9 C 327/2023 - 144

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Buluškem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] byla mezi žalobkyní (jako objednatelem) a žalovanou (jako zhotovitelem) uzavřena smlouva o sílo (dále jen „Smlouva o dílo“), jejímž předmětem je povinnost žalované zhotovit projekt „[právnická osoba] [adresa], v uvedených stupních a fázích, a to a) [Anonymizováno] územní řízení – dopracování studie (půdorysy, podhledy, řezy, základní vizualizace) vč. energetického konceptu domu a následná koordinace s projekční firmou“ (dále jen „Dílo“) – [žalovaná se podle Smlouvy o dílo měla podílet i na dalších fázích: architektonická část dokumentace pro stavební povolení a architektonická část skutečného provedení stavby, což však pro toto soudní řízení není relevantní, pozn. soudu]. Ze strany žalované byla žalobkyni předána architektonická studie zahrnující půdorysy, podhledy, řezy, základní vizualizace Bytového domu [adresa]. Žalobkyně na základě toho uhradila žalované částku ve výši [částka] vč. DPH. Písemným sdělením ze dne [datum] žalobkyně reklamovala u žalované vady Díla, a to vady, které byly popsány v nesouhlasném závazném stanovisku Magistrátu hl. m. Prahy, odbor územního rozvoje, ze dne [datum] (dále jen „Nesouhlasné stanovisko“), ve kterém byl konstatován nesoulad záměru Bytového domu [adresa] vyplývajícího z předaného Díla s platným územním plánem hl. m. Prahy, kdy jde zejména o tyto vady: umístění 19 parkovacích míst pro účely stavebního záměru definované v studii, navržený objem výstavby nesplňuje podmínku zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající urbanistické struktury, navrhovaný záměr je svým objemem, kapacitou, velikostí zastavěné plochy a typologickým řešením v rozporu se strukturou zástavby v daném místě celkový nesoulad navrhovaného záměru s platným územním plánem hl. m. Prahy. Tímtéž přípisem, kterým žalobkyně vady Díla u žalované reklamovala, zároveň žalobkyně odstoupila od Smlouvy o dílo a toto odstoupení dle žalobkyně nabylo účinnosti doručením žalované téhož dne ([datum]). Žalobkyně zároveň požádala žalovanou o vrácení částky [částka], přičemž následně zaslala žalované též výzvu na vrácení této částky dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaná však plnění nevrátila. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná nepostupovala odborně, když vypracovala studii bytového domu, která byla v dané lokalitě zcela nepoužitelná a neproveditelná pro rozpor s územně plánovacími předpisy. Žalobkyně žalované oznámila vady Díla již dne [datum], nejpozději potom dne [datum], kdy jí e-mailem zaslala Nesouhlasné stanovisko. Žalovaná dle žalobkyně jednak nejednala s odbornou péčí, řádně nezjistila požadavky stavebních předpisů a navrhla nerealizovatelný záměr a rovněž neprovedla předběžnou konzultaci záměru na příslušném úřadě, jak bylo jejím úkolem, a neprovedla ani úpravu záměru tak, aby vyhovoval stavebním předpisům. Co se týče odstoupení od Smlouvy o dílo ze [datum], má žalobkyně za to, že toto bylo provedeno bez zbytečného odkladu po oznámení vad Díla, a to pro složitost věci a potřebu odborného posouzení. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 81/2019 a sp. zn. 33 Cdo 456/2021 žalobkyně uvedla, že případné nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu navíc ani nemá vliv na účinky odstoupení od smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že za odstoupení od Smlouvy o dílo je třeba považovat již e-mail ze dne [datum], jímž po žalované požaduje vrácení 100 % uhrazené částky. Rovněž uvedla, že i pokud by odstoupení od Smlouvy o dílo nemělo právní účinky, je Smlouva o dílo absolutně neplatná pro počáteční nemožnost plnění, jelikož žalovaná od počátku navrhla záměr bytového domu, který je v dané lokalitě nerealizovatelný.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že žalobkyně přehlíží celkový kontext, kdy žalovaná byla odpovědná pouze za tzv. architektonickou část dokumentace a žalobkyně navíc tvrzené vady zjevně neuplatnila včas. Žalovaná popsala genezi věci s tím, že původně zpracovala studii možného využití pozemku (studii proveditelnosti) pro vlastníka pozemku [jméno FO] (nikoliv pro žalobkyni), která obsahovala několik variant zastavění pozemku. Vlastník pozemku se následně dohodl s žalobkyní jako investorem na realizaci toho záměru, jenž spočíval v maximálním zastavění pozemku (bytový dům). Žalovaná uvedla, že v návaznosti na to žalobkyni opakovaně výslovně upozorňovala, že jde o maximální variantu, kterou bude z tohoto důvodu velmi pravděpodobně nutné upravit dle požadavků orgánů veřejné správy, tedy poté, co bude záměr s těmito orgány předjednán, tj. bude proveden tzv. inženýring. Žalovaná uvedla, že žalobkyně u ní původně poptala realizaci celého projektu (architektonickou studii, inženýring, dokumentaci pro územní řízení), avšak žalovaná žalobkyni sdělila, že není schopna toto plnění celkově zajistit a žalobkyně si následně jako hlavního projektanta a dodavatele vybrala společnost [právnická osoba], IČO [IČO], s tím, že žalovaná se bude podílet pouze na architektonické části projektu – dopracování studie vybrané varianty využití pozemku jako podkladu pro dokumentaci pro územní řízení, přičemž právě na to byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o dílo. Ostatní činnosti včetně inženýringu měl zajistit generální dodavatel. S ohledem na výběr varianty maximálního využití pozemku žalovaná žalobkyni žádala, aby jí byly sděleny výsledky inženýringu za účelem provedení případných dalších úprav. Žalovaná však žádné výsledky inženýringu neobdržela, obdržela až [datum] reklamaci vad a odstoupení od Smlouvy o dílo. Žalovaná rovněž nikdy nebyla seznámena s výslednou dokumentací pro územní řízení vyhotovenou na základě její studie generálním dodavatelem, společností [právnická osoba], IČO [IČO]. Žalovaná uvedla, že nemůže odpovídat za Nesouhlasné stanovisko vydané k dokumentaci pro územní řízení, jelikož tato dokumentace byla zpracovaná jiným subjektem ([právnická osoba], IČO [IČO]) a žalovaná nebyla odpovědná ani za inženýring. Podílela se na věci výhradně z architektonického hlediska a to zásadně v koordinaci s hlavním projektantem ([právnická osoba], IČO [IČO]), který měl žalované předat výsledky inženýringu za účelem provedení dalších případných úprav návrhu bytového domu dle požadavků orgánů veřejné správy. Hlavní projektant však žalobkyni výsledky předjednání (inženýringu) nikdy nepředal a žalovaná tak nemohla provést případné úpravy dle požadavků orgánů veřejné správy. Co se týče odstoupení od Smlouvy o dílo dne [datum], má žalovaná za to, že s ohledem na vydání Nesouhlasného stanoviska dne [datum] toto odstoupení nebylo učiněno včas a soud tak v souladu s § 2618 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nemůže žalobkyni nárok uplatněný žalobou přiznat. Pro případ vyhovění žalobě žalovaná považuje za nemravný požadavek na přiznání úroků z prodlení s tím, že žalobkyně byla takřka po tři roky nečinná a žalobu uplatnila účelově až těsně před promlčením. Žalovaná rovněž uvedla, že při přípravě architektonické studie zohlednila pražské stavební předpisy a přípustný rozsah zastavění pozemku konzultovala s [Anonymizováno] zopakovala, že tuto studii, která měla tvořit podklad pro vypracování dokumentace pro územní řízení, měl hlavní projektant předjednat s příslušnými dotčenými orgány, zjistit jejich požadavky na úpravu/změny a tyto žalované předat, což se však nikdy nestalo. Hlavní projektant kontaktoval žalovanou e-mailem až [datum] s dotazem na soulad záměru s pražskými předpisy s tím, že podle stavebního úřadu je dán rozpor s územním plánem. Následně proběhla již jen schůzka v červnu 2020, avšak žalované nebyly sděleny žádné konkrétní požadavky na úpravu architektonické studie, přestože žalovaná byla připravena úpravy učinit (tj. upravit studii do schvalitelné podoby, a to na základě požadavků příslušných orgánů, které vyplynou z inženýringu).

3. Mezi stranami bylo učiněno nesporným, že žalovaná vystavila žalobkyni fakturu č. [hodnota] dne [datum] znějící na [částka] a fakturu č. [hodnota] dne [datum] na částku [částka] a tyto faktury byly v uvedené výši ze strany žalobkyně žalované proplaceny.

4. Ostatní skutečnosti zůstaly mezi stranami sporné, zejména otázka existence vad Díla, odpovědnosti žalované za ně a včasnost postupu žalobkyně při jejich uplatnění vůči žalované.

5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z dokumentu s názvem „[adresa] soud zjistil, že se týká [Anonymizováno]. [adresa] – zahrady, o [Anonymizováno], [adresa] z hlediska územního plánu, uvádí, že se jedná o pozemek bez stanovení míry využití území a územní plán nestanovuje míru využití v rámci stabilizovaného území. Citovány jsou pražské stavební předpisy a je popsaná okolní zástavba. Navrženo je 14 typologických variant zastavění pozemku s tím, že varianty C, E a G jsou rozpracovány podrobněji.

7. Z e-mailu žalované ze dne [datum] adresovaného [jméno FO] (v kopii [adresa]) soud zjistil, že žalovaná zasílá [jméno FO] podklady pro cenovou nabídku inženýringu na variantu [Anonymizováno] bytového domu, který v e-mailu popisuje. Dodává, že se jedná o maximální variantu, která, pokud nebude na úřadech průchozí, je žalovaná připravena upravit ji tak, aby prošla.

8. Z e-mailu [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že se tento dotazuje žalované, zda může provést neformální konzultaci záměru na obci a na stavebním úřadě.

9. Z e-mailu odesílatele [jméno FO] ze dne [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že [jméno FO] žalované sděluje výsledky konzultace „na úřadě a obci“ s tím, že „to nevypadá vůbec špatně“ a že mu byly prezentovány představy úředníků týkající se maximální výšky atiky, ploché střechy, zmenšení podlaží a mansardové střechy, usazení domu do pozemku, požadavků na úpravu studie a požadavku na potvrzení o souladu s územním plánem. Zároveň [jméno FO] sděluje žalované cenovou nabídku na inženýring zahrnující předprojednání na [Anonymizováno]

10. Z e-mailu ze dne [datum] odeslaného žalované [adresa] (společníkem a jednatelem žalobkyně) soud zjistil, že se žalobkyně rozhodla vybrat jediného dodavatele všech činností souvisejících s bytovým domem, tj. dodavatele projekce, statiky, průzkumů a inženýringu s tím, že žalovaná by se podílela na architektonické části projektu.

11. Z e-mailu ze dne [datum] odeslaného žalovanou [adresa] soud zjistil, že žalovaná souhlasila s účastí na architektonické části projektu a předpokládá, že hlavní částí její práce bude dopracování předchozí studie, tj. zakreslení půdorysů, řezů, pohledů, vč. 3D modelu stavby a základních vizualizací a následně bude hlídat případné změny projektu tak, aby se neměnil architektonický výraz objektu.

12. Z e-mailu ze dne [datum] odeslaného žalovanou [adresa] soud zjistil, že žalovaná informovala žalobkyni o důležitosti inženýringu, tj. předjednání záměru s příslušnými úřady, zjištění požadavků těchto úřadů a předání těchto požadavků žalované, jinak hrozí, že bude projektováno něco, co nebude pro úřady přijatelné.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], soud zjistil, že jejím společníkem a jednatelem je [tituly před jménem] [jméno FO].

14. Ze zápisu z kontrolního dne projektu ze dne [datum] soud zjistil, že úkolem žalované byly „úpravy studie po konzultaci na úřadě“ spočívající zejména v úpravě střechy (výšky) a objemu stavby. Úkolem [tituly před jménem] [jméno FO] byl inženýring.

15. Ze Smlouvy o dílo soud zjistil, že tato byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne [datum] a jejím předmětem je projekt „[právnická osoba] [adresa], v uvedených stupních a fázích, a to a) [Anonymizováno] pro územní řízení – dopracování studie (půdorysy, podhledy, řezy, základní vizualizace) vč. energetického konceptu domu a následná koordinace s projekční firmou“. Ujednaná cena za tuto fázi činí [částka] s DPH.

16. Z dokumentu s názvem „[právnická osoba] [adresa], architektonická studie, [Anonymizováno] zjistil, že obsahuje část „Analýza území“, kde je pojednáváno o územním plánu, pražských stavebních předpisech, struktuře zástavby, výšce linií střech, odstupů od stávajících staveb, analýze zastavěné plochy okolní zástavby, hlukové mapě ad., dále „Výkresovou část“, kde jsou situace, řezy, půdorysy, pohledy a vizualizace bytového domu, část „Energetický koncept“ včetně předběžného PENB (průkaz energetické náročnosti budovy), jakož i část „Reference“.

17. Ze zápisu z kontrolního dne ze dne [datum] soud zjistil, že úpravy studie po konzultaci na úřadě byly i k tomuto datu uvedeny mezi úkoly žalované, inženýring měl za úkol provést „zpracovatel od projekce“.

18. Z e-mailu ze dne [datum] odeslaného žalovanou na adresu [e-mail], [adresa] [jméno FO] a [adresa] soud zjistil, že žalovaná provedla dílčí úpravy studie v návaznosti na zaměření provedené [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále žalovaná uvádí, že v této podobě je možné výkresy jít konzultovat [Anonymizováno] tím, že úředníci někdy požadují specifická doplnění. Dále uvádí, že budou provedena dopracování s ohledem na komentář energetického specialisty a bude přistoupeno k pohledům, pokročilejším vizualizacím domu a řešení okolí domu.

19. Z e-mailu odesílatele [e-mail] ze dne [datum] adresovaného [jméno FO] soud zjistil, že v něm byl položen dotaz ohledně povolení bytového domu [adresa] v procesu územního řízení.

20. Z e-mailu [jméno FO], referenta stavebního úřadu, ze dne [datum], adresovaného „[právnická osoba] [Anonymizováno] soud zjistil, že je v něm vysloven názor příslušné referentky stavebního úřadu o rozporu záměru s pražskými stavebními předpisy, zejména pak s § 20 odst. 1, kdy při umísťování staveb musí být přihlédnuto k charakteru území a především pak k půdorysným rozměrům okolních staveb, přičemž v komunikaci [právnická osoba] se nacházejí čistě rodinné domy.

21. Z e-mailu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že se v něm dotazuje žalované na soulad navrženého objektu s pražskými stavebními předpisy s tím, že je projednáván režim povolení stavby a dostalo se jim výše uvedené odpovědi od [tituly před jménem] [jméno FO], referenta stavebního úřadu.

22. Z e-mailu žalované ze dne [datum] adresované [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa] soud zjistil, že v něm žalovaná popisuje genezi návrhu a kroky, které činila z hlediska ověření souladu s příslušnými předpisy, zejm. ověření postupu [Anonymizováno], že pro pozemek není stanoven koeficient využití území a analýzu zastavěné plochy okolních pozemků. Dále žalovaná uvádí, že vlastník pozemku i investor věděli o tom, že se jedná o maximální variantu, projednání nebude jednoduché a je třeba ho předjednat na příslušných místech, jak bylo upozorňováno od počátku. Pro případ problému s projednáním doporučuje obrátit se na [tituly před jménem] [jméno FO] a uvádí, že tento má s inženýringem ve [adresa] letité zkušenosti a zná místní specifika.

23. Z e-mailu [adresa] ze dne [datum] adresovaného [jméno FO] Očenáčkovi soud zjistil, že je v něm informace o tom, že žalovaná čeká na písemné zadání s tím, že po poslední schůzce chce mít žalovaná vše písemně aby zase nedošlo k nedorozumění.

24. Ze závazného nesouhlasného stanoviska orgánu územního plánování – Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum] [č. účtu], soud zjistil, že na základě podání žalobkyně zastoupené společností [právnická osoba], IČO [IČO], ve věci „[právnická osoba] závazné stanovisko s tím, že podkladem byla předložená dokumentace pro územní řízení zpracovaná společností [právnická osoba], IČO [IČO]. Nesouhlasné stanovisko bylo vydáno z důvodu, že navrhovaný záměr je svým objemem, kapacitou, velikostí zastavěné plochy a typologickým řešením v rozporu s charakterem vesnické zástavby a je v rozporu s obvyklou strukturou a obvyklým měřítkem okolní stabilizované zástavby tvořené výhradně menšími rodinnými domy. Vzhledem k tomu byl konstatován nesoulad záměru s platným územním plánem hl. m. Prahy.

25. Z doručenky k Nesouhlasnému stanovisku soud zjistil, že bylo žalobkyni doručeno dne [datum], kdy se žalobkyně přihlásila do datové schránky, kam jí bylo Nesouhlasné stanovisko zasláno.

26. Z e-mailu [adresa] ze dne [datum] adresovaného žalované, [jméno FO], [adresa] a „Projekci [jméno FO]“, soud zjistil, že v něm vyjadřuje názor o jednoznačnosti zadání, kterým byla architektonická [Anonymizováno] bude projednána s příslušnými úřady, tj. vypracování dokumentace realizovatelného díla. Informuje o obdržení informace o tom, že projekt nesplňuje pražské předpisy a žádá žalovanou o informace, zda je takové sdělení dostatečné a ví, co má dělat.

27. Z e-mailu žalované ze dne [datum] adresovaného [adresa] soud zjistil, že tímto e-mailem žalovaná jednak uvádí, že ve smlouvě (Smlouvě o dílo) není uveden inženýring ani žádné projednání na úřadech s tím, že předpokládala, že veškerý inženýring zajišťuje [tituly před jménem] [jméno FO]. Informuje o tom, že nemá k dispozici aktuální projektovou dokumentaci ani informace o změnách, které v ní proběhly. Dále uvádí, že pokud má poptat [tituly před jménem] [jméno FO], potřebuje znát zadání, tzn. co má být obsahem cenové nabídky z jeho strany.

28. Z e-mailu [adresa] ze dne [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že [adresa] v něm uvádí, že inženýring měl zajišťovat [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvádí, že zadáním a prací žalované bylo navržení bytového domu, který bude splňovat požadavky orgánů pro danou lokalitu. Vyjadřuje též názor, že žalovaná deklarovala, že umístění, vzhled a typ bytového domu bude a je projednán s úřady.

29. Z e-mailu [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že se v něm ve vztahu k žalované uvádí „Do konce příštího týdne žádáme o vrácení 100 % námi uhrazené částky na náš účet a vystavení dobropisu.“ 30. Z e-mailu žalované ze dne [datum] adresovaného [adresa] soud zjistil, že v něm žalovaná děkuje za zaslání Nesouhlasného stanoviska a shrnuje z jejího pohledu genezi celé věci, především to, že návrh bytového domu doposud nebyl konzultován na příslušných úřadech, a že na tuto potřebu žalovaná opakovaně upozorňovala a předpokládala, že ji provede žalobkyní zvolený zpracovatel inženýringu. Dále cituje z e-mailů ze dne [datum], [datum] a [datum] a z e-mailu z [datum], ve kterém upozorňuje na to, že je možné konzultovat záměr na MHMP OÚR, a že v případě potřeby doplnění žádá o to, aby jí to bylo dáno vědět. Rovněž uvádí, že na to nikdo nereagoval.

31. Z e-mailu [adresa] ze dne [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že [adresa] jím informuje žalovanou, že předává věc právnímu zástupci, a že u žalované objednal dílo, které nedostal.

32. Z reklamace vad díla ze dne [datum] s doručenkou z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce obrátila na žalovanou s tím, že žalobkyni byla předána studie pro územní řízení, za kterou žalobkyně zaplatila žalované [částka]. Žalobkyně v zastoupení společností [právnická osoba], IČO [IČO], podáním ze dne [datum] požádala Magistrát hl. m. Prahy o vydání závazného stanoviska ve věci umístění „[adresa]“ a předložila dokumentaci pro územní řízení. Dne [datum] vydal Magistrát hl. m. prahy Nesouhlasné stanovisko. Žalobkyně reklamovala u žalované následující vady: umístění [Anonymizováno] parkovacích míst pro účely stavebního záměru definované ve studii, navržený objem výstavby nesplňuje podmínku zachování, dotvoření a rehabilitaci stávající urbanistické struktury, navrhovaný záměr je svým objemem, kapacitou, velikostí zastavěné plochy a typologickým řešením v rozporu se strukturou zástavby v daném místě, celkový nesoulad navrhovaného záměru s platným územním plánem hl. m. Prahy. Žalobkyně žalované adresovala odstoupení od Smlouvy o dílo a uvedla, že co se týče poskytnutého plnění [částka], nabízí uzavření dohody o narovnání ve výši [částka]. Reklamace byla žalované doručena do datové schránky dne [datum].

33. Z odpovědi žalované ze dne [datum] na reklamaci vad soud zjistil, že žalovaná reklamaci ani odstoupení od Smlouvy o dílo nepovažovala za důvodné s tím, že dle žalované záměr nebyl s příslušnými úřady předem konzultován, tj. neproběhl tzv. inženýring, který neměla zajišťovat žalovaná, ale třetí osoba, přičemž žalovaná na potřebu inženýringu žalobkyni předem upozorňovala.

34. Z výpovědi svědka [adresa] soud zjistil, že svědek je kolegou žalované, který se podílel na přípravě architektonické studie. Tato měla být předjednána na příslušném úřadě a až následně měla být vyhotovena dokumentace pro územní řízení. Po odevzdání architektonické studie nepřišly žádné požadavky na úpravu této studie a následovala až informace o tom, že došlo k vydání Nesouhlasného stanoviska k dokumentaci pro územní řízení, jejíž konečná podoba však svědkovi není známa. Architektonická studie měla sloužit k předjednání s úřady, jelikož v této fázi je vyhotovena ve formátu a v míře detailu, které ještě umožňují zapracování případných změn předtím, než je přistoupeno k odevzdání projektové dokumentace opatřené již úředním razítkem. Žalobkyně si ze zpracovaných variant vybrala tu s maximálním využitím pozemku, přičemž ze strany žalované byla upozorňována, že v dané podobě může a nemusí projít schválením ze strany příslušných orgánů. Studie sice byla zpracovávána v maximální variantě využití pozemku, ale při zohlednění pražských stavebních předpisů. Právě u maximální varianty žalovaná žalobkyni upozorňovala na nutnost předjednání (inženýringu) a provedení případných následných úprav, aby nebylo předkládáno ke schválení něco, co neprojde. Úpravy záměru v návaznosti na předjednání (inženýring) označil svědek za běžnou praxi s tím, že v daném případě měl toto předjednání provést jiný subjekt, nikoliv žalovaná, která měla v návaznosti na inženýring provést případně úpravy studie, což byla také připravena splnit.

35. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] s doručenkou soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky [částka] do [datum]. Žalované byla tato upomínka doručena do datové schránky dne [datum].

36. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

37. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

38. Dle § 2586 odst. 1 o. z. „Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“ 39. Dle § 2615 odst. 1 o. z. „Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.“ 40. Dle § 2615 odst. 2 o. z. „O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.“ 41. Dle § 2618 o. z. „Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.“ 42. Dle § 2106 odst. 1 o. z. „Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Dle odst. 2 téhož ustanovení „Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.“ Dle odst. 3 téhož ustanovení „Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.“ 43. Úvodem právního posouzení věci je vhodné konstatovat, že žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení nárokované částky z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované po odstoupení žalobkyně od Smlouvy o dílo pro vady Díla.

44. Z výše citovaných ustanovení právních předpisů vyplývá, že žalobkyně mohla být s žalobním návrhem úspěšná pouze tehdy, pokud by v řízení tvrdila a prokázala následující skutečnosti (kumulativně): 1) Dílo má vady, tj. neodpovídá smlouvě [§ 2615 odst. 1 o. z.] 2) za vady Díla odpovídá žalovaná 3) žalobkyně oznámila vady Díla žalované bez zbytečného odkladu po jejich zjištění [§ 2118 o. z.] a 4) žalobkyně bez zbytečného odkladu po oznámení vad Díla uplatnila u žalované právo z odpovědnosti za vady [adresa] odst. 2 první věta o. z.].

45. Soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení posuzoval předpoklady uvedené výše ad 1) až 4) od těch méně komplikovaných. Nejprve se tedy soud zabýval tím, zda žalobkyně vůbec oznámila žalované tvrzené vady Díla bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, jelikož žalovaná namítla, že žalobkyně uplatnila toto právo opožděně. Soud by v takové situaci (opožděného oznámení vad a vznesené námitky žalované) již bez dalšího nemohl žádná práva žalobkyni přiznat.

46. Žalobkyně uvedla, že vady [Anonymizováno] oznámila žalované e-mailem ze dne [datum], případně e-mailem ze dne [datum], kterým bylo žalované zasláno Nesouhlasné stanovisko. Soud přisvědčuje tomu, že e-mail žalobkyně ze dne [datum] lze považovat za oznámení vad provedené bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. Žalobkyně se domnívala, že skutečnosti uvedené v Nesouhlasném stanovisku představují vady Díla. Nesouhlasné stanovisko bylo žalobkyni doručeno dne [datum] a tentýž den se tedy žalobkyně seznámila z důvody, pro které bylo Nesouhlasné stanovisko vydáno. Lhůtu 6 dnů na oznámení tvrzených vad žalované považuje soud za spadající do časového vymezení „bez zbytečného odkladu“. [právnická osoba] přitom uvádí, že zákon nepředepisuje, jakou formu má oznámení vad mít a za oznámení vady lze považovat i uvedení toho, jak se vada [Anonymizováno] za vady díla ve stavebnictví. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 81.). Žalobkyně měla za to, že vady Díla spočívají ve skutečnostech uvedených v Nesouhlasném stanovisku. Zaslání Nesouhlasného stanoviska žalované e-mailem [datum] tak dle názoru soudu lze považovat za oznámení tvrzených vad Díla bez zbytečného odkladu po jejich zjištění.

47. Soud se proto dále zabýval tím, zda žalobkyně bez zbytečného odkladu po oznámení vad Díla uplatnila právo z odpovědnosti za vady ve smyslu odstoupení od Smlouvy o dílo [§ 2106 odst. 1 a odst. 2 o. z.]. Žalobkyně tvrdila, že od Smlouvy o dílo odstoupila dne [datum], a že to lze považovat za odstoupení bez zbytečného odkladu. Soud žalobkyni při jednání dne [datum] poučil dle § 118a odst. 1 odst. 3 o. s. ř., že je třeba doplnit skutková tvrzení a označit důkazy ohledně toho, že žalobkyně odstoupila od Smlouvy o dílo bez zbytečného odkladu po oznámení vad Díla. V návaznosti na to žalobkyně doplnila tvrzení tak, že odstoupení ze dne [datum] bylo učiněno bez zbytečného odkladu po oznámení vad „zejména s odkazem na složitost věci a možnost odborného jejího posouzení“. Neuvedla však žádná konkrétní tvrzení ani důkazy k tomu, o jaká posouzení se mělo jednat a proč je bylo zapotřebí činit od [datum] do [datum], tj. po dobu takřka (bez jednoho dne 7 týdnů). Rovněž odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 81/2019 a sp. zn. 33 Cdo 456/2021 s tím, že v důsledku trvajícího prodlení žalované lhůta bez zbytečného odkladu nemohla uplynout a odstoupení od Smlouvy o dílo dne [datum] bylo provedeno v souladu s právními předpisy. Dále žalobkyně uvedla, že odstoupením od Smlouvy o dílo je již e-mail žalobkyně ze dne [datum], ve kterém žalobkyně „žádá o vrácení 100 % uhrazené částky a vystavení dobropisu“.

48. Soud v prvé řadě uvádí, že odstoupení od Smlouvy o dílo ze dne [datum] nepovažuje za učiněné bez zbytečného odkladu po oznámení vad ([datum]) Lhůtou „bez zbytečného odkladu“ se opakovaně zabýval Nejvyšší soud, který v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], konstatoval „Z časového určení bez zbytečného odkladu je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Takové posouzení lhůty bez zbytečného odkladu zcela koresponduje s právními závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ve své judikatuře při řešení konkrétních případů (srov. například rozsudky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dále též usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nejvyšší soud dále dovodil, že pokud osoba, jíž je taková lhůta určena, bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při přípravě splnění povinnosti či učinění právního úkonu, které jsou na tuto lhůtu vázány, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou.“ (…) „Obecně platí, že vznikne-li někomu právo učinit ve lhůtě bez zbytečného odkladu právní jednání, měl by svého práva využít neprodleně. Pokud tak bez jakéhokoli důvodu neučiní a své jednání odkládá, lze takový odklad zásadně považovat za zbytečný. O zbytečný odklad se však nejedná, pokud mu v příslušném (bezodkladném) právním jednání (dočasně) brání určité legitimní důvody. Legitimním důvodem pro odklad tak může být typicky potřeba zjištění nezbytných informací pro zvážení příslušného právního jednání (a jeho dopadů do sféry jednající osoby), či nutnost určitého časového úseku pro samotné vyhodnocení těchto informací a provedení rozhodovacího procesu (např. u právnických osob, kde může být rozhodnutí o provedení právního jednání navázáno na interní rozhodnutí příslušných orgánů; takovou potřebu však s přihlédnutím k individuálním okolnostem nelze vyloučit ani u osoby fyzické). I v takových případech je však třeba důsledně posuzovat, zda proces zjišťování nezbytných informací či rozhodovací proces nenesou znaky bezdůvodného odkládání.“ 49. Žalobkyně ani na poučení soudu dle § 118a o. s. ř. neuvedla žádné konkrétní skutečnosti ohledně toho, co ji nutilo odložit odstoupení od Smlouvy o dílo, jejíž tvrzené vady oznámila žalované e-mailem ze dne [datum], až do dne [datum], tj. takřka 7 týdnů. Jelikož odstoupení po takové době nelze považovat za učiněné bez zbytečného odkladu, nezbývá než uzavřít, že toto odstoupení nemá žádné právní účinky, tj. nemohlo mít za následek zrušení Smlouvy o dílo a vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované.

50. Co se týče odkazu žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], je tento odkaz zcela nepřiléhavý. Žalobkyně přehlíží, že uvedená rozhodnutí se týkají případu porušení smlouvy prodlením ve smyslu § 1977 o. z., tedy případu, kdy smluvní strana doposud žádné plnění vůbec neposkytla. Pouze v takovém případě platí, že je-li toto prodlení podstatným porušením smlouvy, lze od smlouvy za trvajícího prodlení odstoupit bez ohledu na lhůtu bez zbytečného odkladu. Žalovaná však v posuzované věci nebyla v prodlení, ale žalobkyně tvrdí, že plnění obdržela, avšak bylo vadné. V takovém případě se lhůta bez zbytečného odkladu na uplatnění práv z podstatného porušení smlouvy uplatní. Tímto právem je i právo na odstoupení od smlouvy, které však v posuzovaném případě (jak soud dovodil výše) nebylo uplatněno včas a nemůže tak být právně účinné.

51. Žalobkyně rovněž v návaznosti na poučení soudu dle § 118a o. s. ř. uvedla, že odstoupením od Smlouvy o dílo byl již e-mail žalobkyně adresovaný žalované ze dne [datum], ve kterém žalobkyně požádala žalovanou o vrácení 100 % uhrazené částky a vystavení dobropisu. Tento e-mail dle žalobkyně nelze považovat za nic jiného, než za odstoupení od Smlouvy o dílo. Soud se s tímto názorem žalobkyně neztotožňuje. [právnická osoba] uvádí (s odkazem na judikaturu), že „Požadavku určitosti dostojí odstoupení od smlouvy tehdy, pokud v něm bude vymezen závazek (smlouva), jenž má být zrušen, a jednoznačný projev vůle směřující k zániku závazku odstoupením od smlouvy, např. i za použití slov „storno“ či „zrušení smlouvy“ (NS [spisová značka], [spisová značka]), naopak jako nedostatečné se v praxi ukázalo spojení „trváme na okamžitém vrácení předmětu smlouvy“ (NS [spisová značka]).“ ([jméno FO], Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání 3. aktualizace. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2024, marg. č. [hodnota].). Z e-mailu žalobkyně ze dne [datum] nelze žádným způsobem dovodit jednoznačný projev vůle směřující k zániku závazku odstoupením, když žádost o vrácení 100 % uhrazené částky evidentně směřuje k vrácení peněžitého plnění, nikoliv však k zániku Smlouvy o dílo, a to zcela v duchu citované judikatury, která takový požadavek za odstoupení od smlouvy nepovažuje (NS [spisová značka]).

52. Dle názoru soudu je však možné e-mail žalobkyně ze dne [datum] považovat dle jeho obsahu za uplatnění 100 % slevy z ceny Díla, tzn. tento požadavek na slevu z ceny Díla by tedy mohl být základem nároku následně uplatněného žalobou dne [datum].

53. Soud s ohledem na to soud přistoupil k posouzení otázky, zda Dílo vůbec vady má a zda za ně odpovídá žalovaná. Po posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že tyto předpoklady splněny nejsou.

54. Otázka existence vad Díla je v posuzovaném případě komplikována dvěma skutečnostmi: strohým vymezením Díla ve Smlouvě o dílo a dále zapojením dalších osob do vypracování dokumentace pro územní řízení, ke které bylo vydáno Nesouhlasné stanovisko.

55. Soud nejprve podotýká, že rozpor s územním plánem (vedoucí z tohoto důvodu k nerealizovatelnosti) obecně může být vadou díla jakým je architektonická studie. Nejvyšší soud obdobnou situaci posuzoval v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ve kterém uvedl: „Dílo má vadu, je-li zhotovitelem plněno něco odlišného, než plněno být mělo (srov. § 2615 odst. 1 o. z.). Při posuzování vadnosti zpracované urbanisticko-architektonické studie je třeba vycházet i z toho, že vlastnosti dluhovaného plnění mohou být ve smyslu § 1914 odst. 1 o. z. stranami nejen výslovně vymíněny, ale mohou též vyplývat z obvyklého funkčního určení předmětu plnění, případně z účelu smlouvy, je-li stranám znám. Strany smlouvy o dílo tak nejsou nuceny vlastnosti předmětu plnění vždy výslovně vymínit, ale mohou je sjednat i jen tím, že vycházejí z jeho zamýšlené funkce či účelu použití. Buď určité plnění sjednají s tím, že se k němu určitá funkce nebo účel váže obecně z povahy věci (a kdy konkludentně vycházejí z obvyklého způsobu užívání daného typu věci), anebo vymezí (nikoliv nutně výslovně) určitý specifický účel plnění, který se vztahuje jen k danému závazku. Uvedeným přímým či nepřímým způsobem mohou strany ve smlouvě o dílo sjednat i to, že zpracovávaná „urbanisticko-architektonické studie“ má splňovat (určité) vlastnosti vyplývající z požadavků stanovených právními předpisy veřejného práva o územním plánování a výstavbě.“ 56. Nejvyšší soud v uvedené věci dospěl k závěru, že pokud nelze ze smlouvy dovodit něco jiného, je realizovatelnost ve smyslu souladu architektonické studie s územním plánem města obvykle mezi stranami „ujednána“ nepřímo, a to formou zamýšlené funkce a účelu použití této studie, kterou je typicky realizace stavby. Jinými slovy, nerealizovatelnost stavby pro rozpor s územně plánovací dokumentací obvykle bude vadou architektonické studie i navazující dokumentace pro územní řízení. Nejvyšší soud však též zdůraznil, že je vždy třeba vycházet z toho, co bylo mezi stranami ujednáno ve smlouvě.

57. Jelikož i dle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu tehdy, neodpovídá-li smlouvě, musel se soud zabývat tím, co bylo mezi stranami konkrétně ujednáno jako předmět Smlouvy o dílo. Co se týče zjištění obsahu smlouvy Nejvyšší soud v odkazovaném rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uvedl, že „základní (prvotní) pravidlo výkladu adresovaných právních jednání formuluje ustanovení § 556 odst. 1 věty první o. z. Soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním) [srov. MELZER, F. In: MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník - velký komentář, Svazek III, § 419-654. [adresa]: Leges, 2014, s. 594 a 595, nebo HANDLAR, [právnická osoba]: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 1989]. Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje (a § 556 odst. 1 věta první o. z. tak normuje výslovně), aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Jinými slovy, pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. Ustanovení § 556 odst. 2 o. z. pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží. Patří mezi ně nejen praxe zavedená mezi stranami v právním styku, ale i to, co právnímu jednání předcházelo, jakož i následné jednání stran, kterým strany daly najevo, jaký obsah a význam přikládají učiněnému právnímu jednání, je jedním z hledisek, jímž se soudy mají řídit při zjišťování úmyslu (záměru) stran (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Řečené platí jak pro vícestranná, tak i pro jednostranná adresovaná právní jednání.“ 58. V posuzovaném případě žalobkyně a žalovaná ve Smlouvě o dílo ujednaly, že předmětem této smlouvy, tj. [Anonymizováno] (relevantním z hlediska tohoto soudního řízení), je „[právnická osoba] [adresa], v níže uvedených stupních a fázích: a. [Anonymizováno] pro územní řízení: architektonická část projektu – dopracování studie (půdorysy, pohledy, řezy, základní vizualizace) vč. energetického konceptu domu a následná koordinace s projekční firmou.“ [podtrženo soudem]. Při takto stručném vymezení musel soud při zkoumání obsahu Smlouvy o dílo přihlížet ke skutečné vůli smluvních stran. Tato skutečná vůle ohledně toho, co smluvní strany rozumí „architektonickou částí projektu“, „dopracováním studie“ a „koordinací s projekční firmou“, byla zachycena ve značném množství vzájemných e-mailů, které soud provedl k důkazu. Z provedených důkazů soud zjistil, že smluvní strany jednoznačně věděly o důležitosti inženýringu a o možné potřebě úprav, které z něj mohou vyplynout. Tyto úpravy studie navazující na inženýring jsou dle soudu právě obsahem „následné koordinace s projekční firmou“, a to spolu s hlídáním architektonického výrazu objektu. Dílem ve smyslu Smlouvy o dílo je tak až souhrnný výsledek následujících dílčích činností žalované: 1) dopracování studie, tj. původní studie proveditelnosti, ze které si vlastník pozemku a žalobkyně vybrali variantu bytového domu, přičemž tímto dopracováním je dokument s názvem „[právnická osoba] [adresa], architektonická studie, 12/2019“; 2) následná koordinace s projekční firmou, jejímž obsahem jsou další úpravy této studie, které vyplynou z inženýringu, tj. z požadavků orgánů veřejné správy, se kterými bude studie předjednána předtím, než bude předložena dokumentace pro územní řízení, a dále hlídání jednotného architektonického výrazu objektu. Dále bylo prokázáno (e-maily, obsahem Smlouvy o dílo, výpovědí svědka), že předmětem Smlouvy o dílo nebyl inženýring, tedy že tuto důležitou činnost předcházející dokončení architektonické studie neměla provádět žalovaná. V tomto ohledu z důkazů vyplynulo pouze to, že [tituly před jménem] [jméno FO] se toliko nezávazně a neformálně informoval u obce a úřadu, následně se však vůbec nestal smluvní stranou žádné smlouvy vedoucí k realizaci projektu bytového domu.

59. Soud tedy shrnuje, že Dílem, tj. tím, co bylo mezi stranami ujednáno, byla architektonická [Anonymizováno] [adresa] po úpravách, které vyplynou z inženýringu, tj. z projednání z příslušnými orgány, která nebyl v gesci žalované. Žalované přitom požadavky na tyto další úpravy nebyly nikdy předány (což vyplynulo z e-mailové komunikace i z výpovědi svědka). Žalovaná objektivně bez vlastního zavinění nemohla takové úpravy předpokládané Smlouvou o dílo provést a zároveň sama neměla inženýring zajišťovat, jelikož tento nebyl předmětem Smlouvy o dílo. S ohledem na to nelze než uzavřít, že žalobkyně vůči žalované uplatnila tvrzené vady Díla předčasně, tj. uplatnila je ve vztahu k plnění, které nelze považovat za Dílo ve smyslu jeho smluvního vymezení ve Smlouvě o dílo. Z uvedeného zároveň vyplývá, že nelze učinit závěr o tom, že Dílo má vady, jelikož Dílo, tak jak bylo vymezeno Smlouvou o dílo, dosud nebylo provedeno a dokončeno, nebyly uskutečněny všechny činnosti předpokládané Smlouvou o dílo, a to z důvodů, které nejsou na straně žalované. Dokončeným [adresa] až v okamžiku úprav provedených v návaznosti na požadavky příslušných orgánů veřejné správy, které vyplynou z provedeného inženýringu. Jenom to lze považovat za Dílo ve smyslu Smlouvy o dílo a jen takové Dílo by mohlo mít případně vady. Nárok uplatněný žalobou tak není po právu.

60. Zbývá dodat, že soud se neztotožňuje s argumentem žalobkyně, že Smlouva o dílo je absolutně neplatná pro počáteční nemožnost plnění. O počáteční nemožnost plnění by se mohlo jednat tehdy, pokud by předmět Smlouvy o dílo byl právně zakázaný či fakticky bez dalšího nerealizovatelný (nemožný). O takový případ se však zjevně nejedná. Dílem byla podle Smlouvy o dílo architektonická studie Bytového domu [adresa] v podobě po úpravách navazujících inženýring, tj. na požadavky příslušných úřadů, a to právě tak, aby tento záměr bylo možné schválit. Uvedené vede k závěru, že předmětem Smlouvy o dílo není nic fakticky nerealizovatelného ani právně zakázaného a Smlouva o dílo není absolutně neplatná pro počáteční nemožnost plnění.

61. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud žalobu zamítl, jelikož žalobkyně uplatnila právo na slevu z ceny Díla dne [datum] předčasně, tj. vůči plnění, které ještě nelze považovat za Dílo vymezené ve Smlouvě o dílo. Tento závěr se týká i odstoupení od Smlouvy o dílo provedené dne [datum], u kterého navíc žalobkyně ani po poučení soudu nepředložila dostatečná tvrzení a důkazní návrhy o tom, že bylo provedeno bez zbytečného odkladu po oznámení tvrzených vad.

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. [převzetí a příprava zastoupení, reakce na předžalobní výzvu, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření z [datum], vyjádření z [datum], doložená porada s klientkou dne [datum] před soudním jednáním, účast na soudním jednání dne [datum] přesahujícím 2 hodiny, doložená porada s klientkou dne [datum], vyjádření z [datum], účast na soudním jednání dne [datum]] a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. [účast na vyhlášení rozsudku [datum]] včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. [částka].

63. O povinnosti k úhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalované rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.