9 C 311/2021 - 132

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] oba bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupení advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno] proti žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 2/0] 2) [Jméno zainteresované osoby 3/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 3/0] oba bytem [Adresa zainteresované osoby 3/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0] o žalobě na odstranění částí stavby takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaní jsou povinni na vlastní náklady odstranit část budovy [Anonymizováno] rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno v katastrálním území [adresa] na LV č. [hodnota], který je veden u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], jež přesahuje na pozemek žalobců [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jak zapsáno v katastrálním území [adresa] na LV č. [hodnota], který je veden u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], a to v přesahu střechy a zateplení, jež jsou blíže vymezeny tak, že: - z pohledu severozápadního průčelí se jedná o přesah části střechy o tloušťce střešní krytiny 15 cm, o šířce 5 cm a výšce 460 cm od zděné části budovy [Anonymizováno] rodinný dům stojící na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno v katastrálním území [adresa], na LV č. [hodnota], který je veden u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] a o přesah části zateplení o šířce 5 cm a výšce 460 cm od zděné části budovy [Anonymizováno], rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno v katastrálním území [adresa] na LV č. [hodnota], který je veden u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], umístěné ve výšce 245 cm od země; a - z pohledu jihovýchodního průčelí, se jedná o přesah části střechy o tloušťce střešní krytiny 15 cm, o šířce 5 cm a výšce 390 cm od zděné části budovy [Anonymizováno] rodinný dům stojící na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno v katastrálním území [adresa] na LV č. [hodnota], který je veden u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa] a o přesah části zateplení o šířce 5 cm a výšce 390 cm od zděné budovy [Anonymizováno], rodinný dům stojící na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno v katastrálním území [adresa] na LV č. [hodnota], který je veden u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], umístěné ve výšce 300 cm od země, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že plněním jednoho z nich, zaniká povinnost druhého.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa] s tím, že plněním jednoho z nich, zaniká povinnost druhého.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ve znění jejích změn a doplnění ke dni vyhlášení rozhodnutí domáhali odstranění částí stavby tak, jak specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku. V žalobě tvrdili, že ve společném jmění manželů vlastní pozemek [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [Anonymizováno] objekt k bydlení (dále jen „stavba žalobců“) a pozemek [Anonymizováno] zahrada, vše k. ú. [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále společně „nemovitosti žalobců“). Žalovaní měli ve společném jmění manželů pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [Anonymizováno], rodinný dům (dále jen „stavba žalovaných“), pozemek [Anonymizováno], zahrada a pozemek [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č. p. – garáž, vše v k. ú. [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota] vedeným u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále společně „nemovitosti žalovaných“; obě nemovitosti společně „nemovitosti účastníků“), kdy vlastnické právo nabyli v roce 2013. Nemovitosti žalobců a žalovaných spolu sousedí. Žalobci nabyli vlastnické právo k nemovitostem žalobců v roce 2017, při přípravách rekonstrukce stavby pojali podezření, že část nemovitosti žalovaných. Kontrolním zaměřením budov a oplocení na hranici mezi pozemky, konkrétně z technické zprávy ze dne [datum] vyplývalo, že střecha stavby žalovaných zasahuje nad pozemek žalobců v rozsahu cca 0,15 m, resp. 0,13 m. (dále jen „přesahující část nemovitosti“). Dne [datum] žalobci nechali zpracovat aktualizaci kontrolního zaměření spočívající ve vyhotovení detailu 1:100 střešního přesahu. Žalovaní v rámci komunikace přesah nikterak nesporovali, byli si jej plně vědomi. K přesahu se taktéž vyjádřil dne [datum] Úřad městské části [adresa]. V důsledku tohoto přesahu a ochrany stavby žalobců žalobci pouze provizorně zakončili střechu jejich stavby, kterou byli připraveni odstranit tak, aby žalovaní mohli přesahující část nemovitosti odstranit. Již od roku 2019 se žalobci snažili o smírné řešení věci, avšak k domluvě s žalovanými nedošlo. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvali žalobci žalované k odstranění přesahující části nemovitosti do [datum], avšak žalovaní tak neučinili. Žalovaní pouze opakovaně přislíbili odstranění přesahující části nemovitosti, fakticky tak však neučinili. Žalobci měli za to, že je nutné považovat přesahující část nemovitosti za neoprávněnou a značně omezující výkon vlastnických práv žalobců, pročež musí trvat na jejich odstranění ve smyslu § 135c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. z.“). Sami žalovaní nárok žalobců nikterak nesporovali. Žalobci dále odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu ohledně posuzování neoprávněné stavby. Jelikož si žalovaní přesahu byli vědomi, nebylo dle žalovaných možné dovozovat jejich dobrou víru. Žalobci tvrdili, že odstraněním přesahující části stavby by žalovaným vznikly pouze minimální náklady, odstranění nemůže být v rozporu s dobrými mravy, a nemůže dojít ke ztrátě či změně využití stavby žalovaných. K přesahu neměli žalovaní žádný soukromoprávní titul. Dále tvrdili, že dne [datum] byla provedena kontrolní prohlídka stavby žalovaných nařízená stavebním úřadem – Úřadem [adresa] (dále jen „Úřad“), kdy bylo zjištěno, že betonové základy stavby žalovaných přesahují pozemek žalobců o 15 – 20 cm. Stavební úřad následně vydal oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby ze dne [datum], č. j. [adresa] (dále jen „oznámení“), na základě kterého bylo oznámeno nařízení odstranění nepovolených částí stavby žalovaných, které byly provedeny v rozporu s vydaným souhlasem s provedením ohlášené přístavby, nástavby a stavebních úprav rodinného domu ze dne [datum], č. j. [adresa] a v rozporu s projektovou dokumentací. Dilatace a nová obvodová stěna stavby žalovaných měla být provedena v rozporu s vydaným povolením a v místě styku s původní kůlnou na sousedním pozemku provedena v rozporu s vydaným povolením a projektovou dokumentací. Tato skutečnost byla Úřadem zjištěna až po odstranění obvodové stěny původní kůlny na pozemku žalobců. V oznámení bylo uvedeno, že se nejednalo o nepodstatné odchylky, neboť se jednalo o změny zasahující do nosných konstrukcí stavby. Změnu stavby před jejím dokončením bylo možné povolit pouze před zahájením stavby nebo před prováděním změn. Žalobci žalované vyzvali k podání žádosti o dodatečné povolení nepovolených změn stavby, avšak žalovaní toto odsunuli. Dále žalobci argumentovali § 23 odst. 2 vyhlášky o obecných požadavcích na budovy. Otázka katastru byla jedna věc, otázka vlastnických práv vlastníka, do nichž by nemělo být zasahováno, je věcí jinou.

2. Žalovaní nárok žalobců neuznali. Za nesporné bylo vlastnictví nemovitostí žalovaných. Stavba žalovaných se nachází výhradně na pozemku žalovaných. Z jednání s žalobci si byli vědomi, že část stavby žalovaných pravděpodobně zasahovala na pozemek žalobců, přesný rozsah jim nebyl znám, neboť neměli k dispozici přesné vytyčení svislé hranice mezi pozemky účastníků. V zájmu smírného řešení s žalobci žalovaní žalobcům potvrdili, že jsou připraveni přesahující část nemovitosti přes vnější půdorys stavby žalobců odstranit. V návaznosti na předžalobní výzvu ze dne [datum] svůj záměr žalobcům potvrdili dopisem ze dne [datum]. V dopise současně žalovaní informovali žalobce, že k provedení prací na přesahující části nemovitosti je nutné odstranit převis zastřešení stavby žalobců, který je položen přes okraj střechy stavby žalovaných. Žalobci dopisem ze dne [datum] potvrdili, že jsou si vědomi nezbytné součinnosti, další jednání mezi účastníky však žalobci odmítli. Důvodem k tomuto byla skutečnosti, že žalobci se domáhali souhlasu žalovaných se stavbou na pozemku žalobců, kdy k tomu, aby žalovaní poskytli žalobcům souhlas žalovaných, jako účastníků řízení o legalizaci neoprávněné stavby žalobců na pozemku žalobců, žalovaní nebyli a nejsou ochotní, když stavební záměr žalobců neodpovídal platným stavebním předpisům. Neoprávněného nároku se žalobci neúspěšně domáhali na žalovaných v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobci se žalovanými dále nekomunikovali, zahájili soudní řízení, byť se domáhali vůči žalovaným jednání, které byli žalovaní připraveni učinit. Návrh žalobců tak považovali žalovaní za nedůvodný, neboť plnění uplatněné ze strany žalobců nebyli schopni objektivně uskutečnit bez jejich předchozí součinnosti. Stavba žalovaných byla stavbou v celém rozsahu řádně povolenou, byla odsouhlasena i ze strany předchozího vlastníka pozemků žalobců, včetně detailů střechy. Žalobci naopak na svém pozemku postavili nepovolenou a neoprávněnou stavbu, a dodatečně se domáhali její legalizace. Dále uvedli, že zateplení stavby žalovaných nezasahuje do nemovitosti žalobců. Přesahující část nemovitosti plánovali dobrovolně odstranit po předchozí součinnosti žalobců. Žalobci neměli dle žalovaných žádný legitimní důvod pro vedení řízení, když mohli poskytnout žalovaným součinnost již před zahájením řízení. Žalovaní vyzvali žalobce písemně dopisem k součinnosti tak, aby žalobce k [datum] odstranili přesah střechy žalobců tak, aby žalovaní mohli přesahující část nemovitosti odstranit. Z geodetického vytyčení stavby žalovaných bylo navíc zřejmé, že umístění vnější zdi stavby žalovaných včetně zateplení na pozemku žalovaných nikterak nezasahuje na pozemek žalobců. Legálnost stavby žalovaných nadto byla v minulosti potvrzena odborem stavebního řádu [Anonymizováno] v rámci posouzení podnětu žalobců k zahájení přezkumného řízení ohledně stavby žalovaných. Legálnost byla potvrzena sdělením ze dne [datum], č. j. [adresa], včetně poskytnutí souhlasu předchozího vlastníka pozemku žalobců paní [jméno FO]. Dne [datum] pak přesahující část nemovitosti odstranili.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci ve společném jmění manželů vlastní [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [Anonymizováno], objekt k bydlení a pozemek [Anonymizováno], zahrada, vše k. ú. [adresa], zapsáno na LV [Anonymizováno] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa]. Žalovaní vlastní společném jmění manželů pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [Anonymizováno], rodinný, pozemek [Anonymizováno], zahrada a pozemek [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č. p. – garáž (dále jen „garáž“), vše v k. ú. [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota] vedeným u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]. Tyto skutečnosti též vyplývají ze seznamů nemovitostí LV č. [hodnota] a č. [hodnota], oba pro k. ú. [adresa] a informace o pozemku [Anonymizováno] a pozemku [Anonymizováno]).

4. Z ohlášení nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí ze dne [datum], oznámení o užívání stavby ze dne [datum] včetně příloh, zejm. geometrický plán soud zjistil, že žalovaní doručili Úřadu oznámení o užívání stavby, jednalo se o přístavbu a rekonstrukci rodinného domu. Z vyjádření Úřadu ze dne [datum], č.j. [adresa] soud zjistil, že garáž žalovaných byla [datum] předmětem kontrolní prohlídky Úřadu, při níž bylo zjištěno, že garáž byla provedena, zkolaudována a schopna užívání jako stavba trvalá. Vyjádření nahrazovalo doklad o kolaudaci stavby. Z vyjádření Úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] soud zjistil, že Úřad žalobcům sdělil, že úprava, resp. provedení střechy a zateplení stavby žalovaných nebylo nepovolené, když stavebnímu povolení ani ohlášení nepodléhalo, nelze je tak hodnotit jako nepovolenou stavbu a nařídit jejich odstranění. Případná absence povolení či souhlasu ze strany vlastníka sousední nemovitosti, nad kterou stavební úpravy přesahují, nebyla důvodem pro žalobci navrhovaný postup, tedy k zahájení řízení o odstranění stavební úpravy.

5. Z technické zprávy ze dne [datum] a aktualizace ze dne [datum] včetně náčrtů, vypracované ing. [jméno FO], soud zjistil, že podle této listiny má část střešní krytiny stavby žalovaných přesahovat nad část pozemku žalobců, stejně tak jako část zateplení stavby žalovaných. Technická zpráva ze dne [datum] uvedla, že však nebylo možné potvrdit tvrzení žalobce, že zateplení štítu stavby žalovaných zasahovalo na pozemek žalobců. Bylo možné konstatovat, že štítová zeď byla v rámci tolerancí právě touto společnou hranicí, avšak střešní přesah 0,13 m byl plně nad pozemkem žalobce.

6. Ze schématu zpracovaného projektantem [tituly před jménem] [jméno FO], projekt [Anonymizováno], stupeň [Anonymizováno], část [Anonymizováno], číslo výkresu S01 – S03, včetně fotografií soud zjistil, že přesah střechy byl změřen v délce 15 cm, přesah zateplení 5 cm. Schéma vycházelo z údajů z katastrální mapy, které bylo podle projektanta nutno ověřit podle skutečnosti.

7. Z dopisu ze dne [datum] včetně podací stvrzenky soud zjistil, že tímto zástupkyně žalobců vyzvala žalované k odstranění přesahující části střechy a zateplení. Z dopisu ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalovaní nesporovali přesah střechy, a navrhovali tento problém řešit i přes to, že přesah v minulosti schválil přechozí vlastník pozemku. Přesahující část střechy byli žalovaní připraveni odstranit po součinnosti ze strany žalobců. Jiné zásahy do nemovitostí žalobců žalovaní odmítli.

8. Ze sdělení k podnětu k zahájení přezkumného řízení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce podal dne podal dne [datum] podnět k zahájení přezkumného řízení, kdy [Anonymizováno] dospěl k závěru, že stavební úpravy stavby žalovaných nevyžadovaly povolení ani ohlášení. S vyjádřením Úřadu ze dne 21. 1. 2019 se [Anonymizováno] plně ztotožnil, doplnil, že se změnou byl dán souhlas Úřadem sp. zn. [adresa] ze dne [datum], kdy jednou z podmínek byl souhlas osoby, která měla vlastnické právo k pozemkům, jež měly společnou hranici s pozemkem, na kterým měl být záměr uskutečněn, a kdy tento souhlas paní [jméno FO], předchozí vlastník pozemků žalobců, poskytla. Úřad nadto pochybil, pokud žalované nevyzval, aby doplnili předloženou projektovou dokumentaci o průběh hranice dotčených pozemků. Záměr stavby byl zřejmý z předložené projektové dokumentace, a výrok stavebního povolení se tak vztahoval i na ty části, které ve výroku nebyly výslovně uvedeny. Projektová dokumentace obsahovala návrh na zateplení objektu. Situaci tak nešlo řešit v rámci řízení o odstranění stavby, neboť jedny stavební úpravy byly již jednou povoleny v rámci ohlášení a druhé nepodléhaly režimu stavebního zákona.

9. Z rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum], č. j. [adresa] soud zjistil, že bylo dodatečně vydáno územní rozhodnutí o umístění kůlny. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

10. Z fotografií stavby žalovaných a ubourané kůlny a z fotografií z roku 2011 soud zjistil, jak vypadala a jak aktuálně vypadala tvrzená část přesahující nemovitosti.

11. Z oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ze dne [datum], č. j. [adresa], z protokolu ze dne [datum], a z vyjádření ze dne [datum] soud zjistil, že Úřad dne [datum] zahájil s žalovanými řízení o odstranění nepovolených částí stavby provedených bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním, pro změny stavby provedené v rozporu s vydaným souhlasem provedením ohlášené přístavby, nástavby a stavebních úprav rodinného domu ze dne [datum] pod č. j. [adresa] s nabytím právních účinků [datum], a v rozporu s příslušnou ověřenou projektovou dokumentací, které vyžadovaly před jejím zahájením nebo v průběhu jejího provádění projednání změny stavby před jejím dokončením. Řízení bylo zahájeno poté, co žalobce zahájil novostavbu kůlny, před jejíž stavbou byla odstraněna zbývající obvodová stěna původních kůlen, která doposud zastávala funkci oplocení mezi pozemky. V okamžiku odstranění opadala také diletace mezi objekty tvořená lepenkou a polystyrénem. Tato byla kotvena do obvodové stěny kůlny. Z projektové dokumentace bylo zjištěno, že nová obvodová stěna stavby žalovaných v místě styku s původní kůlnou byla provedena v rozporu s vydaným povolením a ověřenou dokumentací. Tyto skutečnosti bylo možné zjistit až v okamžiku odstranění obvodové stěny původní kůlny. Na hranici staveb nebyla zachována původní stěna z roku 1929. Na stavbě žalovaných tak byly provedeny v rozporu změny spočívající v odstranění obvodové stěny včetně základu na hranici dotčených pozemků, která měla být zachována, původní základ byl rozšířen a stěna byla přizděna směrem od stavby žalovaných. Následně byl realizován nový základ, diletace mezi objekty a nová obvodová stěna.

12. Z dopisu zástupce žalovaných ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní navrhovali smírné řešení věci, nároky žalobců stále považovali za nedůvodné. Žalovaní vyzvali žalobce, aby do [datum] odstranili zakončení střechy stavby žalobců tak, aby žalovaní mohli odstranit přesahující část nemovitosti. Z dopisu zástupkyně žalobců soud zjistil, že žalobci navrhli kompromisní návrh, se zakreslením skutečného stavu obou objektů. Žalobci taktéž deklarovali ochotu poskytnout součinnost k odstranění přesahující části střechy. Žalovaným bylo žalobci vyčteno, že odpírají udělit souhlas na výkresu D 10 a situačním plánu, kdy tak již dva roky bylo bráněno žalobcům v získání stavebního povolení. Z dopisu ze dne [datum] včetně fotografií soud zjistil, že žalobce dopisem žádal o provedení kontrolní prohlídky nemovitostí, kdy bylo zjištěno, že základy domu žalovaných byly v rozporu se stavební dokumentací a kolaudačním rozhodnutím, a přesahovaly 15 – 20 cm na pozemek žalobců. Z e-mailů ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného ke schůzce ohledně řešení situace. Žalovaný odpověděl, že v období letních prázdnin jsou s žalovanou mimo [Anonymizováno] a situaci navrhuje řešit po prázdninách.

13. Z rozhodnutí o dodatečném povolení stavby č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že stavba garáže žalovaných byla dodatečně povolena. Podle stavebního úřadu nebylo prokázáno, že by základy garáže přesahovaly na pozemek žalobců 15 – 20 cm. Přesah střechy z nemovitosti žalovaných byl již odstraněn. Skutečnost, že k jinému zásahu na pozemek žalobců nedocházelo, byla podložena geometrickým plánem č. [hodnota].

14. Ze znaleckého posudku zpracovaným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že znalec vycházel z novoměřického polního náčrtu č. [hodnota] z roku 1945, a z výměnného formátu katastru obsahující soubor geodetických údajů katastru nemovitostí z databáze ČUZK. Znalec vytyčoval hranice pozemků, jako zdroj dat využil soubor geodetických informací, a poklady pro vytyčení hranice pozemků. [adresa] mezi nemovitostmi účastníků byly částečně určeny zobrazením, proto bylo nutné vycházet z novoměřičského polního náčrtu č. [hodnota] z roku [adresa], na jehož základu předmětná hranice vznikla. Znalec v posudku určoval mezní odchylku měření, přičemž odkazoval na hodnotu mezní souřadnicové chyby podle katastrální vyhlášky. Dne [datum] provedl znalec vlastní měření za účasti obou stran, zaměřil podrobné body polohopisu. Znalec při měření dospěl k závěru, že geodetický základ, z něhož vycházel, a návaznost jím vytvořených bodů k zaměření skutečné hranice pozemků vykazovaly homogenitu, a bylo možné spolehlivě testovat polohu těchto nově zaměřených bodů ve vztahu k hranici mezi pozemky účastníků v rámci dopustných odchylek daných katastrálních vyhláškou. Znalec na základě zjištěných dat a jejich analýzy uzavřel, že s přihlédnutím k dopustným odchylkám jednotlivé stavební prvky stavby žalovaných nepřesahují nad pozemek žalobců; stejně tak ani střecha žalobců nepřesahuje nad nemovitost žalovaných. Součástí znaleckého posudku bylo i potvrzení o provedení místního šetření, které podepsal sám žalobce.

15. Z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že mezní odchylka daná katastrální vyhláškou se týka přesnosti podrobných lomových bodů vlastnických hranic. Tj. pokud bod vlastnické hranice je zaměřen znalcem, a zaměří jej jiný geodet jiným způsobem, z jiného bodu, jiným postupem, může být odchylka těchto bodů 28 cm. Při určování bodů znalec vycházel jak z bodů, které existovaly podle katastrální mapy, tak z bodů, které sám vypočetl. Body určené podle katastrální mapy sám překontroloval, přičemž jeho měřením byla zjištěna odchylka 3 cm. Tuto odchylku měl i bod č. [hodnota], který byl na rozhraní staveb, přičemž se jednalo o bod dle souřadnic zjištěných z katastrální mapy. K určení hranice pozemků dochází tak, že znalec zaměří bod, zjistí, zda je v dopustných odchylkách podle katastrální vyhlášky. Stejně jako nyní, tak v roce 1945 docházelo k mapování hranic pozemků tak, že se prochází terén s vlastníky nemovitostí společně s komisí, která s vlastníky určí jednoznačně identifikovatelné body hranic, tj. lomové body hranic mezi pozemky. Hranice jsou buď již definované rozhraním domů, i pokud je mezi nimi mezera 2 cm, anebo rohy domů, případně sloupky plotu. Tyto se označí barvou. Vlastníci se s uvedeným seznámí, poté se sepíše protokol o vyznačení hranic. Následně dojde k zaměření geodetem. Geodeti zaměří nejen takto vytyčené body, ale i body kontrolní a měrné, které kontrolují polohu původně vytyčených bodů. Z katastrálního hlediska, pokud nedojde k odchylce (odlehlosti) větší než 10 cm, nedojde k přesahu, neboť, zjednodušeně, není možné s větší přesností uvedené zaměřit. Katastrální vyhláška stanovuje přípustné odchylky, a to i mezi sousedními body, přičemž znalec ověřil, že přípustné odchylky byly dodrženy. Odchylka 10 cm byla stanovena pro body od stanovené hranice pozemků, odchylka 28 cm byla pro stanovení hranice dle katastru nemovitostí. Body č. 5, 6, 7, 9, které byly znalcem vytyčeny na zateplení stavby žalovaných, měly odlehlost 1, 5, 4 a 5 cm, tj. méně, než 10 cm. Z geodetického hlediska tak nebylo možné říct, že existoval přesah, který by byl přes mezní odchylky dané katastrální vyhláškou.

16. Po takto provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

17. Žalobci mají ve společném jmění manželů nemovitosti žalobců, a žalovaní jsou vlastníky nemovitostí žalovaných. Nemovitosti spolu sousedí, přičemž z geodetického hlediska nebylo zjištěno, že by nemovitosti žalovaných přesahovaly na pozemek žalobců.

18. Pro určení rozhodné právní úpravy se soud řídil těmito úvahami:

19. Ve věci se jednalo o určení toho, zda stavba žalovaných přesahuje na nemovitosti žalobců, či nikoli, přičemž obě stavby byly zřízeny před rokem 2014. Vypořádání práv a povinností z neoprávněné se podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) u stavby zřízené před nabytím účinnosti citovaného zákona (tj. do 31. 12. 2013 včetně) se i po tomto datu řídí dosavadní právní úpravou (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4191/2014), tedy podle § 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Podle citovaného ustanovení se taktéž posuzují i přesahy střechy na pozemek jiného vlastníka (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2500/2008).

20. Soud se tak zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro odstranění části přesahující stavby ve smyslu § 135c odst. 1 obč. zák. K tomu, aby bylo možné část stavby odstranit, je nutné splnit tyto podmínky: (i.) došlo ke zřízení stavby na cizím pozemku (a to i z části), (ii.) stavba byla na cizím pozemku stavebníkem zřízena, ač na to neměl právo, (iii) vlastník dotčeného pozemku podal návrh na odstranění stavby.

21. V posuzovaném případě však nebyla splněna podmínka (i.), tj. že by došlo ke zřízení stavby na cizím pozemku. Pro určení, zda se ve věci jednalo o neoprávněnou stavbu, bylo nezbytné určit, zda stavba žalovaných zasahuje do nemovitostí žalobců.

22. Ve věci byl za tímto účelem vypracován znalecký posudek, který měl posoudit, zda stavba žalovaných zasahuje do nemovitostí žalobců, a to tak, jak se domáhali žalobci svým návrhem. Znaleckým zkoumáním bylo shledáno, že k zásahu do nemovitostí žalobců nedošlo, resp. že není možné určit, že by hranice mezi nemovitostmi účastníků byla překročena. Byť znalec na zateplení na stavbě žalovaných vytyčil body č. 5, 6, 7, 9, od jím přeměřené a určené hranice mezi nemovitostmi účastníků, tyto měly odlehlost 1, 5, 4 a 5 cm, tj. méně, než 10 cm a nebylo tak možné, s ohledem na odchylky pro výpočty stanovené katastrální vyhláškou (§ 5 odst. 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb., vyhláška o katastru nemovitostí), je považovat jako body, které zasahují do nemovitostí žalobců. Stejně tak znalec uzavřel, že ani střecha stavby žalovaných, jejíž části se domáhali žalobci odstranění, nezasahovala do nemovitosti žalobců.

23. Znalecký posudek byl zpracován komplexně, závěry znalce byly odůvodněny a podloženy doloženými přílohami. V rámci svého výslechu znalec dokázal přesvědčivě odůvodnit své závěry a odpovědět na dotazy soudu a zástupkyně žalobců. O správnosti znaleckého posudku a jeho závěrů nemá soud pochyby. Soud proto žalobu na odstranění části stavby zamítl, neboť stavba žalovaných nezasahuje do nemovitostí žalobců, tj. není splněna podmínka podle § 135c odst. 1 obč. zák. Žalobci nedokázali závěry znalce vyloučit a prokázat, že je do jejich nemovitostí skutečně zasahováno. Na uvedeném ničeho nezmění ani žalobci doložené fotografie sporné části nemovitostí účastníků. Pokud se žalobce domáhá zcela jednoznačného určení, kde leží hranice mezi pozemky, nebylo toto předmětem řízení, a nadto není ani uvedenému požadavku možno vyhovět. Jak ostatně vysvětlil znalec při svém zkoumání, pro určení hranice pozemků zanesených v katastrální mapě je rozhodné určení podle bodů dle katastrální mapy existujících k zaměření hranice. V rámci měření a určení těchto bodů je však nutné vždy počítat s určitou odchylkou při jejich měření, a proto je možné, že dva různí znalci z oboru geodezie určí hranice pozemků o několik cm odlišně.

24. Soud tak nevycházel ani z tvrzení žalobců, ale z provedeného dokazování a znaleckého zkoumání, přičemž ze závěrů dokazování vyplynulo, že není možné určit, že by hranice mezi nemovitostmi účastníků byla překročena. Například ze samotného schématu zpracovaného projektantem [tituly před jménem] [jméno FO], projekt [Anonymizováno], stupeň [Anonymizováno], část [Anonymizováno], číslo výkresu S01 – S03, který sice určil přesah střechy v délce 15 cm, přesah zateplení 5 cm, vyplynulo, že vycházelo z údajů z katastrální mapy, které však bylo podle projektanta nutno ověřit podle skutečnosti. Toto ověření provedl právě soudem ustanovený znalec, které poté dospěl ke shora uvedenému závěru.

25. Soud dále poznamenává, že na tyto závěry nemá vliv, zda ke stavbě měli žalovaní veřejnoprávní povolení, případně také souhlas žalobců se zateplením, neboť se jedná o souhlas týkající se veřejného práva a řízení souvisejících. Není rozhodné, zda měli žalovaní stavební povolení, či nikoli, ani vědomí vlastníka pozemku o prováděné stavbě (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2612/2003). Jak totiž vyplývá z § 1 odst. 1 OZ, který se v souladu § 3030 OZ použije i na práva a povinnosti, které se posuzují podle dosavadních právních předpisů (tj. podle obč. zák.), uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3163/2020 – I).

26. Pokud jde o provedené dokazování rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [Anonymizováno] č. j. [spisová značka] a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [spisová značka], soud je nehodnotil, neboť skutkový stav v dané věci měl za dostatečně zjištěný na základě výše uvedených důkazů a pro posouzení věci nebyly relevantní.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní byli ve věci plně procesně úspěšní. Náklady tvoří odměna advokáta za celkem [hodnota] úkonů právní služby (podání ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], dne [datum], dne [datum], účast na jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], účast na jednání s mediátorem - § 11 odst. 1 písm. a), d), g), i) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „AT“) při tarifní hodnotě 10 000 Kč (§ 9 odst. 1 AT; srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 33 Cdo 489/2012), tj. sazbě mimosmluvní odměny [částka] za úkon, a při paušální náhradě hotových výdajů [částka] za 1 úkon (§ 13 odst. 4 AT), to vše včetně 21 % DPH, a tato za každého z žalovaných činí [částka]. Vzhledem k tomu, že zástupce – advokát, zastupoval v řízení dva žalované, je jeho odměnu za každého z žalovaných nutno snížit o 20 %, přičemž odměna za každého z žalovaných pak bude činit [částka]. Celkem tak odměna zástupce žalovaných činí [částka]; tato částka představuje náklady řízení žalovaných a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobcům tuto částku společně a nerozdílně zaplatit k rukám zástupce žalovaných s tím, že plněním jednoho z žalobců zaniká povinnost druhého.

28. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu přestavuje odměna znalce, kterému usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla přiznána odměna [částka], a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odměna [částka]. Celkem tak znalci bylo přiznáno [částka]. Na úhradu těchto nákladů soud použil žalobci složenou zálohu [částka] (č. l. 75, č. l. 115), a náklady státu tak činily [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobci byli v řízení zcela neúspěšní, soud jim podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil povinnost tyto náklady státu uhradit na účet zdejšího soudu s tím, že plněním jednoho z žalobců zaniká povinnost druhého.

29. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení