9 C 34/2020-130

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Tománka a přísedících Magdy Blahové a Ivana Šišáka ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] c) nezletilý [celé jméno žalobce], [datum narození] zastoupený zákonným zástupcem [celé jméno žalobce] d) nezletilý [celé jméno žalobce], [datum narození] zastoupený zákonným zástupcem [celé jméno žalobce] všichni bytem [adresa žalobkyně, žalobce, žalobce a žalobce] všichni zastoupení advokátem JUDr. Vítem Buršou sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované a svědka] zastoupený advokátem Mgr. Davidem Běhalem sídlem [adresa] o zvýšení jednorázového odškodnění pozůstalých po zemřelém zaměstnanci žalovaného takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) [celé jméno žalobce] částku ve výši 640.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] částku ve výši 640.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) nezletilému [celé jméno žalobce] částku ve výši 520.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) nezletilému [celé jméno žalobce] částku ve výši 520.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba ve vztahu mezi žalobcem a) [celé jméno žalobce] a žalovaným se částečně zamítá co do částky ve výši 200.000 Kč.

VI. Žaloba ve vztahu mezi žalobkyní b) [celé jméno žalobkyně] a žalovaným se částečně zamítá co do částky ve výši 200.000 Kč.

VII. Žaloba ve vztahu mezi žalobcem c) nezletilým [celé jméno žalobce] a žalovaným se částečně zamítá co do částky ve výši 200.000 Kč.

VIII. Žaloba ve vztahu mezi žalobcem d) nezletilým [celé jméno žalobce] a žalovaným se částečně zamítá co do částky ve výši 200.000 Kč.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) [celé jméno žalobce] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 53.820,80 Kč k rukám zástupce a) žalobce, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupce b) žalobkyně, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) nezletilému [celé jméno žalobce] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 47.722,40 Kč k rukám zástupce c) žalobce, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) nezletilému [celé jméno žalobce] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 47.722,40 Kč k rukám zástupce d) žalobce, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XIII. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 40.000 Kč odpovídající součtu soudních poplatků za podanou žalobu u všech žalobců, když u každého žalobce činil soudní poplatek částku 10.000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 3. 2020 ve vztahu k žalobcům a) a b) a dne 21. 7. 2020 ve vztahu k žalobcům c) a d) vedenou původně pod sp. zn. 9 C 81/2020, domáhali po žalovaném navýšení dosud uhrazeného jednorázového odškodnění z titulu jejich nároku jako pozůstalých po zemřelé zaměstnankyni žalovaného, [jméno] [příjmení], k jejímuž úmrtí došlo dne [datum] v souvislosti s havárií ve výrobě žalovaného. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedli, že k úmrtí [jméno] [příjmení] došlo tak, že výše uvedeného dne, kolem 9:50 hodin pracovala zemřelá [jméno] [příjmení] podle pokynů zaměstnavatele spolu s dalšími zaměstnanci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na plnění sudů ředidlem, přičemž došlo ze strany [jméno] [příjmení] k porušení povinnosti při plnění sudů tím, že před zahájením plnění neuzemnil pomocí zemnících kleští plněný sud, čímž došlo k akumulaci elektrostatického náboje a vzniku náhlého elektrostatického výboje, který inicioval výbuch plněného sudu s následným požárem hořlavé látky v bezprostředním okolí. Přitom utrpěla poškozená [jméno] [příjmení] popáleniny na 95 % povrchu těla v kombinaci s inhalačním traumatem a následným rozvojem popáleninového šoku, a v důsledku vzniklých zranění v souvislosti s tímto pracovním úrazem dne [datum] v 17:24 hodin zemřela. Zaměstnanec žalovaného [jméno] [příjmení] byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 16. 1. 2020 č. j. 13 T 134/2019-560, který nabyl právní moci dne [datum], po přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Žalovaný prostřednictvím svého pojištění u [právnická osoba] vyplatil žalobci a) jako manželu zemřelé, žalobkyni b) jako matce zemřelé a žalobcům c) a d) jako nezletilým synům zemřelé [jméno] [příjmení] jednorázové odškodnění pozůstalých, a to v minimální výši stanovené v § 271i odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném a účinném znění do [datum], respektive k datu [datum], (dále jen ZPr), tj. každému ve výši [částka]. Žalobci však byly od počátku přesvědčení, že takové odškodnění je s ohledem na okolnosti zcela nedostatečné. Podle žalobců totiž nebylo žalovaným zohledněno, že k úmrtí [jméno] [příjmení] (případně jen poškozené) došlo v důsledku hrubého porušení povinností zaměstnance žalovaného při výkonu práce, který nedbal svých základních povinností, ač si musel být vědom, k jakým důsledkům může takové zanedbání povinností vést. Satisfakce spočívající v odsouzení viníka této tragické události byla zcela minimální, přičemž tento ani neprojevil žádnou sebereflexi, naopak se snažil vinu za tragickou událost svést na poškozenou tím, že ji údajně o provedení bezpečnostního opatření před plněním sudu žádal a ona to měla provést. Smrt poškozené byla pro všechny pozůstalé o to tragičtější, že byla naprosto neočekávaná, bez možnosti jakkoliv na tuto situaci reagovat, připravit se na ni. V době úmrtí bylo poškozené [jméno] [příjmení] necelých 34 let. Jednalo se tedy o mladou ženu bez zdravotních obtíží s perspektivou dalších let naplněných péčí o nezletilé syny, péčí o rodinnou domácnost a prožívaných v harmonickém rodinném prostředí. Úmrtím poškozené [jméno] [příjmení] tak došlo podle žalobců jednoznačně k nenapravitelnému zásahu do rodinného života žalobců. Žalobkyně b) ztratila svou dceru, s níž měla velmi blízký vztah, když s ní po celou dobu sdílela společnou rodinnou domácnost spolu s žalobcem a), manželem poškozené a právě oběma nezletilými syny poškozené, vnuky žalobkyně b), kteří ztratily v útlém věku maminku, oporu ve svém životě. Žalobce a) svou manželku, životního partnera. V souvislosti s úmrtím poškozené pak musel [celé jméno žalobce] změnit svou práci, aby mohl obstarat větší díl péče o nezletilé syny, zároveň musel utlumit své aktivity v hokejovém klubu v [obec]. [příjmení] [jméno] [příjmení] se tak logicky dotkla i hospodaření rodiny a projevila se v ekonomickém zázemí rodiny. Podle žalobců pak odpovídající částka pro každého z nich představující přiměřené zvýšení nemajetkové újmy v souvislosti s touto tragickou ztrátou byla ve výši [částka] nad to, co jim již bylo ze zákonného pojištění žalovaného plněno, přičemž poukazovali na východiska rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 25 Cdo 3111/2018.

2. Žalovaný s podanou žalobou od samého počátku nesouhlasil. Pokud šlo o nesporné skutečnosti, pak žalovaný činil nesporným, že poškozená [jméno] [příjmení] byla jeho zaměstnankyní, stejně tak souhlasil s tím, že došlo k tragické nehodě, v jejíž souvislosti a na následky pracovního úrazu [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela. Žalovaný nijak nesnižoval tuto tragickou ztrátu a nesnažil se v tomto směru jakkoliv bagatelizovat celou tragickou událost, nijak nesnižoval míru utrpení žalobců ztrátou blízkého člověka. Žalovaný však na svou obranu namítal, že ač přijal veškerá potřebná opatření, této tragické události nebyl schopen nijak zabránit, neboť se stala v důsledku fatálního selhání konkrétního zaměstnance. Žalovaný se snažil poskytnout žalobcům veškerou pomoc, podporu, nijak se nevyhýbal svým povinnostem, uhradil vše, co vyplývalo ze zákona (rozuměj ZPr) z pohledu jeho zákonného pojištění. Avšak i s ohledem na zákonnou úpravu jednorázového odškodnění v době tragické události plnil pouze ve výši [částka], když nemohl bez dalšího plnit nad tento zákonný limit, když podle § 271i odst. 1 ZPr jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně [částka]. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně [částka]; jednorázové odškodnění ve výši nejméně [částka] přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. Podle odst. 2 vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýší nařízením výši jednorázového odškodnění pozůstalých. Žalovaný pak poukazoval na další ustanovení ZPr jako východisko pro uvedenou věc, kdy podle § 271s ZPr soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit. Nicméně podle žalovaného žalobci dostatečně neuváděli důvody pro tento postup soudu, přičemž žalovaný poukazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, kdy z tohoto rozhodnutí mj. vyplývalo, co by měl soud zohlednit na straně poškozených – pozůstalých, stejně tak na straně škůdce. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze pak podle tohoto rozhodnutí považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Podle žalované tak měl i zdejší soud plně respektovat závěry tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen NS ČR). Žalovaný byl přesvědčen, že judikované navýšení odškodnění je v předmětné věci případem toho největšího a nejtěžšího měřítka a jedná se o maximum v rámci jednorázového odškodnění pozůstalým v případě pracovního úrazu s následkem smrti. I s ohledem k uvedeným skutečnostem však nadále zastával žalovaný stanovisko, že učinil vše, co bylo v jeho silách, snažil se poskytnout žalobcům veškerou myslitelnou podporu a neměl by být sankcionován za hrubé opomenutí povinností ze strany třetího subjektu, zaměstnance žalovaného, kterému však žalovaný nemohl nijak zabránit.

3. V průběhu řízení po jednání soudu dne 11. 12. 2020, kdy jednání nebylo zahájeno z důvodu možného mimosoudního vyřešení věci a bylo odročeno na další termín, došlo ze strany žalovaného dne 21. 12. 2020 k úhradě částky ve výši 360.000 Kč žalobcům a) a b) a částky 480.000 Kč žalobcům c) a d). Žalobci tak podáním ze dne [datum] vzali žalobu částečně zpět o tyto uhrazené částky s tím, že soud usnesením ze dne 21. 1. 2021 č.j. 9 C 34/2020-60 rozhodl o částečném zastavení řízení podle § 96 odst. 2, odst. 3 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), co do požadované náhrady nemajetkové újmy ve vztahu k jednotlivým žalobcům z důvodu částečné úhrady uplatněného nároku nemajetkové újmy ze strany žalovaného tak, že ve vztahu k žalobci a) [celé jméno žalobce] řízení částečně zastavil co do částky ve výši [částka], ve vztahu k žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] řízení částečně zastavil co do částky ve výši [částka], ve vztahu k žalobci c) nezletilému [celé jméno žalobce] řízení částečně zastavil co do částky ve výši [částka] a ve vztahu k žalobci d) nezletilému [celé jméno žalobce] řízení částečně zastavil co do částky ve výši [částka] s tím, že v řízení bylo dále pokračováno pro náhradu nemajetkové újmy požadovanou ze strany jednotlivých žalobců po žalovaném, kdy i nadále požadoval žalobce a) [celé jméno žalobce] částku ve výši [částka], žalobkyně b) [jméno] [příjmení] částku ve výši [částka], žalobce c) nezletilý [celé jméno žalobce] částku ve výši [částka] a žalobce d) nezletilý [celé jméno žalobce] částku ve výši [částka].

4. Soud v rámci tohoto řízení učinil z důkazů a nesporných tvrzení účastníků, která považoval v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), za svá vlastní skutková zjištění, následující skutková zjištění:

5. Mezi účastníky nebylo žádného sporu o tom, že poškozená [jméno] [příjmení] byla zaměstnankyní žalovaného a že dne [datum] došlo k pracovnímu úrazu [jméno] [příjmení] na pracovišti žalovaného, v jehož příčinné souvislosti došlo k úmrtí poškozené [jméno] [příjmení]. Rovněž učinili účastníci řízení nesporným, že v rámci trestního řízení vedeného u zdejšího soudu byl rozsudkem ze dne 16. 1. 2020 č.j. 13 T 134/2019-560, který nabyl právní moci dne [datum], odsouzen zaměstnanec žalovaného, obžalovaný [jméno] [příjmení], pro porušení povinností zaměstnance žalovaného s tím, že ze strany tohoto zaměstnance došlo ke spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku.

6. Dále bylo nesporné, že [právnická osoba] vyplatila žalobcům postupně částku [částka], tj. částku [celé jméno žalobce] a pozůstalým nezletilým synům, dále částku [částka], dále dne [datum] částku [částka] paní [celé jméno žalobkyně], a dále dne [datum] částku 4x [částka] a [částka] jako další náklady pohřbu.

7. Ve vztahu k tvrzení ohledně změny zaměstnání a) žalobce v souvislosti s úmrtím [jméno] [příjmení] a nutností postarat se více o nezletilé syny [jméno] a [jméno] soud ze sdělení ze strany [právnická osoba] s.r.o. bezpečně zjistil, že [celé jméno žalobce] byl u této společnosti zaměstnán od [datum] do [datum] jako vedoucí skladu hutních materiálu s tím, že k [datum] došlo ke zkrácení pracovního úvazku s ohledem k nutnosti postarat se o nezletilé syny [jméno] a [jméno] v souvislosti s povinnou školní docházkou, a dále k [datum] po vzájemné dohodě došlo k ukončení pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní lhůtou, kdy tedy k datu [datum] skončil [celé jméno žalobce] pracovní poměr ve [právnická osoba] s.r.o.

8. Dále z potvrzení ze dne [datum] ze strany HC Uherské Hradiště, z. s. soud zjistil, že [celé jméno žalobce] působil od sezóny 2011 [číslo] do sezóny 2015 2016 jako vedoucí mládežnických družstev klubu HC Uherské Hradiště, od sezóny 2016 2017 do sezóny 2017 2018 působil jako vedoucí u družstva mužů a vedoucí družstva přípravky. Od [datum] veškerá aktivita směrem k HC Uherské Hradiště ze strany žalobce musela být ukončena. V tomto směru však toto uvedl na pravou míru v rámci účastnické výpovědi žalobce (viz níže), který vypověděl, že i po datu úmrtí manželky [jméno] [příjmení] pro HC Uherské Hradiště ještě vykonával nějakou činnost, ale již se nejednalo o činnost soustavnou, ale spíše o nahodilou pomoc, když stejně na stadion vozil na hokej staršího syna, respektive oba dva syny.

9. Dále ve vztahu k a) žalobci, [celé jméno žalobce], soud provedl k důkazu i výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku, z něhož pak zjistil a měl za prokázané konkrétní tvrzení [celé jméno žalobce] respektive žalobců, že tento začal podnikat po úmrtí manželky [jméno], aby mohl lépe plánovat svůj čas i ve vztahu k synům. Tak od [datum] zahájil podnikání v maloobchodu na dobu neurčitou s tím, že mu bylo tedy přiděleno [IČO] a dále měl od [datum] také evidováno živnostenské oprávnění k silniční motorové dopravě – nákladní. V obou případech se jednalo o živnostenské oprávnění na dobu neurčitou.

10. Z výzvy ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalovaného k zaplacení částky ve výši [částka] jako jednorázové odškodnění pozůstalých po zemřelé [jméno] [příjmení]. Tímto pak reagovali na sdělení žalovaného ze dne [datum], že nelze jednat o mimosoudním vyřešení věci. Na této listině pak byla rukou napsána poznámka„ odesláno doporučenou poštou [datum]“. K této výzvě pak soud provedl i poštovní podací arch, ze kterého bylo zjištěno, že k odesílání předžalobní upomínky došlo dne [datum].

11. Z emailové komunikace ze dne [datum] pak soud pouze zjistil, že žalovaný prostřednictvím svého zástupce sdělil žalobců své stanovisko ve vztahu k jejich požadavku na zaplacení částky [částka] každému z nich, kdy takovou částku považoval za nepřiměřenou. Dále pak bylo i vysvětleno, proč žalovaný nemůže s takovou částkou souhlasit a v podstatě i zopakována argumentace žalovaného učiněná v průběhu tohoto řízení.

12. Soud pak měl zároveň za splněnou i podmínku schválení právního jednání za nezletilé žalobce [jméno] a [celé jméno žalobce], kdy podání žaloby bylo schváleno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19. 5. 2020 č.j. 16 P a Nc 99/2020, Nc 3020/2018-54.

13. V souvislosti s trestním řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byly provedeny jednotlivé listinné důkazy z trestního spisu na základě návrhu ze strany žalobců.

14. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 16. 1. 2020 č.j. 13 T 134/2019-560, který nabyl právní moci dne [datum] soud zjistil, že v rámci trestního řízení, které bylo vedeno proti obžalovanému [jméno] [příjmení], byl tento shledán vinen zdejším soudem ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a byl mu za tento přečin podle § 143 odst. 2 trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let. O tomto pak soud učinil zjištění i z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum]. Z tohoto rozsudku pak také soud zjistil, že zdejším soudem bylo v rámci trestního řízení provedeno rozsáhlé dokazování ve vztahu ke zjištění příčiny tragické události a osobě, která za tuto nesla odpovědnost v souvislosti se zanedbáním vlastní povinnosti.

15. Nebylo sporu o tom a soud i z provedeného dokazování bezpečně zjistil, že poškozená [jméno] [příjmení], stejně tak i odsouzený [jméno] [příjmení], se zúčastnili školení zaměstnanců k BOZP, školení k PO tj. k požární ochraně, o čemž svědčily i jednotlivé důkazy z trestního spisu zdejšího soudu. Stejně tak existoval obecný pokyn k postupu pro plnění sudů na pracovišti poškozené [jméno] [příjmení], kdy toto tedy soud zjistil z technického dokumentu, provozní pokyn pro ruční plnění sudů a kontejnerů, pracovní instrukce pro plnící zařízení v plnírně FSNH a dále z evidenčního listu ve vztahu k [jméno] [příjmení], záznamu o školení zaměstnanců o PO, technický dokument, tj. školení o požární ochraně ze dne [datum] a seznamu zaměstnanců, kteří se tohoto zúčastnili, dále z dokumentu o školení zaměstnanců a tematického plánu výrobny SO 101 FSNH, plnírny emailů a laků a seznamu zaměstnanců, kteří se tohoto školení zúčastnili. Shodné zjištění ohledně proškolení zaměstnanců soud učinil i z dalších listinných důkazů z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. 13 T 134/2019, kdy se tedy jednalo o listiny odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, záznam o průběhu opakovaného školení obsluh manipulačních vozíků a záznam o průběhu opakovaného školení obsluh manipulačních vozíku.

16. Z příkazu Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ze dne [datum] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla žalovanému uložena správní pokuta ve výši [částka] za zjištěné správní delikty žalovaného na úseku bezpečnosti práce a nedodržování povinností zaměstnavatele kontrolovat a vyžadovat používání osobních ochranných pracovních prostředků a zároveň i za to, že řádně neorganizoval práci a bezpečné postupy při práci a při nakládání s prázdnými obaly od nebezpečných chemických látek, nicméně v tomto případě se toto nijak blíže netýkalo tragické události ze dne [datum], pouze soud musel vzít v potaz, že žalovaný byl i v době předcházející tragické události projednáván pro správní delikt na poli bezpečnosti práce.

17. Ze sdělení Státního úřadu inspekce práce, Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, sdělení o stavu kontroly, objasnění okolnosti a příčin pracovního úrazu soud pouze zjistil, že probíhalo šetření ohledně tragické události ze dne [datum].

18. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj bylo především zjištěno, že tento orgán státu zjistil pochybení žalovaného minimálně spočívající v tom, že práce na pracovišti označeném jako„ FSNH v objektu SO 101 – Plnírna laků“ při plnění ocelových sudů o objemu 200 litrů hořlavou kapalinou I. třídy nebyla řádně organizovaná práce ze strany žalovaného, aby bylo jednoznačně stanoveno, kdo má jakou povinnost při plnění sudů, kdy i z dokladů předložených žalovaným byly sice zjištěny obecné postupy, ale nebyly stanoveny konkrétní podmínky práce plnění sudů, jaké konkrétní pracovní operace měli jednotliví zaměstnanci obstarávat. Podle OIP tak žalovaný nevytvářel bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům, kdy žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 102 odst. 1 ZPr. Stejně tak podle zjištění OIP nebylo dostatečně prostorově a konstrukčně uspořádáno pracoviště, kde docházelo k plnění sudů. Obecně však došlo především ze strany žalovaného k porušení uvedeného § 102 odst. 1 ZPr, které bylo shledáno v několika ohledech při nedodržení povinností žalovaného organizovat a zabezpečovat práci na pracovišti a předcházet tak rizikům pracovních úrazů na pracovišti. K tomu dále byla provedena i fotodokumentace na č.l. 289-292 trestního spisu, která zachycovala místo tragické nehody.

19. Dále byly k důkazu čteny i úřední záznam Policie ČR na č.l. 2, sdělení Oblastního inspektorátu práce na č.l. 295 a 298, sdělení ze strany [právnická osoba] o vzniklé škodě na č.l. 305, organizační schéma, struktura žalovaného na č.l. 312-327, záznam o úrazu na č.l. 328-331 a znalecký posudek z oboru kriminalistiky, odvětví elektrotechnika, kdy tyto důkazy se primárně vztahovaly ke zjišťování důležitých skutečností pro trestní řízení a nejednalo se tak v podstatě o důkazy, které by byly zásadní pro toto civilní řízení, kdy i ze záznamu o úrazu byl zjištěn rozsah poškození zdraví zemřelé [jméno] [příjmení], což nebylo mezi účastníky nijak sporné, stejně tak jako doba, kdy k tomuto pracovnímu úrazu došlo apod. Ze znaleckého posudku pak bylo soudem zjištěno, že byla stanovena příčina havárie a konkrétní mechanismus vzniku havárie u žalovaného dne [datum], když toto opět bylo podstatné pro určení viníka této havárie s fatálními následky.

20. Jestliže se jednalo o úřední záznam o podaném vysvětlení [celé jméno svědka] a úřední záznam o podaném vysvětlení [celé jméno svědka], pak soud především musel zdůraznit, že tyto osoby byly v řízení vyslechnuty jako svědci, a to i s ohledem na princip bezprostřednosti a ústnosti z hlediska prováděného dokazování soudu (viz níže).

21. Ve vztahu k tomu, jak žalovaný po tragické události postupoval, co vše učinil po úmrtí poškozené [jméno] [příjmení] pak soud provedl doplněné dokazování na základě navržených důkazů ze strany žalovaného, když tedy z vyjádření odborové organizace žalovaného bylo zjištěno, že byla vyhlášena solidární sbírka pro rodinu [příjmení], která byla iniciována ekonomickým ředitelem žalovaného, [celé jméno svědka] s tím, že se k ní připojili zaměstnanci žalovaného i dceřiných společností, kdy u žalovaného byla sbírka organizována odborovou organizací, u dceřiných společností to pak organizovali vedoucí pracovníci. Sbírka byla anonymní, bylo vybráno [částka] a Ing. [celé jméno svědka] zajistil dorovnání vybrané částky na [částka]. Tento dar byl pak předán pozůstalým s tím, že se jedná o sbírku od spolupracovníků zemřelé [jméno] [příjmení]. Pod tímto vyjádřením byl podepsán [celé jméno svědka], předseda odborové organizace žalovaného.

22. Dále pak byly provedeny listinné důkazy, které svědčily o tom, že žalovaný po tragické události revidoval pracovní postupy a bezpečnostní pokyny v oblasti bezpečnosti práce a požární bezpečnosti, kdy byl soudu předložen seznam vnitřních předpisů, které byly aktualizovány právě v návaznosti a v reakci na tragickou událost.

23. Dále z Dohody o provedení práce uzavřené mezi žalovaným a panem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako zaměstnanec žalovaného měl na základě této dohody pro žalovaného provést vypracování vnitropodnikových předpisů v oblasti BOZP, přičemž dohoda byla uzavřena na dobu od [datum] do [datum]. Dále byla mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] v této souvislosti uzavřena i dohoda o pracovní činnosti ze dne [datum] ohledně obsluhy systému EPS, výpomoci při sestavení dokumentace BOZP, kdy již v roce 2018 byla taková dohoda o provedení práce uzavřena dne [datum], přičemž jejím předmětem bylo vypracování vnitropodnikových předpisů v oblasti BOZP.

24. Soud pak provedl k důkazu i stránky ČSÚ ve vztahu k průmyslu a průmyslové produkci v roce 2020, kdy toto bylo vytištěno soudem a obstaráno dne [datum] z webových stránek [webová adresa], přičemž se jednalo o zjištění ohledně stavu průmyslové produkce a průmyslu v roce 2020, a to i ve vztahu k automobilovému průmyslu, kdy bylo zjištěno, že obecně se v roce 2020 průmyslová produkce snížila o 8,00 %, meziročně tržby v roce 2020 se snížily o 6,7 %, u automobilového průmyslu byl pokles o 12,30 %.

25. Soud pak především ve věci provedl výslech svědků a rovněž a) žalobce [celé jméno žalobce] a b) žalobkyně [celé jméno žalobkyně], maminky zemřelé [jméno] [příjmení].

26. Tak z výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento byl v podstatě nadřízený zemřelé [jméno] [příjmení], byl také jejím dlouholetým kamarádem, znal se s ní od dětství, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] oslovoval a hovořil o ní jako o tetě. Nijak blíže neznal [jméno] [celé jméno žalobce] a od vidění znal i nezletilé žalobce, syny zemřelé [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno]. Ten popsal celou situaci po tragické nehodě jako velmi zjitřenou, kdy byli zaměstnanci žalovaného celou věcí velmi znepokojeni, bylo to velmi smutné a všichni to vnímali jako velkou tragédii. Svědek byl v telefonickém kontaktu s bratrem zemřelé [jméno] [příjmení], [jméno], přičemž v podvečer zjistil od bratra poškozené, že zemřela. Organizovala se sbírka a svědek již druhý den [datum] oznámil výrobnímu řediteli, Ing. [celé jméno svědka], že by chtěl navštívit rodinu [jméno] [příjmení] a ten mu to odsouhlasil. Svědek to vnímal tak, že navštívil rodinu za sebe, aby jim vyjádřil upřímnou soustrast, stejně tak ale to vnímal i jako za žalovaného. Při jeho návštěvě tam byl [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a taky bratr zemřelé a její sestra [jméno]. Návštěva proběhla v altánku, kde všichni seděli, vzpomínali, plakali. Byla to skutečně velmi složitá situace, bylo to moc smutné. Po celé události se pak změnily výrobní postupy, přestala spolupráce s Hyundai, kdy právě při plnění sudu pro tuto automobilku došlo k tragické nehodě. Nastavila se kontrola tzv. 4 očí, kdy uzemnění sudů už kontrolují oba zaměstnanci. Vše se totiž prošetřovalo, proběhlo šetření inspekce práce. Podle svědka se postupy měnily, došlo i ke změnám v bezpečnostních předpisech, avšak svědek nebyl schopen říct, v jakém rozsahu, o které předpisy se jednalo. Svědek pak dále uváděl, že se zemřelou [jméno] [příjmení] někdy probíral i rodinu a měla se mu na jedné akci svěřit s tím, že žalobce [celé jméno žalobce] má milenku. Toto mělo být v roce 2018, ale svědek se o to více nezajímal.

27. K této výpovědi byla slyšena žalobkyně [celé jméno žalobkyně], matka zemřelé [jméno] [příjmení], která si neuměla vysvětlit, proč svědek [celé jméno svědka] takovou věc uváděl, neboť podle žalobkyně toto nebyla pravda. Nikdy nezaznamenala, že by [celé jméno žalobce] bydlel mimo rodinnou domácnost, že by mezi ním a zemřelou docházelo k hádkám, jejichž původ by byl v nevěře, mimomanželském poměru a) žalobce. Manželství dcery [jméno] a žalobce [celé jméno žalobce], jejich rodinný život vnímala jako harmonické, nepociťovala, že by v manželství byly nějaké problémy. Žalobkyně jako maminka zemřelé, s níž a ostatními žalobci sdílela společnou domácnost, nikdy takový problém nezaznamenala. Mohlo sice dojít k nějakým neshodám, ale rozhodně to nepovažovala za nic výjimečného. Podle žalobkyně měla s dcerou [jméno] velmi hezký vztah a určitě by jí toto dcera [jméno] řekla, určitě by se jí svěřila a žalobkyně by toto jistě i sama pozorovala. S dcerou [jméno] měly rozdělené domácí práce, starost o syny (vnuky), přičemž po její smrti to bylo velmi těžké. Najednou musela zastat mnohem více práce, starost o domácnost apod., musela přestat či utlumit své koníčky, aby si s [celé jméno žalobce] rozdělili starost o domácnost, o nezletilé vnuky. Žalobce se pak i po domluvě s ní rozhodl, že odejde ze zaměstnání, aby si mohl lépe plánovat čas. Chtěl se co nejvíce věnovat synům. Po té tragické nehodě za nimi byl svědek [celé jméno svědka] jako kamarád, rodinný přítel. Pak za nimi přijel i [celé jméno svědka], který přivezl sbírku od zaměstnanců, aby jim zároveň vyslovil i s další zaměstnankyní svou upřímnou soustrast. Sbírka byla podle žalobkyně prezentovaná jako sbírka spolupracovníků zemřelé dcery [jméno]. Návštěvu Ing. [celé jméno svědka], Ing. [příjmení] a Ing. [celé jméno svědka] pak vnímala jako zvláštní. [jméno] nevěděla, co si má o tom všem myslet, protože to bylo všechno velmi těžké, bylo těžké se s celou věcí vyrovnat. Nebyla po celou dobu u této návštěvy, odbíhala za vnuky. Slyšela, že [celé jméno žalobce] nabízeli právní pomoc, podporu. Ing. [příjmení] pak podle žalobkyně projevil i soustrast. Žalobkyně připustila, že [celé jméno žalobce] má novou přítelkyni, která s nimi i s jejími dětmi bydlí v [obec], ale neviděla v tom žádný problém. Chápala to tak, že život musí jít dál, že je ráda, že jí někdo pomůže, že do domácnosti přišla další žena, protože žalobkyně ve svých 60 letech už také všechno nezvládá.

28. K organizované sbírce vypovídal i [celé jméno svědka], předseda odborové organizace u žalovaného, z jehož výpovědi bylo zjištěno, že sbírku určitým způsobem motivoval Ing. [celé jméno svědka], který byl na jejím počátku. Pak už to bylo na jednotlivých nadřízených zaměstnancích, na aktivitě zaměstnanců. Byla to dobrovolná sbírka, která byla i odrazem velmi zjitřené situace na pracovišti u žalovaného, kdy zaměstnanci byli velmi otřeseni touto tragickou událostí. Touto formou pak vyjádřili všichni i svou upřímnou soustrast. Byla to první pomoc od všech zaměstnanců, od zaměstnanců dceřiných společností. Vybralo se [částka], když touto částkou se dorovnala původní částka a dorovnal ji podle svědka [příjmení] [celé jméno svědka]. Žalobci byli návštěvou i sbírkou překvapení. Chvíli si popovídali, bylo to velmi smutné, plakalo se. Po tragické události se celá věc šetřila, byla vydána zpráva z hlediska šetření bezpečnostního technika. Svědek však více o tomto nevěděl, nebyla to jeho práce, nebyl zaměstnaný u žalovaného jako bezpečnostní technik. Ke zprávě, kterou jako předseda odborové organizace sepsal, pak svědek vypověděl, že to byla zpráva pro odbory, aby toto bylo zdokladováno, ale samozřejmě pak tuto zprávu poskytli vedení žalovaného.

29. Dalším slyšeným svědkem byl [celé jméno svědka], který je v rámci organizace žalovaného zaměstnán na pozici ekonomického ředitele. Vedení bylo k dispozici vyšetřovatelům, stejně tak se zajímali o zdravotní stav [jméno] [příjmení]. Bylo jim řečeno, že k pro rodinu je k dispozici i policejní psycholog. Samozřejmě vnímali celou tragédii, soucítili s rodinou zemřelé [jméno] [příjmení]. [celé jméno svědka] byl za Ing. [celé jméno svědka] druhý den po úmrtí [jméno] [příjmení] a ten souhlasil, aby navštívil rodinu i jménem žalovaného a vyjádřil hlubokou soustrast všem pozůstalým. V tu chvíli ale nikdo z vedení podle svědka fakticky netušil, že svědek [příjmení] až tak blízký vztah k zemřelé a její rodině. V rámci vedení přemýšleli, že by po tom, co již věděli o úmrtí [jméno] [příjmení], kontaktovali rodinu, vyjádřili jim upřímnou soustrast, dotázali se jich na jejich potřeby, ale Ing. [příjmení] je upozornil na vlastní zážitek, kdy mu rok předtím zemřela dcera s tím, že nebyl schopen nic vnímat, nechtěl s nikým mluvit a potřeboval se nejdříve vyrovnat s takovou bolestnou ztrátou. Z toho důvodu se dohodli, že rodinu navštíví až po pohřbu. Na druhý den po pohřbu tedy jeli do [obec] ke Kmeťovým. Návštěva byla velmi emotivní. Proběhla v altánku venku, přičemž Ing. [příjmení] mluvil jako první, vzpomenul vlastní bolestnou životní zkušenost, vyjádřil soustrast a lítost nad celou událostí, stejně jako svědek a rovněž Ing. [celé jméno svědka]. V té chvíli se dosud nevědělo, kdo za celou tragickou událost mohl, zda se nejednalo spíše o systémovou chybu či o chybu konkrétního člověka. Při této návštěvě pak pochopitelně bylo nutné splnit i určité zákonné povinnosti zaměstnavatele, proto pak Ing. [celé jméno svědka] předal [celé jméno žalobce] protokol o úrazu. Rovněž bylo poškozeným sděleno, na co všechno jim ze zákona vzniká nárok z hlediska zákonného pojištění zaměstnavatele. Stejně tak jim byla nabídnuta pomoc právního oddělení žalovaného při řešení všech věcí. Některé věci se pak s Kooperativa pojišťovna i podle svědka řešili tímto způsobem. Stejně tak je informovali o možném proplacení nákladů na pohřeb.

30. Pokud šlo o sbírku pro pozůstalé, tak svědek [příjmení] [celé jméno svědka] připustil, že dal nějaký podnět odborům na zorganizování sbírky. Představitelé odborů s tím souhlasili, přišlo jim to jako vhodné. Přispěl, kdo chtěl a mohl, tak vhodil do kasičky peníze. Ing. [příjmení] pak zorganizoval i sbírku u dceřiných společností. Peníze pak představitelé odborů odvezli do [obec]. Svědek [celé jméno svědka] přišel předtím za svědkem [celé jméno svědka], přičemž mu sdělil, že bylo vybráno [částka] a Ing. [celé jméno svědka] spolu s dalšími z vedení dali dohromady dalších [částka], aby došlo k zaokrouhlení té částky. Svědek to nevnímal jako pomoc ze strany žalovaného, ale jako sbírku spolupracovníků, i svědek se považoval za spolupracovníka zemřelé [jméno] [příjmení]. Celá sbírka byla podle něj vyjádřením solidarity s pozůstalými. Podle svědka i taková sbírka byla důležitá, protože najednou rodina musela řešit i takové věci týkající se financí.

31. Žalovaný pak investoval nemalé prostředky do nového zabezpečení, nastavení systému, aby se již v budoucnu taková věc neopakovala, aby se minimalizovala možnost vzniku takto fatálního následku havárie u žalovaného. [jméno] [příjmení], který byl dlouhá léta bezpečnostním technikem, měl v popisu práce právě bezpečnost práce, spolu s bezpečnostním technikem žalovaného procházeli veškeré listiny, veškerá nařízení, veškeré postupy. Vytipovali se popisy práce, postupy a technologie u strojů, které jsou nejvíce nebezpečné, pokud jde o možnost nějakého pracovního úrazu. Žalovaný nechtěl již nic podcenit, bylo to velmi bolestné ponaučení. Žalovaný se podle svědka v podstatě do dneška potýká s následky této tragické nehody. Pokud šlo o hrazení částek pozůstalým, pak k tomu svědek uvedl, že Kooperativa pojišťovna dala jasně najevo, že vše, co bude hrazeno, bude regresem požadovat po žalovaném a z tohoto důvodu připustil, že je pro něj lepší, aby to hradil zrovna.

32. Dále ve věci vypovídal svědek, [celé jméno svědka], výrobní ředitel žalovaného. I tento svědek vypověděl, že celá věc byla vnímána vedením i zaměstnanci jako obrovská tragédie. Bylo pro něj velmi obtížné vůbec popsat pocity, obrovskou lítost vůči všem pozůstalým. Potvrdil, že svědek [celé jméno svědka] se nabídl druhý den po tragické události s tím, že navštíví rodinu. Svědek s tím souhlasil, považoval to v tu chvíli za vhodné, aby někdo z nejbližších spolupracovníků zemřelé [jméno] [příjmení] navštívil rodinu a vyjádřil upřímnou soustrast za všechny zaměstnance žalovaného, za žalovaného. I vedení společnosti uvažovalo o této možnosti, ale Ing. [příjmení] je přemluvil, aby počkali až na dobu po pohřbu, neboť si sám prošel velmi podobnou zkušeností a věděl, že by to nejspíš nemělo smysl. Po návštěvě pana [celé jméno svědka] v [obec] toto moc neprobírali, pouze měl [celé jméno svědka] sdělit, že to bylo velmi těžké, smutné. Sbírka byla nápadem Ing. [celé jméno svědka], který to probíral i se svědkem [celé jméno svědka] s tím, že se toho chopily odbory a sbírka se zorganizovala a výtěžek se pak předal rodině. Návštěva vedení v [obec] pak proběhla až po pohřbu. Bylo to velmi emotivní, ale svědek to vnímal tak, že to byla jejich povinnost. Projevili svou lítost nad celou událostí, projevili svou upřímnou soustrast a rovněž také [celé jméno žalobce] vysvětlili, co všechno bude třeba řešit, nabídli rodině veškerou pomoc. Museli samozřejmě splnit i zákonné povinnosti ve vztahu k žalobcům jako pozůstalým, přičemž ani svědku tyto věci jako odevzdání záznamu o pracovním úrazu nebyly nijak příjemné.

33. Ostatní zaměstnanci po dlouhou dobu byli v určité panice, báli se. Byly tam i tendence ze strany některých zaměstnanců po takové tragické události dávat výpověď. Museli se postupně nastavit nová řešení, postupy, přičemž pracoviště, kde docházelo k plnění sudů, se přesunulo. Došlo k lepšímu zabezpečení, byla zavedena nejenom kontrola 4 očí, ale u každého plnění je také elektrotechnik, který zjišťuje a měří elektrický odpor, aby se nemohlo nic takového už stát. Byla přijata další opatření, všichni byli opětovně proškoleni. Vše se nyní i průběžně kontroluje. Rovněž byla ukončena spolupráce s automobilkou Hyundai, neboť k havárii došlo při plnění jejich sudů, přičemž tato jihokorejská společnost to plně respektovala. Již tímto přišla společnost žalovaného o několik stovek tisíc ročně. Pro žalovaného ale bylo důležitější, aby zaměstnanci měli pocit bezpečí. Zaměstnanci nebyli nuceni plnit sudy, tuto činnost prováděli technici apod. Například i [celé jméno svědka], který toto v podstatě ani neměl v popisu práce, do dnešních dnů plní sudy.

34. Dále ve věci vypovídal i žalobce [celé jméno žalobce], který popsal, jak se celou věc o havárii u žalovaného dozvěděl. Byla to pro celou rodinu obrovská tragédie. Bylo velmi těžké se s tou situací vyrovnat. Bylo těžké komunikovat s nezletilými syny, kdy zvláště starší syn už tu situaci více vnímal. Žalobce měl podle vlastních slov se zemřelou manželkou krásný vztah, rozhodně popřel, že by se dopustil nevěry, že by za jejího života udržoval jakýkoliv mimomanželský poměr. Manželství bylo podle žalobce harmonické. Celá rodina jezdily na dovolenou, trávili spolu volný čas, i když žalobce trávil také hodně času u hokeje, neboť pracoval pro hokejový klub v [obec], kde ostatně oba nezletilí synové [jméno] [jméno] hrají také hokej. Žalobce se musel naučit mnoho nových věcí, které předtím zemřelá [jméno] [příjmení] jako maminka dělala. Do dnešní doby se stává, že mu starší syn třeba řekne, že to s mamkou dělali jinak. Žalobce byl nucen nakonec nechat práce u jeho tehdejšího zaměstnavatele, kde měl i relativně vysoký příjem kolem [číslo] až [částka] měsíčně, ale bylo potřeba se postarat více o syny, vozit je do školy, na tréninky. [příjmení] si s babičkou, žalobkyní [celé jméno žalobkyně] více rozdělit role. Z důvodu větší flexibility se rozhodl pro otevření obchodu s chovatelskými potřebami. Na počátku byl výdělek menší, kolem [částka]. V současné době se pohybuje okolo [částka] až [částka] čistého, pokud je opravdu dobrý měsíc. Podnikání je sice náročné, ale mnoho věcí žalobce může řešit telefonicky. Žalobce připustil, že má novou přítelkyni, ale s tou se seznámil až po smrti manželky. Rozhodně popřel, že by měli poměr ještě před smrtí jeho manželky. Potřeboval nějakou oporu, někoho blízkého. Rozhodně si přítelkyni nenašel hned po smrti manželky. Co se týkalo jednání žalovaného, pak toto považoval za problematické. Nechápal, proč by měl využívat právních služeb žalovaného, když se chtěl po něm domáhat nějakého odškodnění. Co se týkalo sbírky, pak tuto přijali z toho důvodu, že se jednalo o sbírku zaměstnanců. Návštěvu vedení žalovaného nevnímal pozitivně.

35. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Při dokazování pak soud vyšel z listinných důkazů předkládaných žalobcem i žalovanou, stejně tak soud přihlédl i k veškerým tvrzením, rovněž tak přihlédl ke zjištěním, která ve věci učinil v rámci svědeckých výpovědí jednotlivých slyšených svědků, rovněž přihlédl i k účastnické výpovědi žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobkyně [celé jméno žalobkyně], když i svědecké výpovědi a rovněž i výpověď žalobců byly plně v souladu s tím, co soud mohl zjistit fakticky z listinných důkazů, pokud šlo o pracovní úraz, tragickou nehodu, při níž zemřela [jméno] [příjmení], až na určité odchylky týkající se vnímání toho, co a jak se událo, a jakým způsobem konkrétní události žalobci a svědci vnímali (viz níže). V ostatním však byl přesvědčen, že neexistoval jakýkoliv relevantní důvod, proč by svědci vědomě nepravdivě vypovídali v této projednávané věci ve prospěch či neprospěch jedné ze stran sporu, kdy ani skutečnost, že je svědek zaměstnancem, případně rodinným příslušníkem či osobou blízkou, nemůže apriorně znamenat, že takový svědek je nevěrohodný. Hodnocení výpovědi svědka i účastníka řízení z hlediska její věrohodnosti je v souladu se zásadou přímosti občanského soudního řízení (§ 122 odst. 1 OSŘ) věcí soudu, který provádí dokazování. Věrohodnost výpovědi svědka nebo účastníka lze hodnotit i s přihlédnutím ke způsobu, jakým svědek nebo účastník soudu sděluje zjišťované skutečnosti a k jeho chování při výpovědi. Zjistí-li soud okolnosti, které mohou ovlivnit svědkovu věrohodnost (např. má příbuzenský poměr k účastníkům), neznamená to nezpůsobilost svědčit; tyto okolnosti vezme soud v úvahu při hodnocení svědkovy výpovědi. Samotná okolnost, že svědek má k účastníkovi řízení vztah, nemůže mít za následek hodnocení jeho výpovědi jako nevěrohodné. Tak podle přesvědčení soudu skutečně jednotliví svědci, stejně tak žalobci vypovídali zcela pravdivě, věrohodně, podle toho, jak vlastními smysli, vlastním způsobem vnímali všechny souvislosti celé této projednávané velmi tragické události. Bylo vlastně pochopitelné, že jak [celé jméno žalobce], tak i [celé jméno žalobkyně], vnímali návštěvu vedení žalovaného spíše negativně, či jak popsali„ zvláštně“, že na ně tak působila. Celá tragická událost s pojená s úmrtím [jméno] [příjmení] byla velmi živá, neuplynula dlouhá doba od této události a pochopitelně vnitřně mohl především žalobce [celé jméno žalobce] dávat smrt své manželky za vinu právě žalovanému. Z tohoto důvodu tak bylo jeho vnímání prvotního postoje žalovaného spíše negativní. Stejně tak ale bylo logické, že jiným způsobem celou věc nahlíželi svědci [příjmení] [celé jméno svědka] Ing. [celé jméno svědka], kteří museli splnit svou povinnost za zaměstnavatele, protože jak sami uvedli, i oni byli zaměstnanci, i oni považovali celou událost za velkou tragédii a i jich se tato tragédie jistě dotkla, byť logicky jinak než nejbližších rodinných příslušníků zemřelé [jméno] [příjmení], tj. žalobců. Stejně tak tragicky celou věc vnímali i svědci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Svědek [celé jméno svědka] pak nejspíš tuto tragickou smrt vnímal rovněž velmi citlivě a silně události prožíval, když znal zemřelou [jméno] [příjmení] od svého dětství, znal i její maminku, žalobkyni [celé jméno žalobkyně]. Pokud šlo o část výpovědi tohoto svědka, který vypověděl, že se mu měla zemřelá [jméno] [příjmení] svěřit s tím, že [celé jméno žalobce] má mimomanželský poměr, pak soud musel zdůraznit, že této části výpovědi neuvěřil, respektive soud mohl připustit, že zemřelá si mohla v tomto směru svědkovi postěžovat, svěřit se mu se svými pochybnostmi, avšak soud plně uvěřil především žalobkyni [celé jméno žalobkyně], jejíž účastnickou výpověď měl za zcela věrohodnou. Nebylo totiž pro soud ani představitelné, že by [celé jméno žalobkyně] jako maminka zemřelé něco takového nezaznamenala, že by se jí dcera, která s ní sdílela společnou domácnost, nesvěřila. Jistě pak by nebylo rozumného důvodu, proč by za takové situace zůstala bydlet s žalobcem a vnuky ve společné domácnosti. Naopak žalobkyně o [celé jméno žalobce] a o jejich manželství se zemřelou dcerou [jméno] mínila, že bylo harmonické a spokojené, přičemž opět nebylo důvodu tomuto nevěřit.

36. Soud pak neprovedl všechny navržené důkazy ze strany účastníků, kdy neprovedl výslech statutárního zástupce žalovaného, Ing. [příjmení], když bylo možno předpokládat, že by tento vypovídal obdobně jako svědci [příjmení] [celé jméno svědka] a Ing. [celé jméno svědka] nebyl byl také ve vedení společnosti a byl bezprostředně aktérem všech událostí po tragické havárii u žalovaného. Nadto se soud ani nedomníval, že by to bylo nutné s ohledem na jeho vlastní velmi bolestivý zážitek, který by si jistě i tímto připomínal, aby ve věci vypovídal jako statutární zástupce - žalovaný. Soud logicky neprováděl k důkazu výslech obou nezletilých synů zemřelé poškozené [jméno] [příjmení], kdy i v jejich případě se soud nedomníval, že by jejich účastnická výpověď byla nutná, zároveň ani u nich nechtěl nijak oživovat příliš bolestné vzpomínky. Ostatně samotná smrt matky nezletilých žalobců byla jednoznačně zásadním zásahem do rodinného života, do jejich doposud bezstarostného dětství, jistě nebylo nutné takovou skutečnost jakkoliv prokazovat, jestliže o tom mohl věrohodně vypovídat jejich otec a manžel zemřelé, [celé jméno žalobce] a stejně tak i jejich babička, matka zemřelé, žalobkyně [celé jméno žalobkyně]. Dále soud neprovedl výslech navržených svědků ze strany žalobců, kteří měli vypovídat o rodinném životě žalobců, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když ani toto nepovažoval za podstatné v projednávané věci, neboť fakticky mohl vycházet z účastnických výslechů žalobce [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], které považoval za věrohodné a pravé. Ostatně v tomto směru nic nenamítal ani žalovaný. Soud také předvolával jako svědka [celé jméno svědka], ale tento se z jednání soudu dne [datum] omluvil. S ohledem na ekonomiku řízení pak soud od výslechu tohoto svědka upustil, když by se příčilo principu rychlosti a hospodárnosti řízení, jestliže by pouze z tohoto důvodu odročoval jednání na další termín.

37. Na základě zjištění učiněných v rámci dokazování pak dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel ze skutkových zjištění soudu, kdy nebylo pochyb o tom, že [jméno] [příjmení] byla zaměstnankyní žalovaného, byla manželkou žalobce [celé jméno žalobce], matkou nezletilých žalobců [jméno] a [celé jméno žalobce] a dcerou [celé jméno žalobkyně], která s ní a její rodinou bydlela ve společné rodinné domácnosti. Do [datum] žila rodina [příjmení] harmonický, poklidný rodinný život, který byl orámován společnými aktivitami, jakož i koníčky [celé jméno žalobce] a nezletilých synů, kteří hráli hokej v [obec], kde [celé jméno žalobce] trénoval malé hokejisty, byl vedoucím u mládežnických družstev, stejně tak byl vedoucím družstva mužů. Dne [datum] však došlo na pracovišti žalovaného k havárii, kdy kolem 9:50 hodin pracovala zemřelá [jméno] [příjmení] podle pokynů zaměstnavatele spolu s dalšími zaměstnanci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na plnění sudů ředidlem, přičemž došlo ze strany [jméno] [příjmení] k porušení povinnosti při plnění sudů tím, že před zahájením plnění neuzemnil pomocí zemnících kleští plněný sud, čímž došlo k akumulaci elektrostatického náboje a vzniku náhlého elektrostatického výboje, který inicioval výbuch plněného sudu s následným požárem hořlavé látky v bezprostředním okolí. Při této havárii utrpěla poškozená [jméno] [příjmení] popáleniny na 95 % povrchu těla v kombinaci s inhalačním traumatem a následným rozvojem popáleninového šoku, a v důsledku vzniklých zranění v souvislosti s tímto pracovním úrazem dne [datum] v 17:24 hodin zemřela. Zaměstnanec žalovaného [jméno] [příjmení] byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v [obec] ze dne 16. 1. 2020 č. j. 13 T 134/2019-560, který nabyl právní moci dne [datum], po přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Celá událost byla vyšetřována nejen orgány činnými v trestním řízení, ale rovněž Oblastním inspektorátem práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (OIP). Tento orgán pak především zjistil a uzavřel, že došlo k pochybení žalovaného minimálně v tom, že práce na pracovišti označeném jako„ FSNH v objektu SO 101 – Plnírna laků“ při plnění ocelových sudů o objemu 200 litrů hořlavou kapalinou I. třídy nebyla řádně organizovaná ze strany žalovaného, když nebylo jednoznačně stanoveno, kdo má jakou povinnost při plnění sudů, kdy i z dokladů předložených žalovaným byly sice zjištěny obecné postupy, ale nebyly stanoveny konkrétní podmínky práce plnění sudů, jaké konkrétní pracovní operace měli jednotliví zaměstnanci obstarávat. Podle OIP tak žalovaný nevytvářel bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům, kdy žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 102 odst. 1 ZPr. Žalovaný si plně uvědomoval rozsah a dopad této obrovské tragédie do rodinného života žalobců, kdy již dne [datum] byli žalobci navštíveni jedním ze zaměstnanců a zároveň blízkým rodinným známým, [celé jméno svědka], který tak projevil lítost a upřímnou soustrast jak za sebe, tak i za žalovaného jako zaměstnavatele zemřelé [jméno] [příjmení]. Došlo k uspořádání sbírky všech zaměstnanců, která byla iniciována společně Ing. [celé jméno svědka], ekonomickým ředitelem žalovaného, a představiteli odborů, stejně tak i ve spolupráci s Ing. [příjmení], který její rozšíření inicioval i na dceřiné pobočky v Praze a na Slovensku, které se rovněž k této sbírce přidaly. Touto sbírkou se vybrala částka v celkové výši [částka], kterou pak žalobcům předal v [obec] svědek [celé jméno svědka]. Až po pohřbu navštívili žalované také Ing. [příjmení], Ing. [celé jméno svědka] a Ing. [celé jméno svědka], kteří projevili lítost nad celou událostí, nabídli žalobcům veškerou podporu, zároveň si však museli splnit i zákonné povinnosti jako představitelé či lépe řečeno zástupci žalovaného. Žalovaný pak provedl mnoho opatření, aby takto do budoucna zabránil dalším možným haváriím s takto fatálním následkem, když došlo k přemístění pracoviště poškozené [jméno] [příjmení], respektive provoz plnírny se realizoval v jiné části areálu žalovaného. Zároveň byla posílena kontrola a zaveden systém kontroly 4 očí, kdy oba zaměstnanci pověření plnění sudu vzájemně kontrolovali svou činnost a plnění konkrétních úkolů v souvislosti s plněním nebezpečných chemických látek do sudů, přičemž zároveň byl přítomen i elektrotechnik (elektrikář), který po celou dobu prováděl měření elektrostatického náboje a kontroloval tyto hodnoty, aby mohla celá operace proběhnout. Žalovaný pak po určitou dobu musel zajistit plnění sudů pouze dobrovolníky, neboť chápal psychické rozpoložení zaměstnanců, kteří logicky měli obavy po tak drastické zkušenosti. Zároveň přestal žalovaný spolupracovat s jihokorejským partnerem, pro něhož plnil konkrétní sudy, a to právě i v době havárie, kdy právě i toto hrálo svou úlohu při této havárii. Žalovaný tak sice přišel o několik set tisíc Kč ročně, ale podstatné bylo, aby došlo k uklidnění situace a aby mezi zaměstnanci nepřevládaly obavy z možné havárie. Dále žalovaný na dohodu o provedení práce sjednal odborníka na BOZP, který s bezpečnostním technikem žalovaného prošel veškeré předpisy, provedl revizi všech postupů, především ve vztahu k provozu, kde docházelo k manipulaci s vysoce nebezpečným chemickým materiálem. Provedl opětovně nová proškolení zaměstnanců. 38. [příjmení] [jméno] [příjmení] došlo k obrovské ztrátě, když žalobci zcela logicky nesli celou situaci velmi těžce, došlo totiž k nenapravitelnému a nezvratnému zásahu do jejich rodinného života. [celé jméno žalobce] ztratil svou manželku, s níž měl harmonické manželství, v němž společně sdíleli všechny radosti a starosti. [příjmení] člověka, který byl pro něj oporou a díky kterému se mohl plně věnovat i své velké zálibě, lednímu hokeji, neboť jistě to byla zemřelá [jméno] [příjmení], která zastávala mnoho domácích prací spolu s žalobkyní [celé jméno žalobkyně], matkou zemřelé. [jméno] [příjmení] byla milující maminkou nezletilých žalobců [jméno] a [jméno], kteří její smrtí přišli o velmi důležitou osobu, o důležitého člověka jejich života. Žalobkyně [jméno] [příjmení] pak ztratila dceru, s níž bydlela dlouhou dobu ve společné rodinné domácnosti, kde se dělily o práci v domácnosti, stejně tak se dělily i o péči a starost o nezletilé chlapce, vnuky žalobkyně, o něž se také staral žalobce. Pro všechny žalobce pak bylo úmrtí [jméno] [příjmení] náhlé, neočekávané, když její práce byla sice do jisté míry rizikovým pracovištěm, avšak nebýt fatálního selhání lidského faktoru a určitého selhání systému žalovaného, k této tragické události by nedošlo. Žalovaný prostřednictvím svého pojištění u [právnická osoba] vyplatil žalobci a) jako manželu zemřelé, žalobkyni b) jako matce zemřelé a žalobcům c) a d) jako nezletilým synům zemřelé [jméno] [příjmení] jednorázové odškodnění pozůstalých, a to v minimální výši stanovené v § 271i odst. 1 ZPr, tj. každému ve výši [částka], přičemž došlo také k částečné úhradě nákladů na pohřeb poškozené [jméno] [příjmení]. Žalovaný pak po podání žaloby následně uhradil dne [datum] žalobci a) [celé jméno žalobce] částku ve výši [částka], žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] částku ve výši [částka], žalobci c) nezletilému [celé jméno žalobce] částku ve výši [částka] a žalobci d) nezletilému [celé jméno žalobce] částku ve výši [částka] s tím, že žalobci pak trvali na úhradě zbylých částek tak, aby každému byla uhrazena částka ve výši [částka]. S ohledem na předchozí úhradu tak bylo celkem žalobci a) [celé jméno žalobce] uhrazeno [částka], žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] [částka], žalobci c) nezletilému [celé jméno žalobce] byla uhrazena celkově částka ve výši [částka] a žalobci d) nezletilému [celé jméno žalobce] částka ve výši [částka]. Podle přesvědčení soudu však bylo nutné tuto dosud uhrazenou částku navýšit u každého z žalobců tak, aby v rámci podané žaloby došlo k přiznání částky u každého z nich ve výši [částka] a s připočtením již uhrazené částky před podáním žaloby ve výši [částka] by každý ze žalobců obdržel jednorázové odškodnění – náhradu nemajetkové újmy pozůstalých po zemřelé ve výši [částka], kdy soud fakticky zohlednil hlediska uvedená v rozsudku NS ČR ze dne 19. 9. 2018 sp. zn. 25 Cdo 894/2018 (viz právní hodnocení)

39. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

40. Žalovaný nesl plnou odpovědnost jako zaměstnavatel zemřelé [jméno] [příjmení] za její úmrtí v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum], neboť v řízení nebylo zjištěno a ani nebylo v kontextu trestního řízení vedeného proti [jméno] [příjmení] možno zjistit jakoukoliv okolnost, která by případně vylučovala odpovědnost žalovaného za smrtelný úraz [jméno] [příjmení], když nenastala a ostatně ani nebyla tvrzena jakákoliv okolnost upravená v § 270 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 písm. a), písm. b) ZPr.

41. Povinnost žalovaného a této povinnosti odpovídající právo žalobců na jednorázové odškodnění v souvislosti s úmrtím poškozené [jméno] [příjmení] vyplývala pak z § 271i ZPr, kdy podle odst. 1 tohoto ustanovení platí, že jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně [částka]. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně [částka]; jednorázové odškodnění ve výši nejméně [částka] přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.

42. Podle odst. 2 pak dále platí, že vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýší nařízením výši jednorázového odškodnění pozůstalých.

43. Ještě před zahájením samotného řízení podanou žalobou (žalobami) bylo všem poškozeným pozůstalým žalobcům po zemřelé zaměstnankyni žalovaného uhrazeno zákonem předvídané odškodnění ve shora uvedené výši tj. [částka].

44. Žalobci však takové jednorázové odškodnění v této výši považovali za minimální a požadovali jeho přiměřené navýšení u každého z nich o částku ve výši [částka] postupem podle § 271s ZPr, podle něhož platí, že soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit. Částku ve výši [částka] nepovažovali žalobci za nijak přehnaný požadavek, když v souhrnu s již vyplacenou částkou by u každého z nich došlo k odškodnění nemajetkové újmy ve výši [částka]. Taková částka podle žalobců pak nebyla nijak nadhodnocená s ohledem na všechna rozhodující hlediska, jak byla vymezena i ze strany NS ČR, kdy při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. (srovnej rozsudek NS ČR ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018)

45. V tomto případě pak soud musel logicky přihlédnout ke shora uvedenému a vzít v potaz všechna skutková zjištění v tomto řízení učiněná, kdy primárně musel logicky také vycházet z toho, že v případě poškozené [jméno] [příjmení], se jednalo o mladou ženu, která měla v době úmrtí necelých 34 let. [jméno] [příjmení] netrpěla žádnou závažnou chorobou, neměla žádné zásadní zdravotní obtíže a byl zde tedy objektivní předpoklad, že měla před sebou ještě dlouhý život (s přihlédnutím k průměrnému věku dožití u žen v České republice), který by byl jistě naplněn láskou a harmonickými vztahy uvnitř rodiny, kde by se plně věnovala výchově synů, pečovala by o rodinu tvořenou v době jejího úmrtí právě dvěma nezletilými syny [jméno] a [jméno], kteří měli v době jejího úmrtí dne [datum] téměř 6 let a 10 let, také milujícím manželem a její maminkou [celé jméno žalobkyně], která s rodinou zemřelé sdílela společnou rodinnou domácnost, bydlela s nimi, dělila se se zemřelou dcerou o povinnosti a domácí práce, aby tak přispěla k vytvoření harmonického rodinného prostředí. Bylo nutné také přihlédnout k tomu, že bylo zjištěno i systémové pochybení na straně žalovaného, které do jisté míry mohlo přispět k této tragické události, avšak i bez toho bylo třeba zdůraznit, že žalovaný zde měl objektivní odpovědnost za pracovní úraz [jméno] [příjmení] s tragickými následky. O to bolestnější pak tato ztráta byla v okamžiku, kdy smrt poškozené byla zcela zbytečná, způsobená vedle určitého systémového pochybení žalovaného i nedbalostí zaměstnance žalovaného [jméno] [příjmení], který zcela nepochopitelně neprovedl podle všeho rutinní opatření, jež v minulosti mnohokrát provedl. Ztráta blízké osoby je vždy velmi bolestná. Způsobení úmrtí člena rodiny je pak vždy neoprávněným a nevratným zásahem do práva na rodinný život, neoprávněným zásahem do soukromí členů rodiny. Jedná se vždy o zásah do absolutního osobnostního práva.

46. V případě jednotlivých žalobců pak musel soud jednoznačně vzít v potaz, že žalobce [celé jméno žalobce] přišel o svou partnerku, manželku, s níž vychovával dva nezletilé syny, manželku, která mu byla oporou, s níž tvořil harmonické manželství. Její úmrtí bylo pro něj zásadním zásahem do dosavadního způsobu života, kdy nejen že přišel o milující manželku, ale najednou zde byl jako rodič vystaven tomu, že zůstal, byť s podporou [celé jméno žalobkyně], sám na výchovu dvou synů. Bylo pak logické, že musel přehodnotit životní potřeby své rodiny, přehodnotit vlastní priority, kdy musel utlumit své volnočasové aktivity ve vztahu k hokejovému klubu v [obec], ale musel rovněž po určité době po dohodě s tehdejším zaměstnavatelem ukončit pracovní poměr, aby mohl lépe pečovat o nezletilé chlapce [jméno] a [jméno], být jim v této nelehké životní etapě oporou a podporou, a mohl také zajišťovat jejich cestování do [obec], kde oba studují na sportovní škole a kde také oba závodně hrají hokej. Žalobce [celé jméno žalobce] začal jako OSVČ podnikat, otevřel si obchod s chovatelskými potřebami, aby tak mohl plánovat lépe svůj čas. Toto pak sebou přineslo snížení jeho průměrného měsíčního příjmu řádově o [číslo] až [částka] a i tato okolnost musela být ve vztahu k tomuto žalobci zohledněna. Při stanovení výše náhrady za usmrcení osoby blízké mohou být soudem vzaty v úvahu všechny prokázané okolnosti dokreslující vztah pozůstalé osoby a zemřelého, jakož i obtíže, útrapy a omezení, která pozůstalému úmrtí osoby blízké přineslo, aniž by se žalobce domáhal zvýšení náhrady z určitého důvodu o nějakou k němu se vztahující konkrétní částku. Tedy i skutečnost, že žalobce byl nucen v důsledku úmrtí manželky [jméno] [příjmení] změnit zaměstnání, aby lépe zajistil péči o nezletilé syny, je jistě způsobilým důvodem pro navýšení náhrady nemajetkové újmy, neboť šlo o okolnost prohlubující duševní strádání bez ohledu na to, že v tomto ohledu byla v péči o nezletilé syny velkou oporou i jejich babička, maminka zemřelé [jméno] [příjmení] (srovnej například rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 4518/2018, ze dne 16. 10. 2019) Na uplatněném nároku navýšení jednorázového odškodnění nemajetkové újmy pak podle přesvědčení soudu nemohla nic změnit ani okolnost spočívající v tom, že v současné době má [celé jméno žalobce] novou partnerku, která bydlí s ním, žalobkyní [jméno] [příjmení] a oběma nezletilými chlapci ve společné domácnosti. Jak velmi výstižně uvedl sám žalobce, vždy tady bude jen jedna maminka pro oba nezletilé chlapce, tu nikdo plně nenahradí, jen ji může zastoupit a i žalobce potřeboval žít, najít novou oporu v životě, někoho, s kým by mohl sdílet všechny radosti a starosti života. Ani to však nic nemohlo změnit na jeho hluboce prožívaném smutku ze ztráty manželky, o čemž ostatně svědčila jeho emotivní reakce při vlastní účastnické výpovědi i opakovaně v průběhu řízení, kdy se neubránil slzám při vzpomínce na zemřelou, při dotazech soudu na to, jak oba nezletilí chlapci vnímali smrt maminky.

47. Jestliže tedy podle přesvědčení soudu nebylo nutno více zjišťovat hloubku citového strádání, prožívání této tragické události u žalobce [celé jméno žalobce], pak toto nebylo třeba jakkoliv do hloubky zkoumat z hlediska rozhodování o nároku na navýšení nemajetkové újmy u obou nezletilých synů zemřelé tím, že by toto soud zjišťoval provedením výslechů obou nezletilých synů, jak ostatně již výše vysvětlil. Oba nezletilí chlapci totiž přišli v relativně nízkém věku o velmi důležitou osobu, museli se vyrovnat s touto bolestnou ztrátou, se ztrátou jejich maminky, která s nimi trávila veškerý volný čas, která byla vždy nablízku, když to bylo třeba. Oba chlapci již byli ve věku, kdy měli vybudovaný pevný vztah k oběma rodičům, když starší [jméno] po smrti maminky, jak vypověděl i žalobce [celé jméno žalobce], mu říkal, že s „ maminkou to dělali jinak“ a oba chlapci si najednou museli zvykat na zcela novou, nečekanou a značně bolestnou životní situaci. Jen těžko lze soudit, jak moc se smrt jejich maminky odrazila v jejich psychice, neboť toto se může projevit až později. Nicméně byť již od úmrtí [jméno] [příjmení] určitá doba uplynula, přesto do současné doby oba chlapci smrt jejich maminky silně prožívají. Jen právě díky obětavosti [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] (jistě i dalších rodinných příslušníků) se jim dostává takové péče, která sice nemůže plně nahradit vše, co jim poskytovala zemřelá, ale přesto zmírňuje smutek a pocity prázdna spojené se ztrátou takto blízké osoby. Soud musel také přihlédnout k tomu, že pokud by nedošlo k tragické nehodě v provozu žalovaného, byla by i nadále pro oba chlapce zemřelá maminka tou nejbližší osobou, tím, kdo by s nimi sdílel všechny jejich radosti, zaháněl starosti, pomáhal jim řešit různé životní otázky a provázel je v další cestě životem. Nelze si ani plně představit, jakým šokem pro oba nezletilé chlapce musela být zpráva o tom, že jejich maminka ráno odešla jako již předtím tolikrát do práce, ze které se však už nevrátí. Je pak logické, že nelze slovy dostatečně popsat citové strádání a prožívání obou chlapců v okamžiku bezprostředně po tragické nehodě, kdy se dozvěděli tuto velmi smutnou zprávu, když jejich citové strádání, prožívání bylo zcela věrohodně popsáno právě žalobcem [celé jméno žalobce], potažmo jejich babičkou, žalobkyní [celé jméno žalobkyně].

48. Pokud se pak jednalo o žalobkyni [celé jméno žalobkyně], i této vznikl zákonný nárok vůči žalovanému podle § 271i odst. 1 ZPr, respektive i u žalobkyně mohl soud rozhodovat o přiměřeném navýšení již poskytnuté částky ve výši [částka] před podáním žaloby ve smyslu § 271s ZPr [celé jméno žalobkyně] přišla o dceru, o velmi blízkého člověka, o vlastní dítě. Ztráta pak u ní byla o to bolestnější, že sdílela se zemřelou dcerou společnou domácnost, dělila se s ní o všechny domácí práce, pomáhala zemřelé dceři při péči a výchově synů, jejích vnuků [jméno] a [jméno]. Se zemřelou dcerou měla žalobkyně podle jejích slov, o jejichž pravdivosti soud neměl důvodu pochybovat, krásný vztah, byly nejen matka a dcera, byly kamarádky. I pro žalobkyni b) to byl obrovský šok, když se tuto tragickou zprávu dozvěděla. Stejně jako žalobce a), i žalobkyně [celé jméno žalobkyně] prožívala tuto tragédii velmi silně, byla celou událostí otřesená a i při jednání soudu bylo zřejmé, že je pro ni celá tragická událost spojená s úmrtím její dcery dosud velmi živá. Žalobkyně b) pak musela bezprostředně po úmrtí [jméno] [příjmení] zastat mnoho prací, o něž se do té doby se zemřelou dcerou dělila, zůstala jako jediná žena v domácnosti, přičemž i s ohledem na její věk i sama připouštěla, že to pro ni nebylo snadné. Právě s ní pak žalobce [celé jméno žalobce] řešil i otázku ohledně nové práce, protože toto rozhodnutí pramenilo z jejich vzájemné domluvy. Žalobkyně b) pak musela rovněž omezit své volnočasové aktivity ve Svazu zahrádkářů, neboť byla daleko více časově vytížená starostí o nezletilé vnuky, případně také zaskočila za [celé jméno žalobce] v obchodě.

49. Co se týkalo všech okolností zjištěných soudem ve vztahu k žalovanému, pak jistě soud nechtěl nijak snižovat konkrétní jednání žalovaného, které směřovalo po této události k posílení bezpečnosti práce na jeho pracovišti. Žalovaný provedl celkovou revizi svých pracovních postupů, provedl„ novelizaci“ předpisů v souvislosti s bezpečností práce. Nastavil nové postupy na pracovišti, kde dříve pracovala právě zemřelá [jméno] [příjmení] tak, aby se do budoucna taková havárie nemohla stát, či aby se minimalizovala možnost obdobné havárie. Vložil pak nemalé prostředky do těchto procesů, stejně tak přestal spolupracovat s korejským odběratelem, kdy právě při plnění jeho sudů došlo k tragické nehodě. Na pracovišti žalovaného byla zorganizována dobrovolná sbírka, jejíž výtěžek ve výši [částka] byl dán žalobcům, aby hned na počátku došlo ke zmírnění dopadů tragické nehody do jejich rodinného života, alespoň co do materiálního zabezpečení. Soud si byl vědom toho, že se jednalo o sbírku zaměstnanců, ale logicky i v podstatě top manažeři žalovaného [příjmení] [celé jméno svědka] a Ing. [celé jméno svědka] byli zaměstnanci žalovaného, kteří stejně tak jako [celé jméno svědka], projevili i za žalovaného lítost nad smrtí [jméno] [příjmení], projevili svou upřímnou soustrast s pozůstalými žalobci. Žalovaný pak žalobcům nabídl i další pomoc při řešení jejich případných nároků vůči pojišťovně, vědom si svého zákonného pojištění, přičemž jistě pak nebylo v silách žalovaného, aby zásadně ovlivnil jednání pojišťovny ve vztahu k vyplácení konkrétních nároků žalobcům. Ostatně to byl žalovaný, který si byl vědom vlastní odpovědnosti a který, byť po podání žaloby, v intencích rozsudku NS ČR ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 plnil žalobcům zbylou částku odpovídající svou výší v součtu s již uhrazenou částkou [částka] předvídané základní částce náhrady, kdy za takovou lze považovat s přihlédnutím ke všem zákonným a judikaturou dovozeným hlediskům v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. I tuto skutečnost pak vzal při vlastním rozhodování o nároku žalobců soud v potaz. Stejně tak soud byl přesvědčen o tom, že přiznání konkrétní částky ve vztahu mezi jednotlivými žalobci a žalovaným nemohlo být pro žalovaného z hlediska jeho současné ekonomické kondice likvidační a že by snad jakékoliv přiznání částky v intencích žalobou uplatněného nároku mohlo způsobit případné obtíže na straně žalovaného, kdy by byť i částečné vyhovění žalobě znamenalo způsobení platební neschopnosti žalovaného ve vztahu k třetím subjektům. Ostatně toto hledisko by pak nemělo být nijak zásadním a rozhodujícím ve vztahu k úvahám soudu o přiměřené výši odškodnění nemajetkové újmy na straně pozůstalých.

50. Vedle shora uvedeného pak zohlednil i průběh trestního řízení a rozhodnutí v rámci trestního řízení vedeného vůči zaměstnanci žalovaného, [jméno] [příjmení], který svou hrubou nedbalostí způsobil smrt [jméno] [příjmení]. Výsledek trestního řízení jistě nemohl odčinit nemajetkovou újmu žalobců, nemohl jim přinést pocit úplného zadostiučinění, naopak do jisté míry přinesl spíše další utrpení, když obžalovaný [jméno] [příjmení] se snažil vinit z celé tragédie právě zemřelou [jméno] [příjmení]. Toto však soud nijak nekladl k tíži žalovaného, neboť ten jistě průběh trestního řízení a zvolenou obhajobu [jméno] [příjmení] nemohl žádným způsobem ovlivnit.

51. Újma, která se odčiňuje v rámci tohoto a v jiných obdobných řízeních, spočívá především v psychických útrapách (smutku, žalu) způsobených vnímáním smrti blízkého člověka; odčinit je však třeba i další citové strádání, jako např. šok ze zprávy o smrtelném úrazu blízké osoby, ztrátu životní perspektivy, obavy o budoucnost apod. (srovnej například [příjmení], P. in [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ [osobní údaje žalovaného] [číslo] [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo], bod V, marg. 22). U újmy, která nemá majetkový charakter, je vyloučeno uvedení do původního stavu, exaktní vyčíslení peněžité náhrady za tuto újmu je z povahy věci vyloučeno, a normativní požadavek "plného vyvážení utrpení" je tedy iluzorní a nelze jej vykládat v tom smyslu, že by náhrada měla být "co největší". Nastupuje proto satisfakce (zadostiučinění), která má alespoň zmírnit nepříznivé stavy vzniklé škodlivým zásahem do osobnostní sféry poškozeného, případně poskytnout poškozenému, aby si těžko měřitelné a na peníze ne zcela exaktně převoditelné potíže nemajetkového charakteru vykompenzoval tím, že si pomocí finančních prostředků, případně předmětů či požitků pořízených za poskytnutou náhradu, zpříjemní či usnadní život (srov. [příjmení], P. in Švestka, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. [obec]: Wolters Kluwer, s. [číslo], bod II/6; obdobně [příjmení], P. in [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ [osobní údaje žalovaného] [číslo] [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo], bod IV, marg. [číslo]). Při určování náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké by její výše měla odrážet obecně sdílené představy o spravedlnosti a slušnosti.

52. Byť si byl a je soud vědom předchozí právní úpravy a kontextu s judikaturou NS ČR případně ÚS z hlediska odčinění újmy v souvislosti s úmrtím osoby blízké - člena rodiny, které bylo zapříčiněno pracovním úrazem s tím, že základní částka činila [částka] a kdy i podle shora citovaného rozsudku NS ČR ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 bylo možno při vědomí pracovního úrazu a úmrtí [jméno] [příjmení] považovat za základní částku [částka] (tj. ve výši dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozené, kdy v roce 2017 činila průměrná mzda částku ve výši [částka]), měl za to, že částka v této základní výši, kdy bylo před podáním žaloby a po podání žaloby žalobcům uhrazeno i o něco více ze strany žalovaného, kdy žalobci a) [celé jméno žalobce] byla uhrazena částka celkem [částka], žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] částka [částka], žalobci c) nezletilému [celé jméno žalobce] byla uhrazena celkově částka ve výši [částka] a žalobci d) nezletilému [celé jméno žalobce] částka ve výši [částka], plně neodpovídala rozumné představě o výši částky, která by byla schopna alespoň do určité míry zmírnit všechny nepříznivé následky spojené s úmrtím manželky, matky a dcery žalobců. Je třeba totiž vždy vzít v potaz i to, že jednorázové odškodnění nemajetkové újmy způsobené smrtí rodinného příslušníka nepostihuje pouze újmu nastalou u pozůstalých v době smrti osoby jim blízké, ale též v období následujícím. Taková částka pak podle přesvědčení soudu nemohla být odpovídající s ohledem na všechny shora zvážené okolnosti„ pouze“ ve výši částek, které již fakticky byly jednotlivým žalobcům žalovaným uhrazeny, ale musela nutně tuto částku překračovat, aby alespoň do určité míry došlo k odčinění veškerých útrap souvisejících se ztrátou blízké osoby i zásadních životních změn, k nimž u žalobců nutně došlo v souvislosti s úmrtím [jméno] [příjmení]. Rovněž vzal soud do úvahy i dobu, která již od smrti poškozené [jméno] [příjmení] uplynula, kdy fakticky žádné významné odčinění nemajetkové újmy takto způsobené nebylo ze strany žalovaného realizováno, který k tomuto přikročil až po podání žaloby a nejspíš také v souvislosti se sdělením předběžného právního názoru na projednávanou věc ze strany soudu.

53. Za takto odpovídající částku soud považoval přiznat každému ze žalobců v tomto řízení částku ve výši [částka] v součtu s již po podání žaloby uhrazenou částkou každému ze žalobců ze strany žalovaného a rovněž s přihlédnutím k již uhrazené částce ve výši [částka] před podáním žaloby, kdy tedy fakticky každý ze žalobců by obdržel celkově částku [částka], tedy v podstatě dvojnásobek judikaturou předvídané základní částky (přesně 2,10 násobek částky [částka]), když i v porovnání s rozhodovací praxí v obdobných věcech, které byly projednávány před obecnými soudy, bylo takové navýšení požadované částky ze strany žalobců možno považovat za adekvátní, nijak nepřekračující rámec obecně přiznávaných částek. (srovnej např. rozsudek NS ČR ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2202/2018) Zároveň pak soud musel jednoznačně akcentovat i to, že pro vyčíslení nemajetkové újmy v takto obdobných případech neexistuje žádná tabulka a nebylo by případné ani zcela mechanické porovnávání obdobných nároků, neboť každá konkrétní situace, v níž k narušení jejích základních práv došlo, může být odlišná, specifická, okolnosti se mohou mnohdy lišit v mnoha ohledech, stejně tak i každá osobnost poškozeného je jedinečná a její prožívání je právě tímto jedinečné a zcela subjektivní, nicméně je nutné usilovat též o proporcionalitu výše náhrad v obdobných či srovnatelných případech. Z těchto důvodů pak takové navýšení jednorázového odškodnění vzniklé nemajetkové újmy u každého ze žalobců se soudu nejevilo jako nijak nadhodnocené s ohledem na všechny okolnosti projednávané věci, v porovnání s obdobnými věcmi a s ohledem ke všem skutečnostem tedy žalobci a) přiznal vůči žalovanému nárok na zaplacení částky ve výši [částka], žalobkyni b) tutéž částku a žalobcům c) a d) pak přiznal vůči žalovanému nárok na zaplacení částky [částka], když ve všech případech se v součtu jednalo o celkovou částku [částka] za toto řízení u každého ze žalobců, jak bylo shora uvedeno. Lhůtu k úhradě přiznaných částek pak stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta první za středníkem OSŘ, když soud lhůtu k plnění s ohledem na přiznané částky nemateriální újmy prodloužil na 30 dnů, kdy obecná lhůta 3 dnů se soudu jevila jako nepřiměřeně krátká, a to s přihlédnutím k povaze tohoto řízení, kdy takto stanovená lhůta lépe reflektovala výši přiznaných částek a případně byl i vytvořen časový prostor pro účastníky řízení o možném jednání ohledně formy úhrady přiznaných částek nemateriální újmy jednotlivým žalobcům. (výroky I., II., III. a IV.)

54. Nad rámec výše uvedeného soud musel uvést, že původně zvažoval určité odlišení mezi žalobci s ohledem na jejich vztah k zemřelé [jméno] [příjmení], nicméně dospěl k závěru, že takové případné odlišení by plně neodpovídalo tomu, co již soud výše uvedl, neboť každý ze žalobců ztratil sobě blízkou osobu, každý ze žalobců ztratil důležitého člena rodiny, a úvahy o konkrétní míře utrpení respektive odlišení konkrétní částky z obecných hledisek odrážejících rozdílné postavení žalobců v rodině se soudu nejevilo jako vhodné.

55. Soud pak u každého ze žalobců co do zbylé částky požadované ve výši [částka] žalobu zamítl, kdy byl přesvědčen o tom, že bylo třeba právě zohlednit i okolnosti na straně žalovaného, přičemž bylo také nutno akcentovat shora učiněné úvahy soudu o dostatečné výši přiznané částky jednotlivým žalobcům, která v součtu činila s již provedenou výplatou částku dvojnásobku oproti částce základní. Jak soud již výše uvedl, byla by to pouze iluzorní představa, že by byl někdo schopen přesně odměřit částku, která by fakticky odpovídala utrpení ze ztráty osoby blízké, avšak částka již žalobcům vyplacená a přiznaná podle přesvědčení soudu mohla splnit„ svůj úkol“ alespoň do určité významné míry odčinit nemajetkovou újmu na straně žalobců v daném okamžiku i s přihlédnutím do budoucna, jak bylo soudem shora uvedeno. (výroky V., VI., VII., VIII.)

56. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi jednotlivými žalobci a žalovaným soud rozhodl podle § 142 odst. 1, odst. 3 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ, kdy podle § 142 odst. 1 OSŘ platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, přičemž podle odst. 3 § 142 OSŘ má účastník právo na plnou náhradu nákladů řízení, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu.

57. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení pak zvažoval i to, podle jaké tarifní hodnoty respektive podle jakého ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) by měla být odměna zástupce žalobců vypočtena. V tomto případě s ohledem na předmět řízení pak dospěl k závaru, že zástupce žalobců zcela správně náklady řízení vypočetl podle § 9 odst. 4 písm. a) AT, když i soud je přesvědčen, že nebylo v tomto případě možné výši odměny zástupce žalobců za jeden úkon právní služby stanovit podle tarifní hodnoty ve smyslu §§ 7 a 8 odst. 1 AT. Tato úvaha pak vycházela i z opakovaných rozhodnutí Ústavního soudu České republiky (dále případně jen ÚS), který takové použití východisek § 9 odst. 4 písm. a) AT v rámci rozhodování o odměně advokáta v řízeních o náhradu nemajetkové újmy neshledal v zásadě nesprávným, když zároveň sice připustil, že by bylo možno uvažovat i o aplikaci § 8 odst. 1 AT ke stanovení tarifní hodnoty mimosmluvní odměny, avšak zdůraznil, že obecný soud bude vždy povinen vyložit vlastní úvahy, dle nichž se řídil při stanovení konkrétní tarifní hodnoty sporu v každém jednotlivém případě projednávaného nároku na odčinění nemajetkové újmy. S ohledem k povaze řízení byl zdejší soud jednoznačně přesvědčen, že použití právě § 9 odst. 4 písm. a) AT je zcela odpovídající povaze tohoto řízení. Stejně tak musel vzít v potaz, že primárním cílem tohoto řízení bylo rozhodnout o nároku žalobců na navýšení jednorázového odškodnění nemajetkové újmy v souvislosti se zásahem do jejich osobnostních práv, přičemž v případě výpočtu mimosmluvní odměny podle § 8 odst. 1 AT by takový postup mohl do jisté míry znamenat již citelnější zásah do majetkové sféry žalovaného s ohledem na množství úkonů činěných v tomto řízení ze strany zástupce žalobců a toto by se pak v konečném důsledku mohlo negativně projevit ve vymahatelnosti přiznané nemajetkové újmy.

58. Ve vztahu ke každému z žalobců soud přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v přiznané mimosmluvní odměně zástupce žalobců za jeden úkon právní služby podle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. a) AT, kdy tedy vyšel z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč odpovídající částce odměny ve výši 2.480 Kč za jeden úkon právní služby tj. u žalobce a) za 16 úkonů právní služby v částce 39.680 Kč (odměna ve výši 3.100 Kč snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 AT za každý z uvedených úkonů v § 11 odst. 1 AT, převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, sepis kvalifikované výzvy před podáním žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny podle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 11. 12. 2020, 12. 2. 2021 a dne 6. 4. 2021, další porada s klientem přesahující jednu hodinu podle § 11 odst. 1 písm. c) AT), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 16 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 4.800 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 13 odst. 3 AT), kdy odměna a hotové výdaje byly navýšeny o DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ o částku 9.340,80 Kč Celkem tak činily náklady řízení u žalobce a) částku 53.820,80 Kč.

59. U žalobkyně b) pak soud přiznával mimosmluvní odměnu z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč odpovídající částce odměny ve výši 2.480 Kč za jeden úkon právní služby tj. za 16 úkonů právní služby v částce 39.680 Kč (odměna ve výši 3.100 Kč snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 AT za každý z uvedených úkonů v § 11 odst. 1 AT, převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, sepis kvalifikované výzvy před podáním žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny podle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 11. 12. 2020, 12. 2. 2021 a dne 6. 4. 2021, další porada s klientem přesahující jednu hodinu podle § 11 odst. 1 písm. c) AT), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 16 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 4.800 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 13 odst. 3 AT), kdy odměna a hotové výdaje byly navýšeny o DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ o částku 9.340,80 Kč Celkem tak činily náklady řízení u žalobkyně b) částku 53.820,80 Kč.

60. U nezletilého žalobce c) a nezletilého žalobce d) pak soud přiznával ještě mimosmluvní odměnu za konkrétní úkony v rámci opatrovnického řízení, kdy tedy u každého z nich přiznával jejich zástupci částku 3x 800 Kč za řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 16 P a Nc 99/2020, Nc 3020/2018, a to s ohledem ke skutečnosti, že v tomto řízení, kde došlo ke schválení právního jednání za nezletilé žalobce [jméno] a [celé jméno žalobce] spočívající v podání žaloby vůči žalovanému zástupce žalobců c) a d) a ustanovení opatrovníka v souvislosti s tímto řízením, rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19. 5. 2020 č.j. 16 P a Nc 99/2020, Nc 3020/2018-54 bylo mj. rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, přičemž toto řízení bylo nedílnou součástí a podmínkou pro vedení řízení žalobců c) a d) proti žalovanému, kdy tato odměna byla vypočtena podle § 6 odst. 1, § 7 bod 3, § 12a odst. 1, odst. 2 AT snížená opět o 20 % podle § 12 odst. 4 AT, kdy pak dále soud přiznával mimosmluvní odměnu z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč odpovídající částce odměny ve výši 2.480 Kč za jeden úkon právní služby tj. za 13 úkonů právní služby v částce 32.240 Kč (odměna ve výši 3.100 Kč snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 AT za každý z uvedených úkonů v § 11 odst. 1 AT, převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, sepis kvalifikované výzvy před podáním žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny podle § 11 odst. 1 písm. g) AT dne 11. 12. 2020, 12. 2. 2021 a dne 6. 4. 2021), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 16 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 4.800 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 13 odst. 3 AT), kdy odměna a hotové výdaje byly navýšeny o DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ o částku 8.282,40 Kč Celkem tak činily náklady řízení u žalobce c) částku 47.722,40 Kč a stejná výše nákladů řízení pak byla stanovena i u žalobce d) s ohledem na stejné úkony provedené jeho zástupcem.

61. Ve vztahu mezi všemi žalobci a žalovaným pak ve vztahu k náhradě nákladů řízení byla lhůta k plnění stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první za středníkem OSŘ, když soud lhůtu k plnění s ohledem na přiznanou částku nákladů řízení prodloužil na 30 dnů, kdy obecná lhůta 3 dnů se soudu jevila jako nepřiměřeně krátká, a to s přihlédnutím k povaze tohoto řízení, kdy takto stanovená lhůta lépe reflektovala výši přiznaných částek a případně byl i vytvořen časový prostor pro účastníky řízení o možném jednání ohledně formy úhrady přiznané částky nákladů řízení ve vztahu mezi jednotlivými žalobci a žalovaným, místo plnění pak bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 OSŘ (výroky IX., X., XI. a XII.)

62. Dále soud musel také rozhodnout o nákladech státu tj. České republiky – Okresního soudu v Uherském Hradišti, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalobci byli (jsou) v tomto řízení osvobozeni od soudních poplatků ze zákona ve smyslu § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném a účinném znění, (dále jen ZoSoP), kdy dále podle § 2 odst. 3 ZoSoP platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tak částka soudního poplatku činila podle položky č. 3 písm. b) Sazebníku soudních poplatků u všech žalobců částku ve výši 10.000 Kč, když tato částka byla soudem vypočtena podle částky, která byla žalobcům v tomto řízení přiznána v součtu s částkou, která jim byla po podání žaloby ze strany žalovaného vyplacena, tedy u každého z žalobců byl dán základ poplatku částkou 1.000.000 Kč a 1% z této částky pak činí právě 10.000 Kč. Celková částka soudního poplatku činila u všech žalobců celkem 40.000 Kč a toto byla částka, kterou uložil v intencích shora uvedených ustanovení ZoSoP zaplatit žalovanému. Lhůta k plnění byla i v tomto případě stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ (výrok XIII.)