9 C 70/2022-569

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle - povinnosti uzavřít kupní smlouvu, spojená s návrhem na určení obsahu smlouvy takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované s uzavřením kupní smlouvy s žalobcem, kterou dojde k prodeji jednotek: -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], -) [číslo] byt, vč. souvisejícího podílu na společných částech [číslo], vymezených v budově [adresa], bytový dům, která je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, společně s odpovídajícím podílem ke společným částem budovy [adresa], bytový dům, a pozemkům parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a parc. [číslo] ostatní plocha, vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané na příslušných LV vedených u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], a to za kupní cenu 19 373 240 Kč včetně DPH, ke dni právní moci tohoto rozsudku.

II. Znění vlastní kupní smlouvy včetně specifikace jednotlivých bytů a jejich vybavení tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 202 614 Kč k rukám právního zástupce žalobce, [titul] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 16. 3. 2022 se žalobce domáhal rozhodnutí soudu, kterým by byla nahrazena vůle žalované k uzavření kupní smlouvy o prodeji nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena [smlouva] [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ SBKS), na základě které se žalovaná zavázala převést žalobci vlastnické právo k předmětným nemovitostem za kupní cenu 19 373 240 Kč včetně DPH. Žalovaná jako developer, realitní zprostředkovatel a budoucí prodávající, zahájila v roce [rok] výstavbu bytového domu označovaného jako„ [název] [anonymizováno]“, který měl čítat celkem [číslo] bytových jednotek, [číslo] nebytové jednotky a [číslo] garážových stání. Žalovaná v souvislosti s realizací projektu a se záměrem získat finanční prostředky pro výstavbu oslovila žalobce, zda nemá zájem o nákup jednotek v předmětném bytovém domě s tím, že finanční prostředky získané od žalobce jako zálohy na budoucí kupní cenu budou žalovanou použity na výstavbu tohoto bytového domu. Žalobce projevil zájem o koupi jednotek umístěných v [číslo] nadzemním podlaží. Žalovaná se zavázala převést na žalobce vlastnické právo k celkem [číslo] vybaveným jednotkám za celkovou kupní cenu 19 373 240 Kč vč. DPH, a to na základě kupní smlouvy, která měla být uzavřená do 30 dnů od výzvy žalované (coby budoucí prodávající) vůči žalobci (coby budoucímu kupujícímu). Žalovaná pak byla povinna vyzvat žalobce k uzavření takové kupní smlouvy nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byl podán návrh na vklad prohlášení vlastníka týkajícího se bytového domu do katastru nemovitostí. Před vlastním dokončením stavby bytového domu zkontaktovali zástupci žalované (jednatelé žalované a její právní zástupce) žalobce s tím, že původně v SBKS sjednaná cena za prodej předmětných nemovitostí neodpovídá aktuálním požadavkům žalované a že sjednaná kupní cena ve výši 59 000 Kč vč. DPH za 1 m2 plochy převáděných jednotek je pro žalovanou nízká. Žalovaná naléhala na žalobce, aby byl sjednán převod menšího počtu jednotek, aby žalovaná mohla více profitovat z nárůstu cen za nemovitosti v daném místě a čase, nebo aby žalobce zvýšil sjednanou kupní cenu za předmětné nemovitosti. S tímto však žalobce nesouhlasil a trval na dodržení sjednaných podmínek a splnění závazků žalované dle uzavřené SBKS. Při jednání konaném dne [datum] byl žalobce nově konfrontován s návrhem žalované, aby žalobce od celé transakce sám odstoupil, jinak že žalovaná uplatní postup podle zákona č. 253/2008 Sb. (dále jen„ AML“), a že žalovaná obchod s žalobcem dle SBKS neuskuteční (odmítne). Žalobce shora uvedený postup žalované považoval za zcela nepoctivý, činěný s jediným cílem přimět žalobce k navýšení kupní ceny za předmětné nemovitosti a tím spekulovat na zvýšení cen nemovitostí. Žalovaná dle názoru žalobce navíc ani nesplnila své vlastní povinnosti dle příslušných ustanovení AML, natož aby byly naplněny podmínky pro postup pro neuskutečnění obchodu. Žalovaná následně přistoupila k tomu, že žalobci zaslala Odstoupení od všech smluv a jiných ujednání ohledně jednotek v domě„ [název] [anonymizováno]“ v [obec] opatřený datem [datum], v němž uvádí svá obecná tvrzení o vnímání celého obchodního případu, když má být žalovaná dle svého názoru oprávněna odstoupit od uzavřené SBKS. Žalobce považuje domnělé odstoupení žalované od SBKS uvedené v přípisu za neurčité, zcela nicotné a neúčinné, a to pro neurčitost právního jednání (neurčitost vlastního úkonu domnělého odstoupení žalované od SBKS), nenaplnění podmínek AML pro postup dle jeho ust. § 15 o neuskutečnění obchodu, a nedostatek důvodů, pro které by žalovaná byla dle SBKS oprávněna od této odstoupit. Žalovaná v přípisu netvrdí žádné jiné důvody pro odstoupení od SBKS, než údajné naplnění podmínek pro neuskutečnění obchodu dle AML. Žalobce zdůrazňuje, že přestože žalovaná v přípisu vytýká žalobci způsob úhrad částí budoucí kupní ceny, žalovaná tyto úhrady po dobu déle než 30 měsíců pravidelně přijímala, bez jakýchkoli výhrad či připomínek, a k jejich provádění žalobce i přímo vyzývala. Při provádění těchto plateb žalovaná nevznesla žádnou připomínku nebo výhradu, stejně tak žalovaná nepřistoupila k žádnému provedení nebo doplnění identifikace či kontroly dle AML. Žalobce úhrady částí kupní ceny dle uzavřených smluv prováděl řádně, při splnění veškerých povinností, které jsou na žalobce jako zájemce a budoucího kupujícího kladeny platnými právními předpisy. Žalobce žalovanou upozornil, že pro naplnění podmínek ust. § 15 AML je vyžadováno řádné provedení identifikace a kontroly klienta a zjištění (a doložení) konkrétních pochybností o pravdivosti informací poskytnutých klientem, nebo o pravdivosti předložených dokladů. Což se však nestalo. Žalobce zdůrazňuje, že ho žalovaná o žádných pochybnostech o správnosti nebo neúplnosti jím poskytnutých informací nevyrozuměla a ani ho nevyzvala k předložení jakýchkoli doplňujících informací nebo dokladů pro jejich případné vyloučení. Tvrzení o„ podezřelém obchodu“ ve smyslu AML je nutné posoudit jako zcela nedůvodné a neopodstatněné, kterým žalovaná zjevně sleduje pouze svůj nepoctivý záměr. Ke dni [datum] byla splněna SBKS stanovená podmínka pro výzvu žalobce ze strany žalované k uzavření kupní smlouvy na předmětné nemovitosti, tj. byl podán návrh na vklad prohlášení vlastníka do katastru nemovitostí, evidovaný příslušným katastrálním úřadem pod [číslo jednací], dle kterého došlo mimo jiné i k vymezení předmětných nemovitostí, čímž nastala skutečnost předpokládaná dle [čl. číslo odst. číslo] SBKS. Žalobce tak přistoupil k výzvě žalované k poskytnutí součinnosti k uzavření kupní smlouvy a současně vyzval žalovanou, aby mu sdělila konkrétní případné pochybnosti o pravdivosti žalobcem poskytnutých informací, nebo o pravdivosti žalobcem předložených dokladů, a to opakovaně a bez reakce žalované. S ohledem na to, že jsou splněny podmínky předpokládané [čl. číslo odst. číslo] SBKS, avšak žalovaná na opakované výzvy k učinění potřebných kroků k uzavření kupní smlouvy o převodu předmětných nemovitostí a splnění účelu uzavřené SBKS, zejména pak učinění výzvy k uzavření takové kupní smlouvy ze strany žalované vůči žalobci, nereaguje, nezbývá žalobci než se svých nároků domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 20. 4. 2022 tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Žalovaná uzavřela s žalobcem dne [datum] SBKS. V článku [číslo]. [název] [anonymizováno] odst. [číslo] SBKS je jednoznačně sjednán způsob zaplacení kupní ceny, a to ve splátkách, vždy bezhotovostně ve prospěch bankovního účtu žalované u [peněžní ústav] [anonymizována tři slova]. Žalobce toto smluvní ustanovení, které je reflexí zákonných předpisů, nedodržel a prováděl postupné splátky v hotovosti, vždy však ve výši, která odpovídala zákonu, tj. v maximální výši do 270 000 Kč, tj. v tomto směru dodržel zákon č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Pracovníci žalované proto nejprve akceptovali tento postup plateb v hotovosti, avšak po konzultaci s účetní firmou dospěli k názoru, že jde o závažné porušení smlouvy i zákona. Na základě dalších konzultací s advokátní kanceláří byla prováděna zjišťování ohledně osoby žalobce a o původu peněz a žalobce byl opakovaně vyzýván k doložení legálnosti původu placených částek a o svém celkovém statutu a působení v České republice, kde hodlal dle uzavřené smlouvy nakoupit celkem [číslo] bytů. Bylo zjištěno, že původ peněz je více než nejasný a rovněž tak i pracovní a osobní status osoby žalobce v České republice. Navíc žalobce předložil pouze velmi nedůvěryhodné doklady o původu peněz a jeho úmysly byly zcela nejasné. Veškerá zjišťování o osobě žalobce a o původu peněz byla velmi obtížná a jeho celková identifikace byla nejasná a žalobce začal rovněž požadovat různé smluvní změny, a proto bylo nutno postupovat podle AML. AML jednoznačně v ustanovení § 2 určuje, že žalovaná je povinnou osobou, neboť dle § 2 odst. 1 písm. d) prodává nemovité věci a její jednání a rovněž jednání žalobce je dle ustanovení § 3 odst. 4 Obchodem ve smyslu zákona a rovněž se ve smyslu § 6 zákona jedná o podezřelý obchod, neboť dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. e)„ prostředky s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti, nebo jeho majetkovým poměrům“ a navíc dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. h) klient, nebo skutečný majitel je osoba ze státu, který nedostatečně, nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Žalovaná si byla velmi dobře vědoma povinnosti identifikace dle ustanovení § 7 zákona, neboť se jedná zcela a bez pochybností o podezřelý obchod, a postupovala proto dle ustanovení § 8 zákona. Tato identifikace byla ale z hlediska postoje žalobce velmi obtížná, a proto žalovaná po řadě pokusů o kvalitnější identifikaci podala dle § 18 zákona oznámení podezřelého obchodu, a to dne [datum] do datové schránky [státní instituce] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále jen„ [Úřad]“). [Úřad] operativně reagoval a telefonicky potvrdil, že se věcí zabývá a že bude tato záležitost předána Policii České republiky. Toto bylo ze strany [Úřad] učiněno a Policie ČR již reagovala a jednatel žalované byl již kontaktován a podal na Policii ČR potřebné informace. Řízení u policie dosud není ukončeno. Z hlediska závažně porušené smlouvy (platby nebyly prováděny bezhotovostně ve prospěch bankovního účtu) a zejména z hlediska § 15 AML bylo třeba obchod ukončit, neboť přímo v ustanovení § 15 odst. 1 písm. c) AML určuje, že povinná osoba musí odmítnout uskutečnění obchodu, a to v případě, že má pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů. Tato pochybnost byla a je až dosud zcela jasná, neboť údaje uváděné žalobcem, celkové jeho chování a postup a původ prostředků je více než podezřelý. Žalovaná proto ze zákonných důvodů nemůže postupovat dle SBKS ze dne [datum] a kupní smlouva nesmí být dle AML uzavřena. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Žalobcem byl dne 7. 6. 2022 podán návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalované zakázáno zcizit vlastnické právo, zřídit zástavní právo, zřídit předkupní právo nebo zřídit právo odpovídající věcnému břemeni k jednotce [číslo] byt, vymezené v budově [adresa], bytový dům, která je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a která ve smyslu občanského zákoníku zahrnuje odpovídající spoluvlastnický podíl na společných částech uvedeného domu a pozemku o velikosti id. [číslo], a to zejména na společných částech budovy [adresa], bytový dům, pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, to vše v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], či tuto jednotku zatížit jiným věcným právem či se k takovým jednáním zavázat nebo jinak právně nebo fakticky tuto jednotku zatížit, či vložit do majetku jiného subjektu. Tento návrh byl odůvodněn snahou žalobce zabránit zkracujícímu jednání žalované spočívajícímu v převodu vlastnického práva k jednotce [číslo] byt, na třetí osobu a tím tak zamezit vymahatelnosti nároku žalobce vůči žalované a zmařit možnost uspokojení pohledávky žalobce za žalovanou. Toto zkracující jednání žalované je rovněž v přímém rozporu povinnostmi žalované ze SBKS uzavřené mezi žalobcem a žalovanou o převodu vlastnického práva k této předmětné jednotce. Tento návrh byl doložen zejména výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a informací o řízení na KN č. [číslo] [anonymizována dvě slova] O návrhu na předběžné opatření bylo soudem rozhodnuto usnesení č. j. 9 C 70/2022 – 78 ze dne 10. 6. 2022 tak, že tomuto bylo vyhověno a žalované byla uložena povinnost zdržet se nakládání s bytovou jednotkou [číslo] do pravomocného skončení tohoto soudního řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 6. 2022.

4. Ve věci bylo nařízeno a proběhlo první jednání dne 24. 6. 2022, při kterém soud sdělil účastníkům výsledky své přípravy jednání a předběžný právní názor v souladu s § 118 odst. 2 o. s. ř. a zejména byla žalovaná soudem vyzvána podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. k uvedení specifikovaných rozhodných skutečností a doložení důkazů k těmto skutečnostem, a to kdy a jak provedla žalovaná identifikaci a kontrolu žalobce a na základě jakých dokladů, na základě čeho hodnotila žalovaná obchod jako podezřelý, kdy, jak a s jakou lhůtou vyzvala žalovaná žalobce k poskytnutí informací a předložení dokladů k provedení identifikace, kdy a jak na to reagoval žalobce, co předložil, kdy, jak a s jakou lhůtou vyzvala žalovaná žalobce k poskytnutí informací a předložení dokladů k provedení kontroly a kdy a jak na to reagoval žalobce, co předložil. Žalovaná byla poučena, že se vystavuje riziku neunesení břemene tvrzení a/či neunesení důkazního břemene, a tím neúspěchu ve věci. Oběma účastníkům byla poskytnuta dodatečná lhůta 15 dnů pro uvedení dalších skutečností a označení dalších důkazů.

5. Na uvedené poučení ze strany soudu reagovala žalovaná podáním doručeným soudu dne 7. 7. 2022. V tomto uvedla, že jednatelé žalované při uzavírání SBKS ze dne [datum] nejprve neměli žádné pochybnosti o serióznosti vystupování a o osobě žalobce a samozřejmě jej informovali, že bude muset své zdroje identifikovat, řádně a transparentně sdělit, jak a za jakým účelem bude tento rozsáhlý projekt financovat. Žalobce vždy přislíbil, že potřebné dodá a ozřejmí. Pochybnosti ohledně žalobce a celého obchodu začaly postupně vznikat jednak informacemi, které si začali jednatelé opatřovat, což bylo vždy velmi obtížné, a jednak tím, že žalobce začal porušovat uzavřenou smlouvu ze dne [datum] tím, že začal platit sjednané splátky uvedené v [čl. číslo odst.] [číslo] této smlouvy v hotovosti a celkově jiným způsobem, než bylo ve smlouvě sjednáno a jak bylo ze strany žalované očekáváno. Následně došla žalovaná k závěru, že musí plnit zákon č. 253/2008 Sb. (AML) a že je bez pochybností povinnou osobou a z postupu žalobce bylo zjištěno, že jde jednoznačně o podezřelý obchod. Žalovaná společnost provedla řádně identifikaci a kontrolu žalobce. S žalobcem byl proveden rozsáhlý a podrobný pohovor a žalobce pak podepsal a prohlásil za pravdivé Prohlášení kupujícího ze dne [datum]. K tomuto prohlášení doložil řadu podezřelých dokumentů vystavených na [země], které celkově nedokládaly legálnost celé složené částky 7 518 39 Kč, ale pouze asi 5 milionů Kč, a to ještě s velkými výhradami a pochybnostmi. Při osobním jednání byl žalobce požádán o doplnění všech dokladů o legálnosti placených částek. Při identifikaci a kontrole předložil žalobce cestovní pas státu [země] a uvedl bydliště viz SBKS [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem: [adresa], [země]. Tuto adresu samozřejmě nelze žádným hodnověrným způsobem ověřit. Jednatel žalované [titul] [jméno] [příjmení] proto ověřoval adresu a další údaje o osobě žalobce neformálním způsobem, dotazy u různých kontaktů na [země] a v podnikatelských kruzích na [země], což je nesmírně obtížné. Zde není možné postupovat právně pozitivně a formálně. Toto funguje u zemí EU, které se řídí principy práva a vyspělé administrativy, ale nikoliv na [země] a v [země], kde je a bylo absolutní bezpráví a korupce. V současné době není vůbec doložena, přes požadavky žalované, ani již složená částka a vůbec žádné doklady a nic důvěryhodného nebylo doloženo, jak bude složena zbývající částka do celkové kupní ceny za všechny požadované byty, tj. 19 373 240 Kč. Závazek, resp. povinnost uzavřít kupní smlouvu na takto nedoložený obchod by byl nereálný a odporoval by AML. Navíc žalobce byl opakovaně žádán o doložení částek určených k nákupu bytů nejen při osobním styku, ale i písemně, naposled ze strany právního zástupce ze dne [datum]. Na žádnou výzvu žalobce nereagoval, až do dnešního dne vůbec nic nedoložil s výjimkou jakýchsi nedůvěryhodných papírů z [země]. Dále byly zjištěny informace o majetkových poměrech žalobce v České republice, vlastní např. vozidla [tovární značka] [typ] [anonymizováno], [tovární značka] [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že má byty v [obec] a v [obec], neboť je rovněž držitelem cestovního pasu [země] a často pobývá na území [země]. Dle názoru žalované nelze aplikovat formální postup podle AML, ale bylo nutno postupovat zcela neformálně a na základě kontaktů na [země] a v [země]. Toto žalovaná intenzivně činila a činí a splnila tak více než svoji povinnost identifikace a kontroly dle AML. Bylo nutné odstoupit od uzavřené smlouvy. Česká republika přece nemůže tolerovat pobyt a jednání podobných osob jako je žalobce na svém území, a dokonce strpět i to, aby jim byly ve velkém počtu prodávány byty a rozšiřován počet těchto osob na území republiky. Soud proto, dle žalované, musí postupovat nikoliv formálně, pozitivistickým způsobem, ale zvážit všechny okolnosti ve všech souvislostech. [Úřad] po oznámení ze strany žalované předalo celou záležitost k řešení Policii České republiky. Policie pojala, dle žalované, celou tuto věc více než formálně a vůbec se nezabývala osobou žalobce a jeho působením na území České republiky. Policie celou věc odložila, nezjistila vůbec nic k osobě žalobce tak, jak neformálně a velmi obtížně učinili jednatelé žalované. Dle žalované byl žalobce vysoce postavený státní úředník na [země] a v České republice je na pracovní vízum jako [profese] a je zcela formálně zaměstnán ve [právnická osoba] [anonymizováno], disponuje značným osobním majetkem, vše platil v hotovosti a podezřele tyto peníze dovážel z nedoložených zdrojů, to, že byl státním úředníkem, nikdy nesdělil, nikdy nesdělil nic ani o svém podnikání a cílech v České republice a o svém celkovém statutu a podobně. Toto vše vyvolává silné pochybnosti o všem, co žalobce provádí. Obchod se jevil jednoznačně jako podezřelý s ohledem na veškeré jednání a osobu žalobce. K identifikaci žalobce předložil cestovní pas [země], vše ostatní o něm muselo být pracně zjišťováno. Bylo více než zřejmé, že jakékoliv dokumenty vyrobené na [země] budou podezřelé a nedůvěryhodné. Tento stav trvá do dnešního dne a nelze jej dle našich zjištění změnit. Není proto možné nějak pozastavit předmětný obchod, nebo jej odložit, ale jediným řešením podle AML je tento obchod neuskutečnit. Žalobce prohlašoval, že toho již předložil dost a že to musí stačit a že má vše legální a potvrzené, nic o sobě nikdy neprozrazoval a otevřenému a serióznímu jednání se vyhýbal. Žalobce pouze obecně sdělil, že se jedná o jeho úspory a dary, nic jiného. Konkretizaci se vždy vyhýbal. Nebylo proto možné požadovat žádný konkrétní doklad. Nelze aplikovat postupy platné v demokratickém právním systému a ve fungující administrativě. Tento obchod neměl být vůbec projednáván a nyní jde o to vše ukončit a vypořádat. Žalovaná je připravena žalobci dle pokynů [Úřad] a PČR vrátit celou zaplacenou částku, pokud si ji Česká republika nezadrží při dalším projednáváním možné trestné činnosti.

6. Žalobce na proběhnuvší jednání reagoval svým podáním doručeným soudu dne 9. 7. 2022, ve kterém mimo jiné uvedl, že nesouhlasí s předběžným právním názorem soudu ohledně závěru, že se má jednat o podezřelý obchod a zejména nesouhlasil s tím, že by toto měl posuzovat soud, když povinnou osobou k vyhodnocení obchodu jako podezřelého podléhá výhradnímu uvážení povinné osoby. Podle AML Zákona je podezřelým obchodem takový obchod, u něhož lze na základě některých příznaků i s nižším stupněm pravděpodobnosti předpokládat, že prostředky v něm použité pocházejí z nějakého spáchaného, resp. páchaného, trestného činu, nebo mají být užity ke spáchání teroristického aktu anebo jiných aktivit souvisejících s terorismem nebo financováním terorismu. Ust. § 6 odst. 1 AML obsahuje demonstrativní výčet znaků (rizikových faktorů), který však musí být dále doložen okolnostmi vyvolávajícími podezření z protiprávní aktivity klienta (zde tedy žalobce). Povinná osoba v rámci svého hodnocení má identifikovat a posoudit rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat při výkonu její obchodní činnosti podléhající působnosti AML. Při posuzování rizik má povinná osoba zohlednit hodnocení rizik na různých úrovních (na úrovni České republiky, nadnárodního hodnocení rizik, zvýšených rizik uvedených v Příloze č. 2 AML či dalších dostupných informací, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti povinné osoby apod.), a to vždy ve vztahu ke konkrétní sledované činnosti a konkrétnímu obchodu povinné osoby. Hodnocení rizik tak bude u různých povinných osob a jimi prováděných obchodů vždy zcela různé a individuální. Každá povinná osoba si nastavuje rizikovost individuálně, a to především podle cílové skupiny svých klientů a portfolia nabízených produktů a služeb. Je pak na žalované (coby povinné osobě), zda a kterou jurisdikci (stát) označí ve svém seznamu rizikových zemí. Je nutné připomenout, že„ rizikový faktor“ je okolnost, která sice zvyšuje možnost výskytu legalizace výnosů z trestné činnosti/financování terorismu, nicméně sama o sobě (a někdy ani v kombinaci s jiným rizikovým faktorem) nezpůsobuje podezřelost transakce. V případě výskytu takové okolnosti musí povinná osoba nejprve provést její přezkoumání a teprve pokud se podezření potvrdí, je povinna podat [Úřad] v souladu s § 18 AML příslušné oznámení podezřelého obchodu. Výskyt rizikového faktoru či faktoru zeměpisného rizika sám o sobě (ani v jejich kombinaci) nezakládá podezřelost obchodu. Konstatování podezřelého obchodu musí předcházet postup ze strany povinné osoby, která daný obchod a konkrétní rizikový faktor vyhodnotí (v souladu s hodnocením rizik dle ust. § 21a AML Zákona), a která se, zejména za využití informací získaných od klienta (jenž má povinnost součinnosti), má pokusit případné podezření vyvrátit a konkrétní pochybnosti odstranit. Teprve pokud se to nepodaří, je namístě aby povinná osoba vyhodnotila naplnění podmínek podezřelého obchodu (ve smyslu ust. § 6 AML) a podezřelý obchod oznámila (v souladu s ust. § 18 AML). Konstatování podezřelého obchodu na základě identifikace faktoru zeměpisného rizika je tak nepřípustnou zkratkou, která je v rozporu s účelem a významem AML. Nad rámec uvedeného dle názoru žalobce, pokud v nyní projednávaném případě soud svou vlastní úvahou zcela nahradil povinný postup hodnocení rizik ze strany žalované coby povinné osoby, a následně dovodil vlastní závěr z tohoto hodnocení, přestože k učinění závěru je oprávněna (a povinna) žalovaná coby povinná osoba, tak soud postupoval dle žalobce zcela nepřípustně a fakticky tím nahradil vůli žalované, přičemž soud tímto svým postupem nahrazuje splnění zákonných povinností stanovených žalované příslušnými ustanoveními AML. Žalobce namítá, že dle jeho názoru došlo k porušení procesní zásady civilního soudního řízení v principu rovnosti účastníků, neboť to byl soud, který svou činností (doplněním dokazování ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o.s.ř.) částečně žalovanou supluje v její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Teprve soud totiž označil konkrétní faktory zeměpisného rizika (povinnost tvrzení) a tyto doložil označenými důkazy (povinnost důkazní). To vše, aniž by k tomu žalovaná poskytla jakékoli návrhy či tvrzení. Fakticky tím tak soud sám definoval procesní obranu namísto žalované.

7. Ve věci následně proběhlo druhé jednání dne 15. 9. 2022, při kterém byli účastníci mimo jiné výslovně upozorněni na listiny předložené soudu v cizích jazycích s tím, že pokud bude navrhováno provedení těchto důkazů, musejí být soudu předloženy v českém jazyce, nebo bude na žádost o provedení těchto důkazů překlad pořízen soudem, když na odměnu tlumočníka bude soudem vybrána záloha od toho účastníka, kdo navrhuje provedení takového důkazu ve svůj prospěch. Dále byli oba účastníci poučeni soudem v souladu s § 118 a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. k uvedení specifikovaných rozhodných skutečností a doložení důkazů k těmto skutečnostem, a to žalobce ohledně zdrojů jeho peněžních prostředků v potřebném rozsahu (26 463 240 Kč) a žalovaný ohledně tvrzené nicotnosti a nedůvěryhodnosti koupených dokumentů (jakých dokumentů a čím a jak způsobena). Soud oběma účastníkům poskytl další lhůtu 30 dní k uvedení chybějících tvrzení a souvisejících důkazů dle poučení.

8. Na poučení ze strany soudu reagoval žalobce svým podáním doručeným soudu dne 15. 10. 2022 (6x zasláno totožné podání vždy s jinými přílohami – z důvodu kapacity a možností datové schránky), ve kterém mimo jiné uvedl, že příjmy finančních prostředků žalobce jsou (případně byly) tvořeny několika samostatnými kategoriemi zdrojů – příjmem ze zaměstnání (mzda), příjmy z podnikatelské činnosti (resp. majetkové účasti v obchodních společnostech), příjmy vyplývající z vlastnictví (pronájmu) nemovitostí, dary (ve formě finančních prostředků či nemovitých věcí) poskytnutými rodinnými příslušníky žalobce a manželky žalobce, obdrženými příspěvky státu (související s narozením a výchovou potomků) a kapitálové příjmy. Uvedené zdroje finančních prostředků pak v souhrnu představují společný příjem manželů žalobce a manželky žalobce. Tato tvrzení dokládal soudu předloženými listinami v cizím jazyce, ke kterým uvedl, že budou Soudu dodány překlady do českého jazyka. Shora označené důkazy dle žalobce plně osvědčují a prokazují zdroje finančních prostředků žalobce (případně manželky žalobce, tj. jmění manželů žalobce a manželky žalobce), a to v dostatečné výši pro provedení soudem označených obchodů, tj. zdroje finančních prostředků bezpečně osvědčují potřebný příjem k prokázání zdrojů financování. Nyní dokládané zdroje finančních prostředků se vztahují zejména k poslední době, přičemž žalobce i manželka žalobce získávali finanční prostředky i před nyní projednávaným a dokladovaným obdobím (tj. zejména generovali zisky v rámci svých podnikatelských činností a získávali příjmy ze svých zaměstnání). Žalobce dále uvedl, že aktuálně vede pokročilá jednání o získání finančních prostředků v rámci úvěrového financování a zápůjček pro účely dalších investic žalobce v České republice. Takto získané zdroje financování hodlá žalobce dále investovat právě do koupě nemovitostí. Částka takto získaných finančních prostředků je pak předpokládána ve výši přibližně 10 milionů korun českých. Žalobce má za to, že soud v řízení nepřípustně nahrazuje procesní laxnost žalované a svou vlastní činností fakticky tvoří procesní obranu žalované (aniž by tato pro takovou obranu jakkoli uvedla příslušná tvrzení, natož pak důkazy pro prokázání těchto tvrzení), čímž fakticky porušuje zásadu rovnosti stran soudního řízení, a nepřípustně překračuje rámec občanského soudního řízení, když svou vlastní činností opouští předmět řízení, kterým je spor vyplývající z poměrů soukromého práva, čímž fakticky překračuje pravomoc soudu přiznanou právními předpisy. Pokud měla žalovaná pro odůvodnění nesplnění své povinnosti a současně jako svou procesní obranu v nynějším řízení použít odkaz na aplikaci ust. § 15 AML, nelze připustit jiný postup, než aby soud zkoumal právě výlučně soulad takového postupu žalované s právními předpisy, konkrétně důvodnost a oprávněnost aplikace ust. § 15 AML ze strany žalované. Pro účely uplatňování práv a povinností AML přiznává příslušné pravomoci zejména [Úřad], resp. následně, orgánům činným v trestním řízení (dále jen„ OČTŘ“). Jakkoli pak mohou ze soukromých právních poměrů soukromoprávních subjektů vznikat určitá práva a povinnosti podléhající úpravě AML, jsou tato zásadně veřejnoprávního charakteru. S ohledem na uvedené žalobce dovozuje, že pravomoc soudu pro přezkum nyní projednávaného sporu končí právě tam, kde začíná jeho veřejnoprávní aspekt podléhající pravomoci [Úřad] a případně OČTŘ. Soud je oprávněn přezkoumat podstatu tvrzení žalované pro neuskutečnění obchodu dle ust. § 15 AML (spočívající zejména v přezkumu splnění povinností žalované při identifikaci a kontrole klienta a naplnění podmínek pro neuskutečnění obchodu) pokud na tomto žalovaná staví svou obranu, avšak soud nemá pravomoc dále zasahovat do právních poměrů veřejnoprávního charakteru. Navíc v nyní projednávaném případě, kdy [Úřad] a ani OČTŘ (coby orgány pravomocné dle AML) naplnění podmínek pro neuskutečnění obchodu dle ust. § 15 AML neshledali. S ohledem na pravomoci přiznané jednotlivým zmíněným subjektům (Soud, [Úřad] a OČTŘ) je soud z důvodu omezení své pravomoci povinen respektovat závěry [Úřad] a OČTŘ, jež mají dle žalobce k věci pravomoc výlučnou. S ohledem na veškeré shora uvedené žalobce uzavírá, že postup soudu spočívající ve vlastním přezkumu právních poměrů žalobce dle AML, a to i ve vztahu k předchozím uskutečněným obchodům mimo obchod nyní v řízení projednávaný, je nepřípustný a zcela překračující pravomoci soudu v občanském soudním řízení. Navíc v případě, kdy jsou zde závěry k tomu pravomocných orgánů, které podmínky pro neuskutečnění obchodu dle ust. § 15 AML neshledali.

9. Žalovaná reagovala replikou doručenou soudu dne 21. 11. 2022 tak, že má za to, že soud postupuje řádně secundum et intra legem, když soud má případně nahradit projev vůle, postupuje tak, že zcela logicky přezkoumává ne/naplnění podmínek pro ne/uzavření kupní smlouvy. Aby soud mohl nahradit projev vůle, musí být vyloučeno, že předmětný obchod je dle AML podezřelým obchodem a že odstoupení od smlouvy bylo z toho důvodu oprávněné. Soud nenahrazuje procesní aktivitu žalované. K důkazním materiálům předloženým žalobcem žalovaná souhrnně uvádí, že jimi žalobce neprokazuje původ peněžních prostředků a jejich legální nabytí. Výpisy z účtů neprokazují zdroj peněz, jediné, co prokazují, tak určité finanční pohyby. Navíc příjmy uváděné ve výpisech z účtů (ať už z výpisu žalobce, nebo jeho manželky) zdaleka nejsou v takové výši, aby přesvědčivě a nepochybně tvořily hlavní zdroj financování pro nákup bytů od žalované. Žalobce předkládá smlouvy o darování peněžních prostředků mezi žalobcem, jeho manželkou a jejich příbuznými. Tyto doklady žalovaná rozporuje a uvádí, že jimi není doložena legálnost nabytí prostředků a považuje je za účelově vytvořené a nedůvěryhodné, resp. zastírající skutečnost, že peněžní prostředky jsou ve skutečnosti žalobce, popř. jeho manželky, a k jejich darování nedošlo. K tomuto závěru žalovaná dochází zejména proto, že dlouhodobá praxe žalobce je nakládat s vysokými částkami v hotovosti. Přitom nic nebrání žalobci, aby tak, jak je to obvyklé a požadované, zasílal peněžní částky bezhotovostně. Naproti tomu žalobce velmi nedůvěryhodně převáží vysoké částky v hotovosti přes hranice a využívá k tomu i další členy rodiny, přitom má na [země] i v České republice zřízené bankovní účty. Předložené celní deklarace o převozu vysokých částek přes hranice nedokládají legálnost původu těchto peněz, jen svědčí o jejich pohybu přes hranice. Dalším důvodem jsou nesrovnalosti v datech, kdy žalobce peněžitý dar dle smlouvy obdržel ([měsíc] [rok]) a kdy vysoké částky v hotovosti převážel přes hranice ([měsíc] [rok] a dále [měsíc] [rok]), tj. tyto částky převážel dříve, než dar obdržel. Žalovaná dále poukazuje na to, že žalobce není schopen doložit daňová přiznání svých příjmů na [země], tj. daňová přiznání a legálně zdaněné příjmy u příslušného [anonymizováno] finančního úřadu. K předložené smlouvě o půjče z roku [rok] uzavřené mezi zaměstnavatelem žalobce ([právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] – obdoba [česká] [právnická osoba]) a žalobcem o poskytnutí půjčky ve výši [částka, měna], uvádí, že je podezřelé, že [společnost] [anonymizována dvě slova] poskytuje půjčku na nákup bytů, popř. jiné obchody svého pracovníka v cizí zemi.

10. Ve věci proběhlo dne 24. 11. 2022 další (třetí) jednání, při kterém nebylo možné provést důkazy listinami v [cizím] jazyce, neboť listiny označené k důkazům a soudu předložené žalobcem nebyly přes přísliby žalobce soudu předloženy v úředním jazyku a soud z těchto nebyl sto seznat ani jejich obsah. Při tomto jednání tak byla provedena rekapitulace listin v [cizím] jazyce, které jsou žalobcem navrženy k provedení úředního překladu do českého jazyka. Vzhledem k tomu, že tyto překlady byly opakovaně žalobcem přislíbeny, a přestože si byl žalobce vědom, že tyto překlady k nařízenému jednání nepředloží, bylo soudem rozhodnuto o uložení povinnosti žalobce uhradit žalované separátní náklady za toto jednání. Proti usnesení o uložení separátních nákladů se však žalobce úspěšně odvolal a povinnost k jejich zaplacení tak byla soudem druhého stupně zrušena.

11. Žalobce doplnil svá tvrzení vyjádřením doručeným soudu dne 19. 6. 2023 mimo jiné tak, že žalobce vedl jednání o získání finančních prostředků v rámci úvěrového financování pro účely dalších investic žalobce v České republice. Tato jednání byla nyní dokončena a žalobce získal další zdroje peněžních prostředků pro účely financování jeho nákupu nemovitostí. Finanční prostředky takto získané činí částku 10 milionů korun českých a takto poskytnuté finanční prostředky mají být dle uzavřené [smlouva] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] použity k financování nákupu nemovitých věcí žalobcem. Žalobce k tvrzení žalované z posledního podání uvádí, že [právnická osoba] [anonymizováno] není státní (státem zřízená) společnost. Společnost [právnická osoba] [anonymizováno] je soukromou obchodní společností (s vnitřním uspořádáním obdobným české společnosti s ručením omezeným), jejímž výlučným vlastníkem je [jméno] [příjmení] (ovládajícím podíl 100 %). Žalobce rovněž není a nebyl zaměstnancem jmenované společnosti (tvrzený opak žalovaná opět nijak nedokládá ani neprokazuje). Obchodní případ uvedené zápůjčky pak splňuje veškeré podstatné náležitosti, tento byl řádně realizován a žalovaná nepředkládá ničeho, na základě čeho by bylo možné uvedenou transakci označit jako rozpornou s platnými právními předpisy. Žalobce má za to, že doposud soudu předložené podklady plně osvědčují a prokazují zdroje finančních prostředků žalobce (případně manželky žalobce, tj. jmění manželů žalobce a manželky žalobce) v dostatečné výši pro provedení soudem označených obchodů, tj. zdroje finančních prostředků bezpečně osvědčují potřebný příjem pro zaplacení soudem vypočtené částky, ve vztahu ke které soud vyzval žalobce k prokázání zdrojů jejího financování, a to přesto, že žalobce trvá na názoru, že má soud zkoumat právě výlučně soulad postupu žalované s právními předpisy, konkrétně důvodnost a oprávněnost aplikace ust. § 15 AML Zákona ze strany žalované ke dni [datum] (ke kterému měla žalovaná odstoupit od předmětné smlouvy). Žalobce soudu předložil doklady prokazující nejen nabytí jeho finančních prostředků, ale i doklady prokazující jejich složení na účty bank. V této souvislosti žalobce vyzdvihuje, že banky jsou povinny zavést a plnit zvýšené povinnosti související s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (ve smyslu AML, zákona o bankách, ale i Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu). Žalobce má za to, že právě i skutečnost dlouhodobého vedení bankovních účtů ve prospěch žalobce, aktivní využívání těchto účtů žalobcem a přijímání vkladů bankami na tyto účty svědčí o tom, že nejsou naplněny žádné žalovanou tvrzené skutečnosti o podezřelých obchodech žalobce. Žalobce má za to, že by to byly právě primárně banky, které by v rámci na ně kladených zpřísněných povinností postupovaly aktivně vůči žalobci, pokud by měly být naplněny podmínky podezřelých obchodů podle příslušných právních předpisů.

12. Při posledním jednání ve věci dne 22. 6. 2023 přednesli účastníci mimo jiné své závěrečné návrhy, kdy žalobce trval na vyhovění žalobě v plném rozsahu včetně přiznání náhrady nákladů řízení a žalovaná trvala na zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů žalované.

13. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil tyto skutečnosti:

14. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě o převodu [číslo] bytových jednotek ([číslo] – [číslo]) každé s příslušným podílem na společných částech nemovitostí za celkovou kupní cenu 19 373 240 Kč včetně DPH. Žalovaná provedla výstavbu bytového domu označeného jako„ [název] [anonymizováno]“, který má [číslo] bytových jednotek, [číslo] ateliér, [číslo] garáže, [číslo] jiných nebytových prostorů; vklad vlastnictví žalované byl proveden v KN na základě prohlášení vlastníka o vymezení jednotek ke dni [datum]. Žalobce zaplatil žalované celkem 7 518 398 Kč v jednotlivých splátkách zcela v souladu se Seznamem přijatých zálohových plateb (čl. 15 spisu).

15. Mezi účastníky tak zůstalo sporné a předmětem dokazovaní je, zda se jednalo o podezřelý obchod, zda žalovaná správně postupovala podle AML, tj. jako povinná osoba provedla identifikaci a kontrolu klienta a zda správně vyhodnotila rizika, a zda žalovaná měla právo odstoupit od smlouvy o budoucí kupní smlouvě, zda tak učinila oprávněně a platně se všemi právními důsledky, zda oprávněně užila § 15 AML.

16. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

17. Ze smlouvy [anonymizována čtyři slova] (SBKS) ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako budoucí prodávající zahájila v roce [rok] výstavbu bytového domu s označením„ [název] [anonymizováno]“ na p. [číslo] p. [číslo] obě v k. ú. [obec], s tím, že o kolaudaci jednotek požádá nejpozději do [datum]. Předmětem převodu vlastní kupní smlouvy na žalobce jako budoucího kupujícího měly být jednotky v domu„ [název] [anonymizováno]“ [číslo] až [číslo] za celkovou kupní cenu 19 373 240 Kč včetně DPH, tj. sazba 59 000 Kč/m2. Způsob uhrazení budoucí kupní ceny byl upraven tak, že částku 3 809 648 Kč se žalobce zavázal uhradit do [datum] ve prospěch účtu žalované, částku 605 000 Kč se žalobce zavázal uhradit do [datum] ve prospěch účtu žalované a částku 14 958 582 Kč se zavázal žalobce uhradit nejpozději do 14 dnů ode dne uzavření vlastní kupní smlouvy na účet žalované. Smluvní důvody pro odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí byly konkrétně uvedeny v [čl. číslo] smlouvy, zejména právo žalované jako budoucí prodávající odstoupit od smlouvy bylo upraveno v [čl. číslo odst.] [číslo] SBKS.

18. Ve stejný den podpisu SBKS žalobce jako budoucí kupující podepsal prohlášení kupujícího, ve kterém žalobce prohlásil v souladu s AML, že jedná svým jménem a poukázané prostředky žalované žalobce nabyl v souladu s právními předpisy, nesleduje zakrytí jejich nezákonného původu ani financování terorismu, že není politicky exponovanou osobou a že souhlasí s provedením identifikace. Účel a povaha obchodu byl uveden jako řešení bytových potřeb a jako zdroj peněžních prostředků byly uvedeny úspory, dar. Dle vyjádření žalované byly k tomuto prohlášení připojeny doklady vystavené na [země], předloženy žalovanou, přeloženy do českého jazyka žalobcem jako doklady o příjmech žalobce v letech [rok] až [rok].

19. Ze seznamu přijatých zálohových plateb soud zjistil, že ke dni [datum] uhradil žalobce žalované částku 3 809 648 Kč, částečně převodem, částečně v hotovosti, když částka plně odpovídá částce uvedené jako splatné části budoucí kupní ceny splatné k [datum] dle SBKS. Následně hradil žalobce platby výhradně v hotovosti v částkách od 100 000 Kč do 250 000 Kč, a to opakovaně několikrát za měsíc od [datum] do [datum], celkem žalobce uhradil žalované zálohu na budoucí kupní cenu v částce 7 518 398 Kč.

20. Z výpisu z [list vlastnictví] pro k. ú. a [obec, územní celek] soud zjistil, že vlastníkem předmětných nemovitostí je žalovaná, a to na základě prohlášení vlastníka nemovitosti o vymezení jednotek ze dne [datum], právní účinky zápisu k [datum], zápis proveden dne [datum].

21. Přípisem ze dne 11. 1. 2022 žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalobci, že je nutno odstoupit od všech smluv, tj. i od poslední SBKS z [datum], a z opatrnosti i od dalších, s tím, že odstoupení musí být učiněno dle platného AML, proto žalovaná odstupuje s účinností ke dni doručení tohoto přípisu. Z přípisu vyplývá smluvní složitost a nepřehlednost mezi stranami, což by mělo dle žalované vést k celkové netransparentnosti obchodu, který by měl být dle evropských i českých předpisů zrušen, z důvodu řady plateb v hotovosti. Dále žalovaná uvedla, že má pochybnosti o pravdivosti informací, které byly žalované předloženy, transakce vyvolala přesvědčení o podezřelém obchodu, když prostředky, se kterými nakládá žalobce, zjevně neodpovídají povaze a rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho poměrům a navíc je zde podezření, že peníze pocházejí ze státu, který nedostatečně nebo vůbec nenaplňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Současně vyzvala žalovaná žalobce ke sdělení účtu, na který má vrátit jím již uhrazené finanční prostředky.

22. Žalobce reagoval svým přípisem ze dne 21. 1. 2022 tak, že platby v hotovosti byly žalovanou dlouhodobě akceptovány bez výhrad, žalobce nebyl ani vyzýván k provedení nebo doplnění identifikace či kontroly dle AML, o jakýchkoliv pochybnostech o správnosti či úplnosti informací jej žalovaná nevyrozuměla ani jej nevyzvala k předložení jakýchkoliv doplňujících informací nebo dokladů pro jejich případné vyloučení. Žalovaná tak postupuje v rozporu s AML, metodickými pokyny [Úřad] a uzavřeným smluvním ujednáním.

23. V přípise žalované ze dne 25. 1. 2022 tato mimo jiné uvedla, že již dne [datum] podepsal žalobce prohlášení kupujícího, dosud však řádně neprokázal původ peněz a veškeré okolnosti tohoto obchodu, a to přes předložení určitých dokladů vystavených na [země], kterými měl žalobce prokázat částku 5 149 000 Kč.

24. Žalobce na to reagoval přípisem ze dne 1. 2. 2022 tak, že nejsou splněny podmínky pro ukončení obchodu, žalobce považuje smluvní ujednání za platné a účinné a očekával tak řádné uzavření kupní smlouvy o převodu jednotek.

25. Žalovaná v přípise ze 4. 2. 2022 vytkla žalobci, že nedokládá řádný původ peněžních prostředků již složených, ani celkové kupní ceny 19 373 240 Kč pro případ realizace obchodu, není prokázána částka 14 224 240 z celkové kupní ceny a částka 2 369 398 Kč z deponované částky složené již u žalované.

26. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou přípisem ze dne 14. 2. 2022 k součinnosti k uzavření kupní smlouvy, ve kterém opětovně uvedl, že ze strany žalované byly platby v hotovosti od žalobce přijímány opakovaně a po značně dlouhou dobu, bez jakékoliv výzvy k odstranění pochybností nebo doplnění identifikace či kontroly žalobce dle AML, v souladu s [čl. číslo odst.] [číslo] SBKS ji tak žalobce vyzývá k učinění všech potřebných kroků k uzavření kupní smlouvy o převodu bytových jednotek s upozorněním na možnost domáhat se svých nároků soudní cestou. Opakovaně byla žalovaná vyzvána přípisem ze dne 7. 3. 2022.

27. Z oznámení podezřelého obchodu ze dne [datum], detail odeslané zprávy ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná oznámila obchod [Úřad] s tím, že obchod nebyl proveden [datum], s datem zjištění obchodu [datum], s odůvodněním, že se celý obchod nejprve jevil jako řádný a bez podezření, avšak žalobce začal skládat splátky v hotovosti a postupně bylo zjištěno, že zdroj peněz je podezřelý, přes řadu urgencí nebyly zdroje financí řádně prokázány. Celý obchod má být podezřelý na základě velmi komplikovaného zjišťování statutu osoby žalobce žalovanou, žalobce neměl doložit původ všech složených prostředků přes urgence a žádosti žalované a celý obchod má být podezřelý i s ohledem na původ financí na [země].

28. Ze zvláštní zprávy Evropského účetního dvora z roku 2021 (dostupné z: https://www.eca.europa.eu CS/public 59383) soud zjistil, že velká korupce je na Ukrajině klíčovým problémem, hlavní příčinou korupce a hlavní překážkou právního státu a hospodářského rozvoje v zemi jsou oligarchové a zájmové skupiny na celé Ukrajině. Ze strany EU nebyl doposud navržen způsob, jak omezit ukrajinským občanům podezřelým z velké korupce vstup do EU a jak jim zabránit využívat svůj majetek v EU, neexistuje žádná celková strategie. Velká korupce a nelegální finanční toky (včetně praní peněz) spolu neoddělitelně souvisejí. Dle indexu vnímání korupce (CPI) za roky 2019, 2020 a 2021 se Ukrajina objevuje na počátku třetí třetiny ze 180 zemí světa.

29. Ze zprávy PČR, ÚO [obec], pracoviště [obec], ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že prováděl na základě trestního oznámení od [Úřad] prověřování vůči žalobci, v rámci kterého zjistil, že žalobce (jeho rodinní příslušníci) převážel finanční prostředky z [země] v hotovosti letecky nebo autem, doložil formuláře deklarací o převozu peněžních prostředků v celkové výši [částka, měna] a [částka, měna] za období [rok] – [rok]. S ohledem na výsledky provedeného prověřování bylo rozhodnuto o odložení věci.

30. Z policejního spisu sp. zn. [sp.zn.] [anonymizována dvě slova] vedeného u [Policie ČR] [krajské ředitelství], [územní odbor] [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že byla provedena identifikace žalobce i jeho manželky podle jejich pasů a byly do policejního spisu pořízeny kopie obou pasů, při jednání soud kontrolou předložených dokladů žalobcem i jeho manželkou zjistil shodu dokladů.

31. Z darovací smlouvy v policejním spise ze dne [datum] soud zjistil darování finančních prostředků [částka, měna] žalobci jako obdarovanému.

32. Z pracovní smlouvy z policejního spisu soud zjistil, že žalobce byl od [datum] do [datum] zaměstnán jako [profese] [zaměření] [anonymizována tři slova] s hrubou mzdou 15 500 Kč měsíčně + prémie.

33. Z kupní smlouvy ze dne [datum] z policejního spisu soud zjistil, že žalobce zakoupil byt [velikost] [anonymizována dvě slova] [číslo] v k. ú. a obci [obec] za kupní cenu 1 600 000 Kč uhrazenou prostřednictví bankovní úschovy ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]).

34. Z kupní smlouvy ze dne [datum] z policejního spisu soud zjistil, že žalobce a jeho manželka do jejich SJM zakoupili byt [velikost] [anonymizována dvě slova] [číslo] v k. ú. [část obce] a v obci [obec] za kupní cenu [částka, měna] uhrazenou částečně prostřednictvím rezervačního poplatku ve výši [částka, měna] a ve zbývajících [částka, měna] ([právnická osoba]) prostřednictví bankovní úschovy.

35. Z policejního spisu soud zjistil, že žalobce je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastníkem [automobil], [tovární značka a typ] za kupní cenu [částka, měna], kterou uhradil v hotovostních měsíčních splátkách po [částka, měna].

36. Z jednotlivých výpisů z účtu z policejního spisu soud zjistil, že žalobce jako fyzická osoba nebo jako zástupce některé z ovládaných právnických osob a jeho manželka nakládají běžně se značnými stotisícovými částkami (př. opakované vklady a výběry na/z účtu v řádech statisíců), které v souhrnu dosahují milionových částek.

37. Z usnesení PČR ze dne [datum] o odložení trestní věci soud zejména z jeho odůvodnění zjistil, že nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak, uvedené osoby (pozn. soudu: žalobce a jeho manželka) disponovaly hotovostními peněžními prostředky v řádech milionů CZK, byla provedena analýza jejich majetkových poměrů a možných legálních zdrojů a provedeným prověřováním nebylo prokázáno, že žalobce k úhradě nákupu bytů od žalované, či jiných nemovitostí a motorového vozidla, použil finanční prostředky pocházející z trestné činnosti.

38. Ze svědecké výpovědi manželky žalobce soud mimo jiné zjistil, že v půli [měsíc] [rok] mladší jednatel žalované požádal žalobce a jeho manželku o doklady o financích. Ti mu předložili originály dokladů ke svým výdělkům a darovací smlouvu, nic jiného po nich nechtěl. On si udělal kopie. Neměl k tomu námitky, vše vyhovovalo, nic dalšího jiného nepožadoval. Nijak nezjišťoval další původ jejich finančních prostředků, chtěl to pro svou daňovou kontrolu. Žalobce na [země] pracoval v pozici [pracovní pozice] [anonymizována tři slova], vydával povolení k [druh povolení] [anonymizována tři slova], byl [funkce] [anonymizováno]. K tomu měl funkci v ředitelství správy podniku. V ČR pracuje jako [profese] s příjmem asi [částka, měna] měsíčně. Na [země] svědkyně pracovala u stejné společnosti jako žalobce, ale v jiném oddělení. Pracovala jako [pracovní pozice] [anonymizována dvě slova], nad ní byl už jen ředitel a pod ní 30 lidí. Sídlili v krajském městě a její podřízení, právníci, v městech menších. Nebyla to státní služba, ale instituce [instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (pozn. soudu: obdoba [právnická osoba] v ČR). Dosahovala příjmu [částka] – [částka, měna] [anonymizována dvě slova] čistého měsíčně, dostávali i 13. a 14. plat, a to v období od [rok] [rok]. Současně podnikala (pronájem nemovitostí) se ziskem [částka, měna] měsíčně, od roku [rok] jen podnikala s průměrným příjmem cca [částka, měna] měsíčně, je potřeba zohlednit změny kurzů [měna]. V ČR pracuje jako [pracovní pozice] ve firmě žalobce. Současně řídí podnikání na [země]. Manželé vlastní v [obec] [počet] bytů. [počet] byty získal žalobce darem od své matky, [počet] byty později koupili, ze všech [počet] bytů jim plynul měsíční příjem. Rodiče svědkyně mají dům a jeden byt na [země], žalobcovi rodiče mají dům a dva byty na [země]. Manželé mají v ČR dva byty v [obec]. Dále mají auta, svědkyně [automobil tovární značky] [anonymizováno], žalobce [automobil tovární značky]. Svědkyně je zakladatelkou firmy na [země] – [právnická osoba], firma vlastní parcely, na kterých je [předmět podnikání] [anonymizováno]. Do roku [rok] měl žalobce podnik v [obec], malou [provozovna]. Asi v roce [rok] [ až rok] prodal žalobce byt v [obec]. Tenkrát prodával auta a z toho mu taktéž plynul příjem. Svědkyně od svého otce dostala [částka, měna], otec pracoval ve vedení [odvětví průmyslu] [anonymizováno], ve vysoké funkci s vysokým příjmem a také vlastní firmu. Opakovaně jí finančně pomáhal. Kromě uvedeného daru dostávala různé částky v rozmezí [částka] [měna] [částka, měna]. Peníze do ČR převážela, poprvé to bylo před koupí prvního bytu, to bylo letadlem. Každý z nás mohl převézt [částka, měna], plus vozili bankovní karty, ze kterých následně vybírali z bankomatu v [obec]. Nejprve jezdili jen dva, pak i s dětmi, když mají tři děti a celkem tak mohli převézt 5 x [částka, měna]. Větší obnos vždy převáželi letecky. K převozu vyplňovali příslušné deklarace, celní prohlášení.

39. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil darování finančních prostředků [částka, měna] žalobci jako obdarovanému (v policejním spise + čl. 301).

40. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil darování finančních prostředků [částka, měna] manželce žalobce jako obdarované. (čl. 175).

41. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako obdarovaný obdržel byt [číslo] na adrese [adresa], dům [číslo], stranami oceněný na [částka, měna] [anonymizována dvě slova].

42. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako obdarovaný obdržel byt [číslo] na adrese [adresa], dům [číslo], stranami oceněný na [částka, měna] [anonymizována dvě slova].

43. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že manželka žalobce jako pronajímatelka pronajímá byt na adrese [adresa], byt [číslo], za nájemné [částka, měna] [anonymizována dvě slova] měsíčně, doba pronájmu 6 měsíců ode dne převzetí prostor.

44. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel pronajímá byt na adrese [adresa], dům [číslo], byt [číslo], za nájemné [částka, měna] [anonymizována dvě slova] měsíčně, trvání smlouvy [datum] do [datum].

45. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel pronajímá byt na adrese [adresa], dům [číslo], byt [číslo], za nájemné [částka, měna] [anonymizována dvě slova] měsíčně, trvání smlouvy 12 měsíců ode dne převzetí prostor.

46. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že manželka žalobce jako pronajímatelka pronajímá byt na adrese [adresa], dům [číslo], byt [číslo], za nájemné [částka, měna] měsíčně, doba pronájmu 12 měsíců ode dne převzetí prostor.

47. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] a dohody o její změně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce pronajímá byt [velikost] [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa], a z tohoto mu plyne nájem v částce [částka, měna], resp. [částka, měna] měsíčně.

48. Z výpisů z účtů u jednotlivých bank, jak v ČR, tak v zahraničí (na [země] i v EU) za období od [rok] do [rok], soud zjistil, že žalobce jako fyzická osoba, případně jako zástupce ovládaných právnických osob, případně jeho manželka, disponoval, a to i hotovostními vklady a výběry, s milionovými částkami vloženými na tyto účty, jak v měně Kč (CZK) tak [měna] tak [měna].

49. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], zastoupená ředitelem [jméno] [příjmení], jako věřitel poskytla žalobci jako dlužníku půjčku finančních prostředků v hotovosti [částka, měna] (což odpovídá [částka, měna] [anonymizována dvě slova]), které se dlužník zavázal vrátit do [datum].

50. Z celního prohlášení ze dne [datum] soud zjistil převoz hotovosti manželkou žalobce [částka, měna] a [částka, měna].

51. Z celního prohlášení ze dne [datum] soud zjistil převoz hotovosti manželkou žalobce [částka, měna].

52. Z celního prohlášení ze dne [datum] soud zjistil převoz hotovosti žalobcem [částka, měna].

53. Z celního prohlášení ze dne [datum] soud zjistil převoz hotovosti žalobcem [částka, měna].

54. Z výpisu ze státního rejstříku nemovitých práv k nemovitostem na [země] soud zjistil, že žalobce byl v minulosti vlastníkem bytu v [obec], třída [ulice], dům [číslo], byt [číslo].

55. Z výpisu z [rejstřík] [anonymizováno 6 slov] soud zjistil, že manželka žalobce byla zapsána jako zakladatelka společnosti [právnická osoba]„ [anonymizována dvě slova]“ s podílem 66 % ze základního kapitálu [částka, měna] [anonymizována dvě slova].

56. Z výpisu z [rejstřík] [anonymizováno 6 slov] soud zjistil, že manželka žalobce byla zapsána jako zakladatelka společnosti [právnická osoba]„ [anonymizována dvě slova]“ s podílem 66 % ze základního kapitálu [částka, měna] [anonymizována dvě slova].

57. Z výpisu z [rejstřík] [anonymizováno 6 slov] soud zjistil, že žalobce na [země] podnikal pod IČ: [číslo], datum registrace [datum], do [datum].

58. Z jednotlivých potvrzení o příjmu žalobce a jeho manželky soud zjistil, že jak žalobce, tak jeho manželka byli příjmově činní, na [země] byli zaměstnáni, z čehož jim plynul minimálně v letech [rok] – [rok] pravidelný nemalý příjem.

59. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako věřitel poskytl žalobci jako dlužníku úvěr finančních prostředků až do výše [částka, měna], které se dlužník zavázal vrátit do [datum].

60. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

61. Podle § 3 odst. 2 písm. d) OZ spočívá soukromé právo mimo jiné na zásadě, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

62. Podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen„ AML“) se povinnou osobou pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která nakupuje nebo prodává nemovité věci.

63. Podle § 6 odst. 1 písm. e) a h) AML se podezřelým obchodem pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, zejména pokud prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, a/nebo klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

64. Podle přílohy 2 AML jsou rizikové faktory klienta dle písm. a) obchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností, dle písm. b) klient je usazen v zeměpisné oblasti se zvýšeným rizikem, jak je stanoveno v bodě 3 (bod 3. Faktory zeměpisného rizika: písm. b) země, které byly ve věrohodných zdrojích označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti), dle písm. e) klient při své podnikatelské činnosti ve velké míře využívá hotovost.

65. Podle § 21a odst. 1 AML povinná osoba identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci její činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Při posuzování rizik zohlední povinná osoba rovněž výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik, faktory možného zvýšeného rizika, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti povinné osoby, a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou podle odstavce 4.

66. Podle § 8 AML provádí povinná osoba identifikaci klienta. Podle odst. 1 provede povinná osoba identifikaci klienta, který je fyzickou osobou za fyzické přítomnosti identifikovaného. Dle odst. 2 při identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, zaznamená povinná osoba identifikační údaje a ověří z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti. Podle odst. 10 jestliže povinná osoba má podezření, že klient nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, vyzve klienta, aby doložil oprávnění podle odstavce 6. Každý je povinen této výzvě vyhovět, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Podle odst. 11 klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení identifikace nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona, a to bez souhlasu klienta.

67. Podle § 9 AML provádí povinná osoba kontrolu klienta. Dle odst. 1 provádí povinná osoba kontrolu klienta před uskutečněním obchodu 1. nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty 15 000 EUR nebo vyšší, 3. s osobou usazenou ve třetí zemi, kterou na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou, 6. při převodu peněžních prostředků v hodnotě 1 000 EUR nebo vyšší. Dle odst. 2 kontrola klienta zahrnuje a) získání a vyhodnocení informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu a informací o povaze podnikání klienta, d) průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, e) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká. Dle odst. 3 povinná osoba provádí kontrolu klienta podle odstavce 2 v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Dle odst. 7 klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů.

68. Podle § 15 odst. 1 AML povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu anebo, není-li to zvláštním právním předpisem vyloučeno, ukončí obchodní vztah v případě, že je dána povinnost identifikace nebo kontroly klienta a a) klient 1. se odmítne podrobit identifikaci, 2. odmítne doložit oprávnění podle § 8 odst. 6 nebo § 11 odst. 7, nebo 3. neposkytne potřebnou součinnost při kontrole, b) z jiného důvodu nelze provést identifikaci anebo kontrolu klienta, nebo c) má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů.

69. Na základě § 8 odst. 11 a § 9 odst. 7 AML je klient povinen poskytnout povinné osobě součinnost při identifikaci a kontrole klienta, a to informace a doklady, které jsou k provedení identifikace a kontroly klienta nezbytné. Identifikaci a kontrolu klienta provádí povinná osoba před uskutečněním obchodu, před uzavřením obchodního vztahu a v průběhu obchodního vztahu. Účelem tohoto nástroje je donucení klienta k poskytnutí potřebné součinnosti při provádění identifikace a kontroly klienta. V těchto případech povinná osoba de facto„ blokuje“ peněžní prostředky či jiný majetek klienta, a to do doby poskytnutí jeho řádné součinnosti při identifikaci nebo kontrole. Tímto postupem může docházet k zásahům do majetkových práv klienta, je třeba uvedený postup aplikovat pouze po dobu nezbytně nutnou a v maximální možné míře majetková práva klienta šetřit.

70. Na základě výše konstatovaných důkazů soud dospěl ke skutkovým závěrům, jež podrobil svému právnímu hodnocení tak, že obchod uzavřený mezi žalobcem a žalovanou (SBKS) lze posoudit jako podezřelý obchod zejména z kumulace důvodů na straně žalobce, neboť tento v průběhu obchodu změnil způsoby platby z převodů z účtů žalobce na účet žalované na platby v hotovosti v řádech statisíců i v průběhu jednoho či několika za sebou přímo navazujících dnů, na území České republiky pracoval jako [profese] s minimální mzdou a vzhledem k tomu tyto značné majetkové transakce neodpovídali jeho majetkovým poměrům, minimálně ne v ČR, a současně čerpal své finanční prostředky zejména z [země], když tuto zemi lze chápat jako území, které nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, což jednoznačně plyne ze zprávy Evropského účetního dvora z roku 2021, jež lze chápat jako věrohodný zdroj. Z důvodu závěru o podezřelém obchodu, k němuž dle svých tvrzení žalovaná dospěla, bylo na místě, aby žalovaná jako povinná osoba postupovala řádně podle AML, tj. provedla řádnou identifikaci a kontrolu klienta (žalobce). Ani k výzvě soudu žalovaná jasně neuvedla ani nedoložila, jak konkrétně provedla identifikaci žalobce, zda si pořídila kopie dokladu předloženého žalobcem a zda k tomuto měla nějaké pochybnosti. Toliko uvedla, že nejprve neměla žádné pochybnosti o serióznosti vystupování a o osobě žalobce. Pochybnosti měla žalovaná zjišťovat až následně z informací, které si opatřovali jednatelé žalované, o jaké konkrétní informace se jedná, jak a z jakých zdrojů tyto byly získány a zda vzbuzovaly pochybnosti o identifikaci či o kontrole finančních zdrojů žalobce, a jaké konkrétní pochybnosti, ničeho dalšího neuvedla. Toliko opakovaně uváděla, že řádně provedla identifikaci a kontrolu žalobce, s žalobcem provedla rozsáhlý pohovor v [cizí jazyk] (jednatel [jméno] [příjmení] plynně hovoří [cizí jazyk] i [cizí jazyk], rozumí slovem i písmem, jednatel [jméno] [příjmení] plynně hovoří [cizí jazyk], je to jeho mateřský jazyk, rozumí slovem i písmem, [cizí jazyk] neumí) a žalobce bezprostředně na to prohlásil za pravdivé a podepsal Prohlášení kupujícího ze dne [datum] a předložil dokumenty vystavené na [země]. Z těchto dokumentů si žalovaná pořídila kopie a následně je i předložila soudu. Překlady těchto listin byly provedeny k důkazům a soud zjistil, že se jedná o potvrzení příjmů žalobce za období [rok] až [rok] a darovací smlouvu ze dne [datum] o daru [částka, měna] ve prospěch žalobce. Soud konstatuje, že vzhledem k původu a jazykovým znalostem obou jednatelů žalované jim byl obsah předložených listin znám i bez úředního překladu do českého jazyka. Přes výzvu soudu žalovaná netvrdila ani nedoložila, jaké konkrétní pochybnosti o těchto listinách měla a zda žalobce oficiálně vyzvala k doložení dalších listin a odstranění (jakých konkrétních) pochybností. Žalovaná místo výzvy směřující vůči žalobci se stanovením jasných požadavků k součinnosti, tj. poskytnutí informací a předložení důkazů k odstranění pochybností žalované ve stanovené lhůtě, místo toho podala podnět na [Úřad], který následně podal trestní oznámení vůči žalobci, na základě kterého PČR prověřila jednání žalobce a věc odložila bez jakéhokoliv zjištění o protiprávním jednání žalobce. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že žalovaná nepostupovala v souladu se zákonem (OZ, AML) a s uzavřenou SBKS. Žalovaná jako povinná osoba netvrdila ani neprokázala, že provedla řádnou identifikaci žalobce, případně co ji v tom bránilo, zda vyzývala žalobce k doplnění informací či dokladů k provedení identifikace a zda žalobce jakkoliv odmítl součinnost. Žalovaná jako povinná osoba netvrdila ani neprokázala, že provedla řádnou kontrolu žalobce, případně co ji v tom bránilo, zda vyzývala žalobce k doplnění informací či dokladů k provedení kontroly a zda žalobce jakkoliv odmítl součinnost. Akceptovatelné soudem jsou toliko závěry žalované o tom, že se jedná o podezřelý obchod, další postup žalované ohledně (ne) identifikace a (ne) kontroly žalobce ze strany žalované jako povinné osoby však akceptovatelný není. Z následných závěrů příslušných úřadů, a to [Úřad] a PČR pak i žalovaná mohla dospět k závěru, že nejsou splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy, neuskutečnění obchodu, a neprodleně na to navázat splněním svých povinností vyplývajících z AML (identifikace, kontrola) a poté povinností ze SBKS (uzavření vlastní kupní smlouvy). K odstoupení od všech smluv a jiných ujednání ze strany žalované ze dne 11. 1. 2022 soud konstatuje, že takovýto přípis neshledává za dostatečně určitý, aby byl schopen vyvolat jakékoliv právní následky, neboť jako důvod k odstoupení z řady uvedených právních vztahů je zde uvedeno toliko obecné konstatování, že toto odstoupení musí být učiněno dle platného zákona č. 253/2008 Sb., žádné konkrétní okolnosti způsobilé k vzniku oprávnění žalované k odstoupení, neuskutečnění obchodu (např. konkrétní porušení povinností žalobce k poskytnutí součinnosti ať již k provádění identifikace či kontroly), zde uvedeny nejsou, nejedná se tak o určité právní jednání a toto nelze považovat za platné. Soud posoudil možné odstoupení od SBKS i z pohledu ustanovení §§ 2001 an. OZ, ale dospěl k závěru, že ani v tomto světle nedošlo k platnému odstoupení od smlouvy, když nebyl uplatněn žádný ze smluvních důvodů k odstoupení a nedošlo ke splnění zákonného důvodu, tj. nedošlo k podstatnému porušení smlouvy (minimálně nebylo konkrétně specifikováno v přípisu z 11. 1. 2022 čím konkrétně mělo být způsobeno podstatné porušení jaké konkrétní povinnosti), a i kdyby došlo, nebylo uplatněno bez zbytečného odkladu (tj. ve velmi krátké prekluzivní lhůtě v řádech dní po zjištění vzniku podstatného porušení).

71. Soud akceptující své povinnosti vyplývající mimo jiné ze základních zásad civilního řízení zachycených v § 1 o.s.ř. (výchova k dodržování zákonů), § 2 o.s.ř. (dbát, aby nedocházelo k porušování právem chráněných zájmů a aby nebylo právo zneužíváno), § 3 o.s.ř. (záruka spravedlnosti a práva), § 6 o.s.ř. (vykládat a používat ustanovení zákona tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání) následně postupoval v souladu s AML a pokud měla být jeho rozhodnutím nahrazena vůle žalované (jako povinné osoby dle AML) k uzavření kupní smlouvy, muselo být ze strany soudu náležitě prověřeno i splnění zákonných požadavků na takovouto právní skutečnost, tj. včetně splnění zákonných požadavků předcházejících legalizaci výnosů z trestné činnosti dle AML, tj. identifikace a kontrola klienta (zde žalobce). Ad absurdum aby nedošlo k situaci, kdy soud nahradí projev vůle žalované, kterým by došlo k uzavření vlastní kupní smlouvy, a to bez jakékoliv identifikace a kontroly žalobce, když z postupu [Úřad] lze dospět toliko k závěru o podezřelosti obchodu, proto bylo podáno trestní oznámení, a z konečného rozhodnutí PČR lze dospět toliko k závěru, že nebyl učiněn poznatek o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti žalobcem.

72. Vzhledem k uvedenému se soud zabýval identifikací žalobce, i jeho manželky, neboť předmětné nemovitosti jsou nabývány jedním z manželů za trvání manželství a měly by tak tvořit společné jmění manželů. Ohledně identifikace obou manželů dospěl soud k závěru, že zde nejsou dány žádné pochybnosti ohledně identifikace jejich osob, když oba manželé byli přítomni při jednání soudu, žalobce jako účastník, který se legitimoval svým pasem, a jeho manželka jako svědkyně, která se též legitimovala svým pasem, když vizuální kontrolou soud zjistil, že tyto doklady odpovídají již PČR předloženým dokladům, z nichž si PČR učinila kopie do svého spisu.

73. Ohledně kontroly osob žalobce a jeho manželky soud ze součinnosti žalobce řádně prověřil jejich majetkové poměry a zjistil, že manželé v minulosti i přítomnosti nakládají se značnými finančními částkami, jak vyplývá zejména z řady předložených výpisů z účtů, tyto získali ze svých původních zaměstnání na [země], což bylo doloženo jejich potvrzeními o příjmech ze zaměstnání za období [rok] – [rok], finanční prostředky získávali z jejich podnikání, když bylo doloženo podnikání obou manželů na [země], další finanční prostředky a nemovitosti (byty) manželé získali darem od svých příbuzných, finanční prostředky získávali z hospodaření se svým majetkem, když bylo prokázáno, že oba manželé byli vlastníky bytů na [země] a z tohoto vlastnictví jim plynuly příjmy z nájmů, již jsou vlastníky nemovitostí i na území ČR a i zde mají příjem z nájmu nemovitosti, dále jsou oba vlastníky osobních vozidel nezanedbatelné hodnoty, nadto jim byly poskytnuty úvěry (zápůjčky), ze kterých též (částečně) hradili své náklady, případně je žalobce připraven hradit (část) kupní ceny předmětných nemovitostí dle vlastní kupní smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení.

74. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že zde není dán důvod k neuskutečnění obchodu dle § 15 AML, ani z jiného zákonného ani smluvního důvodu nebylo žalovanou platně odstoupeno od SBKS, a je tak na místě vyhovět žalobě žalobce a nahradit vůli žalované s uzavřením vlastní kupní smlouvy. Proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. s tím, že vlastní znění kupní smlouvy včetně specifikace jednotlivých bytů a jejich vybavení tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, jak konstatováno ve výroku II. tohoto rozsudku.

75. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 202 614 Kč. Náhrada nákladů řízení se skládá ze soudního poplatku 2 000 Kč za podanou žalobu a 1 000 Kč za podaný návrh na předběžné opatření dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále se skládá z odměny advokáta ve výši 937 080 Kč za 18 úkonů právní služby po 52 060 Kč podle § 7 bod 7., § 8 odst. 1 (blíže nálezy ÚS ČR sp. zn. II. ÚS 598/2000, sp. zn. IV. ÚS 1332/07) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT, a to konkrétně za úkony: převzetí a příprava zastoupení (PM 14. 2. 2022); předžalobní výzva ze 14. 2. 2022; žaloba z 16. 3. 2022; další porada s klientem 19. 5. 2022, která přímo předcházela podání návrhu na PO, což soud chápe jako podstatný krok v řízení, které je nutné s klientem projednat a tuto poradu tak chápe za zcela účelnou; návrh na PO z 6. 6. 2022; účast u jednání 24. 6. 2022 (9: 15-10); vyjádření z 8. 6. 2022; další porada s klientem 27. 8. 2022, která přímo předcházela vyjádření ze dne 12. 9. 2022 (replika k vyjádření žalované) a účasti na jednání dne 15. 9. 2022, což bylo nutné s klientem projednat a tuto poradu tak soud chápe za zcela účelnou; vyjádření z 12. 9. 2022; účast u jednání 15. 9. 2022 (9: 00-10, 10: 35-12 => 2 úkony); vyjádření z 14. 10. 2022; další porada s klientem 8. 12. 2022, která je reakcí na usnesení ze dne 24. 11. 2022, které bylo PZ žalobce doručeno 6. 12. 2022 a proti kterému bylo dne 21. 12. 2022 včas podáno řádné odvolání, tuto poradu tak soud chápe za zcela účelnou; odvolání ze dne 21. 12. 2022; nahlížení do spisu 6. 6. 2023, které proběhlo ve chvíli doručení překladů listin do spisu ve značném objemu, se kterými bylo potřeba, aby se právní zástupce žalobce řádně seznámil, tento úkon tak soud chápe za zcela účelný; další porada s klientem 9. 6. 2023, která je reakcí na studium spisu a seznámení se s úředními překlady listin a přípravy vyjádření k těmto a na další jednání, tuto poradu tak soud chápe za zcela účelnou; vyjádření z 19. 6. 2023 a účast na jednání 22. 6. 2023 (9: 00-10). Soud nepřiznal náhradu nákladů účtovaných žalobcem za nahlížení do spisu 18. 7. 2022 a 5. 8. 2022 (srovnej: sp. zn. 22 Cdo 1176/2015), když přiznání tohoto úkonu, tj. prostudování spisu / nahlížení do spisu, v civilním řízení lze jen zcela výjimečně pokud je účelné, když soud přiznal odměnu za nahlížení do spisu dne 6. 6. 2023, kdy byly ve spise nově založeny překlady listin, které neměl žalobce k dispozici a které byly značného rozsahu, předchozí nahlížení do spisu však nelze považovat za účelné, kdy tímto nezjistil právní zástupce ničeho obsáhle náročného, co by bylo ve spise nově žurnalizováno bez jeho předchozího vědomí a čeho by nemohl dosáhnout nahlédnutím do spisu např. v rámci jednání. Dále soud nepřiznal náklady žalobce na odměnu za doplnění vyjádření žalobce z 8. 9. 2022, a to z důvodu, že pokud by bylo perfektní prvotní vyjádření žalobce z 8. 7. 2022 nemuselo dojít k další doplňující výzvě soudu a doplnění vyjádření žalobce, nejedná se tak o účelně vynaložený nutný náklad. Následně soud nepřiznal náklady žalobce na odměnu jeho právního zástupce za účast na jednání 24. 11. 2022, kdy při tomto jednání mělo být prováděno další dokazování listinami v překladu do českého jazyka, které se žalobce zavázal předložit soudu v překladu právě k tomuto jednání, ale ani v době tomuto jednání předcházející ani přímo k jednání překlady soudu nepředložil. Odměna za toto jednání tak není dle názoru soudu účelně vynaloženým nákladem, kdy k tomuto vůbec nemuselo dojít, neboť potřeba překladu těchto listin byla subjektům řízení dopředu známa a pokud by žalobce nepřislíbil jejich předložení, byl by jejich překlad rovnou k jeho návrhu uložen tlumočnici ke zhotovení úředního překladu a nemuselo k tomuto jednání vůbec dojít. Soud nepřiznal náklady žalobce na odměnu jeho právního zástupce za další poradu dne 10. 10. 2022, která předcházela jednání dne 24. 11. 2022, na které mohlo dojít toliko ke sdělení žalobce, že přislíbené listiny v překladu soudu nedoručí a navrhuje jejich úřední překlad zajištěný soudem, k čemuž související další poradu s klientem v délce přesahující jednu hodinu zcela jistě nevnímá soud jako účelný úkon, za nějž by příslušela odměna. Soud nepřiznal náklady žalobce na odměnu jeho právního zástupce za další poradu dne 11. 4. 2023, která nenásledovala ani přímo nepředcházela žádnému dalšímu úkonu ve věci, stav řízení byl tak žalobci znám a nebylo účelně vynaložené se o tomto opětovně radit v rozsahu přesahujícím 1 hodinu. Návrh žalobce na zvýšení odměny o 30 % (jen u některých úkonů) z důvodu mimořádné obtížnosti a nutnosti použití cizího práva a cizího jazyka soud konstatuje, že tento návrh není důvodný. Soud nedospěl k závěru o mimořádné obtížnosti věci, kdy samotná výše tarifní hodnoty není důvodem mimořádné obtížnosti a nebyl zjištěn ani jiný takový důvod, když v rámci dokazování byly prováděny toliko standardní důkazy listinami (i když i včetně překladu) a výslechem svědkyně, což však taktéž samo o sobě nezpůsobuje mimořádnou obtížnost věci a následně došlo toliko ke kolizi ohledně právních názorů stran, což je náplní práce jak právních zástupců, tak soudu a nelze to chápat jako mimořádnou obtížnost pro tyto subjekty. K závěru o použití cizího práva soud nedospěl, když bylo postupováno v souladu s právem českým. Ohledně tvrzeného užití cizího jazyka soud konstatuje, že sice bylo právním zástupcem tvrzeno, že žalobce potřebuje tlumočníka, v průběhu řízení však bylo soudem komunikováno s žalobcem v jazyce českém, a to na dostatečné dorozumívací úrovni, kdy průběh jednání byl zajištěn přítomností tlumočnice dle žádosti žalobce, ale k jejímu využívání žalobcem docházelo zcela minimálně toliko v případě zcela odborných výrazů, které bylo sto s žalobcem vykomunikovat i bez tlumočnice. Nadto v komunikaci mezi žalobcem a jeho právním zástupcem při jednání k užití tlumočnice nedocházelo. Žádná z žalobcem tvrzených okolností tak nebyla soudem shledána jako důvodná pro zvýšení odměny právního zástupce žalobce o požadovaných 30 %. Dále se náhrada nákladů skládá z hotových výdajů ve výši 5 400 Kč za 18 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 AT. Náhrada nákladů se skládá také z náhrady promeškaného času v částce 4 000 Kč (čas na cestě [obec] Cheb a zpět ve dnech 24. 6. 2022 – jednání, 15. 9. 2022 – jednání, 6. 6. 2023 – účelné prostudování spisu, 22. 6. 2023 – jednání) za 10 půlhodin po 100 Kč dle § 14 AT. Náhrada nákladů se dále skládá z náhrady cestovného v celkové výši 10 538 Kč v délce 171,6 km jedna cesta x 2 (a zpět) x 2 (cesty [obec] Cheb a zpět ve dnech 24. 6. 2022 – jednání, 15. 9. 2022 – jednání) x 2 (cesty [obec] Cheb a zpět 6. 6. 2023 – účelné prostudování spisu, 22. 6. 2023 – jednání) = 686,40 km v roce 2022 a 686,4 km v roce 2023, při spotřebě 6,8 l /100 km, ceně paliva v roce 2022 ve výši 36,10 Kč, ceně paliva v roce 2023 ve výši 44,10 Kč (do 30. 6. 2023), amortizaci v roce 2022 ve výši 4,70 Kč/km a amortizaci v roce 2023 ve výši 5,20 Kč/km. Záloha zaplacená žalobcem na provedení důkazů v částce 40 000 Kč byla skutečně využita v částce 34 398 Kč, když právě v této částce soud přiznává žalobci náhradu těchto nákladů. Ve zbývající částce 5 602 Kč bude žalobci soudem vrácena. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 991 416 Kč ve výši 208 198 Kč, s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce.

Poučení