9 C 333/2020-144

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [část obce] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [část obce] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobní návrh došel Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum]. Žalobce v něm uvedl, že uzavřel s žalovanými dne [datum] smlouvu kupní, jejímž předmětem byla mimo jiné koupě jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa] v ulici na [název ulice] v [obec], která je součástí st. [parcelní číslo] s náležejícím spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo], to vše v k. ú. [obec]. Tato kupní smlouva byla uzavřena formou notářského zápisu sepsaného notářem [titul] [jméno] [příjmení] (notářský zápis č. [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka]). Kupní cena byla sjednána ve výši [částka], která byla žalobcem řádně zaplacena. Z obsahu kupní smlouvy nevyplývá, že by předmět koupě trpěl jakýmikoli vadami. Vklad vlastnického práva byl proveden ke dni [datum] s právními účinky ke dni [datum] Cena kupní byla prodávajícím uhrazena v plné výši ke dni [datum]. Dne [datum] oslovil žalobce [titul] [jméno] [příjmení], který je vlastníkem jednotky [číslo] tento žalobci sdělil, že je nutná oprava střechy domu [adresa] v ulici na [název ulice] v [obec], neboť již od zimy [rok] [rok] do střechy zatéká a tato oprava byla plánována již od jara [rok], o čemž byli žalovaní informováni. K faktickému předání předmětu koupě došlo dne [datum], přičemž do protokolu byla dopsána poznámka, že střecha domu je v havarijním stavu a je nutná oprava. Tento zápis byl podepsán žalovaným. O této skutečnosti však žalovaní žalobce v době uzavření kupní smlouvy neinformovali a ani jej na tuto vadu neupozornili. Žalobce při prohlídce předmětné bytové jednotky nemohl vady střechy zjistit, pokud by na ně nebyl přímo upozorněn žalovanými. Žalobce zastával názor, že vynaložil dostatečnou pozornost při prohlídce předmětu koupě, neboť z laického pohledu nebylo možné posoudit míru poškození střešní krytiny. Žalobce po upozornění a zjištění shora uvedené vady střechy domu [adresa] v ulici na [název ulice] v [obec], písemně uplatnil nárok na poskytnutí slevy z kupní ceny ve výši [částka] ve smyslu ust. § 2106 odst. 1 písm. c) o. z., dopisem ze dne [datum]. Žalovaným byla poskytnuta lhůta pro úhradu nejpozději do [datum]. Na výzvu žalovaní nereagovali, a to ani na výzvu advokáta žalobce ze dne [datum], která však nebyla žalovanými na adrese [ulice a číslo], [obec] převzata a nebyla ani vyzvednuta v úložní době. Výzva byla doručena na adresu zaměstnavatele [titul] [celé jméno žalovaného] dne [datum]. Na tuto výzvu bylo reagováno právním zástupcem žalovaných emailem ze dne [datum], kdy poskytnutí slevy z kupní ceny bylo odmítnuto. Žalobce za účelem podložení a prokázání výše uplatněné slevy z kupní ceny nechal zpracovat znalecký posudek na ocenění prací spojených s opravou střechy domu [adresa] v ulici na [název ulice] v [obec], posudek byl zpracován soudním znalcem [titul] [jméno] [příjmení] pod. č. [tel. číslo]. Dle závěru tohoto znaleckého posudku činila předpokládaná cena opravy celkem [částka]. Žalobce v průběhu řízení vzal částečně zpět žalobní návrh o částku [částka] s přísl. a řízení bylo částečně zastaveno při jednání dne [datum]. Žalobce nesouhlasil s tím, že by sjednaná kupní cena již zohledňovala vadu střechy a také nesouhlasil s tím, že byla žalobcem zjistitelná pouhým pohledem. Na žalobě tedy zůstala částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum], na které setrval. S ohledem na omezení žalobního petitu v průběhu řízení se žádá, aby bylo rozhodnuto tak, že se žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřizná.

2. Žalovaní se žalobním návrhem nesouhlasili a navrhovali jeho zamítnutí. Jsou přesvědčeni o tom, že žalobce jako nabyvatel z kupní smlouvy ze dne [datum] nemá práva z vadného plnění. Žalobce odůvodnil právní základ svého nároku ust. § 2106 odst. 1 písm. c) z titulu uplatněné slevy z kupní ceny, neboť tvrdí, že plnění z KS bylo plněním vadným. Žalovaní však toto odmítají, že by šlo o vadné plnění, když žalobce před prodejem seznámili se stavem střechy, který v té době nebyl dobrý. S ohledem na stav střechy žalovaní nastavili i svou nabídku výše kupní ceny na [částka], ačkoliv původně předmět prodeje hodlali nabízet za částku [částka]. Žalobce po prohlídce, kterou absolvoval, nabídnutou kupní cenu akceptoval. Také nevysvětlil, proč si při prodeji neprohlédl všechny prostory domu, zejména prostory střechy domu. Žalovaní v řízení popírají a dle jejich názoru v tomto řízení nebylo prokázáno, že by žalobce ujistili, že střecha je bez vad. Žalovaní tvrdí, že žalobce byl jimi upozorněn na zřejmou vadu střešní krytiny a nutnost opravy střechy. Tomuto odpovídá i samotné znění KS, které v části čtvrté obsahuje prohlášení žalovaných, jako prodávajících, že jim nejsou známy žádné skryté vady, smlouva neobsahuje výslovné ujištění, že předmět plnění je bez vad. Žalovaní tvrdí, že vada střešní krytiny byla v době prodeje viditelná pohledem, byla zřejmá a nápadná. V této situaci je zcela absurdní, aby žalovaní tvrdili, že střešní krytina je bez vad, když tomu tak viditelně nebylo. Žalobce v řízení jako předpoklad aplikace výjimky z ust. § 2103 o. z. netvrdí výslovné ujištění žalovaných, že plnění je bez vad, nebo že vada byla lstivě žalovanými zastřena, ale výslechem žalovaného a výslechem jeho manželky bylo i prokázáno, že takovéto výslovné ujištění žalovaných ani při prodeji nepadlo. Žalobce jako zájemce o koupi nemovité věci nemalé hodnoty měl možnost při prohlídce nemovitostí si střechu prohlédnout, tuto možnost však nevyužil. Dle názoru žalovaných není ve věci relevantní to, zda žalobce byl (verze prezentovaná žalovanými) či nebyl (verze tvrzená žalobcem) informován o špatném stavu střechy, nýbrž to, zda špatný stav střešní krytiny je vadou zjevnou či vadou skrytou. Žalovaní jsou přesvědčeni, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že se jedná o vadu zjevnou, tj. seznatelnou na pohled. Byla viditelná jak z přilehlé zahrady k domu [adresa], tak z veřejné komunikace a chodníku, které se nachází na pozemcích sousedících s předmětem převodu. Žalovaní dále tvrdí, že se jedná o vadu nápadnou a zřejmou již při uzavření smlouvy a jako taková jde k tíži žalobce, jako nabyvatele z kupní smlouvy (§ 1917 o. z.). Žalobce nemá práva z vadného plnění i s ohledem na ustanovení § 1107 o. z., když při nabytí svého vlastnického práva k předmětu plnění dle KS převzal závady váznoucí na věci, které mohl a měl zjistit z okolností. Žalovaný nejen, že převzal závady váznoucí na věci, ale v souvislosti s převodem na něj přešlo aktivum vztahující se k věci, a to částka uhrazená žalovanými do fondu oprav. Jedná se o částku přesahující [částka]. Žalovaní tvrdí, že žalobce jako nabyvatel věci nemalé hodnoty a člověk technického vzdělání, nevynaložil péči přiměřenou okolnostem, aby se přesvědčil, že zde vada není. Nebylo povinností žalovaných, aby žalobce přesvědčovali o tom, aby si prohlédl všechny prostory prodávané nemovitosti. Povinnost vynaložení obvyklé péče přesvědčit se o stavu předmětu koupě v tomto ohledu stíhala žalobce jako kupujícího. Kupující si musí být vědom, že je povinen vynaložit obvyklou pozornost při uzavírání kupní smlouvy na nemovitou věc, nemovitost si řádně prohlédnout. Tak však žalobce při koupi zjevně nečinil. Pokud by se žalobce sám choval s náležitou opatrností s ohledem na okolnosti případu (koupě nemovité věci větší hodnoty) tj. prohlédl si střechu domu, zjistil by sám stav střešní krytiny v době prodeje. Toto však neučinil (zřejmě z toho důvodu, že byl samotnými žalovanými informován o stavu střešní krytiny a nutnosti opravy). Žalobce při koupi tak nedbal svých práv v takové míře, kterou předpokládá zákon, tj. nesnažil se sám aktivně zjistit stav předmětu koupě.

3. Skutkově soud vycházel z následujícího zjištění: Původní žaloba ze dne [datum] obsahovala žalobní petit na částku [částka] s příslušenstvím a představovala uplatněnou slevu z kupní ceny nemovitosti v [obec], ul. [ulice], [adresa]. Kupní smlouvou ze dne [datum] zakoupil žalobce od žalovaných bytovou jednotku za [částka], sepsanou notářským zápisem dr. [jméno] (doloženo na č. l. 14). Vklad vlastnického práva byl proveden dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Kupní cena byla uhrazena přes úschovu u notáře k [datum]. Žalobce tvrdí, že ho žalovaní neupozornili na vadu střechy. To, že je třeba opravu provést, se dozvěděl žalobce od druhého vlastníka bytové jednotky v domě [titul] [příjmení] (jsou tam 3 bytové jednotky) dne [datum], tedy po prodeji nemovitosti, neboť do střechy zatéká a oprava byla plánována od jara [rok]. [titul] [příjmení] byl v tomto řízení vyslechnut jako svědek a potvrdil, že si adresu žalobce zjistil sám, protože mu ji žalovaný nedal, vyhledal ho jako nového vlastníka bytové jednotky, aby mu sdělil jaký je stav střechy a zda to ví od žalovaného. To, že se bude střecha opravovat, žalovaný věděl od konce roku [rok] - jaro [rok], kdy už se sháněly firmy (potvrzeno výslechem [titul] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] rovněž potvrdil, že se bavil se žalovaným a špatném stavu střechy ještě před prodejem bytu žalobci) a konečně žalovaní i potvrzovali, že o nutnosti opravy střechy věděli. Právo na přiměřenou slevu uplatnil žalobce dopisem ze dne [datum] s tím, že mu stav střechy byl zatajen (doloženo odeslání doporučeným dopisem, podacím lístkem ze dne [datum]). Na dopis nebylo reagováno. Předání nemovitosti proběhlo dne [datum], kdy byl sepsán„ Protokol o předání a převzetí nemovitosti“, zde žalobce napsal:„ střecha v havarijním stavu oprava nutná“ a žalovaný dopsal,„ jedná se o zjevnou vadu“ (tento protokol rovněž žalobce předložil k důkazu). Následovala předžalobní upomínka ze dne [datum]. Žalobce za účelem prokázání nároku na slevu si nechal provést znalecký posudek [titul] [příjmení] č. [tel. číslo] ze dne [datum], z něhož soud zjistil, že znalec vyčíslil předpokládanou cenu opravy střechy na [částka] vč. DPH. Žalobce vycházeje z tohoto znaleckého posudku s ohledem na 3 vlastníky domu a bytových jednotek, požadoval po žalovaných poměrnou část slevy, tedy [částka]. Při jednání dne [datum] bylo právním zástupcem žalobce sděleno, že již oprava střechy byla provedena, a to dokonce již před podáním žaloby dne [datum] za [částka] + lešení [částka], proto při jednání dne [datum] byla vzata žaloba částečně zpět o [částka] s příslušenstvím, řízení bylo částečně pravomocně téhož dne zastaveno a na žalobě tedy zůstalo [částka] s příslušenstvím. O této částce žalobce tvrdí, že je to náklad, který na něj připadl při rozdělení mezi jednotlivé vlastníky bytových jednotek na opravu střechy, fakticky se jedná o uplatněný nárok na slevu z kupní ceny.

4. Na právní posouzení této věci se vztahují ustanovení § 2128 a násl. o. z., přičemž kupní smlouva uzavřená mezi účastníky ze dne [datum] je platným právním jednáním, o čemž nebylo mezi stranami sporu. Dle § 2131 o. z. se přiměřeně použijí na smlouvu o koupi nemovité věci ustanovení o koupi movitých věcí. Žalobce uplatnil právo na slevu z kupní ceny dle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. (dle tohoto ustanovení, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na přiměřenou slevu z kupní ceny). Za vadu, která je podstatným porušením smlouvy je třeba považovat takovou, o které prodávající (žalovaní) věděli nebo by museli rozumně předpokládat, že by si žalobce při její vědomosti nemovitost nekoupil – či za jinou cenu (§ 2002 odst. 1 o. z.) O tom, že žalovaní o vadě střechy ještě před prodejem nemovitosti věděli, nebylo v tomto řízení pochybností (viz shora). Tuto vadu soud považuje za podstatnou. Otázkou a předmětem dokazování zůstalo, zda před koupí nemovité věci žalovaní žalobce o této vadě zpravili a zejména, jaký vliv tato vada měla na výši kupní ceny. Druhá žalovaná mj. na dotaz uvedla, že výslovně žalovanými nebylo řečeno při sjednávání kupní ceny, že je tam sleva za vadu střechy a konkrétně neuváděli, že se to prodává s vadnou střechou. Při určení ceny to bylo tak, že se prodávající údajně radili ve spořitelně, měli představu cca [částka] [anonymizováno], ale s ohledem na tu střechu chtěli [částka], ale to žalobci neřekli. Prvý žalovaný řekl ve svém výslechu, že měli představu [částka] [anonymizována dvě slova], ale vzhledem k nutným opravám, opravy střechy a dalších, žalobci nabídli cenu [částka]. Žalovaný také tvrdil, že toto žalobci sdělili (na rozdíl od výpovědi jeho manželky). Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalovaní nutnost opravy střechy žalobci neoznámili, ani to, jak dospěli ke kupní ceně, že údajně zohledňovali nutnost oprav střechy a dalších. Soud tak uvěřil výpovědi žalobce, žalované, což koresponduje i s chováním žalovaného, který kontakt na žalobce dalším spoluvlastníkům zřejmě záměrně nedal a také mylně uváděl, že o opravě střechy se dozvěděl až poslední týden v srpnu [rok], což bylo vyvráceno výpovědí sv. [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný dále uvedl, že u notáře se o střeše nebavili, protože notář se ptal jen na skryté vady a nechtěl dávat do smlouvy zjevné vady. O skrytých vadách žalovaní nevěděli, vadu střechy považovali za zjevnou vadu. S tímto názorem na charakter vady střechy se však soud zcela neztotožnil: Pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady při koupi nemovité věci se uplatní ust. § 2103 o. z. Dle tohoto ustanovení kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel při vynaložení obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě. Jednak s poukazem na zjištěné skutečnosti shora soud dospěl k závěru, že vada střechy v tom rozsahu, ve kterém byla následně opravena, nebyla žalobci sdělena při sjednávání kupní smlouvy, a to ani při sjednávání kupní ceny. Tato vada byla žalobci úmyslně zatajena (což je věc skutková a dle názoru soudu byla v tomto řízení prokázána). Tuto vadu soud nepovažuje za vadu nápadnou a zjevnou, lze jí označit i jako částečně skrytou, která sice existovala v době převzetí nemovitosti, ale její rozsah vyšel najevo až dodatečně, konkrétně byl rozsah vady popsán až ve znaleckém posudku [titul] [příjmení]. Pokud se týče včasnosti uplatnění práv z odpovědnosti za tuto vadu, vada byla vytčena žalobcem žalovaným včas, zřetelně na vadu upozornil žalobce písemně, jakmile se o závadě dozvěděl, ust. § 2112 o. z. bylo tedy dodrženo (oznámení vady bez zbytečného odkladu - to, že vada nebyla oznámena včas tíží důkazně žalované, tj. prodávající). Pokud žalovaní argumentují tím, že mohl žalobce vadu při prohlídce zjistit, pak z ust. § 2112 odst. 2 o. z. vyplývá, že prodávající na námitku, že vada nebyla včas oznámena nemá, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. V daném případě žalovaní jako prodávající o vadě věděli, a přesto žalobce na závadu střechy neupozornili. Soud dále pro úplnost zjišťoval, zda se v daném případě nejedná o vadu, kterou musel žalobce při vynaložení obvyklé pozornosti poznat již při uzavření kupní smlouvy, protože pak dle § 2103 o. z. by žalobce neměl právo na vadné plnění (tzv.„ obvyklá pozornost nabyvatele“), pokud bychom vycházeli z předpokladu, že závada střechy nebyla úmyslně zatajena. Z provedeného dokazování vyplývá, že tato vada střechy nemůže být vadou, kterou měl za povinnost žalobce odhalit a zjistit již při uzavírání kupní smlouvy, neboť z výpovědi soudního znalce [titul] [příjmení] je zřejmé, že z ulice jsou k vidění jen poškozená místa, ale i on sám by rozsah opravy z ulice nemohl odhadnout.„ K tomu, aby bylo vidět druh nebo míru toho poškození, tak je třeba se podívat zblízka“. Z toho vyplývá, že charakter a rozsah závady střechy bez podrobné prohlídky odborníkem nejde zjistit. Tato vada tedy nemohla být odhalena obvyklou pozorností kupce, který je ve stavebním oboru laikem. Jestliže vada je seznatelnou jen pro znalce, pak jí nelze pokládat za nápadnou. Tento závěr nemění nic na tom, že byla předložena fotografická dokumentace střechy před opravou nebo že si svědci [titul] [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] všimli ze zahrady, že střecha není v dobrém stavu. Pouhým pohledem vzdáleným několik metrů do výše střechy, nelze logicky charakter - rozsah poškození střechy zjistit. Soud má zato, že žalobce obvyklou pozornost při koupi nemovitosti jí věnoval, když z výpovědi žalobce a jeho manželky jako svědkyně soud zjistil, že si prohlédli před koupí byt, garáž, na půdu je nikdo nezval a o opravě střechy žalovaní nemluvili, ani o slevách. Prostě jim byla řečena představa žalovaných o částce [částka]. Když stáli na zahradě, tak se vyloženě žalobci ptali na střechu, jestli jim tam zateklo a žalovaní řekli, že nikdy. To, že je problém se střechou se dozvěděl žalobce až v telefonátu žalovanému, když se ho žalobce ptal, zda mu došly peníze a on mu řekl, že se vloudila nepříjemnost, a to nutná oprava střechy, což bylo koncem srpna [rok]. To, že je střecha v havarijním stavu, pouhým okem vidět nebylo a o závadě se žalobci žalovaný zmínil až po zaplacení kupní ceny. Soud tedy uzavírá, že zakoupená nemovitost žalobcem v době prodeje měla podstatné vady spočívající v poškození střešní krytiny a žalobce má tedy právo na jím zvolenou variantu nápravy, což je v daném případě přiměřená sleva dle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z.

5. Při těch úvahách o výši slevy je třeba připomenout, že zákon nestanoví žádné obecné pravidlo, jak k ní dospět, ale je na soudu, jak dle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezí sám hypotézu právní normy ze širokého okruhu okolností toho kterého případu. Zpravidla je sleva vyjadřována rozdílem mezi hodnotou nemovitosti či díla bez vad a s vadami. Ale i tehdy výše slevy a její rozsah závisí na povaze nutných oprav a neměla by jen vyjadřovat snížení hodnoty věci. Mělo by se přihlédnout i k tomu, jak se vada projevila při užívání nemovitosti, nakolik komplikuje její užívání, zda snižuje její životnost, lze použít i estetické hledisko, atd. Základním pravidlem zůstává, aby byla u žalobce vytvořena taková situace, blížící se stavu, kdyby se prodej nemovitosti uskutečnil bez vad. Tvrzení žalovaných, že již poskytli žalobci slevu ve výši [částka], zůstalo osamoceno a tedy nepodpořeno žádnými důkazy. Z doložených listin, zejména faktury za provedenou opravu, je patrné, že byla následně provedena výměna střešní krytiny, když tato byla fakturována ve výši [částka] [právnická osoba] [jméno] a to fakturou [číslo] O tom nebylo sporu. Další náklady, které byly s výměnou střechy spojeny, byly náklady na postavení, zapůjčení a následnou demontáž lešení kolem domu, když za toto byla uhrazena částka [částka]. Místní poplatek za užívání veřejného prostranství činil [částka]. Soud si i přesto orientačně zjišťoval od realitních kanceláří ceny prodeje bytů v daném období. Např. ze zprávy [příjmení] realitní kanceláře vyplývá, že prodej panelového bytu 2 + 1 po rekonstrukci byl realizován za cenu [částka], odhad pana [příjmení] z této realitní kanceláře pak za cenu cihlového bytu 3 + 1 bez rekonstrukce je stanoven v částce [částka] [anonymizována dvě slova]. Realitní kancelář [příjmení] zprávou ze dne [datum] sdělila, že v r. [rok] prodali jeden byt o vel. 2 + 1 se zrekonstruovaným jádrem za [částka]. Byť tyto nepřímé důkazy neprokazují konkrétní cenovou hladinu konkrétní prodávané bytové jednotky, lze z nich dovodit, že kupní cena, která byla mezi účastníky sjednána, byla fakticky cenou za bezvadnou nemovitost včetně příslušných částí domu a garáže a musela být podstatně vyšší než shora realizované prodeje bytů. Soud neprováděl znalecký posudek na odhad tržní ceny předmětu koupě bez vad v daném období, vzhledem k tomu, že by celkové náklady soudního řízení mohly přesáhnout hodnotu sporu a z důvodu hospodárnosti i s přihlédnutím ke specifice tohoto případu, stanovil výši slevy odhadem. Sleva, kterou žalobce požadoval, odráží cenu za opravu střechy. Jedná se o nutnou opravu, která zamezila zatékání do nemovitosti a která se sice významně dotkla především podkrovního bytu, ale byla nezbytná pro zachování životnosti nemovitosti. Touto opravou se docílilo zachování funkční a i estetické kvality domu, který lze po této opravě hodnotit jako bez zásadních vad předmětu koupě. Tím se u žalobce vytvořila situace, jako kdyby kupoval nemovitost bez vad. Protože i výše slevy závisí na povaze nutných oprav, pak za nejbližší úvahu, o kterou se soud opírá, jsou náklady spojené s rekonstrukcí střechy, které byly ve výši celkem cca [částka]. Při počtu tří bytových jednotek na každou vychází částka [částka]. Použití finančních prostředků z fondu oprav soud považoval v dané věci za irelevantní. Částku, kterou žalobce požaduje, soud považuje za minimální, protože lze předpokládat, že při stanovení ceny nemovitosti se závadou a bez ní, by byl rozdíl markantnější (viz např. již provedený znalecký posudek [titul] [příjmení], který opravu stanovil v násobné výši). Zde šlo především o očekávaný solidnější přístup žalovaných při prodeji bytové jednotky a nezamlčování podstatných informací, který ve výsledku způsobil tento spor a nemůže být pro žádnou ze stran přínosem (pro žalobce spíše morálním). Pokud se týče příslušenství k žalované částce, úroky z prodlení byly žalobci přiznány podle § 1970 o. z. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení č. 351/2013, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalovaní byli v prodlení se zaplacením dlužné částky od [datum] (právo na slevu z kupní ceny bylo uplatněno v dopise žalobce žalovaným ze dne [datum] s požadovanou úhradou do [datum]), soud uložil žalovaným i zaplacení těchto zákonných úroků z prodlení do zaplacení. Lhůta k zaplacení celé dlužné částky byla stanovena 3 dny od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení vyplývá z práva procesního, soud především posuzoval, zda žaloba byla podána z tohoto procesního hlediska důvodně, tzn. u část. zpětvzetí z hlediska vztahu výsledku chování žalovaných k požadavkům žalobce. V daném případě je nesporné, že k částečnému zpětvzetí žalobního návrhu o [částka] s přísl., došlo v průběhu řízení, tedy po podané žalobě, když již bylo známo, že oprava střecha byla provedena (shodou okolností před podáním žaloby). K částečnému zpětvzetí nedošlo pro chování žalovaných, proto v této části by měli žalovaní právo na náhradu nákladů řízení, když zpětvzetí žaloby nezavinili (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Neúspěch se v této části přičítá straně žalující. V druhé žalobní části, přibližně shodné, měl žalobce ve věci úspěch a náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Závěrem soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť tento výrok odpovídá procesnímu výsledku tohoto řízení. Z opatrnosti se soud zmiňuje i o ust. § 150 o. s. ř., neboť má za to, že jsou zde naplněny i důvody zvlášť zřetele hodné, pro které by si každý z účastníků měl nést náklady řízení ze svého s ohledem na okolnosti tohoto případu, které jsou shora zřejmé a náklady řízení by proto neměly být poměrně kráceny (míněno rozdíl mezi částkou [částka] a [částka]).

Poučení