9 C 79/2020-91

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 22 294,82 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 294,82 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 294,82 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, tj. částku 3 576 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 22 294,82 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v odběrném místě žalované zjistila dne [datum] neoprávněný odběr elektřiny spočívající v neoprávněné manipulaci s měřicím zařízením, čímž byla žalobkyni způsobena škoda 1 546,95 Kč a dále jí vzniklo právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru v celkové výši 20 747,87 Kč, k jejichž úhradě vyzvala žalovanou fakturou, která byla splatná dne [datum], kterou žalovaná neuhradila a je proto ode dne [datum] v prodlení.

2. Pokud se týká vztahu žalované k odběrnému místu, tak žalobkyně uvedla, že žalovaná je vlastníkem rodinného domu na adrese [adresa žalované], kde byl následně dne [datum] zjištěn neoprávněný odběr. Ve vztahu k obecné úpravě náhrady škody dle občanského zákoníku se zde uplatní speciální ustanovení § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona, když za neoprávněnou manipulaci s elektroměrem je odpovědná žalovaná, jedná se navíc o odpovědnost objektivní. Stanovená povinnost dodržena nebyla, prokazatelně došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, a proto žalobkyně požaduje náhradu škody po žalované. Z hlediska zákona je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr – postačuje, že byl např. proveden zásah do měřicího zařízení nebo bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci s následky v zákoně uvedenými, a není klíčové, kdo tak učinil. Žalovaná netvrdila a netvrdí, že by do elektroměru zasahovala konkrétní osoba. Neoprávněný zásah do elektroměru prokazuje zejména znalecký posudek Ing. [jméno] [jméno], ve kterém dospěl k jednoznačnému závěru, že došlo k zásahu do elektroměru, když zjistil na 2. a 3. kotouči zleva číselníku vrypy a rýhy, které vznikly při násilném přetočení těchto kotoučů číselníku nějakým nástrojem nebo předmětem, dále zjistil poškození upevňovacích šroubů a plomb. Je zcela nepochybné, že hodnoty naměřené měřícím zařízením byly ovlivněny v neprospěch žalobce, resp. ve prospěch žalované, a tedy došlo k neoprávněnému odběru ze strany žalované ve smyslu příslušných ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb.

3. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 energetického zákona a ustanovením § 9 vyhlášky tak, aby její výše co nejvíce odpovídala škodě skutečné, kdy doba trvání neoprávněného odběru a jeho množství bylo stanoveno dle zjištění Policie ČR, podle jí vyžádaného odborného posudku [jméno] [příjmení], a to ve výši 1 546,95 Kč. Vyčíslení neoprávněného odběru je pak provedeno za dobu 24 měsíců (tedy za dobu 24 měsíců zpětně ode dne zjištění neoprávněného odběru) od [datum] do dne zjištění neoprávněného odběru [datum] s víkendovým využitím odběrného místa, tj. 365 dnů/rok: 7 dnů/týden x 3 dny (víkend), tj. 156 dnů x 2 roky = 312 dnů x 4,08 kWh/den = 1 272 kWh – 995 kWh (spotřeba naměřena elektroměrem za dva roky) = 277 kWh x 5, 58466 Kč/kWh = 1 546,95 Kč. Žalobkyně tedy vychází z průměrné denní spotřeby 4,08 kWh a nikoliv 0,8 kWh/den, jak chybně dovozuje žalovaná. Pro určení rozsahu spotřeby je třeba uvést, že se jedná o výpočet dle hodnoty hlavního jističe postupem podle § 9 odst. 2, tedy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody bylo provedeno výpočtem podle odst. 3 – 8 vyhl. č. 82/2011 Sb. Průměrnou spotřebu nelze počítat tak, jak uvádí žalovaná, protože spotřeba je odebrána za kratší období, než vychází počet dní mezi jednotlivými odečty. Spotřeba za roční fakturační období nebyla odebrána za cca 365 dní, ale jen o víkendech, tedy za cca 156 dní v průběhu roku, je tudíž nutné takto upravit i denní spotřebu. Pokud by pro dopočet spotřeby použili následnou spotřebu po neoprávněném odběru, jednalo by se o vyšší spotřebu cca 402 kWh, nicméně žalobkyně účtuje pouze 277 kWh. Znalec při zkoumání elektroměru zjistil na číselníku elektroměru vrypy a rýhy, které vznikly při jeho násilném přetočení, dále zjistil, že na jednotlivých kotoučcích číselníku jsou takové vrypy, které ukazují na to, že stav číselníku byl násilně přetočen o minimálně 15 000 kWh.

4. K nutným nákladům žalobkyně uvedla, že tyto se považují za součást náhrady škody. Kdyby neoprávněný odběr potvrzen nebyl, nebyla by žalobkyně oprávněna jakoukoliv škodu po žalované požadovat. Zjišťování, odstraňování a přerušení neoprávněných odběrů je řešeno pro žalobkyni externě, a to jako komplexní služba vždy za jeden zjištěný neoprávněný odběr. Tento způsob zjišťování, odstraňování a přerušení neoprávněných odběrů byl z dlouhodobého hlediska vyhodnocen jako nejekonomičtější a nejúčelnější, kdy na zjištění a odstranění konkrétního neoprávněného odběru jsou vynaloženy ze strany žalobkyně jen skutečně nezbytně nutné náklady žalobkyně coby poškozené. Žalobkyně stanovila okruh nutných činností a úkonů, které musí komplexní služba zahrnovat a výsledkem zadávacího řízení pak byla jednotková cena za zajištění komplexní služby. V rámci veřejné zakázky, tj. nabídek předložených v zadávacím řízení jednotlivými uchazeči, byla posuzována také cena předmětné služby z pohledu její přiměřenosti a reálnosti. Žalobkyně je sice velkou společností, avšak není v jejích silách zajistit prostřednictvím svých zaměstnanců veškerou činnost, která vyplývá z předmětu jejího podnikání. Z tohoto důvodu vykonávají některé vysoce kvalifikované činnosti, jakou je i odhalování neoprávněných odběrů pro žalobce externí společnosti. V tomto konkrétním případě kontroly [číslo] se na straně žalované jedná o neoprávněný odběr typu ID07 – odběr prostřednictvím záměrně upraveného MZ, a dle ceníku služeb spol. [právnická osoba] ze [anonymizována dvě slova] [účinnost] jde o položku [číslo] v ceně 10 895 Kč (bez DPH). Žalobkyně tuto částku uhradils na základě faktury [číslo]. Znalečné za znalecký posudek [číslo] [rok], který prokázal násilný zásah do číselníku elektroměru, vyúčtoval Ing. [jméno] [jméno] (jednatel a společník spol. [právnická osoba]) žalobkyni fakturou [číslo] z přílohy k této faktuře (první řádek) je patrno, že je účtován znalecký posudek [číslo] [rok].

5. Žalobkyně navrhla žalované řešit prokázaný neoprávněný odběr dohodou, podle odborného vyjádření znalce a s přihlédnutím k využití odběrného místa, pročež jí zaslala dne [datum] návrh mimosoudní dohody, na kterou žalovaná nereagovala.

6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítala, že není ve věci pasivně legitimovaná, protože ona nemanipulovala ani nijak nezasahovala do elektroměru, neporušila žádnou zákonnou ani smluvní povinnost. Pokud žalobkyně poukazuje na ustanovení § 28 energetického zákona, tak povinnost tam stanovená neznamená, že má žalovaná hlídat elektroměr a ověřovat jeho stav, jen je povinna učinit taková opatření, aby se pokusila takovým porušením zabránit. Elektroměr je umístěn v jejím rodinném domě, přístup zde měla jen ona a tehdy i její manžel, nikdo jiný klíče neměl, tudíž žalovaná učinila vše pro to, aby dodržela své povinnosti. Žalovaná tráví většinu času na chatě v [obec], reálná úspora by nebyla žádná, a navíc při jejím požehnaném věku, který doprovází zhoršený zrak, je v podstatě nemožné, aby byla schopná této„ hodinářské“ činnosti. Dle aktuální judikatury musí být dostatečně podložen závěr o osobě škůdce, což žalobkyní nebylo splněno, pouhé formální zjištění příslušnosti žalované k odběrnému místu, nemůže tuto důkazní nouzi překlenout. Žalovaná dále namítala rozdílné závěry Ing. [jméno] a [jméno] [příjmení] týkající se neoprávněně odebrané elektřiny. Ze žádosti o výměnu elektroměru pak dle žalované jasně vyplývá, že elektroměr nebyl poškozen a rovněž zajištění proti neoprávněné manipulaci bylo v pořádku. Žalovaná nebyl přítomna u výměny elektroměru a pozorovala jej z povzdáli, blíže přišla až po 15 min, kdy pracovník do přístroje zasahoval. Žalovaná rovněž rozporovala nezbytnost vynaložených nákladů, když měla za to, že žalobkyně neprokázala, že šlo o nezbytné náklady a z jakého důvodu nemůže výjezd na odběrné místo uskutečnit zaměstnanec žalobkyně.

7. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém postupně provedl dokazování jednak listinami a jednak svědeckými výpověďmi zaměstnanců společnosti, která pro žalobkyni vykonává kontroly odběrných míst a zjišťuje neoprávněné odběry. Z těchto důkazů soud zjistil následující.

8. Z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena kontrola, při které byly zjištěny poškozené úřední značky, čímž došlo k podezření na neoprávněný odběr. Zároveň došlo k výměně měřicího zařízení (elektroměru) z původního [číslo] s čísly bezpečnostních plomb [číslo] a [číslo]. Kontrolu provedli zástupci [právnická osoba] a. s., která byla žalobkyní zmocněna na základě smlouvy o poskytování služeb k poskytování vybraných služeb v oblasti řešení neoprávněných odběrů elektřiny. Kontrola byla provedena u zákazníka – žalované na adrese odběrného místa [obec a číslo].

9. Ze Žádosti o přezkoušení elektroměru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně požádala o přezkoušení elektroměru č. S [číslo] z odběrného místa [obec a číslo], na kterém nebyly v pořádku úřední značky, protože byly poškozené, vypíchané, ale bylo v pořádku zajištění proti neoprávněné manipulaci a elektroměr nevykazoval viditelné poškození. Kontrolu za žalobkyni provedl [příjmení] [jméno] a pan [příjmení].

10. Protokolem o kontrole odběrného místa bylo prokázáno, že technici [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] provedli dne [datum] kontrolu odběrného místa žalované na adrese [obec a číslo]. Do popisu kontroly zapsali, že zjistili a zadokumentovali podezření na neoprávněný odběr elektřiny, zjistili, že elektroměr [číslo] se nachází na volně nepřístupném místě v chodbě rodinného domu. Elektroměr vykazoval stav [číslo] kWh a měl poškozené obě úřední značky, pravděpodobně vypíchané a opět stlačené, což nasvědčovalo neoprávněné manipulaci s měřícím ústrojím elektroměru. Z tohoto důvodu byl elektroměr demontován a v zajištěném přepravním boxu předán k dalšímu přezkoumání a odběrné místo bylo osazeno novým elektroměrem, který byl zajištěn proti neoprávněné manipulaci.

11. Z Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla vydaného dne [datum], které vydalo autorizované metrologické středisko [právnická osoba], vyplynulo, že měřidlo [číslo] nesplňuje stanovené požadavky a zaniká platnost jeho ověření, přičemž jeho další používání by bylo v rozporu se zákonem. Ze Zkušebního protokolu [číslo] jež je přílohou Osvědčení, bylo zjištěno, že elektroměr [číslo] má poškozené úřední plomby, tudíž má neplatné a znehodnocené úřední značky a rovněž nevyhověl vnější prohlídce.

12. Výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem žalobkyně uvedla přehled částek, jejichž zaplacení se domáhá. Náklady na přerušení (zamezení neoprávněného odběru) za ID07 činí 10 895 Kč, náklady za znalecký posudek 5 000 Kč, náklady za přezkoušení elektroměru v autorizovaném metrologickém středisku činí 1 252 Kč, z toho DPH je 3 600,87 Kč, tj. celkem 20 747,87Kč. K této částce je nutné připočíst částku za neoprávněný odběr ve výši 1 546,95 Kč, která byla počítána za období od 28. 2 2016 do [datum], tedy za dobu 731 dní. Z uvedeného byl proveden výpočet tak, že množství neoprávněně odebrané elektřiny je 277 kWh, a to po odečtení spotřeby zaznamenané měřicím zařízením v objemu 995 kWh.

13. Z Faktury [variabilní symbol] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby uhradila částku 22 294,82 Kč ve lhůtě splatnosti do [datum]. K úhradě této faktury byla žalobkyně prokazatelně upomínaná, a to Upomínkou vystavenou dne [datum].

14. Z Předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně znovu vyzvala žalovanou k úhradě faktury [variabilní symbol] do 7 dnů od doručení této výzvy s poučením, že pokud se tak nestane, bude žalobkyně nucena přistoupit k dalšímu vymáhání dluhu u soudu. Dle připojené dodejky byla tato zásilka na poště podána dne [datum].

15. Čestnými prohlášeními [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila částku 5 000 Kč bez DPH představující prokazatelné náklady na vypracování znaleckého posudku u [právnická osoba] s. r. o. Dále žalobkyně uhradila částku 10 895 Kč bez DPH [právnická osoba], a. s. a [právnická osoba] za zjištění neoprávněného odběru.

16. Náklady na zjištění neoprávněného odběru prostřednictvím upraveného měřícího zařízení ve výši 10 895 Kč vyplývají z rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě, konkrétně z Přílohy [číslo] – Ceník služeb, Změna této přílohy byla ze strany [právnická osoba] oznámena žalobkyni dopisem ze dne [datum].

17. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [jméno] [číslo] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že úkolem znalce bylo posoudit elektroměr [číslo] zodpovědět na otázky. Znalec zjistil, že oba upevňovací šrouby krytu elektroměru jsou proti povolení zajištěné poškozenou úřední značkou – opředeným ocelovým drátkem se zavěšenou olověnou plombou. Oba upevňovací šrouby krytu elektroměru mají zhmožděnou drážku hlavy, což svědčí o neopatrném povolování a utahování šroubů, možná, i nevhodným nástrojem. Kryt elektroměru je navíc zajištěný proti neoprávněné demontáži přelepením dělící roviny mezi krytem a tělem elektroměru nepoškozenou bezpečnostní plombou s logem žalobkyně na levé straně a na pravé straně rovněž nepoškozenou bezpečnostní plombou s fialovým pruhem s logem žalobkyně, na pravé i levé straně elektroměru při optickém zkoumání olověných plomb obou úředních značek znalec zjistil, že obě plomby mají vytlačeny na lícové straně symbol 02 a na rubové straně symbol státního znaku – lva. Obě plomby jsou deformované a nesou na svém povrchu po obvodu stopy po násilném rozevírání, a to nějakým nástrojem nebo předmětem za účelem uvolnění opředeného ocelového drátku. Znalec obě plomby rozříznul a zjistil, že z plomb je patrné, že se v nich nacházejí stopy, které vznikly při násilném rozevírání plomb a při opakovaném stisknutí plomby pravděpodobně jen prsty ruky. Po demontáži strojku s číselníkem zjistil, že číselník je funkčně bez závad při optickém zkoumání číselníku zjistil, že na druhém a třetím kotouči zleva (označující desetitisíce a tisíce) jsou vrypy a rýhy, které vznikly při násilném přetočení těchto kotoučů nějakým nástrojem. Ze zjištěných stop nelze určit stav číselníku před jeho násilným přetočením a znalec se domnívá, že podle vrypů byl stav před násilným přetočením snížen minimálně o [číslo] kWh. Znalec tak dospěl k závěru, že obě úřední značky elektroměru jsou poškozené a že na číselníku se nacházejí stopy, které svědčí o násilném přetočení.

18. Ceníkem služeb žalobkyně platného od [datum] bylo prokázáno, že přezkoušení měřícího zařízení – elektroměru – 3fázové, I sazbové je pro zákazníka zpoplatněno částkou 1 252 Kč.

19. Z odborného vyjádření [číslo] [rok] vypracovaného [jméno] [příjmení] za účelem propočtu neoprávněného odběru elektřiny soud zjistil, že tento si vyžádala Policie ČR v trestní věci neoprávněného odběru u žalované a že měl k dispozici spisový materiál a fotodokumentaci policie, přičemž vycházel z výčtu spotřebičů, které byly uvedeny v žádosti o podání odborného vyjádření. Znalec dospěl propočty k závěru, že výše neoprávněně odebrané elektřiny za období od [datum] do [datum], tedy za 731 dnů, činí 1 987 kWh, což je 11 097 Kč. Průměrná denní spotřeba totiž vycházela na 4,08 kWh.

20. Ze Sestavy plateb - bankovní výpisy bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně odešla dne [datum] platba 6 061 668 Kč ve prospěch [právnická osoba] Takto bylo uhrazeno na fakturu [číslo] která byla uvedenou společností vystavena žalobkyni na částku celkem 6 061 668,46 Kč za kontroly odběrných míst. Dle připojeného Souhrnu tato platba zahrnuje i kontrolu [číslo] se zjištěným neoprávněným odběrem – upraveným měřícím zařízením, na částku 10 895 Kč. K tomuto soud ještě z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] zjistil, že žalobkyně má platně uzavřenou smlouvu se [právnická osoba], s. r. o. a [právnická osoba], a. s., na základě jsou jejich zaměstnanci zplnomocněni žalobkyní k odhalování neoprávněných odběr a k dalším souvisejícím úkonům..

21. Z Faktury vystavené [právnická osoba] s. r. o. [variabilní symbol], že žalobkyně byla vyzvána k zaplacení částky 78 650 Kč za 13 znaleckých posudků na elektroměry. Na tuto fakturu navazuje její příloha Přehled [anonymizováno] – [rok] – elektroměry, kde je ihned vepsán znalecký posudek [číslo] [rok] na elektroměr [číslo] jehož poplatek je zahrnut ve faktuře [číslo]. Potvrzení o zaplacení je pak patrné ze Sestavy plateb, kde na účet [právnická osoba] byla dne [datum] zaplacena částka 78 500 Kč pod [variabilní symbol].

22. Z Informací o pozemku z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [obec], [adresa].

23. Smlouvou o připojení soud zjistil, že žalobkyně jako se provozovatelka distribuční soustavy dohodla se žalovanou na závazku připojit její odběrné zařízení k zařízení PSD za sjednaných podmínek a umožnit jí dodávku elektřiny oproti závazku žalované uhradit podíl na nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu. Odběrné místo žalované bylo [obec a číslo]. Mezi účastníky pak bylo nesporné, že žalovaná odebírala elektřinu.

24. Z Dohody o výši škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny spojené s uznáním dluhu dlužníkem – odběrné místo [obec a číslo] soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne [datum] návrh dohody, podle které by uznala výši vzniklé škody navýšenou o náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru a jeho přerušení ve výši 22 294,82 Kč. Žalovaná si tuto zásilku dle připojené dodejky převzala dne [datum].

25. Z připojeného spisu Energetického regulačního úřadu bylo zjištěno, že věc pro podezření z přestupku byla nejprve postoupena [stát. instituce] [část obce], který ji následně usnesením ze dne [datum] předal [anonymizováno], protože dospěl k závěru, že není věcně příslušným správním orgánem. [anonymizováno] následně usnesením ze dne [datum] rozhodl tak, že věc, ve které se měla žalovaná a její manžel [jméno] [příjmení], dopustit přestupku tím, že v přesně nezjištěné době od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [obec a číslo], provedli zásah na odběrném elektrickém zařízení tak, že poškodili úřední značky elektroměru [číslo] v důsledku čehož došlo k odběru neměřené elektřiny, odložil, když nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.

26. Z připojeného spisu Policie ČR, že trestní oznámení na podezření na neoprávněný odběr v odběrném místě žalobkyně podal dne [datum] [jméno] [příjmení], protože kontrolou zjistil, že někdo manipuloval s úředními značkami elektroměru [číslo] tak, že úřední značky byly vypíchané a následně stlačené zpět, přičemž identifikační značky byly otočeny proti sobě, na drážkách šroubů zajišťující kryt číselníku jsou vrypy způsobené nezjištěným předmětem, čímž mohlo dojít k manipulaci s ústrojím elektroměru za účelem ovlivnění skutečně odebrané spotřeby elektrické energie. Fotografickou dokumentací (pořízenou před demontáží) z [datum] a úředním záznamem ze dne [datum] byl pak zmapován stav a umístění elektroměru, jakož i úřední plomby.

27. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil tyto skutečnosti. Elektroměr se v odběrném místě nacházel uvnitř objektu a zjistili u něj poškozené úřední značky a pojali podezření, že s nimi bylo manipulováno, tudíž přistoupili k demontáži elektroměru, který pak umístili do přepravního boxu a odeslali do autorizovaného metrologického střediska a znalci. Odběrné místo osadili novým, elektroměrem. Na kontrolu odběrného místa se dostane tak, že [anonymizováno] předá požadavek ke kontrole a jejich zaměstnavatel je pošle na místo, o sám nemá informace o daném odběrném místě předem. Je možné, že podezření před ním nahlásí montér, který osadí elektroměr bezpečnostními přelepy a informaci předá dál, ale oni provádí i běžné kontroly odběrných míst. Elektroměry jsou osazeny dvěma sadami plomb, z nichž jedna sada jsou provozní plomby, které jsou na krytu svorkovnice a které na elektroměr dává montér. Tyto plomby svědek sundává, pokud potřebuje demontovat elektroměr. Druhou sadou plomb jsou úřední značky, které osazují v cejchovně a které určují, že elektroměr je způsobilý k měření. Tyto plomby jsou umístěné na krytu číselníku a zajišťují, aby kryt nemohl být demontován a aby nemohlo být manipulováno s číselníkem. Do těchto značek při demontáži svědek nezasahuje, tyto sundává až znalec, který vše kontroluje a posuzuje, zda došlo k manipulaci s číselníkem. Každá úřední značka má specifické symboly, na jedné straně je symbol roku ověření, tzn., kdy byl elektroměr kalibrován, a na druhé straně je značka kalibrační laboratoře. Podle zkušeností svědka se nestává, že by úřední značky byly již při dodání elektroměru vadné. On provádí vizuální kontrolu elektroměru, s jeho prostředky na místě není schopen posoudit, zda např. došlo k manipulaci s číselníkem. Zpětnou vazbu, zda v případě jeho kontroly byl prokázán, nebo nebyl prokázán neoprávněný odběr, nemá, ví to jen, pokud on to sám na místě už prokázal. Pokud má jen podezření, tak zpětnou vazbu nemám. Přesné detaily průběhu kontroly v odběrném místě žalované si pro odstup času nepamatuje a odkazuje na pořízený videozáznam. Po ukončení kontroly vyplňoval žádost o přezkoušení elektroměru, kolonka zajištění proti neoprávněné manipulaci, ve které je v žádosti uvedeno, že je v pořádku, tak tato položka se týká provozních plomb. Je technicky možné, aby došlo k poškození úředních značek a přitom provozní plomby byly v pořádku, protože se jedná o dvě na sobě nezávislé sady plomb, které každá zajišťují jinou část toho elektroměru. V případě žalované nebyly plomby přestřižené, ale byly jen vymačkané a vypíchané a on si není vědom, že by kdekoliv uváděl, že byly přestříhané. Elektroměry jsou vyměňovány po různé době, já jsem nebyl pověřen prvotní výměnou elektroměru.

28. Shodné skutečnosti soud zjistil i z výslechu svědka [jméno] [příjmení]. Kontrolu prováděli na základě žádosti [anonymizována dvě slova] a zjistili, že úřední značky, které zajišťují kryt číselníku, byly poškozené. Nejprve je upoutalo, že jedna plomba byla otočená rokem čelem k nám a druhá čelem k nám lvíčkem, v době kontroly totiž byly elektroměry osazovány rokem dopředu. Při podrobnějším ohledání zjistili, že plomby jsou poškozené, jsou vypíchnuté, tzn., že plomba byla rozevřená nějakým ostrým předmětem, tak aby z ní mohly být vytaženy drátky. Pokud je plomba v pořádku, je to na první pohled poznat. Z tohoto důvodu pojali podezření na neoprávněný zásah do elektroměru a přivolali policii, která si na místo zavolala i svého technika, který pořídil fotodokumentaci. Následoval standardní postup, elektroměr odstranili, vyměnili a žalované dali oznámení o neoprávněném odběru. Elektroměr, respektive jeho číselník, se přelepí jejich přelepkami, zabalí se do boxu, který je také opatřen dvěma plombami. Takto se elektroměr odesílá soudnímu znalci a následně do autorizovaného metrologického střediska za účelem zkoušky správnosti měření. Konkrétní zásah do elektroměru na místě nezjistí, můžou získat jen podezření. Úřední plomby opatřuje státní cejchovna, přesný postup, jak se plomby na elektroměr dostanou, nezná, ale tyto plomby jistí kryt číselníku. Elektroměry jdou z cejchovny na sklad a ze skladu jsou potom distribuovány k nim. Někdy se stane, že plomba na elektroměru je stisknuta např. převozem nebo manipulací, proto než elektroměrem odběrné místo osadí, tak tyto plomby kontrolují a v případě, že mají i jen malé pochybnosti o tom, že je plomba v pořádku, tak elektroměr v odběrném místě neosadí. Na elektroměru žalované bylo jednoznačně vidět, že do úředních značek někdo něco strkal. Na elektroměrech jsou dále provozní plomby, které tam usazují oni nebo montér při instalaci elektroměru. Nevzpomíná si, zda provozní plomby, které jsou na krytu svorkovnice, byly na elektroměru žalované v pořádku. Podle svědka není technicky možné, aby se někdo dostal pod kryt číselníku, aniž by poškodil zajištění proti neoprávněné manipulaci, tím ale myslí úřední značky. Zajištění proti neoprávněné manipulaci jsou plomby na krytu svorkovnice. V některých elektroměrech je kryt s provozními plombami umístěn nad krytem číselníku s úředními plombami. K fotografii na č. l. 6 posudku Ing. [jméno] svědek uvedl, že provozní plomby na fotografii nejsou, ale byly by umístěny na šroubcích ve spodní části elektroměru, úřední značky jsou pak značky, které jsou umístěny u šroubků nad tím a jsou na fotografii vidět. V případě tohoto elektroměru je tedy technicky možné zasáhnout do úředních značek, aniž by byly poškozeny provozní plomby, respektive je to tak, že kryt číselníku lze demontovat i bez zásahu do provozních plomb. V době kontroly byla na místě i žalovaná a byl tam asi i její manžel, který se moc nezapojoval, protože měl zdravotní problémy. Se žalovanou se bavili a samozřejmě jí řekli, co zjistili a ona jim tvrdila, že o tom nic neví. Na základě požadavků [anonymizována dvě slova] provádí kontroly odběrných míst jak v případech podezření na neoprávněný odběr tak v případech pochybnosti o spotřebě, nebo se jedná oběžné kontroly. Konkrétní důvod kontroly nevědí, nicméně v některých případech jdou na kontrolu již s tím, že tam nějaké podezření je. V případě žalované tomu asi bylo tak, že nějaké podezření získal již montér, který tam již byl, má za to, že elektroměr již byl přelepen jeho přelepkami, montéři používají fialové přelepky a oni potom stříbrné.

29. Soud výpovědi obou svědků hodnotil jako věrohodné, jednak nejsou v žádném vztahu k účastníkům, nemají důvod jakkoliv škodit žalované a navíc jejich výpovědi odpovídají provedeným listinným důkazům. Oba svědci popsali rozlišení mezi úředními značkami a provozními plombami a shodně potvrdili, že není vyloučeno, aby k poškození provozních plomb bylo zapotřebí poškodit i plomby provozní, protože zrovna u elektroměru žalované jde o dvě nezávislá jištění.

30. Soud neprovedl dokazování znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, obor neurologie a oftalmologie, jelikož by se jednalo o zjištění nepodstatné pro skutkový stav a na to navazující právní závěr soudu, když odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny je objektivní a lze se jí sice zprostit, ale nikoliv tím, že by žalovaná prokázala, že ona nebyla schopna zásah do elektroměru provést. Shodně soud nedoplnil dokazování o dotaz na [právnická osoba] ohledně toho, kolik procent jejích příjmů tvoří příjmy od žalobkyně, když se opět jedná o nepodstatnou skutečnost. Žalobkyně vysvětlila, z jakého důvodu má nasmlouvané externí partnery pro výkon služeb spojených se zjišťováním neoprávněných odběrů, rovněž soud svůj závěr o existenci neoprávněného odběru nepostavil pouze a jen na závěrech techniků uvedené společnosti, ale i na dalších důkazech, které o zásahu do elektroměru svědčí (mj. znalecký posudek Ing. [jméno], fotografická dokumentace, jakož i tvrzení žalované, která opakovaně uvedla, že nikdo jiný neměl do jejího rodinného domu přístup). Soud také považoval za nadbytečné vyslýchat znalce [příjmení] [jméno], jelikož znalec v písemném vyhotovení svého posudku uvedl jasně a výstižně své závěry. Nadbytečným se soudu jevilo i přehrání videozáznamu z kontroly odběrného místa, ke kterému byly ve věci provedeny jak listinné důkazy, tak byli vyslechnuti dva svědci, kteří vypověděli totéž a ve shodě s písemnými důkazy. Pokud žalovaná tvrdila, že se může jen domnívat, co se při kontrole dělo, tak soud odkazuje na výpovědi uvedených svědků a listinné důkazy, navíc z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že se žalovanou bylo na místě komunikováno. Je zcela nelogické, aby technici zasahovali do elektroměru, poškodili úřední značky a stočili číselník, žádný provedený důkaz tomu nenasvědčuje a ani z ničeho nevyplývá, že by technici nebo snad sama žalobkyně měli nějaký důvod žalované takovým postupem škodit. Technici navíc na místě ani neměli informaci o tom, že elektroměr byl stočený, protože sami úřední značky neodstraňovali, toto uskutečnil až znalec [příjmení] [jméno]. K návrhu na provedení důkazu dotazem na [právnická osoba] o tom, kdo v daném období prováděl kontrolu odběrného místa žalované a výslechem této osoby soud taktéž považoval za nadbytečné, když lze odkázat na důkazy shora uvedené. Na elektroměru jsou dle fotografií nalepeny přelepy technika (fialové), ale opět žalobkyně v průběhu celého řízení ani netvrdila nic o tom, že by k elektroměru měla přístup bez jejího vědomí jiná osoba, nebo že by tato jiná osoba do elektroměru zasáhla a elektroměr stočila. Ostatně k tomu není ani žádný logický důvod.

31. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

32. Žalovaná je výlučným vlastníkem rodinného domu na adrese [obec a číslo], které je podle písemné dohody napojeno na distribuční soustavu žalobkyně, ze které žalovaná odebírá elektrickou energii. Odběrné místo žalované bylo osazeno elektroměrem [číslo] který se nacházel na volně nepřístupném místě v chodbě rodinného domu. Dne [datum] byla v odběrném místě žalované provedena kontrola pracovníky [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Při kontrole bylo zjištěno, že jsou poškozené obě úřední značky, které se nacházejí na šroubcích od krytu číselníku a jsou nezávislé na provozních plombách, a jmenovaní tím pádem pojali podezření na neoprávněný odběr. Z tohoto důvodu kontaktovali Policii ČR, které [jméno] [příjmení] podal trestní oznámení. Po zadokumentování elektroměru a místa policií, jmenovaní demontovali elektroměr, přičemž nezasáhli do úředních značek, tento elektroměr vložili do přepravního boxu, který zaplombovali a odeslali jej ke zkoumání do autorizovaného metrologického střediska a znalci. Tento výjezd je pro žalobkyni na základě rámcové smlouvy zpoplatněn částkou 10 895 Kč, kterou žalobkyně [právnická osoba] s. r. o. zaplatila dne [datum]. Znaleckým zkoumáním bylo odhaleno, že oba upevňovací šrouby krytu elektroměru jsou proti povolení zajištěné poškozenou úřední značkou, mají zhmožděnou drážku hlavy, což svědčí o neopatrném povolování a utahování šroubů, možná, i nevhodným nástrojem, obě plomby měly vytlačeny na lícové straně symbol 02 a na rubové straně symbol státního znaku – lva. Obě plomby byly deformované a nesly na svém povrchu po obvodu stopy po násilném rozevírání a po opakovaném stisknutí plomby pravděpodobně jen prsty ruky. Číselník elektroměru byl sice funkčně bez závad, ale na druhém a třetím kotouči zleva (označující desetitisíce a tisíce) byly vrypy a rýhy, které vznikly při násilném přetočení kotoučů, což svědčí o násilném přetočení minimálně o 15 000 kWh. Za znalecký posudek žalobkyně hradí paušálně znalci částku 5 000 Kč, přičemž znalec je jednatelem [právnická osoba]. Elektroměr byl rovněž metrologickým střediskem shledán jako nesplňující požadavky a konstatovalo zánik platnosti jeho ověření. Autorizované metrologické středisko pak žalobkyni za tuto službu vyúčtovalo částku 1 252 Kč. Všechny takto vyúčtované částky žalobkyně prokazatelně uvedeným subjektům zaplatila, jelikož sama tyto vysoce specializované činnosti nezajišťuje prostřednictvím svých zaměstnanců, ale má k jejich výkonu nasmlouvané partnery.

33. Jelikož byla věc řešena i v rámci trestního řízení, policejní orgán za účelem objektivizace výše škody působené neoprávněným odběrem elektřiny (zjištění nejpravděpodobnějšího množství takto odebrané elektřiny) přibral znalce [jméno] [příjmení], který ve svém odborném vyjádření dospěl k závěru, že v období od [datum] do [datum] (731 dní) žalovaná odebrala 1 987 kWh a denní průměrná spotřeby by tak činila 4,08 kWh. Znalec vycházel z informací ze spisu ohledně užívaných elektrických spotřebičů, avšak nezohlednil, že žalovaná tvrdí, že v rodinném domě tráví toliko víkendy a jinak pobývá v [obec]. Z tohoto důvodu žalobkyně pro účely tohoto civilního řízení přepočetla odebranou elektřinu tak, že místo 731 dnů počítala odběr pouze za 156 dnů za jeden rok (3denní víkend), tj. za dva požadované roky 312 dnů a proto po žalované požaduje úhradu za odebraných 277 kWh, tj. částku 1 546,95 Kč. K tomuto výpočtu žalobkyně dospěla tak, že vzala průměrnou spotřebu za den zjištěnou [jméno] [příjmení], kterou vynásobila počtem dnů, přičemž dospěla k odběru (312 dní krát 4,08 kWh) 1 272 kWh. Od tohoto odběru však musela odečíst hodnotu naměřenou elektroměrem – 995 kWh, čímž vyšlo číslo 277 kWh. Tuto spotřebu pak vynásobila sazbou 5, 58466 Kč/kWh.

34. Žalobkyně se nejprve snažila se žalovanou dohodnout na úhradě dluhu tak, že jí zaslala návrh dohody o výši škody způsobené neoprávněným odběrem, na kterou však žalovaná nereagovala, přesto, že si zásilku převzala. S ohledem na to, že žalobkyně dospěla k závěru o neoprávněném odběru elektřiny, vyúčtovala neoprávněně odebranou elektřinu ve výši a nutné náklady navýšené o DPH v celkové výši 20 747,87 Kč žalované k úhradě. Faktura byla splatná dne [datum] a žalovaná ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalovaná ještě vyzvána dopisem ze dne [datum] k úhradě shora uvedené částky s tím, že pokud tak neučiní, přistoupí žalobkyně k soudnímu vymáhání pohledávky. Žalovaná do rozhodnutí soudu na žalovanou pohledávku ničeho nezaplatila.

35. Podle § 49 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen„ energetického zákona“) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustava zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

36. Podle § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

37. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bodu 3. energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

38. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

39. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

40. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

41. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu.

42. Nejprve soud obecně uvádí, že přestože rozsah neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy může být určován množstvím skutečně neoprávněně odebrané elektřiny na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (případně výpočtem jakožto náhradním způsobem určení), jde svojí povahou o právo na náhradu vzniklé škody, na které se použije zvláštní úprava energetického zákona. Odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny je pojímána jako objektivní a je dána v případě, že k zásahu do rozvodové sítě došlo v zařízení účastníka a neoprávněně odebraná elektřina byla spotřebována v jeho objektu. Neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona představuje objektivní stav, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, tudíž k založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační, či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani neumožnil odběr ve prospěch jiných osob (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, usnesené Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1862/2018). Objektivní odpovědnost však nastupuje až v případě, pokud bylo poškození cejchovních plomb spolehlivě prokázáno, tedy zda opravdu došlo k žalobcem tvrzenému porušení ochranných prvků elektroměru (nález Ústavního soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS 726/2010. Pokud odběratel odpovídá objektivně za neoprávněný odběr elektřiny, kdy jeho vědomost (či dokonce jeho zavinění) je při posuzování tohoto právního stavu nerozhodná, lze klást zvýšené nároky obecné prevenční povinnosti též na provozovatele distribuční soustavy, který zjistil okolnosti neoprávněného odběru, a provádí za tím účelem kontrolní měření, avšak v době přiměřené okolnostem věci nepřijme žádná opatření, která by tento protiprávní stav odstranila (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 202/2020).

43. Žalobkyně v řízení prokázala vztah žalované k odběrnému místu, a to jednak smlouvou o připojení k distribuční soustavě, informacemi z katastru nemovitostí, podle které je žalovaná výlučným vlastníkem domu nacházejícího se v odběrném místě. Žalovaná navíc v průběhu nařízených jednání a ve svých vyjádřeních nerozporovala, že odběrné místo užívá, navíc opakovaně tvrdila, že odběrné místo užívá jen ona a předtím i její manžel, nikdo jiný, nikdo jiný nemá ani klíče. Elektroměr se navíc prokazatelně nacházel v chodbě rodinného domu, která není volně přístupná. Z těchto všech skutečností je zřejmé, že žalobkyně prokázala splnění jedné z podmínek – a to relevantní vztah škůdce k odběrnému místu a fakt, že odebraná elektřina byla spotřebována v jejím odběrném místě. Rovněž bylo jak vizuální kontrolou techniky, tak znaleckým zkoumáním prokázáno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci (úřední značky) a byl prokázán zásah do měřicího zařízení (vrypy na kotoučích číselníku elektroměru). Soud tedy dospěl k závěru, že tímto byla založena objektivní odpovědnost žalované za neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila žádnou skutečnost, která by ji mohla objektivní odpovědnosti zprostit, naopak tvrdila, že nikdo jiný v odběrném místě elektřinu neodebírá. Pokud žalovaná argumentovala svým zdravotním stavem, který jí nedovoluje provést tak odborné práce, jako je zásah do elektroměru, pak je tato její námitka vzhledem k objektivní odpovědnosti a shora uvedené obecné předpoklady zcela irelevantní.

44. Jelikož ve věci probíhalo trestní řízení, policejním orgánem přibraný znalec vypracoval odborné vyjádření za účelem co nejpřesnějšího zjištění výše způsobené škody, neboť výpočet její výše na základě citované vyhlášky v trestním řízení nepostačuje (viz nález Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. I. ÚS 3363/14). Soud v tomto řízení rovněž neměl důvod postupovat jinak, navíc žalobkyně požadovala náhradu škody za neoprávněně odebranou elektřinu pouze částku 1 546,95 Kč, oproti částce, která odpovídá zjištěním znalce, který vycházel z obsahu předloženého trestního spisu a výčtu elektrických zařízení a jehož výpočet odpovídá § 51 odst. 3 energetického zákona, jakož i § 9 odst. 5 až 7 prováděcí vyhlášky 82/2011 Sb., která byla účinná v době, kdy k neoprávněnému odběru docházelo. V tomto rozsahu soud tedy shledal nárok žalobkyně důvodným, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán.

45. Stejně soud shledal důvodným i nárok žalobkyně na zaplacení nezbytně nutných nákladů na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tyto náklady jsou součástí náhrady škody a nejde tedy o náklady v pravém slova smyslu, ale jde o náklady, které v souvislosti se zjištěním neoprávněného zásahu do elektroměru musela žalobkyně vynaložit. Jelikož byl neoprávněný odběr postaven najisto, vzniklo žalobkyni právo požadovat i tyto náklady. Pokud by tomu tak nebylo, neměla by žalobkyně na tyto nárok ani zčásti. Jak již uvedla i žalobkyně ve svých podáních, není tato konstrukce nákladů v rozporu s ústavním pořádkem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. III. ÚS 1476/16). V prvé řadě se jedná o částku 10 985 Kč, která byla uhrazena [právnická osoba] za kontrolu odběrného místa a zjištění neoprávněného odběru dne [datum]. Z provedených důkazů totiž jasně vyplývá, že tato částka byla jmenované společnosti skutečně uhrazena. Soud má za to, že žalovaná nemůže žádným způsobem polemizovat s tím, jakým způsobem žalobkyně neoprávněné odběry zjišťuje a z jakého důvodu tak nemohou činit její zaměstnanci. Jelikož je to žalobkyně, která musí v řízení tvrdit a prokazovat neoprávněný odběr, bylo namístě, že se žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek z oboru kriminalistika se specializací kriminalistická technika, mechanoskopie a elektrotechnika, v rámci kterého znalec potvrdil, jakým způsobem došlo k zásahu do elektroměru, tedy, že byly vypíchané úřední značky (úřední značky byly rozevřené a následně znovu stlačené), a že na číselníku byly vrypy svědčící o násilném přetočení číselníku. Žalobkyně rovněž prokázala, že částku 5 000Kč za znalecký posudek uhradila. Pokud se jedná o částku 1 252 Kč za zkoušku elektroměru v autorizovaném metrologickém středisku, jedná se o taktéž náklad nutný, jelikož žalobkyně soudu předložila jednak osvědčení o přezkoušení elektroměru a jednak je z povahy věci nutné, aby taková zkouška byla provedena, protože i zde lze zjistit neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy a postavit najisto, zda elektroměr v tom stavu, v jakém byl demontován, odpovídá normám a zda je možné jej znovu užít.

46. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě e výroku uvedené částky. Protože žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě této částky prostřednictvím faktury splatné dne [datum], kterou nezaplatila, dostala se do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo požadovat úrok z prodlení, a to ode dne následujícího, tj. od [datum], přičemž výše úroku z prodlení odpovídá zákonné výši, jak je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

47. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 576 Kč. Žalobkyni jako účastníku, který nebyl v řízení zastoupen advokátem, náleží náhrada nákladů řízení v paušální výši stanovené ve vyhlášce č. 254/2015 Sb., dále náhrada za cestovné a náhrada za zaplacení soudní poplatek 892 Kč. Náhradu nákladů tvoří paušální náhrada za 7 úkonů (výzva k plnění, sepis žaloby, 2x účast u jednání, příprava k jednání, vyjádření ve věci ze dne [datum] a [datum]) po 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) tj. 2 100 Kč, a dále cestovné za cestu pověřeného zástupce žalobkyně ke dvěma jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět v délce 45 km, a to jednak dne [datum] a dne [datum] vždy osobním automobilem značky ŠKODA OCTAVIA o průměrné spotřebě 3,8 l /100 km nafty při ceně 47,10 Kč l a základní sazbě náhrady ve výši 4,70 Kč, celkem 584 Kč.

48. Lhůta k plnění byla v případě obou výroků rozsudku stanovena na 3 dny od právní moci podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.

Poučení