9 C 392/2019-183

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Rajmanem ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] ; bytem [adresa žalobkyně] ; zastoupena: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát sídlem [adresa] proti žalované: ; [anonymizována dvě slova] [obec], [IČO] ; sídlem [adresa žalované] o náhradě nemajetkové újmy 5 000 000 Kč, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 5 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. [příjmení]

1. Žalobkyně se domáhala žalobou po žalované zaplacení 5 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jako náhrady nemajetkové újmy. Žalobkyně v žalobě tvrdila: a) Žalobkyně se dostavila dne 28. 12. 2016 na chirurgické oddělení Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec], kdy požádala o poskytnutí lékařské péče s tím, že trpí zdravotními obtížemi, které se projevují jako silné bolesti břicha, zvracení, třesavka a krev v moči. Žalobkyně v rámci vyšetření přijímacímu lékaři sdělila, že má zavedené nitroděložní tělísko. Lékařka žalované informovala žalobkyni, že její zdravotní problémy budou chirurgického či gynekologického rázu. Po provedeném vyšetření na ultrazvuku stanovila lékařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] diagnózu - akutní gastroenteritida. Žalobkyně pak byla propuštěna do domácí péče s předepsanou medikací (Algifen, Torecan). Žalobkyni byl také předán recept na léky a lékařská zpráva o ambulantním vyšetření. b) Žalobkyně byla dne 28. 12. 2016 v telefonickém kontaktu se svým praktickým lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který tak měl od žalobkyně„ všechny informace takřka v přímém přenosu“. Tento lékař by proto mohl potvrdit i pravdivost tvrzení žalobkyně o průběhu lékařského ošetření dne 28. 12. 2016. c) Po návratu z nemocnice žalobkyně užívala lék Algifen v předepsaném množství. V noci se bolesti vrátily a žalobkyně začala zvracet. Další dny byly stejné. Slabost, zvracení a bolesti se stále vracely. Žalobkyně neměla sílu se starat o své dvě děti – [jméno] (roč. 2006) a [jméno] (roč. 2008). Žalobkyni bylo stále zle. Bolesti přetrvávaly i dne 31. 12. 2016. Pro neustávající bolesti vyhledala žalobkyně dne 1. 1. 2017 lékařskou pomoc v Oblastní nemocnici [právnická osoba], kde byla operována pro akutní zánět pobřišnice (akutní pelveoperitonitida). Při operaci lékaři vyjmuli nitroděložní tělísko a museli odebrat oba vaječníky a oba vejcovody. d) Dle názoru žalobkyně bylo odebrání vejcovodů a vaječníků důsledkem okolnosti, že zánět nebyl u žalobkyně léčen včas, a to z důvodu chybného léčebného postupu žalované a chybně stanovené diagnózy dne 28. 12. 2016, neboť žalovaná nevyužila veškeré diagnostické metody k určení správné diagnózy. Žalovaná neprovedla gynekologické vyšetření, ačkoli žalobkyně upozorňovala na krvavý výtok a krev v moči a na to, že má zavedeno nitroděložní tělísko. Žalovaná neprovedla CT vyšetření, ani rentgenové vyšetření. e) V příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla žalobkyni újma na zdraví (tj. odejmutí vaječníků a vejcovodů) a rodinném životě (nemožnost zplodit další děti), kterou je žalovaná povinna nahradit dle § 2958 občanského zákoníku.

II. Vyjádření žalované

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila (č. l. 5, 12 spisu). Žalovaná nesporovala, že na základě žádosti poskytla žalobkyni dne 28. 12. 2016 lékařskou péči na chirurgickém oddělení Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec]. Nesporovala, že žalobkyně při vyšetření uváděla zdravotní obtíže a sdělila v rámci vyšetření přijímacímu lékaři, že má zavedené nitroděložní tělísko.

3. Obranu proti žalobě žalovaná postavila na tvrzení, že žalobkyně byla dne 28. 12. 2016 řádně vyšetřena lékařkou žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., přičemž správně byla provedena i pomocná vyšetření ve standardním rozsahu: základní laboratorní ukazatelé (krevní obraz, biochemie), jakož i rentgenové vyšetření a ultrazvuk břicha. RTG popsaný nález obsahuje i údaj o zjištění přítomnosti nitroděložního tělíska. Žalobkyně byla v rámci lékařského vyšetření dotazována i na gynekologickou anamnézu a gynekologické obtíže, které tak byly součástí diagnostické úvahy ošetřujícího lékaře. Žalovanou stanovená diagnóza (akutní gastroenteritida) pak odpovídala symptomům uváděným žalobkyní a laboratorním nálezům. Žalovaná nasadila žalobkyni medikaci (Algifen a Torecan) tak, aby nedošlo ke zkreslení klinického obrazu v dalším vývoji onemocnění. Žalobkyně byla dne 28. 12. 2016 propuštěna do domácí péče s doporučeným klidovým režimem, kontrolou u praktického lékaře a v případě zhoršení obtíží kontrolou v ambulanci žalované.

III. Provedené důkazy

4. Z čestného prohlášení žalobkyně (viz č. l. 117 – 120 spisu) soud zjistil, že žalobkyně požádala dne 28. 12. 2016 o lékařské ošetření na chirurgickém oddělení Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec] se zdravotními obtížemi – silné bolesti břicha, zvracení, třesavka, krev v moči. Žalobkyně v rámci vyšetření přijímacímu lékaři sdělila, že má zavedené nitroděložní tělísko. Po provedeném vyšetření na ultrazvuku stanovila lékařka diagnózu akutní gastroenteritida. Žalobkyně pak byla propuštěna dne 28. 12. 2016 do domácí péče s předepsanou medikací (Algifen, Torecan). Žalobkyni byl předán recept na léky a lékařská zpráva o ambulantním vyšetření, kde byla uvedena diagnóza akutní gastroenteritida. Po návratu z nemocnice si žalobkyně vzala Algifen v předepsaném množství. V noci se bolesti vrátily a žalobkyně začala zvracet. Další dny byly stejné. Slabost, zvracení a bolesti se vracely. Neměla sílu se starat o své děti. Žalobkyni bylo stále zle. Bolesti přetrvávaly i dne 31. 12. 2016. Po půlnoci bolesti zesílily. Žalobkyně proto navštívila dne 1. 1. 2017 nemocnici v [obec].

5. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 28. 12. 2016 (č. l. 107 spisu) soud zjistil, že žalobkyně požádala o lékařskou pomoc na oddělení chirurgie Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec]. Požadovanou lékařskou pomoc poskytla žalobkyni lékařka žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

6. Ze zprávy radiologické kliniky ze dne 28. 12. 2016 (č. l. 109 spisu) soud zjistil, že u žalobkyně bylo provedeno rentgenové vyšetření – snímek břicha vstoje. Závěr zprávy: bez známek NPB (náhlá příhoda břišní) na snímku břicha. V pánvi IUD (nitroděložní tělísko). Zprávu vystavila lékařka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

7. Z rentgenového snímku (č. l. 172 spisu) soud zjistil, že snímek břicha žalobkyně byl vyhotoven dne 28. 12. 2016.

8. Ze zprávy Oblastní nemocnice v [obec] ze dne 10. 1. 2017 (č. l. 115 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se dostavila dne 1. 1. 2017 do nemocnice v [obec] s tím, že její bolesti břicha se od 28. 12. 2016, kdy byla vyšetřena v [obec], stupňovaly. Dle údajů žalobkyně bylo IUD (nitroděložní tělísko) zavedeno cca v roce 2011 Hospitalizace žalobkyně v [obec] probíhala od 1. 1. 2017 do 10. 1. 2017.

9. Z písemného znaleckého posudku znaleckého ústavu – [název znalkyně] ve zdravotnictví za ze dne 10. 2. 2023, vyhotoveného v kolegiu 5 lékařů se specializací interna, chirurgie a gynekologie pod vedením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucího katedry posudkového lékařství [anonymizováno] (viz č. l. 70 – 84 spisu), soud zjistil: a) Žalobkyně byla vyšetřena u žalované na klinice urgentní medicíny dne 28. 12. 2016 pro náhlé bolesti břicha s maximem v podbřišku, nevolnost a opakované zvracení, třesavku a krev v moči. Gynekologické nebo jiné potíže dle zdravotní dokumentace (vedené žalovanou) žalobkyně neuvedla. V rámci rentgenové vyšetření (RTG) byla popsána přítomnost nitroděložního tělíska (IUD). Ze zdravotnické dokumentace také vyplývá, že žalobkyně byla v rámci vyšetření dotazována na gynekologickou anamnézu. b) Posuzováno ex ante klinické vyšetření žalobkyně bylo provedeno dne 28. 12. 2016 správně. Stejně tak byla správně indikována a provedena pomocná vyšetření ve standardním rozsahu: základní laboratorní ukazatelé (krevní obraz, biochemie), rentgenové vyšetření břicha a ultrazvuk břicha. RTG popsaný nález obsahuje i údaj o zjištění přímosti nitroděložního tělíska. c) Posuzováno ex post (se znalostí dalšího průběhu onemocnění a operačního nálezu z [příjmení] nemocnice) lze postup lékařů žalované dne 28. 12. 2016 hodnotit jako nesprávně stanovená diagnóza„ akutní gastroenteritidy“. Chybné stanovení diagnózy dne 28. 12. 2016 však nelze samo o sobě považovat za postup žalované v rozporu s pravidly lékařské vědy a uznávaných medicínských postupů. [příjmení] pro posouzení je, zda pro stanovení správné diagnózy bylo v danou chvíli (tj. 28. 12. 2016) učiněno maximum, tj. zda bylo provedeno řádné klinické vyšetření, a zda byla využita vyšetření paraklinická ve standardním rozsahu, nutném pro vyloučení náhlé příhody břišní (NPB). Klinické vyšetření bylo provedeno správně, a v danou chvíli nesvědčilo pro NPB. Tedy i se zpětnou znalostí operačního nálezu lze postup lékařů žalované z odborného (lékařského) hlediska hodnotit jako postup v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávaných medicínských postupů. d) Z gynekologického hlediska hluboký pánevní zánět představuje infekci horní části ženského reprodukčního systému, tedy dělohy, vejcovodů, vaječníků a některých přilehlých pánevních struktur, např. pobřišnice. V mnoha případech se neprojevuje výraznou klinickou symptomatologií; příznaky mohou zahrnovat bolesti břicha, výtok z pochvy, horečku, pálení při močení, bolestivý pohlavní styk a nepravidelné děložní krvácení. Patogeny se do děložních„ adnex“ (orgánů) mohou dostat různými způsoby, nejčastěji však ascendentní infekcí z pochvy. Rizikovými faktory jsou pohlavní nemoci, časté střídání sexuálních partnerů a zavedené nitroděložní tělísko. Diagnostika hlubokého pánevního zánětu (pelveoperitonitidy - zánětu pobřišnice v oblasti malé pánve) není vždy jednoduchá a zahrnuje klinické vyšetření, odběr materiálu na kultivaci, zobrazovací metody (nejčastěji ultrazvuk a CT) a laboratorní vyšetření krve se zaměřením na zánětlivé markery (CRP). Diferenciálně diagnosticky se uvažuje o náhlé příhodě břišní nebo o gastroenteritidě, což je případ u žalobkyně. Elevace CRP na hodnotu 60 a leukocytóza 27 000 sice svědčila pro zánětlivou komplikaci (ke které pak skutečně po 3 dnech u žalobkyně došlo), ale tato hodnota nebyla dne 28. 12. 2016 tak závažná, aby vedla lékaře v korelaci s klinickým stavem k „ okamžité“ chirurgické intervenci. Žalovaná nasadila žalobkyni medikaci (Algifen a Torecan) tak, aby nedošlo ke zkreslení klinického obrazu v dalším vývoji onemocnění, a odeslala ji do domácí péče. Postup žalované dne 28. 12. 2016 byl v předmětné věci v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti; k žádnému odbornému pochybení žalované nedošlo.

10. Z ústního znaleckého posudku znaleckého ústavu – [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] za ze dne 22. 1. 2024, podaného MUDr. [jméno] [příjmení], vedoucím katedry posudkového lékařství [anonymizováno] (viz č. l. 174 spisu), soud zjistil: a) Na chirurgické ambulanci se v případě problému s břichem začíná rentgenem (rentgen břicha vestoje). Toto vyšetření odhalí případně perforaci či zástavu střevních pohybů. Víc toto vyšetření neprokáže. Žalobkyně tyto problémy neměla, jak se potvrdilo i později. Vzhledem k tomu, že rentgenové vyšetření u žalobkyně nic neodhalilo, žalovaná provedla dne 28. 12. 2016 i ultrazvukové (sonografické) vyšetření žalobkyně. Jde o logický a obvyklý lékařský postup. b) Lékař žalované se správně zaměřil i na gynekologickou anamnézu žalobkyně. Žalobkyně byla vyšetřována i za účelem vyloučení gynekologických problémů, zejména mimoděložního těhotenství. Lékař žalované přihlédl i k tomu, že vyšetřoval ženu mladého věku. Gynekologická anamnéza žalobkyně v souvislosti s jejím ultrazvukovým (sonografickým) vyšetřením byla negativní. Vyšetření žalobkyně byla provedena v potřebném rozsahu. Dne 28. 12. 2016 nebyl žádný důvod, aby se provádělo i jiné podrobnější gynekologické vyšetření. Žalovaná tedy z lékařského hlediska postupovala řádně. c) Gynekologická vyšetření jsou různého druhu. Lékařský postup je ten, že se začíná anamnézou, pohmatem a zrcadlem. Připadá v úvahu vaginální ultrazvuk a laparoskopie; k invazivnějšímu postupu při vyšetřování však musí být lékařský důvod. V posuzované věci ošetřující lékařka na chirurgické pohotovosti žalované neměla lékařský důvod volat gynekologa, který by prováděl jiné podrobnější úkony gynekologického vyšetření (tj. pohmat, vaginální ultrazvuk). Gynekologická anamnéza žalobkyně v souvislosti s jejím ultrazvukovým (sonografickým) vyšetřením byla totiž negativní; nebyl tedy lékařský důvod dne 28. 12. 2016 provádět další podrobnější gynekologická vyšetření. d) I kdyby se k vyšetření dostavil gynekolog, vycházel by ze stejných provedených vyšetření, zejména ultrazvuku malé pánve. Teoreticky uvažováno pohmatem by mohl zjistit citlivost vaječníků a čípku děložního. V posuzované věci je podstatné, že žalobkyně žádné gynekologické problémy subjektivně či objektivně uvažováno neměla. Je třeba zdůraznit, že znalec posuzuje stav ke dni 28. 12. 2016 na základě poznatků, které měl lékař žalované k dispozici v době svého rozhodování. e) Žalobkyni byl u žalované aplikován lék [příjmení] a další léky uvedené v lékařské zprávě ze dne 28. 12. 2016, a to nitrožilně. Smyslem tohoto léku je snížení bolesti a snížení pocitu na zvracení. f) Teoreticky uvažováno pokud by se objevila krev v moči, značilo by to na urologický problém, kterým by samozřejmě mohl trpět i muž. g) Žalovaná nepochybila, pokud si žalobkyni neponechala v nemocnici na lůžku za účelem dalšího pozorování. h) Neexistuje speciální metodika„ jak řešit bolesti v podbřišku u mladých žen“. U žen se postupuje standardně stejně, a to i s přihlédnutím, že se jedná o mladou ženu. i) Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 28. 12. 2016 vyplývá, že žalobkyně byla poučena při odchodu z kliniky urgentní medicíny, přičemž zpráva obsahuje standardní doporučení: klidový režim, kontrola u praktického lékaře, pracovní neschopnost, užívání lékařem předepsaných léků, při zhoršení obtíží opětovná kontrola u lékaře. j) Lék Algifen – kapky působí několik hodin. Lék neovlivňuje probíhající zánět, ale tlumí křečovité bolesti. Když účinky léku Algifen pominou, bolest se vrací. Z tohoto důvodu bylo žalobkyni stanoveno dávkování 3 x 20 kapek denně. Symptomatická léčba zaměřená na potlačení bolesti nezakryla bolest žalobkyně natolik, aby se dalo rozpoznat, že situace se nezlepšuje. k) Návštěva žalobkyně dne 28. 12. 2016 u žalované splnila lékařský účel. Na pohotovosti žalované byly provedeny všechny úkony v potřebném rozsahu. K žádnému odbornému pochybení nedošlo.

IV. Hodnocení důkazů

11. Při hodnocení důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř., tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud provedené důkazy proto hodnotí jako pravé a pravdivé.

12. Pro rozhodnutí sporu bylo právně významné určit, zda žalovaná dodržela při poskytování zdravotních služeb žalobkyni dne 28. 12. 2016 postup na náležité odborné úrovni ve smyslu § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách, tedy zda žalovaná postupovala z odborného (lékařského) hlediska dle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, neboli dle pravidel umění lékařského („ lege artis medicinae“). Umění lékařské a jeho pravidla se vyučují na lékařských fakultách a praktikují se na lékařských pracovištích, jedná se tedy o věc odbornou. Soud proto ve věci ustanovil specializovaný znalecký ústav (§ 127 o. s. ř.).

13. Znalecký posudek [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] ze dne 10. 2. 2023 (viz č. l. 70 spisu) vyhotovený v kolegiu 5 lékařů se specializací interna, chirurgie a gynekologie pod vedením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucího katedry posudkového lékařství [anonymizováno], obsahuje jednak chirurgické hledisko, jednak gynekologické hledisko, jakož i souhrnný závěr lékařů - znalců. Správnost znaleckého posudku pak při soudním jednání stvrdil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který zároveň dovysvětlil chirurgické i gynekologické aspekty lékařského vyšetření žalobkyně dne 28. 12. 2016.

14. Písemné závěry kolegia lékařů ve světle ústního dovysvětlení problematiky z úst [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucího katedry posudkového lékařství [anonymizováno], soud hodnotí jako pravdivé a přesvědčivé, přičemž z obsahu soudního spisu nevyplývají žádné indicie, které by odborné závěry znalců narušovaly či zpochybňovaly.

15. Odborné závěry znaleckého posudku nezpochybňují ani žalobkyní tvrzené skutkové okolnosti, tj. existence nitroděložního tělíska (IUD) zavedeného cca v roce 2011, přítomnost krve v moči před návštěvou kliniky urgentní medicíny dne 28. 12. 2016. I tyto skutkové okolnosti znalecký ústav ve svém posudku zohlednil. V průběhu soudního řízení pak bylo hodnověrně prokázáno, že žalovaná provedla u žalobkyně dne 28. 12. 2016 nejenom vyšetření na ultrazvuku, ale i rentgenové vyšetření břicha.

V. Neprovedené důkazy

16. Soud neprovedl doplňující výslech lékaře znaleckého kolegia gynekologa [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Důvod neprovedení výslechu tohoto lékaře je ten, že správnost písemného znaleckého posudku stvrdil a při soudním jednání aspekty lékařského vyšetření žalobkyně dne 28. 12. 2016 dovysvětlil jiný lékař znaleckého ústavu. Dle názoru soudu sama okolnost, že k ústnímu jednání se jako zástupce znaleckého ústavu nedostavil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. (gynekolog), ale [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (vedoucí katedry posudkového lékařství) negativně nenarušilo proces dokazování, neboť i v rámci ústního výslechu byly dovysvětleny nejenom chirurgické, ale i gynekologické aspekty lékařského vyšetření žalobkyně dne 28. 12. 2016.

17. Soud neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalobkyně k prokázání pravdivosti„ čestného prohlášení“ žalobkyně o průběhu ošetření dne 28. 12. 2016. Důvodem neprovedení tohoto důkazu byla okolnost, že žalovaná nesporovala pravdivost čestného prohlášení, resp. průběh lékařského ošetření dne 28. 12. 2016 tak, jak ho v tomto čestném prohlášení popisuje žalobkyně. Soud proto vycházel z tohoto čestného prohlášení, resp. z nesporných tvrzení účastníků o průběhu lékařského ošetření žalobkyně dne 28. 12. 2016. Důkazními prostředky listinné povahy v občanském soudním řízení mohou být (podle okolností projednávané věci) též písemná (čestná) prohlášení fyzických osob, jsou-li způsobilá věrohodně prokázat určitou rozhodnou skutečnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 29 Cdo 3197/2022 dostupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu [webová adresa]).

18. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (praktického lékaře žalobkyně), se kterým byla žalobkyně dne 28. 12. 2016 v telefonickém kontaktu a který tak měl od žalobkyně„ všechny informace takřka v přímém přenosu“ a mohl by tak potvrdit pravdivost čestného prohlášení žalobkyně o průběhu lékařského ošetření dne 28. 12. 2016. Důvodem neprovedení tohoto důkazu byla okolnost, že žalovaná pravdivost čestného prohlášení žalobkyně, resp. průběhu lékařského ošetření dne 28. 12. 2016 tak, jak ho popisuje žalobkyně nesporoval. Kromě toho v případě navrženého svědka [příjmení] [jméno]. Svobody se jedná o tzv. svědectví z druhé ruky, neboli svědectví z doslechu (29 Cdo 3197/2022).

19. Soud neprovedl důkaz listinou - metodickým pokynem„ Jak vyšetřovat bolesti břicha a podbřišku u mladých žen“. Důvodem neprovedení tohoto důkazu byla okolnost, že tato listina dle vyjádření znaleckého ústavu neexistuje.

20. Soud neprovedl důkaz výslechem lékařky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], která žalobkyni dne 28. 12. 2016 na chirurgickém oddělení Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec] vyšetřovala. Důvodem neprovedení tohoto důkazu byla okolnost, že dle vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] si již tato lékařka na ošetření žalobkyně v roce 2016 nepamatuje, a to již z důvodu plynutí času.

VI. Skutkové závěry

21. Na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků (§ 120 o. s. ř.) a provedených důkazů soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně se dostavila dne 28. 12. 2016 na chirurgické oddělení Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec], kde požádala o poskytnutí lékařské péče s tím, že trpí zdravotními obtížemi, které se projevují jako silné bolesti břicha, zvracení, třesavka a krev v moči. Žalobkyně také lékařce žalované sdělila, že má zavedené nitroděložní tělísko. Lékařka žalované poskytla žalobkyni zdravotní péči. Dne 28. 12. 2016 byla provedena lékařská vyšetření: základní laboratorní ukazatelé (krevní obraz, biochemie) a rentgenové vyšetření. RTG popsaný nález obsahuje i údaj o zjištění přítomnosti nitroděložního tělíska. Vzhledem k tomu, že rentgenové vyšetření u žalobkyně nic negativního neodhalilo, žalovaná provedla i ultrazvukové (sonografické) vyšetření. Žalobkyně byla v rámci lékařského vyšetření dotazována i na gynekologickou anamnézu a gynekologické obtíže, které tak byly součástí diagnostické úvahy ošetřujícího lékaře. Gynekologická anamnéza žalobkyně v souvislosti s jejím ultrazvukovým (sonografickým) vyšetřením byla negativní. Po provedeném vyšetření stanovila lékařka žalované diagnózu akutní gastroenteritida a nasadila medikaci (Algifen a Torecan). Žalobkyně byla propuštěna dne 28. 12. 2016 do domácí péče. Žalobkyni byl zároveň předán recept na léky a lékařská zpráva o ambulantním vyšetření obsahující poučení žalobkyně o vhodném klidovém režimu, kontrole u praktického lékaře a v případě zhoršení obtíží kontrole u žalované.

22. Po návratu z nemocnice dne 28. 12. 2016 žalobkyně užívala lék Algifen v předepsaném množství. V noci se bolesti vrátily a žalobkyně začala zvracet. Další dny byly stejné. Slabost, zvracení a bolesti se stále vracely. Žalobkyně neměla sílu se starat o své dvě děti – [jméno] (roč. 2006) a [jméno] (roč. 2008). Žalobkyni bylo stále zle. Bolesti přetrvávaly i dne 31. 12. 2016. Pro neustávající bolesti vyhledala žalobkyně dne 1. 1. 2017 lékařskou pomoc v Oblastní nemocnici [právnická osoba], kde byla operována pro akutní zánět pobřišnice (akutní pelveoperitonitida). Při operaci lékaři vyjmuli nitroděložní tělísko a museli odebrat oba vaječníky a oba vejcovody.

23. Okresní soud učinil jednak na základě písemného znaleckého posudku vyhotoveného v kolegiu 5 lékařů se specializací interna, chirurgie a gynekologie, jednak na základě výslechu lékaře znaleckého ústavu, skutkový závěr, že klinické vyšetření žalobkyně posuzováno ex ante (tj. na základě těch poznatků, které měla lékařka žalované k dispozici v době svého rozhodování) bylo provedeno dne 28. 12. 2016 správně. Stejně tak byla správně indikována a provedena pomocná vyšetření ve standardním rozsahu: základní laboratorní ukazatelé (krevní obraz, biochemie), rentgenové vyšetření břicha a ultrazvuk břicha. Elevace CRP na hodnotu 60 a leukocytóza 27 000 sice svědčila pro zánětlivou komplikaci (ke které pak skutečně po 3 dnech u žalobkyně došlo), ale tato hodnota nebyla dne 28. 12. 2016 tak závažná, aby vedla lékaře v korelaci s klinickým stavem k „ okamžité“ chirurgické intervenci. Žalovaná nasadila žalobkyni medikaci (Algifen a Torecan) tak, aby nedošlo ke zkreslení klinického obrazu v dalším vývoji onemocnění, a odeslala ji do domácí péče. Žalovaná nepochybila, pokud si žalobkyni neponechala v nemocnici na lůžku za účelem dalšího pozorování.

24. Posuzováno ex post (tj. se znalostí dalšího průběhu onemocnění a operačního nálezu z [příjmení] nemocnice) lze postup lékařů žalované dne 28. 12. 2016 hodnotit jako nesprávně stanovenou diagnózu akutní gastroenteritidy. Chybné stanovení diagnózy dne 28. 12. 2016 však samo o sobě nelze označit za postup žalované v rozporu s pravidly lékařské vědy a uznávaných medicínských postupů, neboť pro stanovení správné diagnózy bylo v danou chvíli (tj. dne 28. 12. 2016) učiněno maximum, tj. bylo provedeno řádné klinické vyšetření, byla využita paraklinická vyšetření ve standardním rozsahu nutném pro vyloučení náhlé příhody břišní (NPB). Klinické vyšetření bylo provedeno správně a v danou chvíli nesvědčilo pro náhlou příhodu břišní. I se zpětnou znalostí operačního nálezu lékařů z [příjmení] nemocnice lze postup lékařů žalované z odborného (lékařského) hlediska hodnotit jako postup v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávaných medicínských postupů (lege artis medicinae).

25. Soud tedy učinil souhrnný skutkový závěr, že postup žalované dne 28. 12. 2016 byl v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti; k žádnému odbornému pochybení žalované nedošlo.

VII. Právní úprava

26. Podle § 2636 občanského zákoníku smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať je jím příkazce nebo třetí osoba.

27. Podle § 2643 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

28. Podle § 2638 odst. 1 o. z. poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.

29. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

30. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

31. Podle čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb. m. s.) jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy.

32. Podle § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

33. Podle § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

34. Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR vychází z toho, že při poskytování zdravotní péče jsou její poskytovatelé povinni postupovat podle uzavřené smlouvy o péči o zdraví, a to s péčí řádného odborníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2023, sp. zn. 25 Cdo 13/2023 dostupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu [webová adresa]). 35. [příjmení] řádného odborníka dle občanského zákoníku je takový výkon činnosti poskytovatele péče o zdraví, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí.

36. Obecný právní pojem„ péče řádného odborníka“ užitý v občanském zákoníku pro závazky ze smlouvy o péči o zdraví pak speciální zákon o zdravotních službách částečně modifikuje speciálním právním pojmem, a to pojmem zdravotní péče (služby) na„ náležité odborné úrovni“. 37. [příjmení] na náležité odborné úrovni je takový výkon činnosti poskytovatele zdravotních služeb (např. nemocnice), který je prováděn podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

38. Nedodržení pravidel péče na„ náležité odborné úrovni“ je protiprávním jednáním – jedním z předpokladů odpovědnosti dle § [číslo] ve spojení s § 2645 o. z. Odpovědnost dle § [číslo] ve spojení s § 2913 o. z. není odpovědností za výsledek, nýbrž za správnost poskytnutí zdravotní péče, tj. za její provedení na náležité odborné úrovni. Nejde tedy o odpovědnost za porušení zákona, ale o odpovědnost za porušení smlouvy, která je postavena na objektivním principu, zavinění se nezkoumá.

39. Zdravotnické zařízení odpovídá jen za škodu, k níž došlo v důsledku postupu„ non lege artis“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 12. 2019, sp. zn. III. ÚS 27/19).

40. Základními předpoklady pro vznik povinnosti nahradit škodu podle § 2913 o. z. jsou a) protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti, b) vznik škody a c) příčinná souvislost mezi porušením smlouvy a vznikem škody. Odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za újmu způsobenou na zdraví (či životě) pacienta tedy nastupuje, pokud právě chybný způsob provedení zákroku či opomenutí při poskytování zdravotní péče byly vyvolávajícím činitelem (příčinou) poškození zdraví pacienta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 4536/2018, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

41. Správnost postupu lékaře a jeho soulad se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe se vždy hodnotí„ ex ante“, tj. na základě těch poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodování (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2217/2017), nikoliv tedy postupem„ ex post“, tj. na základě poznatků, které byly k dispozici až později.

42. Závěr, že poskytovatel zdravotních služeb je pacientu povinen nahradit újmu vzniklou při poskytování zdravotní péče, nelze učinit, pokud poskytovatel neporušil svou povinnost poskytovat zdravotní péči na„ náležité odborné úrovni“.

43. Byla-li zdravotní péče poskytnuta řádně, v souladu se zákonnými a smluvními požadavky, není naplněna podmínka vzniku odpovědnosti za škodu spočívající v protiprávním jednání, bez ohledu na to, že výsledkem poskytnuté péče nebyl kýžený zdravotní stav, ale dostavily se komplikace, které jej zhoršily.

VIII. Právní závěry

44. V posuzované věci žalovaná akceptovala dne 28. 12. 2016 žádost žalobkyně o poskytnutí lékařské péče na chirurgickém oddělení Kliniky urgentní medicíny žalované. Mezi žalobkyní a žalovanou tím byla uzavřena smlouva o péči o zdraví (§ 2636 občanského zákoníku / [číslo]). Vzhledem k tomu, že žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni lékařské služby, soud práva a povinnosti smluvních stran posuzoval i dle příslušných ustanovení zákona o zdravotních službách.

45. Mezi účastníky je sporu, zda zdravotní péči poskytnutou žalovanou dne 28. 12. 2016 lze právně kvalifikovat jako péči na náležité odborné úrovni ve smyslu § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách, tedy - odborně (lékařsky) posuzováno - dle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, neboli dle pravidel umění lékařského („ lege artis medicinae“).

46. Z provedených důkazů vyplývá, že postup žalované dne 28. 12. 2016 byl posuzováno ex ante v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými postupy s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti; k žádnému odbornému pochybení žalované nedošlo. Správně bylo provedeno klinické vyšetření žalobkyně; stejně tak byla správně indikována a provedena pomocná vyšetření ve standardním rozsahu. Lékař žalované se správně zaměřil i na gynekologickou anamnézu žalobkyně. Žalobkyně byla vyšetřována i za účelem vyloučení gynekologických problémů. Lékař žalované přihlédl i k tomu, že vyšetřoval ženu mladého věku. Vyšetření žalobkyně byla provedena v potřebném rozsahu. Žalovaná nepochybila, pokud si žalobkyni neponechala v nemocnici na lůžku za účelem dalšího pozorování. Žalobkyně byla poučena při odchodu z kliniky urgentní medicíny o užívání léků a opětovné kontrole u lékaře v případě zhoršení obtíží.

47. Okresní soud proto učinil právní závěr, že žalovaná poskytla žalobkyni lékařské služby dle smlouvy na náležité odborné úrovni (§ 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách). Není proto naplněna podmínka vzniku odpovědnosti za škodu, a to bez ohledu na to, že v období následujícím po poskytnutí lékařské péče se následné dostavily komplikace, které zdravotní stav žalobkyně zhoršily.

48. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IX. Námitky žalobkyně

49. Žalobkyně v žalobě namítla, že nebyla ze strany žalované dne 28. 12. 2016 řádně vyšetřena a v důsledku toho byla stanovena nesprávná diagnóza (akutní gastroenteritida). Pokud by žalovaná provedla i další v úvahu připadající gynekologická vyšetření, byla by stanovena správná diagnóza (akutní pelveoperitonitida) a žalobkyně by tak mohla být včas léčena.

50. Dle názoru soudu výsledek sporu neovlivnily skutkové okolnosti případu, neboť ty jsou mezi účastníky nesporné, a to s výhradou rentgenového vyšetření. Z provedených důkazů vyplývá, že bylo provedeno i rentgenové vyšetření břicha žalobkyně. Na rentgenovém snímku je pak patrné i nitroděložní tělísko.

51. Výsledek sporu neovlivnilo ani odborné skutkové hodnocení převážně nesporných okolností, když v posuzované věci není sporu, že žalovaná stanovila dne 28. 12. 2016 nesprávnou diagnózu.

52. Na výsledek sporu však mělo vliv hodnocení správnosti a úplnosti poskytnuté lékařské péče metodou„ ex ante“. Teoreticky uvažováno - pokud by správnost postupu žalované dne 28. 12. 2016 byla hodnocena metodou„ ex post“, dospěl by soud k závěru, že péče nebyla poskytnuta na náležité odborné úrovni, neboť byla stanovena – objektivně posuzováno – nesprávná diagnóza. Správnost postupu lékaře a jeho soulad se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe se hodnotí tzv.„ ex ante“, tj. na základě těch poznatků, které měl lékař k dispozici v době svého rozhodování (srov. 25 Cdo 2217/2017), nikoliv tedy postupem„ ex post“, tj. na základě poznatků, které byly k dispozici až později.

53. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že gynekologická vyšetření jsou různého druhu. Lékařský postup je ten, že se začíná anamnézou, pohmatem a zrcadlem. Připadá v úvahu vaginální ultrazvuk a laparoskopie; k invazivnějšímu postupu při vyšetřování však musí být lékařský důvod. Diagnostika pelveoperitonitidy není vždy jednoduchá, neboť v mnoha případech se neprojevuje výraznou klinickou symptomatologií. Zahrnuje klinické vyšetření, odběr materiálu na kultivaci, zobrazovací metody (nejčastěji ultrazvuk a CT) a laboratorní vyšetření krve se zaměřením na zánětlivé markery (CRP). Diferenciálně diagnosticky se uvažuje i o náhlé příhodě břišní nebo o gastroenteritidě.

54. Okresní soud učinil jednak na základě písemného znaleckého posudku vyhotoveného v kolegiu lékařů se specializací interna, chirurgie a gynekologie, jednak na základě výslechu lékaře znaleckého ústavu, ten skutkový závěr, že klinické vyšetření žalobkyně posuzováno metodou ex ante (tj. na základě těch poznatků, které měla lékařka žalované k dispozici v době svého rozhodování) bylo provedeno dne 28. 12. 2016 správně. Stejně tak byla správně indikována a provedena pomocná vyšetření ve standardním rozsahu: základní laboratorní ukazatelé (krevní obraz, biochemie), rentgenové vyšetření břicha a ultrazvuk břicha. Ošetřující lékařka na chirurgické pohotovosti žalované neměla lékařský důvod volat gynekologa, který by prováděl jiné podrobnější úkony gynekologického vyšetření (tj. pohmat, vaginální ultrazvuk). Gynekologická anamnéza žalobkyně v souvislosti s jejím ultrazvukovým (sonografickým) vyšetřením byla negativní; nebyl tedy lékařský důvod dne 28. 12. 2016 provádět další podrobnější gynekologická vyšetření. Žalovaná nepochybila, pokud si žalobkyni neponechala v nemocnici na lůžku za účelem dalšího pozorování.

55. Vzhledem k tomu, že správnost postupu lékaře a jeho soulad se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a praxe se hodnotí metodou ex ante, postup žalované dne 28. 12. 2016„ nelze“ právně kvalifikovat jako péči nikoliv na nenáležité odborné úrovni ve smyslu § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách pro neprovedení dalších v úvahu připadajících gynekologických vyšetření, jejich potřebnost byla zjištěna až lékařským vyšetřením ze dne 1. 1. 2017 Okresní soud proto učinil právní závěr, že žalovaná poskytla žalobkyni lékařské služby dle smlouvy na náležité odborné úrovni (§ 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách).

X. Náklady řízení

56. Ve sporu byla úspěšná žalovaná. Žalované proto vznikl nárok na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na okolnosti případu soud výjimečně ve sporu úspěšné žalované náklady řízení nepřiznal.

57. Česká republika vynaložila na náklady na znalecký posudek částky 45 498 Kč a 3 000 Kč. S ohledem na okolnosti případu soud výjimečně nepřiznal České republice právo na náhradu těchto nákladů.

Poučení