9 C 30/2020-237

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zajistit zveřejnění v obecním periodiku Zpravodaj [územní celek], a to v sekci informace z radnice, omluvu ve znění:„ [územní celek] se omlouvá [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], v němž bude omluva zveřejněna na webových stránkách žalované, a to v nejbližším vydání periodika následujícím po právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zajistit zveřejnění v obecním periodiku Zpravodaj [územní celek], a to v sekci informace z radnice, omluvu ve znění:„ [územní celek] se omlouvá [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], v němž bude taková omluva zveřejněna na webových stránkách žalované, a to v nejbližším vydání periodika následujícím po právní moci rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 61 596 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 23. 3. 2020 domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve formě omluvy za nemajetkovou újmu, jež mu vznikla nesprávným úředním postupem ze strany žalované, který spočíval v opakovaném porušení právních norem upravujících postup žalované, jakožto povinného subjektu, pro poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen„ InfZ“). Domáhal se, aby žalovaná zajistila zveřejnění omluvy v obecním periodiku Zpravodaj [územní celek] ve znění uvedeném ve výroku I. Žalobce tvrdil, že je spolu se svoji manželkou [jméno] [příjmení] vlastníkem pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], jenž sousedící s čističkou odpadních vod [obec] (dále jen„ ČOV“), a rovněž se na tomto pozemku nachází vyústní objekt ČOV, jímž je přečištěná odpadní voda odváděna do [anonymizováno] potoka. Žalobce a jeho manželka jsou rovněž vlastníky rodinného domu [adresa], který se nachází rovněž v blízkosti ČOV. Dne 11. 6. 2018 podal žalobce žádost o poskytnutí informace týkající se provozu ČOV, zejména složení přečištěné odpadní vody vypouštěné z ČOV do [anonymizováno] potoka a stavu elektroinstalace v ČOV. Žalovaná dne 25. 6. 2018 poskytla žalobci část požadovaných informací, dále mu předložila dokumentaci, o níž žalobce nežádal, a prodloužila lhůtu pro poskytnutí informací o 10 dnů. Dále žalovaná reagovala dne 4. 7. 2018 neformálním informováním o neposkytnutí požadovaných informací (protokolů o akreditovaném odběru vzorků) na základě předpokladu, že se na ně nevztahuje působnost zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť se jedná o informace poskytované soukromými laboratořemi. Dne 9. 7. 2018 podal žalobce proti uvedenému postupu žalované stížnost dle § 16a InfZ. Spisový materiál byl žalovanou předložen nadřízenému orgánu (Krajský úřad [územní celek], dále jen„ KÚ“) až dne 31. 7. 2018 na základě výzvy, tedy po lhůtě k tomu stanovené v § 16a odst. 5 InfZ. O stížnosti rozhodl KÚ, který dne 3. 8. 2018 vydal rozhodnutí, jímž žádosti vyhověl a přikázal žalované poskytnout žalobci požadované informace. Následně dne 15. 8. 2018 žalovaná zaslala žalobci oznámení, že požadované informace budou žalobci zaslány prostřednictvím poštovních služeb. Dne 20. 8. 2018 žalobce převzal doporučenou zásilku, jejímž obsahem byly dokumenty, o jejichž poskytnutí žalobce nežádal a dále část požadovaných informací. Žalovaná však opět nevyhověla žádosti v plném rozsahu. Proti popsanému postupu žalované podal žalobce dne 22. 8. 2018 stížnost dle § 16a InfZ, když o této stížnosti rozhodl nadřízený orgán – KÚ, který stížnosti opět vyhověl a přikázal žalované žádosti vyhovět, případně částečně zamítnout, jestliže požadovanými informacemi nedisponuje. Žalovaná v návaznosti na výše uvedené žádost částečně odmítla (rozhodnutím ze dne 1. 10. 2018), proti čemuž podal žalobce odvolání dne 13. 10. 2018, avšak spisový materiál byl KÚ předložen až na jeho výzvu dne 8. 11. 2018 KÚ svým rozhodnutím ze dne 23. 11. 2018, sp. zn. SZ_089749/ 2018 KUSK/15, č. j. 154890/2018/KUSK napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalované poskytnout žalobci zbývající informace, tedy informace o stavu elektroinstalace ČOV. Protože tak žalovaná neučinila, žalobce podal k KÚ podnět k vydání opatření proti nečinnosti dle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění. KÚ vydal dne 9. 1. 2019 opatření proti nečinnosti (sp. zn. SZ_089749/ 2018, č. j. 004541/2019/KÚ), kterým uložil žalované povinnost poskytnout požadované informace. Žalovaná byla povinna poskytnout požadované informace do 11. 12. 2018, nicméně v rozporu s touto svou povinností je poskytla až dne 28. 1. 2019. Požadované informace pak žalobce obdržel až po znovu podané stížnosti, a to dne 26. 3. 2019. Žalovaná se tak dopustila opakovaného nesprávného úředního postupu spočívajícího v : (1) porušení povinnosti provést úkon v zákonné lhůtě, a to celkem 4x, což v součtu činilo celkem 94 dní; a (2) porušení povinnosti vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle § 15 InfZ, a to 2x. Žalobce dále doplnil, že žalovaná měla požadované informace – (1) protokoly o akreditovaném odběru vzorků vody vypouštěné z ČOV (2) protokoly o akreditovaném rozboru této vody a (3) informace o stavu elektroinstalace – po celou dobu k dispozici, tedy jejich převážnou část, a byla tudíž povinna je žalobci poskytnout, což ostatně potvrdil ve svém posledním zrušujícím rozhodnutí též KÚ.

2. V průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, že předmětnou stavbu [adresa], která je součástí pozemku st.p. [číslo] pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec], nabyl žalobce a jeho manželka do společného jmění manželů ve stavu hrubé stavby se zakonzervovanou přístavbou; záměrem žalobce bylo dům dostavět. Na pozemku náležejícímu k rodinnému domu se nachází sloup elektrického vedení, na němž je umístěna přípojková skříň SPP, ve zděném plotě vedle vjezdové branky k rodinnému domu pak žalobce objevil elektrický rozvaděč s neoznačeným elektroměrem. Žalobce měl za to, že se jedná o elektroměr náležející k zakoupenému rodinnému domu, nicméně posléze se dozvěděl, že z tohoto rozvaděče je napájena ČOV [obec] ve vzdálenosti cca 80 m od rodinného domu; v době koupě domu byl samotný dům od elektřiny odpojen. Přes pozemek parc. [číslo] k. ú. [obec] prochází koryto [anonymizováno] potoka, do něhož (na pozemku žalobce a jeho manželky) jsou vypouštěny odpadní vody z ČOV [obec]. Z tohoto důvodu je žalobce, případně jeho manželka [jméno] [příjmení] účastníkem správních řízení týkající se provozu ČOV – např. řízení o prodloužení povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV do [anonymizováno] potoka, kde [jméno] [příjmení] podávala odvolání s odkazem na dlouhodobé porušování podmínek prodlužování povolení žalovanou, čemuž odvolací orgán přisvědčil. Žalobce požadoval informace týkající se stavu elektroinstalace ČOV [obec], a to s cílem zjistit stav připojení mezi ČOV a rozvaděčem v plotě rodinného domu na pozemku žalobce. Skutečnost, že se jedná o elektroměr sloužící pro ČOV [obec], se žalobce dozvěděl až dne 18. 10. 2017 z dopisu společnosti [právnická osoba] Dále žalobce od žalované zjistil (ve sdělení ze dne 9. 1. 2018 č. j. 0049/18/OU), že souhlas s umístěním elektroměru do rozvaděče byl dán ústně předchozím vlastníkem rodinného domu. Žalobce následně nahlédl do správního spisu pro stavební a kolaudační řízení stavby ČOV [obec] z roku 2001, kde z části projektové dokumentace (označené jako C-1) zjistil, že dle této dokumentace měl být elektroměr umístěn ve zděném sloupku v oplocení ČOV. Z výchozí revizní zprávy ze dne 30. 12. 1999 pak zjistil, že v době realizace napájení ČOV [obec] byla tato napájena kabelem z rozvaděče v plotu žalobce a podstatné součásti elektrické přípojky (přípojková skříň SPP a rozvaděč měření) se nacházejí na pozemku žalobce, přičemž tento stav trval ještě ke dni 9. 1. 2018. Pro účely získání informace o způsobu napájení ČOV podal žalobce dne 11. 6. 2018 předmětnou žádost o poskytnutí informací dle InfZ, která nebyla řádně a včas vyřízena. Následně žalobce zjistil, že došlo bez jeho vědomí k odplombování rozvaděče v plotě rodinného domu a byl z něj odmontován elektroměr pro ČOV [obec], avšak ostatní součásti elektroměrného zařízení (zejména přívodní kabel) v rozvodné skříni zůstaly, což bylo nebezpečné pro žalobce a jeho rodinu a mohlo též vzbudit podezření z neoprávněného zásahu žalobce do vlastního odběrného zařízení. Tuto skutečnost oznámil ČEZ, která potvrdila, že elektroměr pro ČOV [obec] byl bez vědomí ČEZ přemístěn, a dále sdělila, že došlo k odpojení přívodního kabelu pro ČOV v pojistkové skříni. Protože žalobce neměl žádné informace o tom, zda a jakým způsobem došlo k odpojení kabelu spojujícího rozvaděč v plotě rodinného domu s ČOV i na jeho druhém konci, jakož ani o tom, zda neměl uvedený kabel následně sloužit v rámci plánované intenzifikace ČOV jako záložní zdroj připojení, chtěl tyto informace získat právě ze zprávy o revizi elektroinstalace ČOV. Tuto zprávu obdržel dne 26. 3. 2019, datovaná byla ke dni 22. 4. 2017, avšak z jejího obsahu bylo zřejmé, že třetí a čtvrtá strana je kopií zprávy z roku 2007. Ačkoliv zpráva z roku 2017 uváděla, že elektroinstalace ČOV je bez zjevných závad, revizní zpráva z roku 2019 (ze dne 29. 4. 2019) uváděla, že ČOV není schopna bezpečného provozu. Žalobce tak fakticky od žalované požadované informace neobdržel, což vedlo k podání žádosti o prodloužení rozhodnutí stavebního úřadu povolující stavební úpravy rodinného domu žalobce a jeho manželky, neboť bez těchto informací nemohl posunout plot, v němž se nacházel předmětný rozvaděč, což znemožňovalo přístup těžké stavební techniky až na pozemek žalobce. Pokud jde o žádost o informace týkající se obsahu vypouštěných vod z ČOV do [anonymizováno] potoka, žalobce žádal protokoly o odběrech a rozborech vzorků za roky 2016 a 2017, z nichž zjistil, že při zkoušce dne 7. 9. 2017 a dne 12. 12. 2016 nebyly plněny emisní limity stanovené v povolení pro provoz ČOV ze dne 10. 4. 2006 č. j. 100/45798/2005. To ostatně potvrdilo též Sdělení České inspekce životního prostředí ze dne 17. 6. 2020 o průběhu kontroly na ČOV [obec], a dále rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 20. 2. 2020, č. j. 166578/2019/KUSK, z něhož vyplývá, že ČOV [obec] nemá nainstalovánu potřebnou technologii na srážení fosforu, jak předpokládá nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Poskytnuté informace tedy žalobce vedly k aktivní účasti na správních řízeních týkajících se ČOV [obec], aby bylo dosaženo postupu žalované v souladu se zákonem a aby byla žalovaná motivována k adekvátním úpravám stávající ČOV. Informace požadované dle InfZ týkající se odpadních vod obdržel žalobce přibližně 2 měsíce od podání žádosti. Žalobce odmítl, že by se dopouštěl šikanózního výkonu práva, když požadované informace směřovaly jednak ke zjištění právního titulu, na jehož základě došlo k umístění elektroměru a elektrické přípojky pro ČOV na pozemek žalobce, a dále informace týkající se kvality vypouštěných odpadních vod pak k revizi vhodnosti technologie navrhovaného projektu intenzifikace ČOV [obec]. V roce 2018 podal jen tři žádosti, nepožadoval dokumenty, které by bylo třeba složitě dohledávat. V prvním případě mu bylo rychle odpovězeno (formálně nesprávným způsobem). V druhém případě žalobce požadoval pouhé dva dokumenty, nicméně tyto nebyla žalovaná schopna ve lhůtě dohledat, byť tyto dokumenty dle platných předpisů musely existovat a žalovaná je musela mít k dispozici. Třetí žádostí byla žádost, která je předmětem tohoto řízení.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že si je vědoma svého postupu pro vyřizování žádosti žalobce, nicméně nároky a požadavky žalobce uplatněné v žalobě neuznává a požadovaná kompenzace není odpovídající, jelikož jednání žalované nedosahovalo takové intenzity, aby zde musela být ze strany žalované zveřejňována omluva v tištěné formě zpravodaje. Žalobci žádná újma v souvislosti s nesprávným úředním postupem nevznikla. Žalovaná poukázala na to, že žalobce je též vlastníkem pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], na němž se nachází výústní objekt ČOV. Pozemek žalobce získal ve výběrovém řízení v rámci prodeje konkurzní podstaty Státního statku [obec], tohoto řízení se účastnila i žalovaná. Následně v srpnu 2015 se žalobce obrátil na obec s žádosti o provedení směny pozemků, přičemž od okamžiku, kdy žalobce zjistil, že na pozemku se nachází výústní objekt ČOV, tak činí veškeré kroky směřující k tomu, aby žalovaná navrhovanou směnu provedla. Žalobce ve svém návrhu na směnu ze dne 23. 7. 2018 informoval žalovanou, že podle způsobu výměny budou zastaveny některé nebo všechny v návrhu vyjmenované kauzy týkající se vztahu mezi žalobcem a žalovanou (žaloba na majetkové vypořádání výústního objektu ČOV na pozemku parc. [číslo] žaloba na chyby (ne) kolaudace ČOV, sběr podkladů pro kontrolu ČIŽP a BOZP provozu ČOV, správní žaloba proti prodloužení povolení k vypouštění vod do vod povrchových pro ČOV, předžalobní výzva na neoprávněné obohacení – elektroměr ČOV na cizím pozemku, správní žaloba proti územnímu rozhodnutí na intenzifikaci ČOV, zastavení přezkumu vyvedení majetku z konkurzní podstaty st. Statku [obec], a to ohledně pozemků [číslo], [číslo] a pozemku [číslo]). Žalobce účelově propojuje žádost, jejíž řešení je předmětem tohoto řízení, s elektroměrem ČOV, byť spolu nijak nesouvisí. Žalovaná dále uvedla, že ze strany žalobce se jedná o šikanózní jednání, kdy žalobce podal 14 žádostí, kterými chtěl docílit jediného záměru, a to směny pozemků. Pokud jde o žalobcem namítané zveřejnění informací o řízení, žalovaná podotýká, že je veřejným subjektem a jako taková musí informace zveřejňovat.

4. Při jednání dne 15. 12. 2020 žalobce navrhl změnu žaloby, kterou se domáhal, aby omluva v původním znění byla zveřejněna nejen v periodiku Zpravodaj [územní celek], ale aby byla žalovaná též povinna zveřejnit toto periodikum na webových stránkách žalované, a to v nejbližším vydání periodika následujícím po právní moci rozsudku. Usnesením vyhlášeným za přítomnosti obou účastníků při jednání dne 15. 12. 2020 soud tuto změnu žaloby připustil.

5. Rozsudkem ze dne 8. 4. 2021, č. j. 9 C 30/2020-143 byla žaloba zamítnuta. Soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně vzniku nemajetkové újmy. Tento rozsudek však byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, č. j. 19 Co 203/2021-177, zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém rozhodnutí soudu prvního stupně vytkl, že při svém rozhodnutí opomenul závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, podle nějž se v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích v řízení uplatní vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy. Je případně na žalované, pokud činí vznik újmy sporným, aby prokázala, že taková újma nevznikla. Odvolací soud dále soudu prvního stupně uložil, aby se věnoval otázce, zda je forma navrhovaného zadostiučinění přiměřená. Zejména pak odvolací soud poukázal na to, že není přípustné, aby teprve veřejnou omluvou vešla nemajetková újma způsobená žalobci ve známost. Soud prvního stupně se proto má zabývat též tím, zda žalobcem tvrzená nemajetková újma je obecně známa. Tímto právním názorem je soud v dalším rozhodování vázán (§ 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen„ o. s. ř.“).

6. Odvolací soud při jednání dne 25.11.2021 poučil žalobce k doplnění tvrzení, z jakého důvodu požaduje zveřejnění omluvy jako v místním periodiku, tak i na webových stránkách obce, jak je uvedeno v žalobním petitu. Žalobce po tomto poučení doplnil svá tvrzení, že tak činí jednak z důvodu nevyhovění žádosti po extrémně dlouhou dobu, jakož i to, že je ve veřejnosti obecně známo, že vztahy mezi účastníky jsou vážně narušeny a že mezi nimi probíhají spory. Rovněž v zápisech ze zasedání zastupitelstva se objevují informace týkajících se těchto sporných vztahů účastníků. V průběhu řízení pak ještě žalobce doplnil svá tvrzení (podání žalobce ze dne 8.4.2022), že žalovaná žalobce za podávání jeho žádostí dle InfZ veřejně kritizovala, což vyplývá ze zápisů ze zasedání zastupitelstva ze dne 27.6.2018. Sama žalovaná učinila konfliktní stav mezi účastníky veřejně známým, když v zápise z jednání zastupitelstva ze dne 18.10.2017 bylo uvedeno, že zastupitelé byly starostou informováni o sporu s žalobcem (označen jako Ing. [celé jméno žalobce]), který zpochybňuje souhlas s výústním objektem ČOV na jeho pozemku. Na základě stížnosti podané žalobce k Úřadu pro ochranu osobních údajů byla sice provedena anonymizace osobních údajů v zápise zveřejněném na webových stránkách obce, nicméně identita žalobce zde byla explicitně označena minimálně od 18.10.2017 do 10.7.2018. V dalších dvou zápisech z jednání zastupitelstva (ze dne 21.2.2018 a 27.6.2018) byl sice žalobce označen jako„ pan [příjmení]“, nicméně protože odkazovaly na zápis z 18.10.2017, nebyla pochybnost, o koho se jedná. Rovněž v zápise zastupitelstva žalované ze dne 27.6.2018 byla uvedena informace, že se stále opakovaně řeší žádosti„ pana [příjmení]“ o poskytnutí informací dle InfZ včetně informací, které„ jsou v držení odpovědné osoby pana [příjmení]“ Tím žalovaná informovala veřejnost přímo o průběhu vyřizování předmětné žádosti dle InfZ, přičemž toto veřejné sdělení bylo součástí kritiky žalobce. Dále pak v srpnu 2018 v [anonymizováno] zpravodaji ([číslo] 15) žalovaná upozornila na spory účastníků; žalobce byl sice označen jako„ sousední vlastník pozemku“, nicméně vzhledem k uvedené souvislosti, že se jednalo o ČOV, nebylo pochybnosti o identitě žalobce. Žalovaná rovněž na svých webových stránkách zveřejnila rozsudek vydaný zdejším soudem ze dne 8.4.2021 č.j. 9C 30/2020-143; byla sice provedena anonymizace identifikačních údajů žalobce, avšak v rozsudku bylo ponecháno parcelní číslo pozemku žalobce, z něhož bylo možné identitu žalobce snadno zjistit. Celkově žalovaná při vyřizování předmětné žádosti postupovala neprofesionálně, opakovaně porušovala příslušní procesní normy, ačkoliv jí byl tento postup nadřízeným orgánem vytýkán jako nezákonný. Žalobce dále doplnil, ve vztahu k elektrické přípojce nacházející se v plotu na pozemku, jehož je žalobce spoluvlastníkem, že žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k jejímu odstranění (2.11.2021, 9.12.2021), avšak k odstranění dosud nedošlo.

7. Pokud jde o skutková zjištění, má soud z listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce se svou manželkou [jméno] [příjmení] jsou vlastníky nemovitostí, a to pozemku parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba budova s číslem opisným [anonymizováno], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, oba pozemky se nacházejí v [katastrální uzemí], [územní celek]. Na pozemku parc.č. st. [anonymizováno] se nachází zděný plot, ve kterém se nachází rozvodná skříň, v níž je umístěno v současné době odpojené elektroměrné zařízení ČOV a elektroměrné zařízení žalobce, které je funkční. S pozemkem parc. [číslo] ostatní plocha, sousedí pozemek žalované, na kterém se nachází předmětná ČOV [obec]. Dne 11. 6. 2018 podal žalobce žádost žalované o poskytnutí informací, a to o protokoly o akreditovaném odběru vzorků vody vypouštěné ČOV, protokoly o akreditovaném rozboru této vody a informace o stavu elektroinstalace v ČOV. Žalovaná tuto žádost nevyřídila ve lhůtě k tomu stanovené, když nejprve dne 4.7.2018 sdělila (s odkazem na stanovisko Ing. [jméno] [příjmení]), že tyto informace nemůže poskytnout, aniž však vydala příslušné rozhodnutí o odmítnutí žádosti, což bylo žalované vytknuto rozhodnutím KÚ ze dne 3.8.2018 č.j. 099959/2018/KUSK, který rozhodoval o podané stížnosti žalobcem. Ani sdělením ze dne 15.8.2018 žalovaná řádně nevyřídila žádost žalobce podanou dne 11.6.2018, což opět konstatoval KÚ ve svém rozhodnutí ze dne 18.9.2018 č.j. 115617/2018/KUSK, neboť žalovaná neposkytla všechny údaje, aniž rozhodla o částečném odmítnutí žádosti. Rozhodnutí o částečném odmítnutí poskytnutí informace dle InfZ vydané [stát. instituce] ze dne 1.10.2018 č.j. 01584/18/OU, pokud jde o dosud nedodané protokoly o akreditovaném odběru a rozboru vzorků vody z odtoku vyústěního objektu ČOV, bylo k podanému odvolání žalobce rozhodnutím KÚ ze dne 23.11.2018 č.j. 154890/2018/KUSK zrušeno a vráceno k novému projednání. Žalovaná žádost vyřídila až poté, co bylo k podnět žalobce KÚ přijato opatření proti nečinnosti (rozhodnutí ze dne 9.1.2019 č.j. 004541/2019/KUSK), kterým bylo uloženo žalované poskytnout požadované informace ve lhůtě 15ti dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Požadované informace tak byly poskytnuty dne 24.1.2019, respektive k podané stížnosti ještě doplněny sdělením ze dne 26.3.2019, v němž byla část žádosti (protokoly o údržbě a kontrole za roky 2016 2018) odmítnuta. Navíc žalovaná opakovaně nedodržela lhůtu k předložení spisového materiálu k vyřízení stížnosti/odvolání žalobce, o čemž svědčí výzva KÚ ze dne 24.7.2018 (č.j. 098604/2018/KUSK, jakož i výzva ze dne 31.10.2018 č.j. 143530/2018/KUSK). Žalobce na základě své žádosti obdržel zprávu o revizi elektrického zařízení ČOV [obec] provedenou dne 22.4.2017, vyhotovenou revizním technikem [jméno] [příjmení], informace podané [jméno] [příjmení] ze dne 22.1.2019 týkající se elektroinstalace v ČOV a dále protokoly o akreditovaném odběru a rozboru odpadní vody na odtoku z ČOV za roky 2016 a 2017 Tyto skutkové závěry zdejšího soudu jako soudu prvého stupně uvedené již v původním zrušeném rozsudku ze dne 8.4.2021 č.j. 9C 30/2020-143 byly aprobovány rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 25.11.2021 č.j. 19 Co 203/2021-177, a tudíž soud pro stručnost tyto skutkové závěry uvedl souhrnně; podrobně jsou jednotlivé důkazy rozepsány pod body 6-15, 20-24 prvního, zrušeného, rozsudku zdejšího soudu.

8. Dále se soud učinil následující skutková zjištění:

9. Ze žádosti o prokázání shody vlastníků s průběhem hranice pozemku dle GP ze dne 23. 4. 2017 vyplývá, že žalobce požádal žalovanou o vydání listiny prokazující shodu vlastníka pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] s průběhem hranice vzhledem k pozemku parc. [číslo] v témže k. ú., a to jako nutné přílohy ke geometrickému plánu pro zápis zpřesnění průběhu hranic mezi těmito pozemky do katastru nemovitostí.

10. Ze žádosti o informaci dle InfZ, ze dne 4. 9. 2017 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí inventarizačních zápisů – soupisu nemovitého majetku žalované za roky 2015 a 2016 (soupis budov, staveb, pozemků, věcných břemen).

11. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 17. 10. 2017 soud zjistil, že žalobce žalovanou požádal o poskytnutí fotokopie dopisu určeného Pozemkovému fondu ČR. Šlo o dopis z let 1998 -1999, který se měl týkat souhlasu žalované s umístěním výústního objektu ČOV. Dále požádal o fotokopii odpovědi Pozemkového fondu na tuto žádost, fotokopie stránek podacího deníku příslušného roku (tak, aby bylo zřejmé, kdy byla žádost odeslána a kdy byla odpověď přijata) a fotokopii zápisu o provedení archivní prohlídky pro příslušný rok pro případ, že by uvedené písemnosti již byly skartovány.

12. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 7. 1. 2018 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o kopii dokumentů, na základě kterých bylo umístěno měřicí zařízení (elektroměr) pro ČOV, a dále kopie všech dokumentů, které zavazují vlastníka objektu na adrese [ulice a číslo] i všechny jeho budoucí právní nástupce k povinnosti strpět umístění tohoto elektroměru ve svém rozvaděči v plotové zdi a stanovují jim povinnost zajistit odpovídající náhradní umístění elektroměru ČOV na svém pozemku v případě rekonstrukce.

13. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 23. 5. 2018 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí všech dokumentů, ze kterých jednoznačně vyplývá, že všechny průtokoměry instalované na ČOV pracuje a až do současnosti kontinuálně, správně, řádně v tolerancích a parametrech stanovených jejich výrobcem, a dále o zaslání provozního řádu ČOV. Ze sdělení žalované z 1. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná informovala žalobce, že se lhůta pro vyřízení této žádosti prodlužuje o 10 dnů, neboť požadované informace je třeba dohledat v archivu obce. Žádost je dále konzultována s technickým dozorem. Ze sdělení žalované z 7. 6. 2018 soud zjistil, že na žalovaná na tuto žádost ze dne 23.5.2018 žalobci sdělila, že servis průtokoměru a opravy čidla na nové lince ČOV byly provedeny v květnu a červu roku 2015. Údaje o servisu na staré lince se nepodařilo dohledat. Ke sdělení je přiložena průvodka faktury za servis průtokoměru a opravy čidla na ČOV.

14. Ze žádosti o informaci dle InfZze dne 2. 10. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] (manželka žalobce) požádala žalovanou o protokoly o akreditovaném odběru vzorků vody za přítoku ČOV a na odtoku z výústního objektu ČOV za období od ledna do září 2018, protokoly o akreditovaném rozboru vzorků vody na přítoku ČOV a na odtoku z výústního objektu ČOV, kopii celého provozního deníku ČOV za rok 2017 a kopii poslední platné revize elektrozařízení ČOV. Dále požádala o odpovědi na několik konkrétních otázek týkajících se obnovy kanalizace v žalované.

15. Ze žádosti žalobce o souhlas s pořízením fotokopie projektové dokumentace ČOV ze dne 28. 1. 2019 soud zjistil, že dne 15. 2. 2019 se mělo konat ústní jednání týkající se intenzifikace ČOV. Dne 28. 1. 2019 měl žalobce navštívit příslušný odbor životního prostředí, kde mu však bylo znemožněno pořídit si fotokopii stavební dokumentace pro chybějící souhlas stavebníka (žalované). O tento souhlas proto žádal touto cestou.

16. Ze žádosti žalobce o stanovisko žalované ze dne 22. 5. 2019 soud zjistil, že žalobce požádal o stanovisko k záměru odběru vody ponorným čerpadlem za účelem zavlažování památného stromu. Z urgence ze dne 3. 7. 2019 soud zjistil, že tuto žádost žalobce téhož dne urgoval. Z reakce žalované na tuto žádost ze dne 10. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaná souhlasila s žalobcovým záměrem za tam uvedených podmínek.

17. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 31. 5. 2019 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí fotokopií oponentních posudků na projekt intenzifikace ČOV.

18. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 17. 6. 2019 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí kopie revizní zprávy nebo zpráv za rok 2019 tykajících se revize elektrického zařízení ČOV.

19. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 20. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o zaslání kopií všech revizních zpráv vypracovaných od června 2019 týkajících se revize elektrických zařízení ČOV, kopie dopisu z oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj, kde byla žalované uložena peněžitá sankce, a kopie odporu žalované proti této sankci.

20. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí kopie dokumentů, kterým žalovaná oznámila vodoprávnímu úřadu splnění povinnosti zrealizovat trvalé a průběžné měření vypouštěných odpadních vod na odtoku z ČOV do recipientu [anonymizováno] potoka zařízením, jehož správnost musí být ověřena, dále o kopii dokumentů osvědčujících instalaci tohoto zařízení a o ověření správnosti měření tohoto zařízení, a dále o kopii smlouvy, faktury, dokladu o zaplacení nebo jiného podobného dokumentu, z nějž lze zjistit, o jaké měřicí zařízení se jedná a kdy bylo zakoupeno.

21. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 14. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí kopie závěru kontroly oblastního inspektorátu práce s rozhodnutí o pokutě za stav ČOV, o poskytnutí kopie dokumentů o úhradě této pokuty a o poskytnutí seznamu osob zodpovědných za provoz ČOV od 1. 1. 2019 do 14. 5. 2020.

22. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí platného provozního řádu ČOV, kopií protokolů o přezkoušení měřicích zařízení průtoku odpadních vod a o poskytnutí jména a příjmení osoby odpovědné za provoz ČOV od 1. 1. 2019 do 15. 6. 2020.

23. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 24. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí kopie dokumentů, kterým žalovaná oznámila vodoprávnímu úřadu splnění povinnosti zrealizovat trvalé a průběžné měření vypouštěných odpadních vod na odtoku z ČOV do recipientu [anonymizováno] potoka zařízením, jehož správnost musí být ověřena, dále o poskytnutí kopie dokumentů osvědčujících instalaci tohoto zařízení a o ověření správnosti měření tohoto zařízení, a dále o poskytnutí kopie smlouvy, faktury, dokladu o zaplacení nebo jiného dokumentu, kterým lze doložit, o jaké měřicí zařízení se jedná, kdy, od koho a za kolik bylo zaplaceno, a dále o poskytnutí kopie posouzení stavu ČOV.

24. Ze žádosti o informaci dle InfZ ze dne 4. 10. 2020 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí kopie dokumentů, které obsahují jakoukoliv informaci o tom, dokdy bude mít ČOV nainstalovanou technologii na srážení fosforu či že ČOV již má nainstalovanou technologii na srážení fosforu, a dále o poskytnutí kopie dokumentů, které obsahují jakoukoliv informaci o tom, že ČOV bude schopna již trvale a průběžně splňovat požadovanou hodnotu zbytkového znečištění fosforem ve vypouštěných odpadních vodách.

25. Z výroční zprávy o činnosti žalované v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. za rok 2017 soud zjistil, že za tento rok žalovaná obdržela 13 žádostí o poskytnutí informace. Z výroční zprávy o činnosti žalované v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. za rok 2018 soud zjistil, že za tento rok žalovaná obdržela 11 žádostí. Bylo podáno jedno odvolání a tři stížnosti – dvě pro poskytnutí neúplné informace a jedna pro nedodržení termínu. Z výroční zprávy o činnosti žalované v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. za rok 2019 soud zjistil, že žalovaná obdržela 12 žádostí. Byly podány dvě stížnosti pro poskytnutí neúplné informace.

26. Z e-mailu zaslaného žalobcem místostarostovi žalované dne 23. 7. 2018 soud zjistil, že žalobce řešil se žalovanou směnu pozemků. V případě směny pozemků přislíbil zastavit vyjmenované kauzy (žaloba na nemajetkové vypořádání výústního objektu ČOV, žaloba na chyby kolaudace ČOV, sběr podkladů pro kontrolu ČIŽP a BOZP provou ČOV, správní žaloba proti prodloužení povolení k vypouštění vod do vod povrchových pro ČOV, předžalobní výzva na neoprávněné obohacení – elektroměr ČOV na cizím pozemku, správní žaloba proti územnímu rozhodnutí na intezifikaci ČOV, zastavení přezkumu vyvedení majetku z konkurzní podstaty Státního statku [obec]).

27. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované ze dne 18. 10. 2017, [číslo] 2017, soud zjistil, že starosta žalované v průběhu zasedání zastupitelstva (bod 9d) informoval, že žalovaná má spor se žalobcem (označen jako„ Ing. [celé jméno žalobce]“), a to ohledně souhlasu s výústním objektem ČOV na jeho pozemku. Starosta vyjádřil názor, že by obec případný spor vyhrála, následně„ uvedl zastupitelům detailní informace“.

28. Ze stížnosti na nedodržování jednacího řádu zastupitelstva ze dne 16. 2. 2018 soud zjistil, že žalobce zjistil, že v zápise z jednání zastupitelstva ze dne 18. 10. 2017 není anonymizováno jeho jméno. Dále zpochybnil postup žalované, kdy zápis ze zasedání zastupitelstva nebyl zveřejněn v souladu s jednacím řádem do 10 dnů od zasedání.

29. Z odpovědi starosty žalované na tuto stížnost soud zjistil, že k tomu, že jméno žalobce nebylo anonymizováno, došlo opomenutím, nikoliv úmyslně. Již byla sjednána náprava.

30. Z oznámení o poručení zákona na ochranu osobních údajů ze dne 1. 6. 2018 soud zjistil, že žalobce informoval Úřad pro ochranu osobních údajů, že v zápise z jednání zastupitelstva z 18. 10. 2017 nebylo anonymizováno jméno žalobce. Dne 26. 2. 2018 měl žalobce obdržet vyjádření starosty žalované, že již byla zjednána náprava, nicméně na webové stránce žalované je stále zápis zveřejněn v původním znění.

31. Z odpovědi Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 10. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k neprodlenému provedení nápravy, neboť zveřejněním osobních údajů prostřednictvím zápisu ze zasedání zastupitelstva dochází ke zpracování osobních údajů nad rámec účelu, k němuž má být zápis vyhotoven.

32. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované ze dne 21. 2. 2018 ([číslo] 2018) soud zjistil, že zastupitelé byli informováni, že žalobce (v zápise označen jako„ pan [příjmení]“) podal stížnost, z jakého důvodu obec nedodržuje jednací řád zastupitelstva. Dále bylo sděleno stanovisko k této stížnosti.

33. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované z 23. 2. 2022, [číslo] soud zjistil, že starosta informoval zastupitelstvo, že žalobce a jeho manželka (uvedeni jako„ [anonymizováno] a pí [anonymizováno]“) požádali žalovanou, aby se zdržela vypouštění odpadní vody z ČOV na pozemek ve vlastnictví žalobců. Pozemek je v zápise označen parcelním číslem.

34. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované z 27. 6. 2018, [číslo] 2018, soud zjistil, že místostarosta žalované informoval zastupitelstvo o tom, že žalovaná„ stále opakovaně“ řeší žádosti žalobce (označen jako„ [anonymizováno]“) o poskytnutí informací. Některé z požadovaných informací jsou uloženy v archivu mimo území [obec], některé jsou v držení odpovědné osoby. Zpracování žádosti je proto časově náročné. Žalobci dle sdělení místostarosty bylo odesláno 12 dokumentů, žalobce požaduje dalších [číslo], přičemž se vyhledávají již dokumenty z let 1986 -1994. Dále navrhl vyvolat jednání se žalobcem a jeho manželkou v úzkém kruhu zastupitelů, kteří budou mít čas, kde budou předneseny požadavky žalobce a žalované a bude dohodnuto finální řešení směny pozemků.

35. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva žalované z 1. 6. 2022, [číslo] soud zjistil, že starosta informoval zastupitelstvo, že 30. 3. 2020 podal žalobce (označen jako„ K. V.“) žalobu na zastavení vypouštění emisí z ČOV do potoka, který leží na jeho pozemku. Žalovaná vyhrála před soudem prvního i druhého stupně, žalobce je povinen nahradit náklady soudního řízení.

36. Z printscreenů webových stránek žalované ze dne 29. 3. 2022 soud zjistil, že ode dne 9. 7. 2021 je na webových stránkách žalované k dispozici rozsudek Okresního soudu Praha-východ č. j. 9 C 30/2020-143, a to v anonymizované podobě; v rozsudku je začerněno jméno a další osobní údaje žalobce, není však začerněno číslo pozemku žalobce.

37. Z [anonymizováno] zpravodaje, měsíc srpen 2018, soud zjistil, že v úvodním slovu místostarosty byli občané žalované informováni, že po několika měsících sporů s vlastníkem sousedních pozemků žalovaná získala územní souhlas na rekonstrukci ČOV. V článku Z jednání zastupitelstva obce je uvedeno, že probíhala jednání s vlastníkem pozemku přilehlého k ČOV. Zastupitelstvo žalované odmítlo žalobcem navrhovanou směnu pozemků, kterou podmiňoval zastavení jím podaných žalob na žalovanou týkajících se ČOV.

38. Z printscreenů webových stránek žalované soud zjistil, že zápisy ze zasedání zastupitelstva a [anonymizováno] zpravodaj jsou zveřejňovány na webových stránkách žalované.

39. Z Provozního řádu ČOV [obec] z října 2008 soud zjistil následující: Po čtyřech letech provozu má být zajištěno vyčištění a kalibrace indukčních průtokoměrů u výrobce. Co se týče odborných kontrol, budou prováděny odběry a rozbory kontrolních vzorků odpadních vod v četnosti a za podmínek stanovených vodoprávním rozhodnutím. Jednou za dva roky bude provedena revize elektrozařízení.

40. Z Provozního řádu ČOV [obec] ze srpna 2016 soud zjistil následující: Po čtyřech letech provozu má být zajištěno vyčištění a kalibrace indukčních průtokoměrů u výrobce. Co se týče odborných kontrol, budou prováděny odběry a rozbory kontrolních vzorků odpadních vod v četnosti a za podmínek stanovených vodoprávním rozhodnutím. Jednou za dva roky bude provedena revize elektrozařízení. Do provozního deníku se zaznamenávají provedená měření (stav průtokoměru, stav elektroměru, koncentrace aktivovaného kalu v aktivačních nádržích, spotřeba koagulantu, množství odvodněného nebo odvezeného přebytečného kalu), zjištěné poruchy a mimořádné provozní stavy, pokyny technologa pro obsluhu a záznamy o provedené údržbě a provedených opravách.

41. Z žádosti o zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 21. 9. 2019 adresované žalované žalobcem spolu s potvrzením o dodání do datové schránky ze dne 21. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, když pouhé konstatování porušení práva, jako forma zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy žalobci nepovažuje za dostačující, proto požaduje formu veřejné omluvy [územní celek] v obecním tisku„ [anonymizováno] zpravodaj“, a to v nejbližším čísle ve znění:„ [územní celek] se omlouvá [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], za nezákonné průtahy, trvající dále než osm měsíců, v řízení o jeho žádosti o informaci dle zákona č. 106/1999 Sb.“.

42. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzvy ze dne 13. 3. 2020 spolu s potvrzením datové zprávy do datové schránky bylo zjištěno, že před podáním žaloby žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmou dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a to zveřejněním omluvy obsahující konstatování porušení práva v obecním tisku provozovaným [anonymizováno] [obec] – [anonymizováno] zpravodaj, a to v nejbližším čísle, když žalované byla poskytnuta lhůta 7 dnů od doručení výzvy.

43. Ze sdělení zástupce žalobců žalované ze dne 2. 4. 2020 soud zjistil, že tímto zástupce žalobců reagoval na domněnku starosty žalované, že žalobci jsou motivováni snahou dohodnout se na směně pozemků. Žalobci však považují otázku směny pozemků za vyřízenou, neboť s ní žalovaná nesouhlasí. Žalobci proto řízení povedou bez ohledu na to, zda k případné směně pozemků dojde. Z doručenky z datové schránky soud zjistil, že sdělení bylo žalované zasláno dne 3. 4. 2020.

44. Z výše uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce podal v roce 2017 žalované dvě žádosti podle InfZ a jednu žádost mimo režim tohoto zákona, dále v roce 2018 podal celkem tři žádosti dle InfZ, v roce 2019 celkem tři žádosti dle InfZ a dvě žádosti mimo režim tohoto zákona a v roce 2020 celkem pět žádost dle InfZ. V roce 2018 podala manželka žalobce jednu žádost dle InfZ. Obsah žádostí je podrobně popsán shora pod body 9-24 Tyto žádosti se týkaly zejména ČOV, a to kvality vypouštěných vod, kvality zařízení ČOV či sankcí, které byly žalované s ohledem na provoz ČOV uloženy. Jedinou žádostí, která se ČOV netýkala, byla žádost o sdělení stanoviska žalované k záměru žalobce zavlažovat památný strom nalézající se na území žalované (žádost ze dne 22.5.2019). Soud má dále z výročních zpráv žalované za prokázané, že žalovaná v roce 2017 obdržela 13 žádostí dle InfZ, v roce 2018 celkem 11 žádostí, v roce 2019 celkem 12 žádostí.

45. Dále má soud za prokázané, že žalovaná informovala veřejnost o probíhajících sporech se žalobcem. K průběžnému informování docházelo zejména na zasedání zastupitelstva, a to ve dnech 18. 10. 2017, 21. 2. 2018, 23. 2. 2022, 27. 6. 2018, 1. 6. 2022. V zápise o jednání zastupitelstva ze dne 18. 10. 2017 je žalobce označen akademickým titulem a neanonymizovaným příjmením, přičemž soud má též za prokázané, že zápis ze zasedání zastupitelstva byl volně přístupný na webových stránkách žalované, kde byly všechny zápisy z jednání zastupitelstva zveřejňovány. V ostatních zápisech je již jméno žalobce anonymizováno, uváděn je pouze jako„ [anonymizováno]“,„ pan [příjmení]“,„ [anonymizováno]“, je nicméně uváděno buď číslo parcelní pozemku ve vlastnictví žalobce (jméno žalobce tak bylo přímo dohledatelné), nebo fakt, že jde o majitele pozemku sousedícího s ČOV. Soud má dále za prokázané, že žalovaná na svých webových stránkách zveřejnila anynomizované znění rozsudku rozsudek Okresního soudu Praha-východ č. j. 9 C 30/2020-143. V rozsudku jsou sice začerněny osobní údaje žalobce (a jeho manželky), není v něm však začerněno parcelní číslo pozemku žalobce. Z textu odůvodnění je pak patrno, že jde právě o pozemek žalobce. O sporech se žalobce žalovaná informovala též prostřednictvím [anonymizováno] zpravodaje, konkrétně v měsíci srpnu 2018.

46. Soud ve věci provedl další důkazy, a to zprávy o revizi elektrického zařízení v ČOV [obec] ze dne 22. 4. 2017 včetně dodatků o kontrole Oblastním inspektorátem práce pro [územní celek] ze dne 28.4.2019; protokoly o zkoušce kvality vody měřené u výpustě ČOV [obec] ze dne 12. 12. 2016, 20.12.2016, 7.9.2017; provozní sledování ČOV [obec] za rok 2016; zprávu o revizi elektrického zařízení ze dne 30. 12. 1999; komunikace mezi [právnická osoba] a žalobcem ze dne 18.10.2017 a ze dne 22.10.2018 týkající se umístění elektroměrového rozvaděče v plotě na pozemku žalobce a jeho manželky; sdělení [územní celek] adresované žalobci ze dne 9.1.2018 týkající se totožného elektroměrového zařízení; fotodokumentace zachycující umístění předmětného elektroměrového zařízení v plotu; dále rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30.5.2019 týkající se povolení změny stavby rodinného domu [adresa] ve vlastnictví žalobce a jeho manželky; projektové dokumentace [obec] ČOV spolu s protokolem sepsaným vodoprávním úřadem ze dne 27.3.2001; rozhodnutí [stát. instituce] na [příjmení] – [příjmení] [jméno] ze dbe 10.4.2006 týkající se povolení vodního díla – intenzifikace a rozšíření obecní ČOV [obec]; oznámení žalobce adresované [stát. instituce] – [příjmení] [jméno] o rozporu mezi projektovou dokumentací a skutečným stavem u ČOV [obec] ze dne 20.2.2018, odůvodnění odvolání manželky žalobce ze dne 13.7.2018 proti rozhodnutí [stát. instituce] – [příjmení] [jméno] o povolení intenzifikace a rozšíření obecní ČOV [obec]; rozhodnutí [stát. instituce] – [příjmení] [jméno] ze dne 20.5.2019 s výzvou žalobci k doplnění žádosti o povolení odběru povrchové vody z [anonymizováno] potoka; námitky žalobce podané do řízení o vydání povolení k vodnímu dílu – intenzifikace ČOV [obec] ze dne 13.9.2019; rozhodnutí [stát. instituce] – [příjmení] [jméno] ze dne 21.10.2019 týkající se zastavení řízení o žádosti žalobce a jeho manželky k prodloužení povolení k vypouštění odpadních vod z čistírny odpadních vod [obec] do [anonymizováno] potoka a rozhodnutí Krajského úřadu pro [územní celek] ze dne 20.2.2020, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno; rozhodnutí [stát. instituce] – [příjmení] [jméno] v této věci ze dne 6.4.2020, kterým byla zamítnuta žádost žalované na vypouštění odpadních vod do [anonymizováno] potoka z obecní intenzifikované ČOV [obec]; vyjádření ČIŽP ze dne 17.6.2020 o provedené kontrole ČOV [obec]; odvolaní žalobce proti rozhodnutí [stát. instituce] – [příjmení] [jméno] ze dne 15.12.2020 týkající se povolení k vypouštění odpadních vod ČOV do [anonymizováno] potoka; a účastnický výslech žalobce. Všechny tyto důkazy (popsané v původním rozsudku pod body 16.-36) byly provedeny k prokázání tvrzení žalobce o újmě, která mu v důsledku řádného nevyřízení předmětné žádosti dle InfZ vznikla. S ohledem na závazný právní názor vyslovený odvolacím soudem ve zrušujícím rozsudku, dle něhož je v takovém případě vznik újmy presumován, již byly tyto důkazy nadbytečné a soud z nich žádná skutková zjištění nevyvozoval.

47. Soud zamítl doplnění dokazování výslechem manželky žalobce, neboť byl navrhován k prokázání vzniku újmy na straně žalobce, která je však presumována, a tudíž již je tento výslech nadbytečný. Stejně tak soud neprováděl důkazy navržené žalobcem týkající se komunikace účastníků ohledně odstranění elektrické přípojky v rozvodné skříni umístěné v plotě žalobce, neboť tvrzení, že žalovaná i přes výzvu tuto přípojku neodstranila, není pro posouzení předmětného nároku uplatněného v tomto řízení rozhodné.

48. Podle § 2 InfZ jsou povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Zákon se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

49. Dle § 13 odst. 1 InfZ žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

50. Dle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ povinný subjekt žádost posoudí a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

51. Dle § 15 odst. 1 InfZ pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen "rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

52. Podle § 19 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy a) nezákonným rozhodnutím, b) nesprávným úředním postupem.

53. Podle § 22 OdpŠk, územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

54. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

55. Podanou žalobou se žalobce domáhal odškodnění nemajetkové újmy, která mu vznikla v důsledku toho, že v zákonné lhůtě stanovené InfZ nebyla opakovaně vyřízena jeho žádost o poskytnutí informace podaná dne 11.6.2018. Obsahem žádosti bylo poskytnutí protokolů o akreditovaném odběru vzorků vody vypouštěné z ČOV za rok 2016 a 2017, protokolů o akreditovaném rozboru této vody a informace o stavu elektroinstalace v ČOV, tedy provozní deník ČOV s uvedením – změřených skutečných odběrů proudu připojených strojů a nové nastavení nadproudových ochran, změření izolačních odporů, kontrola stavu uzemnění, poslední protokol o provedené revizi celého elektrozařízení ČOV včetně spotřebičů a pohyblivým příkonem – 2016, 2017 a 2018.

56. Soud v původním rozsudku uzavřel, že je dána pasivní legitimace žalované, neboť vyřizování žádosti dle InfZ týkající se majetku obce (v tomto případě ČOV [obec]) je vyřizování v samostatné působnosti obce v souladu s ustanovením § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, a tudíž za porušení povinnosti odpovídá obec jako územně samosprávný celek dle § 19 a násl. OdpŠk.

57. Předpokladem vzniku odpovědnosti územního samosprávného celku za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je buď nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, vznik škody, případně nemajetkové újmy, a příčinná souvislost mezi vydáním nezákonné rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody (nemajetkové újmy); srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11. Jedná se tedy o objektivní odpovědnost bez možnosti liberace.

58. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup žalované v tom, že žalovaná nevyřídila žádost dle InfZ podanou dne 11.6.2018 v zákonné lhůtě, kdy tuto povinnost porušila 4x, a dále že nevydala rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ač tak učinit měla. Soud v tomto postupu žalované spatřuje nesprávný úřední postup územního samosprávného celku. V souladu s § 22 odst. 1 OdpŠk se za nesprávný úřední postup považuje též povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žádostí dle InfZ požádal dne 11.6.2018 o poskytnutí informací; tuto žádost byla žalovaná povinna vyřídit ve lhůtě 15 dnů od podání žádosti, a to buď tím, že požadované informace poskytne anebo že žádost odmítne (§ 14 odst. 5 písm. d) a § 15 odst. 1 InfZ). Žalovaná však tuto lhůtu nesplnila, když v prodloužené lhůtě dne 4.7.2018 sdělila, že informace neposkytne, aniž o tom vydala rozhodnutí; následně v zákonné sedmidenní lhůtě dle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ nebyl nadřízenému orgánu předán spisový materiál pro vyřízení žádosti (jak potvrzuje výzva KÚ ze dne 24.7.2018) a rovněž dle § 16 odst. 2 InfZ nebyl zákonné lhůtě 15 dnů předložen spisový materiál KÚ k rozhodnutí o odvolání (jak prokazuje výzva KÚ ze dne 31.10.2018). Nadřízený orgán žalované opakovaně zrušil rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti dle InfZ; poté, co bylo posledním rozhodnutí KÚ ze dne 23.11.2018 žalované uloženo poskytnutí požadovaných informací týkající se pravidelných kontrol a údržby ČOV za roky 2016 2018, žalovaná tyto informace neposkytla, respektive byla ve vztahu k žalobci nečinná, což potvrdil KÚ ve svém rozhodnutí ze dne 9.1.2019 č.j. 004541/2019/KUSK, kterým k podnětu žalobce jako opatření proti nečinnosti. Je tedy zřejmé, že žalovaná porušila svoji povinnost, když při vyřizování žádosti dle InfZ nedodržela lhůty v tomto zákoně stanovené, když žádost byla řádně vyřízena až 26.3.2019, což je nesprávným úředním postupem ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 OdpŠk (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.6.1999 sp. zn. 2 Cdon 804/96 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.1998 sp. zn. 2 Cdon 607/97).

59. Žalovaná se dopustila nesprávného úředního postupu v řízení podle InfZ. Předmětem tohoto řízení je právo na informace, které je zajištěno čl. 17 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Již z tohoto důvodu jde o právo, které je pro každého jednotlivce zásadního významu a z tohoto pohledu je třeba na řízení dle InfZ nahlížet. Obecně tak průtahy v takovémto řízení vedou k úzkosti, nejistotě a duševnímu stresu v očekávání výsledku řízení. Uplatní se proto (vyvratitelná) domněnka, že průtahy v tomto druhu řízení vedou ke vzniku nemajetkové újmy, neboť jen tak lze zajistit účinnou ochranu tohoto ústavně zaručeného práva (viz nález Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20). Jak bylo uvedeno výše, jde o domněnku toliko vyvratitelnou. Bylo na žalované, aby, pokud popírá vznik újmy, navrhla důkazy k prokázání tohoto tvrzení. Soud žalovanou o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání tvrzení, že žalobci újma nevznikla, poučil při jednání dne 28.6.2022 včetně poučení o následcích, tedy neunesení důkazního břemene. Žalovaná po daném poučení uvedla, že žalobce předmětnou žádostí dle InfZ chtěl dosáhnout směny pozemků mezi ním a žalovanou, o čemž svědčí e-mail ze dne 23.7.2018. Obsahem tohoto e-mailu byla nabídka žalobce na výměnu pozemku parc. [číslo] (ve vlastnictví žalobce) za pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalované, případně za jeho část. Při uskutečnění této směny žalobce přislíbil zastavit všechny nebo některé probíhající správní řízení či jiné„ kauzy“. Toto však samo o sobě nemůže vést k závěru, že žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu žalované nevznikla (nemajetková) újma projevující se v porušení objektivního práva žalobce jako poškozeného vyplývajícímu ze InfZ, jakož i způsobené duševní útrapy v důsledku délky celého správního řízení (viz Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, komentář k § 31a, dostupný na www.beck-online.cz). Navíc, ve vyjmenovaných kauzách, které žalobce přislíbil zastavit, není řízení zahájené podanou předmětnou žádostí dle InfZ ani jiné řízení týkající se žádosti dle InfZ zmíněno. Rovněž tak, pokud žalovaná namítala, že požadované informace žalobce nepotřeboval, neboť plot, kde je umístěno též elektroměrné zařízení ČOV [obec] v rozvodné skříni žalobce, lze ubourat a rozšířit vjezd, aniž by se to jakkoliv dotklo předmětné rozvodné skříně, není tímto vznik újmy na straně žalobce vyvrácen. Soud v tomto směru (na rozdíl od původního rozsudku, který byl odvolacím soudem zrušen) vychází právě ze shora citovaného nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, dle něhož se újma vztahuje právě k porušení ústavně zaručeného práva na informace a dále právě k úzkosti a nejistoty z výsledku řízení. Skutečnost, že žalobce mohl realizovat úpravy plotu bez ohledu na vyřízení předmětné žádosti dle InfZ, tak nevyvrací vznik újmy žalobce, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ČR, a to už jenom tím, že byly požadovány informace vztahující se (byť zprostředkovaně) nejen k údajům o elektroinstalaci v ČOV [obec], ale též k informacím o kvalitě vody vypouštěné z ČOV [obec]. Žalovaná tak neunesla důkazní břemeno, že žalobci újma nevznikla.

60. Žalovaná dále namítala, že žalobce shora uvedenou žádostí, jakož i ostatními žádostmi dle InfZ, své právo na informace pouze zneužíval. Pokud by tomu tak bylo, žalobce by nemohl být se svou žalobou úspěšný, neboť zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění, dále jen „o. z.“). Otázce šikanózního výkonu práva na informace dle InfZ se věnoval např. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 12. 3. 2015, č. j. 2 As 24/2015-52. V dané věci Nejvyšší správní soud shledal jednání stěžovatele v celém jeho kontextu jako zneužití práva. Stěžovatel podával mnoho žádostí podle InfZ, které byly velmi komplikované a vyžadovaly podrobné a komplexní odpovědi, které však stěžovatele nikdy neuspokojily, mnohdy spíše z formální než obsahové stránky, a byly jen spouštěčem dalších sporů v rámci správního i následného soudního řízení. Obsahově byly žádosti podávány účelově, stěžovatel na jejich vyřízení neměl žádný zájem. Působily tak obstrukčně a žalovanou obec zcela paralyzovaly. Sám stěžovatel se vyjádřil tak, že bojuje za absolutní vítězství nad žalovanou obcí a že jeho hlavní motivací je řešení soukromého sporu, v němž figuruje starosta žalované obce. Obecně tak lze říci, že jako šikanózní výkon práva lze v tomto případě posoudit podávání žádostí dle InfZ, na jejichž výsledku žadatel nemá žádný zájem (zároveň je však nutno přihlédnout k tomu, že výkon tohoto práva slouží též k veřejné kontrole, nelze tak brát v úvahu jen zájem čistě osobní), jsou podávány ve větším množství, žadatel požaduje sdělení informací, které jsou obtížně dohledatelné, příp. žadatel sděluje formální požadavky, jejichž jediným zřejmým cílem je povinnému subjektu ztížit vyřízení žádosti. Vzhledem k tomu, že jde o výkon práva, jež je jednotlivci přiznáno na ústavní úrovni, musí být jakékoliv výjimky z výkonu tohoto práva brány restriktivně.

61. K takovým mimořádným okolnostem, které by odůvodňovaly závěr, že žalobce svého práva toliko zneužíval, v projednávané věci dány nejsou. V řízení bylo prokázáno, že žalobce podal v roce 2017 celkem 3 žádosti (2 z toho v režimu InfZ), v roce 2018 celkem 3 žádosti v režimu InfZ (a jednu podala jeho manželka), v roce 2019 pak celkem 3 žádosti v režimu InfZ a 2 žádosti mimo tento režim a v roce 2020 celkem 5 žádostí dle InfZ. Pokud jde o obsah žádostí, v převážné většině se týkaly ČOV, která je umístěna na pozemku žalobce a jeho manželky. Je tedy zjevné, že ani rozsah těchto žádostí, ani jejich obsah nenaplňuje intenzitu, kterou by bylo možno považovat za šikanózní výkon práva, jak jej vysvětluje shora citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, č. j. 2 As 24/2015-52. Žalobce do okamžiku podání předmětné žádosti dle InfZ podal 4 jiné žádosti, týkaly se z převážné většiny ČOV, začasté byly vyžadovány kopie konkrétních listin. Nelze tak hovořit o snaze zahltit žalovanou neúčelnými dotazy, na jejichž odpovědi nemá žadatel žádný zájem, neboť jsou to dotazy do jisté míry i pochopitelné, neboť se týkají objektu, který je umístěn na pozemku žalobce a jeho manželky, případně jeho fungování. Jejich obsah tak směřuje ke kontrole žalované jako povinného subjektu, pokud jde o provozování ČOV, což nepochybně naplňuje smysl InfZ. Žalovaná dále tvrdila, že žalobce zneužil institut žádosti dle InfZ, aby dosáhl směny pozemků, jak formuloval ve svém e-mailu ze dne 23.7.2018, nebo-li skutečným záměrem nebylo poskytnutí informací, ale vyvinutí tlaku na žalovanou k realizaci žalobcem požadované směny. Jak již soud uvedl shora, z e-mailu nevyplývá, že by žalobce podmiňoval jakékoliv ukončení správního řízení týkají se vyřizování předmětné žádosti dle InfZ právě směnou pozemků. Je zřejmé, že žalobce zahájil či je účastníkem celé řady řízení týkající se ČOV, zejména pokud jde o její intenzifikaci, následně podával žádosti dle InfZ k získání dokumentů týkajících se ČOV, nicméně jejich četnost a obsah nikterak nesvědčí o vyvíjení tlaku na žalovanou, aby (raději) přistoupila na požadovanou směnu pozemků.

62. Protože v řízení bylo prokázáno, že se žalovaná dopustila při vyřizování žádosti žalobce dle InfZ ze dne 11.6.2018 nesprávného úředního postupu, žalovaná nevyvrátila, že žalobci vznikla újmu, je dána odpovědnost žalované za vzniklou nemajetkovou újmu, jejíž náhrady se žalobce domáhá (v souladu s § 10 a § 31a OdpŠk), tedy omluvy ve Zpravodaji [územní celek] (včetně jeho elektronické podoby) v jím požadované sekci a ve znění uvedeném ve výroku I. Žalobcem navrhovanou formou omluvy, tedy jím navrhovaným textem a způsobem uveřejnění, je soud vázán (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3850/2014, zveřejněný pod R 37/2015); v případě, že by žalobcem požadovanou formu omluvy soud shledal za nepřiměřenou, bylo by na místě žalobu zamítnout.

63. Při posuzování přiměřenosti zvolené formy náhrady nemajetkové újmy vyšel soud z obecných kritérií uvedených v § 31a OdpŠk, tedy k celkové délce řízení, jeho složitosti, k tomu, zda žalobce přispěl svým jednáním k těmto průtahům, k postupu žalované v průběhu řízení a k významu předmětu řízení pro žalobce. V projednávané věci trvalo řízení o žádosti žalobce od 11. 6. 2018 do 26. 3. 2019, tedy po dobu více než 9 měsíců. Podle zákona je však žalovaná povinna tuto žádost vyřídit do 15 dnů od jejího podání; žalovaná tedy překročila zákonnou délku řízení 19krát. Žalobce se na průtazích nikterak nepodílel, neboť jeho součinnosti nebylo zapotřebí. Naopak šlo zcela a pouze o liknavost žalované. Předmětem řízení bylo právo žalobce zajištěné mu na ústavní úrovni, přičemž předmětem řízení byla informace, která se ho osobně dotýkala. Zadostiučinění formou omluvy, tedy nejméně závažnou formou, je tak zcela na místě.

64. Dále se soud, jsa vázán právním názorem odvolacího soudu, zabýval otázkou, zda není nepřiměřeným způsob, jakým má být omluva učiněna. Žalobce se domáhal zveřejnění omluvy ve Zpravodaji [územní celek], tedy v obecním periodiku, a to včetně jeho elektronické podoby zveřejňované na webových stránkách žalované. Obecně je nutno považovat za nepřiměřenou takovou formu omluvy, teprve z níž se veřejnost dozví, že žalobci vznikla nemajetková újma. To však na předmětný skutkový stav nedopadá. V řízení bylo prokázáno, že sama žalovaná seznamovala (zejména) obyvatele obce při jednáních zastupitelstva (která jsou veřejná), jakož i v obecním zpravodaji, o sporech mezi žalobcem a žalovanou týkající se právě provozování ČOV. Z jednání zastupitelstva byly pořizovány zápisy, které byly následně zveřejňovány na veřejně přístupných webových stránkách obce. V zápise byl žalobce označen buď jménem, nebo iniciály, ovšem za uvedení dalších údajů, které umožnily veřejnosti jeho identifikaci. Žalovaná rovněž zveřejnila na svých webových stránkách rozsudek zdejšího soudu v této věci vydaný (a posléze zrušený odvolacím soudem), jehož anonymizace opět nebyla provedena dokonale a žalobce tak byl (skrze jeho označení jako vlastníka pozemku označeného parc.č.) snadno identifikovatelný. Soud tak má za prokázané, že veřejnost, jíž je určeno žalobcem zvolené periodikum, je o sporech účastníků již informována, přičemž to byla sama žalovaná, která veřejnost o probíhajících sporech informovala. Uvedená forma omluvy je tak zcela přiměřená okolnostem. Na tomto závěru nemění nic ani tvrzení žalované, že informace zveřejnit jako veřejný subjekt musela, neboť podstatné je, zda se spor mezi účastníky stal veřejně známým, přičemž pohnutky, které k tomu vedly, nejsou v tomto daném případě rozhodné.

65. Soud proto v rozsahu, v němž se žalobce domáhal zveřejnění v obecním periodiku Zpravodaj [územní celek], a to v sekci informace z radnice, omluvu ve znění:„ [územní celek] se omlouvá [celé jméno žalobce], bytem [adresa žalobce], v němž bude omluva zveřejněna na webových stránkách žalované, a to v nejbližším vydání periodika následujícím po právní moci rozsudku, žalobě vyhověl (výrok I.).

66. Soud naopak neshledal žalobu důvodnou v rozsahu, v němž se žalobce domáhal zveřejnění omluvy za další nesprávný postup při vyřizování žádosti žalobce, neboť nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by se žalovaná dalšího nesprávného postupu dopustila. V tomto rozsahu proto soud žalobu zamítl (výrok II.).

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl ve věci zcela úspěšný, jeho neúspěch byl však pouze nepatrný. Ve značné části soud žalobci vyhověl; jeho nárok shledal důvodným, navrhovanou formu omluvy shledal přiměřenou, a to jak formou, tak z většiny též jejím obsahem. Pouze její nepatrná část byla soudem shledána za nedůvodnou. Je tak na místě žalobci přiznat náhradu nákladů řízení v plné výši.

68. Náhrada nákladů řízení žalobce je představována soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč za žalobu a ve výši 2 000 Kč za odvolání. Dále je představována náklady za právní zastoupení. Při tarifní hodnotě 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen„ AT“) činí výše odměny za jeden úkon právní služby 3 100 Kč (§ 7 AT). Soud přiznal žalobci náhradu odměny za právní zastoupení při následujících úkonech právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT); výzva k plnění se základním skutkovým rozborem (§ 11 odst. 1 písm. d) AT); žaloba (§ 11 odst. 1 písm. d) AT); účast na jednání soudu dne 15. 12. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. g) AT); vyjádření žalobce z 14. 1. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT); účast na jednání soudu dne 9. 2. 2021 v délce trvání 2:02 hod. (dle § 11 odst. 1 písm. g) AT) – bráno jako jeden úkon, neboť dvě hodiny byly přesáhnuty toliko marginálně; účast na jednání soudu dne 8. 4. 2021 v délce trvání 3:34 hod. (dva úkony dle § 11 odst. 1 písm. g) AT); porada s klientem dne 12. 7. 2021 v délce trvání 1:15 hod. (§ 11 odst. 1 písm. c) AT); odvolání (§ 11 odst. 1 písm. d) AT); účast na jednání odvolacího soudu dne 25. 11. 2021 v délce trvání 50 minut (§ 11 odst. 1 písm. g) AT); vyjádření žalobce z 8. 4. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) AT); účast na jednání soudu dne 28. 6. 2022 v délce trvání 2:25 hod. (dva úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) AT), celkem tedy 14 úkonů právní služby. Celková odměna za tyto úkony právní služby tak činí 43 400 Kč. Ke každému z těchto úkonů právní služby náleží též paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), celkem tedy 4 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud žalobci též 21% DPH z odměny a paušální náhrady hotových výdajů, ve výši 9 996 Kč Celkem tak soud žalobci přiznal náhradu nákladů ve výši 61 596 Kč [obec] k plnění určil soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce třídenní, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení