9 C 72/2019-268

Rubrum

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované a žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odstranění části stavby takto:

Výrok

I. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni společně a nerozdílně odstranit část střechy objektu k bydlení [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], a to v délce 8,96 metru a šířce přesahující 47 centimetrů od obvodové zdi domu [adresa] a v délce 4,64 metru a šířce přesahující 47 centimetrů od obvodové zdi domu [adresa] tak jak zasahuje na pozemek p. [číslo] v k.ú. Jemnic, a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v tom rozsahu, v němž žalobkyně požadovala po žalovaném 1. a žalované 2. odstranění části střechy objektu k bydlení [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], a to v délce 8,94 metru a šířce do 47 centimetrů od obvodové zdi domu [adresa] a v délce 4,64 metru a šířce do 47 centimetrů od obvodové zdi domu [adresa], tak jak zasahuje na pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení vzniklé České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve výši 24 690 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

V. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náklady vzniklé České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve výši 19 690 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou na Okresní soud v Třebíči dne 1. 6. 2019 se žalobkyně domáhá po žalovaných odstranění části střechy objektu k bydlení [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], a to původně v délce 7,3 m a šířce 92 cm, a v délce 3,7 m a šířce 92 cm, tak, jak zasahuje na pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec]. Žalobu odůvodnila tím, že dle kupní smlouvy ze dne 6. 6. 2011 je vlastníkem pozemku p. [číslo] zastavěná plocha nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku p. [číslo] zahrada, vše zapsáno v k.ú. [obec]. Žalovaní jsou na základě kupní smlouvy ze dne 4. 6. 2009 vlastníky (v podílovém spoluvlastnictví) pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, vše zapsáno v k. ú. [obec]. Stavby obou účastníků řízení spolu bezprostředně sousedí, přičemž mezi rodinný domem žalobkyně a objektem k bydlení žalovaných je rozestup cca. 1,15 m. Ve vztahu ke stavbě žalovaných (na [parcelní číslo]) byla místním stavebním úřadem – Městský úřad v Jemnici povolena přístavba a nadstavba tohoto objektu, a to v řízení pod č.j. MEJE 2225/11. Stavba žalovaných po realizaci stavebních úprav aktuálně neodpovídá výměře pozemku p. [číslo] neboť žalovaní realizovali jak nadstavbu, tak přístavbu domu. Součástí stavebních prací bylo i vybudování nové střechy na objektu žalovaných, který v současné době zasahuje na pozemek žalované v délce 7,3 m a šířce 92 cm, a v délce 3,7 m a šířce 92 cm. K tomu žalobkyně dodává, že v roce 2011 vedl místní stavební úřad souběžně s výše uvedeným řízením žalovaných i řízení o její stavbě. Žalobkyně žádala o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavbě svého rodinného domu, který je již zcela dokončen a je součástí pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec]. Objekt žalovaných byl původně přízemní, a žalovaní v rámci stavebního řízení navrhovali, aby byl zvýšen o jedno podlaží – podkroví, a dále aby byl dům rozšířen o přístavbu. Dle žalobkyně stavba není stále dokončena a nachází se ve stavu rozestavěnosti. Oba účastníci tohoto řízení byli rovněž účastníky řízení stavebních a vyjádřili si pro stavební záměr navzájem obecný souhlas. Bezprostředně poté, co žalovaní svoji stavbu fakticky zvýšili a vybudovali střechu, vyšlo najevo, že koexistence staveb v tomto prostoru je a bude poměrně problematická. Mezi stavbou žalobkyně a koncem střechy žalovaných zůstal prostor kolem cca 10 cm, když střecha žalovaných přiléhá přímo k oknu štítové zdi. Přesah střechy tak nejen vyplnil prostor mezi oběma stavbami, ale hlavně se tento prostor zcela nachází na pozemku žalobkyně, ke kterému nemají žalovaní žádný právní titul. Oba žalovaní byli žalobkyní vyzvání přípisem ze dne 15. 2.2019 (a opakovaně dne 27. 2. 2019) k odstranění části přesahu střechy z pozemku žalované, ve kterých žalobkyně jednoznačně odvolala souhlas s umístěním přesahu střechy. Souhlas ve stavebním řízení odpovídající podle žalobkyně výprose zanikl nejpozději dne 4. 3. 2019 vůči žalovanému č. 1 a dne 1. 3. 2019 vůči žalované č.

2. Z písemného vyjádření žalovaných ze dne 21. 2. 2019 je patrné, že jsou si vědomi, že je nutné takový právní titul mít. Výslovně pak odkazují na souhlas žalobkyně ve stavebním řízení. žalobkyně v této souvislosti dodává, že nejpozději přípisem ze dne 27.2.2019 odvolala takový souhlas s umístěním stavby, neboť již v minulosti sdělila žalovaným, že se stavbou již nesouhlasí. Žalobkyně odkazuje v této souvislosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2284/2009 s tím, že v daném případě vyjádření souhlasu vlastníka pozemku s existencí stavby není právní skutečností, která by takové právo trvale zakládala, nýbrž se jedná o pouhou výprosu, kterou může vlastník věci (žalobkyně) kdykoliv odvolat. Z tohoto důvodu není žalobkyně povinna nadále trpět cizí stavbu na svém pozemku. Žalobkyně se touto vlastnickou žalobou domáhá odstranění části stavby žalovaných ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí soudu, když považuje tuto lhůtu za přiměřenou. Podle žalobkyně není též zvolené řešení přesahu střechy vhodné z pohledu požární bezpečnosti a odkazuje na posouzení Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra. Žalobkyně se pokoušela se žalovanými domluvit na odstranění přesahu střechy, nicméně tito na tento požadavek nereagovali.

2. Žalovaní se v podání ze dne 28. 6. 2019 vyjádřili k žalobě tak, že s požadavkem žalobkyně nesouhlasí a navrhli žalobu zamítnout. Nesouhlas s podanou žalobou odůvodnili tím, že v postupu, kterým se žalobkyně domáhá odstranění jejich stavby, spatřují šikanu, tedy jde o výkon práva činěný nikoliv za účelem dosažení cíle, nýbrž s tím účelem, aby byli žalovaní poškozeni. Za nespornou považují žalovaní tu skutečnost, že žalobkyně vyslovila s umístěním stavby – zvětšení půdorysu střechy nad její pozemek, souhlas, který předcházel vydání rozhodnutí Městského úřadu v Jemnici, odboru výstavby a životního prostředí, č.j. MEJE 2225/2011. Žalovaní mají za to, že tím byl udělen i souhlas hmotněprávní, na základě něhož žalovaní vybudovali přesah střechy nad pozemek žalobkyně. Žalovaní upozorňují na to, že žalobkyně odvolala svůj souhlas s přesahem střechy nad její pozemek až poté, co byla tato část střechy dokončena, přitom jí nic nebránilo, aby souhlas odvolala ve chvíli, kdy byla dokončena např. jen konstrukce krovu, když tvrdí, že až po provedení stavby se ukázalo, že„ koexistence staveb je a bude poměrně problematická“. Žalobkyně tedy vyčkala s tímto odvoláním souhlasu do chvíle, kdy byla střecha zcela stavebně dokončena, vč. parotěsné folie, střešních tašek a klempířských prvků. Žalobně však zcela bezpečně již v době, kdy udělovala ke stavebním úpravám podle projektové dokumentace souhlas, muselo být jasné, jaká bude po provedení stavebních úprav vzdálenost mezi stavbami. Žalovaní mají současně za to, že vlastnické právo žalobkyně ani po odvolání jejího souhlasu není omezeno podstatným způsobem a přesah střechy nad jejím pozemkem pro ni nepředstavuje hospodářskou ztrátu. Žalovaní současně upozorňují na to, že v půdorysném průmětu přesahu střechy na pozemek žalobkyně je v celé jeho ploše zřízena služebnost ve prospěch žalovaných, spočívající v právu podzemního vedení, údržby a oprav kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace a právo přístupu k její nemovitosti, a to jako právo věcné na základě smlouvy kupní a o zřízení uvedené služebnosti ze dne 7. 12. 2009. Žalovaní dále uvádí, že přesah nad pozemek žalobkyně nevylučuje užívání pozemku a jeho údržbu. Přesah střechy je umístění ve vzdušném prostoru nad pozemkem, a to ve výši, která je mimo potřeby běžné ovladatelnosti, naopak výhodou pro žalobkyni je i to, že do prostoru mezi domy méně prší a sněží. Žalovaní argumentují též tím, že vzdálenost mezi domy se zúžila také provedením zateplení v šíři přibližně 15 cm na stavbě žalobkyně. Žalovaným též nemůže jít k tíži to, že se stavebními úpravami jejich domu začali časově později než žalobkyně, neboť přibližně čtyři roky čekali na přeložení přeložky nadzemního vedení od E.ON. Žalovaní mají za to, že pokud by měli přesah střechy nad pozemek žalobkyně odstranit, pak jim vzniklou náklady na zpracování nové stavební dokumentace související v řízení před stavebním úřadem a další náklady na stavební úpravy. Takové náklady odhadují na částku nejméně ve výši 80 000 Kč, což podle žalovaných je zcela neúměrné tomu, co žalobkyni zasáhne při odstranění části střechy přesahující na její pozemek. Dále žalovaní popisují sousedské vztahy se žalobkyní, které nejsou dobré. Žalovaní v průběhu řízení navrhovali v rámci smírného vyřešení sporu zkrácení přesahu střechy zasahujícího nad pozemek žalobkyně na 40 cm bez dalšího, toto řešení však nebylo žalobkyní akceptováno.

3. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] vzal soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] na němž se nachází stavba rodinného domu [adresa] a je vlastníkem též přilehlé zahrady [parcelní číslo]. Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Jemnice vyplývá, že žalovaní jsou vlastníky pozemku p. [číslo] na němž se nachází stavba pro bydlení [adresa]. Pozemek [parcelní číslo] je oprávněným ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] a to v právu podzemního vedení, údržby a oprav kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace a práva přístupu dle geometrického plánu [číslo]. Z ohlášení stavby žalobkyně ze dne 5. 8. 2011, adresované Městskému úřadu Jemnice, odboru výstavby a životního prostředí, vyplývá, že žalobkyně ohlašovala přístavbu a stavební úpravy rodinného domu [adresa] v [obec] za účelem bydlení, když zahájení stavby bylo plánováno na srpen 2011 a dokončení stavby na prosinec 2012. Jako přílohu daného ohlášení byl mimo jiné přiložen seznam a adresy vlastníků sousedních pozemků, též manželů [příjmení] (žalovaných), kteří se stavebními úpravami souhlasili. Z ohlášení stavby ze dne 19. 8. 2011 vyplývá, že žalovaní ohlásili Městskému úřadu Jemnice, oboru výstavby a životního prostředí, přístavbu a nástavbu rodinného domu [adresa] v [obec] za účelem bydlení s plánovaným zahájením stavby září 2011 a dokončením stavby listopadu 2015. Jednalo se o stavbu trvalou a k provedení stavby neměl být použit sousední pozemek. Součástí ohlášení byla též příloha - vyjádření se ke stavbě, v níž žalobkyně s touto stavbou souhlasila. Z technické zprávy zpracované Ing. [jméno] [příjmení] z března 2011 k přístavbě a nástavbě rodinného domu [adresa] vyplývá, že takovou přístavbou a nástavbou realizovanou žalovanými se hranice požárně nebezpečného prostoru nezmění, ale bude zasahovat do sousedního pozemku [parcelní číslo]. Rozhodnutím Městského úřadu Jemnice, odboru výstavby a životního prostředí, ze dne 22. 8. 2011 byl udělen souhlas s přístavbou a nástavbou rodinného domu [adresa] v [obec], nacházející se na pozemcích p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Z projektové dokumentace k přístavbě a nástavbě rodinného domu [adresa] v [obec] zpracované Ing. [jméno] [příjmení], a to konkrétně z výkresu A-18 vyplývá, že přesah střechy žalovaných se nachází nad pozemkem žalobkyně, a to ve větší míře, než jak tomu bylo doposud, což vyplývá z výkresu č. A-07 zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení]. Výzvou ze dne 15. 2. 2019 žalobkyně vyzvala žalované k odstranění přesahu střechy v šířce 92 cm, který zasahuje na její pozemek. Žalovaní v návaznosti na tuto výzvu žalobkyni odpověděli, že přístavba a nástavba rodinného domu [adresa] v [obec] byla realizována dle schválené projektové dokumentace, se kterou byla žalobkyně seznámena a též ji vlastnoručně podepsala, tedy mají za to, že byl dán souhlas s rekonstrukcí jejich rodinného domu. Následně žalobkyně opakovaně vyzvala žalované k odstranění části stavby – přesahu střechy, a současně v dopise ze dne 27. 2. 2019 odvolala souhlas s umístěním části stavby na pozemku v jejím vlastnictví, a to [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Tato výzva byla žalovanému 1. doručena dne 1. 3. 2019 a žalované 2. dne 4. 3. 2019. Ze zprávy Ing. [jméno] [příjmení] z listopadu 2016, kterou byl posuzován přesah požárně bezpečnostního prostoru na sousední pozemek vyplývá, že požárně bezpečnostní prostor od okna ve štítové stěně rodinného domu na [parcelní číslo] přesahuje na sousední pozemek o cca. 0,47 m. Bylo též zde uvedeno, že při nástavbě střechy rodinného domu s přesahem krovu výrazně větším, než byl u původní střechy, je v požárně nebezpečném prostoru od okna střešní konstrukce v rozsahu celé šířky přesahu od stěny sousedního rodinného domu až po okap. Závěrem bylo v této zprávě konstatováno, že při nástavbě střechy rodinného domu na [parcelní číslo] v k. ú. [obec], nebyla respektována existence stávajícího okna ve štítové stěně ([parcelní číslo]), ani ta skutečnost, že přesah nové střechy je v celém rozsahu na sousedním pozemku, a že svým rozsahem znemožňuje provádění udržovacích prací na štítové stěně rodinného domu. Jako doporučení bylo zde uvedeno zkrácení přesahu střechy na maximální šířku 0,15 m, tak aby požárně nebezpečný prostor od střešní konstrukce nezasáhl do okna sousedního rodinného domu. Z kupní smlouvy ze dne 4., resp. 7. 12. 2009, vyplývá, že žalovaní odprodali právním předchůdcům žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] části svých původních pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] a [parcelní číslo] tak, že dle geometrického plánu [číslo] byl vytvořen nový pozemek [parcelní číslo]. Současně bylo zřízeno ve prospěch žalovaných, jakožto vlastníků p. [číslo] věcné břemeno – právo podzemního vedení údržby vedení kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace a právo přístupu na pozemek [parcelní číslo]. Z fotografií na č.l. 39-41 je zřejmé, že přesah střechy rodinného domu žalovaných zasahuje nad pozemek žalobkyně, a to ve větším rozsahu, než jak činila tato stavba před rekonstrukcí. Z prohlášení stavbyvedoucího Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 12. 9. 2019 vyplývá, že dosud prováděná stavba žalovaných v rozsahu provedení střešní konstrukce plně odpovídá schválené projektové dokumentaci stavebním úřadem v [obec] pod č.j. MEJE 1881/2019/BA. Stavbyvedoucí též uvedl, že přesah střechy na sousední pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] po všech stavebních úpravách bude 580 mm. Z fotografie na č. l. 102 vyplývá, že celkové šíře přesahu střechy na pozemek žalobkyně činí 90 cm. Z e-mailu předložených žalobkyní z listopadu 2016 vyplývá, že Ing. [jméno] [příjmení] byl kontaktován [titul] [jméno] [příjmení] s návrhem na zkrácení přesahu střechy na co nejmenší míru tak, aby přesahoval pouze žlab. Mezi účastníky v průběhu řízení se stalo nesporným to, že vzdálenost přesahu střechy domu žalovaných, který je součástí pozemku p. [číslo] na pozemek [parcelní číslo] je aktuálně 90 cm od zdi domu po celé její délce vč. přístavby. [příjmení] byla mezi účastníky též skutečnost, že vzdálenost přesahu střechy domu žalovaných, který je součástí pozemku p. [číslo] na pozemek [parcelní číslo], byl do rekonstrukce střechy žalovaných 47 cm od zdi domu vyjma přístavby, ze které přesah střechy nebyl. Též mezi účastníky bylo nesporné, že střecha domu žalovaných, který je součástí pozemku p. [číslo] na pozemek [parcelní číslo] nezasahuje (viz. prohlášení účastníků na č.l. 142).

4. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 31. 5. 2021 zpracovaného [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že celý přesah střechy domu žalovaných zasahující na pozemek žalobkyně lze zcela odstranit, a to při použití okapničky cca. 30-50 mm, která bude chránit zdivo před deštěm. Technicky vhodnějším způsobem je zachování původního přesahu střechy před nadstavbou, to je přesahu střechy vč. podokapního žlabu do vzdálenosti 40 cm od zdi domu [adresa]. Tímto způsobem bude více chráněna obvodová zeď rodinného domu [adresa]. Znalec též dospěl k závěru, že zkrácení přesahu střechy žalovaných je z pohledu bezpečnostních a technických požadavků pro výstavbu (pro rozestup staveb) efektivnější a účelnější než realizovaný způsob přesahu střechy, a to vzhledem k sousednímu rodinnému domu [adresa]. Co se týče hlediska požárně bezpečnostního, tak znalec dospěl k závěru, že nově realizovaný přesah střechy zasahuje do požárně nebezpečného prostoru o cca. 70 cm více než původní přesah domu [adresa] před nástavbou. Z požárně bezpečnostního hlediska by bylo dle znalce nejúčinnější jednak zazdít okno ve štítu [adresa] a zkrátit přesah střechy na původních 400 mm a současně upravit, popř. zrušit střešní okno u rodinného domu [adresa]. Pokud se jedná o náklady související s odstraněním celého přesahu střechy až po zeď zasahující na pozemek žalobkyně, tak tyto byly vyčísleny na částku 41 112 Kč bez DPH a 47 278 Kč s 15% sazbou DPH. Pokud by došlo k odstranění části přesahu střechy do vzdálenosti 40 cm od zdi domu by byly náklady ve výši 34 333 Kč bez DPH a 39 483 Kč s 15% sazbou DPH. Tržní hodnotu pozemku, nad kterým by část střechy domu do vzdálenosti 40 cm od zdi přesahovala činí dle znalce 668 Kč za m2. Co se týče negativních vlivů stavebně technického charakteru při odstranění celého přesahu střechy oproti odstranění přesahu střechy do vzdálenosti 40 cm od zdi domu na stávající stavbu rodinného domu [adresa], tak ty spočívají v technicky složitějšímu provedení nástřešního žlabu vč. klempířské konstrukce, též technicky složitějšího provedení dostatečného zateplení v místě napojení střechy a obvodové zdi a současně ochrana obvodové zdi nástřešního žlabu je oproti podokapního žlabu s přesahem 400 mm menší. Dle znalce bude mít umístění nástřešního žlabu negativní vliv na celkový pohled na střechu od štítu, a to v důsledku různého provedení střešního přesahu směrem k rodinnému domu [adresa] a u přesahu v uliční části. Z fotografií pořízených při místním šetření dne 22. 4. 2021 na č.l. 27-28 posudku vyplývá, že stavba střechy je fakticky dokončena, tedy je dokončena dřevěná konstrukce, včetně parotěsné folie, na ní položená střešní taška a dokončené oplechování střechy.

5. V návaznosti na upřesnění délky nově vybudované střechy rodinného domu [adresa] žalovaných ve znaleckém posudku došlo ze strany žalobkyně k upřesnění žalobního petitu (viz č.l. 206), které vzal soud na vědomí při jednání soudu dne 7. 4. 2022.

6. Podle ustanovení § 8 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen o. z.), zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

7. Podle ustanovení § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

8. Podle ustanovení § 1043 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

9. Dobré mravy jsou měřítkem hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti; mají převážně funkci interpretační (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2003, sp. zn. 30 Cdo 664/2002).

10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalovaní měli při provedení nástavby a přístavby rodinného domu [adresa] nacházející se na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] občanskoprávní titul k umístění přesahu střechy v šířce 90 cm na pozemek žalobkyně [parcelní číslo] v k. ú [obec]. Žalobkyně ve stavebním řízení vyjádřila souhlas s realizací stavby žalovaných dle projektové dokumentace, z níž jednoznačně vyplývá, že přesah střechy žalovaných výrazněji (než tomu bylo před rekonstrukcí) zasáhne do vzdušného prostoru nad pozemek žalobkyně. K vybudování přesahu střechy zasahující na pozemek žalobkyně tak došlo na základě jejího souhlasu, tedy byl dán v době výstavby právní titul – v podobě souhlasu vlastníka pozemku. Nešlo tedy o neoprávněnou stavbu. Pro umístění stavby tak nebylo rozhodné, zda se jednalo o titul trvalé povahy nebo o dočasné oprávnění stavět na cizím pozemku (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 5968/2017).

11. V projednávané věci byl souhlas žalobkyně učiněn v souvislosti s ohlášením rekonstrukce rodinného domu žalovaných, přičemž ve stejném měsíci učinili žalovaní souhlas s rekonstrukcí rodinného domu žalobkyně. V obou případech se jednalo o stavby trvalého charakteru, tedy lze předpokládat, že žalovaní byli na základě uvedeného souhlasu oprávněni užívat pozemek žalobkyně v rozsahu realizovaného přesahu střechy po dobu neurčitou. Pokud následně, tedy až poté, co byla přestavba rodinného domu [adresa] žalovaných zrealizována, včetně přesahu střechy, byl souhlas žalobkyně s umístěním stavby žalovaných odvolán, což bylo prokázáno žalobkyní z předložené výzvy o odstranění části stavby ze dne 27. 2. 2019, žalovaní tak ztratili právo mít nadále na pozemku žalobkyně umístěný přesah střechy. Žalovaní tedy neoprávněně zasahují do vlastnického práva žalobkyně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 234/2011).

12. V důsledku ztráty občanskoprávního titulu s umístěním stavby žalovaných, může žalobkyně požadovat odstranění stavby z jejího pozemku ve smyslu § 1043 o. z. Nicméně soud současně posuzoval, zda právní jednání žalobkyně, spočívající v odvolání souhlasu s umístěním stavby poté, co byla rekonstrukce střechy žalovaných včetně uvedeného přesahu zrealizována, není v rozporu s dobrými mravy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 740/99). Soud zohlednil zejména dobu, kdy byl souhlas žalobkyně odvolán, a také to, že z projektové dokumentace jednoznačně vyplývá, že přesah střechy na pozemek žalobkyně bude ve větším rozsahu, než jak tomu bylo před rekonstrukcí; žalobkyně si tak musela být vědoma navrhovaného přesahu střechy. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že požadavek žalobkyně na úplné odstranění přesahu střechy žalovaných v šířce 92 cm, a to jednak u stávající stavby a též u nově vybudované přístavby je v rozporu s dobrými mravy.

13. Soud dále přihlédnul k postoji žalovaných, závěrům zpracovaného znaleckého posudku týkající se stavebně-technických možností zkrácení přesahu střechy nad pozemkem žalobkyně a jejich vlivu na stavbu žalovaných a též k faktickému stavu koexistence obou zrekonstruovaných budov, která by byla za současného stavu podle soudu do budoucna problematická, ať již z důvodu přístupu ke stěně stavby žalobkyně přiléhající k přesahu střechy žalovaných a též z požárně bezpečnostního hlediska. Soud se zohledněním výše uvedeného dospěl k závěru, že odstranění přesahu střechy překračující šíři 47 cm, což odpovídá původnímu přesahu střechy domu žalovaných před rekonstrukcí na pozemek žalobkyně, povede ke spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky, jednak sníží zásah do vlastnického práva žalobkyně k části pozemku p. [číslo] který představuje zejména úzkou uličku mezi nemovitostmi účastníků, tedy jeho hospodářský význam je minimální, navíc je zatížený věcným břemenem, a současně bude dostatečně chránit stavbu žalovaných před povětrnostními vlivy.

14. Na základě výše uvedeného bylo žalobě v části vyhověno, když byla žalovaným uložena povinnost odstranit část síře přesahu střechy překračující 47 cm od obvodové zdi domu [adresa], a to v délce stávající zrekonstruované budovy 8,96 maiv délce přístavby 4,64 m, tak jak zasahuje na pozemek žalobkyně [parcelní číslo] v k. ú. [obec], přičemž současně byla žaloba žalobkyně na úplné odstranění přesahu střechy zasahující na její pozemek, tedy do 47 cm v uvedených délkách zamítnuta. Soud současně s odkazem na ustanovení § 160 odst. 1 věty první za středníkem o.s.ř. stanovil žalovaným lhůtu dvou měsíců k odstranění stanoveného přesahu střechy, a to s ohledem na stavebně technickou náročnost odstranění části střechy.

15. Soud též dodává, že míra přesahu střechy žalovaných na pozemek žalobkyně byla stanovena v maximální rozsahu 47 cm, tedy uvedené nevylučuje, aby žalovaní po zohlednění stavebně technických možností při odstraňování části přesahu střechy zvolili i přesah kratší.

16. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

17. Jelikož v projednávaném případě měl úspěch ve sporu každý z účastníků částečný, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. O povinnosti uhradit náklady řízení vzniklé České republice – Okresnímu soudu v Třebíči bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., tj. podle výsledku sporu při zohlednění výroku o nákladech řízení účastníků tak, že každý z účastníků uhradí nákladů vzniklých státu. Tyto sestávají ze znalečného uhrazeného [právnická osoba], za zpracovaný znalecký posudek ve výši 46 948 Kč a přiznané témuž znalci za účast při jednání soudu dne 7. 4. 2022 ve výši 2 432,10 Kč, celkem 49 380 Kč; tedy žalobkyni bylo uloženo zaplatit částku 24 690 Kč a žalovaným, se zohledněním již zaplacené zálohy ve výši 5 000 Kč, částku 19 690 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení