9 C 381/2021-154
Citované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 150 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 55 odst. 1 písm. b § 58 odst. 1 § 60 § 72
Rubrum
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Heleny Hrubé, Ph.D. a přísedících [přísedící] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru takto:
Výrok
I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované učiněné podáním žalované ze dne 13. října 2021, je neplatné.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 28.218 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne 10. 12. 2021, doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi (dále jen: soud) se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil neplatnost okamžitému zrušení pracovního poměru, které dala žalovaná žalobci přípisem ze dne 13. 10. 2021, doručeným žalobci téhož dne. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru mělo být zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Pracovní poměr vznikl na základě písemné pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 2004, den nástupu 2. 9. 2004. Prvotní pracovní smlouva byla naposledy změna s účinností od 1. 7. 2021 dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 16. 6. 2021, na základě které byl sjednán aktuální druh práce: vedoucí, místo výkonu práce okres [okres]. Pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Pracovní poměr žalobce, který byl na dobu neurčitou, měl dle okamžitého zrušení skončit dnem 13. 10. 2021. Žalobce považuje zrušení pracovního poměru za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání, neboť důvody pro okamžité zrušení pracovní poměru byly pouze smyšlené, zástupné. Žalovaná totiž neoprávněně sankcionovala žalobce za jeho omluvenou nepřítomnost na pracovišti v červenci 2020 (péče o malého syna a manželku po jejich návratu z nemocnice – omluva: překážka v práci kvůli ošetřování člena rodiny, dále jen: OČR), a dále ve dnech 22. 1. 2021 až 31. 1. 2021 z důvodu onemocnění žalobce (dočasná pracovní neschopnost – dále jen: DPN). Po návratu z OČR byla pracovní atmosféra nepříznivá a žalobce byl nakonec s účinností od 1. 1. 2021 sesazen z pracovního místa vedoucího PSZ a zařazen o jednu řídící úroveň níže na pracovní místo [anonymizováno]. I v době DPN byla reakce nadřízeného zaměstnance žalobce pana [příjmení] negativní, například během trvání DPN vyzval pan [příjmení] žalobce k urgentnímu video-jednání ohledně stěhování servisu žalované do haly nářaďovny. Při tomto video-jednání ovšem pan [příjmení] namísto avizovaného pracovního tématu žalobci oznámil, že se dozvěděl o jeho údajném jednání spočívajícím v objednávání a schvalování nedodaných plnění a o chybějících věcech na pracoviště, což předává internímu auditu žalované. Na tomto video-jednání byl účasten i nástupce žalobce v pozici vedoucího PSZ pan [příjmení]. Uvedené tak bylo skutečným důvodem pro postup žalované, a to i v návaznosti na provozní problémy žalované. Dne 13. 10. 2021 pozvala žalovaná žalobce na osobní jednání k výslechu v níže uvedené věci, ovšem bez možnosti jakékoli přípravy žalobce. Předmětem výslechu byl projekt instalace zařízení pro sběr dat včetně zaškolení příslušného zaměstnance o.s. [anonymizováno]. Žalobce nebyl informován o otázkách předem, nemohl připravit potřebné informace ani podklady, nebyl mu umožněn přístup k pracovním dokumentům a PC (přestože měl žalobce [příjmení] u sebe) Zástupci žalované (nadřízený zaměstnanec žalobce pan [příjmení], právnička paní [příjmení], personalisté pan [příjmení] a pan [příjmení]) postupně proškrtávali připravený seznam údajných pochybení, která byla někdy stará i několik měsíců. Žalovaná neumožnila žalobci vyhledat detaily a doklady, naopak nezákonně přistoupila k okamžitému zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalovaná nejen nedodržela zákonné lhůty pro případné zákonné okamžité ukončení pracovního poměru, ale ani jí uváděné důvody nejsou pravdivé, žalobce žádné zákony, předpisy, nařízení nebo pokyny neporušil.
2. Žalovaná s žalobním návrhem nesouhlasila, navrhla jej v plném rozsahu zamítnout. Žalobce porušil zvlášť hrubým způsobem pracovní kázeň, v subjektivní i objektivní lhůtě žalovaná s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo důvodné.
3. Soud provedl účastníky navrhované důkazy, které hodnotil každý jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž učinil tento skutkový závěr v návaznosti na níže citovaná zákonná ustanovení:
4. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
5. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění (dále jen: zákoník práce) neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru je dán ze zákona (§ 72 zákoníku práce), není třeba naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat. S ohledem na to, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno žalovanou na pracovišti žalobce dne 13. 10. 2021 a žaloba na určení jeho neplatnosti byla soudu doručena dne 10. 12. 2021, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba byla podána včas.
6. Podle §60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Soud konstatuje, že Okamžité zrušení pracovní poměru, vyjma níže uvedeného bodu ad c), splňuje formální náležitosti stanovené v § 60 zákoníku práce, právní jednání bylo učiněno písemně, důvod byl konkrétně a jednoznačně vymezen u tvrzených porušení specifikovaných žalovanou v Okamžitém zrušení pracovního poměru pod bodem a); b) a d). Nebyl sice konkrétně a nezaměnitelně vymezen výpovědní důvod specifikovaný žalovanou pod bodem b) Okamžitého zrušení ( (tj. pořízení věci z prostředků zaměstnavatele k soukromým účelům - zcizil jste minimálně 5 kusů webkamer, 5 kusů reproduktorů [příjmení] a min. 300 kusů baterii různého typu)), ovšem uvedené nezakládá případnou neplatnost celé výpovědi.
7. Dle § 58 odst. 1 ZP pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl. (2) Stane-li se v průběhu 2 měsíců podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž je možné spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr ještě do 2 měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.
8. S přihlédnutím k výše uvedenému ustanovení zákoníku práce se soud prioritně, a to z úřední činnosti, zabýval dalším základním předpokladem platnosti Okamžitého zrušení pracovního poměru – tj. zda žalovaná dodržela zákonné prekluzivní lhůty při okamžitém zrušení pracovního poměru vůči žalobci. I pokud by byl naplněn výpovědní důvod, při nesplnění uvedených zákonných prekluzivních lhůt ze strany žalované by bylo namístě zamítnout žalobu, a to bez dalšího, neboť po marném uplynutí této prekluzivní lhůty právo zrušit okamžitě pracovní poměr zaniká, přesto, že by byl důvod k okamžitému zrušení dán. Za tím účelem soud provedl dokazování ve věci – výpovědí žalobcem navrhovaných svědků i zvukovým záznamem pořízeným žalobcem ohledně jednání s nadřízeným pracovníkem.
9. Z provedeného dokazování, zejména níže uvedených listinných důkazů, případně svědeckých výpovědí a CD, soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti: 10. žalobce byl od 1. 9. 2004 zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 1. září 2004 ve znění jejich dalších dodatků, pracovní poměr na dobu neurčitou, den nástupu do práce 2. září 2004. Původní pracovní smlouva byla naposledy s účinností ode dne 1. července 2021 změněna dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 16. června 2021, na základě které byl sjednán aktuální druh práce vedoucí, místo výkonu práce okres [okres] důkaz: pracovní smlouva ze dne 1. září 2004, mimo jiná i nesporná tvrzení účastníků 11. Žalovaná dne 13. října 2021 doručila žalobci na pracovišti žalobce okamžité zrušení pracovního poměru (dále jen Okamžité zrušení pracovního poměru) přípisem datovaným téhož dne. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru mělo být zvlášť hrubé porušení pracovních povinností. Pracovní poměr měl dle žalované skončit okamžitě dne 13. 10. 2021, a to dle § 55 odst. 1 písm b) zákoníku práce pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané žalobcem, a to zvlášť hrubým způ.sobem, kterého se žalobce měl dopustit tím, že neoprávněně využíval majetek žalované, zcizil níže uvedený majetek žalované a v rámci svého jednání se dopustil jednání, kterým obcházel právní předpisy a vnitřní předpisy žalované a) školení od [právnická osoba] porušení interních norem při schvalování faktury na školení od spol. [anonymizováno] pro [jméno] [příjmení]. Tato faktura byla po zaúčtování ze dne 1. 12. 2020 schválena panem [příjmení] a 17. 12. 2020 zamítnuta panem [příjmení] s poznámkou, že školení nebylo a nebude provedeno, prosím vrátit dodavateli. Následně … jednání v rozporu s normou [anonymizováno] [číslo] externí vzdělávací akce, doktorské studium a studium [anonymizováno], ale které je nutné vystavit přihlášku na externí vzdělávací akce a zaměstnance upozornit na sepsání kvalifikační dohody. Žalobce nesepsal kvalifikační dohodu. Fakturované školení navíc není doloženo plnění. Školení účtována na konto„ služby nemateriálové povahy“ - jednání účelné. Objednal plnění od spol. [anonymizováno], které nebylo žalované poskytnuto. Jedná se o útok na majetek zaměstnavatele b) úprava databáze VW ([anonymizována dvě slova]) [příjmení] [příjmení] úprava databáze, jejíž objednávka je výši 97 940 Kč, měla souviset s výše uvedeným školením a s projektem, na kterém jste spolupracoval s panem [příjmení]. Aktualizace softvare měla být provedena 18. 12. 2020 (dle zaměstnavatele úprava databáze vůbec neproběhla). Pozn soudu: k uvedeným bodům žalobce v žalobě tvrdil následující: Instalace zařízení pro sběr dat včetně zaškolení příslušného zaměstnance byla ze strany [právnická osoba] objednána, prokazatelně dodána, fakturována a proplacena. Neschválení faktury ze strany pana [příjmení] byl omyl, jelikož nebyl vedoucím zaměstnancem příslušného zaměstnance, a proto neměl potřebné informace o tom, že plnění skutečně proběhlo. Pan [anonymizováno] sice informoval pana [příjmení] o tom, že se jedná o plnění pro projekt, který realizuje přímo on a toto plnění tudíž nespadá do projektů pana [příjmení], nicméně pan [příjmení] mu odpověděl, že tomu nevěří a zamítl proplacení faktury. Jelikož plnění dodavatele bylo skutečně dodáno, žalobce by naopak porušil své pracovní povinnosti, pokud by projekt nezkontroloval, ponechal v systému neoprávněně zamítnutou fakturu a zapříčinil, že nebude proplacena řádně a včas splněná dodávka. Neobstojí ani domnělé porušení povinnosti uzavřít kvalifikační dohodu, jelikož nebyly splněny podmínky, které pro možnost sjednání takové dohody předepisuje zákoník práce. Úprava a oprava databází průmyslových počítačů byla ze strany [právnická osoba] rovněž řádně objednána, prokazatelně dodána, fakturována a proplacena. Žalovaná tento důvod v okamžitém zrušení pracovního formulovala dokonce jen jako domněnku„ zaměstnavatel má za to, že úprava databáze vůbec neproběhla“, a přitom nedala žalobci možnost vyhledat informace a doklady, aby její nesprávnou domněnku vyvrátil. Rovněž v tomto případě by žalobce naopak porušil své pracovní povinnosti, pokud by zapříčinil, že nebude proplacena řádně a včas splněná dodávka; k uvedenému tvrdil žalovaný: školení od [právnická osoba] [anonymizováno] nebylo provedeno, žalobce přesto fakturu za dané školení schválil, i když mimo jiné na neprovedení školení upozornil [jméno] [příjmení]. Žalobce tak učinil i přesto, že prvotně měla být s panem [příjmení] uzavřena kvalifikační dohoda, a to v souladu s vnitřními podpisy žalované. Žalované vznikla uvedeným jednáním žalobce též škoda ve výši 117 321,60 Kč včetně DPH, neboť vynaložila finanční prostředky na úhradu plnění, které jí nebylo reálně poskytnuto. Žalobce uvedeným i naprosto ztratil důvěru žalované v žalobce; c) pořízení věci z prostředků zaměstnavatele k soukromým účelům zcizil jste minimálně 5 kusů webkamer, 5 kusů reproduktorů [příjmení] a min. 300 kusů baterii různého typu Pozn soudu: k uvedenému žalobce v žalobě tvrdil následující: Žalobce nezcizil ani neodcizil 5 ks web kamer, 5 ks reproduktorů [příjmení] ani 300 baterií různého typu. Tento důvod je vymezen natolik obecně a vágně, že žalobci není zřejmé ani v jednom případě, jaké konkrétní jednání je mu vyčítáno, tedy kdy, kde a jakým způsobem mělo k údajnému zcizení nebo odcizení dojít. Nutno podotknout, že žalobce nebyl referent majetku, tudíž jeho pracovní náplní nebylo a vzhledem k řízení 210 zaměstnanců, [číslo] objednávkám materiálů ve výši 485.000.000 Kč a investičním projektům za dalších 400.000.000 Kč ročně ani nemohlo být, aby ve svém oddělení osobně přejímal, evidoval a vydával oproti potvrzení každou jednotlivou baterku. Analogicky to nebylo pracovní náplní ani ostatních vedoucích zaměstnanců u žalované na stejném stupni řízení. k uvedenému tvrdil žalovaný: žalobce dále používal pro vlastní potřebu minimálně pět kusů web kamer, pět kusů reproduktorů [příjmení] a minimálně 300 kusů baterií různého typu, přičemž dne 13. 10. 2021 nebyl schopen vysvětlit podrobnosti týkající se tohoto vybavení. Podřízené pracovnice žalobce sdělily žalované, že žalobce jim dával nezákonné pokyny za účelem neoprávněně se tímto způsobem na úkor žalované obohatit; d) WD [anonymizována tři slova] nesprávně použita kategorie produktu, tento produkt nebyl povolen k užívání, protože je zařízení v restrikci. Disk proto měl pořídit žalobce pro vlastní potřebu, 13. 10. 2021 nebyl disk na pracovišti žalobce nalezen. Pozn. soudu: k uvedenému mj. žalobce v žalobě tvrdil následující: Žalovaná prostřednictvím příslušné zaměstnankyně oddělení PSZ dne 20. srpna 2020 na své náklady koupila a poskytla žalobci disk, aby si mohl přenášet data mezi pracovištěm a domácím pracovištěm. Žalobce byl v dobré víře, že zaměstnankyně žalované vybrala a koupila disk, který má potřebná schválení a odpovídá plně vnitřním předpisům žalované. Přestože k nákupu došlo před více jak rokem a tento nákup byl zaznamenán v evidenčních systémech žalované, nebyl žalobce nikdy nikým upozorněn, že by snad mělo být potřeba tento typ disku nechat někým schválit. Žalobce tento disk řádně vrátil žalované v den skončení pracovního poměru. k uvedenému tvrdil žalovaný: Žalobce dále užíval neschválené HW vybavení, a to zcela vědomě, neboť mu bylo známo, že použití zařízení není u žalované povoleno, a jeho případné užití pro pracovní účely by muselo podléhat udělení výjimky ze strany žalované. Tento externí disk nebyl v době okamžitého zrušení pracovního poměru na pracovišti žalobce, žalobce jej žalované předal až následně. Žalobce byl sice dlouholetým vedoucím zaměstnancem, jeho jednání bylo vůči majetku žalované a jejím právním předpisům bezohledné.
12. Soud vzal z provedeného dokazování za prokázané: žalovaná se o důvodech uvedených v okamžitém zrušení pracovního poměru dozvěděla nejpozději dne 29. ledna 2021. Daného dne nadřízený zaměstnanec žalobce pan [příjmení], za on-line přítomnosti nástupce žalobce v pozici vedoucího útvaru [příjmení] [jméno] [příjmení], sdělil žalobci, že je nezbytné nechat přešetřit jeho tvrzená nezákonná jednání (objednávání a schvalování nedodaných plnění, chybějící věci), a proto uvedené předává k přešetření internímu auditu žalované. Tuto skutečnost soudem zjištěnou ze zvukového záznamu (přičemž tento zvukový záznam, který soud považuje za zcela věrohodný, a který připustil s přihlédnutím k ustálené judikatuře jako důkaz i přes to, že se jednalo o záznam pořízený žalobcem bez vědomí žalované) také i z výpovědi žalobce, navíc nikterak nepopřela žalovaná. Žalovaná pouze poukázala, že zvukový záznam byl pořízen bez jejího vědomí a neměl by tedy jako důkaz být soudem připuštěn. Tento zvukový záznam je v souladu i s dalšími důkazy v řízení provedenými – výslechy svědků p. [příjmení] a p. [příjmení]. Soud dále zdůrazňuje, že mimo jiné z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] považuje za jednoznačně prokázané, že nejpozději v květnu 2021 přešetřovali nadřízení pracovníci svědka, a též žalobce, ke skutečnostem uvedeným v bodech a) a b) Okamžitého zrušení. Již tedy v této době měla žalovaná jednoznačný„ názor“ (podklady z šetření) ohledně naplnění důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru nejen u svědka [příjmení], ale i u žalobce. To, že kontrolní orgány žalované šetřily tvrzená provinění žalobce delší dobu, není nikterak rozhodné, jednalo se o orgány žalované, nikoli například o orgány činné v trestním řízení, a uvedené„ průtahy“ nelze v tomto řízení nikterak zohlednit. I z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, a bývalého podřízeného žalobce, vzal soud za prokázané, že nejdéle v lednu 2021 měla žalovaná dostatečné povědomí o tvrzeném porušení pracovní kázně žalovaným. Tento svědek již v lednu 2021 dával podnět nadřízeným pracovníkům žalobce, kontrolním orgánům žalované, ohledně přešetření tvrzeného porušení povinností žalobcem.
13. Dále soud vzal za prokázané, že disk [anonymizována dvě slova] desktop 10TB objednal již dne 20. 8. 2020, dne 19. 8. 2020 podepsal fakturu na úhradu tohoto disku a následně tento disk užíval (prokázáno z listinných důkazů – nabídka ze dne 6. 8. 2020, faktura ze dne 19. 8. 2020, schválení platby v systému [příjmení] ze dne 20. 8. 2020, dané tvrzení žalobce navíc žalovanou nikterak nerozporováno)
14. Soud poukazuje na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen: NS), která v této věci lze aplikovat: Měsíční (nyní dvouměsíční) lhůta k okamžitému zrušení pracovního poměru uvedená v ustanovení § 53 odst. 2 větě první (nyní § 58 odst. 1) zák. práce nezačíná běžet až ode dne, kdy organizace důvod okamžitého zrušení pracovního poměru zjistila, ale již ode dne, kdy získala vědomost (dověděla se), že se pracovník dopustil takového jednání, které může zakládat důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru (viz rozsudek NS ze dne 3. dubna 1997, sp. zn. 2 Cdon 725/96); Právne účinky rozviazania pracovného pomeru výpoveďou nastanú až od okamžiku, kedy bola výpoveď druhému účastníkovi pracovného pomeru doručená; z hľadiska dodržania jednomesačnej lehoty podľa § 46 ods. 3 zákoníku práce je teda rozhodný deň, kedy bola písomná výpoveď doručená (NS 6 Cz 173/67, R 58/1968); Zaměstnavatel se zpravidla dozví o důvodu k výpovědi tehdy, jestliže se o tomto důvodu dozvěděl kterýkoliv jeho zaměstnanec, jenž je zaměstnanci, který pracovní kázeň porušil (zaměstnanci, u něhož je dán důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru), nadřízen (vedoucí zaměstnanec), a je tedy oprávněn tomuto podřízenému zaměstnanci stanovit a ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomuto účelu závazné pokyny. Jestliže se zaměstnanec dopustil porušení pracovní kázně společně se svým nadřízeným, nelze dovozovat, že se zaměstnavatel o důvodu k výpovědi dozvěděl tím, že se o něm dozvěděl tento vedoucí zaměstnanec (VS v [obec] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] str. [číslo]); Pro určení počátku běhu lhůty k výpovědi z pracovního poměru pro porušení pracovní kázně není významné, kdy zaměstnavatel důvod k takové výpovědi zjistil; podstatné je, kdy se zaměstnavatel dověděl, že se zaměstnanec dopustil takového jednání, které může zakládat důvod k výpovědi pro porušení pracovní kázně (NS 21 Cdo 2144/2000, SRNS, svazek [číslo] str. 72).
15. V návaznosti na výše uvedené soud shrnuje své skutkové i právní závěry: v řízení bylo prokázáno, že žalovaná nedodržela zákonnou subjektivní prekluzivní lhůtu pro dání Okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci dvou měsíců ode dne, kdy se důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru dozvěděla. Ohledně dalšího tvrzeného provinění žalobce - objednání a převzetí disku [anonymizována dvě slova] desktop 10TB je navíc prokázáno, že žalovaná navíc nedodržela ani jednoroční prekluzivní lhůtu. Žalobce daný disk objednal dne 20. 8. 2020, dne 19. 8. 2020 podepsal fakturu na úhradu tohoto disku a nejdéle od tohoto data již lze důvodně předpokládat počátek prekluzivní lhůty (pokud by žalovaná neprokázala jiný počátek, a to bez jakéhokoli svého zavinění, což neučinila. [příjmení] jiné i pokud by žalovaná prokázala, že objektivní nebo subjektivní lhůta neuplynula (což dle názoru soudu nepřichází v posuzované věci v úvahu) nehodnotil by soud uvedené„ porušení“ ani jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru (mimo jiné viz schválení objednávky jinou osobou, předpokládaná dobrá víra žalobce).
16. Ohledně důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce uvedeného pod bodem c) Okamžitého zrušení soud opětovně zdůrazňuje: tento důvod považuje za zcela neurčitě skutkově vymezený, zaměnitelný. Není nikterak zřejmé, o jaké konkrétní věci se jedná, případně kdy a jakým způsobem mělo dojít k údajnému zcizení věcí v majetku žalované. [příjmení] jiné i z judikatury NS (viz rozsudek NS ČR ze dne 18. prosince 2019, sp. zn. 21 Cdo 3648/2019) v „ listině – okamžitém zrušení pracovního poměru – je zaměstnavatel povinen jednoznačně identifikovat to jednání zaměstnance, které zaměstnavatel považuje za porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, tedy časově, věcně a místně je vymezit tak, aby bylo jednoznačné a nezaměnitelné. Tento výpovědní důvod tedy nenaplňuje zákonné předpoklady pro to, aby Okamžité zrušení pracovního poměru bylo platné.
17. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům, na které soud aplikoval právní úpravu, soud shledal žalobu za zcela důvodnou a výrokem I. tohoto rozsudku určil, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované učiněné podáním žalované ze dne 13. října 2021, je neplatné.
18. Pouze pro úplnost soud dále uvádí: s přihlédnutím k výše uvedenému se soud již nezabýval dalšími náležitostmi žaloby, Okamžitého zrušení pracovního poměru (například, zda se žalobce dopustil tvrzených provinění, zda se jedná o hrubé porušení pracovní kázně). Soud ovšem zdůrazňuje, že z provedeného dokazování, respektive pouze„ částečného“ dokazování k dalším otázkám v řízení neřešeným (a to s přihlédnutím k nedodržení subjektivní/objektivní lhůty), nelze v žádném případě usoudit, že by se žalobce tvrzených porušení pracovní kázně dopustil. Soud též podotýká, že by bylo namístě důvodně očekávat od žalované vůči zaměstnanci (žalobci), který je u žalované v pracovním poměru více jak 17 let, přičemž proti jeho pracovním výsledkům a pracovní kázni neměla žalovaná až do tvrzených provinění žádných negativních připomínek, odlišný přístup. Je například zřejmé, že žalobci nebyl dán před Okamžitým zrušením pracovního poměru přiměřený časový prostor k objasnění již konkrétních porušení pracovních povinností, doba ode dne sdělení nadřízeného pracovníka žalobce žalobci, že jeho tvrzená nezákonná činnost žalobce u žalované bude přešetřována, byla nepřiměřeně dlouhá a i pro žalobce se tak jednalo velmi pravděpodobně o psychicky náročné období.
19. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen: o.s.ř.), podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce po zaokrouhlení v celkové výši 28.218 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2 000 Kč, a v odměně advokáta, která je tvořena: odměnou 20 000 Kč za 8 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby:
1. Převzetí a příprava právního zastoupení 2.500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t.), 2. Sepsání a podání žaloby 2.500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 3. [příjmení] s klientem k sepsání repliky 8.2.2022 15:00 – 20:00 hodin, 2.500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. c) a.t.), 4. Podání ve věci samé – replika 24.2.2022 2.500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 5. [příjmení] s klientem před soudnímu jednáním 29.03.2022 13:55 – 15:00 hodin, 2.500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. c) a.t.), 6. -8. Účast na jednání před soudem 30.03 7.500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), odměnou 2 400 Kč za 8 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, cestovným ve výši 921 Kč (§ 13 odst. 1 a.t.) vozidlem [anonymizováno 6 slov], [obec] – [okres] a zpět 143 km á 4,70 Kč / km = 672 Kč, náhrada za spotřebu 4,7l natural 95 á 37,10 Kč za l / 100 km = 249 Kč, zvýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 4.897 Kč (§ 14a odst. 1 a.t.).
20. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto soudem dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinnosti uložené žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., důvody pro odlišné rozhodnutí soudu (např. aplikace § 150 o.s.ř.), nebyly soudem shledány.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.