazen dle potvrzení o platbě z účtu dne [datum] Soudní poplatek ve výši [částka] byl žalobkyní uhrazen (Záznamem o složení soudního poplatku z [datum]). Dne [datum], byly zaslány dle referátu [Anonymizováno] listiny - kopie žaloby, žádost o spis, vyjádření k žalobě a poučení. Přípis byl vyhotoven dne [datum] a odeslán dle doručenky [datum] (referát ze dne [datum] vč. zprávy DS). Dne [datum] [Anonymizováno] zaslalo spisový materiál a vyjádření k žalobě (vyjádření ze dne [datum], zpráva DS). Přípisem z [datum] předsedkyně senátu zaslala vyjádření žalobkyni, která jej obdržela dle doručenky [datum]. Dne [datum] došlo k nařízení jednání dle referátu, přičemž dle přípisu ze dne [datum] žádala žalobkyně o odročení jednání. Jednání bylo odročeno dle referátů dne [datum] na [datum] a dne [datum] na [datum]. Z jednání [datum] se omlouval právní zástupce žalobkyně dle omluvy. Na to proběhlo jednání dle evidenčního listu o zvukovém záznamu dne [datum] a téhož dne byl vynesen rozsudek pod č.j. [spisová značka], kterým Městský soud v Praze žalobu žalobkyně zamítl (spisem, rozsudkem ze dne [datum]). Dne [datum] na něm byla ke dni [datum] vyznačena právní moc, neboť rozsudek byl doručen stranám dle doručenek [datum] (zprávy DS). Přípisem ze dne [datum] požádal Nejvyšší správní soud Městský soud v Praze o předložení spisu, neboť [datum] obdržel NSS kasační stížnost (přípisem NSS ze dne [datum]). Spis byl dle referátu odeslán [datum] a dle doručenky doručen [datum]. Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] zamítl, a to rozsudkem ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka]. Na to byl spisový materiál dne [datum] vrácen Městskému soudu v Praze. Doložka právní moci na rozsudku Nejvyššího správního soudu byla vyznačena dne [datum] ke dni [datum] (kasační stížností, rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka] - podstatnými částmi spisu Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka]). Personální situace správního úseku Městského soudu v Praze byla ke dni [datum] neuspokojivá (novinový článek zachycující rozhovor s [tituly před jménem] [jméno FO]).

10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Rozhodným datem je doručení oznámení o zahájení správního řízení ze dne [datum], které bylo doručeno žalobkyni dne [datum]. [Anonymizováno] shromažďovala podklady pro své rozhodnutí (viz dílčí protokoly o zjištěních, výzvy), a dne [datum] bylo [Anonymizováno] vydáno rozhodnutí, č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterým udělila žalobkyni pokutu (rozhodnutí o pokutě). Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné odvolání dne [datum]. Spis byl obratem postoupen na [Anonymizováno], které rozhodnutím ze dne [datum] pod č.[Anonymizováno] odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo (Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum]). Dne [datum] podala žalobkyně u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která byla zamítnuta rozsudkem ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka]. Dne [datum] byla žalobkyní podána kasační stížnost, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], pod č.j. [spisová značka], zamítnuta, rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Řízení tak trvalo 6 let a 5 měsíců. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované na náhradu škody za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení dne [datum].

11. Soud provedl v řízení veškeré předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil dostatečně skutkový stav věci pro účely svého rozhodnutí, kdy více nehodnotí obsah novinového článku, neboť zjištění z něj učiněná, nepřinášejí rozhodné skutečnosti relevantní pro posouzení nároku žalobkyně.

12. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:

13. Dle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „náhradový zákon“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Dle ust. § 5 náhradového zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nesprávným úředním postupem.

15. Dle ust. § 13 odst. 1 a 2 náhradového zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Dle ust. § 14 odst. 3 náhradového zákona je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Dle ust. § 15 odst. 2 náhradového zákona náhrady škody u soudu se může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Dle ust. § 31a odst. 1, 2 náhradového zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

19. Dle ust. § 31a odst. 3 náhradového zákona se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

21. Judikatura ESLP vykládá pojem obvinění z trestného činu, obsažený v Úmluvě, tzv. autonomním způsobem a její čl. 6, garantující právo na spravedlivý proces, se aplikuje také na řízení o některých deliktech, které jsou ve vnitrostátním právním řádu označeny nikoli jako trestné činy, ale jako disciplinární delikty nebo přestupky (srov. rozsudek ESLP ze dne 28. 6. 1984 ve věci Campbell a Fell proti Spojenému království, stížnost č. 7819/77 a 7878/77, § 69 až 73). Právní normy obsahující skutkové podstaty přestupků jsou adresovány všem občanům, nikoli pouze omezené skupině se zvláštním postavením. Pokud by nakonec došlo k uložení sankce za spáchaný přestupek, byla by zamýšlena jako trest s cílem odradit od dalšího páchání takových činů [k uvedenému srov. i KMEC, Jiří a kol. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář (online), 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012]. Proto přestupkové řízení spadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (srovnej Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 30 Cdo 3587/2018 ze dne 27. 2. 2020) a závěry vyjádřené ve Stanovisku lze aplikovat i na souzenou věc (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2402/2020). Na správní řízení o základních lidských právech a svobodách se dle konstantní judikatury nahlíží jako na řízení jediné (nález Ústavního soudu České republiky ze dne 14.10.2020 sp.zn. II. ÚS 570/20).

22. Zákonný požadavek na předběžné projednání nároku na náhradu škody u ústředního orgánu dle ustanovení § 14 náhradového zákona je podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu škody podle náhradového zákona. Uplatněním nároku dne [datum] počala běžet šestiměsíční lhůta podle ustanovení § 15 náhradového zákona, ve které byla žalovaná povinna žalobkyni škodu nahradit. Uplynutím šestiměsíční lhůty vzniklo žalobkyni dle ustanovení § 15 odst. 2 náhradového zákona právo domáhat se uspokojení nepřiznaného nároku u soudu, jakož i právo na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o.z.

23. Soud má za to, že s ohledem na nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí, spočívající v průtazích v řízení, které trvalo 6 let a 5 měsíců, neboť pro žalobkyni započalo doručením oznámení o zahájení správního řízení dne [datum] a skončilo [datum], tj. právní moci rozsudku Nejvyššího správního soudu dne [datum], není satisfakce v podobě omluvy dostatečnou, a proto přistoupil k poskytnutí zadostiučinění ve formě finanční náhrady.

24. Při stanovení její výše soud plně respektoval předpoklady § 31a zákona č. 82/1998 Sb., a v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu v Brně, a to zejména se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v Brně sp. zn. [Anonymizováno] ze dne [datum] vycházel za první dva roky ze základní částky [částka], za další 4 roky po [částka] a za 5 měsíců á [částka], čímž dospěl k základní částce [částka]. Dále s ohledem na konkrétní kritéria případu postupoval u kritéria významu předmětu řízení pro žalobkyni tak, že význam shledal standardní, ani nepatrný, ani vysoký, a proto ohledně tohoto kritéria se základní částkou neoperoval. Co do kritéria složitosti řízení soud přistoupil u skutkové složitosti ke snížení základní částky o 20 % s ohledem na potřebu obstarání důkazního materiálu a stanovisek, jak bylo zjištěno ze spisu [Anonymizováno]. Ohledně složek procesní a právní složitosti neshledal soud důvod pro navyšování či snižování základu. Ohledně instančnosti řízení, přistoupil soud ke snížení základní částky o 20 %, neboť řízení probíhalo před správním orgánem, odvolacím ústředním orgánem, správním soudem i nejvyšším správním soudem. Ohledně kritéria jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, soud neshledal žádný důvod základní částku navyšovat či snižovat, žalobkyně využila jí zákonem daných opravných prostředků. Soud navýšil základní částku v kritériu postupu orgánu veřejné moci pouze o 10 %, neboť průtahy před správním soudem zapříčinily to, že celková délka řízení byla nepřiměřená. Pokud by nebyly shledány průtahy, nebyl by důvod pro odškodnění.

25. S ohledem na shora uvedené byla základní částka snížena v konečné fázi o 30 % (-20 % za skutkovou složitost; -20 % za počet instancí; + 10 % za průtahy), a proto soud žalobkyni přiznal 70 % ze základní částky [částka], tj. částku [částka] se zákonným příslušenstvím dle nařízení vlády č. [Anonymizováno]., od [datum], když žalovaná se dostala do prodlení po uplynutí šesti měsíců od uplatnění předběžného nároku u žalované a vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o.z. Ohledně zbylé části nároku tj. [částka] s příslušenstvím, žalobu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy rozhodnutí závisí na úvaze soudu. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, která spočívá v uhrazeném soudním poplatku (za žalobu [částka] a za dovolání ve výši [částka]), v celkové výši [částka] a odměně advokáta za 7 úkonů právní služby á [částka] (§ 7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) za přípravu a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka](ve výši 1/2 hodnoty odměny); dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (ve výši 1/2 hodnoty odměny); účast u jednání soudu dne [datum]; odvolání ze dne [datum] proti rozsudku; vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum]; účast u jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. c) a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 8 úkonů právní pomoci, to vše zvýšené o 21 % DPH ([částka]). Celkem náklady řízení činí [částka] ([částka] + [částka]) a s ohledem na ust. § 149 odst.1 o.s.ř. je soud přiznal k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ust. § 160 odst.1 věta před středníkem o.s.ř. Soud nepřiznal žalobkyni náklady právního zastoupení, které jí vznikly v souvislosti s projednáním uplatněného nároku u žalované ve smyslu § 31 odst. 4 zák. č. 82/1998 Sb., dále nepřiznal odměnu za 2 x uplatněný nárok za přípravu na jednání soudu, neboť takový úkon advokátní tarif nepředpokládá. A v poslední řadě soud nepřiznal náhradu za čas promeškaný při cestě z místa podnikání právního zástupce žalobkyně k soudu, a to z důvodu, že se místo podnikání advokáta nachází ve stejné obci jako zdejší soud (ust. § 14 advokátního tarifu).

Poučení