9 C 343/2018-365

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] opatrovník žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem advokátní kanceláře [ulice a číslo], [obec a číslo] 01. pro zaplacení 455 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 400 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 000 Kč od 7. 8. 2015 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 000 Kč od 7. 9. 2015 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 000 Kč od 7. 10. 2015 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 000 Kč od 7. 11. 2015 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 000 Kč od 7. 12. 2015 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 7. 1. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 7. 2. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 7. 3. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 7. 4. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 7. 5. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 7. 6. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 7. 7. 2016 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 000 Kč od 7. 8. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 55 000 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 8. 2015 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 9. 2015 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 10. 2015 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 11. 2015 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč od 7. 12. 2015 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 201 101,9 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna uhradit k rukám České republiky na účet Okresního soudu v Sokolově č. 19-126391/0710 pod VS 9110034318 náhradu nákladů řízení v částce 34 343,1 Kč spočívající v úhradě 87,7% nezálohovaných nákladů státu na tlumočném v částce 1 069 Kč v souladu s usnesením nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018-353 a na odměně opatrovníka v částce 38 090,80 Kč v souladu s usnesením nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018-349, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna uhradit k rukám České republiky na účet Okresního soudu v Sokolově č. 19-126391/0710 pod VS 9110034318 náhradu nákladů řízení v částce 4 816,7 Kč spočívající v úhradě 12,3 % nezálohovaných nákladů státu na tlumočném v částce 1 069 Kč v souladu s usnesením nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018-353 a na odměně opatrovníka v částce 38 090,80 Kč v souladu s usnesením nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018-349, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Na straně žalobkyně původně vystupovala [právnická osoba] [anonymizováno] v [anonymizováno], [IČO], dne 30.3.2021 rozhodl nadepsaný soud v souladu s ustanovením § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“, že připouští, aby z řízení tato obchodní společnost vystoupila a na její místo nově nastoupila [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], coby nastupující žalobkyně – viz usnesení nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018. Právním důvodem procesního nástupnictví na straně žalobkyně bylo uzavření smlouvy o postoupení práv a povinností ze dne 10.2.2021 mezi obchodními společnostmi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba], když předmětem postoupení byla pohledávka původní žalobkyně za žalovaným z nájemného, která je předmětem soudního řízení. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 455 000 Kč s příslušenstvím, které tvoří úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského, s odůvodněním, že dne 1.1.2015 uzavřely žalobkyně se žalovanou smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ Bytové jednotky“ a„ Nájemní smlouva“). Bytové jednotky byly žalovanou využívány jako kancelářské prostory, na této adrese měla evidováno i sídlo. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, žalovaná Bytové jednotky opustila, aniž by ukončila předmět nájmu v souladu s Nájemní Smlouvou. Nájemné bylo sjednáno v paušální částce 35 000 Kč měsíčně za obě bytové jednotky, v paušální částce nájemného bylo samotné nájemně i náhrada za spotřebované služby bez ohledu na výši spotřeby. Žalovaná dluží žalobkyni na nájemném za Bytové jednotky (včetně služeb) částku 1 050 000 Kč bez DPH, a to za měsíce březen 2015 až srpen 2017. V rámci žaloby požaduje žalobkyně pouze částku 455 000 Kč, což odpovídá dlužnému nájemnému (včetně služeb) za měsíce červenec 2015 až červenec 2016. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzvána k plnění dluhu předžalobní upomínku s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému nadepsaným soudem dne 30.7.2018 č.j.: EPR 179965/2018-7, kde: -namítla promlčení nároku žalobkyně za dobu do 20.7.2015, tj. za dobu delší než tři roky před podáním žaloby (žaloba podána dne 20.7.2018), -uvedla, že žalovaná Bytové jednotky opustila v listopadu 2015, do té doby měla v Bytových jednotkách sídlo společnosti, od 23.12.2015 proto došlo ke změně sídla žalované, žalovaná byla oprávněna opustit Bytové jednotky kdykoliv bez výpovědní lhůty.

3. V písemném vyjádření ze dne 15.10.2018 žalovaná dále uvedla, že ačkoliv nájemní smlouva na Bytové jednotky uvádí tříměsíční výpovědní lhůtu plynoucí po měsíci, v němž byla doručena písemná výpověď druhé smluvní straně, uzavřením Dohody o vypořádání vzájemných práv a povinností ze dne 20.11.2015 mezi 10 smluvními stranami, mezi nimiž byla i žalobkyně a žalovaná (dále jen„ Dohoda o vypořádání“), došlo ke změně výpovědních podmínek u Bytových jednotek, kdy žalovaná byla nově oprávněna opustit předmět nájmu prakticky kdykoliv, neformálně, bez nutnosti dodržení výpovědní lhůty.

4. Žalobkyně reagovala v písemném vyjádření ze dne 12.11.2018, když uvedla, že: - změna zápisu sídla žalované v obchodním rejstříku dne 23.12.2015 není relevantním důkazem o užívání či neužívání Bytových jednotek žalovanou - v odporu žalovaná prakticky uznala část žalovaného nároku, a to minimálně do listopadu 2015 - způsoby zániku Nájemní smlouvy jsou popsány v čl. V Nájemní smlouvy, k zániku nájmu je třeba písemné dohody o ukončení Nájemní smlouvy či písemné výpovědi s výpovědní lhůtou 3 měsíce, ke změně tohoto ustanovení nedošlo, jak tvrdí žalovaná a žalovaná tedy tím, že Bytové jednotky opustila, neukončila nájemní poměr v souladu s Nájemní smlouvou Dohoda o vypořádání sice byla uzavřena, nicméně oprávnění neformálně opustit Bytové jednotky bez výpovědní lhůty z této dohody žalované neplyne, neboť pro to nebyly splněny veškeré podmínky uvedené v Dohodě o vypořádání.

4. Žalovaná doplnila svá skutková tvrzení při ústním jednání před soudem dne [datum], když uvedla, že žalovaná užívala Bytové jednotky do listopadu 2015, nájemné za období do listopadu 2015 bylo uhrazeno zápočtem oproti nároku žalované na úhradu kupní ceny za Bytové jednoty. Nájemní smlouva byla ukončena ústní dohodou uzavřenou mezi jednateli účastníků v listopadu 2015, a to v souladu s Dohodou o vypořádání, k prokázání této skutečnosti navrhla žalovaná výslech tehdejšího jednatele žalobkyně, [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení] a dále výslech tehdejší účetní žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K vyklizení Bytových jednotek a předání klíčů došlo v průběhu měsíce prosinec 2015. Veškeré tyto skutečnosti označila žalobkyně za sporné a v rámci písemného vyjádření ze dne 9.12.2019 doplnila, že k zápočtu nájemného oproti nároku žalované na úhradu kupní ceny za Bytové jednotky nedošlo.

5. Účastníci v průběhu ústního jednání před soudem dne 15.1.2020 učinili tato tvrzení: Prohlásili za nesporné, že dne 9.5.2011 byla uzavřena kupní smlouva na prodej bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] a dále že dne 9.3.2011 byla uzavřena kupní smlouva na prodej bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Žalovaná upozornila na článek IV. odst. 4 těchto smluv, kde je uvedeno shodně v obou kupních smlouvách, že smluvní strany kupní smlouvy uzavřou ohledně převáděných bytových jednotek nájemní smlouvu na dobu 3 let za měsíční nájemné 625 eur za každou bytovou jednotku. Z článku III. odst. 3 výše uvedených kupních smluv vyplývá, že kupní cena za každou z bytových jednotek je 72 500 eur, část kupní ceny ve výši 50 000 eur za každou z bytových jednotek byla uhrazena před podpisem kupních smluv, zbývající část ve výši 22 500 eur za každou z jednotek bude hrazena formou měsíčních splátek. Měsíční splátka zůstatkové kupní ceny za každou z bytových jednotek má činit 625 eur. Podle žalované následně docházelo k zápočtu měsíčního nájemného za každou z bytových jednotek ve výši 625 eur oproti měsíční splátce zůstatkové kupní ceny bytových jednotek v částce 625 eur. Žalobkyně však upozornila, že k výše uvedenému zápočtu nedošlo a ani dojít nemohlo, neboť z článku III. odst. 3 výše uvedených kupních smluv také vyplývá, že nájemní smlouvu na bytové jednotky popsanou v článku IV. odst. 4 výše uvedených kupních smluv je třeba uzavřít nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne rozhodnutí příslušného Katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva kupujícího k bytovým jednotkám dle výše uvedených kupních smluv, pakliže se tak nestane, zbývající část kupní ceny se stane splatnou. S ohledem na to, že právní účinky vkladu u bytové jednotky [číslo] nastaly dne 18. 3. 2011 a u bytové jednotky [číslo] dne 23. 5. 2011, je zřejmé, že nájemní smlouva předpokládaná článkem IV. odst. 4 výše uvedených kupních smluv nemůže být nájemní smlouvou předloženou v rámci tohoto řízení ze dne 1. 1. 2015. Pakliže fakticky docházelo k zápočtu nájemného za výše uvedené bytové jednotky oproti splátkám zůstatkové kupní ceny bytových jednotek, kupní cena by byla do konce roku 2014 již uhrazena. Účastníci dále prohlásili za nesporné, že výše uvedenou bytovou jednotku [číslo] dle výpisu z Katastru nemovitostí vlastnila do 12. 5. 2011 žalovaná, jakož i bytovou jednotku [číslo] to do 9. 3. 2011, dalším vlastníkem těchto nemovitostí se stala žalobkyně, a to až do 15. 10. 2018 a od 16. 10. 2018 vlastní výše uvedené bytové jednotky třetí osoba. Žalovaná uvedla, že výše uvedené Bytové jednotky užívala i od roku 2011 do roku 2014, nebyla však uzavřena písemná nájemní smlouva, po celou dobu docházelo k zápočtu pohledávky žalobkyně na nájemném oproti pohledávce žalované na úhradu kupní ceny Bytových jednotek. Žalobkyně k tomu dodala, že tímto způsobem by zůstatková cena převáděných nemovitostí v částce 45 000 eur musela být splacena do 36 měsíců. Žalovaná oponovala, že je možné, že kupní cena byla výše uvedeným způsobem ještě před uzavřením Nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2015 skutečně uhrazena. Z Dohody o vypořádání ze dne 20. 11. 2015 však vyplývá, že žalovaná bude za užívání Bytových jednotek hradit pouze úhrady energií a tyto žalovaná za období roku 2015 uhradila. Účastníci dále prohlásili za nesporné, že dle Nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2015 bylo nájemné včetně služeb souvisejících s užíváním bytových jednotek sjednáno paušální částkou 35 000 Kč bez ohledu na spotřebovanou energii. Dle tvrzení žalované mělo v listopadu 2015 dojít k ústní dohodě o změně Nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2015, dle této změny bylo možné dodatky Nájemní smlouvy uzavírat i ústně a žalované bylo umožněno opustit bytové jednotky bez písemné výpovědi. K prokázání této skutečnosti navrhla žalovaná výslech svědka [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení]. Od prosince 2015 již žalovaná dle svého tvrzení bytové jednotky neužívala, změnila si i své sídlo, k čemuž došlo dne 23. 12. 2015. Za období od 7/ 2015 do 11/ 2015 hradila žalovaná dle svého tvrzení pouze energie. K úhradám energií docházelo bezhotovostním bankovním převodem. Skutečnost, že k úhradě měsíčních záloh na spotřebovanou energii za relevantní období 7/ 2015 až 11/ 2015 ze strany žalované došlo, vyplývá dle jejího tvrzení z faktury [číslo] [rok] vystavené žalobkyní dne 27.11.2015, kde jsou již uhrazené zálohy ve výši 11 000 Kč měsíčně započítány oproti konečné ceně za spotřebovanou energii ve shodné výši. Nájemné mělo být hrazeno dle Nájemní smlouvy měsíčně pozadu. Podle žalované však k tomuto fakticky nedocházelo a nájemné bylo dle ústní dohody stran hrazeno jednou ročně, na což byla vystavovaná konečná faktura, viz faktura č. [spisová značka] vystavená žalobkyní dne 17.12.2014 znějící na částku 240 000 Kč bez DPH (290 400 Kč včetně DPH) za období roku 2014 a viz faktura [číslo] [rok] vystavená žalobkyní dne 27.11.2015, kde je nájemné za 1/ 2015 až 11/ 2015 fakturováno souhrnnou částkou 264 000 Kč bez DPH (24 000 Kč x 11 měsíců), tj. v částce 319 440 Kč včetně DPH. Nájemné za období 7/ 2015 až 11/ 2015 hrazeno fakticky dle žalované nebylo, neboť bylo započítáno na pohledávku žalované na kupní cenu Bytových jednotek, zápočet vyplývá z Účetní sestavy předložené žalovanou, zde je uveden zápočet v částce 319 440 Kč včetně DPH (tj. 24 000 Kč + DPH x 11 měsíců). Dne 20. 11. 2015 došlo k uzavření Dohody o vypořádání vzájemných práv a povinností a to mezi těmito účastníky: 1. [jméno] [příjmení], 2. [jméno] [příjmení], 3. [právnická osoba], 4. [anonymizována dvě slova] PTE [anonymizováno], 5. [právnická osoba], 6. [právnická osoba], 7. [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], 8. [právnická osoba], 9. [právnická osoba] a 10. [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení]. V článku III. odst. 2 písm. f) je uvedeno, že [anonymizováno] (tedy žalobkyně) možní [příjmení] (tedy panu [jméno] [příjmení]) užívání výše uvedených bytových jednotek za období do 31. 12. 2016 za nájemné ve výši nutných nákladů (vodné, stočné, elektřina, daňové povinnosti, údržba a fond oprav), nájemce je oprávněn odstoupit od Nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty, a od této doby již nebudou hrazeny výše uvedené nutné náklady. Výše uvedené výhody ve smyslu sníženého nájemného a možnosti ukončení nájemního poměru bez výpovědní lhůty byly dle Dohody o vypořádání možné pouze po splnění níže uvedených podmínek dle článku III. odst. 2 písm. a) – d) Dohody o vypořádání: a) [jméno] [příjmení] převede svůj podíl v míře 65 % ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [jméno] [příjmení] a to do 10 kalendářních dnů ode dne podpisu Dohody o vyrovnání. Dle žalobkyně tato podmínka splněna nebyla, žalovaná splnění této podmínky neprokázala ani v řízení vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 12 C 181/2017. Žalovaná uvedla, že k naplnění této podmínky došlo, převod obchodního podílu společnosti se sídlem v Singapuru však nelze prokázat písemným dokladem o převodu, neboť takový doklad neexistuje. Splnění této podmínky by měl potvrdit svědek [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] a úplné výpisy [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] b) [právnická osoba] a [jméno] [anonymizována čtyři slova] písemně odstoupí od kupní smlouvy ze dne 22. 4. 2015 o převodu bytové jednotky [číslo] dále bytových jednotek [číslo] … a vezmou zpět návrh na vklad vlastnického práva v rámci řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok] a to do 10 kalendářních dnů ode dne podpisu Dohody o vypořádání. Dle žalobkyně tato podmínka formálně naplněna nebyla, neboť Dohoda od odstoupení od kupní smlouvy byla sice sepsána dne 22. 4. 2015, zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva v rámci řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok] do 30. 11. 2015 však podáno nebylo. Žalovaná k tomuto doplnila, že k výše uvedenému zpětvzetí do 30. 11. 2015 ani dojít nemohlo, neboť již v době sepisu Dohody o vypořádání ze dne 20. 11. 2015 bylo řízení u výše uvedeného Katastrálního úřadu sp. zn. V [číslo] [rok] skončeno, když ke dni 13. 11. 2015 nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí. c) [právnická osoba] a [právnická osoba] písemně odstoupí od Smlouvy o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 25. 11. 2014 a to do 10 kalendářních dnů ode dne splnění podmínky uvedené pod písmenem b) – viz výše. Splnění této podmínky považují účastníci za nesporné. d) [právnická osoba] jako jediný společník [právnická osoba] [anonymizováno] rozhodne v působnosti valné hromady o změně právního jednání společnosti tak, že za [právnická osoba] jednají dva jednatelé současně, druhým jednatelem bude jmenován [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše do 10 kalendářních dnů ode dne pravomocného zastavení řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok]. Splnění této podmínky považují účastníci za nesporné.

6. Žalobkyně zareagovala v rámci písemného vyjádření ze dne 28.1.2020 na tvrzení žalované, že Nájemné za období 7/ 2015 až 11/ 2015 hrazeno nebylo, neboť bylo započítáno na pohledávku žalované na kupní cenu Bytových jednotek - viz Účetní sestava se zápočtem v částce 319 440 Kč včetně DPH (tj. 24 000 Kč + DPH x 11 měsíců), když uvedla, že zápočet je neurčitý, nesrozumitelný, namítla též promlčení nároku na údajné zaplacení části kupní ceny použité v rámci zápočtu, o zápočtu nevěděla, v čl.

7. Nájemní smlouvy byla vyloučena možnost započtení vzájemných pohledávek smluvních stran Nájemní smlouvy. Žalobkyně dále poukázala na článek VII. odst.2 Dohody o vypořádání, dle kterého má v případě rozporů a nejasností mezi českým a italským znění Dohody přednost znění v českém jazyce. V článku III. odst. 2 písm. f) českého znění Dohody o vypořádání je uvedeno, že [anonymizováno] (tedy žalobkyně) možní [příjmení] (tedy panu [jméno] [příjmení]) užívání výše uvedených Bytových jednotek za období do 31. 12. 2016 za nájemné ve výši nutných nákladů (vodné, stočné, elektřina, daňové povinnosti, údržba a fond oprav), nájemce je oprávněn odstoupit od Nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty, a od této doby již nebudou hrazeny výše uvedené nutné náklady. Výše uvedené výhody ve smyslu sníženého nájemného a možnosti ukončení nájemního poměru bez výpovědní lhůty jsou však dle italského znění Dohody o vypořádání určeny žalované a nikoliv panu [jméno] [příjmení] a žalovaná se na ně v řízení odvolává. Dle žalobkyně však má přednost české znění, dle kterého plynou výše uvedené výhody subjektu odlišnému od žalované.

7. Z listin založených účastníky do spisu a provedených k důkazu soud zjistil níže uvedené skutečnosti. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku (ze stránek www.justice.cz) žalované společnosti, [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] (v [anonymizováno]) soud zjistil existenci těchto společností, způsob jejich jednání a vlastnickou strukturu. Z internetového zkráceného výpisu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] soud nezjistil kromě názvu, data registrace (4. 2. 2014), sídla společnosti ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [příjmení] [příjmení] [jméno], [číslo] [anonymizováno]) a typu (exempt private company limited by shares) společnosti žádné další skutečnosti, zejména pak vlastnickou strukturu této společnosti. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2015 – Nájemní smlouva - bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne 1. 1. 2015, předmětem nájmu byly Bytové jednotky, účelem nájmu bylo užívat Bytové jednotky jako kancelářské prostory, nájem byl sjednán od 1. 1. 2015 na dobu neurčitou za nájemné v paušální částce 35 000 Kč (nájem + služby spojené s užíváním Bytových jednotek), které mělo být hrazeno na bankovní účet pronajímatele a to nejpozději k 5. dni v měsíci, který následuje po měsíci, kdy byly Bytové jednotky užívány. K ukončení nájmu mělo dojít v souladu s článkem V. písemnou dohodou či písemnou výpovědí s výpovědní dobou či bez výpovědní doby. Výpověď musí být písemná, odůvodněná a zaslaná druhé smluvní straně doporučeným dopisem s dodejkou. Důvodem pro výpověď bez výpovědní doby může být pouze užívání Bytových jednotek nájemcem způsobem, že se opotřebovávají nadmíru přiměřenou okolnostem, nebo hrozí jejich zničení. Jakákoliv smluvní strana pak může nájem vypovědět kdykoliv bez udání důvodu, avšak se tří měsíční výpovědní lhůtou. O vyklizení a předání Bytových jednotek je nutné sepsat zápis ohledně jejich stavu. Změny a doplňky Nájemní smlouvy lze v souladu s článkem VIII, odst. 1 činit pouze písemnými dodatky. Smluvní strany vyloučily možnost započtení vzájemných pohledávek. Z úplného výpisu z Katastru nemovitostí týkající se Bytových jednotek ze dne 14. 1. 2020 vyplývá, že vlastníkem Bytových jednotek k tomuto datu je [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Z informativního výpisu z Katastru nemovitostí týkající se Bytových jednotek ze dne 20. 7. 2018 bylo zjištěno, že k tomuto datu byla jako vlastník vedena žalobkyně. Účastníci prohlásili za nesporné, že výše uvedenou bytovou jednotku [číslo] dle výpisu z Katastru nemovitostí vlastnila do 12. 5. 2011 žalovaná, jakož i bytovou jednotku [číslo] to do 9. 3. 2011, dalším vlastníkem těchto nemovitostí se stala žalobkyně a to až do 15. 10. 2018 a od 16. 10. 2018 vlastní výše uvedené bytové jednotky třetí osoba. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 3. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného nájemného s upozorněním na možné vymáhání nároku soudem, tato písemnost byla prokazatelně zaslána žalované dne 21. 3. 2018. Z Notářského zápis [anonymizována dvě slova] [rok] a [spisová značka] na čl. 174 vyplývá, že dne 3.5.2011 rozhodli společníci žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o změně společenské smlouvy tak, že sídlo společnosti je nově na adrese [adresa původní účastnice a žalované], tedy v Bytových jednotkách. Z notářského zápisu [číslo] [rok] soud zjistil, že ke dni 23. 12. 2015 bylo změněno sídlo společnosti žalované, které se nově nachází na adrese [adresa žalované], tedy mimo Bytové jednotky. Dne 20. 11. 2015 došlo k uzavření Dohody o vypořádání vzájemných práv a povinností a to mezi těmito účastníky: 1. [jméno] [příjmení], 2. [jméno] [příjmení], 3. [právnická osoba], 4. [anonymizována dvě slova] PTE LTD., 5. [právnická osoba], 6. [právnická osoba], 7. [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], 8. [právnická osoba], 9. [právnická osoba] a 10. [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení]. V článku III. odst. 2 písm. f) je uvedeno, že [anonymizováno] (tedy [právnická osoba]) umožní [příjmení] (tedy panu [jméno] [příjmení]) užívání výše uvedených Bytových jednotek za období do 31. 12. 2016 za nájemné ve výši nutných nákladů (vodné, stočné, elektřina, daňové povinnosti, údržba a fond oprav), nájemce je oprávněn odstoupit od Nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty, a od této doby již nebudou hrazeny výše uvedené nutné náklady. Výše uvedené výhody ve smyslu sníženého nájemného a možnosti ukončení nájemního poměru bez výpovědní lhůty byly dle Dohody o vypořádání možné pouze po splnění níže uvedených podmínek dle článku III. odst. 2 písm. a) – d) Dohody o vypořádání: a) [jméno] [příjmení] převede svůj podíl v míře 65 % ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [jméno] [příjmení] a to do 10 kalendářních dnů ode dne podpisu Dohody o vyrovnání. Dle žalobkyně tato podmínka splněna nebyla, žalovaná splnění této podmínky neprokázala ani v řízení vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 12 C 181/2017. Žalovaná uvedla, že k naplnění této podmínky došlo, převod obchodního podílu společnosti se sídlem v Singapuru však nelze prokázat písemným dokladem o převodu, neboť takový doklad neexistuje. Splnění této podmínky by měl potvrdit svědek [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] a úplné výpisy [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] b) [právnická osoba] a [jméno] [anonymizována čtyři slova] písemně odstoupí od kupní smlouvy ze dne 22. 4. 2015 o převodu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], [číslo] a [číslo], na pozemku parc. [číslo] katastrální území a [územní celek] a dále bytových jednotek [číslo] v budově č.p [číslo] na pozemku parc. [číslo] katastrální území a [územní celek] a vezmou zpět návrh na vklad vlastnického práva v rámci řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok] a to do 10 kalendářních dnů ode dne podpisu Dohody o vypořádání. Dle žalobkyně tato podmínka formálně naplněna nebyla, neboť Dohoda od odstoupení od kupní smlouvy byla sice sepsána dne 23.11.2015, zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva v rámci řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok] do 30. 11. 2015 však podáno nebylo. Žalovaná k tomuto doplnila, že k výše uvedenému zpětvzetí do 30. 11. 2015 ani dojít nemohlo, neboť již v době sepisu Dohody o vypořádání ze dne 20. 11. 2015 bylo řízení u výše uvedeného Katastrálního úřadu sp. zn. V [číslo] [rok] skončeno, když ke dni 13. 11. 2015 nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí. c) [právnická osoba] a [právnická osoba] písemně odstoupí od Smlouvy o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 25. 11. 2014 a to do 10 kalendářních dnů ode dne splnění podmínky uvedené pod písmenem b) – viz výše. Splnění této podmínky považují účastníci za nesporné. d) [právnická osoba] jako jediný společník [právnická osoba] [anonymizováno] rozhodne v působnosti valné hromady o změně právního jednání společnosti tak, že za [právnická osoba] jednají dva jednatelé současně, druhým jednatelem bude jmenován [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše do 10 kalendářních dnů ode dne pravomocného zastavení řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok]. Splnění této podmínky považují účastníci za nesporné. Účastníci předložili tuto Dohodu o vypořádání v originálním italském znění včetně úředně ověřeného překladu do českého jazyka. Z článku VII. odst. 2 Dohody o vypořádání vyplývá, že v případě rozporu mezi českým a italským zněním dohody má přednost znění dohody v českém jazyce. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 29. 2. 2019 a 28. 2. 2019 vyplývá, že u bytové jednotky [číslo] byla odběratelem elektrické energie do 21. 12. 2014 žalovaná, poté od 22. 12. 2014 do 13. 11. 2018 žalobkyně. U bytové jednotky [číslo] ČEZ nedohledal údaje o odběrateli elektrické energie. Ze zprávy innogy Energie, s. r. o. ze dne 4. 4. 2019 vyplývá, že nebyly dohledány údaje o odběrateli zemního plynu. Z Faktury č. [spisová značka] vystavené dne 17. 12. 2014 žalobkyní vyplývá, že nájemné za Bytové jednotky za rok 2014 bylo vyfakturováno najednou a to částkou 290 400 Kč včetně DPH. Z Faktury č. [spisová značka] vystavené dne 28.5.2014 žalobkyní vyplývá, že cena za služby spojené s užíváním Bytových jednotek za rok 2013 byla vyfakturována najednou a to částkou 144 035,64 Kč včetně DPH. Z Faktury [číslo] [rok] ze dne 27. 11. 2015 vyplývá, že tato faktura byla vystavena za nájemné (24 000 Kč bez DPH) a služby spojené s užíváním Bytových jednotek (11 000 Kč bez DPH) a to za měsíce 1 – 11/ 2015, z celkové dlužné částky ve výši 385 000 Kč byla odečtena částka ve výši 121 000 Kč v podobě již uhrazených měsíčních záloh za služby spojené s užíváním Bytových jednotek (11x 11 000 Kč). Fakturu vystavila žalobkyně, odběratelem je žalovaná a fakturu zaúčtovala dne 4. 12. 2015 [anonymizováno] [příjmení]. Z 12 faktur -„ zálohy za teplo za rok 2014“ vyplývá, že za služby spojené s užíváním Bytových jednotek byly vystavovány měsíční zálohové faktury v částce 11 000 Kč bez DPH, tedy v částce 12 650 Kč včetně DPH. Z 12 faktur -„ zálohy za teplo za rok 2015“ vyplývá, že za služby spojené s užíváním Bytových jednotek byly vystavovány měsíční zálohové faktury v částce 11 000 Kč bez DPH, tedy v částce 12 650 Kč včetně DPH. Nájemné za období 7/ 2015 až 11/ 2015 hrazeno fakticky dle žalované nebylo, neboť bylo započítáno na pohledávku žalované na kupní cenu Bytových jednotek, zápočet vyplývá z Účetní sestavy předložené žalovanou, zde je uveden výše uvedený zápočet v částce 319 440 Kč včetně DPH (tj. 24 000 Kč + DPH x 11 měsíců). Účetní sestava je ze dne 21.3.2019, není z ní patrné kdo ji sestavil, vytiskl. Z Kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] ze dne 9. 3. 2011 vyplývá, že tato bytová jednotka byla touto smlouvou převedena z vlastnictví žalované do vlastnictví žalobkyně za cenu kupní cena za každou z Bytových jednotek je 72 500 eur, část kupní ceny ve výši 50 000 eur za každou z Bytových jednotek byla uhrazena před podpisem kupních smluv, zbývající část ve výši 22 500 eur za každou z Bytových jednotek bude hrazena formou měsíčních splátek. Měsíční splátka zůstatkové kupní ceny za každou z Bytových jednotek má činit 625 eur. Z článku III. odst. 3 výše uvedených kupních smluv také vyplývá, že nájemní smlouvu na Bytové jednotky popsanou v článku IV. odst. 4 výše uvedených kupních smluv je třeba uzavřít nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne rozhodnutí příslušného Katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva kupujícího k Bytovým jednotkám dle výše uvedených kupních smluv, pakliže se tak nestane, zbývající část kupní ceny se stane splatnou. Z Kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] ze dne 9. 5. 2011 vyplývá, že tato bytová jednotka byla touto smlouvou převedena z vlastnictví žalované do vlastnictví žalobkyně za cenu kupní cena za každou z Bytových jednotek je 72 500 eur, část kupní ceny ve výši 50 000 eur za každou z Bytových jednotek byla uhrazena před podpisem kupních smluv, zbývající část ve výši 22 500 eur za každou z Bytových jednotek bude hrazena formou měsíčních splátek. Měsíční splátka zůstatkové kupní ceny za každou z Bytových jednotek má činit 625 eur. Z článku III. odst. 3 výše uvedených kupních smluv také vyplývá, že nájemní smlouvu na bytové jednotky popsanou v článku IV. odst. 4 výše uvedených kupních smluv je třeba uzavřít nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne rozhodnutí příslušného Katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva kupujícího k Bytovým jednotkám dle výše uvedených kupních smluv, pakliže se tak nestane, zbývající část kupní ceny se stane splatnou. Z čestného prohlášení [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], narozen [datum], občan Italské republiky, ze dne 14. 1. 2020 vyplývá, že na základě zmocnění žalobkyně v srpnu roku 2017 zjistil, že žalovaná neužívá Bytové jednotky a tyto opustila, aniž by řádně ukončila Nájemní smlouvu. Žalovaná nehradila nájemné dle Nájemní smlouvy řádně a včas. Z Úředně ověřeného překlad dotazu položeného dožádaným italským soudem svědkovi [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum] a jeho odpovědi vyplývá, že svědek si již nevybavuje okolnosti ohledně uzavření Dohody o vypořádání a zda-li mu na základě této Dohody postoupil pan [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], svůj obchodní podíl o velikosti 65% ve [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Svědkovi byla předestřena Dohoda o vypořádání, kterou poznal, uvedl, že originál nemá k dispozici a proto ji nemůže soudu předložit, kopii této dohody mají jeho právníci v [obec]. Žalovaná při ústním jednání interpretovala tuto odpověď tak, že je možné, že dokumenty o převodu podílu pana [jméno] [příjmení] v [anonymizována tři slova] LTD na pana [jméno] [příjmení] jsou uloženy u advokátní kanceláře [příjmení] a [právnická osoba] a navrhla, aby tyto dokumenty, pakliže existují, byly soudu předloženy k důkazu. JUDr. [jméno] [příjmení], coby jednatelka advokátní kanceláře [příjmení] a [právnická osoba] zmocněná k právnímu zastupování žalobkyně v reakci na tento návrh žalované uvedla v písemném vyjádření ze dne 31.5.2021, že nedisponuje dokumenty o převodu podílu pana [jméno] [příjmení] v [anonymizována tři slova] [anonymizováno] na pana [jméno] [příjmení], odkázala rovněž na povinnost mlčenlivosti advokáta, které nebyla zproštěna. Z listin ze spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 12 C 181/2017 vyplývá: Z Notářského zápisu [spisová značka] a [anonymizována dvě slova] [rok] vyplývá, že dne 9.12.2015 rozhodl jediný společník žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizováno] o tom, že společnost bude mít dva jednatele a o jmenování druhého jednatele společnosti žalobkyně, kterým se stal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], a to vedle již stávajícího jednatele společnosti pana [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum]. Dále je zde konstatováno, že dne 25.11.2015 došlo k odstoupení od smlouvy o převodu podílu mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] Z Rozhodnutí jediného společníka žalobkyně ze dne 30. 12. 2016 - [právnická osoba] [anonymizováno] vyplývá, že žalobkyně vzala na vědomí odstoupení jednatele společnosti pana [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], namísto něj je jmenován [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]. Z Dohody o odstoupení od kupní smlouvy ze dne 22. 4. 2015 sepsané dne 23.11.2015 vyplývá, že žalobkyně a [jméno] [anonymizována čtyři slova] uzavřely dohodu o odstoupení od kupní smlouvy na převod bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], [číslo] a [číslo], na pozemku parc. [číslo] katastrální území a [územní celek], a dále bytových jednotek [číslo] v budově č.p [číslo] na pozemku parc. [číslo] katastrální území a [územní celek]. Ze Zpětvzetí žaloby na určení neplatnosti výše uvedené kupní smlouvy ze dne 22. 4. 2015 učiněné [právnická osoba] a. s. dne a Souhlasu s výše uvedeným zpětvzetím učiněným žalobkyní a [jméno] soukromý rodinný svěřenský fond vyplývá, že [právnická osoba] a.s. v pozici žalobkyně zahájila u Okresního soudu [obec] pod sp.zn. 11 C 217/2015 řízení o neplatnost kupní smlouvy ze dne 22. 4. 2015 uzavřené mezi žalobkyní a [jméno] soukromý rodinný svěřenský fond. Žalobu však vzala zpět, s čímž žalované společnosti vyjádřily souhlas a řízení tak bylo zastaveno rozhodnutím Okresního soudu v Sokolově č.j. 11 C 217/2015-44 ze dne 30.12.2015. Ze Zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva k č. j. V – [číslo] [rok] – [anonymizováno] vyplývá, že [jméno] [anonymizována čtyři slova] vzal zpět návrh na vklad vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne 22. 4. 2015 a navrhl zastavení vkladového řízení pod [číslo jednací]. Z Informace o řízení V – [číslo] [rok] vyplývá, že k zastavení vkladového řízení dle výše uvedeného návrhu nedošlo, neboť řízení bylo ještě před tím ukončeno z důvodu zamítnutí návrhu, a to pravomocně ke dni 30.11.2015.

8. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že ještě v roce 2016 byla účetní obou zúčastněných společností, v současné době je účetní žalované společnosti. Existence Nájemní smlouvy je jí známá, tato byla na konci roku 2016 vypovězena, o čemž se dozvěděla od jednatele žalované. Nájemné za Bytové jednotky bylo účtováno jednou fakturou ročně ve výši cca 200 000 Kč. Fakturu [číslo] [rok] ze dne 27.11.2015 vystavila svědkyně, a to na pokyn jednatele žalobkyně, faktury vystavovala obecně buďto na základě relevantního písemného podkladu či na pokyn jednatele, svědkyně v rámci výpovědi nezmínila jakoukoliv fakturu za nájemné, která by následovala po faktuře [číslo] [rok], o výpovědi nájmu Bytových jednotek se dozvěděla od jednatelů obou účastníků. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl v projednávaném časovém období 7/ 2015 až 7/ 2016 jednatelem žalobkyně. Žalovaná opustila Bytové jednotky v průběhu jara až léta roku 2016, k opuštění Bytových jednotek došlo neformálně, všichni zúčastnění o tom věděli. Nájemní smlouva byla změněna Dohodou o vypořádání, nájemné za Bytové jednotky mělo být předmětem celkového majetkového vypořádání mezi smluvními stranami Dohody o vypořádání. K jiným změnám Nájemní smlouvy, a to ani ústním, nedošlo. Dle Dohody o vypořádání měla žalovaná zhruba jeden rok na vyklizení Bytových jednotek, mohla je opustit i dříve, a to zcela neformálně. Svědek si již nevybavil výši nájemného za Bytové jednotky ani to, zdali bylo nájemné hrazeno fakticky či zápočtem a zdali bylo uhrazeno veškeré dlužné nájemné. Veškeré podmínky v článku III. odst. 2 písm. a) až d) Dohody o vypořádání byly naplněny, ohledně podmínky v článku III. odst. 2 písm. e) Dohody o vypořádání si není jistý. Ohledně podmínky v článku III. odst. 2 písm. a) Dohody uvedl, že k převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] dle této podmínky došlo, a to nikoliv písemně, postačilo zaručení garanta, kterým byl advokát ve Švýcarsku. Potvrdil, že v časovém období 7/ 2015 až 7/ 2016 byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] účetní žalobkyně, s jejíž prací byl spokojen, okolnosti ohledně vystavení faktury [číslo] [rok] ze dne 27.11.2015 ani samotnou fakturu si již nepamatoval. Nájemné za Bytové jednotky za období let 2015 2016 mělo být hrazeno dle Nájemní smlouvy s případnou změnou vyplývající z Dohody o vypořádání, jiné změny Nájemní smlouvy nenastaly, a to ani případnou ústní dohodou.

9. Soud zamítl tyto důkazní návrhy žalované: K prokázání převodu obchodního podílu v míře 65 % ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení] navrhla žalovaná výslech svědka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a to v pozici právního zástupce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] je zároveň jednatelem a likvidátorem [právnická osoba] [anonymizováno] v likvidaci. Soud zamítl návrh na provedení tohoto důkazu, neboť [jméno] [příjmení] v rámci písemného vyjádření žalobkyně ze dne 28.1.2019 sdělil soudu, že jeho případnému svědeckému výslechu v pozici právního zástupce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] brání jeho povinnost mlčenlivosti coby advokáta, které nebyl klientem zproštěn, nadto vyjádřil nesouhlas i s případným výslechem v pozici účastníka, když toto oprávnění mu dává ustanovení § 131 o.s.ř. K prokázání převodu obchodního podílu v míře 65 % ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení] navrhla žalovaná rovněž provedení důkazu čtením listin – korespondencí mezi fiduciářem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] z května 2015 a čtením listin o převodu výše uvedeného obchodního podílu. S ohledem na nepředložení navrhovaných listin soud zamítl návrh žalované, stejně jako návrh žalované na provedení výslechu fiduciáře [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] prostřednictvím dožádaného soudu ke skutečnostem ohledně výše uvedeného převodu obchodního podílu, žalovaná totiž soudu neuvedla identifikační údaje zmiňovaného fiduciáře. Soud zamítl také návrh žalované na provedení důkazu čtením listin – výpisů z účtů žalované prokazující měsíční platby za energie v roce 2015, listiny nebyly soudu doloženy. A konečně byl zamítnut také návrh žalované na účastnický výslech jejího jednatele, jednatel žalované měl možnost účastnit se několika ústních jednání před soudem, této možnosti pravidelně využíval a v průběhu řízení se k věci vyjadřoval, jeho výslech by tedy nepřinesl ničeho nového.

10. Při ústním jednání dne [datum] se soud od právního zástupce žalované a dcery jednatele žalované ([jméno] [anonymizováno], [datum narození]) dozvěděl, že jednatel žalované nevykonává činnost jednatele, neboť je ve výkonu trestu odnětí svobody na území Itálie (ve městě [příjmení]). Právní zástupce žalované proto vypověděl plnou moc pro zastupování žalované společnosti. Soud z níže uvedených důvodů přikročil ke zjišťování druhu spáchaného trestného činu jednatelem žalované. V souladu s ustanovením § 3035 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se právní povaha a vnitřní právní poměry žalované společnosti řídí dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, jedná se o právní normu platnou a účinnou v době vzniku žalované společnosti. V souladu s ustanovením § 194 odst. 7 obchodního zákoníku - členem představenstva (a shodně i pokud jde o jediného jednatele obchodní společnosti) může být pouze osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. Přestane-li člen představenstva splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce dané výše uvedenými právními předpisy, jeho funkce tím zaniká, nestanoví-li zákon jinak. V souladu s ustanovením § 6 dost. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání se za bezúhonnou osobu nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Dle § 46 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona je-li fyzická podnikající osoba občanem členského státu EU, doloží bezúhonnost namísto výpisem z rejstříku trestů rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. Právní zástupce žalované ani dcera jednatele žalované soudu nepředložili odsuzující rozsudek jednatele žalované, soudu bylo pouze tvrzeno, že jednatel žalované je ve výkonu trestu odnětí svobody ve městě [příjmení], [země]. Soud se proto dne 29. 7. 2021 v rámci přeshraniční justiční spolupráce v EU obrátil na dožádaný soud – [anonymizována dvě slova] [příjmení] s žádostí o obstarání a předložení listinného důkazu – pravomocného odsuzujícího rozsudku jednatele žalované s tím, že druh spáchané trestné činnosti má vliv na posouzení otázky bezúhonnosti jednatele žalované. Dne 24. 11. 2021 obdržel soud odpověď dožádaného soudu, v rámci které dožádaný soud uvedl, že jednatel žalované již není ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici ve městě [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] 11, [číslo] [příjmení]), aktuálně (pravděpodobně v rámci zbytku výkonu trestu odnětí svobody) spolupracuje s organizací poskytující sociální služby na adrese: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]). Z výše uvedeného důvodu dožádaný soud shledal, že není ve věci příslušný soudu vyhovět a věc vrátil bez požadovaného listinného důkazu. S ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalované společnosti vypověděl plnou moc pro zastupování, dcera jednatele žalované společnosti uvedla před soudem, že nemá od otce zmocnění k zastupování společnosti před soudem (a ani o to nemá zájem) a u samotného jednatele žalované společnosti existují důvody pro domněnky o ztrátě jeho bezúhonnosti rovnající se zániku funkce jednatele, ustanovil soud žalované společnosti opatrovníka z řad advokátů v souladu s ustanovením § 29 odst. 2 o.s.ř, a to usnesením č.j. 9 C 343/2018-335 ze dne 31.3.2022, a to i s ohledem na nebezpečí prodlení, které by v řízení mohlo vznikat s ohledem na výše popsanou situaci.

11. Při právním hodnocení vzal soud v potaz níže uvedené právní předpisy: Pokud je nájem dojednán za účelem bydlení, jedná se o nájem bytu, ačkoliv dle kolaudačního rozhodnutí prostor není kolaudovaný jako byt. Stejně tak v případě, že prostory jsou pronajaty za účelem provozování podnikatelské činnosti (sídlo a kanceláře žalované), je třeba aplikovat obecná ustanovení občanského zákoníku o nájmu a ustanovení občanského zákoníku o nájmu prostor k podnikání, ačkoliv dle kolaudačního rozhodnutí se nejedná o prostory k provozování podnikatelské činnosti, ale o byt. Obecná ustanovení o nájmu: Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, dále jen „o.z.“ se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemnce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2217 odst. 1 o.z. se nájemné platí v ujednané výši ujednané, není – li výše ujednána, pak ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy. Dle § 2218 o.z. se nájemné platí měsíčně pozadu. Zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání: Dle § 2302 o.z. se ustanovení tohoto pododdílu vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen "prostor sloužící podnikání"). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Dle § 2303 o.z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. Dle § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle § 2247 odst. 2 o.z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Dle § 2247 odst. 4 o.z. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Dle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle § 629 odst. 1 o.z. trvá promlčecí lhůta tři roky. Dle § 1807 o.z. má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Dle § 1982 odst. 1 o.z dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. Dle § 1989 odst. 1 o.z promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním, které právně posoudil níže uvedeným způsobem. Dne 1.1.2015 uzavřely žalobkyně (resp. její předchůdkyně, dále jen„ žalobkyně“) se žalovanou Nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem Bytových jednotek, které byly žalovanou využívány jako kancelářské prostory, na této adrese měla evidováno i sídlo. Přestože jsou předmětem nájmu bytové jednotky, posoudil soud s ohledem na osobu nájemce (právnická osoba) a s ohledem na účel nájmu (umístění kanceláří a sídla právnické osoby v rámci její podnikatelské činnosti) v souladu s obecnými ustanoveními o nájmu (§ 2201 a násl. o.z.) a zvláštními ustanoveními o nájmu prostoru sloužícího podnikání (§ 2302 a násl. o.z.) Nájemní smlouva, která ve svých úvodních ustanoveních odkazuje na obecná ustanovení o nájmu, byla sjednána na dobu neurčitou. Změny a doplňky Nájemní smlouvy bylo možné činit pouze na základě písemných dodatků. Nájemné bylo sjednáno v paušální částce 35 000 Kč měsíčně za obě Bytové jednotky, v paušální částce nájemného bylo samotné nájemné i náhrada za spotřebované služby bez ohledu na výši spotřeby. Nájemné v paušální částce mělo být hrazeno měsíčně pozadu, a to vždy k 5. dni nadcházejícího kalendářního měsíce. Hrazení nájemného nebylo v Nájemní smlouvě podmíněno předchozím vystavením faktury, z článku IV. odst. 1.

4. Nájemní smlouvy vyplývá přímá povinnost žalované hradit nájemné bezhotovostním převodem na účet pronajímatele zde uvedený. Fakticky byla mezi smluvními zavedena praxe rozdělování paušální částky 35 000 Kč na část nájemného v částce 24 000 Kč měsíčně a část náhrad za služby spojené s užíváním Bytových jednotek v částce 11 000 Kč měsíčně. V rámci relevantního časového období 7/ 2015 až 7/ 2016 bylo rovněž mezi smluvními stranami fakticky zavedeno, pokud jde o platby za služby spojené s užíváním Bytových jednotek, vystavení roční zúčtovací faktury, čemuž předcházelo vystavování jednotlivých měsíčních zálohových faktur. Žalobkyní tak bylo vystaveno 7 měsíčních zálohových faktur za období 7/ 2015 až 12/ 2015 za služby spojené s užíváním Bytových jednotek, a to vždy s měsíční částkou 11 000 Kč bez DPH. Splatnost zálohových faktur za služby byla stanovena vždy na začátku toho kalendářního měsíce, kdy k čerpání služeb došlo, tedy nikoliv zpětně jako uvádí Nájemní smlouva. Shodný postup bylo možné vysledovat i ze zálohových a zúčtovacích faktur za rok 2014, který však nespadá do žalobou dotčeného období. Tímto došlo k neformálnímu a nepatrnému odchýlení od znění Nájemní smlouvy, ačkoliv se strany dohodly na změnách Nájemní smlouvy písemnými dodatky, mohou takové ujednání později změnit či zrušit, a to svým pozdějším právním jednáním učiněným v jiné formě, jak uvedl např. Nejvyšší soud v rozsudku sp.zn. 26 Cdo 3501/2019 ze dne 22. ledna 2020. Případné další měsíční zálohové faktury, a to ať za služby spojené s užíváním Bytových jednotek za období od 1/ 2016 do 7/ 2016 či za nájemné za období od 7/ 2015 do 7/ 2016 nebyly soudu předloženy. Žalovaná v řízení prokázala, že uhradila měsíční zálohy za služby spojené s užíváním Bytových jednotek za období od 07/ 2015 do 11/ 2015, soud tak dovodil z faktury [číslo] [rok] ze dne 27.11.2015, ve které žalobkyně, coby vystavitel faktury, zaúčtovala v souladu s ustanovením § 1807 o.z. odpočet zálohových plateb za služby spojené s užíváním Bytových jednotek přijatých od žalované v částce 121 000 Kč bez DPH (11* 11 000 Kč) od konečné ceny nájemného včetně plateb za služby spojené s užíváním Bytových jednotek v částce 385 000 Kč bez DPH (11* 35 000 Kč), po tomto odpočtu tak žalovaná dle této zúčtovací faktury měla uhradit žalobkyni pouze částku 264 000 Kč bez DPH. Ačkoliv žalovaná nedoložila soudu provedení bezhotovostních převodů v částce 11 000 Kč měsíčně bez DPH v období od 7/ 2015 do 11/ 2015, soud má tuto skutečnost za prokázanou, neboť se promítla do výše uvedené zúčtovací faktury vystavené žalobkyní, jejíž vystavení potvrdila svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], coby tehdejší účetní žalobkyně, působení účetní u žalobkyně potvrdil tehdejší jednatel žalobkyně, svědek [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sice tvrdí, že fakturu [číslo] [rok] ve svém účetnictví aktuálně nemá, to však nemůže zpochybnit výše uvedená svědectví, která vystavení faktura potvrdila. V této části tedy nelze žalobě vyhovět. Ve zbytku žalovaná se svou obranou úspěšná nebyla, když se jí nepodařilo prokázat úhradu (faktickou či zápočtem) za služby spojené s užíváním Bytových jednotek za období od 12/ 2015 do 7/ 2016 či za nájemné za období od 7/ 2015 do 7/ 2016 požadované v žalobě. Dle tvrzení žalované mělo k úhradě nájemného v částce 24 000 Kč měsíčně za období 7/ 2015 do 11/ 2015 dojít zápočtem dle § 1982 o.z. oproti pohledávce žalované na kupní cenu Bytových jednotek. K tomuto tvrzení žalovaná předložila k důkazu Účetní sestavu ze dne 21.3.2019 s tvrzeným zápočtem, tato listina je však neoznačena, nepodepsána, z této listiny není zřejmé, kdo ji sestavil, není z ní ani patrné, zda patří do účetnictví žalobkyně. Ani z Kupních smluv na Bytové jednotky nevyplývá, že by k tvrzenému zápočtu nájemného oproti kupní ceně mělo dojít. Z Kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] ze dne 9. 3. 2011 vyplývá, že tato bytová jednotka byla touto smlouvou převedena z vlastnictví žalované do vlastnictví žalobkyně, kupní cena je 72 500 eur, část kupní ceny ve výši 50 000 eur byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy, zbývající část ve výši 22 500 eur bude hrazena formou měsíčních splátek. Měsíční splátka zůstatkové kupní ceny má činit 625 eur. Z článku III. odst. 3 ale vyplývá, že nájemní smlouvu na bytovou jednotku popsanou v článku IV. odst. 4 je třeba uzavřít nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne rozhodnutí příslušného Katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva kupujícího k bytové jednotce, pakliže se tak nestane, což se nestalo (k povolení vkladu vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] ve prospěch žalobkyně došlo již v průběhu roku 2011 a Nájemní smlouva byla uzavřena až 1.1.2015), zbývající část kupní ceny se stane splatnou. Shodné závěry platí i pro Kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] ze dne 9. 5. 2011. Navíc Nájemní smlouva ve svém článku VII., odstavci 7.6. výslovně vyloučila možnost zápočtu vzájemných pohledávek smluvních stran. Žalovaná v řízení rovněž neprokázala své tvrzení, že Bytové jednotky užívala pouze do 11/ 2015, a proto od 12/ 2015 nemá žalobkyně právo po ní požadovat paušalizované nájemné. Řádné ukončení Nájemní smlouvy předvídané v článku V. Nájemní smlouvy ze strany žalované, tj. uzavření písemné dohody či zaslání písemné výpovědi nebylo provedeno, to ostatně žalovaná ani nezpochybňovala. Údajné neformální opuštění Bytových jednotek se souhlasem všech zúčastněných žalovaná neprokázala, když ze žalovanou doložených zpráv ČEZ prodej a.s. a innogy Energie a.s. nebyly zjištěny žádné relevantní informace o případném přepisu dodávek energií v souvislosti s ukončením nájmu žalované. Z notářských zápisů provedených k důkazu sice vyplývá, že žalovaná měla na adrese [adresa]. Z výslechu svědka [příjmení] naopak vyplynulo, že k opuštění Bytových jednotek žalovanou došlo až někdy na jaře či v létě roku 2016, když žalovaná měla po uzavření Dohody o vypořádání ze dne 20.11.2015 cca 1 rok na vyklizení. Svědkyně [příjmení] uvedla, že Nájemní smlouva byla žalovanou vypovězena až na konci roku 2016 a z čestného prohlášení [anonymizována dvě slova] dokonce vyplývá, že opuštění Bytových jednotek žalovanou zjistil až v srpnu 2017. Žádný z provedených důkazů tedy nevyvrátil tvrzení žalobkyně o užívání Bytových jednotek žalovanou do 7/ 2016. Jakým způsobem a kdy žalovaná po měsíci 7/ 2016 opustila Bytové jednotky, soud již nezkoumal, neboť to ve věci nebylo relevantní. Žalovaná dále neuspěla s tvrzením, že od 11/ 2015 byla v souladu s Dohodou o vypořádání povinna hradit za užívání Bytových jednotek pouze platby za služby spojené v užíváním Bytových jednotek v částce 11 000 Kč měsíčně bez DPH. Dohoda o vypořádání sice právo nižšího nájemného obsahovala, žalované se však nepodařilo v řízení prokázat naplnění všech podmínek, navíc právo nižšího nájemného mělo dle českého znění Dohody o vypořádání přiznáno jiné osobě, nežli žalované, a to panu [jméno] [příjmení] Dohoda o vypořádání byla dne 20.11.2015 uzavřena mezi těmito účastníky: 1. [jméno] [příjmení], 2. [jméno] [příjmení], 3. [právnická osoba], 4. [anonymizována čtyři slova], 5. [právnická osoba], 6. [právnická osoba], 7. [jméno] [anonymizována čtyři slova], 8. [právnická osoba], 9. [právnická osoba] a 10. [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení]. Existenci právnických osob zúčastněných na dohodě ověřil soud z obchodního rejstříku, samotná existence této dohody nebyla mezi účastníky sporná. V článku III. odst. 2 písm. f) Dohody o vypořádání je uvedeno, že [anonymizováno] (tedy [právnická osoba]) umožní [příjmení] (tedy panu [jméno] [příjmení]) užívání Bytových jednotek za období od 20.11.2015 do 31. 12. 2016 za nájemné ve výši nutných nákladů (vodné, stočné, elektřina, daňové povinnosti, údržba a fond oprav), nájemce je oprávněn odstoupit od Nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty, a od této doby již nebudou hrazeny výše uvedené nutné náklady. Výše uvedené výhody ve smyslu sníženého nájemného a možnosti ukončení nájemního poměru bez výpovědní lhůty byly dle Dohody o vypořádání možné pouze po splnění níže uvedených podmínek dle článku III. odst. 2 písm. a) – d) Dohody o vypořádání: a) [jméno] [příjmení] převede svůj podíl v míře 65 % ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na [jméno] [příjmení] a to do 10 kalendářních dnů ode dne podpisu Dohody o vyrovnání. Splnění této podmínky se žalované nepodařilo prokázat, nepodařilo se jí to ani v řízení vedeném u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 12 C 181/2017. Splnění této podmínky měl potvrdit žalovanou navržený svědek [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] a úplné výpisy [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] Svědek [jméno] [příjmení] však nabytí obchodního podílu nepotvrdil, svědek [jméno] [příjmení] v řízení po právu odmítl svou svědeckou i účastnickou výpověď a z výpisů z obchodního rejstříku výše uvedených obchodních společností rovněž nevyplývá převod obchodního podílu. Ani z internetového zkráceného výpisu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] soud nezjistil kromě názvu, data registrace (4. 2. 2014), sídla společnosti ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [příjmení] [příjmení] [jméno], [číslo] [anonymizováno]) a typu (exempt private company limited by shares) společnosti žádné další skutečnosti, zejména pak vlastnickou strukturu této společnosti. Další důkazní návrhy žalované k prokázání této skutečnosti (čtením listin – korespondencí mezi fiduciářem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] z května 2015, čtením listin o převodu výše uvedeného obchodního podílu. výslechem fiduciáře [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] prostřednictvím dožádaného soudu ke skutečnostem ohledně výše uvedeného převodu obchodního podílu) nebylo možné provést, neboť žalovaná listiny nespecifikovala a nepředložila, osobu fiduciáře neidentifikovala. b) [právnická osoba] a [jméno] [anonymizována čtyři slova] písemně odstoupí od kupní smlouvy ze dne 22. 4. 2015 o převodu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], [číslo] a [číslo], na pozemku parc. [číslo] katastrální území a [územní celek] a dále bytových jednotek [číslo] v budově č.p [číslo] na pozemku parc. [číslo] katastrální území a [územní celek] a vezmou zpět návrh na vklad vlastnického práva v rámci řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok] a to do 10 kalendářních dnů ode dne podpisu Dohody o vypořádání. Dle žalobkyně tato podmínka formálně naplněna nebyla, neboť Dohoda od odstoupení od kupní smlouvy byla sice sepsána dne 23.11.2015, zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva v rámci řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok] do 30. 11. 2015 však podáno nebylo. Soud se ztotožnil se žalovanou, že k výše uvedenému zpětvzetí do 30. 11. 2015 ani dojít nemohlo, neboť již v době sepisu Dohody o vypořádání ze dne 20. 11. 2015 bylo řízení u výše uvedeného Katastrálního úřadu sp. zn. V [číslo] [rok] skončeno, když ke dni 13. 11. 2015 nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí. Jednalo se tedy od počátku o podmínku nesplnitelnou, k jejímuž nesplnění soud nepřihlížel. c) [právnická osoba] a [právnická osoba] písemně odstoupí od Smlouvy o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 25. 11. 2014, a to do 10 kalendářních dnů ode dne splnění podmínky uvedené pod písmenem b) – viz výše. Tato podmínka byla splněna, což účastníci označili za nesporné a tuto skutečnost potvrzuje rovněž Notářský zápis č. [spisová značka] a [anonymizována dvě slova] [rok]. d) [právnická osoba] jako jediný společník [právnická osoba] [anonymizováno] rozhodne v působnosti valné hromady o změně právního jednání společnosti tak, že za [právnická osoba] jednají dva jednatelé současně, druhým jednatelem bude jmenován [anonymizováno] [jméno] [příjmení], to vše do 10 kalendářních dnů ode dne pravomocného zastavení řízení vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] pod sp. zn. V [číslo] [rok]. Tato podmínka byla splněna, což účastníci označili za nesporné a tuto skutečnost potvrzuje rovněž Notářský zápis č. [spisová značka] a [anonymizována dvě slova] [rok]. Žalovaná namítla s ohledem na datum podání žaloby (20.7.2018) promlčení veškerých nároků žalobkyně, jejichž splatnost nastala před 20.7.2015, a to s ohledem na tříletou promlčí lhůtu dle § 619 a 629 o.z. Soud konstatuje, že ani časově nejstarší přiznaný nárok žalobkyni, tj. nájemné v částce 24 000 Kč za měsíc 7/ 2015, není promlčen, neboť splatnost nájemného dle Nájemní smlouvy nastává až 5. den následujícího kalendářního měsíce. Žalobkyně namítla promlčení pohledávky žalované na úhradu pohledávky na kupní cenu Bytových jednotek použité v zápočtu, který dle tvrzení žalované vyplývá z Účetní ze dne 21.3.2019. Vzhledem ke skutečnosti, že tento zápočet se žalované nepodařilo prokázat, nezabýval se soud otázkou promlčení jednotlivých pohledávek uplatněných v údajném zápočtu. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána žalobkyní k plnění předžalobní upomínkou. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze v části, soud tak za období od 7/ 2015 do 11/ 2015 uložil žalované uhradit žalobkyni nájemné v částce pouze 24 000 Kč měsíčně, tj. bez plateb za služby spojené s užíváním Bytových jednotek, neboť v řízení bylo prokázáno, že za služby již žalovanou hrazeno v tomto období bylo. V následujícím období od 12/ 2015 do 7/ 2016 uložil soud žalované uhradit žalobkyni celé paušalizované nájemné v částce 35 000 Kč měsíčně, neboť jakékoliv další plnění na nájemné žalovaná neprokázala. Naopak žalobkyně soudu doložila právní důvod vzniku své pohledávky, tj. Nájemní smlouvu a z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná [příjmení] jednotky od 7/ 2015 do 7/ 2016 užívala. Protože žalovaná neuhradila nájemné ve lhůtě splatnosti určené dle Nájemní smlouvy (nájemné mělo být uhrazeno nejpozději do 5. dne následujícího kalendářního měsíce), dostala se do prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968 o.z., a proto má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých měsíčních plateb nájemného. Splatnost měsíčního nájemného dle Nájemní smlouvy nebyla vyvrácena svědeckými výpověďmi, neboť tyto byly v tomto bodu protikladné, zatímco svědkyně [příjmení] [příjmení] uvedla, že nájemné bylo fakturováno (a zřejmě i hrazeno) jednou ročně, svědek [příjmení] uvedl, že nájemné mělo být hrazeno měsíčně tak, jak bylo dohodnuto v Nájemní smlouvě. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, ve zbytku tvořícím již uhrazené platby za služby spojené s užíváním Bytových jednotek za [číslo] do 11/ 2015 spolu se úrokem z prodlení z těchto částek pak žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 201 101,9 Kč, přičemž tato částka představuje 75,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 87,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 12,3 %). Celková výše nákladů v částce 266 713,38 Kč přitom sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 455 000 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za každý z osmnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 17 462,96 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 10. 2018 náhrada 2 355,54 Kč za 280 ujetých km v částce 1 555,54 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 3. 2019 náhrada 2 420,67 Kč za 280 ujetých km v částce 1 620,67 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 9. 2019 náhrada 2 420,67 Kč za 280 ujetých km v částce 1 620,67 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 1. 2020 náhrada 2 459,84 Kč za 280 ujetých km v částce 1 659,84 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 5. 2021 náhrada 2 452,34 Kč za 280 ujetých km v částce 1 652,34 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 2. 2022 náhrada 2 676,95 Kč za 280 ujetých km v částce 1 876,95 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 4. 2022 náhrada 2 676,95 Kč za 280 ujetých km v částce 1 876,95 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 205 382,96 Kč ve výši 43 130,42 Kč. Coby oprávněně účtovaný úkon právní služby byl soudem uznán: Převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis elektronického platebního rozkazu, nahlížení do spisu dne 19.10.2018, 6.9.2019, 25.2.2022, další porada s klientem (řádně doložená) ze dne 9.11.2018, 5.12.2019, 26.1.2020, 25.5.2021 a 25.4.2022, sepis písemného vyjádření žalobkyně ze dne 12.11.2018, 9.12.2019, 28.1.2020 a účast u ústního jednání před soudem dne 21.3.2019, 15.1.2020, 27.5.2021 a 27.4.2022. Soud naopak neuznal žalobkyni odměnu za právní úkon sepisu vyjádření ze dne 28.1.2019, když takové vyjádření není založeno ve spise, je zde sice založeno písemné vyjádření žalobkyně formálně z data 28.1.2019, evidentně se však jedná o písařskou chybu, když toto písemné vyjádření bylo dodáno do datové schránky soudu dne 28.1.2020 a bylo žalobkyni jakožto úkon právní služby soudem uznáno. Soud dále neuznal žalobkyni právo na odměnu za úkon právní služby v podobě sepisu návrhu na změnu účastníka, když tento úkon si nevyžádal proces samotný, jednalo se o změnu v účastenství spočívající zcela na rozhodnutí žalobkyně.

14. Žalovaná je povinna uhradit k rukám České republiky na účet Okresního soudu v Sokolově č. 19-126391/0710 pod VS 9110034318 náhradu nákladů řízení v částce 34 343,1 Kč spočívající v úhradě 87,7% nezálohovaných nákladů státu na tlumočném v částce 1 069 Kč v souladu s usnesením nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018-353 a na odměně opatrovníka v částce 38 090,80 Kč v souladu s usnesením nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018-349.

15. Žalobkyně je povinna uhradit k rukám České republiky na účet Okresního soudu v Sokolově č. 19-126391/0710 pod VS 9110034318 náhradu nákladů řízení v částce 4 816,7 Kč spočívající v úhradě 12,3 % nezálohovaných nákladů státu na tlumočném v částce 1 069 Kč v souladu s usnesením nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018-353 a na odměně opatrovníka v částce 38 090,80 Kč v souladu s usnesením nadepsaného soudu č.j. 9 C 343/2018-349.

16. Ke splnění platebních povinností soud stanovil lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.