9 C 29/2021

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované vyklidit stavbu [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], vše zapsáno na [list vlastnictví], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 49 400 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku 845,84 Kč na účet Okresního soudu Praha-východ do 3 dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 22. 2. 2021 se žalobkyně domáhala jednak určení, že je vlastníkem nemovitých věcí uvedených ve výroku č. I. rozsudku a dále vyklizení stavby uvedené ve výroku č. II. rozsudku. Tvrdila, že je matkou žalované s tím, že se žalovanou uzavřela dne 13. 12. 2010 darovací smlouvu, na základě které žalované darovala nemovité věci zapsané na [list vlastnictví], pro k.ú. [obec], za současného zřízení věcného práva jejich doživotního užívání pro žalobkyni. V případě stavby se jedná dvougenerační dům, kde žije žalobkyně, žalovaná a její syn a, s různou dobou trvání, i partneři žalované. Od uzavření darovací smlouvy se vztahy žalobkyně a žalované zhoršovaly, přičemž v posledních dvou letech se vztahy vyhrotily na hranici únosnosti a žalovaná se svým jednáním snaží žalobkyni z nemovitostí vyštvat. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná žalobkyni hrubě uráží, a to i před cizími lidmi, když žalobkyni běžně označuje výrazem„ čubka“, což činí i před svým synem (vnukem žalobkyně), a jeho podporuje v opakování těchto urážlivých výrazů vůči žalobkyni. Dle tvrzení žalobkyně dále žalovaná žalobkyni pomlouvá a před dalšími osobami uvádí zásadní nepravdivé informace, které žalobkyni dehonestují. Žalobkyně se vulgárně vyjadřuje o žalobkyni i před druhou dcerou žalobkyně [jméno] [jméno] [příjmení] a její rodinou. S okolnostmi rozkolu a urážkami činěnými žalovanou vůči žalobkyni byl seznámen i [jméno] [příjmení], přítel žalobkyně, který byl osobně přítomen situaci, kdy žalovaná urážela žalobkyni výrazem„ kurvo“ apod. Dle tvrzení žalobkyně brání žalovaná žalobkyni řádně užívat nemovitosti např. tím, že brání návštěvám žalobkyně vstupu do domu, a to i rodinným, přičemž k těmto volá policii. Dle žalobkyně žalovaná nemovité věci řádně neudržuje a nepečuje o ně, nepomáhá žalobkyni s domácími pracemi, např. při dovolené žalobkyně žalovaná nepomohla s péčí o květiny, či s krmením kočky, takže žalobkyně zůstala odkázána na jiné osoby, přičemž na ty žalovaná opět volala policii. Dle žalobkyně žalovaná dále minimálně po dobu jednoho roku bezdůvodně odmítá žalobkyni odvézt k lékaři na vyšetření. Dle tvrzení žalobkyně dne 6. 9. 2020 žalovaná shodila žalobkyni ze schodů u vstupu do domu, přičemž v důsledku pádu žalobkyně došlo k fraktuře hlavičky pravé vřetenní kosti žalobkyně, žalovaná žalobkyni nechala po pádu ležet na zemi, nepomohla jí vstát, neposkytla ošetření ani nepřivolala pomoc, žalobkyně se musela dostat zpět do domu sama a rovněž byla nucena dostat se svépomocí k lékaři. Žalobkyně v důsledku jednání žalované trpí depresemi, úzkostmi a poruchami spánku. V důsledku uvedeného jednání žalobkyně dopisem ze dne 11. 1. 2021, doručeným žalované dne 14. 1. 2021, odvolala pro nevděk dar nemovitostí a vyzvala žalovanou k vyklizení nemovitostí ve lhůtě jednoho týdne, což žalovaná neučinila, proto se tedy žalobkyně domáhá taktéž vyklizení nemovitostí. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem žalobkyně spatřuje v nezbytnosti podkladu pro zahájení katastrálního řízení.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Namítla, že z její strany nedochází k žádnému nevděku, jednání matky (žalobkyně) vůči žalované vykazuje znaky domácího násilí, a to jak psychického, tak fyzického, když za posledních dvanáct let byla nucena několikrát volat policii. Poprvé žalovaná měla volat policii v roce 2003 po fyzickém napadení, kdy ji matka měla škrtit s tím, že měla pohmožděný krk, a nebýt babičky, která matku ze žalované stáhla, pravděpodobně by nežila. Žalovaná uvedla, že žalobkyně žalovanou shodila ze schodů, hrozila jí fyzickou likvidací, shozením z balkonu, honila ji s provazem po zahradě, že ji oběsí na stromě, sledovala ji, nadávala po telefonu a roznášela o ní vulgární pomluvy. Žalovaná se ve strachu před útoky žalobkyně zamykala ve svém pokoji a volala policii, přičemž než hlídka přijela, žalobkyně vždy z domu utekla. Tyto události se dle tvrzení žalované děly průběžně v rozmezí od roku 2003 do 2005. Žalovaná fyzické napadení hlásila PČR, nicméně souhlas s [anonymizováno] stíháním nakonec odvolala kvůli prosbám babičky. V roce 2012 žalobkyně rozbila v bytě žalované nábytek sekerou. V důsledku dlouhodobého stresu z chování žalobkyně žalovaná v roce 2013 navštívila [anonymizováno] ambulanci, opětovně v červnu a červenci roku 2020 s tím, že jí byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha při domácím násilí a předepsány léky. Žalovaná potvrdila, že dům se zahradou dostala darem od žalobkyně, a to na základě babiččiny žádosti, když babička žalobkyni přispěla poměrnou částí peněz na tento dům, aby žalobkyně mohla vyplatit otce žalované po rozvodu, který společně stavěli. Sestra žalované měla dostat svůj podíl v pozemcích, parcelách a finanční hotovosti. Žalovaná uvedla, že se o nemovité věci vždy starala, aktuálně se o něj stará s manželem (např. pracemi na zahrádce), přičemž většinu nákladů spojených s domem hradí žalovaná. Dále uvedla, že žalobkyni má ráda a pomoc jí nabízí stále, k lékaři ji vždy ochotně odvezla (uvedla např. operaci očí, plastickou operaci znaménka v obličeji, následné kontroly, vyšetření kolonoskopie), ale žalobkyně nyní pomoc odmítá s tím, že od žalované nic nepotřebuje. Je to žalobkyně, kdo se jí snaží z nemovitostí vyštvat, kdo vyvolává všechny konflikty a užívá vulgární výrazy, a to jak ve vztahu k žalované, tak k jejímu synovi, návrhy na klidné soužití odmítá, naopak se snaží domoci vrácení daru, aby jej mohla darovat sestře žalované [jméno] [jméno], které by pomohla vyřešit finanční situaci. Žalovaná uvedla, že žalobkyně opakovaně zasílá žalované výzvy k vrácení daru, přičemž v každém z odvolání je jiný důvod pro vrácení nemovitých věcí. Dle žalované si žalobkyně vymýšlí lži o jejím hrubém chování, lživě ji obviňuje, naposledy, že ji měla shodit se schodů a neposkytnout pomoc. Žalobkyně vulgárně urážela žalovanou v roce 2019, kdy se k ní nastěhoval její tehdejší partner, požadovala, aby se okamžitě z domu odstěhoval, přičemž tato situace se opakovala téměř denně po dobu čtyř měsíců, až to partner nevydržel a odstěhoval se. Žalobkyně dále nahlásila žalovanou na OSPOD s tím, že se nestará o svého syna, že nechodí do školy. O incidentu, který se údajně měl stát 6. 9. 2020, se žalovaná dozvěděla až z odvolání daru. Je to právě žalobkyně, kdo vyhledává konflikty, a to např. mytím vozidla saponátem na zahradě přítelem žalobkyně (panem [příjmení]), po kterém zůstala déle než měsíc zničená tráva, odhazováním nedopalků na zahradě, voláním policie, když sestra přišla zalít květiny a postarat se o kočku s tím, že má sestře bránit vstupu do domu, hrozbami vyhozením domu do povětří, pokud žalobkyně nevysoudí dům zpátky s tím, že v prosinci 2020 byl zjištěn povolený ventil na plynové bombě.

3. Soud ve věci provedl následující důkazy a z provedeného dokazování z nich zjistil následující skutkový stav:

4. Z darovací smlouvy o převodu nemovitosti vč. zřízení věcného břemene uzavřené dne 13. 12. 2010 mezi žalobkyní a žalovanou, včetně výpisu z [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec], bylo zjištěno, že žalobkyně darovala žalované pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek st.p. [číslo] spolu se stavbou [adresa], vše v k.ú. [obec] u [obec] (dále jen„ Nemovité věci“) za současného zřízení věcného břemene doživotního užívání k domu [adresa] a pozemku st.p. [číslo] ve prospěch žalobkyně. Právní účinky vkladu vlastnického práva žalované k nemovitostem a věcného břemene užívání dle darovací smlouvy pro žalovanou nastaly ke dni 20. 12. 2010.

5. Z odvolání daru pro nevděk ze dne 11. 1. 2021, včetně podacího lístku z téhož dne, oznámení o výsledku reklamace [číslo] druhopisu dodejky k reklamaci [číslo] potvrzení o doručení, bylo zjištěno, že žalovaná tímto dopisem odvolala darování Nemovitých věcí pro nevděk a vyzvala žalovanou k vyklizení předmětných Nemovitých věcí. Nevděk spatřuje v tom, že minimálně po dobu jednoho roku před tímto dopisem žalobkyni hrubě uráží, a to jak přímo, tak i před jinými lidmi, vyjadřuje se o ní jako o„ čubce“ a k takovému vyjadřování navádí i svého syna [jméno] [příjmení]. Takto o ní hovoří i před druhou dcerou žalobkyni [jméno] [jméno], což žalobkyni obzvláště zraňuje. Dále žalovaná brání žalobkyni v řádném užívání Nemovitých věcí, když např. zabraňuje návštěvám, i rodinným (např. [jméno] [jméno] s rodinou) žalobkyni navštěvovat, k návštěvám volá policii, tím žalobkyni vystavuje ponížení a ostudě v očích ostatních. Žalovaná řádně nepečuje o Nemovité věci, neudržuje je. V rozporu se slibem, který žalobkyni dala, jí žalovaná nepomáhá s domácími pracemi, např. o dovolené jí nepomohla s údržbou a péčí o květiny a krmení kočky, takže se žalobkyně musela obrátit na jiné osoby; a na ně pak žalovaná opět volala policii. Žalovaná není dále nápomocna žalobkyni s ohledem na její věk a zdravotní stav, když jí odmítá odvézt k lékaři na vyšetření. Za nejzávažnější žalobkyně považuje, že jí žalovaná dne 6.9.2020 shodila ze schodů u vstupu do domu. Bez ohledu na to, zda se tak stalo úmyslně či omylem, bylo nepřijatelné následné chování žalované, která ihned po úrazu (při kterém žalobkyně utrpěla frakturu hlavičky pravé vřetenní kosti) nechala ležet bezvládně na zemi, nepomohla jí vstát, neposkytla ošetření ani nezavolala lékařskou pomoc. K ošetření do nemocnice se žalobkyně musela dostat svépomocí. V důsledku tohoto jednání žalované žalobkyně trpí úzkostmi, poruchami spánku a depresemi.

6. Ze sdělení zástupce žalované žalobkyni ze dne 19. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná má za to, že přes opakované snahy o odvolání daru nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, žalovaná neporušuje dobré mravy ani nejedná nevděčně, není si vědoma toho, že by byla přítomna pádu žalobkyně ze schodů, natož že by jej měla způsobit, když žalobkyně s daným tvrzením přichází po téměř pěti měsících, když si lze jen těžko představit, že by se popisovaný pád uskutečnil, aniž by byla přivolána rychlá záchranná služba, není pravda, že by žalovaná cokoliv žalobkyni způsobila, nebo jí neposkytla pomoc. Naopak je to žalobkyně, která se k žalované chová v rozporu s dobrými mravy, v důsledku jednání žalobkyně, která vykazuje znaky domácího násilí, trpí posttraumatickou stresovou poruchou, depresivní fobií a poruchami spánku s tím, že pokud nebude možné se dohodnout na poklidném užívání nemovitosti, podá žalovaná žalobu na zrušení věcného břemene. Žalovaná je ochotna se dohodnout na poklidném užívání nemovitostí, nicméně ze strany žalobkyně nebyla dosud přijata žádná z nabídek žalované.

7. Z protokolu o trestním oznámení ze dne 22. 4. 2003, bylo zjištěno, že žalovaná se dostavila bez předvolání na Policii ČR za účelem oznámení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán [anonymizováno] čin s tím, že téhož dne okolo 12,30 hod. přišla domů a hned při příchodu ji matka (žalobkyně) začala agresivním tónem zpovídat kde a s kým byla, následně ji slovně napadat, že je kurva, ať se sbalí a už se nevrací, žalovaná kontaktovala policii, která ji sdělila, že z domu, kde má trvalý pobyt ji nikdo vyhazovat nesmí, žalobkyně jí dále nadávala, následně se na ni vrhla, chytila za vlasy a hodila na skříň, následně na zem a začala ji škrtit, poté přiběhla babička a matku (žalobkyni) sundala, po incidentu se nechala v [obec] ošetřit, přičemž zároveň udělila souhlas s trestním stíháním. Z dodatku k protokolu o trestním oznámení ze dne 2. 5. 2003, bylo zjištěno, že žalovaná odvolala souhlas s trestním stíháním žalobkyně, když uvedla, že si s matkou celou věc již vyjasnila. Z lékařské zprávy MUDr. [anonymizováno] ze dne 22. 4. 2003 bylo zjištěno, že žalovaná byla napadena matkou, za účasti svědka babičky, matka jí držela za vlasy, žalované byly doporučeny obklady a kontrola při obtížích.

8. Z přípisu žalobkyně žalované ze dne 22. 11. 2019, z přípisu zástupce žalobkyně žalované ze dne 13.2.2020 a z přípisu zástupce žalované žalobkyni ze dne 19.2.2020 bylo zjištěno, že již v této době žalobkyně vytýkala žalované chování v hrubém rozporu s dobrými mravy a žádala vrácení daru, což žalovaná popírala, naopak poukazovala na to, že i žalobkyně se k ní chová nemravně, když je vulgární k ní i jejímu synovi a jejímu partnerovi, poškodila její věci, ohrožovala ji též na životě.

9. Z lékařské zprávy vystavené [anonymizována dvě slova] [část obce], klinika plastické chirurgie, propouštěcí zpráva z 9. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně byla přijata k totální excizi recidivy basaliomu na pravém spánku a krytí kožním štěpem. Z lékařské zprávy vystavené [anonymizována dvě slova] [část obce], klinika plastické chirurgie, ambulantní vyšetření z 20. 3. 2018 [anonymizována dvě slova] [část obce], klinika plastické chirurgie, ze dne 30. 3. 2018 bylo zjištěno, že pacientka se dostavila k převazu a následně k retransplantaci kožního štěpu.

10. Z operačního protokolu vystaveného MUDr. [jméno] [příjmení] z 9. 10. 2018 bylo zjištěno provedení operace (katarakta) pravého oka žalobkyně. Z operačního protokolu vystaveného MUDr. [jméno] [příjmení] z 25. 10. 2018 bylo zjištěno provedení operace (katarakta) levého oka žalobkyně. Z operačního protokolu vystaveného MUDr. [jméno] [příjmení] z 31. 10. 2018 bylo zjištěno provedení operace (repozice nitrooční čočky) pravého oka žalobkyně.

11. Ze zprávy z [nemocnice] a.s. interní ambulance z 18. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se dostavila s bolestí zad od předchozího dne v bederní oblasti.

12. Z lékařské zprávy vystavené nemocnicí [právnická osoba] chirurgické oddělení ze dne 28. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně byla hospitalizovaná na oddělení jednodenní chirurgické péče k předoperačnímu vyšetření spočívající v ASK revizi I. sin.

13. Z lékařské zprávy vystavené nemocnicí [právnická osoba] interní ambulance z 21. 10. 2019 bylo zjištěno, že se žalobkyně dostavila do ambulance s otokem levého oka, který vznikl na čele před 7 dny po kousnutí vosou, jenž se rozešel do oka.

14. Z protokolu o jednání ve věci nezletilého [jméno] [příjmení] sepsaného dne 30. 9. 2019 [anonymizováno] [obec] OSPOD bylo zjištěno, že na OSPOD se dostavila žalobkyně a uvedla, že jí dcera nepomáhá, nestará se o ni, nevrací jí půjčené peníze, vnuk je na ni kvůli neshodám s matkou zlý, neučí se, matka se mu nevěnuje, místo školních výletů ho nechává doma, učí jej lhát, často jej nechává samotného doma přes noc a řve na něj.

15. Z protokolu o jednání [anonymizována dvě slova] [obec] OSPOD ze dne 6. 1. 2020 bylo zjištěno, že ve věci nezl. [jméno] [příjmení] se na OSPOD dostavila žalovaná s tím, že sdělila, že [jméno] nezvládá AJ, přestože se s ním snaží trénovat, že má problém se soustředěním, doučování nezvládá, běžnou ZŠ nezvládá, je šikanován ze stran spolužáků, kteří se mu posmívají, co se týče vztahů s babičkou doma, nebylo to dobré, žalované přišla zpráva od právníka žalobkyně, aby se vystěhovala do 60ti dnů i se synem, následně přišel žalované email, že se žalobkyně chce sejít a řešit věc mimosoudně.

16. Z protokolu o jednání [anonymizováno] v [obec] OSPOD ze dne 26. 2. 2020 že ve věci nezl. [jméno] [příjmení] se na OSPOD dostavila žalovaná s tím, že sdělila, že situace se žalobkyní je déle složitá, když tato ji v minulosti i fyzicky napadla, rozbila sekerou nábytek s tím, že v minulém roce se k nim nastěhoval přítel žalované, který však chování matky nevydržel a v létě se odstěhoval. Žalovaná uvedla, že je toho názoru že žalobkyně chce, aby bydlela jen s ní, bez partnera a starala se o ní, přičemž ona takový život nechce, chce si na jaře hledat bydlení a se synem se odstěhovat, přičemž žalobkyně se naštvala a chce dům vrátit a vyhrožovala žalované, že ji udá na sociálce.

17. Z protokolu o jednání ve věci nezletilého [jméno] [příjmení] sepsaného dne 1. 6. 2020 [anonymizováno] [obec] OSPOD bylo zjištěno, že na OSPOD se dostavila žalobkyně s tím, že uvedla, že žalovaná má OČR, ale nechává doma syna samotného, přičemž ten nemá večer napsané úkoly. Dále se dle žalobkyně stává, že nezletilý [jméno] poslouchá za dveřmi, když telefonuje, což si nepřeje, o tomto již mluvila se svým právníkem. Žalobkyně má pocit, že ji žalovaná u vnuka pomlouvá, když vnuk jí měl říct, že je„ čubka“. Žalobkyně sdělila, že se žalovanou nemají dobré vztahy, domáhá se vrácení daru u soudu a bude požadovat, aby se žalovaná odstěhovala i s vnukem.

18. Z e-mailu adresovaného OSPOD [anonymizováno] v [obec] žalovanou ze dne 28. 1. 2021 bylo zjištěno, že dle vyjádření žalované se syn ve škole zlepšil, na základě čehož nebudou školu měnit, rodinná situace se celkově zlepšila s tím, že se bude za měsíc vdávat a syn vyrůstá již v úplné rodině a v bezpečném prostředí.

19. Z propouštěcí zprávy z [anonymizována dvě slova] nemocnice, dětské neurologické oddělení ohledně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že chlapec byl sledován pro poruchy učení a laterality, byl přijat k dovyšetření po suspektní epileptické záchvaty, přičemž ventiloval starosti se soužitím s babičkou, když ho trápily opakované scény s babiččinou vulgaritou a útočností.

20. Ze zprávy z psychologického vyšetření [jméno] [příjmení] provedené ordinací klinického psychologa [obec] [anonymizováno], [obec] [anonymizována tři slova], byly zjištěny psychogenní neepileptické záchvaty, dominance depresivní a úzkostné symptomaticky, když jejich zdrojem je dlouhodobá konfliktní situace při soužití s materální babičkou, jež s nimi žije v domě a jež je vůči němu i matce verbálně i brachiálně agresivní, ničí společný majetek, chlapec téměř každý den prožívá stavy nejistoty, úzkosti či silného stresu, opakované snahy matky o řešení situace jsou neúspěšné.

21. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] ze dne 14. 8. 2021, z neurologické a oční ambulance, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] přišel k ošetření s maminkou po úraze, kdy dostal od babičky úder pěstí do OL, při pádu spadl na zem a udeřil se hlavou o beton.

22. Z úředního záznamu o podání vysvětlení na Policii ČR ze dne 19. 2. 2021 učiněného žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná předchozího dne zjistila, že nefunguje plynový sporák s tím, že zjistila, že matka ventilu je lehce povolená přičemž jejího povolení podezírá žalobkyni, se kterou má dlouhodobé spory, přičemž tato má psychické problémy a léčí se s nimi, v minulosti žalovanou škrtila, následně ji psychicky týrala, již v prosinci 2020 měla žalobkyně zmínit, že pokud dům nevysoudí, tak jej vyhodí do povětří. Zavinění cizí osoby žalovaná vyloučila s tím, že pozemek, kde se plynová lahev nachází, je ze všech stran oplocen a na pozemku jsou volně puštěni dva psi, přiložila nahrávku z prosince 2020, ve které žalobkyně mluví o vyhození domu do povětří.

23. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z 16. 8. 2021, bylo zjištěno, že žalovaná se dostavila na OOP [obec] a uvedla, že došlo k úmyslnému poškození pojistných ventilů bojlerů ve sklepě, konkrétně k utržení hadic, přičemž kohouty byly zavřené, následně byla žalobkyně vulgární na manžela žalované i na žalovanou s tím, že při odchodu udeřila syna žalované pěstí do obličejem, tento upadl na zem a hlavou se udeřil do betonu, na dotaz žalované, proč tak učinila, se žalobkyně začala smát, sdělila, že lžou, nasedla do auta a odjela z domu pryč.

24. Ze spisu [stát. instituce], správní řízení [číslo jednací] (zejména z čl. 1 oznámení o přestupku, úředního záznamu o podání vysvětlení z 24. 6. 2020 čl. 2, úředního záznamu o podání vysvětlení z 15. 7. 2020 čl. 3, vyrozumění nezl. při hádkách čl. 4, záznamu o podaném vysvětlení z 27. 1. 2020 čl. 8, usnesení o odložení věci z 27. 1. 2021 čl. 9, odvolání čl. 10, záznamu o podaném vysvětlení čl. 12, usnesení o odložení věci čl 13, rozhodnutí Krajského úřadu [anonymizována dvě slova] z 31. 3. 2021 čl. 16, usnesení o odložení čl. 17 z 2. 6. 2021) bylo zjištěno oznámení o podezření žalobkyně a žalované z přestupku na úseku přestupků proti občanskému soužití s tím, že žalovaná oznámila, že při společném soužití účastnic dochází k rozepřím a hádkám, jimž je přítomen nezletilý syn žalované. Přestupek žalované proti žalobkyni (spočívající v tom, že měla žalobkyni vulgárně urážet slovy„ kurvo“) byl odložen, když žalobkyně nedala souhlas k zahájení řízení, proti čemuž se žalobkyně následně odvolala a [anonymizováno] v [obec] v důsledku uplynutí promlčecí doby věc odložil, neboť odpovědnost za přestupek zanikla; přestupek žalobkyně proti žalované (spočívající v tom, že měla od 6/ 2019 do 6/ 2020 vulgárně urážet žalovanou slovy„ kurva a děvka“) byl odložen, když žalovaná nedala souhlas k zahájení řízení.

25. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 24. 6. 2020, bylo zjištěno, že poslední a jediný kontakt s žalovanou se uskutečnil v r. 2013, žalobkyně žalovanou fyzicky napadá, sekerou jí rozbila nábytek, vyhrožovala jí, že vysoudí dům zpátky, tato není schopna fungovat v práci, nevnímá lidi, kteří na ni mluví, což trvá od června předchozího roku, nespí, má žaludeční potíže, žalobkyně mlátí jejího syna, žalovanou škrtila, honila po zahradě s provazem, s tím, že lékařka uzavřela že je jedná o [anonymizováno] se susp. známkami posttraumatické stresové poruchy při domácím násilí ze strany matky.

26. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 30. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalované bylo vystaveno potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

27. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 22. 7. 2020 bylo zjištěno, že si žalovaná stěžovala, že její matka chodí a tajně ji natáčí, žalovaná je po cipralexu unavená, má stavy, kdy tolik nepláče, je v pracovní neschopnosti a nesoustředí se, sebevr. úvahu nemá s tím, že byla ponechána v pracovní neschopnosti.

28. Z lékařských zpráv žalobkyně ze dne 20. 7. 2020, 23. 7. 2020, 28. 7. 2020 a 29. 7. 2020, 2. 9. 2020 vystavených praktickou lékařkou MUDr. [jméno] – příjmení nečitelné - bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku konfliktů se žalovanou trpí nespavostí, dodržuje medikaci a žádá zprávu o zdravotním stavu pro advokátku.

29. Z lékařské zprávy z chirurgického oddělení [nemocnice] [právnická osoba] ze dne 7. 9. 2020 bylo zjištěno, žalobkyně v důsledku pádů ze schodů utrpěla drobnou tržnou ranku v oblasti pravého spánku, byla znemožněna hybnost pravého lokte, způsoben hematom na pravé kyčli asi 10cm a hematom plochy pravého bérce s tím, že jí byl ordinován límec na 48h a kontrola za týden s rtg lokte k vyloučení infrakce hlavičky radia. Z lékařské zprávy vystavené [nemocnice] [právnická osoba] chirurgické oddělení ze dne 14. 9. 2020 vystavené MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně podstoupila kontrolu, dle rtg fr. hlavičky vřetení kosti vpravo přiložena sádrová dlaha a závěs. Z lékařské zprávy [nemocnice] [právnická osoba] ze dne 29. 9. 2020 byla zjištěna nedislokovaná fraktura hlavičky radia vpravo, sejmuta nefunkční sádrová fixace, nahrazena elast bandáží.

30. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jako lékařka ošetřovala v nemocnici v [obec] žalobkyni, která přišla s tím, že byla shozena dcerou ze schodů a protože nemohla vstát, tak přijela až druhý den, ale šlo jen o tvrzení žalobkyně. Objektivní zjištění zranění, jak prováděla vyšetření, tomu popisu odpovídala, nicméně mohlo jít i jen o pád ze schodů. Bylo podezření na zlomeninu, nicméně nebylo potvrzeno. Žalobkyně působila vystresovaně, sklesle, smutně.

31. Z fotografie nohy žalobkyně ze dne 7.9.2021 a 10.9.2021 bylo zjištěno, že je patrná odřenina pod kolenem.

32. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z [anonymizována tři slova] [právnická osoba] z 8. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně podstoupila vyšetření na vlastní žádost s tím, že je psychicky zničená v důsledku problematiky darování rodinného domu jedné z dcer před 10ti lety, kde má zřízeno věcné břemeno, v důsledku vzájemné majetkové problematiky nemůže spát a potřebuje celkově zklidnit, se závěrem poruchou přizpůsobení, úzkostnou a depresivní reakcí s předepsanou medikací.

33. Z lékařské zprávy [anonymizována tři slova] [právnická osoba] ze dne 29. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně trpí poruchou přizpůsobení, úzkostnou a subdepresívní reakcí, přičemž je bez medikace, vše subjektivně přisuzuje sporům s dcerou, která se vdala, nemluvní s ní v důsledku sporů a událostí v rámci rodinné patologie, když žalobkyně byla medikována.

34. Z výpisu sms komunikace označené v žalobě jako sms komunikace žalované a [jméno] [jméno] [příjmení] bez data bylo zjištěno, že se žalovaná dotazovala na to, zda žalobkyně žalovanou pomlouvala, přičemž ji označila slovem„ psychopatka“.

35. Z výpisu sms komunikace mezi účastnicemi s uvedením data 23. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná se dotazovala na zdravotní stav žalobkyně a zároveň jí žádala, zda si mohou na jaře pořídit novou drůbež a udělat nový plot. Žalobkyně jí sdělila, že si může dělat, co chce, neboť„ je to tvoje“ s tím, že až to bude žalobkyně, bude vše jinak.

36. Z listiny označené jako„ incident u domu [adresa] ve [obec] dne 23. 6. 2020 včetně fotodokumentace“, z jehož textu vyplývá, že byl pořízen sestrou žalované ([jméno] [příjmení] [příjmení]) bylo zjištěno, že žalobkyně měla jet na dovolenou a jelikož žalované nedůvěřovala, požádala její sestru a jejího přítele, aby se jí postarali o kočku, když si žalobkyně myslela, že by žalovaná mohla kočce ublížit, a aby se zalili záhonky na zahradě s tím, že ani sestra nemá se žalovanou dobrý vztah, nenavštěvují se, komunikují spolu pouze ze zdvořilosti, a jelikož sestře nic zlého neudělala, nemá sestra tedy právo zakazovat jí vstup přes pozemek žalované do bytu žalobkyně postarat se o kočku, přesto byla dvířka u vrata omotána zámky na jízdní kolo, když byla žalobkyně na dovolené a sestra se měla o kočku postarat, nebylo jí umožněno ani postarat se o záhonky, v důsledku čehož na nich vznikla škoda, následné krmení kočky nebyl žalovaná ochotna umožnit ani za přivolání policejní hlídky. Součástí listiny byla též fotodokumentace zachycující zámek na kolo, kterým je omotaná vstupní branka i příjezdová vrata,, a dále vozidlo [příjmení] spz: [anonymizováno] [číslo].

37. Z fotodokumentace ohledně údržby nemovitostí zachycující kompostu a příjezdová vrata a kotel bylo zjištěno, že z těchto fotografií nelze učinit závěr, že by dům, či zahrada měly být neudržované, když vrata pouze vykazují částečně oprýskaný nátěr.

38. Z fotodokumentace (čl. 44-45, 47-52 a 54) bylo zjištěno, že se jedná o fotografie zahrady a domu, přičemž zahrada je řádně posekaná, dům udržovaný, přičemž jedna z fotografií zachycuje skládku dřeva zarostlou rostlinami.

39. Z fotografií (čl. 144 – 120) že se jedná o fotografie balkonu u bytu žalobkyně, schodiště a sklepa, kde jsou zachyceny neomítnuté cihly, žumpy, podbití a nátěru balkonu, fleků na omítce domu, fleků na omítce v suterénu domu, plotu, schodiště, udírny.

40. Ze zvukové nahrávky předložené žalobkyní bylo zjištěno, že dne 8.7.2020 potvrdil syn žalované, že označil žalobkyni vulgárním slovem„ čubko.“ Z druhé nahrávky pořízené dne 29.5.2021 pak bylo zjištěno, že žalobkyně vytýkala žalované, že její syn [jméno] nedovoleně rozryl její záhony růží, když vyhrabával žížaly na ryby, 41. Ze zvukové nahrávky pořízené žalovanou pak bylo zjištěno, že dne 15.5.2020 žádá syn žalované žalobkyni a jejího přítele pana [příjmení], aby si ze zahrady žalované uklidili nedopalky cigaret. Z nahrávky je patrné, že žalobkyně se svým vnukem jedná ironicky, opakuje, aby je neobtěžoval. Z nahrávky ze dne 6.7.2020 bylo zjištěno, že toho dne na návštěvu za žalobkyní přišla její druhá dcera [jméno] [jméno], kterou žalobkyně vítala, vítala i jejího pejska, zatímco odháněla pejska žalované. Z nahrávky ze dne 25.7.2020 a ze dne 2.12.2020 bylo zjištěno, že se žalovaná pokoušela hovořit s žalobkyní ohledně zklidnění vzájemného soužití. Na nahrávce ze dne 2.12.2020 zaznělo, že žalobkyně dům raději vyhodí do vzduchu, pokud nevyhraje soudní řízení.

42. Z výslechu svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] (dcery žalobkyně a sestry žalované) bylo zjištěno, že bydlí s manželem v jiných nemovitých věcech, než které jsou předmětem řízení. Do domu za žalobkyní jezdili, ale v současné době už ne (naposledy v červenci 2020), protože tam došlo k několika incidentům, které jí byly velmi nepříjemné, a necítí se tam bezpečně. Svědkyně popsala konfliktní situaci, která nastala v době, kdy žalobkyně byla na dovolené (nespecifikovala dobu) a požádala ji, aby jí vyvenčila kočku a zalila záhony, ale žalovaná měla jí a jejímu manželovi bránit ve vstupu na pozemek uzamčením vstupní brány; následně měla žalovaná umožnit vstup pouze jí a pouze za účelem vyvenčení kočky. Další incident se odehrál cca 2-3 týdny poté, kdy byli žalobkyní pozváni na oběd a žalobkyně jim půjčila klíče od branky a poté co si odemkli, se po nějaké době objevila u branky policie a vyslýchala je z důvodu, že žalovaná nesouhlasí s tím, že měli klíče od její nemovitosti a aby je vrátili. Dále nastal incident, že s sebou měli 4-5 měsíční štěně, které mělo zabít žalované slepici. Dále měl manžel žalované vzkazovat svědkyni výhrůžky přes jejího bývalého přítele. [jméno] nebyla přítomna hádek mezi účastnicemi, uvedla, že vztah účastnic ale nikdy nebyl pěkný a že se k žalobkyni ošklivě choval i syn žalované. Pokud jde o stav Nemovitých věcí, vypověděla, že žalobkyně si stěžovala, že žalovaná s Nemovitými věcmi nic nedělá. Stav Nemovitých věcí vnímá jako setrvalý, do exteriéru se neinvestovalo. Vnímala oprýskaný nátěr vstupních vrat, mohlo by být lépe pečováno o stromy. Byla přítomna pořízení nahrávky syna žalované, nahrávku pořizoval manžel svědkyně. Dle jejího mínění žalovaná žalobkyni neposkytuje žádnou pomoc v péči. Telefon žalobkyni platí její přítel, stejně tak jí pomáhá, když potřebuje jet k lékaři anebo jí pomáhá svědkyně. Nákupy si zajišťuje žalobkyně sama, žalovaná jí nepomáhá. Účastnice žijí jako dvě oddělené jednotky, nekomunikují spolu, jen si posílají SMS zprávy. Ohledně shození ze schodů svědkyně vypověděla pouze informace z doslechu od žalobkyně. Dále vypověděla, že žalobkyně je víceméně samostatná, občas si stěžuje na bolesti zad, kolen a kyčlí.

43. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (zeť žalobkyně a švagr žalované) bylo zjištěno, že byl přítomen tomu, kdy přijeli s manželkou za tchýní, avšak žalovaná jej nechtěla pustit do domu, že je cizí člověk. Byl to důsledek toho, že řekl synovi žalované, že není dobré, aby svoji babičku označoval jako„ čubku“. Chování žalované vůči žalobkyni označil za pasivní agresivitu, když žalovaná velmi vřele vítala svoji sestru, která přišla na návštěvu za žalobkyní, ačkoliv spolu sestry nikdy neměly úplně dobrý vztah; mělo to být vlastně jakési negativní gesto ve vztahu k žalobkyni. Rovněž byl přítomen tomu, kdy měli v domě zalévat květiny, ale žalovaná jim zakázala vstup do domu; sice měli klíče, ale okolo branky byl obmotán řetěz na kolo. Volali proto žalobkyni, ta zavolala policii, a najednou řetěz zmizel, a žalovaná jim sdělovala, že je mohli zavolat. [jméno] žalovaná na ně zavolala policii, když přišli do domu na pozvání od žalobkyně na oběd, měli klíče, tak si odemkli, a náhle přijela policie s tím, že mají neoprávněně klíče od domu. K žalobkyni se neuctivě chová i syn žalované, který, když byli u žalobkyně na návštěvě, neuposlechl výzvy, aby šel za žalovanou, žalobkyni odsekával, hovořil i vulgárně. Ze strany žalované došlo i k fyzickému napadení žalobkyně, kdy jí měla shodit ze schodů, o tom je informovala s nějakým časovým odstupem žalobkyně. Došlo i k nějakým naschválům, kdy vnuk [jméno] nechtěl žalobkyni pustit do sklepa, nový manžel žalované měl žalobkyni plácnout přes zadek, oslovuje ji„ maminko“, ačkoliv ví, že to nemá ráda. Svědek sám vnímá celou situaci jako [anonymizováno] seniora.

44. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jsou s žalobkyní partnery cca 3 let, žijí odděleně. Za žalobkyní jezdíval nejprve 2x týdně a poslední 3 měsíce už tam nejezdí vůbec. Ohledně slovních konfliktů mezi účastnicemi vypověděl, že jednou žalovaná říkala žalobkyni„ kurvo“ a že žádným jiným slovním přestřelkám přítomen nebyl. U tvrzeného shození žalobkyně žalovanou ze schodů nebyl, ale že mu žalobkyně volala, že ji žalovaná shodila ze schodů, a že má naražená žebra nebo ruku a jestli by ji odvezl do nemocnice, ale následně se dozvěděl, že odjela do nemocnice sama. Ohledně údržby Nemovitých věcí uvedl, že se žalobkyně o dům starala a žalovanou na zahradě nikdy pracovat neviděl. Uvedl, že žalovaná volala na žalobkyni policii, alespoň 10x, možná jednou u toho byl a že ví o tom, že zhruba před 3 měsíci na žalobkyni zavolali sanitku, aby ji odvezla na [anonymizováno]. Uvedl, že vnuk se k žalobkyni chová nehezky.

45. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (manžel žalované) bylo zjištěno, že k žalované se přistěhoval v listopadu 2020. Předtím tam jen asi 3-4x přespal. Vypověděl, že žalovaná je vůči žalobkyni pokorná, úslužná, uklízí, celý dům vytírá, vynáší popelnici. Uvedl, že žalobkyně naváděla vnuka proti němu a že po jeho nastěhování opakovaně volali policii, aby žalovaná měla důkaz, že za to co se odehraje v domě, svědek nemůže. Uvedl, že jednou za přítomnosti policisty žalobkyně žalovanou napadla, udělala jí modřiny a pak když se jí policista ptal, co dělá, tak žalobkyně řekla, že jí to udělal svědek, ačkoli stál vprostřed dvora. Vypověděl, že žalovaná nikdy nepomlouvala žalobkyni, nešpinila ji, nikdy neslyšel, že by na svou matku zvýšila hlas, nicméně účastnice spolu nemluví, ani se nepozdraví. Konfliktu, kdy by žalovaná napadala žalobkyni, přítomen nebyl. Stav zahrady a domu, vnímá jako smutný, že by tam rádi dělali, ale nejde to. Ovšem v jejich bytě je vše udržované. Zahradu, před tím než si pořídili ovce, sekal svědek s žalovanou. Uvedl, že dle jeho názoru není potřeba v domě žádné zásadní investice. Popřel, že by se on nebo vnuk žalobkyně k ní chovali jakkoli nevhodně.

46. Z výslechu svědka nezletilého [jméno] [příjmení] (vnuka žalobkyně, syna žalované) bylo zjištěno, že žalobkyně jim už tři roky dělá zlé věci, bydlí dole, něco jim rozbíjela, něco udělala s trubkami na vodu, napadla jej úderem pěsti a že žalovaná se snažila s žalobkyní usmířit, ale ta to odmítala, protože chce majetek zpátky, aby ho mohla dát své druhé dceři (tetě svědka), která jí slíbila, že se o ni budou do smrti starat a že to slyšel od žalobkyně. Vypověděl, že nebyl svědkem, že by žalovaná napadla žalobkyni, ale že naopak žalobkyně napadla žalovanou, chytila ji za ruku a drápla ji tak, že jí sedřela kůži z ruky, následně z toho obvinila jeho nevlastního otce [příjmení]. Rodiče se starají o zvířata a zahradu, ale viděl, že žalobkyně se snažila narušit oplocení pozemku se zvířaty, aby zvířata utekla. Vypověděl, že žalobkyně řekla, že pokud se nevystěhují, tak vyhodí dům do vzduchu a dva dny nato byla 2x vypuštěná plynová bomba, ale zda v tu dobu byla žalobkyně doma, nevěděl. Uvedl, že jednou oslovil žalobkyni vulgárně, když tato nadávala žalované, že je děvka, kurva, čubka, a tak řekl žalobkyni, že ona je„ čubka“. Bylo to jen jednou, protože nechtěl, aby babička mámě takhle nadávala. Vypověděl, že si myslí, že žalovaná někdy žalobkyni vozí k lékaři a že pokud jde o svátky a narozeniny, mezi sebou si přejí, ale žalobkyně jim nepřeje; sám jí dříve také přál, ale nyní se s ní nebaví. Svědek nevěděl nic o úrazu žalobkyně (zlomenině), ani o jejím zdravotním stavu, jen že nějak divně chodila.

47. Z účastnického výslechu žalobkyně [jméno] [příjmení], ohledně tvrzeného shození ze schodů bylo zjištěno, že šla ven dát kočku do krabice, kam jí dává krmivo a najednou se otevřely dveře, chtěla uhnout, aby nepřekážela a vykročila na první schod a už letěla ze schodů. Protože si nechtěla potlouct hlavu, tak si dala na hlavu ruku a dopadla na zem. První rána byla do nohy, pak si narazila trup na pravé straně a potom byla rána do hlavy. Dále uvedla, že viděla žalovanou, protože se otáčela, stoupla si na první schod. Když udělala krok na první schod a otočila se, tak viděla žalovanou, jak vychází ze dveří, právě jí uhýbala, aby mohla projít. Poté doplnila, že žalovaná neprošla, ale strčila do žalobkyně, která potom upadla ze schodů. Po incidentu žalovanou nikde neviděla. Žalobkyně chvíli ležela, takže se domnívá, že žalovaná musela hned dojít do domu zavřít dveře. V domě byla v době incidentu jenom ona a žalovaná, ohledně přítomnosti vnuka žalobkyně nevěděla. Uvedla, že tam ležela dlouho, nemohla vstát, pak se vytáhla přes lavičku přes levé koleno do stoje. Pak stěží vyšla po schodech nahoru a vešla do pokoje vedle a tam si lehla. Ležela jsem tam dlouho, pak vstala, protože potřebovala na WC a pak si šla zase lehnout. Cestou si vzala mobilní telefon a volala svému příteli, co se stalo. Přítel se jí ptal, jestli chce odvézt, řekla mu, že ne, že bude ležet a když tak, že ji odveze zítra. Druhý den se vzbudila a do nemocnice jela sama autem. Pak ležela celý měsíc doma, nemohla ani na policii do [obec]. Uvedla, že si nevolala záchrannou službu, ale zajela si do nemocnice sama, protože potřebovala rentgen a ošetření, a to přece každý ví, že by jí sanitka stejně na toto poslala. Z tohoto důvodu sanitku nevolala. Policii nevolala, protože se styděla za to, co jí žalovaná dělá. Uvedla, že žalovanou nevolala o pomoc proto, že se ze strany žalované jednalo o úmysl, že jí chtěla shodit ze schodů, že to již teď žalobkyně pochopila. Pokud jde o údržbu nemovitostí, žalobkyně uvedla, že to dělala sama, žalovaná to začala dělat až po druhém jednání v této věci; bylo by potřeba opravit balkony, výlezové okénko u komína, opadanou omítka, okapy a sněžnice. Uvedla, že svou zahradu v současné době vůbec nemůže užívat, protože záhony jsou zničené drůbeží, žalovaná špatně ostříhala hortenzii, zničila meruňky. Zahradu nemůže užívat od té doby, co si žalovaná s manželem pořídili zvířata (ovce a slepice), k čemuž došlo v průběhu tohoto řízení. Žalobkyně popřela, že by žalované nadávala, ale nadává jí, že je kurva, babochlap, psychopatka a magor. Ohledně pomoci ve zdravotní péči žalobkyně uvedla, že žalovaná ji jednou měla vyzvednout v [obec], kde nebyla, a nabrala ji až cestou, jinak ji všude vozí její přítel. Popřela, že by ji žalovaná vozila do [příjmení] nemocnice, že tam jezdila sama, že na převazy jezdila sama, že pomoc vlastně pořád nepotřebuje, do [obec] si zvládne sama dojet. Uvedla, že je soběstačná, všude dojede, že má potíže s páteří, ale dříví si naseká. Uvedla, že zkusila, jestli by jí žalovaná odvezla k bratranci do [obec], žalovaná to odmítla s tím, že musí do práce a pak jí nabídla, že by ji tam odvezl její manžel, ale to žalobkyně nechtěla. Žalobkyně uvedla, že když měla problémy s kolenem a byla po operaci, tak jí žalovaná ani nenakoupila. Žalovaná měla rovněž požádat žalobkyni, aby si odstranila dříví z pozemku, to žalobkyně odmítla kvůli problémům se zády, tak jí žalovaná řekla, ať jí pomůže její druhá dcera. S tím žalobkyně nesouhlasila, že jí má pomáhat žalovaná, když dostala Nemovité věci, na což reagovala žalovaná tak, že na ni chtěla poštvat psa pana [příjmení], nějaké bojové plemeno, a řekla, že půjde do kriminálu nebo na psychiatrii. Následně přijela policie, která chtěla, aby žalobkyně šla z domu, že je tam lékařka, že se o ni postará. Lékařka s ní hovořila, žalobkyně popsala celou situaci, odvoz odmítla. Tento incident proběhl až po odvolání daru.

48. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že předmětné Nemovité věci darovala žalobkyně žalované darovací smlouvou ze dne 13.12.2010. Svým dopisem ze dne 14.1.2021 tento dar odvolala, přičemž v to to odvolání vymezila, v čem spatřuje nevděk žalované, tedy důvody pro odvolání daru. Jednak jsou to – v posledních 2 letech - (a) hrubé urážky („ kurvo“,„ čubko“), kterými žalovaná žalobkyni častuje v soukromí i před lidmi, zejména se o ní vulgárně vyjadřuje před druhou dcerou [jméno] [jméno], (b) dále pak bránění návštěvám včetně návštěvy dcery [jméno] [jméno] ve vstupu do domu, kdy na ně žalovaná volá policii, (c) žalovaná řádně nepečuje o Nemovité věci, žalobkyni nepomáhá v péči o domácnost, květiny, kočky, (d) odmítá žalobkyni odvézt k lékaři a (e) 6.9.2020 žalovaná shodila (možná omylem) žalobkyni ze schodů, nechala ji ležet, neposkytla ji pomoc, neodvezla ji k lékaři. Takto byly vymezeny sporné skutečnosti (zopakované znovu v žalobních tvrzeních), na které se soud při svém dokazování zaměřil. Ostatní skutečnosti (v odvolání daru, ani v žalobě nepopsané) soud nezkoumal, neboť nebyly (ani dodatečně) učiněny důvody pro odvolání daru (viz též závěry rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.3.2003 sp.zn. 57 Co 25/2003 dostupného na www.beck-online.cz).

49. Pokud jde o urážky a vulgární oslovování, v řízení bylo prokázáno, že žalovaná označila žalobkyni při vzájemném rozhovoru jako„ kurvu“, což potvrdil výslech svědka [jméno] [příjmení], který tomu byl přítomen. Zároveň bylo prokázáno, a to sms komunikací mezi žalovanou a její sestrou [jméno] [jméno] [příjmení], že žalovaná označila žalobkyni za„ psychopatku“. Rovněž bylo prokázáno, že syn žalované [jméno] označil žalobkyni jako„ čubku“, což prokázal výslech svědka [jméno] [příjmení], zvukový záznam, kde to sám [jméno] přiznal, jakož i samotná výpověď svědka [jméno] [příjmení]. Z jeho svědecké výpovědi však též jednoznačně vyplynulo, že tak učinil v situaci, kdy žalobkyně byla vulgární na jeho matku (žalovanou) a on ji chtěl bránit. Soud považuje výslech svědka [jméno] [příjmení] za věrohodný, neboť byť svědek, vzhledem ke svému věku (12 let) není trestně odpovědný a nemůže být případně trestně stíhán za nepravdivou svědeckou výpověď, vypovídal spontánně, jeho výpověď nepůsobila nikterak naučeným dojmem, naopak bylo zřejmé, jak jej vyhrocený vztah mezi jeho babičkou (žalobkyní) a matkou (žalovanou) trápí, což ostatně vyplývá též ze zpráv o jeho [anonymizováno] a [anonymizováno] vyšetření. Rovněž ze spisu o správním řízení ve věci přestupku proti občanskému soužití vedeného u [stát. instituce] pod [číslo jednací] bylo zjištěno, že obě účastnice se vzájemně obviňují ze slovního napadání a vulgárních urážek, kterým je přítomen též syn žalované [jméno]. Z výše uvedeného má tedy soud za prokázané, že ze strany žalované dochází k tomu, že žalovaná označuje žalobkyni vulgárními označeními (a jednou tak učinil spontánně též syn žalované), nicméně tak dochází v situaci, kdy je vulgárně označována žalobkyní i žalovaná.

50. Ve vztahu k tvrzení o bránění návštěvám ze strany žalované má soud z výpovědi svědkyni [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za prokázané, že v době, kdy žalobkyně pobývala na dovolené, nebyli žalovanou nejprve vpuštěni do domu, aby zabezpečili kočku a zalili květiny, až následně žalovaná do domu vpustila svoji sestru. Stejně tak má soud za prokázané (a to opět z výslechu svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), že když přišli na návštěvu za žalobkyní, že na ně byla ze strany žalované zavolána policie.

51. Naproti tomu pokud jde o tvrzení žalobkyně, že žalovaná řádně nepečuje o darované Nemovité věci, toto tvrzení bylo vyvráceno předloženými fotografiemi (jak ze strany žalobkyně, tak i ze strany žalované), z nichž je zřejmé, že Nemovité věci (dům i pozemky) jsou udržované. Soud se neztotožnil s námitkou žalobkyně, že fotografie předložené žalovanou byly pořízeny poté, co byly účelově učiněny úpravy zahrady, neboť období stav (tedy udržovaný) vystihují též fotografie předložené žalobkyní. Skutečnost, že na fotografiích předložených žalobkyní jsou zachyceny některé nedostatky např. neomítnuté zdivo ve sklepě, nenatřené podsebití, nevyvezený septik, nedokládá neudržovanost domu, ale jisté provozní záležitosti. Žalobkyně svým tvrzením spíše směřuje k tomu, že by si představovala jiný způsob údržby a investic do domu i pozemků, nicméně skutečnost, že žalovaná postupuje jiným způsobem, než se žalobkyni líbí, nemůže vést k závěru, že o Nemovité věci pečováno není. Navíc je zřejmé, že i v tomto ohledu je důležitým faktorem, který zbraňuje dalším investicím, rozkol mezi žalobkyní a žalovanou, které spolu nejsou schopny již vůbec komunikovat, pouze skrze sms zprávy, vzájemně se obviňují z nedovolených zásahů, případně z toho, kdo má za povinnost co v domě dělat.

52. Pokud žalobkyně tvrdila jako důvod pro odvolání daru skutečnost, že žalovaná jí neposkytuje pomoc s ohledem na její věk a zdravotní stav, tedy nevozí jí k lékaři apod., toto tvrzení soud nemá za prokázané. Žalobkyně v tomto směru navrhla důkazy lékařskými zprávami, z nichž vyplynulo, že podstoupila operační zákrok – odstranění výrůstku na obličeji s následnou implantací kožního štěpu, dále též zákroky na obou očích, má problémy s páteří, nicméně při účastnickém výslechu sama přiznala, že se k lékaři dokáže odvézt sama anebo požádá svého přítele svědka [jméno] [příjmení]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně aktivně žádala žalovanou o pomoc, a ta toto vytrvale odmítala; žalobkyně pouze tvrdila, že ji požádala o pomoc s odvozem za příbuzným, což žalovaná odmítla a nabídla odvoz svým manželem (svědkem [příjmení] [příjmení]), což odmítla žalobkyně. Z těchto důkazů však nelze učinit závěr, že by žalobkyně vůbec potřebovala pomoc žalované (sama svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] potvrdila, že žalobkyně je soběstačná), a dále, že ji žalovaná odmítá. Žalobkyně v tomto směru byla poučena o tom, že v tomto směru neunáší důkazní břemeno, přičemž k prokázání těchto tvrzení navrhla toliko svůj účastnický výslech, který tyta sporná tvrzení neprokázal.

53. Rovněž tak soud nemá za prokázáno, že dne 6.9.2020 žalovaná (ať už omylem nebo úmyslně) shodila žalobkyni ze schodů a při vědomí toho, že leží zraněná pod schody, ji tam nechala ležet a neposkytla jí pomoc. V řízení bylo prokázáno, a to lékařskými zprávami a výslechem ošetřující lékařky MUDr. [příjmení], že žalobkyně sama dne 7.9.2020 vyhledala ošetření v nemocnici [obec], kde uvedla, že jí dcera (žalovaná) shodila ze schodů. Dle svědkyně [příjmení] [příjmení] odpovídalo zranění popisovanému pádu ze schodů, nicméně svědkyně uvedla, že nelze určit, zda k pádu došlo po zásahu třetí osoby či nikoliv. Rovněž svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] toliko popsali, že jim žalobkyně telefonicky sdělila (svědkovi [anonymizováno] téhož dne, druhé dceři až následující dny), že jí žalovaná shodila ze schodů. Všechny tyto důkazy jsou však toliko nepřímé, kdy soud má za prokázané toliko to, že žalobkyně utrpěla dne 6.9.2020 při pádu zranění; nebylo prokázáno, že by jej zavinila žalovaná ani to, že o něm věděla a vědomě neposkytla žalované pomoc. Soud v tomto směru považuje za nevěrohodné tvrzení žalobkyně (zopakované při účastnické výpovědi), že žalobkyně poté, co po úrazu musela sama vstát a dojít po schodech do domu zavolala svému partnerovi, že ji shodila žalovaná ze schodů, ale přesto nežádala, aby za ní přijel, zavolal jí lékařskou pomoc, ani nežádala zásah policie. Žalobkyně to zdůvodnila tím, že v té době ještě nebyla zvyklá kontaktovat policii, což je ale vyvráceno svědectvím svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení], která při svém svědeckém výslechu potvrdila, že žalobkyně volala policii, když se svědkyně s manželem [jméno] [příjmení] nemohli dostat do domu v době, kdy měli nakrmit kočku a zalít květiny, což bylo ve dnech 22.- 25.6.2020, tedy v době předcházející celému incidentu. Pokud žalobkyně uvedla, že policii nekontaktovala i proto, že se styděla, co ji žalovaná provedla, je tedy s podivem, že tuto událost již druhý den popisuje ošetřující lékařce v nemocnici. Lze obtížně uvěřit tomu, že by žalobkyně, pokud jí měla žalovaná shodit ze schodů, zůstala sama v domě další den, aniž by žádala o pomoc někoho blízkého, neboť pokud by k takovému incidentu došlo, mohla by zde být důvodná obava žalobkyně ohledně dalšího jednání žalované. To, že žalobkyně ale takovou potřebu necítila, spíše nasvědčuje tomu, že žalovaná o celém incidentu vůbec nevěděla, tím méně ho byla účastna. Soud poučil žalobkyni, že ohledně tohoto tvrzení neunáší důkazní břemeno, přičemž po poučení žalobkyně navrhla toliko výslech svědkyně [příjmení] [příjmení], ošetřující lékařky, která potvrdila to, že žalobkyně se dne 7.9.2020 dostavila k ošetření a sdělila, že ji ze schodů shodila žalovaná, a dále svůj účastnický výslech, v němž zopakovala svá tvrzení. Zejména s ohledem na následné chování žalobkyně soud účastnickému výslechu žalobkyně neuvěřil, a tudíž dospěl k závěru, že ohledně tohoto svého tvrzení žalobkyně neunesla důkazní břemeno.

54. V řízení bylo prokázáno, že je zde dlouhodobá vzájemná animozita mezi žalobkyní a žalovanou, a to již z období od roku 2003, kdy žalovaná podala na žalobkyni [anonymizováno] oznámení pro údajné ublížení na zdraví. Rovněž výslechy všech svědků potvrdili, že vztahy mezi žalobkyní a žalovanou nejsou takové, jaké by bylo lze očekávat mezi matkou a dcerou. Zatímco svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve svých svědeckých výpovědích uvedli, že agresorem v tomto vztahu je žalovaná (svědek [anonymizována dvě slova] hovořil dokonce tak, že její chování ve vztahu k žalobkyni chápe jako týrání seniora), svědek [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [příjmení] pak uvedli, že iniciativu hádek a rozkolů vnímají spíše na straně žalobkyně. Soud v tomto směru spatřuje nejvěrohodnější výslech svědka [jméno] [příjmení]. Byť je nepochybné, že svědek je nezletilý (12 let) a je vychováván žalovanou a svědkem [jméno] [příjmení], jeho výpověď soud vnímal jako spontánní, když popisoval, že je to žalobkyně, která vyvolává v domě konflikty. To ostatně podporují též zprávy o psychiatrickém a psychologickém vyšetření nezletilého [jméno], při kterých nezletilý [jméno] popsal situaci stejným způsobem jako i při výslechu u soudu. Rovněž z předložených zvukových nahrávek je zřejmé, že žalobkyně v hovoru nevystupuje jakkoliv zastrašeně, jasně formuluje svoje názory a představy, tedy nepochybně nevystupuje jako oběť agrese. Pokud hovoří s nezletilým [jméno] (který jí žádá o úklid nedopalků od cigaret), hovoří s ním přezíravě, ironicky. Je nepochybné, že vzájemné vztahy žalobkyně a žalované se vyhrotily do té míry, že už spolu nejsou schopny běžně komunikovat, tím méně se shodnout na způsobu dalšího soužití v jednom domě (byť v oddělených bytech) a na pozemcích, kde má žalobkyně zřízeno věcné břemeno (služebnost) doživotního užívání. Pokud jde o svědka [jméno] [příjmení], soud jeho výpověď shledává nevěrohodnou, neboť z ní byla patrná snaha vykreslit v co nejlepším světle žalovanou. Stejně tak ve výpovědích svědků [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zřejmé, že mají tendenci popsat situaci tak, že žalobkyně je obětí špatného chování žalované, kdy bylo zřejmé, že jsou detailně seznámeni s tím, co bylo v řízení dosud probíráno. Oba shodně popsali, že mají o žalobkyni strach, nicméně v rozporu s tímto pocitem přesto poté, co jim žalobkyně měla volat ohledně svého údajného shození ze schodů, nikterak nezasáhli, když by přirozenou reakcí nepochybně bylo přijet za žalobkyní do domu, pomoci ji dostat se na lékařské ošetření a volat policii. Pokud jde o svědka [jméno] [příjmení], i ten popsal špatné vztahy mezi žalobkyní a žalovanou, popsal též nevhodné chování [jméno] [příjmení] k němu, nicméně ve své výpovědi již byl zdrženlivější, pokud jde o popis toho, že by žalobkyně byla obětí domácího násilí, jak tvrdí.

55. Soud ve věci neprováděl již další navržené důkazy, a to listiny dokládající bezdlužnost svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení], neboť soud tyto důkazy neshledal podstatné pro toto řízení. Žalobkyně je navrhla z důvodu, že byla při uzavírání darovací smlouvy uvedena žalovanou v omyl, že je druhá dcera (svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]) v exekuci. Toto tvrzení, i kdyby se prokázalo, však nemá vliv na posouzení důvodnosti odvolání daru pro nevděk, kterého se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Dále soud zamítl důkaz místním šetřením k prokázání toho, že žalobkyně řádně nepečuje o Nemovité věci. Vzhledem k tomu, že by místním šetřením byl zjišťován aktuální stav a nikoliv stav době odvolání daru, soud tento důkaz shledal nadbytečným. Rovněž zamítl důkaz znaleckým posudkem na zjištění duševního stavu žalobkyně, který navrhla žalovaná. Tento důkaz soud považuje za nadbytečný, neboť nijak neslouží k prokázání rozhodných skutečností, tj. prokázání existencí důvodů pro odvolání daru vymezených žalobkyní v dopise ze dne 14.1.2021.

56. Žalobkyně se v řízení domáhala jednak určení, že je vlastníkem Nemovitých věcí, a dále též vyklizení předmětných Nemovitých V projednávané věci se žalobkyně domáhala vrácení daru, tedy obsahově určení, že je vlastníkem shora popsaných věcí. Soud se tak nejprve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na takovém určení ve smyslu ustanovení § 80 písm. b) o.s.ř. Konstantní judikatura k této otázce dovodila, že navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí České republiky, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru. Pokud se žalobkyně v daném případě domáhá určení, že je vlastníkem předmětných Nemovitých věcí z titulu, že vůči obdarované, tj. vůči žalované, uplatnila právo na vrácení daru (tedy že v důsledku toho se obnovily původní právní vztahy), nepochybně má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť rozhodnutí v případě vyhovění žaloby by se stalo podkladem pro provedení zápisu v katastru nemovitostí.

57. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“) posuzoval soud zjištěný skutkový stav dle právní úpravy účinné v době, kdy byla uzavřena předmětná darovací smlouva, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen„ obč.zák.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.2020 sp.zn. 33 Cdo 2339/2019).

58. Podle ustanovení § 628 odst. 1 obč.zák.platí, že darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Podle odst. 2 darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

59. Podle ustanovení § 630 obč.zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo k členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

60. Z výše citovaných ustanovení obč.zák. vyplývá, že právo dárce domáhat se vrácení daru je založeno zákonem, avšak právní vztah z darovací smlouvy nezaniká přímo ze zákona, ale záleží na dárci, zda při splnění stanovených předpokladů své právo uplatní. K zániku darovacího vztahu dochází na základě dvou po sobě následujících právních skutečností: i) hrubého porušení dobrých mravů, chováním obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny a ii) jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému, jímž jednoznačně specifikuje hrubé porušení dobrých mravů a vyzve obdarovaného k vrácení daru. Právní úkon dárce může být učiněn jakoukoliv formou, avšak je pak věcí dárce, aby byl schopen následně tuto skutečnost v případě sporu prokázat (to platí zejména, pokud výzva byla učiněna ústně a nikoli písemně). Neformálnost takového právního úkonu platí i v případě, že předmětem darovací smlouvy byla nemovitost, avšak následky požadavku dárce na vrácení daru se zapíší do katastru nemovitostí na základě souhlasného prohlášení, nebo rozsudku o žalobě na určení vlastnického práva. Není vyloučeno, aby tento jednostranný adresovaný právní úkon dárce byl obsažen přímo v žalobě; v takovém případě právní vztah pak zaniká až doručením žaloby žalovanému.

61. Judikatura dovodila, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci, apod. Přitom ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč.zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.6.2012, sp. zn. 33 Cdo 2101/2011; podobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.6.2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011; dále usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.8.2012, sp. zn. 33 Cdo 4733/2010; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.10.2012, sp. zn. 33 Cdo 186/2012, atd.).

62. K platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči dárcům nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů podle § 630 obč.zák., nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotně právního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc – okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.9.2008, sp. zn. 33 Odo 936/2006).

63. V daném případě žalobkyně spatřovala důvody pro odvolání daru (jak je uvedeno v dopise ze dne 14.1.2021), že se žalovaná vůči ní v posledních 2 letech - (a) dopouští hrubých urážek („ kurvo“,„ čubko“), kterými žalovaná žalobkyni častuje v soukromí i před lidmi, zejména se o ní vulgárně vyjadřuje před druhou dcerou [jméno] [jméno], (b) dále pak bránění návštěvám včetně návštěvy dcery [jméno] [jméno] ve vstupu do domu, kdy na ně žalovaná volá policii, (c) žalovaná řádně nepečuje o Nemovité věci, žalobkyni nepomáhá v péči o domácnost, květiny, kočky, (d) odmítá žalobkyni odvézt k lékaři a (e) 6.9.2020 žalovaná shodila (možná omylem) žalobkyni ze schodů, nechala ji ležet, neposkytla ji pomoc, neodvezla ji k lékaři. V řízení žalobkyně neprokázala, že by se stal skutek popsaný pod bodem e), tedy shození ze schodů, stejně tak i to, že žalovaná odmítá žalobkyni pomáhat vzhledem k jejímu věku a zdravotnímu stavu, zejména odvézt k lékaři. Soud tedy posuzoval prokázané skutky, a to hrubé urážky, bránění návštěvám, zda naplňují hypotézu ustanovení § 630 obč. zák., tedy zda je lze považovat za hrubé porušení dobrých mravů. Jak bylo uvedeno shora, soud má za prokázané, že žalovaná žalobkyni jednou vulgárně označila před jejím partnerem [jméno] [příjmení] jako„ kurvu“, a v sms adresované své sestře, svědkyni [jméno] [jméno] [příjmení], jako„ psychopatku“, nicméně v takovém jednání soud nespatřuje jednání dosahující intenzitu porušení dobrých mravů hrubým způsobem. Jakkoliv je společensky nežádoucí takto hanlivě označovat jiné osoby, natožc osoby blízké, v daném případě soud toto vnímá jako důsledek negativních vztahů mezi účastnicemi, kdy tento důsledek nelze klást za vinu pouze žalované, ale stejnou měrou se na něm podílí i žalobkyně. Pokud žalobkyně tvrdila, že se hrubých urážek vůči ní dopouští i její vnuk, syn žalované, v řízení bylo prokázáno, že skutečně k takovému jednání došlo, nicméně svědek [jméno] [příjmení] sám uvedl, že to bylo jednou, když bránil před slovními urážkami ze strany žalobkyně svoji matku, tedy žalovanou. Jak již bylo uvedeno výše, soud této svědecké výpovědi uvěřil, neboť i zapadá do kontextu dalších důkazů, zejména psychologických a psychiatrických vyšetření [jméno] [příjmení]. Stejně tak, pokud jde o tvrzené bránění návštěvám za žalobkyní ke vstupu do domu, soud má za prokázané, že v době dovolené žalobkyně žalovaná nejprve zabránila své sestře a jejímu manželovi ve vstupu do domu, pustila pouze svou sestru až poté, co na místo dorazila policie. Nicméně ani v tomto jednání soud nespatřuje jednání svou intenzitou porušující hrubě dobré mravy, neboť je pouze odrazem již tolikrát zmiňovaných negativních vztahů účastnic, v nichž sestra žalované straní své matce – žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně může přijímat návštěvy, pokud je v domě, což ve své svědecké výpovědi připustil i svědek [jméno] [příjmení], který potvrdil, že si i na pozemku vyzvedávali uskladněné věci společného kamaráda. Stejně takto vyplývá i ze zvukové nahrávky pořízené žalovanou dne 6.7.2020, kde je patrné, že do domu za žalobkyní přijela [jméno] [jméno] [příjmení]. Ve vztahu k tvrzené nedostatečné péči o Nemovité věci soud učinil skutková zjištění, kterými bylo toto tvrzení vyvráceno. Předmětné Nemovité věci jsou ze strany žalované udržovány, a to způsobem, který považuje za vhodný; žalobkyně však má zjevně jiné představy, jejichž neplnění ze strany žalované však nemůže být považováno za jednání v rozporu s dobrými mravy, a již vůbec v intenzitě hrubého porušení dobrých mravů.

64. Jakkoliv vztahy mezi účastnicemi jsou významně narušené a jejich soužití v Nemovitých věcech, kde má žalobkyně zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, je problematické, v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopustila jednání, žalobkyní vytýkáno ve výzvě k vrácení daru ze dne 14.1.2021, respektive bylo prokázáno, že takové jednání není jednáním hrubě porušující dobré mravy. Nevhodná jednání žalované jsou důsledkem stejně nevhodných jednání žalobkyně, která též nevhodně komunikuje s žalovanou, výtky ke způsobu výchovy syna žalované řeší s jeho otcem, se kterým dlouhodobě nežijí, případně též podněty směřovanými orgánu sociálněprávní péče o dítě, což nepochybně klidnému soužití nepřispívá. V tomto směru by soud chtěl apelovat na obě účastnice, aby, případně za pomoci mediace či rodinné terapie, se pokusily najít cestu k nekonfliktnímu soužití, které nepochybně prospěje nejen jim samotným, ale též nezletilému [jméno].

65. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že nedošlo k zániku vlastnického práva žalované k předmětnému daru a s tím spojenému obnovení vlastnického práva žalobkyně, a tudíž žalobu na určení vlastnického práva k Nemovitým věcem jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

66. Vzhledem k tomu, že žaloba na vyklizení, resp. možnost vyhovění takovému žalobnímu nároku, je podmíněna existencí vlastnického práva žalobkyně k předmětu daru, pak v případě neúspěchu žaloby o vrácení daru nemůže žaloba na vyklizení podle hmotného práva obstát, neboť žalobkyni nesvědčí vlastnický ani jiný obdobný titul, pro který by žalovaná mola být z užívání předmětné nemovité věci vyloučena. Žalobkyně nebyla ohledně vrácení daru úspěšná, a proto nemůže být úspěšná ani ohledně žaloby na vyklizení, a tedy ani žaloba na vyklizení není důvodná a nezbylo než ji zamítnout (výrok II.).

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež měla plný úspěch ve věci, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), pokud se týče žaloby u určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, tedy z tarifní hodnoty 50 000 Kč, a dále dle § 9 odst. 1 AT, pokud se týče žaloby o vyklizení předmětných nemovitých věcí, tedy z tarifní hodnoty 10 000 Kč, když hodnotu nemovitých věcí nelze vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi (srov. usnesen Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2016, 26 Cdo 684/2016), celkem tedy z tarifní hodnoty 60 000 Kč (dle § 12 odst. 3 AT), a tedy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby dle § 7 odst. 5 AT činí 3 500 Kč, přičemž soud přiznal žalované odměnu celkem za 13 úkonů právní služby, a to za 1x podání přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 15. 4. 2021, účast na jednání dne 3. 8. 2021 za 2 úkony právní služby – za každé započaté 2h (když jednání trvalo od 9: 04h do 12:05h), písemné podání ve věci samé ze dne 13. 8. 2021, 1x písemné podání ve věci samé ze dne 27. 9. 2021, účast na jednání dne 18. 1. 2022 za 2 úkony právní služby – za každé započaté 2h (když jednání trvalo od 9:07h do 12:56h), účast na jednání dne 3. 3. 2022 (jednání od 9:04h do 9:38h), účast na jednání dne 22. 3. 2022 za 3 úkony právní služby (když jednání trvalo od 9:01h do 13:25h) a účast na jednání dne 10. 5. 2022 (když jednání trvalo od 13:03h do 14:55h); paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z 13ti shora uvedených úkonů právní služby (dle § 13 odst. 4 AT). Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

68. Jelikož usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 21. 4. 2022, č.j. 9 C 29/2021-111, přiznal soud svědkovi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], svědečné, a to náhradu ušlého výdělku ve výši 845,84 Kč, rozhodl taktéž soud ve výroku č. IV. tohoto rozsudku v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., že žalobkyně je povinna tuto částku státu nahradit, neboť byla v řízení procesně neúspěšná. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení státu byla rovněž stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.)