9 C 71/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 909 861,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 173 623,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 173 623,77 Kč od 16. září 2019 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 1 736 237,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 736 237,73 Kč od 16. září 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 336 118,33 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částky 1 909 861,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 909 861,50 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že je veřejnou vysokou školou ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), a zároveň veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen„ ZZVZ“), zatímco žalovaná je společností poskytující služby v oblasti zadávání veřejných zakázek. Dne 17. 5. 2018 byla mezi žalovanou jako příkazníkem a žalobcem jako příkazcem uzavřena příkazní smlouva (dále jen„ příkazní smlouva“), jejímž předmětem byl výkon zadavatelských činností v rámci mj. veřejné zakázky označené jako„ [anonymizováno] [variabilní symbol] [anonymizována tři slova]“ (dále jen„ předmětná veřejná zakázka“). Dne 2. 5. 2018 došlo k zahájení zadávacího řízení k předmětné veřejné zakázce, lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 8. 6. 2018. Administraci zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky pro žalobce zajišťovala žalovaná na základě příkazní smlouvy. Dne 30. 5. 2018 obdržel žalobce dotaz uchazeče [právnická osoba] (dále jen„ uchazeč C“) ohledně možnosti předložení katalogových listů v rámci zadávací dokumentace v anglickém jazyce. Žalobce postoupil dotaz uchazeče C žalované k vypracování odpovědi, žalovaná dne 1. 6. 2018 vypracovanou odpověď zaslala žalobci spolu s pokynem k uveřejnění odpovědi na profilu zadavatele. Žalobce následně téhož dne na základě pokynu žalované zveřejnil vysvětlení k dotazu uchazeče C (dále jen„ vysvětlení ZD [číslo]“), jímž sdělil, že katalogové listy výrobce mohou být doloženy v anglickém jazyce. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevyhodnotila vysvětlení ZD [číslo] jako vysvětlení, v jehož rámci dochází ke změně zadávacích podmínek či zadávací dokumentace ve smyslu § 99 ZZVZ, neprodloužila lhůtu k podání nabídek k předmětné veřejné zakázce a žalobci její prodloužení ani nenavrhnula. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen„ MŠMT“), jakožto řídící orgán financující předmětnou veřejnou zakázku, nicméně v rámci provedené kontroly dospělo k závěru, že vysvětlení ZD [číslo] v jehož důsledku došlo k umožnění předložení technické dokumentace i v jiném než v českém jazyce, představuje změnu podmínek zadávací dokumentace, která byla způsobilá rozšířit okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení. Dle názoru MŠMT bylo tudíž povinností zadavatele (žalobce), aby dle § 99 odst. 2 ZZVZ prodloužil lhůtu pro podání nabídek, k čemuž však nedošlo. Žalobce byl poté v důsledku uvedeného pochybení přípisem ze dne 14. 2. 2019 vyzván MŠMT k vrácení části dotace ve výši 1 736 237,73 Kč. Žalobce následně kontaktoval žalovanou s žádostí o sdělení doporučeného postupu ve věci. Vzhledem k tomu, že od žalované neobdržel relevantní vyjádření, přistoupil k vrácení části dotace MŠMT. Doporučení žalované spočívající v nevrácení části dotace a podání správní žaloby považoval za riskantní s ohledem na případné penále za porušení rozpočtové kázně. Rovněž žalobce vzhledem k pokročilé fázi zadávacího neuplatnil doporučení žalované týkající se relokace finančních prostředků. Žalobce má za to, že kvůli pochybení žalované spočívajícím v neprodloužení lhůty pro podání nabídek, vznikla žalobci škoda ve výši 1 909 861,50 Kč (sestávající z přímých nákladů ve výši 1 736 237,73 Kč a nepřímých nákladů v hodnotě 10 % přímých nákladů projektu, tj. ve výši 173 623,77 Kč). Žalobce zdůrazňuje, že bylo povinností žalované jakožto odborníka v oblasti administrace veřejných zakázek postupovat dle platných ustanovení ZZVZ. Žalovaná tudíž měla pečlivě vyhodnotit, zda předložení katalogových listů v anglickém jazyce představuje odklon od zadávací dokumentace a pokud ano, zda může mít vliv na okruh potenciálních zájemců o účast v zadávacím řízení. Žalobce dovozuje, že žalovaná byla povinna i v případě pochybností, zda může vysvětlení ZD [číslo] rozšířit možný okruh účastníků zadávacího řízení, přistoupit k postupu dle § 99 odst. 2 ZZVZ a prodloužit lhůtu k podání nabídek, aby předešla eventuálnímu vzniku škody.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznává. Žalovaná činí nesporným, že pro žalobce prováděla administraci předmětné veřejné zakázky na základě příkazní smlouvy. Žalovaná má nicméně za to, že umožnění předložení technické dokumentace i v anglickém jazyce nemohlo vést k rozšíření okruhu účastníků zadávacího řízení, neboť šlo pouze o formalitu. Podle žalované jsou katalogové listy toliko matematickým či obrazovým vyjádřením a v žádném případě nemohlo dojít ke změně okruhu zájemců, kteří se v uvedené problematice orientují, neboť věcný předmět zakázky se neměnil. Šlo pouze o vysvětlení drobné nepřesnosti uvedené v zadávací dokumentaci. Z toho důvodu nebylo namístě prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Výsledek kontroly MŠMT považuje za spekulativní a podle jejího názoru nemůže vést k závěru, že se žalovaná dopustila protiprávního jednání tím, že neprodloužila lhůtu k podávání nabídek. Dále sporuje tvrzení, že žalobci neposkytla adekvátní součinnost v souvislosti se zjištěním pochybení při administraci předmětné veřejné zakázky. Naopak podotýká, že spolupráce s žalobcem nebyla ideální, neboť žalobce MŠMT neodeslal odpověď, kterou pro něj žalovaná připravovala v rámci obrany proti výsledku kontroly MŠMT. Žalobce namísto toho sám zpracoval a bez vědomí žalované odeslal odpověď diametrálně odlišnou, což mohlo mít vliv na konečné rozhodnutí. Žalovaná dále zdůrazňuje, že žalobci navrhla kroky k odvrácení škody, a to relokaci finančních prostředků a obranu proti dalšímu postupu spočívajícímu v krácení dotace opravnými prostředky, včetně podání správní žaloby. Žalobce však ani jeden z navrhovaných postupů neuplatnil. Tvrzení žalobce, že žalovaná žádné doporučení nenavrhla, považuje za nepravdivé a účelové. Podle žalované žalobce zcela zmařil jakoukoli možnost domoci se obrany tím, že MŠMT svévolně vrátil část dotace. Tímto podle názoru žalované aproboval postup dotačního orgánu a znemožnil jakoukoli další obranu proti stanovení odvodu. Žalovaná má tudíž za to, že došlo k naplnění čl. 7 příkazní smlouvy, jímž bylo sjednáno vyloučení odpovědnosti žalované v případě, že žalobce odmítne využít veškeré zákonné prostředky k odvrácení škody. Žalovaná dovozuje, že učinila konkrétní návrhy na využití prostředků k odvrácení škody, žalobce tyto nevyužil, v důsledku čehož žalovaná za vzniklou škodu neodpovídá. Uzavírá, že i kdyby soud připustil porušení právní povinnosti žalovanou, došlo k vyvinění žalované. Pro případ, že by soud dospěl k závěru o protiprávním jednání žalobce a existenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem škody, argumentuje, že škoda vznikla minimálně zásadním spoluzaviněním žalobce. Uzavírá, že žalobce se vůči MŠMT jakožto poskytovateli dotace bránil zcela svévolně, v rozporu s doporučeními žalované a s odlišnou argumentací, než kterou mu žalovaná doporučila a připravila.

3. Podáním učiněným dne 23. 5. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 173 623,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 173 623,77 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení.

4. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může vzít za řízení žalobce žalobu zpět, a to zčásti nebo zcela.

5. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

6. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

7. S ohledem na skutečnost, že žalobce vzal svoji žalobu částečně zpět a žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila podáním ze dne 26. 5. 2023, soud řízení v rozsahu návrhu na zpětvzetí žaloby dle § 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. výrokem I. zastavil na ústním jednání konaném dne 13. 6. 2023.

8. Z provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.

9. Z listiny označené jako [spisová značka] a elektronické zadávání veřejných zakázek ze dne 30. 3. 2020 soud vzal za zjištěné, že žalovaná nabízí komplexní služby v oblasti zadávání veřejných zakázek v souladu s platnou legislativou.

10. Z listiny označené jako příkazní smlouva ze dne 17. 5. 2018 soud vzal za zjištěné, že žalovaná jakožto příkazník a žalobce jakožto příkazce uzavřeli smlouvu, v níž se žalovaná zavázala zařídit výkon zadavatelských činností ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 ZZVZ v rámci mj. předmětné veřejné zakázky a žalobce se zavázal zaplatit jí za to odměnu.

11. Z části II bod 9.1 rozhodnutí o poskytnutí dotace [číslo] ze dne 31. 5. 2018 (dále jen„ rozhodnutí o poskytnutí dotace“) soud vzal za zjištěné, že žalobce se vůči poskytovateli dotace (MŠMT) zavázal postupovat při zadávání mj. předmětné veřejné zakázky v souladu s platnými právními předpisy, zejm. ZZVZ. Z části IV. bod [číslo] rozhodnutí o poskytnutí dotace soud vzal za zjištěné, že za porušení rozpočtové kázně spočívající v nedodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek je poskytovatel dotace oprávněn žalobci uložit odvod ve výši 25 % dotace, popř. ve výši 10 % nebo 5 % dotace v případě menší závažnosti pochybení.

12. Z listiny označené jako oznámení o zahájení zadávacího řízení ze dne 2. 5. 2018 soud zjistil, že dne 4. 5. 2018 bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno zahájení zadávacího řízení k předmětné veřejné zakázce pod ev. č. [anonymizováno] [číslo], přičemž jako zadavatel byl uveden žalobce a jako osoba odpovědná za komunikaci žalovaná, lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 8. 6. 2018. Předpokládaná celková hodnota předmětné veřejné zakázky byla stanovena na částku 5 740 000 Kč bez DPH. Z listiny označené jako zadávací dokumentace ze dne 2. 5. 2018 soud vzal za zjištěné, že nabídka k účasti v zadávacím řízení k předmětné veřejné zakázce musí být zpracována v českém jazyce.

13. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 30. 5. 2018 soud vzal za zjištěné, že uchazeč C odeslal e-mail zaměstnanci žalované (Mgr. [příjmení], ředitelce žalované), v němž se v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou dotazoval, zda mohou být požadované katalogové listy výrobce doloženy v anglickém jazyce s odůvodněním, že výrobci profesionální AV techniky katalogové listy v českém jazyce nevydávají. Z listiny označené jako vysvětlení zadávací dokumentace [číslo] ze dne 31. 5. 2018 (vysvětlení [anonymizováno] [číslo]) soud vzal za zjištěné, že zaměstnanec žalované (Mgr. [příjmení]) sdělil uchazeči C, že požadované katalogové listy mohou být doloženy v anglickém jazyce, přičemž ostatní části nabídky v jazyce českém. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 1. 6. 2018 soud vzal za zjištěné, že zaměstnanec žalované ([jméno] [anonymizováno]) dal pokyn žalobci k uveřejnění vysvětlení ZD [číslo] na profilu zadavatele (žalobce).

14. Z listiny označené jako oznámení o výsledku zadávacího řízení ze dne 3. 7. 2018 soud zjistil, že předmětná veřejná zakázka byla zadána uchazeči C.

15. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 25. 9. 2018 soud vzal za zjištěné, že zaměstnanec MŠMT (Bc. [jméno] [příjmení]) informoval žalobce, že MŠMT identifikovalo nejasnosti v souvislosti předmětnou veřejnou zakázkou související s neprodloužením lhůty pro podání nabídek. Z listiny označené jako výsledek kontroly veřejné zakázky bez uvedení data (č. l. 104) ve spojení s listinou označenou jako e-mailová komunikace ze dne 18. 10. 2018 (č. l. 17) soud vzal za zjištěné, že MŠMT informovalo žalobce o zjištění nedostatků v postupu žalobce v souvislosti se zpracováním předmětné veřejné zakázky (dále jen„ výsledek kontroly MŠMT“). Podle názoru MŠMT mohl požadavek na předložení technických listů v anglickém jazyce potenciální uchazeče zadávacího řízení odradit. Změna zadávací dokumentace uskutečněná vysvětlením ZD [číslo] tudíž byla způsobilá rozšířit okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení. Podle MŠMT bylo proto povinností žalobce prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Žalobce však na prodloužení lhůty rezignoval a nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 ZZVZ, což má dopad na způsobilost výdajů na financování předmětné veřejné zakázky ve výši 25 % z částky dotace. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 18. 10. 2018 soud vzal za zjištěné, že zaměstnanec žalobce ([celé jméno svědka]) přeposlal žalované výsledek kontroly MŠMT s tím, že prosí o rychlé vyjádření.

16. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 24. 10. 2018 soud vzal za zjištěné, že zaměstnanec žalované ([celé jméno svědkyně]) odeslal e-mail žalobci s návrhem argumentace proti výsledku kontroly MŠMT. Z listiny označené jako vyjádření k výsledku kontroly veřejné zakázky bez uvedení data (č. l. 19) soud vzal za zjištěné, že žalovaná připravila pro žalobce vyjádření, v němž argumentovala, že změna zadávací dokumentace spočívající v umožnění předložení katalogových listů v anglickém jazyce nemohla rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení. Důvodem je skutečnost, že předkládání technických listů v anglickém jazyce je běžnou praxí a dodavatelé nečekají, že by bylo nutné tyto překládat do českého jazyka. K povaze informace, která byla v katalogových listech uvedena, sdělila žalovaná, že šlo především o uvedení číselně vyjádřených hodnot.

17. Z listiny označené jako připomínka k výsledku kontroly veřejné zakázky ze dne 29. 10. 2018 (č. l. 65) soud vzal za zjištěné, že zaměstnanec žalobce ([celé jméno svědka]) sdělil MŠMT, že žalobce postupoval v průběhu zadávacího řízení v souladu se ZZVZ. V souvislosti s umožněním předložení katalogových listů v anglickém jazyce uvedl, že povaha katalogového listu je obvykle dána sumarizací technických či tabulkových parametrů, veličin a jednotek, které často nemají ekvivalentní překlad v českém jazyce. Podle názoru žalobce uvedená změna zadávací dokumentace nemohla rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení, a tudíž nebylo nutné prodlužovat lhůtu pro podání nabídek.

18. Z listiny označené jako stanovisko k připomínkám k výsledku kontroly veřejné zakázky ze dne 11. 12. 2018, [číslo jednací], soud vzal za zjištěné, že MŠMT sdělilo žalobci, že po přezkoumání argumentů žalobce setrvává na závěru, že umožnění předložení katalogových listů v anglickém jazyce bylo způsobilé rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení. MŠMT žalobci dále sdělilo, že trvá na tom, že uvedené pochybení mělo dopad na způsobilost výdajů na financování předmětné veřejné zakázky ve výši 25 % z částky dotace. Z listiny označené jako výzva [číslo] ze dne 14. 2. 2019 soud vzal za zjištěné, že MŠMT vyzvalo žalobce k vrácení části dotace ve výši 1 736 237,73 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy s tím, že v případě nevyhovění výzvy bude odeslán podnět na místně příslušný finanční úřad (dále jen„ výzva k vrácení dotace“).

19. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 27. 2. 2019 soud vzal za zjištěné, že zaměstnanec žalobce ([celé jméno svědka]) sdělil žalované, že žalovanou dne 14. 2. 2019 telefonicky informoval o obdržení výzvy k vrácení dotace s tím, že se dotázal na další doporučený postup.

20. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 5. 3. 2019 soud vzal za zjištěné, že zaměstnanec žalované ([celé jméno svědkyně]) sdělil žalobci, že se ohrazuje proti tvrzení o telefonickém informování ze dne 14. 2. 2019 a že možnost vyjádření a jakékoli reakce je zásadně zkrácena z důvodu, že žalobce výzvu k vrácení dotace přeposlal žalované po více než 14 dnech.

21. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 7. 3. 2019 soud zjistil, že zaměstnanec žalobce ([celé jméno svědka]) urgoval žalovanou k zaslání vyjádření k výzvě k vrácení dotace.

22. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 12. 3. 2019 soud vzal za prokázané, že zaměstnanec žalované ([celé jméno svědkyně]) sdělil žalobci, že vyjádření zašle do konce týdne.

23. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 12. 3. 2019 soud zjistil, že zaměstnanec žalobce ([celé jméno svědka]) sdělil žalované, že k 15. 3. 2019 již musí být částka na účtu poskytovatele a že tedy vyjádření očekává do 13. 3. 2019. Z listiny označené jako e-mailová korespondence ze dne 14. 3. 2019 soud zjistil, že zaměstnanec žalobce ([celé jméno svědka]) sdělil žalované, že poskytovateli dotace již odeslal částku požadovanou ve výzvě k vrácení dotace, neboť od žalované neobdržel žádné doporučení ani vyjádření. Z listiny označené jako transakční historie soud vzal za zjištěné, že žalobce ke dni 13. 3. 2019 převedl peněžní prostředky ve výši 1 736 237,73 Kč na bankovní účet označený ve výzvě k vrácení dotace.

24. Z listiny označené jako sdělení k žádosti o součinnost ve věci sp. zn. 9 C 71/2020 ze dne 15. 5. 2023 soud vzal za zjištěné, že MŠMT jako řídící orgán předmětné veřejné zakázky vypočetlo požadovanou částku 1 736 237,73 Kč jako součet částek 1 661 471,50 Kč (25 % z částky 6 645 886 Kč nárokované žalobcem na předmětnou veřejnou zakázku dle soupisky účetních dokladů) a 166 147,15 Kč (odpovídající kráceným nepřímým výdajům ve výši 10 % z částky 1 661 471,50 Kč) snížený o částku 91 380,93 Kč (odpovídající výši vlastního spolufinancování žalobce).

25. Z listiny označené jako pravidla pro žadatele a příjemce – specifická část ze dne 14. 3. 2018 soud vzal za zjištěné, že zadavatel (MŠMT) vydal závazná pravidla upravující realizaci předmětné veřejné zakázky. Z bodu 8.7.4 pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část ze dne 14. 3. 2018 soud zjistil, že tzv. nepřímé/paušální náklady se vyjadřují procenty vzhledem k celkovým způsobilým přímým nákladům. Nepřímé náklady jsou způsobilé za předpokladu, že vznikly a jsou způsobilé přímé náklady; nepřímé náklady se považují za vynaložené, aniž by se zjišťovalo, zda příjemce finanční prostředky skutečně vydal.

26. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud vzal za prokázané, že svědek byl zaměstnancem žalobce od 26. 10. 2016 do 31. 8. 2020 na pozici tajemníka ústavu. Vzhledem k tomu, že zadávání předmětné veřejné zakázky bylo jeho první zkušeností s agendou veřejných zakázek, oslovil na základě doporučení žalovanou, aby žalobci zpracovala a zařídila administraci předmětné veřejné zakázky. Z výslechu svědka soud dále zjistil, že žalovaná byla odpovědná za administraci předmětné veřejné zakázky, zatímco svědek odpovídal za technickou specifikaci. Svědek vypověděl, že zpočátku vše vypadlo dobře až do okamžiku první fakturace a následné kontroly projektu, jejímž závěrem bylo, že něco není v pořádku. Soud vzal za prokázané, že v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou se uchazeč C dotazoval, zda lze katalogové listy předložit v jiném jazyce než v češtině. Svědek na daný dotaz reagoval tak, že z jeho„ technického“ pohledu v tom není problém, následně tedy došlo ke zveřejnění vysvětlení ZD [číslo]. Z výpovědi svědka soud vzal za zjištěné, že lhůta k podávání nabídek nebyla žalobcem ani žalovanou prodloužena, což vedlo k nejprve k vydání rozhodnutí o výsledku kontroly MŠMT a následně k vydání výzvy k vrácení dotace. Svědek vypověděl, že v tu chvíli nastal spor s žalovanou, která„ fakticky chtěla, abychom si to vyřešili sami, že je to náš problém“. Soud z výpovědi svědka vzal za zjištěné, že žalovaná žalobci doporučila, aby část dotace nevracel a proti poskytovateli dotace podal správní žalobu. Uvedený postup žalobce odmítl s ohledem na možné penále za porušení rozpočtové kázně a část dotace vrátil poskytovateli. Svědek dále vypověděl, že žádné další stanovisko ze strany žalované neobdržel. V souvislosti s nepřímými náklady svědek vypověděl, že jde o náklady, které nevznikají přímo v souvislosti s realizací projektu, nýbrž jde o procento přímých nákladů, např. náklady na tonery, práci atd.

27. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalé zaměstnankyně žalované na pozici právník a administrátor, resp. později vedoucí právního oddělení, soud zjistil, že svědkyně se začala na předmětné veřejné zakázce podílet až ve fázi, kdy žalobce obdržel výsledek kontroly MŠMT. Svědkyně dále uvedla, že administrátorem předmětné veřejné zakázky za žalovanou mohla být p. [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědkyně soud vzal za zjištěné, že proti výsledku kontroly MŠMT ani proti výzvě k vrácení dotace nejsou přípustné opravné prostředky jako takové. Svědkyně společně s Mgr. [celé jméno svědka] nicméně připravovala vyjádření pro žalobce k výsledku kontroly MŠMT, které mělo být zasláno MŠMT. Soud vzal z výpovědi svědkyně za prokázané, že žalobce připomínky upravil, použil jiný způsob argumentace, aniž by jej s žalovanou konzultoval, a poslal připomínky poskytovateli dotace. Svědkyně v této souvislosti sdělila, že takový postup klientů není zcela standardní a že v 98 % se jim podaří postup u dotačních orgánů obhájit. Svědkyně vypověděla, že i v projednávané věci počítala s tím, že v případě, kdy by žalobce u poskytovatele dotace uplatnil argumentaci připravenou žalovanou, k uplatnění sankcí by nedošlo. Rozdíl ve vyjádření, které zaslal žalobce [příjmení], oproti vyjádření připravenému žalovanou, dle mínění svědkyně spočíval v tom, že žalobce v podstatě přiznal, že v zadávacím řízení udělal chybu. Podstata argumentace žalované v připraveném vyjádření k výsledku kontroly MŠMT spočívala v tvrzení, že umožnění předložení části projektové dokumentace v anglickém jazyce nevedlo ke změně zadávacího řízení jako takového. Podle mínění svědkyně katalogové listy obsahovaly pouze technické výrazy, šlo o počty a čísla. Uvedené údaje tudíž nemohly rozšířit okruh potenciálních dodavatelů a nebylo nutné ani prodloužit lhůtu k podání nabídek. Soud z výpovědi svědkyně dále zjistil, že o tom, že lhůta k podávání nabídek nebude prodloužena, rozhodla administrátorka předmětné veřejné zakázky spolu s Mgr. [příjmení]. Z výpovědi svědkyně soud dále vzal za zjištěné, že žalovaná žalobci doporučila, aby část dotace nevracel a bránil se proti poskytovateli dotace u finančního úřadu, popř. soudní cestou. Žalovaná dále navrhla relokaci finančních prostředků z jiných projektů. Svědkyně v této souvislosti uvedla, že neměla informaci o tom, že projekt je již ukončen a relokace tudíž již nebyla možná.

28. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že svědek je bývalým zaměstnancem žalované a v současné době působí jako zaměstnanec zástupce žalované. Svědek vypověděl, že se na administraci předmětné veřejné zakázky nepodílel, k projektu se dostal až ve fázi, kdy již žalobce obdržel výsledek kontroly MŠMT. Svědek se podílel na přípravě vyjádření pro žalobce, které mělo být zasláno MŠMT. Z výpovědi svědka soud vzal za zjištěné, že vyjádření bylo žalobcem před zasláním MŠMT upraveno. Svědek dále vypověděl, že z jeho pohledu v důsledku umožnění předložení části projektové dokumentace v anglickém jazyce nedošlo k takové změně zadávacího řízení, která by byla způsobilá rozšířit okruh potenciálních dodavatelů a nebylo tak nutné ani prodloužit lhůtu k podání nabídek. Podle mínění svědka bylo totiž jedno, v jakém jazyce byly katalogové listy dodávány, neboť šlo pouze o číselné údaje, text samotný byl nepodstatný.

29. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] Poslední, zaměstnankyně žalobce, soud vzal za zjištěné, že předmětná veřejná zakázka byla pro žalobce administrována žalovanou z důvodu, že zaměstnanci žalobce nejsou tuto činnost schopni sami zajistit. Svědkyně dále vypověděla, že v této souvislosti komunikovala se slečnou [příjmení] s tím, že si nevybavuje, že by byla paní [příjmení] upozorněna, že je potřeba prodloužit lhůtu pro podávání nabídek v rámci výběrového řízení.

30. Z ostatních listinných důkazů (zejména listina označená jako žádost o doplnění a objasnění podkladů předložených ke kontrole veřejné zakázky bez uvedení data, listina označená jako ČVUT – veřejné zakázky [právnická osoba] ze dne 8. 10. 2019, listina označená jako ČVUT – veřejné zakázky [právnická osoba] ze dne 24. 2. 2020, opravné rozhodnutí MŠMT ze dne 18. 6. 2018, výzva podpory rozvoje studijního prostřední na VŠ ze dne 23. 1. 2018, dopis [ulice] advokátní kancelář [jméno] & [příjmení] ze dne 5. 9. 2019, výpis z obchodního rejstříku právního předchůdce žalované, e-mailová korespondence ze dne 8. a 9. 6. 2018, výzva k náhradě vzniklé škody ze dne 30. 8. 2019, výzva k úhradě částky ve výši 1 909 861,5 Kč s příslušenstvím ze dne 31. 1. 2020, seznam významných dodávek v rámci technické kvalifikace bez uvedení data, zápis z jednání ze dne 11. 2. 2019 vyhotovený [celé jméno svědka], zápis z jednání škodní a likvidační komise MÚVS ze dne 29. 8. 2019, e-mailová korespondence mezi zaměstnanci žalobce a žalované na č. l. 272-274, č. l. 277 verte, č. l. 279-281) soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

31. Všechny provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že jsou plně věrohodné a společně přesvědčivě utvářejí obraz skutkového děje. Výpověď svědka [celé jméno svědka] soud posoudil jako věrohodnou, když svědek vypovídal spontánně a plynule, skutečnost, že si nepamatoval některé detaily týkající se předmětné veřejné zakázky souvisí s delší časovou prodlevou od posuzovaných událostí. Stejně tak soud považuje za věrohodnou výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] Poslední. Co se týče výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka], namítal žalobce, že tato není zcela věrohodná a je nutné k ní přistupovat obezřetně z důvodu, že Mgr. [celé jméno svědka] je bývalým zaměstnancem žalované a současným zaměstnancem právního zástupce žalované s tím, že byl nadto přítomen prvnímu jednání ve věci konanému dne 8. 12. 2020 jako advokátní koncipient. Obdobně žalobce poukazoval na sníženou věrohodnost výpovědi svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] z důvodu, že jde o bývalou zaměstnankyni žalované a nynější zaměstnankyni spřízněné společnosti žalované a nadto měla na starosti neúspěšnou argumentaci žalované proti námitkám poskytovatele dotace.

32. Soud se nicméně s uvedenou argumentací žalobce neztotožnil, neboť samotná skutečnost, že osoba, která vystupuje v občanském soudním řízení jako svědek, je jinak k některému z účastníků řízení v pracovněprávním vztahu zaměstnance, sama o sobě neodůvodňuje závěr o nevěrohodnosti svědecké výpovědi této osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1751/97, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4643/2010). Obdobný závěr je pak nutné přijmout i pro situaci, kdy jako svědek vypovídá zaměstnanec zástupce účastníka řízení, neboť ani zde není důvod, aby (pouze) na základě kritéria pracovněprávního vztahu mezi svědkem a zástupcem účastníka řízení byla věrohodnost výpovědi svědka zpochybňována. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1215/2021. Soud tudíž nepřisvědčil argumentaci žalobce, podle níž jsou svědci [příjmení] [celé jméno svědkyně] a Mgr. [celé jméno svědka] zainteresováni na výsledku sporu z důvodu jejich pracovněprávního vztahu k žalované, resp. k právnímu zástupce žalované, když tato skutečnost sama o sobě pro závěr o nevěrohodnosti jejich výpovědi nestačí a v řízení nevyšly najevo žádné další okolnosti vedoucí k závěru o nevěrohodnosti uvedených svědků. Soud proto výpovědi svědků [příjmení] [celé jméno svědka] a Mgr. [celé jméno svědkyně] považoval za plně věrohodné a dále zdůrazňuje, že výpovědi těchto dvou osob nebyly pro závěr o skutkovém stavu jakkoli stěžejní.

33. Další důkazní návrhy – výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] – soud neprováděl, neboť byly uplatněny v rozporu s koncentrací řízení ve smyslu § 118b o. s. ř., k níž došlo na ústním jednání dne 12. 4. 2022 (č. l. 226). Výslech svědkyně [jméno] [příjmení] byl navržen„ v návaznosti na výslech Ing. [celé jméno svědka]“, k prokázání okolností týkajících se ukončení jejího pracovního poměru u žalované, nejde tudíž o důkazní návrh, jež by představoval tzv. zákonnou výjimku z koncentrace řízení. Ani důkazní návrh na výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] nepředstavuje zákonnou výjimku z koncentrace řízení. Uvedený důkazní návrh byl navržen„ k prokázání, že jednání v lednu probíhala jinak, než jak vypovídal svědek [příjmení] [celé jméno svědka]“. Výjimku z koncentrace řízení však představují toliko důkazní návrhy, jimiž účastník hodlá zpochybnit věrohodnost provedených důkazů. Důkazní návrhy, pomocí kterých lze skutkový stav věci zjistit jinak, než jak vyplývá z provedených důkazů, nemohou ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů vést (k tomu srov. [příjmení], [obec] § 118b (Koncentrace řízení v prvním stupni). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [obec] a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 842, marg. [číslo]), což je důvodem pro zamítnutí návrhu na výslech Mgr. [jméno] [příjmení].

34. Soud činí závěr o skutkovém stavu takový, že žalovaná jako příkazník a žalobce v pozici příkazce uzavřeli smlouvu, v níž se žalovaná zavázala zařídit výkon zadavatelských činností v rámci předmětné veřejné zakázky a žalobce se zavázal zaplatit jí za to odměnu. Důvodem pro uzavření příkazní smlouvy byla zejména nezkušenost žalobce s agendou veřejných zakázek a nedostatečná personální kapacita. V zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce byl obsažen požadavek na zpracování nabídky k účasti v zadávacím řízení v českém jazyce. Uchazeč C se nicméně dotázal žalované, zda mohou být požadované katalogové listy výrobce doloženy v jazyce anglickém. Žalobce na daný dotaz reagoval tak, že z jeho„ technického“ pohledu v tom není problém. Žalovaná tedy sdělila uchazeči C formou vysvětlení ZD [číslo] že požadované katalogové listy mohou být doloženy v anglickém jazyce. O tom, že lhůta k podávání nabídek nebude z důvodu umožnění předložení katalogových listů v anglickém jazyce prodloužena následně rozhodli zaměstnanci žalované. Předmětná veřejná zakázka byla posléze zadána uchazeči C. MŠMT jakožto řídící orgán předmětné veřejné zakázky informovalo žalobce o zjištění nedostatků v postupu žalobce v souvislosti se zpracováním předmětné veřejné zakázky. Důvodem byla změna zadávací dokumentace uskutečněná vysvětlením ZD [číslo] jež mohla podle názoru MŠMT rozšířit okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení, a bylo nezbytné prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Žalovaná pro žalobce připravila návrh argumentace proti výsledku kontroly MŠMT, v němž poukazovala na to, že změna zadávací dokumentace spočívající v umožnění předložení katalogových listů v anglickém jazyce nemohla rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení. Žalobce následně MŠMT odeslal připomínku k výsledku kontroly, v níž sdělil, že postupoval v průběhu zadávacího řízení k předmětné veřejné zakázce v souladu se ZZVZ. Připomínka žalobce k výsledku kontroly vycházela z žalovanou připravené argumentace, nicméně byla žalobcem upravena. MŠMT však sdělilo žalobci, že trvá na svém závěru, že umožnění předložení katalogových listů v anglickém jazyce bylo způsobilé rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení, a dne 14. 2. 2019 vyzvalo žalobce k vrácení části dotace ve výši 1 736 237,73 Kč ve lhůtě 30 dnů. Žalovaná žalobci doporučila, aby část dotace nevracel a proti MŠMT podal správní žalobu. Uvedený postup žalobce odmítl s ohledem na možné penále za porušení rozpočtové kázně. Žalovaná dále žalobci navrhla relokaci finančních prostředků z jiných projektů. Ani tento postup žalobce neuplatnil, neboť projekt byl již ukončen a relokace finančních prostředků nebyla možná. Žalobce následně opakovaně vyzýval žalovanou k navržení dalšího postupu, žalovaná dne 5. 3. 2019 žalobci sdělila, že možnost vyjádření a jakékoli reakce je omezená, neboť žalobce výzvu k vrácení dotace přeposlal žalované po více než 14 dnech. Žalobce vyzval žalovanou k zaslání doporučeného postupu do 13. 3. 2019. Žalobce k uvedenému datu od žalované neobdržel doporučení dalšího postupu, a proto k uvedenému dni převedl peněžní prostředky ve výši 1 736 237,73 Kč na bankovní účet označený ve výzvě k vrácení dotace.

35. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

36. V projednávané věci se žalobce domáhá po žalované náhrady škody, soud se tedy nejprve zabýval nezbytným předpokladem pro vyhovění žalobě, a to samotným vznikem škody, tedy otázkou, zda žalobci vznikla škoda tím, že při administraci předmětné veřejné zakázky pochybil, když neprodloužil lhůtu k podání nabídek.

37. Podle § 98 odst. 5 ZZVZ pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99.

38. Podle § 99 odst. 1 ZZVZ zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna. Podle § 99 odst. 2 ZZVZ pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

39. Podle § 6 odst. 2 ZZVZ ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

40. Úprava zadávací dokumentace, jež má potenciál rozšířit okruh možných dodavatelů, má za následek povinnost zadavatele prodloužit lhůtu k podávání nabídek tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila celou původní délku prodlužované lhůty. K tomu srov. [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. § 99 (Změna nebo doplnění zadávací dokumentace). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s.

762. V rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen„ ÚOHS“) bylo dovozeno, že pokud zadavatel původně stanoví požadavky na prokázání kvalifikace či další podmínky pro plnění veřejné zakázky a ty následně změní tím způsobem, že nové podmínky jsou oproti původním mírnější či benevolentnější, pak nelze než dospět k závěru, že taková změna může rozšířit okruhu potenciálních dodavatelů, kteří by byli schopni podat svoji nabídku (srov. rozhodnutí ÚOHS ze dne 1. 11. 2017, č. j. ÚOHS- S0372/2017/VZ-3194 [číslo], či rozhodnutí ÚOHS ze dne 7. 11. 2016, č. j. ÚOHS- R391/2015/VZ-4476 [číslo]).

41. V projednávané věci došlo v důsledku podání vysvětlení ZD [číslo] ke změně zadávacích podmínek (§ 98 odst. 5 ZZVZ) a bylo tedy nutné postupovat dle § 99 ZZVZ. Žalobce jako zadavatel správně uveřejnil změnu zadávacích podmínek na svém profilu (§ 99 odst. 1 ZZVZ). Dále bylo třeba vyhodnotit, zda je vysvětlení ZD [číslo] způsobilé rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení a příp. prodloužit lhůtu k podávání nabídek (§ 99 odst. 2 ZZVZ). Umožnění předložení části zadávací dokumentace v anglickém jazyce namísto nutnosti zajistit její překlad je pro uchazeče zadávacího řízení bezesporu příznivější. Nutnost překládat několik desítek stran technické dokumentace může případné uchazeče odradit. Uchazeč C navíc uvedl, že výrobci profesionální AV techniky katalogové listy v českém jazyce ani nevydávají, z čehož je zřejmé, že by si musel zajistit jejich překlad v případě, že by předložení katalogových listů v jazyce anglickém nebylo umožněno. Soud má tedy za to, že zveřejnění vysvětlení ZD [číslo] mělo za následek benevolentnější podmínky pro uchazeče a bylo tudíž způsobilé rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení. Argumentaci žalované, podle níž šlo toliko o číselné údaje technické povahy nelze přijmout. Vzhledem ke změně zadávací dokumentace, jež byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, bylo namístě přiměřeně prodloužit lhůtu k podávání nabídek (§ 99 odst. 2 ZZVZ), k čemuž však v dané věci nedošlo. Vysvětlení ZD [číslo] bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 1. 6. 2018, do konce lhůty k podání nabídek zbývalo již jen 7 dní, což není dostatečně dlouhá lhůta pro přípravu konkurenceschopné nabídky. MŠMT jakožto řídící orgán předmětné veřejné zakázky proto konstatovalo pochybení žalobce a rozhodlo o nezpůsobilosti části výdajů na financování předmětné veřejné zakázky v celkové výši 1 736 237,73 Kč (sestávající z přímých nákladů ve výši 25 % z částky dotace a nepřímých nákladů ve výši 10 % nezpůsobilých přímých nákladů po odečtení spolufinancování žalobce). Uvedenou částku tedy žalobce MŠMT zaplatil, čímž mu nepochybně vznikla škoda z důvodu pochybení při administraci předmětné veřejné zakázky. Zbývá tedy posoudit, zda škoda žalobci vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované.

42. Podle čl. 1 příkazní smlouvy se touto smlouvu Příkazník zavazuje pro Příkazce zařídit výkon zadavatelských činností ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 ZZVZ v rámci mj. předmětné veřejné zakázky a Příkazce se zavazuje zaplatit mu za to odměnu.

43. Podle čl. 2 příkazní smlouvy zadavatelskými činnostmi se pro účely této Smlouvy rozumí provedení otevřeného řízení, formou níže specifikovaných činností a úkonů v rámci Veřejné zakázky. Zadavatelské činnosti je Příkazník povinen provést v souladu s příslušnými ustanoveními ZZVZ a podle pokynů příkazce. Činnostmi a úkony v rámci Zadavatelských činností se rozumí příprava a organizační zajištění celého průběhu Veřejné zakázky, a to (…) – zpracování odpovědí na dotazy dodavatelů v průběhu lhůty pro podání nabídek, zajištění včasného doručení odpovědi na dotazy dodavatelů ve lhůtě stanovené ZZVZ na základě součinnosti poskytnuté Příkazcem.

44. Podle čl. 4 příkazní smlouvy Příkazník je povinen postupovat s odbornou péčí při plnění předmětu Smlouvy v zájmu Příkazce, dle platných ustanovení ZZVZ. Podle čl. 4 příkazní smlouvy Příkazník je povinen uskutečňovat předmětnou činnost podle pokynů Příkazce a v souladu s jeho zájmy. V případě nevhodnosti pokynů Příkazce je Příkazník povinen na jejich nevhodnost Příkazce upozornit.

45. Podle čl. 7 příkazní smlouvy v případě, že Příkazci prokazatelně vadnou činností Příkazníka vznikne finanční nebo majetková škoda, jde tato k tíži Příkazníka až do výše jeho pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetí osobě, tj. do výše 35 000 000 Kč. Toto neplatí v případě, kdy Příkazce odmítne i přes návrh Příkazníka využít veškeré zákonné prostředky k odvrácení škody. (…) Podle čl. 7 příkazní smlouvy Příkazník neodpovídá za vady, které byly způsobeny dodržením pokynů od Příkazce a Příkazník ani při vynaložení veškeré odborné péče nemohl zjistit jeho nevhodnost, případně na ni upozornil Příkazce, ale ten na jeho dodržení trval.

46. Podle § 2433 o. z. obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá.

47. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

48. Žalovaná se v čl. 1 a čl. 2 příkazní smlouvy zavázala pro žalobce zařídit výkon zadavatelských činností v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou včetně zpracování odpovědí na dotazy dodavatelů v průběhu lhůty pro podání nabídek v souladu s ustanoveními ZZVZ a podle pokynů žalobce. Žalovaná byla povinna postupovat s odbornou péčí dle platných ustanovení ZZVZ (čl. 4 příkazní smlouvy) a dle pokynů žalobce, v případě jejich nevhodnosti bylo povinností žalované žalobce na tuto skutečnost upozornit (čl. 4 příkazní smlouvy ve spojení s § 2433 o. z.). Mezi stranami byla dále sjednána odpovědnost žalované za vady; dle smluvních ujednání se žalovaná odpovědnosti může zprostit, jestliže vady byl způsobeny pokyny žalobce, na jejichž dodržení žalobce trval, popř. jejichž nevhodnost nemohla žalovaná zjistit, a dále odmítl-li žalobce využít veškeré zákonné prostředky k odvrácení škody (čl. 7 a čl. 7 příkazní smlouvy).

49. V projednávané věci již není sporu o tom, že neprodloužením lhůty k podání nabídek došlo k porušení § 99 odst. 2 ZZVZ. Rovněž je dle čl. 1 a 2.1 příkazní smlouvy nepochybné, že výkon zadavatelských činností v rámci předmětné veřejné zakázky a zpracování vysvětlení ZD [číslo] (včetně příp. prodloužení lhůty k podání nabídek) byly svěřeny žalované. Pro závěr o odpovědnosti žalované za vady vzniklé v souvislosti s neprodloužením lhůty k podání nabídek je však třeba nejprve posoudit, zda nedošlo k vyvinění žalované z její odpovědnosti.

50. K tomu mohlo dojít jednak v případě, kdy by vady byly způsobeny pokyny žalobce, na jejichž dodržení žalobce trval, popř. jejichž nevhodnost nemohla žalovaná zjistit (čl. 7 příkazní smlouvy ve spojení s § 2433 o. z.). Ze skutkových tvrzení se podává, že to byl žalobce, kdo žalované sdělil, že z jeho pohledu není předložení části dokumentace v anglickém jazyce problém. V řízení však nevyšlo najevo, že by žalovaná žalobci tento závěr jakkoli rozmlouvala. Naopak to byla právě žalovaná, kdo rozhodl o tom, že k prodloužení lhůty pro podání nabídek z důvodu umožnění předložení dokumentace v anglickém jazyce nedojde. Nejde ani o případ, kdy by žalovaná nemohla rozpoznat nevhodnost pokynu spočívajícího v umožnění předložení části dokumentace v anglickém jazyce a následném neprodloužení lhůty k podání nabídek (v případě, že by pokyn k neprodloužení lhůty udělil žalobce). Žalovaná je profesionálem v oblasti zadavatelských činností, za což jí byla žalobcem hrazena odměna. Bylo tudíž povinností žalované postupovat v souladu s ZZVZ a posoudit důsledky umožnění předložení části dokumentace v anglickém jazyce. Odpovědnost žalované z důvodu, že nemohla zjistit nevhodnost pokynů, které jí žalobce udělil, tudíž vyloučit nejde.

51. Druhým důvodem pro vyloučení odpovědnosti žalované je odmítnutí využití veškerých zákonných prostředků k odvrácení škody žalobcem. Žalovaná opakovaně zdůrazňovala, že žalobci navrhla kroky k eliminaci vzniklé škody, a to buď relokaci finančních prostředků, nebo obranu proti dalšímu postupu spočívajícímu v krácení dotace opravnými prostředky, včetně podání správní žaloby. Soud nicméně dospěl k závěru, že odpovědnost žalované z důvodu, že žalobce nevyužil veškeré zákonné prostředky k odvrácení škody, vyloučit nelze. Soud má totiž na rozdíl od žalované za to, že„ opatření k odvrácení škody“, která žalovaná žalobci navrhla, nebyla takové povahy, že by mohla vzniku škody jako takové zabránit. Takovými by totiž mohla být pouze a jen opatření učiněná před 8. 6. 2018, kdy uplynula lhůta k podání nabídek k předmětné veřejné zakázce, aniž by došlo k jejímu prodloužení. Neprodloužením lhůty k podání nabídek byl porušen § 99 odst. 2 ZZVZ, v důsledku čehož MŠMT rozhodlo o nezpůsobilosti části výdajů na financování předmětné veřejné zakázky. Jakákoli opatření učiněná žalovanou po 8. 6. 2018 mohla vést toliko k eliminaci již vzniklé škody, nikoli odvrácení jejího vzniku jako takového. Žalobci totiž škoda vznikla výhradně z důvodu, že neprodloužil lhůtu k podání nabídek.

52. Argumentaci žalované, že žalobci navrhla kroky vedoucí k odvrácení vzniklé škody (relokaci finančních prostředků), nadto nelze přijmout z důvodu, že projekt již byl v takovém stadiu, že relokace finančních prostředků nebyla možná. Stejně tak je zcela nepřiléhavá snaha žalované zbavit se své odpovědnosti tvrzením, že žalobci doporučila„ obranu proti dalšímu postupu včetně podání správní žaloby“. Provedeným dokazováním totiž bylo zjištěno, že proti výsledku kontroly MŠMT ani proti výzvě k vrácení dotace nejsou přípustné opravné prostředky. Argumentace žalované týkající se případného podání správní žaloby je taktéž nepřiléhavá. Žalobce se na žalovanou jakožto profesionála v oblasti týkající se zadavatelských činností obrátil z důvodu, aby měl zajištěno, že administrace předmětné veřejné zakázky bude provedena v souladu se ZZVZ. Žalovaná nicméně pochybila tím, že neprodloužila lhůtu k podávání nabídek, čímž žalobci vznikla škoda. Představa žalované, že se své odpovědnosti zprostí tím způsobem, že žalobce odkáže, aby se náhrady vzniklé škody domáhal ve správním soudnictví je zcela lichá a popírá koncept institutu příkazní smlouvy. Uvedené platí tím spíše, že žalobci v případě nevrácení části dotace hrozila povinnost platit penále za porušení rozpočtové kázně.

53. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil ani s argumentací žalované, podle níž žalobce dne 29. 10. 2018 zaslal v rámci obrany proti výsledku kontroly MŠMT„ diametrálně odlišnou odpověď“ oproti argumentaci připravené žalovanou. Žalobce ve své odpovědi naopak vycházel z odpovědi připravené žalovanou, snažil se řídícímu orgánu vysvětlit, že v dané věci nebylo nutné prodloužit lhůtu k podání přihlášek a v žádném případě tedy nelze hovořit o tom, že se„ přiznal, že v zadávacím řízení udělal chybu“. Žalovaná nadto ani po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. učiněném na jednání dne 16. 5. 2023 soudu nesdělila, že by žalobci navrhla další konkrétní prostředky k odvrácení škody, jejichž uplatnění žalobce odmítl. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná žalobci odpovídá za vady vzniklé v souvislosti s neprodloužením lhůty k podání nabídek a k vyvinění žalované z její odpovědnosti nedošlo.

54. Soud se neztotožňuje ani s argumentací žalované, podle níž žalobce spoluzavinil vznik škody tím, že se nebránil výzvě k vrácení dotace, jež stanovila částku k vrácení dotace v rozporu s ustanovením části IV. bod 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace, které zakotvuje maximální možnou výši odvodu 10 %. Soud v prvé řadě zdůrazňuje, že v tomto řízení není oprávněn přezkoumávat, zda byla žalobci uložena částka k vrácení dotace ve výši v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Soud nadto opětovně uvádí, že žalobci škoda vznikla již v důsledku neprodloužení lhůty k podání nabídek z důvodů, za které odpovídá žalovaná. Nelze tedy přijmout argumentaci žalované, že žalobce vznik škody„ spoluzavinil“ tím, že se nebránil proti výši odvodu. Žalované lze nicméně přisvědčit, že ve výzvě k vrácení dotace je odkázáno na ustanovení části IV. bod 4 rozhodnutí o poskytnutí dotace, které zřejmě na poměry dané věci nedopadá, neboť nesouvisí s porušením ZZVZ, k němuž v projednávané věci došlo. Porušení ZZVZ je naproti tomu upraveno v ustanovení části IV. bod 6 rozhodnutí o poskytnutí dotace, konkrétně v ustanovení části IV. bod [číslo], jež upravuje odvod ve výši 25 % za porušení rozpočtové kázně spočívající v nedodržení základních zásad zadávání zakázek, což koresponduje s výší odvodu stanovenou ve výzvě k vrácení dotace.

55. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobci vznikla škoda v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované (§ 2913 odst. 1 o. z.), přičemž okolnosti vedoucí k závěru o vyloučení odpovědnosti žalované či spoluzavinění žalobce dány nejsou, žalobě výrokem II. vyhověl.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Žalobce se v žalobě domáhal zaplacení částky 1 909 861,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 909 861,50 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení. Soud žalobci přiznal částku 1 736 237,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 736 237,73 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení; ve zbývajícím rozsahu bylo řízení s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné žalobcem zastaveno, zpětvzetí žaloby v rozsahu částky 173 623,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 173 623,77 Kč od 16. 9. 2019 zavinil žalobce. Žalobce byl tedy úspěšný v 91 % (1 736 237,73 Kč z žalované částky), zatímco žalovaná byla úspěšná ve zbylých 9 % (173 623,77 Kč z žalované částky). Po vzájemném zápočtu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 82 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 95 494 Kč a z odměny za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty předmětu sporu ve výši 1 909 861,50 Kč (neboť řízení se po většinu doby vedlo právě o tuto částku, k tomu srov. [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], ed. Odměna advokáta: komentář: podle stavu k 1. 2. 2019 (Komentář k § 8) Vydání druhé. [obec]: Wolters Kluwer, 2019. Komentáře Wolters Kluwer) sestávající z částky 15 940 Kč za každý z 16 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. písemné podání ve věci samé, 3. účast na jednání dne 8. 12. 2020, 4. vyjádření ze dne 7. 1. 2021, 5. vyjádření ze dne 10. 2. 2021, 6. účast na jednání dne 12. 4. 2022, 7. účast na jednání dne 15. 9. 2023 – s ohledem na délku trvání jednání započítáno jako 2 úkony právní služby, 8. vyjádření ze dne 17. 10. 2022, 9. vyjádření ze dne 7. 11. 2022, 10. účast na jednání dne 7. 3. 2023 – s ohledem na délku trvání jednání započítáno jako 2 úkony právní služby, 11. vyjádření ze dne 5. 5. 2023, 12. účast na jednání dne 16. 5. 2023, 13. závěrečný návrh ze dne 11. 6. 2023, 14. účast na jednání dne 13. 6. 2023; soud nepřiznal žalobci odměnu za sepis a podání předžalobní výzvy, neboť žalobce je již ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t. honorován za tento úkon v rámci odměny za písemné podání ve věci samé; soud nepřiznal žalobci odměnu za vyjádření ze dne 1. 4. 2022, neboť žalobce v něm toliko zopakoval svoje procesní stanovisko, které již označil v podání ve věci samé a soud tak má za to, že tento úkon by neměl být honorován, neboť by tím docházelo k duplikaci v podstatě stejného úkonu, za který byla žalobci náhrada přiznána; soud dále nepřiznal žalobci odměnu za vyjádření ze dne 6. 5. 2022, neboť žalobce v něm toliko sdělil identifikační údaje svědků, které již označil na jednání konaném dne 12. 4. 2022; soud dále nepřiznal žalobci odměnu za vyjádření ze dne 31. 10. 2022, neboť žalobce v něm toliko sdělil identifikační údaje svědků, které již označil ve vyjádření ze dne 17. 10. 2022; soud konečně žalobci nepřiznal odměnu za vyjádření k námitce podjatosti ze dne 10. 2. 2021, neboť by tím docházelo k duplikaci v podstatě stejného úkonu, za který byla žalobci náhrada přiznána, když byla žalobci přiznána odměna za vyjádření ze dne 10. 2. 2021). Žalobci dále náleží paušální náhrada nákladů řízení po 300 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 54 566,4 Kč. Žalovaná je tudíž povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 82 % z částky 409 900,4 Kč, tj. 336 118,33 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť k jiné pariční lhůtě soud neshledal důvod (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).