9 C 5/2019

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 1 506 047,59 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 1 506 047,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 2 472 779,67 Kč od 24.8.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 214 308,40 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku stanovenou v samostatném usnesení ve lhůtě stanovené v tomto samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 7.1.2019 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 2 472 679,67 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně jako nájemce uzavřela s žalovanou jako pronajímatelem dne 4.4.2017 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání o velikosti 71 m2 v budově nacházející se na pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], k.ú. [část obce], [územní celek] (dále též„ sklad“). Podle usnesení [stát. instituce], obvodní ředitelství policie [obec] III, [anonymizována dvě slova] policie a vyšetřování ze dne 26.3.2018, [číslo jednací] v této budově, kde byl mimo jiné umístěn sklad, který žalobkyně užívala, vznikl požár, jehož příčinnou (dle odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec]) byla závada na elektroinstalaci. Jako ohnisko požáru byl označen prostor nacházející se pod střechou budovy, tzv. balírny, odkud se rozšířil i do prostor skladu. Žalovaná jako pronajímatel měla za povinnost udržovat elektroinstalaci v bezvadném stavu, a tudíž je odpovědná za škodu, která nájemci v důsledku porušení této povinnosti vznikla, a je povinna ji i nahradit. Žalobkyni vznikla na majetku – na věcech ve skladu umístěných – škoda ve výši 1 981 629,67 Kč; dále požaduje nahradit škodu na věcech, které byly žalobkyni zapůjčeny od společnosti [právnická osoba] ve výši 364 000 Kč; a dále požaduje nahradit náklady vynaložené za úklid ve výši 127 050 Kč; celkem tedy požaduje na náhradě škody částku ve výši 2 472 679,67 Kč, kterou žalovaná ač vyzvána dopisem ze dne 14.8.2018, neuhradila ani částečně.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesouhlasila se závěrem, že požár byl způsoben vadnou elektroinstalací. Tvrdila, že žalovaná ve vztahu k elektroinstalaci řádně plnila svoje povinnosti, kdy byly řádně prováděny revize s výsledkem, že elektrická zařízení jsou schopna bezpečného provozu (revize provedena dne 24.7.2017 a dne 30.3.2016 v části budovy [adresa], kde byl umístěn sklad; dne 2.9.2016 byla provedena revize elektrických zařízení v budově [adresa] a budově [adresa]). Dále žalovaná namítla, že dle uzavřené nájemní smlouvy byla žalobkyně povinna uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění za škody související s užíváním předmětu nájmu, dále majetkové pojištění movitého majetku nacházejícího se v předmětu nájmu před jejich poškozením a zničením, a to živelnou událostí (včetně požáru) a též vodou, a dále též pojištění pro případ přerušení provozu. Žalobkyně tuto svoji povinnost nesplnila, a proto odpovídá žalované v plné výši za škodu, která tím žalované vznikla, jejíž výše je totožná jako výše škody, jejíž úhrady se žalobkyně domáhá v tomto řízení po žalované. Tuto pohledávku tak žalovaná uplatňuje ve vztahu k pohledávce žalobkyně formou započtení. Dále pak žalovaná rozporovala vzniklou výši škody, neboť má za to, že nebylo prokázáno, že by věci v takovém rozsahu byly v předmětném skladu umístěny, a to i z toho důvodu, že dle smlouvy nesměly být umisťovány žádné věci ve výšce do 15 cm od podlahy.

3. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 966 632,08 Kč, když uvedla, že na náhradě škody za poničené uskladněné věci požaduje částku 1 100 664,81 Kč, za uskladněné věci, které byly zapůjčeny od společnosti [právnická osoba] pak částku 300 382,78 Kč a za úklid pak částku 105 000 Kč. Uvedla, že uskladněné věci byly ze své podstaty skladné (trička a jiný textilní materiál, měkké bannery, nafukovací předměty), případně skládací nábytek či jiné věci, které lze snadno rozložit. Z tohoto důvodu nebyl problém tyto věci ve skladu umístit i při zachování podmínky jejich umístění 15 cm od podlahy.

4. Usnesením ze dne 3.9.2021 č.j. 9C 5/2019-180 soud řízení co do částky 966 632,08 Kč zastavil. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení částky 1 506 047,59 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně za částky 2 472 679,67 Kč od 24.8.2018 do zaplacení.

5. Soud učinil tato skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 24.4.2017 bylo zjištěno, že žalovaná jako pronajímatel přenechala žalobkyni jako nájemci k dočasnému užívání nebytový prostor, hala [anonymizováno], o velikosti 71 m2 nacházející se v budově [adresa] umístěné na pozemku parc. [číslo] to za účelem skladování; žalobkyně jako nájemce se pak zavázala zaplatit za to žalované nájemné ve výši 4 500 Kč + DPH měsíčně. V článku X. odst. 1 písm. b) této smlouvy se pak žalovaná jako pronajímatel zavázala udržovat na své náklady předmět nájmu ve stavu způsobilém smluvenému účelu nájmu. V článku XI. odst. 1 se účastníci dohodli, že žalovaná jako pronajímatel odpovídá za škody na zboží, vybavení a zařízení apod. patřící nájemci (žalobkyni) způsobené závadou na budově a jejím zařízení. V článku XI. odst. 3 se žalobkyně jako nájemce zavázala sjednat a po celou dobu trvání nájemní smlouvy udržovat pojištění odpovědnosti za škody způsobené nájemcem v souvislosti s užíváním předmětu nájmu, majetkového pojištění movitých věcí nacházející se na/v předmětu nájmu a pojištění přerušení provozu.

7. Ze zprávy o výchozí revizi elektroinstalace ze dne 5.9.2016 bylo zjištěno, že revizní technik [jméno] [jméno] prováděl revizi elektroinstalace v budovách [adresa] na pozemku parc. [číslo] [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Předmětem revize byly elektroinstalace nn, napojené z vlastního nebo podružného rozvaděče nebo jeho části, použitého v daném provozu. Závěrem zprávy bylo, že elektrické zařízení je schopno bezpečného provozu. V rámci závad byla stanovena povinnost zakreslit reálný stav elektroinstalace.

8. Ze zprávy o výchozí revizi elektroinstalace ze dne 30.3.2016 bylo zjištěno, že revizní technik [jméno] [jméno] provedl revizi elektroinstalace v části budovy skladu [adresa] na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], až po podružný rozvaděč. Předmětem revize byly elektroinstalace nn, napojené z pravé části podružného rozvaděče osazeného vlevo za vstupními dveřmi v prostoru haly. V rámci závad bylo vytknuto, že je třeba zakreslit reálný stav elektroinstalace v hale (zapracovat dokumentaci), dále vyměnit jeden z jističů z důvodu zajištění zapnutí funkčních těles osvětlení. Závěrem zprávy bylo, že elektrické zařízení je schopno bezpečného provozu.

9. Ze zprávy o revizi systému EZS ze dne 24.7.2017 bylo zjištěno, že předmětem revize byla elektronická zabezpečovací signalizace provedená revizním technikem [jméno] [příjmení] v budově [adresa], [obec] – [část obce] se závěrem, že tato je schopna bezpečného a trvalého provozu.

10. Ze zprávy o provedení revizní kontroly [číslo] ze dne 29.7.2016 bylo zjištěno, že revizní technik [právnická osoba] s.r.o. provedl revizi elektronické zabezpečovací signalizace v budově žalované [adresa], [obec a číslo] se závěrem, že systém je bez poruch a plně funkční; zjištěna pouze vadná záložní baterie, která byla vyměněna.

11. Z usnesení PČR, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizována tři slova] policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 2. oddělení ze dne 26.3.2018 [číslo jednací] bylo zjištěno, že policejní orgán odložil [anonymizováno] věc podezření ze spáchání [anonymizována tři slova] podle [ustanovení pr. předpisu], kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 5.12.2017 v době od 18.30 hod do 18.57 hod úmyslně způsobil obecné nebezpečí tím, že vydal cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že blíže nezjištěným způsobem založil požár ve zděné výrobní a skladovací hale patřící žalobkyni, na adrese [adresa], a to pravděpodobně v prostoru balírny, kdy následně došlo k rozšíření požáru na celý prostor haly, přičemž došlo k úplnému shoření předmětné haly, včetně jejího vybavení, čímž vznikla společnostem podnikajícím v této hale (mimo jiné žalobkyni i žalované) škoda v celkové výši cca 50 000 000 Kč, neboť ve věci nejde o podezření ze [anonymizováno] a není na místě vyřídit věc jinak. Z odůvodnění tohoto usnesení bylo zjištěno, že dle vyjádření Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] byla jako nejpravděpodobnější příčina požáru označena neurčená závada elektroinstalace. Nejpravděpodobnějším ohniskem požáru byl označen prostor pod střechou v hale„ Balírna I“, které se vlivem sálavého tepla a poletujícími žhavými částicemi šířilo pod střechou do sousední haly, kde se nacházel sklad. Tam došlo k hoření naskladněného materiálu a rozšíření na prakticky celý prostor skladu, odkud se požár rozšířil přes plechové přepažení haly do prostoru truhlárny.

12. Dále byly k důkazu provedeny listiny ze spisu PČR, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 2. oddělení sp.zn. [anonymizováno] - [číslo] [rok].

13. Z Usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne 25.6.2018 sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že státní zástupkyně zamítla stížnost poškozené společnosti [právnická osoba] podanou proti shora citovanému rozhodnutí policejního orgánu o odložení věci (viz odstavec 11 tohoto odůvodnění).

14. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví chemie, fyzikální chemie vypracovaného pro účely [anonymizováno] řízení Kriminalistickým ústavem Praha Policie České republiky, ze dne 16.1.2018 [číslo jednací] bylo zjištěno, že znalecký ústav provedl na místě požáru ve výrobní a skladovací hale žalované na adrese [adresa], a to dne následujícího po požáru, tj. 6.12.

217. Při tomto ohledání byly též zajištěny srovnávací vzorky pro účely vyhledávání akcelerantů hoření. Po jejich prozkoumání znalecký ústav uzavřel, že v předložených stopách nebyla zjištěna žádná přítomnost akcelerantů hoření.

15. Z odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] k požáru ev. [číslo] ze dne 20.2.2018 bylo zjištěno, že požár na adrese [adresa], v hale ve vlastnictví žalované, byl nahlášen 5.12.2017 v 19hod, vznikl o hodinu dříve. Ohnisko vzniku požáru bylo stanoveno v prostoru haly Balírna II. s největší pravděpodobností pod místem, kde se nacházela 4 střešní okna. V těchto místech bylo patrné nejdelší působení vysoké teploty, hořlavá konstrukce střechy prakticky odhořela, dřevěné střešní rámy byly velmi prohořelé, místy odhořelé. Na základě provedených šetření byly stanoveny tři verze příčin vzniku požáru. Jedna úmyslné zapálení, kdy po provedeném šetření nebyly zjištěny žádné poznatky, které by svědčily pro verzi úmyslného zapálení. Druhou verzí byla nedbalost při provádění opravy střechy. Ze závěrů šetření vyplývá, že na střeše Balírny II. probíhala na podzim 2017 opravu z důvodu masivního zatékání. Tato činnost byla přerušena, v rozhodné době neprobíhala. Dne 5.12.2017 došlo v dopoledních hodinách k provizornímu připevnění volného igelitu u okna světlíku Balírny II. V době rozhodné pro vznik požáru nebyla prováděna činnost, která mohla mít za následek vznik požáru, proto ani tuto verzi nelze potvrdit. Konečně třetí verzí příčiny vzniku požáru byla technická závada na elektroinstalaci. Vypracovatel odborného stanoviska vyšel ze závěrů znaleckého posudku vypracovaného Kriminalistickým ústavem [obec] [číslo jednací], dle něhož byla provedena prohlídka stavu a prohledání požárních zbytků elektrických vedení a spotřebičů, avšak při prohlídce nebyly zjištěny žádné anomálie ani závady na elektroinstalaci, které by bylo možné dát do souvislosti se vznikem požáru. Vzhledem k tomu Kriminalistický ústav nevyloučil možnost vzniku požáru důsledkem technické závady na elektroinstalaci, pak vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] stanovil tuto příčinu jako nejvíce pravděpodobnou. Ta mohla vzniknout poruchovým jevem, např. narušením vedení, přítomností vlhkosti, skřípnutím, narušením instance. Bylo konstatováno, že EZS signalizovala neurčený pohyb čidla v prostoru Balírny II. v 18.57 dne 5.12.2017; svědci (zaměstnanci pneuservisu), kteří viděli požár jako první, cítili kouř podobný spalování dřeva a viděli jiskry vycházející nad střechou; do střechy (tvořené latěmi, OSB deskami, polystyrenem, asfaltovou lepenkou) silně několik měsíců zatékalo, a tak nelze vyloučit průnik vody do elektroinstalace vedení, zásuvek, osvětlení apod.; pod střechou se pak nacházely ventilátory (4 malé, plastové), zavěšené na svých přívodních kabelech.

16. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví elektrotechnika ze dne 1.2.2018 [číslo jednací] vypracovaného Kriminalistickým ústavem Policie České republiky bylo zjištěno, že při prohlídce požářiště nebyly nalezeny žádné anomálie ani závady na elektroinstalaci, které by bylo možné dát do souvislosti s příčinou požáru. Dle podaných vysvětlení se měl v ohnisku požáru ve střešním prostoru nacházet ventilátor včetně přívodního vedení, který mohl být teoreticky pod proudem. Takové ventilátory bývají vyráběny v celoplastovém provedení, jedinými kovovými částmi musí být z hlediska konstrukce pouze rotor a stator motoru, které jsou v porovnání s vnějšími profilovými rozměry ventilátoru malé; obecně nelze vyloučit i plastové díly třecích ložisek. Konstrukční díly ventilátoru sice nebyly nalezeny, ale původně ani nebyly předpokládány, a navíc se na místě samém nacházelo velké množství jiných požárních zbytků. V případě zadření či poruchy může dojít k tepelné ztrátě, která v případě zamezení ochlazování (např. při zakrytí igelitem) může vést k nekontrolovanému ohřevu s možností vznícení okolního hořlavého materiálu. V případě takové události nevypíná nadřazené jištění poruchy včas, protože tyto poruchy nemusí mít charakter zkratu ani přetížení vedení. Nicméně znalecký ústav ani nevyloučil závadu na přívodním vedení k těmto ventilátorům, a to z důvodu probíhajících rekonstrukčních udržovacích prací na střeše. Rovněž nelze vyloučit blíže neurčenou závadu balicího stroje, nicméně jeho převážná část je vyrobena z nehořlavých materiálů, takže jeho samotný požár je vysoce nepravděpodobný a požární zbytky jiného hořlavého materiálu zjištěny nebyly. Nelze ani obecně vyloučit závadu na spojích uvnitř žárovkových těles. Iniciace požáru od závady osvětlení předpokládá, že by mělo být v okamžiku vzniku požáru v provozu, a také předpokládá blízkost hořlavého materiálu. Konstrukční díly zásuvek byly zcela roztaveny a k zapojení jiného spotřebiče se kriminalistický ústav vyjádřil pouze tak, že takové požární zbytky nebyly nalezeny.

17. S ohledem na rozporné závěry znaleckého posudku Kriminalistického ústavu z oboru kriminalistika, elektrotechnika, a odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] soud ustanovil svým usnesením ze dne 30.9.2021 č.j. 9C 5/2019-182 Kriminalistický ústav znalcem z oboru kriminalistika, odvětví elektrotechnika a předvolal vypracovatele shora citovaného znaleckého posudku k výslechu. Vypracovatel znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. při své výslechu při jednání dne 2.11.2021 plně odkázal na závěry uvedené v písemném vypracování znaleckého posudku ze dne 1.2.2018. Uvedl, že je neprokazatelné, že příčinou požáru v předmětné budově ve vlastnictví žalobkyně byla závada na elektroinstalaci, avšak není to možné ani vyloučit. Jediný technicky vysvětlitelný důvod, pokud by příčinou měla být závada na elektroinstalaci, by pak mohl být problém na napájecím kabelu z ventilátorů, a to z důvodu probíhající rekonstrukce na střeše, kdy mohlo dojít k přiskřípnutí kabelu, mohla se do něj dostat voda, anebo problém na samotných ventilátorech; stopy se ale žádné nenašly. Nelze ani vyloučit, že někdo nedovoleně kouřil na střeše, kde v té době probíhala kontrola v souvislosti s prováděnou rekonstrukcí střechy, nicméně hledáním takových stop se znalec nezabýval, neboť zjišťoval příčiny požáru pouze z hlediska elektrotechniky.

18. Z výše uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně jako nájemce užívala prostory skladu v budově [adresa], na ulici [ulice], [obec a číslo] – [část obce], a to na základě smlouvy uzavřené s žalovanou jako pronajímatelem (a vlastníkem budovy). Smlouva byla uzavřena dne 24.4.2017. Bylo prokázáno (a mezi účastníky nesporné), že dne 5.12.2017 v této budově (nejpravděpodobněji v prostoru haly Balírny II) vypukl požár, který se následně rozšířil po celé budově a zasáhl též do prostor, který na základě této nájemní smlouvy užívala pro uskladnění věcí žalobkyně. Mezi účastníky bylo sporné, jaká byla příčina požáru, kdy žalobkyně tvrdila, že příčinou požáru byla závada na elektroinstalaci, kterou byla žalovaná povinna v souladu s nájemní smlouvou udržovat v řádném stavu, což žalovaná popírala. Žalobkyně své tvrzení opírala zejména o usnesení policejního orgánu (PČR, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 2. oddělení) ze dne 26.3.2018, který s odkazem na odborné vyjádření Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] věc odložil, neboť nebylo zjištěno úmyslné jednání třetí osoby, když nejpravděpodobnější příčinou požáru byla blíže neurčená závada elektroinstalace. Naproti tomu ve věci provedený znalecký posudek Kriminalistického ústavu PČR z oboru kriminalistika, odvětví elektrotechnika ze dne 1.2.2018 spolu s výslechem vypracovatele znaleckého posudku uzavřel, že závadu elektroinstalace jako možnou příčinu požáru nelze vyloučit, nicméně nebyly k tomu nalezeny žádné stopy, které by to potvrzovaly. Odborné vyjádření Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] ostatně též pracovalo toliko s pravděpodobnostním závěrem, neboť, jak vysvětloval vypracovatel znaleckého posudku z Kriminalistického ústavu PČR, Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., Kriminalistický ústav PČR jako takový zjišťuje stopy a na základě nich stanoví průkaznost příčin vzniku požáru; Hasičský záchranný sbor [anonymizováno] [obec], tedy jeho speciální oddělení, na základě provedeného šetření stanoví pravděpodobnou příčinu vzniku požáru. S ohledem na rozpornost závěrů Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec], které soud posuzoval jako listinný důkaz, a znaleckého posudku Kriminalistického ústavu PČR, z oboru kriminalistika, odvětví elektrotechnika, který soud hodnotil jako znalecký posudek ve smyslu ustanovení § 127 o.s.ř., soud při zjišťování příčin požáru vycházel právě ze znaleckého posudku. Z odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] jako listinného důkazu by soud mohl vyjít pouze tehdy, pokud se závěry jeví jako přesvědčivé a nejsou-li zpochybňovány okolnostmi uváděnými účastníky anebo dalšími provedenými důkazy (viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2018 sp.zn. 22 Cdo 2711/2018).

19. Protože z citovaného znaleckého posudku Kriminalistického ústavu PČR neměl soud za prokázané, že příčiny vzniku požáru je třeba spatřovat ve vadné elektroinstalaci, což tvrdila žalobkyně, poučil ji soud, že v tomto směru neunáší důkazní břemeno. Žalobkyně navrhla a soudu předložila znalecký posudek [číslo] ze dne 3.1.2022 vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tento znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř., a tudíž jej soud v rámci hodnocení důkazů hodnotil jako znalecký posudek. Z tohoto znaleckého posudku bylo zjištěno, že znalec se zabýval tím, zda byla v místě, kde došlo k požáru, v protokolu Kriminalistického ústavu [obec], zjištěna závada na elektroinstalaci; zda příčinou vzniku požáru popsaného v posudku Kriminalistického ústavu byla závada na elektroinstalaci, a dále, zda v objektu [adresa] byla elektroinstalace provedena odborně v souladu s platnými normami ČSN. Znalec uvedl, že nově rekonstruovaná elektroinstalace v roce 2016 měla závady přímo ohrožující, kterými bylo vyloučeno rekonstruovanou elektroinstalaci uvést do funkčního provozu. Připojením elektroinstalace pod elektrické napětí se tato stala přímým iniciátorem vzniku požáru. Elektroinstalace byla provedena v rozporu s platnými ČSN, vyhláškami a zákony neodborně, byla elektroinstalací nebezpečnou, kterou nebylo možno uvést do funkčního provozu připojením k elektrickému napětí. Dále uzavřel, že z hlediska technického je revizní technik, který prováděl revizi elektroinstalací v předmětném objektu, plně odpovědný za požár v předmětné stavbě. Při výslechu konaném dne 12.5.2022 pak znalec uvedl, že vycházel z podkladů předložených mu žalobkyní. Vadnou elektroinstalaci jako příčinu požáru stanovil z toho důvodu, že rekonstrukce elektroinstalace ještě nebyla hotová a už byla pronajata truhlárna. Revize elektroinstalace byla provedena bez projektové dokumentace, nebyly respektovány vnější vlivy, nebyly tam proudové chrániče. Elektroinstalace byla laicky nebezpečná, nebylo možné ji uvést do provozu, a proto byla příčinou vzniku požáru. Na závady na elektroinstalaci usuzuje z revizních zpráv, kdy je zřejmé, že zde nebyly proudové chrániče, a dále že revizní technik neměl k dispozici projektovou dokumentaci. Zadáním znaleckého posudku nebylo ani zjišťování ohniska požáru, ani zjišťování možných jiných příčin požáru, a proto se tím nezabýval.

20. Po zhodnocení znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] soud dospěl k závěru, že ani z tohoto důkazu nelze uzavřít, že příčinou požáru v skladě, který byl na základě předmětné nájemní smlouvy užíván žalobkyní, byla závada na elektroinstalaci. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] svůj závěr opřel o zjištění, že elektroinstalace v předmětné budově [adresa], ulice [ulice] byla vadná a neměla být uvedena do provozu. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Důkaz znaleckým posudkem sice soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2711/2018). Předmětný znalecký posudek však znaky přesvědčivosti postrádá. Je sice velmi obsáhlý, avšak znalec hodnou část posudku věnuje polemikám se závěry znaleckého posudku Kriminalistického ústavu PČR (shora citovaného), aniž by přesvědčivě odůvodnil, proč s jeho závěry nesouhlasí. Začasté se dopouští osobních invektiv ve vztahu k vypracovateli znaleckého posudku Kriminalistického ústavu PČR, kdy opakuje, že znalec tohoto znaleckého ústavu problematice nerozumí (viz např. strana 19, 21, 27 znaleckého posudku), případně, že pokud nenašel relevantní zbytky na požářišti, tak nevěděl co má hledat (viz strana 15, 28 znaleckého posudku). Kriminalistický ústav patří nepochybně k renomovaným znaleckým ústavům, kdy vypracovatel znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Ph.D. přesvědčivě jak v posudku samotném, tak i při svém výslechu odůvodnil své závěry, tedy že nebyly nalezeny žádné stopy toho, že požár vznikl právě na elektroinstalaci. Je nepochybné, že se znalci Kriminalistického ústavu velmi pečlivě věnovali hledání stop příčin vzniku požáru právě i s ohledem na to, že bylo vedeno [anonymizováno] řízení pro podezření ze spáchání [anonymizována tři slova], což ostatně ve svém usnesení ze dne 25.6.2018 sp.zn. 2 ZN 3170/2017 akcentovala též státní zástupkyně [anonymizováno] státního zastupitelství pro [část Prahy]. Závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] spočívají v tom, že kriticky hodnotil závěry tohoto znaleckého posudku, aniž sám viděl místo samé. Svůj závěr o příčinách požáru opřel o zjištění, že elektroinstalace byla vadná, když odkazuje na zprávy o revizi, aniž měl k dispozici podklady od vlastníka objektu, které si vyžádal, ale na jejichž předložení pak již dále netrval (nežádal ani soud, aby případně předložení takových dokumentů zajistil). Bez ohledu na celkovou nepřesvědčivost závěrů znaleckého posudku Ing. [příjmení] je třeba zdůraznit, že ze samotného závěru, že elektroinstalace v objektu byla vadná, nelze učinit závěr, že byla příčinou vzniku požáru. Soud tak uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že příčinou vzniku požáru v budově, kde na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobkyní užívala sklad, byla závada na elektroinstalaci.

21. S ohledem na tento skutkový závěr soud již ve věci dále neprováděl dokazování vztahující se zejména ke zjištění výše škody, neboť to (jak bude dále vysvětleno) již bylo shledáno nadbytečným.

22. Dle ustanovení § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) (1) Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

23. Žalobkyně svůj nárok na náhradu škody odvozuje z toho, že žalovaná jako pronajímatel porušila svoji smluvní povinnost udržovat předmět nájmu ve způsobilém stavu, k níž se zavázala ve smlouvě (viz článek X. odst. 1 písm. b)) a z tohoto důvodu odpovídá za škodu, která žalobkyni vznikla požárem vzniklým v budově, kde žalobkyně sklad užívala, jehož příčinou, jak tvrdí žalobkyně byla závada na elektroinstalaci.

24. Dle shora citovaného zákonného ustanovení je podmínkou odpovědnosti dlužníka za škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti jednak porušení smluvní povinnosti, dále vznik škody a příčinná souvislost. Porušení smluvní povinnosti pak může nastat ve formě nesplnění, vadného splnění anebo prodlením s plněním (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 2913, dostupný na www.beck-online.cz).

25. Jak bylo podrobně vysvětleno shora, po provedeném dokazování soud nemá postaveno na jisto, že příčinou vzniku požáru, který dne 5.12.2017 vypukl v budově, kde se nacházel sklad užívaný žalovanou, byla právě vadná elektroinstalace. Odborné vyjádření Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] stanoví jako pravděpodobnou příčinu vzniku požáru blíže neurčenou závadu na elektroinstalaci, neboť znalecký ústav – Kriminalistický ústav PČR – tuto možnost zcela nevyloučil, avšak sám tento znalecký ústav zdůraznil, že pro potvrzení této příčiny nebyly nalezeny žádné stopy, takže ji nemůže potvrdit. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] sice stanovil vadnou elektroinstalaci jako příčinu vzniku požáru, nicméně jeho závěry nebyly nikterak přesvědčivé. Protože žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tohoto tvrzení, nebylo ani prokázáno, že žalobkyně porušila smluvní povinnost, k níž se ve smlouvě zavázala. Soud se tedy již dále nezabýval tvrzením o vzniku o výši škody (která byla rovněž mezi účastníky sporná), stejně tak i příčinné souvislosti, neboť již samotná absence porušení smluvní povinnosti (respektive neunesení důkazního břemene ve vztahu k ní) vede k závěru, že odpovědnost žalované nevznikla.

26. Z výše uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, kdy již dále neprováděl důkazy k prokázání vzniku škody. Stejně tak se nezabýval tvrzením žalované o vzniku nároku na náhradu škody z důvodu porušení povinnosti žalobkyně uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění škody na pronajatých prostorech, přerušení provozu a poškození či ztrátu uskladněných věcí, neboť tento nárok byl vznesen jako obranu námitkou započtení. Jestliže nebyl prokázán nárok žalobkyně za žalovanou, bylo pak již nadbytečné se zabývat vznesenou námitkou započtení.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že soud přiznal ve věci plně úspěšné žalované v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plném rozsahu.

28. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 18 220 Kč za jeden úkon právní služby (dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, dále jen„ advokátní tarif“), počítáno z tarifní hodnoty 2 472 679 Kč za úkony právní služby do částečného zpětvzetí žaloby, tj. do 12.5.2021, a to za celkem 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne 6.3.2019, vyjádření ze dne 5.5.2021, účast na jednání dne 1.8.2019 a 14.11.2019); dále z odměny advokáta ve výši 14 340 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu počítáno z tarifní hodnoty ve výši 1 506 047,59Kč za úkony po částečném zpětvzetí žaloby (tj. od 12.5.2021), tedy za celkem 5 úkonů právní služby (vyjádření ze dne 19.5.2021, 18.11.2021, účast na jednání dne 19.8.2021, 2.11.2021, 12.5.2022); dále paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z 10ti shora uvedených úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu).

29. Soud nepřiznal odměnu a paušální náhradu nákladů za odpor, neboť nebyl nijak blíže odůvodněn, což žalovaná učinila až svým podáním ze dne 6.3.2019, ani za podání ze dne 26.4.2021, kde sice uvedla argumentaci týkající nesplnění povinnosti žalobkyně ve vztahu k uzavření pojistné smlouvy, nicméně tuto zopakovala ve svém podání ze dne 5.5.2021, kdy uplatnila též námitku započtení z tohoto důvodu, a tudíž se jednalo o neodůvodněné zdvojování úkonů. Stejně tak soud nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za podání ze dne 1.6.2021, neboť tento úkon nebyl účelný, když pouze rekapituloval dosavadní vyjádření. Soud rovněž nepřiznal odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za projednání věci s klientem, kdy tyto konzultace nebyly nijak doloženy, a zároveň je soud považoval za neúčelné. První konzultace s klientem ze dne 5.3.2019 byla již zahrnuta v úkonu„ převzetí a přípravu zastoupení“, za který byla odměna přiznána. Další konzultace ze dne 27.3.2019 se měla týkat prostudování podkladů od HZS (tedy patrně Hasičského záchranného sboru), kdy není zřejmé, o jaké podklady se jedná, neboť spis PČR, jehož součástí odborné stanovisko Hasičského záchranného sboru [anonymizováno] [obec] je, byl ke spisu připojen až dne 25.11.2020. Soud dále nepřiznal odměnu za úkony označené jako studium podkladů a jednání s žalobkyní (dne 25.10.2019) a studium znaleckého posudku (10.2.2022), neboť v řízení je přiznávána odměna za úkony směřující ve vztahu k soudu, nikoliv ve vztahu k druhému účastníkovi řízení anebo přípravě pro účast na jednání soudu či přípravě, jejímž výstupem je písemné podání ve věci samé.

30. Soud dále přiznal cestovné za cesty k jednání soudu ze sídla advokáta do sídla soudu, a to za -) cestu dne 1.8.2019 – jedna cesta tam a zpět celkem 216 km (dle www.mapy.cz), průměrná spotřeba vozidla dle velkého TP 5,2 l/100km, sazba základní náhrady v roce 2019 ve výši 4,1 Kč/km, cena pohonných hmot (MN) v roce 2019 ve výši 33,6 Kč, cestovné celkem 1262,99 Kč; -) cestu dne 14.11.2019 - jedna cesta tam a zpět celkem 216 km, průměrná spotřeba vozidla dle velkého TP 5,2 l/100km, sazba základní náhrady v roce 2019 ve výši 4,1 Kč/km, cena pohonných hmot (MN) v roce 2019 ve výši 33,6 Kč, cestovné celkem 1262,99 Kč; -) cestu 27.4.2021 – jedna cesta tam a zpět celkem 216 km, průměrná spotřeba vozidla dle velkého TP 5,2 l/100km, sazba základní náhrady v roce 2021 ve výši 4,4 Kč/km, cena pohonných hmot (MN) v roce 2021 ve výši 27,2 Kč, cestovné celkem 1255,91 Kč; -) cestu 19.8.2021 – jedna cesta tam a zpět celkem 216 km, průměrná spotřeba vozidla dle velkého TP 5,2 l/100km, sazba základní náhrady v roce 2021 ve výši 4,4 Kč/km, cena pohonných hmot (MN) v roce 2021 ve výši 27,2 Kč, cestovné celkem 1255,91 Kč; -) cestu 2.11.2021 – jedna cesta tam a zpět celkem 216 km, průměrná spotřeba vozidla dle velkého TP 5,2 l/100km, sazba základní náhrady v roce 2021 ve výši 4,4 Kč/km, cena pohonných hmot (MN) v roce 2021 ve výši 27,2 Kč, cestovné celkem 1255,91 Kč; -) cestu 12.5.2022 – jedna cesta tam a zpět celkem 216 km, průměrná spotřeba vozidla dle velkého TP 5,2 l/100km, sazba základní náhrady v roce 2022 ve výši 4,7 Kč/km, cena pohonných hmot (MN) v roce 2022 ve výši 36,1 Kč, cestovné celkem 1 420,67 Kč.

31. Dále soud přiznal též náhradu za promeškaný čas za cestu se sídla advokáta do sídla soudu na jednání, a to ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu) jedna cesta tam (dle www.mapy.cz) trvá 1,5hodiny, za každou cestu tam a zpět se tak jedná o celkem 6 započatých půlhodin, což představuje 600 Kč; za celkem 6 cest k jednání soudu pak náhrada za promeškaný čas činí 3 600 Kč.

32. Soud nepřiznal náhradu nákladů za parkovné, neboť se nejedná o náhradu cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, ale o náhradu hotových výdajů, když tyto jsou přiznány v rámci paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 o.s.ř. za každý z úkonů právní služby, tedy i účast na jednání.

33. K výše uvedeným částkám je třeba připočíst 21% DPH, neboť zástupce žalované je jejím plátcem, a to ve 37 194,02 Kč Náklady řízení tak činí celkem 214 308,40Kč. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

34. V řízení vznikly náklady státu představující znalečné pro znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o výši znalečného, rozhodl soud toliko o základu nároku, kdy v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil povinnost k plnění nákladů státu žalobkyni, která ve věci neměla úspěch. O výši nákladů státu bude rozhodnuto v samostatném usnesení (§ 155 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení