9 C 77/2025 - 81

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Esslerovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o 428 234,24 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 809,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 809,80 Kč od [datum] do zaplacení, částku 31 356,68 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 356,68 Kč od [datum] do zaplacení, částku 47 036,12 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 036,12 Kč od [datum] do zaplacení, částku 49 211,54 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 49 211,54 Kč od [datum] do zaplacení, částku 10 787,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 787,84 Kč od [datum] do zaplacení, částku 27 737,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 737,04 Kč od [datum] do zaplacení, částku 33 646,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 646,98 Kč od [datum] do zaplacení, částku 64 033,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 64 033,46 Kč od [datum] do zaplacení a částku 49 212 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 49 212 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 444,12 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 717,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 039,73 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 34 253,92 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 444,12 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 33 353,90 Kč od [datum] do zaplacení, částky 2 233,97 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 669,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 010,95 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 33 590,65 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 233,97 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 7,9 % ročně z částky 32 426,65 Kč od [datum] do zaplacení, částky 3 588,14 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 620,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 444,44 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 674,26 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 588,14 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 7,9 % ročně z částky 48 732,26 od [datum] do zaplacení, částky 962,61 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 681,03 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 478,26 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 174,15 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 962,61 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 49 874,15 Kč od [datum] do zaplacení, částky 37 766,23 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2 786,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 746,65 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 48 554,07 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 37 766,23 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 12,75 % ročně z částky 48 254,07 Kč od [datum] do zaplacení, částky 26 337,19 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 927,14 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 2 238,48 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 54 074,23 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 337,19 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 11,2 % ročně z částky 53 262,23 Kč od [datum] do zaplacení, částky 4 577,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 968,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 185,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 38 224,81 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 577,83 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 8,68 % ročně z částky 36 408,81 Kč od [datum] do zaplacení, částky 3 874,31 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 540,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 952,79 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 67 907,77 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 874,31 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 7,9 % ročně z částky 65 883,77 Kč od [datum] do zaplacení, částky 1 618,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 684,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 479,92 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 830,38 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 618,38 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 49 930,38 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 949,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, [tituly před jménem] Karla Goláně, [tituly za jménem]

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit celkovou částku 428 234,24 Kč, skládající se celkem z devíti nároků. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., IČO [IČO] s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 34 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 42 956,51 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 37 010,70 Kč (nárok 1). Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 34 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 42 683,07 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 36 270,92 Kč (nárok 2). Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 51 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 64 167,18 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 54 688,83 Kč (nárok 3). Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 51 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 64 185,01 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 54 333,44 Kč (nárok 4). Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 70 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 12,75 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 124 670,14 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 55 087,39 Kč (nárok 5). Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 75 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 11,20 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 108 888,24 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 59 239,85 Kč (nárok 6). Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 40 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,68 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 51 296,31 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 41 378,69 Kč (nárok 7). Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 68 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 85 794,14 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 73 401,41 Kč (nárok 8). Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 51 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 64 274,17 Kč. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, činila celková dlužná částka 54 994,87 Kč (nárok 9). Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tak zde žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně využila lustrace v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud z provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]. IČ [IČO], dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 34 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 42 956,51 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 1 190,20 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

4. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]., dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 34 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 42 683,07 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 2 643,32 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

5. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]., dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 51 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 64 167,18 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 3 963,88 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

6. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]., dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 51 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 64 185,01 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 1 788,46 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

7. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]., dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 70 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 12,75 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 124 670,14 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 52 212,16 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

8. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]., dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 75 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 11,20 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 108 888,24 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 47 262,96 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

9. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]., dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 40 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,68 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 51 296,31 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 6 353,02 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

10. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]., dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 68 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 85 794,14 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 3 966,54 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

11. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]., dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 51 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit v celkem [hodnota] měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 7,9 % ročně a celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit měla být 64 274,17 Kč (žádost o úvěr, standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru – expres půjčka č. [číslo smlouvy]). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění do [datum] (předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat úvěruschopnost žalovaného tak, že provedla lustraci v externích registrech (BRKI/NRKI/SOLUS) a vyžádala si od žalovaného výši jeho příjmů a výdajů. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni doložil potvrzení o výše příjmů z [datum], kdy průměrná výše čistého příjmu žalovaného činila za předchozí tři měsíce 31 305 Kč, celková výše čistého příjmu za posledních 9 měsíců činila 252 911 Kč, žalovaný nebyl ve zkušební době, ze mzdy mu nebyly prováděny žádné srážky a neměl žádnou vyživovací povinnost. Po zjištění, že žalovaný nemá žádné další závazky došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k schválení úvěru (Potvrzení o výši příjmů z [datum], náhled do registru a vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nehradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalovanou, splatil žalovaný celkem 1 788,46 Kč (Výpis z úvěrového účtu, platební historie a Oznámení o prohlášení úvěru za splatný). Dne [datum], s účinností ode dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek a potvrzení o úplatě).

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění do 23. 4. 2020 (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o. z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.

20. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda porušení povinnosti věřitele podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. spočívající v nedostatečném zkoumání úvěruschopnost dlužníka vede k relativní neplatnosti právního jednání, které se podle § 586 odst. 1 o. z. může dovolat pouze osoba, pro jejíž ochranu zájmu je tato neplatnost stanovena, anebo k absolutní neplatnosti právního jednání, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. bez návrhu.

21. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Rozhodovací praxe se přitom ustálila na závěru, že nesplnění této povinnosti věřitele podle předchozí právní úpravy vedla k absolutní neplatnosti právního jednání (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), a to přestože tento následek § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 výslovně nestanovil.

22. Soud si je vědom, že s účinností nové právní úpravy § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a podle jeho striktně jazykového výkladu by se na první pohled mohlo dospět k závěru, že došlo ke změně v následku porušení této povinnosti (z absolutní neplatnosti právního jednání na relativní neplatnosti právního jednání). V tomto ohledu je ovšem namístě podotknout, že obecné soudy jsou vázány smyslem a účelem zákona, tj. jeho teleologickým výkladem. Ústavní soud totiž v usnesení pléna ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 92/06 stanovil, že „obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad (srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96, Sb.n.u. sv. 7, str. 87, Pl. ÚS 19/98, Sb.n.u. sv. 13, str. 131, Pl. ÚS 3/06, I. ÚS 50/03, IV. ÚS 611/05, dostupné na www.usoud.cz). Jinými slovy řečeno, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového.“ V této souvislosti proto soud dále posuzoval smysl a účel nové právní úpravy, a to s přihlédnutím k vývoji v zákonodárství, evropským předpisům a k ustálené rozhodovací praxi.

23. Koncepce ochrany spotřebitele jakožto subjektu, který nemá znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing a ekonomickou sílu je pevně zakotvena v českém právním řádu (mj. právě v zákoně č. 257/2016 Sb., ale též zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a § 1810 až 1867 o. z.) i evropských předpisech (směrnice č. 93/13/EHS a směrnice č. 2008/48/EHS) s tím, že dorovnává faktickou nerovnost spotřebitele a podnikatele jako profesionála. Účelem této ochrany je, že po spotřebitelských úvěrech si přirozeně poptávají osoby, které volné peněžní prostředky spíše nemají a tyto prostředky se proto snaží získat za každou cenu. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují, a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Proto je povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána zákonem nikoli spotřebiteli, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Následek relativní neplatnosti ovšem tento účel zákona znemožňuje, když soudu neumožňuje splnění této povinnosti kontrolovat z vlastní iniciativy – bez návrhu protistrany, čímž nestanovuje dostatečně účinné následky porušení povinnosti podnikatele jako profesionála při neposuzování úvěruschopnosti. Poskytovatelům úvěrů následek v podobě relativní neplatnosti umožňuje systematicky takovou povinnost porušovat. Oslabení ochrany spotřebitele však nebylo záměrem zákonodárce.

24. V důvodové zprávě k zákonu č. 257/2016 Sb. totiž zákonodárce uvádí, že „stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti napovídá, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet.“ Nová úprava tudíž jako svůj cíl deklaruje „posílení principu zodpovědného úvěrování“, tj. aby byl takovýto věřitel dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých zákonných povinností. Lze proto s ohledem na výše uvedené konstatovat, že smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo namístě důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. Účelem této úpravy je předejít případnému nezvladatelnému zadlužování těch spotřebitelů, kteří by mohli skončit ve spirále dluhů, předlužení a insolvence se všemi negativními důsledky s tím spojenými, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd., jak se nezřídka u narůstajícího počtu dlužníků stává. V současné době jsou již nadto zřejmé negativní celospolečenské dopady ponechání vývoje spotřebitelských vztahů pouze na nikterak neomezené smluvní volnosti. Porušení této povinnosti nelze akceptovat s odkazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele odsouhlasil. Tyto celospolečenské souvislosti negativních sociálních důsledků předlužení spotřebitele s (prevenční) povinností posouzení úvěruschopnosti byly rozebírány v již zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.

25. Nelze ani pominout, že tento závěr podporuje též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého obecný soud poruší právo spotřebitele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže nezkoumá, zda věřitel dostatečně zjišťoval úvěruschopnost spotřebitele.

26. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. přistupovala převážně formálně, nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. splácet postupně poskytnuté úvěry v celkové výši 34 000 Kč, 34 000 Kč, 51 000 Kč, 51 000 Kč, 70 000 Kč, 75 000 Kč, 40 000 Kč, 68 000 Kč a 51 000 Kč. Ověřen byl pouze příjem žalovaného, který ověřila žalobkyně prostřednictvím výplatních pásek žalovaného. Tento (průměrný čistý) měsíční příjem činil 31 305 Kč. Žalovaný vedle toho uvedl celkový čistý příjem domácnosti 14 500 Kč, a zároveň uvedl, že bydlí v nájmu a je svobodný. Tento zvláštní údaj však nebyl vysvětlen, a ani právní předchůdkyně žalobkyně se o jeho vysvětlení dle prokázaných důkazů nijak nezajímala. Z hlediska příjmové stránky žalovaného je ještě na místě podotknout, že žalobkyně sice argumentovala ověřením tvrzených příjmů z potvrzení o příjmech, ale toto soudu předložila pouze jedno totožné ze srpna 2023 pro všechny dílčí úvěry. Je zřejmé, že toto potvrzení ze srpna 2023 nemohlo sloužit pro podložení úvěrů z roku 2021 a co se týče smluv z přelomu let 2023 a 2024, kterých bylo ostatně i nejvíce, zde sice fyzicky posloužit k ověření mohlo, neboť již existovalo, ale od jeho vydání uplynul další čtvrtrok, takže žalobkyně nevycházela z aktuálních údajů. Co se týče výdajů žalovaného, zde měly být započítány výdaje tvrzené v žádosti o úvěr, ale žalobkyně neuvedla nic bližšího, ani o jaké výdaje šlo, ani zda je ověřovala. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně počítala s životním minimem, normativními náklady na bydlení a s dosavadními splátkami. Právní předchůdkyně žalobkyně se tedy měla spolehnout jen na náklady tvrzené, přičemž nedošlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k žádnému ověření těchto tvrzení žalovaného a náklady normativní, v čemž rozhodně nelze spatřovat řádné aktivní zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Obezřetnost poskytovatele úvěru byla na místě zejména na nedostatečné tvrzení výdajové stránky žalovaného, dále pak na množství úvěrů, které žalovaný u žalobkyně měl uzavřené, a které uzavíral (byť ve dvou časově od sebe vzdálenějších obdobích) často po velmi krátké době a na poměrně vysoké částky, vždy šlo o vyšší desítky tisíc, a například mezi [datum] a [datum], tedy za dva měsíce, bylo žalovanému poskytnuto celkem 6 úvěrů v celkové výši 309 000 Kč, a to za situace, kdy měl další tři úvěry uzavřené z předchozí doby. Uvedený postup žalobkyně v tomto případě lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).

27. V souladu se § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku relevantních podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Způsob dosavadního finančního hospodaření žalovaného, spolu s frekvencí, s jakou o úvěry žádal tedy objektivně vedl k důvodné pochybnosti o jeho schopnostech dostát svým závazkům řádně, což znamená, že žalobkyně jako odborně způsobilá osoba měla tuto pochybnost odstranit, což zjevně neučinila. Tyto skutečnosti ve svém souhrnu tak měly vést žalobkyni při odborné péči k důkladnějšímu prověřování úvěruschopnosti žalovaného, zejména jeho výdajů. Soud tak uzavřel, že neprokázala, že došlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalovaného.

28. Soud uzavírá, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 18 000 Kč, přičemž nevrácená část finančního plnění činila ke dni rozhodnutí 266 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, jedná se ze strany žalobkyně o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.). Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 266 Kč a ve zbývajícím rozsahu, žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

29. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Soud dospěl k závěru, že žalovaný byl vyzván k plnění do 12.4.2024, což soud považuje za datum splatnosti pohledávky bezdůvodného obohacení, proto i úrok z prodlení přiznal žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 949,87 Kč, přičemž tato částka představuje 28,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 130 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 428 234,24 Kč sestávající z částky 10 020 Kč za každý z pěti úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 5 010 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 57 810 Kč ve výši 12 140,10 Kč.

31. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení