9 C 293/2019-154

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Průšovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená obecným [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalobkyně] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání věcí takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaným byla společně a nerozdílně uložena povinnost vydat žalobkyni za období od října 2016 do vydání rozsudku vyúčtování hospodaření se společnými věcmi a to: 1) pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [místo] [místo] občanská vybavenost zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu [obec], Katastrální pracoviště [obec], na [list vlastnictví] k.ú. [obec], [územní celek] 2) pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] [obec], občanská vybavenost, stavební [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če občanská vybavenost, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] vodní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha, vše zapsané v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] k.ú. [obec], [územní celek] 3) pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] [místo] jiná stavba, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če průmyslový objekt, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če průmyslový objekt, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če průmyslový objekt, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] [místo] průmyslový objekt, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če průmyslový objekt, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če průmyslový objekt, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če průmyslový objekt, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če průmyslový objekt, pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] [místo] technická vybavenost, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] ostatní plocha a parc. [číslo] ostatní plocha, vše zapsané v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 1) náklady řízení ve výši 17 424 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného č. 1) a žalovanému č. 2) náklady řízení ve výši 15 246 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného č. 2).

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou se souhlasem soudu změněnou domáhala po žalovaných vydání vyúčtování hospodaření se společnými věcmi, a sice nemovitostmi specifikovanými ve výroku I. s odůvodněním, že účastníci jsou společně s manželkou žalovaného č. 2) spoluvlastníky těchto nemovitostí a žalovaní vykonávají správu ke společnému majetku, k čemuž jim původně žalobkyně dala souhlas. Žalovaní neplnili povinnosti vyplývající z ustanovení § 1126 občanského zákoníku a následujících, zejména právo každého ze spoluvlastníků k účasti na správě společné věci a toto žalobkyni odpírali. Z tohoto důvodu žalobkyně odvolala dopisem ze dne 22. 5. 2017 zaslaným žalovanému č. 1) svůj souhlas s tím, aby prováděl správu společných věcí a o tomto svém projevu vůle informovala též žalovaného č. 2), ale žalovaní nadále odmítali poskytovat žalobkyni jakékoli informace, a bránili jí v získávání podílu z plodů a užitků společné věci. Žalobkyně požádala oba žalované (i [jméno] [příjmení], manželku žalovaného č. 2) dopisem z 27. 11. 2018 o umožnění kontroly správnosti vyúčtování související s příjmy a vydáním z nemovitostí ve spoluvlastnictví, ale přesto jí provedení kontroly hospodaření umožněno nebylo. Žalobkyně žádala žalované o vyúčtování správy, avšak žalovaní jí nikdy takovéto vyúčtování neposkytli. Proto žalobkyně žádá, aby žalovaným byla uložena povinnost vydat žalobkyni vyúčtování hospodaření se společnými nemovitostmi specifikovanými ve výroku I.

2. Žalovaný č. 1) proti žalobě namítal, že žalovaní poskytovali žalobkyni maximální součinnost stran správy spoluvlastnictví, když k její výzvě předložili veškeré požadované doklady a žalobkyně si z nich za účasti jejího právního zástupce pořídila kopie, případně jí byly následně zaslány. Žalobkyně je advokátka, která všem spoluvlastníkům poskytovala právní poradenství ohledně podílového spoluvlastnictví, zejména připravovala veškerou smluvní dokumentaci a doporučovala konkrétní dispozice s majetkem. Poukázal na nevěrohodnost žalobkyně, kterou dovozoval mimo jiné z okolností rozpadu vztahu mezi žalobkyní a žalovaným č. 1) a z průběhu opatrovnického a rozvodového řízení, když žalobkyní požadované listiny včetně účetnictví a daňových přiznání byly i s vysvětlením předloženy opatrovnickému soudu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka].

3. Žalovaný č. 2) se žalobou rovněž nesouhlasil. Popřel, že by odpíral žalobkyni výkon práva na správu spoluvlastnictví a neposkytoval informace či bránil v získání podílů z plodů a užitků. Uvedl, že dne 25. 4. 2017 se konala schůzka všech spoluvlastníků, na které byly žalobkyni poskytnuty veškeré informace o spravování nemovitostí, které požadovala, byly jí dány k nahlédnutí všechny jí požadované dokumenty se správou související, bylo jí umožněno pořídit si fotografie, opisy nebo kopie dokumentů v kanceláři [právnická osoba] [právnická osoba] a bylo jí sděleno, že jí bude umožněn přístup do nemovitostí po dohodě s jejich správcem. Žalovaný č. 2) vždy žalobkyni odpovídal na její emaily a žalobkyni bylo umožněno, aby si v kanceláři [právnická osoba] [příjmení] okopírovala nájemní smlouvy. Dne 30. 11. 2017 jí žalovaný č. 2) sdělil další detaily, které si vyžádala ohledně nájemní smlouvy se [právnická osoba]. Žalobkyni byly veškeré informace a podklady ohledně hospodaření s nemovitostmi vydávány průběžně a dobrovolně. Žalovaný č. 2) navíc namítl nedostatek aktivní i pasivní legitimace z důvodu, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu jedné ideální poloviny na předmětu spoluvlastnictví, avšak v režimu zaniklého společného jmění manželů se žalovaným č. 1).

4. Podle § 1118 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) platí, že spoluvlastníku náleží vyúčtování jak bylo se společnou věcí nakládáno i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

5. Podle § 1119 o.z. platí, že vyúčtování se lze domáhat po uplynutí doby obvyklé povaze správy společné věci, při zániku spoluvlastnictví nebo při zániku účasti v něm anebo z jiných důležitých důvodů.

6. Výpisy z katastru nemovitostí a to listem vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], listem vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] a listem vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí specifikovaných ve výroku I. a to tak, že podíl jedné ideální poloviny nemovitostí je ve vlastnictví žalovaného č. 1) a žalobkyně v režimu SJM a podíl o velikosti jedné ideální poloviny je ve vlastnictví žalovaného č. 2) a jeho manželky [jméno] [příjmení] a to v režimu SJM.

7. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo prokázáno, že manželství žalobkyně a žalovaného č. 1) uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno, přičemž právní moc rozvodového rozsudku nastala dnem 26. 7. 2019.

8. Dopisem ze dne 22. 5. 2017 ve spojení s podacím lístkem a nesporným tvrzením žalovaného č. 2) bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala dne 22. 5. 2017 žalovanému č. 1) sdělení o tom, že odstupuje od souhlasu, který písemně v roce 1999 dala k nakládání svým podílem ve společném jmění manželů, zejména jeho pronajímání, spravování a braní užitků, kdy se jedná o podíl na nemovitostech, které mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví. Současně oznámila, že ode dne doručení této listiny se chce podílet na rozhodování o jeho pronajímání, spravování, braní užitků a rozhodování o opravách, investicích včetně rozhodování o subjektech, kteří budou opravy či investice provádět a rozhodování o skutečnosti, které opravy a investice jsou nezbytně nutné k provedení. Současně okamžikem doručení tohoto odstoupení požaduje přístup ke všem listinám týkajícím se jejího podílu na nemovitostech, například zadávání a vyhodnocování zakázek týkajících se oprav, údržby a investic s tím, že rovněž bude spolurozhodovat o opravách, údržbě, investicích a pronájmech prostorů v nemovitostech. Tento dopis byl rovněž doručen žalovanému č. 2).

9. Dopisem ze dne 27. 11. 2018 ve spojení s podacím lístkem a nesporným tvrzením žalovaného č. 2) bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému č. 1) a žalovanému č. 2) společně s jeho manželkou [jméno] [příjmení] žádost o umožnění kontroly správnosti vyúčtování za rok 2015, 2016, 2017 a 2018, v němž uvedla mimo jiné, že dne 22. 5. 2017 odstoupila od souhlasu uděleného [celé jméno žalovaného], aby vyřizoval veškeré záležitosti týkající se podílového spoluvlastnictví předmětných nemovitostí. Počínaje dnem 6. 6. 2017 již žalovaný č. 1) není oprávněn žalobkyni zastupovat. Dne 27. 11. 2018 jí však nebyla poskytnuta žádná alikvotní částka plynoucí z nájmů, nebyly jí předloženy žádné nájemní smlouvy uzavřené po dnu 6. 6. 2017, ačkoli zcela nepochybně alespoň jedna smlouva byla uzavřena a o opravách nemovitostí se žalobkyně dozvídá až po realizaci opravy. Vedle vyúčtování je také oprávněna ke kontrole správnosti vyúčtování tak, aby měla reálnou možnost se seznámit a řádně prostudovat či učinit kopie komplexního věcně a časově souvisejícího na sebe navazujícího souboru listin týkajícího se správy společné věci, v čemž jí nelze bránit. Žalobkyně požádala o vydání alikvotního podílu finančních prostředků vyplaceného ze zisku z nájemních smluv v roce 2018, když sdělila, že se domnívá, že její podíl na nemovitostech je neoprávněně užíván dalšími spoluvlastníky společně a nerozdílně. Současně sdělila, že vedle vyúčtování je jako spoluvlastník také oprávněna ke kontrole správnosti vyúčtování tak, aby měla reálnou možnost se seznámit a řádně prostudovat či učinit kopie komplexního věcně a časově souvisejícího na sebe navazujícího souboru listin týkajícího se správy společné věci. Tento dopis byl zaslán žalovanému č. 1) doporučeně dne 27. 11. 2018 a dostal se též do dispozice žalovaného č. 2), což žalovaný č. 2) potvrdil.

10. Z výslechu žalobkyně jako účastnice řízení bylo zjištěno, že po žalovaných požadovala předložení listin, ze kterých vyplývá vyúčtování předmětu spoluvlastnictví tak, že žádala o zaslání kopie listin. Žádala, aby jí tyto listiny byly půjčeny do účetnictví, aby si je mohla ofotit. V červnu roku 2017 byla ve firmě v [část obce] s [titul] [anonymizováno], a protože jí nebylo umožněno si ty listiny fotit na kopírce, tak si je [titul] [anonymizováno] fotil na [anonymizována dvě slova] to vše nafotil, a sice konkrétně nájemní smlouvy. Když se žalovaného č. 1) dotazovala ještě za trvání jejich manželství, jestli to přináší nějaký zisk, tak jí bylo řečeno, že nikoli. Přitom o tom, že zisk z nájmu je, se dozvěděla jednak z návrhu na rozvod a jednak z návrhu na svěření dítěte do péče, kdy soud sám obeslal finanční úřad, aby zjistil příjmy žalovaného č. 1). Z toho spisu se pak dozvěděla, jaké jsou příjmy z nájmu. Byly to však pouze příjmy očištěné od výdajů, takže o výdajích nevěděla vůbec nic a chtěla vědět, jaké tam byly výdaje, z jakého důvodu, proč se bral úvěr a podobně. Na jaře v roce 2017 žádala v dopisech o to, aby jí bylo zpřístupněno nahlédnout do účetnictví. Na to jí byla v dubnu 2017 dána výsledovka za rok 2016 a od té doby už nic. Ta výsledovka jí byla zaslána emailem. Dále už si nevzpomíná, zda ještě někdy poté žádala žalované opět o umožnění nahlédnout na listiny, ze kterých lze udělat vyúčtování. Byla sice nějaká emailová komunikace, ale podrobně si už nevzpomíná. Žalované žádala o to, aby jí umožnili přístup k listinám, z nichž lze udělat vyúčtování, pouze před podáním žaloby, avšak po podání žaloby už ne. Na odpověď, zda bylo žalobkyni ze strany žalovaných sděleno, že jí bude umožněn přístup, žalobkyně odpověděla:„ Až poté, co jsem je vyzvala, abych si mohla prohlédnout nemovitosti ve [anonymizováno], mi pan [celé jméno žalovaného] řekl, že mě tam pustí pan [příjmení] a pan [příjmení] mě tam pustil.“ Bylo to zřejmě v březnu roku 2021 tedy po podání žaloby. Pan [anonymizováno] prošel nemovitosti ve [anonymizováno] se žalobkyní a [anonymizována dvě slova], aby si žalobkyně udělala představu, jaké nemovitosti a v jakém stavu tam jsou. Na otázku, proč žalobkyně nežádala žalované o umožnění nahlédnutí do dalších listin za situace, kdy se domáhá žalobního nároku od roku 2017 až do vyhlášení rozsudku, žalobkyně odpověděla: Protože vždycky nastaly takový problémy, že mi bylo řečeno, že na to nemám nárok a pan [celé jméno žalovaného] říkal, že by mě musel pustit i do účetnictví svého, na což mu říkala, že jeho účetnictví nechce, ale že se jí jedná o účetnictví ohledně nemovitostí. Na otázku, zda od roku 2019 žalobkyně nedostala žádný dokument, který by se týkal nemovitých věcí, o který žádá předmětnou žalobou, žalobkyně odpověděla: Vždy jsem dostala takový nějaký nový dokument, kde jsem byla informována o tom, že se nemovitost pronajímá. Jiný movitý majetek, tak žádné informace jsem takovéhle nedostala. Na otázku, zda jí bylo umožněno nakládat nebo podílet se na rozhodování s nemovitými věcmi, žalobkyně odpověděla, že nikoli a to proto, že žalovaní tam měli fakticky tří čtvrtinový podíl. Žalobkyně užívá emailovou adresu [email]. V průběhu účastnického výslechu byla žalobkyně vyzvána právním zástupcem žalovaného č. 1), aby se vyjádřila k emailové korespondenci začínající emailovou zprávou z 10. 12. 2018, a sice k emailové zprávě žalovaného č. 2) zaslané mimo jiné na emailovou adresu [email], v níž je uvedeno [příjmení] [jméno], dej co nejrychleji případné připomínky, tj. do zítřka 11. 12. 2018, kde přílohou tohoto emailu byl zápis z jednání ohledně čištění odpadních vod z domku ze dne 26. 11. 2018. Žalobkyně na dotaz, zda a jak reagovala na tento email, odpověděla: Jaké připomínky můžu já mít k jednání, které se konalo beze mě. Proč se k něčemu takovému vůbec vyjadřovat. Žalobkyně se účastnila schůzky, která se konala dne 25. 4. 2017 v sídle [právnická osoba], kde jí bylo řečeno, jaké jsou prognózy, co vše by se mělo zrekonstruovat, opravovat a podobně. Pak jí byla poslána výsledovka za rok 2016. Ty prognózy se týkaly nemovitostí. Zápis z té schůzky prováděl žalovaný č. 2), který jí právě tento zápis a výsledovku za rok 2016 poté zaslal. Žalobkyně k tomu nemohla mít žádné výhrady z důvodu, že všechno rozhodnou a je jí sděleno, že prostě rozhodl majoritní podíl. Na této schůzce tedy bylo hovořeno o majetku a o tom, jak by ten majetek mohl být rozdělen. Podařilo se jí získat souhlas žalovaného č. 2), že se sejdou v červnu a že jí půjčí ofotit nájemní smlouvy. Skutečně tam potom s [anonymizována dvě slova] byli a ofotili si nájemní smlouvy, ovšem víc nemohli. Pokud jde o nájemní smlouvy, tak jí bylo vždy zasláno, že byla uzavřena nějaká nová smlouva, ale třeba až tři týdny poté, co nabyla účinnosti a co ji všichni řádně podepsali. Podpis žalobkyně tam byl naprosto nadbytečný. Na otázku, zda byla žalobkyně požádána o uzavření smlouvy na prodloužení nájmu týkajícího se jednoho bytu, žalobkyně odpověděla, že to už bylo podepsáno od všech tří. Takto podepsaná smlouva jí přišla emailem. Žalobkyni jsou tedy zasílány dokumenty, a sice nájemní smlouvy na byty a zřejmě i na [anonymizováno], ale vždy je jí to zasláno tak, že s tím všichni ostatní souhlasí a její podpis již skutečně není nutný. Pokud byl její podpis nutný, jako například u věcného břemene, takto podepsala. Na otázku, zda na schůzce na jaře 2017 byla probírána a též vysvětlována nákladová a mínusová část výsledků hospodaření ještě za roky 2015 a 2016, žalobkyně uvedla, že už si nevzpomíná. Na této schůzce žalobkyni nebylo umožněno nahlédnout do všech listin a všech dokumentů, do kterých nahlédnout chtěla. Nebylo jí umožněno nahlédnout do vůbec žádných dokumentů. Na otázku, aby vysvětlila rozpor, když původně odpověděla, že jí bylo umožněno nahlédnout na nájemní smlouvy, odpověděla, že to bylo v červnu 2017. Na schůzce z 25. 4. 2017 jí bylo umožněno podívat se jenom na výsledovku. Tato výsledovka jí byla předložena na této schůzce a pak jí ještě byla poslána emailem. Na otázku, jaké informace ještě žalobkyně žádala, ale nebyly jí poskytnuty, žalobkyně odpověděla, že žádala výdaje, ale ty jí poskytnuty nebyly. Chtěla vědět, jaké jsou výdaje, za co jsou, ale to se dozvěděla v podstatě jenom ze součtu z výsledovky. Součástí výsledovky sice byly také informace o výdajové stránce, ale nebylo tam už uvedeno za co. Neví proto, jestli se tam stavělo nebo jestli se rekonstruovalo nebo co se dělo. Také chtěla vidět faktury za výdaje.

11. Výslechem žalovaného č. 1) jakožto účastníka řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nevyžadovala konkrétně v době po roce 2017, aby jí bylo umožněno nahlédnutí do některých listin, které by mohly sloužit k vyúčtování hospodaření se společnými věcmi. Na schůzce v dubnu 2017 žalobkyně požadovala doklady, které se týkají hospodaření a správy toho společného majetku a smlouvy jí předloženy byly. Pak jí následně byly posílány všechny změny těch smluv. Pokud byla nějaká skutečná změna, takto dostala. Problém nastal, když potřebovali dělat čističku odpadních vod ve [anonymizováno]. Žalobkyně dostala k podpisu smlouvu, kterou však odmítla podepsat. Přístup ke všem listinám, ke kterým chtěla mít žalobkyně přístup, jí umožnili a předložili jí vždy všechny listiny, které předložit chtěla. Vše, co chtěla vidět, jí bylo umožněno. Žalobkyně nechtěla vidět konkrétní faktury. Konkrétní výdaje, na co který výdaj byl poskytnut, ji nezajímalo. Nepožadovala dopřesnit, na co byl který výdaj vynaložen. Na otázku, pokud by žalobkyně požadovala, aby jí bylo umožněno nahlédnout do všech podkladů, tzn., aby jí byl předložen komplexní soubor listin na sebe navazujících věcně i časově, týkajících se předmětu spoluvlastnictví, ze kterých by bylo možné provést vyúčtování hospodaření a nakládání se společnými nemovitostmi, zda by jí to bylo bývalo umožněno, žalovaný č. 1) odpověděl, že určitě ano, stejně jako jí bylo umožněno vše ostatní, co konkrétně chtěla. Nebylo jí ovšem umožněno, jak původně požadovala, aby si smlouvy v originálech odnesla a okopírovala, protože po špatné zkušenosti, kdy přišli o originál smlouvy, to odmítli. Jednalo se o stavbu té čističky odpadních vod, která byla vázána na povolení o nakládání s odpadními vodami na životní prostředí, a k tomu byl potřeba souhlas všech spolumajitelů. Podepsali to tedy všichni i včetně pana [příjmení], přes kterého jdou všechny odpadní vody. Součástí povolení byla smlouva, která byla podepsaná všemi stranami, jejíž originál dali žalobkyni, ale ona tu smlouvu sebrala a nepředala ji zpět. Pokud by se žalobkyně ať už v roce 2017 nebo kdykoli později chtěla podívat na jakoukoli listinu, z níž by bylo možno si udělat vyúčtování, tedy mít přehled o správě a hospodaření a nakládání se společnými věcmi, tak by jí to bylo umožněno. Bylo by jí umožněno, aby si ji pořádně prohlédla a prostudovala nebo si z toho pořídila kopie. Žalovaný č. 1) si však nevzpomněl, zda se tohoto někdy žalobkyně domáhala. Žalobkyni tedy byly vždy předávány všechny změny a rovněž pokud byly nějaké větší investiční záměry, tak byla informována o tom, že bude takováto investice, toto jí vždy bylo řečeno. Žalovaný č. 1) je i nadále ochoten umožnit žalobkyni přístup do všech podkladů, ze kterých si může udělat výsledek hospodaření, vyúčtování se společným majetkem. Na základě dopisu žalobkyni z 22. 5. 2017 byl udělán seznam plánových investic, z nichž jedna byla čistička [příjmení] [příjmení], která musela být provedena. Žalobkyně dostala smlouvu s firmou a to včetně rozpočtu a všeho. Od té doby žádné nové investice nebyly dělány, pouze byla údržba. Do roku 2016, 2017 probíhala přestavba [ulice], na to se bral úvěr a další velké významné rekonstrukce od té doby dělány nebyly. Pokud by byla dělaná nějaká větší investice jako například ta čistička v hodnotě asi 650 000 Kč, takto bylo žalobkyni do detailů předloženo. K dopisu žalobkyně z 27. 11. 2018 žalovaný č. 1) uvedl, že tento obdržel a pokud je v tomto dopise uvedeno, že jej žalobkyně vyzývá k tomu, aby jí byla umožněna kontrola účetnictví, vyúčtování, tak na dotaz, zda jí toto bylo umožněno, odpověděl, že nedala konkrétní požadavek, že by řekla, že chce vidět v konkrétní den účetnictví, že v konkrétní den přijde a podívá se na něco určitého. Tento dopis je obecný, ten dopis dostali, ale konkrétní požadavek, že by žalobkyně řekla, v určitém období přijdu, předložte mi doklady, tak nic takového se nestalo. Účetnictví je připraveno kdykoliv. Pokud by žalobkyně chtěla přijít, tak musí iniciativa vyplynout z její strany. Pokud by řekla, že například zítra nebo v určité době se chce přijít na něco konkrétního podívat, tak by jí to bez problému bylo umožněno. Konkrétní požadavek tam ale nebyl. Účetnictví vede ekonom, kterému se předávají účetní doklady. Výsledky ze sdružení se daní tak, že se rozdělují mezi žalovaného č. 1) a žalovaného č. 2) a tou polovinou pak vstupují do konkrétního daňového přiznání. Výsledek je tedy výnosem v daňovém přiznání. Tato daňová přiznání byla předkládána v soudním řízení ohledně stanovení péče o dceru žalobkyně a žalovaného č. 1).

12. Výslechem žalovaného č. 2) jako účastníka řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nikdy do detailů žalované nepožádala o to, aby předložili faktury [anonymizována dvě slova], faktury dodavatelské firmy na jakoukoli práci nebo něco podobného. Emaily vždy zněly tak, že chce předložit vyúčtování. Žalovaný č. 2) vždycky žalobkyni odpovídal s tím, že svou polovinu si obhájí, ale SJM žalobkyně a žalovaného č. 1) řešit nedokáže. Na schůzce v dubnu 2017 žalobkyně požadovala, aby mohla nahlédnout do určitých listin, je to uvedeno v zápisu z té schůzky, který byl žalobkyni přeposlán emailem. V tomto zápise je postihnuto vše, co se na té schůzce uskutečnilo, protože zápis dělal právě žalovaný č. 2). Žalovaný č. 2) si nepamatuje, zda žalobkyně na té schůzce na jaře 2017 chtěla vidět nějaké konkrétní listiny. Později po té schůzce si pak chtěla zkopírovat smlouvy. Na to jí bylo řečeno, že je to obrovský balík papírů a že jí to nikdo kopírovat nebude. Ona totiž nejprve požadovala opisy. Poté byl dohodnut termín, kdy si přišla listiny ofotit k nim do kanceláře. Přišla s [anonymizována dvě slova] a v ten den, kdy přišli, tak jim bylo umožněno si okopírovat vše, co chtěli. Byl to šanon smluv, který jim tam byl ponechán, aby si kopírovali. Nestalo se, že by žalobkyni bylo odmítnuto poskytnout jí přístup k některým požadovaným listinám. Teoreticky se to mělo stát, ovšem žalovaný č. 2) uvedl, že neví, co by to mělo být za dokument, který by měl být před žalobkyní ukrýván. Žalobkyně v žádném případě nechtěla vidět žádný konkrétní rozpis výdajů, v němž by bylo uvedeno, na co byl ten který investiční výdaj vynaložen. Žalobkyně rovněž nikdy nepožadovala předložit žádné faktury. Na ofocení listin ze šanonu se smlouvami případně dalšími dokumenty měla žalobkyně s [anonymizována dvě slova] dostatek času k tomu, aby si z nich pořídili kopie nebo opisy, nebyli ničím omezováni. Po schůzce na jaře 2017 již nikdy nedošlo k tomu, že by žalobkyně chtěla konkrétně poskytnout nějakou listinu nebo že by chtěla přijít, aby si nějaké další listiny mohla ofotit. Pouze nedávno se v jednom případě chtěla podívat do [anonymizováno], ale žádné listiny poskytnout nechtěla, ani nechtěla umožnit přístup k nějakým listinám nebo dokumentům. Kdyby chtěla mít přístup k nějaké listině, která by byla potřebná k tomu, aby mohla mít představu o vyúčtování nebo aby mohla mít informace o správě a nakládání se společnou věcí, tak by jí to bylo umožněno. Žalovaný č. 2) žalobkyni zasílal výsledovky za roky 2016 i 2017 a možná i za rok 2018 a 2019, na to si už však přesně nepamatoval. Žalobkyně sice svým dopisem deklarovala zájem o nahlížení do listin, ale nikdy nedošlo k tomu, aby se ozvala a řekla například, zítra přijdu, připravte mi to a to k nahlédnutí. Zápis ze schůzky z dubna 2017 byl rozeslán emailem všem účastníkům schůzky a mezitím pak narostly další informace, ale o tom také žalobkyni vyrozumívali emailem. Žalobkyně byla o všem informovaná, smlouvy jí byly posílány na mail anebo za ní byl dokonce správce osobně. Například žalobkyně byla informována o tom, že je potřeba jejího spolupodpisu a souhlasu v souvislosti s čistírnou odpadních vod [příjmení], s nájemní smlouvou respektive prodloužením nájmu bytu pana [příjmení] nebo nájemní smlouvou respektive prodloužení nájemního vztahu k nebytovým prostorám [anonymizováno] [ulice] a též nutností vyřešit věcné břemeno ve [anonymizováno] ohledně pana [příjmení], ale žalobkyně se k tomu postavila negativně, prostě nejednala, vůbec nereagovala. Nebo řekla například, zatím jsem nedostala od svého manžela žádné výsledky hospodaření, a proto nepodepíšu smlouvu. Také měla připomínku k tomu panu [příjmení] ohledně nájemní smlouvy, že je tam něco v rozporu s domovním řádem. Proč žalobkyně listiny, které dostávala do emailů, nepodepisovala, žalovaný č. 2) neví.

13. Z korespondence založené na č.l. 32-44 spisu bylo zjištěno, že emailem z 28. 4. 2017 zaslal žalovaný č. 2) žalobkyni mimo jiné zápis ze schůzky konané v kanceláři [příjmení] [jméno] [část obce a číslo] dne 25. 4. 2017 a výsledovky sdružení za roky 2015 a 2016 s tím, že v textu zprávy žalovaný č. 2) uvedl, že popsal, co bylo probráno na schůzce a připojuje dohodnuté dokumenty s tím, že [jméno] (žalovaný č. 1) vypracuje seznam nájemců a předá ho žalobkyni. Na předání smluv se s [jméno] nedohodli, fascikl smluv se mu kopírovat nechce. Ze zápisu ze schůzky z 25. 4. 2017 se podává, že předmětem schůzky byly informace ohledně stavu nemovitostí, provedených úprav či investic, nutných oprav, vztahu o využívání nemovitostí, nájemních smluv, dále stav hospodaření, příjmy a nezbytné výdaje na údržbu, správu a další, kdy byla probrána a vysvětlena nákladová a výnosová část výsledků hospodaření za roky 2015 a 2016 a dále bylo dohodnuto, že po rozvodu manželů [příjmení] bude svolána schůzka, na které bude dohodnut další postup a forma správy nemovitostí. Dále dopisem ze dne 24. 5. 2017 žalovaný sdělil právnímu zástupci žalobkyně k jeho předžalobní výzvě, že na schůzce dne 25. 4. 2017 byly žalobkyni poskytnuty informace o činnosti sdružení v požadovaném rozsahu, současně byly veškeré nájemní smlouvy na předmětné nemovitosti poskytnuty žalobkyni k nahlédnutí a k případnému pořízení výpisů. Požadavek na vydání nájemních smluv v jednom vyhotovení uložených v kanceláři spolumajitelů sdružení nelze splnit bez souhlasu všech spolumajitelů, je však možné informace z této složky ofotit, kopírovat nebo jinak získávat, to však pouze v kanceláři sdružení. Žalobkyni bylo na schůzce dne 25. 4. 2017 rovněž sděleno, že přístup do nemovitostí je možný po dohodě se správcem panem [příjmení]. K emailové žádosti žalobkyně ze dne 21. 11. 2017 zaslané oběma žalovaným sdělil dne 23. 11. 2017 žalovaný č. 2), že její žádost o přístup ke všem listinám týkajícím se jejího podílu na nemovitosti už obdržel několikrát a hodlá svolat schůzku spolumajitelů; je však potřeba, aby žalobkyně předložila argumenty, že„ sdružení“ musí fungovat podle nových právních předpisů a jinak. K žádosti žalobkyně z 30. 11. 2017, aby jí byla zaslána nájemní smlouva ze dne 28. 5. 2012, neboť z dodatku č. 1, který jí byl předložen k podpisu, není zřejmé, co by měla podepsat, zaslal žalovaný č. 2) téhož dne odpověď, v němž žalobkyni sdělil, že všechny nájemní smlouvy si v kanceláři kopírovala a dále poskytl další informace ohledně dotazovaného nájmu. Dále sdělil, že veškeré opravy a úpravy nemovitostí jsou v souladu s informací, kterou žalovaný č. 2) podával na společné schůzce dne 25. 4. 2017.

14. Dále byly provedeny k důkazu listiny založené ve spise zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (původně [spisová značka]), a sice daňové přiznání žalovaného č. 1) za rok 2016, přehled hlavní knihy – analytika – za období 1-12 2018 + výsledovka analyticky za rok 2018 [anonymizováno] [příjmení] a dále daňové přiznání žalovaného č. 1) za rok 2017. Z těchto listin jsou zřejmé jednak výsledky hospodaření [anonymizováno] [příjmení] za kalendářní období roku 2018 a dále daňový základ a způsob jeho stanovení ohledně daně z příjmů žalovaného č. 1) za roky 2016 a 2017.

15. Další důkazní návrhy nebyly provedeny z důvodu jejich nadbytečnosti, když důkaz výpisem z evidence České advokátní komory je nadbytečný, neboť skutečnost, že žalobkyně je advokátka, je soudu znám z úřední činnosti. Důkazy, jimiž měla být prokázána nevěrohodnost žalobkyně, byly nadbytečné za situace, kdy otázka věrohodnosti respektive nevěrohodnosti žalobkyně vyplývá z hodnocení důkazů již provedených a navržené výslechy právních zástupců žalobkyně a žalovaného č. 1) nebyly provedeny z důvodu, že uvedení zástupci již z povahy věci nemohou být vyslechnuti jako svědci, neboť se účastní řízení jako advokáti, respektive [anonymizována dvě slova] poté, co byl ze seznamu advokátů vyškrtnut, již jen jako obecný zmocněnec žalobkyně a tedy soud důkaz výslechem zástupců účastníků řízení nemohl připustit. Dále pak důkazní návrhy označené žalobkyní v jejím podání ze dne 22. 9. 2021 byly zamítnuty z důvodu, že pořízení výsledovky analyticky žalovaného č. 1) ve [anonymizováno] [příjmení] za roky 2017, 2018 a 2019 nejsou způsobilé prokázat tvrzení žalobkyně, že jí žalovaní neposkytli vyúčtování správy společných nemovitostí od roku 2016 dosud, respektive odmítli a odmítají je poskytnout a proto soud tyto výsledovky neopatřoval. Pokud jde o výslech svědka [jméno] [příjmení], účetního, ten byl zamítnut z důvodu, že výslech svědka nebyl navržen k prokázání tvrzení žalobkyně, že žalovaní jí neposkytli vyúčtování správy společných nemovitostí od roku 2016 dosud, respektive odmítli a odmítají je poskytnout, nýbrž k prokázání jiné skutečnosti, která pro posuzovanou věc nemá význam.

16. Na základě provedených důkazů, které byly soudem hodnoceny ve vzájemných souvislostech i jednotlivě a s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, soud učinil následující skutkové a právní závěry: Žalobkyně je spolu se žalovanými spoluvlastnicí nemovitostí specifikovaných ve výroku I. a to tak, že společně se žalovaným č. 1) je v režimu zaniklého SJM spoluvlastnicí ideálního podílu jedné poloviny na těchto nemovitostech a vlastníkem druhé ideální poloviny je žalovaný č. 2) se svojí manželkou. Z právní úpravy (zejména § 1118 o.z. a 1119 o.z.) vyplývá, že žalobkyně jako spoluvlastnice má právo na předložení listin týkajících se hospodaření se společnými nemovitostmi, z nichž je možno učinit závěr o správnosti vyúčtování správy společných nemovitostí. Žalobkyně však neprokázala své tvrzení, že takové listiny jí žalovaní odmítají zpřístupnit. Jediným důkazem k prokázání žalobního tvrzení byla účastnická výpověď žalobkyně, když z listin předložených žalobkyní nebylo zjištěno, že by jí žalovaní odmítali zpřístupnit potřebné dokumenty. Výpověď žalobkyně však soud hodnotí jako nepřesvědčivou a nevěrohodnou. Pokud žalobkyně uvedla, že žádala žalované o umožnění nahlédnutí na listiny ohledně vyúčtování správy před podáním žaloby, avšak poté už nežádala z důvodu, že jí bylo řečeno, že na to nemá nárok, tak toto je zcela nelogické a navíc žalobkyně nijak neprokázala, že jí bylo předložení listin odmítnuto či že jí bylo řečeno, že na to nemá nárok, tedy že bude odmítnuta, když takové tvrzení oba žalovaní jednoznačně popřeli, navíc žalobkyně neprokázala ani to, že žádala o poskytnutí konkrétních listin, či o setkání, resp. umožnění nahlédnout na listiny v konkrétním jím navrženém termínu. Odpověď žalobkyně, aby vysvětlila rozpor ve své výpovědi (kdy tvrdila na jedné straně, že se nemohla nikdy k ničemu vyjádřit, ale na druhé straně k předložené emailové korespondenci z 10. 12. 2018, založené na č.l. 114, v níž byla žádána o připomínky ve věci jednání ohledně čističky odpadních vod, uvedla, že neví, proč by se měla vyjadřovat k jednání, které se konalo bez ní), je zcela nelogická a nedostatečná. Rovněž vyjádření žalobkyně, že k výsledovce za rok 2016, kterou jí zaslal žalovaný č. 2) po schůzce v dubnu 2017, neměla žádné připomínky z toho důvodu, že ani žádné mít nemůže, když žalovaní mají majoritní podíl, je zcela nelogické, a především svědčí o její nevěrohodnosti, když v dopise z 27. 11. 2018 (datovaném potom, co žalobkyni byla dle jejího vlastního vyjádření předána výsledovka za rok 2016) žalobkyně žalované žádala mimo jiné o umožnění kontroly správnosti vyúčtování za rok 2016, a navíc u jednání dne 26. 8. 2021 výslovně uvedla (prostřednictvím svého zástupce), že pokud by jí byly předány výsledovky za roky 2017, 2018 a 2019, byla by se svým nárokem uspokojena. Konečně pak výpověď žalobkyně o tom, že chtěla vidět i podrobné výdaje, tj. nejenom souhrnné, tak jak byly uvedeny ve výsledovkách, ale třeba též faktury za opravy nebo investice, což jí žalovaní neumožnili, byla vyvrácena shodnými výpověďmi obou žalovaných. Kromě toho si žalobkyně sama protiřečí, neboť uvedla, že pokud by jí byly předloženy výsledovky za chybějící roky, tak by jí to stačilo a vzala by žalobu zpět, přitom však ve výsledovkách jsou právě jen celkové výdaje bez rozlišení, ačkoli žalobkyně tvrdila, že právě takové rozlišení požadovala. S ohledem na popsané skutečnosti soud žalobkyni neuvěřil. Naproti tomu žalovaným soud uvěřil a z jejich výpovědí vyšel, když účastnické výpovědi obou žalovaných jsou věrohodné, bez vnitřních rozporů, oba žalovaní vypovídají shodně a soud nemá žádné důvody pochybovat o jejich pravdivosti. Výpověďmi žalovaných byla zcela vyvrácena věrohodnost výpovědi žalobkyně. Žalobkyně svá tvrzení neprokázala ani po poučení podle § 118a o. s. ř. poskytnutého jí u jednání dne 14. 10. 2021, jemuž předcházela písemná výzva k předložení důkazů ze dne 8. 9. 2021. Žalobkyně ničím neprokázala, že jí žalovaní odmítli listiny poskytnout. Je třeba zdůraznit, že pokud žalobkyně v podání ze dne 22. 9. 2021 zopakovala, že jí žalovaní požadované informace neposkytují, neznamená to, že je odmítají poskytovat. A dále, pokud tvrdila, že jí žalovaní neposkytují (čili neumožňují) účast na správě, k tomu soud poznamenává, že účast na správě společné věci není předmětem tohoto řízení.

17. Bylo prokázáno, že žalovaní žalobkyni umožnili nahlédnout do všech listin tak, jak požadovala, respektive oba žalovaní deklarují ochotu umožnit jí přístup ke všem listinám, pokud by ještě žalobkyně požadovala nahlédnout do dalších listin, které dosud případně neviděla. Soud přitom nemá důvod žalovaným nevěřit. Žalovaní splnění své povinnosti žalobkyni neodpírají a jde pouze k tíži žalobkyně, že není ochotna si podklady pro vyúčtování opatřit způsobem, kterým jí to žalovaní umožňují, respektive jsou ochotni umožnit, když není důvod trvat na tom, aby jí žalovaní vše poskytovali písemně v jimi vyhotovených kopiích, neboť takovou povinnost jim zákon neukládá. Navíc porušování povinnosti ze strany žalovaných nelze dovozovat z toho, že žalovaní sami nevyvíjeli aktivitu k tomu, aby žalobkyně mohla do požadovaných listin či dokumentů nahlížet poté, co obdrželi dopis žalobkyně ze dne 22. 5. 2017 či dopis ze dne 27. 11. 2018, neboť v tomto dopise není stanoven žádný konkrétní termín, do kdy by žalobkyni měly být doklady zpřístupněny, ani žádný konkrétní požadavek ohledně termínu setkání, specifikace požadovaných listin (kromě nájemních smluv, k nim však blíže dále v odůvodnění) či podobně. V dopise ze dne 27. 11. 2018 žalobkyně pouze deklaruje své právo na to, aby obdržela vyúčtování správy společných nemovitostí a aby mohla správnost vyúčtování zkontrolovat, nic konkrétního však nepožaduje. Jediné listiny, o nichž žalobkyně v uvedeném dopise uvádí, že je neobdržela, jsou nájemní smlouvy uzavřené po dni 6. 6. 2017, ovšem v rámci své účastnické výpovědi u jednání dne 26. 8. 2021 sama žalobkyně uvedla, že nájemní smlouvy obdržela. Žalobkyně ani netvrdila, že žalované žádala o umožnění nahlédnout do konkrétních listin a že takové žádosti nebylo vyhověno; žalobkyní tvrzená okolnost, že nežádala proto, že jí bylo řečeno, že jí nebude vyhověno, na tom nemůže ničeho změnit ani v případě, kdyby byla prokázána. Vyjádření žalovaných, že po obdržení tohoto dopisu bylo na žalobkyni, aby vyvinula konkrétní aktivitu, například vyzvala žalované k setkání v konkrétním čase a místě, je tedy zcela logické a uvěřitelné. Ostatně pokud v několika případech žalobkyně skutečně požadovala konkrétní listiny či se domluvila se žalovanými na setkání v konkrétním čase, bylo jí ze strany žalovaných vyhověno, jak žalobkyně ani nepopírá. Nevyvinula-li tedy žalobkyně další konkrétní aktivitu, aby mohla nahlédnout do dalších listin, které jí případně nebyly dosud zpřístupněny, nelze z toho dovozovat, že by jí žalovaní odmítali takové listiny poskytnout k nahlédnutí. Z citované právní úpravy vyplývá, že součástí splnění povinnosti podat vyúčtování je také umožnění, aby se spoluvlastník seznámil s obsahem listin a záznamu týkajících se společné věci, tj. s podklady a doklady, o které se vyúčtování opírá. Nelze vyloučit postup, kdy povinnost podat vyúčtování bude splněna již předložením listiny a záznamů týkajících se společné věci. Právní úprava nestanoví formu vyúčtování, nakládání se společnou věcí. Úspěšně uplatnit právo podle § 1119 u soudu podmiňuje ústavně právní judikatura okolností, že je takové právo na vyúčtování rušeno nebo taková situace reálně hrozí (viz. nález Ústavního soudu II. ÚS 3137/09). Z uvedeného vyplývá, že pokud právo na seznámení se s vyúčtováním správy společných věcí není rušeno, nemůže mít žaloba podle § 1119 o. z. úspěch. Spoluvlastník spravující společnou věc ať už formálně či jen fakticky tím, že má relevantní listiny u sebe, splní povinnost předložit k vyúčtování doklady tehdy, pokud je předloží za podmínek umožňujících doklady řádně prostudovat, respektive pořídit si opisy či kopie. Spoluvlastník má právo na předložení komplexního věcně a časově souvisejícího na sebe navazujícího souboru listin týkajících se předmětu spoluvlastnictví. Žalovaní prokázali, že žalobkyni listiny, které požadovala, předložili, respektive umožnili jí, aby se s nimi seznámila a pokud se s některými listinami dosud neseznámila, deklarovali, že jí seznámení se s takovými listinami umožní na základě její konkrétní žádosti, která však dosud učiněna nebyla.

18. Ze shora uvedeného vyplývá, že žaloba je nedůvodná, a proto musela být zamítnuta.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaní byli ve sporu plně procesně úspěšní a proto mají právo na náhradu svých nákladů řízení.

20. Náklady řízení žalovaného 1) jsou tvořeny odměnou advokáta za právní zastoupení ve výši 12 000 Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí věci, písemné podání ze dne 14. 1. 2020 a ze dne 26. 8. 2021, a účast u ústních jednání konaných ve dnech 12. 3. 2020, 4. 2. 2021, 26. 8. 2021 a 14. 10. 2021, přičemž délka jednání konaného dne 26. 8. 2021 přesáhla dvě hodiny, proto je za účast u tohoto jednání přiznána odměna za dva úkony právní služby) se sazbou po 1 500 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 8 úkonů právní služby ve výši 8 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení žalovaného 1) činí 17 424 Kč Tyto náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému 1) v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného 1).

21. Náklady řízení žalovaného 2) jsou tvořeny odměnou advokáta za právní zastoupení ve výši 10 500 Kč za 7 úkonů právní služby (převzetí věci, písemné podání ze dne 14. 1. 2020, a účast u ústních jednání konaných ve dnech 12. 3. 2020, 4. 2. 2021, 26. 8. 2021 a 14. 10. 2021, přičemž délka jednání konaného dne 26. 8. 2021 přesáhla dvě hodiny, proto je za účast u tohoto jednání přiznána odměna za dva úkony právní služby) se sazbou po 1 500 Kč za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby ve výši 7 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení žalovaného 2) činí 15 246 Kč Tyto náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému 2) v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného 2).

22. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že při výpočtu tarifní hodnoty nepoužil ustanovení § 9 odst. 3 písm. e) advokátního tarifu (jak navrhoval žalovaný 1), ale postupoval při výpočtu podle ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu, neboť v řízení se jednalo pouze o vydání věcí (respektive vydání vyúčtování hospodaření s nemovitými věcmi) a v důsledku se tak spor netýkal přímo nájmu nebytových prostor, staveb a pozemků, což by pro užití § 9 odst. 3 písm. e) muselo být splněno.