9 C 4/2023

Plný text

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zřízení práva stavby

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud zřídil právo stavby ve prospěch žalobkyně a každého vlastníka stavby , adresa, , který se nachází na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , která se nachází v obci , adresa, a katastrálním území , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , spočívající v právu mít tuto stavbu umístěnou na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na dobu trvání 99 let, a to za náhradu, která bude určena znaleckým posudkem, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud zřídil právo stavby ve prospěch žalobkyně a každého vlastníka stavby , Anonymizováno, , který se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jehož stavba byla povolena rozhodnutím úřadu , adresa, , odboru Stavebního úřadu, č. j. , Anonymizováno, /, adresa, ze dne , datum, , , adresa, , spočívající v právu mít tuto stavbu umístěnou na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaném na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na dobu trvání 99 let, a to za náhradu, která bude určena znaleckým posudkem, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zřízení práva stavby ve prospěch žalobkyně a každého dalšího vlastníka domu čp. , hodnota, , který se nachází na pozemku st.p.č. , hodnota, , spočívající v právu mít tuto stavbu umístěnou na pozemku st.p.č. , hodnota, , zapsaném v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, -východ pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , na dobu trvání 99 let, a to za úplatu ve výši stanovené znaleckým posudkem. Dále se žalobkyně domáhala zřízení práva stavby ve prospěch žalobkyně a každého dalšího vlastníka stavby bez čp/če , Anonymizováno, venkovní bazén, který se nachází na pozemku parc.č. , Anonymizováno, , jehož stavba byla povolena rozhodnutím stavebního úřadu , adresa, , č.j. , adresa, ze dne , datum, , spočívající v právu mít tuto stavbu umístěnou na pozemku parc.č. , Anonymizováno, , zapsaném v katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , vedeném katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , na dobu 99 let, a to za úplatu ve výši stanovené znaleckým posudkem. Žalobkyně tvrdila, že se stala na základě usnesení o příklepu vydané soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, -město, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , vlastníkem stavby čp. , Anonymizováno, , která se nachází na pozemku st.p.č. , hodnota, (LV č. , hodnota, ), a která je zapsána v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, (dále jen „Stavba“). Dále se žalobkyně na základě shora uvedeného usnesení o příklepu stala vlastníkem stavby bez čp./če. – venkovní bazén, který se nachází na pozemku parc.č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , která byla povolena rozhodnutí stavebního úřadu v Říčanech, č.j. , adresa, ze dne , datum, (dále jen „Bazén“). Je tedy zřejmé, že právní stav je takový, že jak Stavba, tak i Bazén, se nachází na cizím pozemku. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu však nelze bez dalšího považovat všechny stavby umístěné na cizím pozemku za neoprávněné stavby. Rozhodujícím kritériem pro posouzení oprávněnosti stavby je, zda zde byl titul k umístění stavby na cizím pozemku v době, kdy byla stavba zřízena; o neoprávněnou stavbu se pak jedná v případě, že stavba byla od samého počátku na pozemku vystavěna neoprávněně. V daném případě žalobkyně nabyla vlastnické právo ke Stavbě v Bazénu v dražbě konané dne , datum, v rámci exekučního řízení vedeného proti povinnému , Anonymizováno, (exekuční řízení vedeno soudním exekutorem , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp.zn. , spisová značka, ), kterému svědčilo k umístění Stavby i Bazénu časově neomezené právo, které později zaniklo, resp. se rozštěpilo mezi více vlastníků. , jméno FO, , právní předchůdkyně pana , Anonymizováno, nabyla předmětné nemovité věci od žalované darovací smlouvou ze dne , datum, ; žalovaná i po tomto darování zůstala vlastníkem pozemku st.p.č. , hodnota, a pozemku parc.č. , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že jak Stavba, tak i Bazén byly žalovanou darovány , jméno FO, (která je posléze převedla na , Anonymizováno, ) před účinností nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů), potom se v souladu s § 3055 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů nestala ano Stavba, ani Bazén, součástí pozemků, na kterých stojí. Vzhledem k tomu, že zde existuje konkurence dvou rovnocenných práv, neboť Stavbu i Bazén nelze považovat za stavby neoprávněné, domáhá se žalobkyně zřízení práva stavby dle § 1240 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalobkyni nesvědčí právo stavby ke Stavbě, neboť tato je jako nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí, a to před , datum, . Pokud jde o Bazén, nejedná se o nemovitou věc, ale o věc movitou, a žalobkyně již byla vyzývána k odstranění této věci z pozemku žalované. Dle žalované jde ze strany žalobkyně o šikanózní výkon práva. V průběhu řízení pak žalovaná doplnila svá tvrzení, že se žalobkyně v řízení vedené u Okresního soudu , adresa, -východ pod sp.zn. , spisová značka, domáhala po žalované domáhala předání domu čp. , Anonymizováno, (tedy Stavby), přičemž tato povinnost jí byla uložena rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ; dále se žalobou ze dne , datum, domáhá zřízení práva služebnosti; v obou řízení žalobkyně tvrdí, že se jedná v případě Stavby o rodinný dům s přiděleným číslem popisným, tedy nikoliv o rozestavěnou stavbu. Předmětnou žalobou tak žalobkyně předstíhá, že je stavebníkem, investorem fiktivní stavby. Na pozemku, na němž se Stavba nachází, dle žalované neprobíhá žádná stavba, místěn příslušný stavební úřad neprojednává žádné stavební povolení.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na , datum, , k němuž se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána (předvolání k jednání převzala dne , datum, ). Soud se zabýval žádostí žalované, aby ve věci nebylo nařizováno jednání, resp. žádosti žalované, aby jednání původně nařízené na , datum, bylo odročeno na neurčito. Žalovaná tuto žádost podala z důvodu, že jednatelka žalované paní , jméno FO, , nar. , datum, pobývá v Rusku a v současné době s ohledem na probíhající válku mezi Ruskou federací a Ukrajinou není schopna si opatřit potřebné vízum pro vstup do ČR, a to i s ohledem na svůj věk. Soud ověřil dotazem na Ministerstvu vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, že paní , jméno FO, nemá v současné době povolen dlouhodobý pobyt na území ČR. Legálně zde pobývala na základě fikce přechodného pobytu občana EU do , datum, ; poté podávala neúspěšné žádosti v souvislosti s pobytovým oprávněním; naposledy měla povolen pobyt na základě víza k pobytu s platností od , datum, do , datum, . Zároveň však bylo prokázáno (výpisem z obchodního rejstříku), že jednatelem žalované je od , datum, pak , Anonymizováno, , který má na území ČR povolen pobyt v kategorii „rodinný příslušník občana ČR trvalý“. Je tedy zřejmé, že žalovaná (respektive její statutární zástupce) nemá žádnou překážku, která by mu bránila v účasti v soudu. Protože žalovaná žádné jiné důvody, pro které se nemůže jednání účastnit netvrdila, z jednání nařízené na , datum, se neomluvila, jednal soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.

4. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud zamítl návrh žalované na přerušení řízení podle § 110 o.s.ř.

5. Z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, ohledně LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem domu čp. , Anonymizováno, , který se nachází na pozemku st.p.č. , hodnota, , zapsaného na LV č. , hodnota, . Žalobkyně nabyla vlastnické právo k této stavbě usnesením soudního exekutora u udělení příklepu, a to Exekutorského úřadu , adresa, -město, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, ohledně LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku st.p.č. , hodnota, (na němž stojí předmětná Stavba) a dále pozemku parc.č. , Anonymizováno, ; vlastníkem těchto pozemků se stala na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s účinky vkladu ke dni , datum, .

8. Z darovací smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná (pod původní obchodní firmou , právnická osoba, ) darovala paní , jméno FO, předmětnou Stavbu, tj. dům čp. , Anonymizováno, , nacházející se na pozemku st.p.č. , hodnota, , k.ú. , adresa, .

9. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že v exekuční věci oprávněného Mašprom, akciová společnost uzavřeného typu, registrační číslo , hodnota, , proti povinnému , Anonymizováno, byl udělen příklep žalobkyni jako vydražiteli ke Stavbě (domu čp. , Anonymizováno, , zapsanému na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, ) a dále k Bazénu (stavba bez čp/če – venkovní bazén na pozemku parc.č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, ,10. Z výše uvedených důkazů byl prokázán skutkový stav, a sice, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc.č. , Anonymizováno, a pozemku st.p.č. , hodnota, , k.ú. , adresa, . Na pozemku st.p.č. , hodnota, se nachází Stavba (dům čp. , Anonymizováno, ), jehož vlastnictví nabyla žalobkyně na základě udělení příklepu v dražbě (v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp.zn. , spisová značka, ); na pozemku parc.č. , Anonymizováno, se pak nachází Bazén, který byl rovněž předmětem dražby vedené pod sp.zn. , spisová značka, a vlastnictví k němu nabyla žalobkyně příklep v uvedené dražbě.

11. Dle § 1240 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.z.“ (1) pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou. (2) Právo stavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání.

12. Dle § 1243 o.z. (1) Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením, anebo, stanoví-li tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci. (2) Právo stavby zřízené smlouvou vzniká zápisem do veřejného seznamu. Zápisu do veřejného seznamu podléhá i právo stavby vzniklé rozhodnutím orgánu veřejné moci.

13. Dle § 3055 odst. 1 o.z. Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

14. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem pozemku st.p.č. , hodnota, , na němž se nachází Stavba ve vlastnictví žalobkyně. Bylo prokázáno, že předmětnou Stavbu (samostatně) jako nemovitou věc darovala žalovaná paní , jméno FO, , a to s účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Je tedy zřejmé, že se tato Stavba, která byla ke dni účinnosti o.z. ve vlastnictví odlišné osoby než pozemek st.p.č. , hodnota, (který je od , datum, ve vlastnictví žalované), nestala součástí tohoto pozemku, a je v souladu s § 3055 odst. 1 o.z. nemovitou věcí. Pokud jde o Bazén, v daném případě bylo prokázáno, že vlastnictví k němu nabyla žalobkyně udělením příklepu v dražbě konané v exekučním řízení; byť Bazén není zapsán do katastru nemovitostí jako nemovitá věc, bylo prokázáno, že se nachází na pozemku parc.č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , jehož vlastníkem je žalovaná. Žalovaná zpochybňovala, že se jedná o věc nemovitou; pro právní posouzení nároku žalobkyně na zřízení práva stavby však posouzení charakteru Bazénu, tedy zda se jedná o stavbu jako věc nemovitou dle § 498 o.z. však není rozhodné, a soud dále nezkoumal povahu Bazénu, neboť právo stavby (dle současného skutkového stavu) žalobkyni ani ke Stavbě ani k Bazénu nepřísluší.

15. Právo stavby ve smyslu § 1240 o.z. je „….specifickým věcným právem stavebníka k cizímu pozemku, a tedy i prolomením zásady superficies solo cedit. Reflektuje hospodářskou potřebu provést na dotčeném pozemku stavbu za stavu, kdy není možné nebo výhodné (z ekonomických, nebo jiných důvodů) dotčený pozemek nabýt do vlastnictví.“ [viz Spáčil, Jiří, Králík, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1095, marg. č. 1.]. „Právo stavby představuje institut, jehož cílem je prolomit – byť jen dočasně – zásadu superficies solo cedit (§ 506). Právo stavby je konstruováno jako věcné právo s povahou nemovité věci, jež zatěžuje cizí pozemek tak, že osoba, jíž toto právo patří, je oprávněna „mít na tomto pozemku stavbu“. Právo „mít stavbu“ zahrnuje buď právo stavbu na pozemku ještě nezastavěném nově vybudovat, anebo již zřízenou stavbu převzít a „mít“, a to například za účelem rekonstrukce, modernizace a dalšího využití.“ [viz Spáčil, Jiří, Králík, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1097, marg. č. 8.].

16. Jak plyne ze shora citovaného § 1240 a komentářové literatury, právo stavby je právem věcným, nemovitou věcí (§ 1242 o.z.), jehož smyslem a účelem je dočasně prolomit zásahu superficio solo cedit, a to z důvodu, že je potřebné realizovat na pozemku stavbu, přičemž pozemek samotný není z určitých důvodů možné nebo výhodné nabýt do vlastnictví. Právo stavby je konstruováno jako dočasné právo (§ 1244 o.z.) a za úplatu (§ 1247 o.z.). Právo stavby může vzniknout pouze jedním ze způsobů stanovených zákonem, a to smlouvou, vydržením anebo, stanoví-li tak zákon, rozhodnutím orgánu veřejné moci (§ 1243 o.z.). V daném případě se žalobkyně domáhala, aby právo stavby svým rozhodnutím konstituoval soud, když poukázala na to, že Stavba i Bazén byly na obou pozemcích ve vlastnictví žalované umístěny oprávněně, neboť původně byla jejich vlastníky rovněž žalovaná a až následně došlo k darování na třetí osoby. Dle komentářové literatury „….právo stavby může vzniknout i rozhodnutím orgánu veřejné moci. Předpokladem je zde existence zvláštního titulu ve veřejnoprávním předpise.“ [viz Spáčil, Jiří, Králík, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1102, marg. č. 5.]. Jak dále uvádí tento komentář, v minulosti byla taková pravomoc zakotvena v § 8 zákona č. 42/1947 Sb. V současné době však žádný právní předpis takovou pravomoc pro orgán veřejné moci nezakotvuje. Je tedy zřejmé, že žalobou uplatněný nárok nemá oporu v právní úpravě. Žalobkyně netvrdí, že by právo stavby vzniklo smluvně, ani netvrdí, že právo stavby vydržela; domáhá se toho, aby soud právo stavby k Stavbě a Bazénu konstituoval a stanovil též úplatu za zřízení práva stavby. Soudu však žádný právní předpis nestanoví pravomoc takové právo konstituovat, a tudíž soud nemůže o vzniku tohoto práva dle § 1243 o.z. rozhodnout. Je na žalobkyni, aby zvolila jiné způsoby aprobované zákonem, které řeší situaci odlišného vlastníka pozemku a stavby na ní stojící. Ostatně soudu je z úřední činnosti známo, že ve vztahu k Stavbě a Bazénu je vedeno řízení o zřízení služebnosti cesty zatěžující pozemek parc.č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalované. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to jak v části týkající se nároku na zřízení práva stavby pro každého vlastníka Stavby (výrok I.), tak i zřízení práva stavby pro každého vlastníka Bazénu (výrok II.).

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci plně úspěšné žalované soud přiznal náhradu nákladů řízení, které se sestávají z paušální náhrady nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč (dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve, Anonymizováno, znění pozdějších předpisů), a to za jeden úkon – vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , neboť další vyjádření žalované ze dne , datum, , , datum, a , datum, pouze rekapitulovaly obsah prvního vyjádření, respektive obsahovaly žádost na přerušení řízení z důvodu mimosoudního jednání účastníků či žádost o odročení jednání. , adresa, k plnění nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.).