Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

9 C 80/2021-142

Rozhodnuto 2022-01-13

Citované zákony (20)

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vrácení kupní ceny a úhradu souvisejících nákladů, vydání bezdůvodného obohacení, o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 245 000 Kč, částku ve výši 14 553 Kč, částku ve výši 800 Kč, částku ve výši 500 Kč, částku výši 83 060 Kč, částku ve výši 15 399 Kč, částku ve výši 9 602,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 245 000 Kč ode dne 25. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované převzít od žalobkyně [značka automobilu], model [model], VIN: [VIN], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 48 787 Kč k rukám zástupce žalované, [titul] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 22. 2. 2021 se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vůči žalované domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku a současně povinnost převzít od žalobkyně osobní automobil uvedený v bodě II. výroku. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena kupní smlouva č. [číslo] ([číslo]), kterou žalovaná jako prodávající převedla vlastnické právo k užitkovému automobilu tovární značky: [značka automobilu], model [model], barvy: [barva], VIN: [VIN], na žalobkyni v podstavení kupujícího, přičemž žalobkyně se v kupní smlouvě zavázala za předmětné vozidlo uhradit kupní cenu ve výši 245 000 Kč. V kupní smlouvě byla v čl. VIII stanovena záruka na dobu 12 měsíců. Kupní smlouva odkazuje na záznam o prohlídce technického stavu vozidla, který tvořil druhou stranu kupní smlouvy, v záznamu není jakkoli uvedena informace o níže uvedených vadách, zejména chybělo jakékoli poučení či upozornění na skutečnost, že u předmětného vozidla došlo k přestavbě řízení vozidla z pravostranného na levostranné. Žalobkyně v souvislosti s přepisem vozidla uhradila náklady na evidenční prohlídku vozidla ve výši 500 Kč, poplatek za přepis vozidla ve výši 800 Kč a pojištění motorového vozidla na základě pojistné smlouvy [číslo] ve výši 14 553 Kč. Po předání předmětného vozidla se projevilo, že má vozidlo obuty letní pneumatiky, které byly ve špatném stavu, přičemž zimní pneumatiky nebyly žalobkyni předány. Žalobkyně tak byla nucena zakoupit nové pneumatiky, a to za pořizovací cenu 13 409 Kč. Již v krátkém časovém horizontu po převodu vlastnictví předmětného vozidla na žalobkyni se na vozidle projevily skryté vady, díky kterým se vozidlo stalo de facto nepojízdným. Předmětné vozidlo vykazovalo neobvykle vysokou spotřebou paliva a vykazovalo zhoršené provozní vlastnosti – tzv.„ špatný tah vozidla“. Žalobkyně proto telefonicky opakovaně reklamovala u žalované vady vozidla. Následně se strany sporu telefonicky dohodly na předání předmětného vozidla žalované pro provedení diagnostiky pro zjištění faktické vady vozidla. Vozidlo bylo žalované k první reklamaci předáno na počátku měsíce prosince 2019. Až po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně bylo v únoru roku 2020 ze strany žalované sděleno, že vozidlo je v pořádku až na závadu, která spočívá ve vadných vstřicích vozidla. Žalovaná v rámci výše uvedeného reklamačního řízení telefonicky sdělila žalobkyni, že odmítá odstranit vady vozidla bez dalšího. Spolu s tím sdělila žalobkyni, že náklady na provedení opravy vstřiků vozidla v rámci reklamačního procesu uhradí, avšak pouze za podmínky, že žalobkyně uhradí cenu náhradního dílu nových vstřiků. S tímto postupem žalobkyně souhlasila, a to pouze z důvodu, že se uvedená reklamace protáhla na více než dva měsíce a žalobkyně potřebovala předmětné vozidlo k výkonu svého podnikání. Žalobkyně tak uhradila žalované náklady na pořízení nových vstřiků ve výši 24 200 Kč na základě žalovanou vystavené faktury č. [číslo] ze dne [datum]. Krátce po provedení první reklamace (výměny vstřiků vozidla) se na vozidle projevily další závady a vozidlo opět přestalo být provozuschopné. Z důvodů dosavadní špatné komunikace se žalovanou (žalobkyně musela žalovanou opakovaně – dlouhodobě urgovat telefonicky), dlouho trvajícího reklamačního řízení (vyřízení první reklamace trvalo téměř tři měsíce) a s tím související dlouho trvající opravy předmětného vozidla zajistila žalobkyně diagnostiku vad a jejich následnou opravu prostřednictvím autoopravce [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], [obec a číslo] – [část obce] Pan [příjmení] provedl na pokyn žalobkyně nutnou opravu vozidla pro jeho uvedení do provozuschopného stavu, která se sestávala zejm. ve výměně snímače diferenčního tlaku, přičemž na základě provedené opravy vozidla vystavil dne 24. 3. 2020 fakturu č. [číslo], znějící na částku 6 128 Kč. Opravou provedenou dne 24. 3. 2020 na vlastní náklady žalobkyně bylo vozidlo uvedeno do provozuschopného stavu, a to až do chvíle, než se projevila další závada vozidla – vadné turbodmychadlo a DPF vozidla, přičemž žalobkyně postupovala stejným způsobem jako u předcházející opravy, tedy nechala opravit vady vozidla na své náklady u pana [příjmení], autoopravce, který na základě provedené opravy vystavil 1. 6. 2020 fakturu č. [číslo], znějící na částku 19 028 Kč. Krátce po opravě turbodmychadla a DPF vozidla se na vozidle začala projevovat vada kloubového hřídele vozidla. Tato skutečnost vedla žalobkyni k tomu vyhledat autoservis [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], u kterého byla na náklady žalobkyně provedena oprava kloubového hřídele a současně s ní žalobkyně poptala celkovou diagnostiku vozidla, pro zjištění dalších možných skrytých vad vozidla, to vše uhrazeno žalobkyní na základě daňového dokladu ze dne 10. 8. 2020, [číslo] znějícího na částku 33 704 Kč. Na základě kompletní diagnostiky vozidla provedené autodopravcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dne 26. 6. 2020 bylo zjištěno, že vozidlo kromě již provedených nutných oprav skrytých vad trpí vadným akumulátorem a vadným zámkem dveří a silnou korozí kabiny a rámu předmětného vozidla. Autoopravce dále doporučil výměnu brzdových kotoučů, brzdových destiček a předních třmenů, přičemž shledal nezbytné, aby byly vyměněny brzdové hadice, kdy shledal, že bez jejich výměny nelze vozidlo dále provozovat. Diagnostikou vozidla bylo zejména zjištěno, že u předmětného vozidla bylo v minulosti přestavěno řízení z pravostranného na levostranné. Na základě této skutečnosti žalobkyně adresovala žalované 14. 8. 2020 oznámení o odstoupení od kupní smlouvy a výzvu k navrácení částky představující součet kupní ceny a ceny náhradních dílů, které žalobkyně žalované uhradila v rámci jím řešeného reklamačního řízení, tedy celkově 299 867,50 Kč. Tento přípis zároveň splňoval náležitosti předžalobní výzvy dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovaná na oznámení žalobkyně o odstoupení od smlouvy reagovala sdělením ze dne 20. 8. 2020, ve kterém tvrdila, že„ vše proběhlo naprosto v pořádku a ke spokojenosti klienta“ a že„ při koupi byl vůz v naprostém pořádku a klient obdržel rovněž výraznou slevu“. Závěrem svého sdělení žalovaná konstatovala, že s odstoupením nesouhlasí, neboť pro takový krok nejsou dány zákonné důvody. Předmětné vozidlo je fakticky nepojízdné a vyžaduje řadu oprav, aby bylo alespoň uvedeno do provozuschopného stavu (k tomu viz výše). Žalobkyně tak byla z důvodu odmítnutí reklamace ze strany žalované nucena předmětné vozidlo odstavit. Jelikož je vozidlo nepojízdné, žalobkyně byla nucena uhradit odtah vozidla, a to z areálu v [obec], který měla dříve v nájmu, do areálu v [obec], který má žalobkyně v nájmu na dobu neurčitou. Odtah byl realizován dne 18. 11. 2020, přičemž cena odtahu činila 9 602,56 Kč. V souvislosti s nutným odtahem byla žalobkyně nucena zakoupit do vozidla novou autobaterii v hodnotě 1 990 Kč, jelikož stávající baterie byla kapacitně nedostatečná a z důvodu předcházejícího delšího odstavení vozidla (z důvodu jeho vad a nepojízdnosti) již nefungovala. Aby nebyla žalobkyně povinna hradit nadále povinné pojištění za nepojízdné předmětné vozidlo, uschovala registrační značky do depozita a předmětné vozidlo nechala dočasně vyřadit z evidence vozidel, za což dne 2. 12. 2020 uhradila poplatek 200 Kč. Kdyby žalobkyně věděla o skutečnosti, že předmětné vozidlo trpí výše uvedenými vadami, zejména, že bylo v minulosti takto podstatně přestavěno, kupní smlouvu by za sjednaných podmínek nikdy neuzavřela. Jedná se tak o podstatnou skrytou vadu předmětného vozidla a zcela jistě zakládá práva žalobkyně z vadného plnění, která žalobkyně řádně uplatnila ve sjednané záruční době svým oznámením o odstoupení od kupní smlouvy. Výše uvedené opravy vozidla v celkové hodnotě 83 060 Kč, které žalobkyně na vozidle provedla na své náklady, stejně jako náklady na pořízení nové autobaterie a nových pneumatik, zakládají v případě odstoupení od kupní smlouvy bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy tato je z důvodu nemožnosti vydání předmětu obohacení povinna nahradit bezdůvodné obohacení ve výši jeho obvyklé ceny – v daném případě ve výši ceny provedených oprav na vozidle. Náklady spojené s přepisem vozidla, hrazení ceny povinného ručení, úhrada poplatku za zápis do registru vozidel, náklady na evidenční prohlídku, jakož i náklady vynaložené na odtah vozidla, zjevně představují škodu, která na straně žalobkyně vznikla z důvodu neplnění smluvních povinností ze strany žalované. Žalovaná je povinna takovou škodu uhradit žalované v penězích, jelikož uvedení do předešlého stavu není možné. Žalobkyně doposud předmětné vozidlo žalované z důvodu nedostatku součinnosti ze strany žalované nevrátila. Žalobkyně je připravena předmětné vozidlo žalované vydat.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 17. 8. 2021 sdělila soudu, že nesouhlasí s žalobou a s v ní uvedenými skutečnostmi, nárok žalobkyně neuznává ani z části. Právní zástupce žalované pak ve vyjádření ze dne 17. 9. 2021 uvedl, že žalovaná nároky uplatněné v žalobním návrhu neuznává, a to ani z části. Žalovaná popírá, že by tvrzené vady vozidla odpovídaly vadám skrytým a současně žalovaná rozporuje tvrzení žalobkyně, že při notifikaci tvrzených vad byl dodržen postup dle ustanovení § 2106 event. dle ustanovení § 2107 OZ. Dne [datum] si od žalované coby prodávající zakoupila žalobkyně coby kupující vozidlo [tovární značka] [typ] [anonymizováno]. Vozidlo bylo nabízené na internetových stránkách žalované a na serverech zveřejňujících vozidla na prodej. Jednalo se o vozidlo v dobrém technickém stavu, který byl úměrný stáří vozu a najetým kilometrům, které byly cca 200 000 km. V uváděném inzerátu nebyla zveřejněna jakákoli informace o náhradních pneumatikách či jakýchkoli dalších bonusech, které by měly bít zahrnuty do ceny vozidla. Žalobkyně (její zástupce) na tento inzerát reagovala telefonicky. Žalobkyně provedla standartní zkušební jízdu a vozidlo vyzkoušela, následně proběhla i kompletní prohlídka žalobkyní, na tyto veškeré úkony měla žalobkyně dostatek času, vše proběhlo ke spokojenosti žalobkyně a žalobkyni byla poskytnuta plná součinnost, aby si mohla vozidlo vyzkoušet a prohlédnout a dostatečně prověřit dle svých požadavků a ke své spokojenosti. Rovněž jí byly poskytnuty veškeré informace o vozidle ze strany žalované, které jí byly známé a o kterých věděla. Po prohlídce a zkušební jízdě se žalobkyně dožadovala slevy na případné další investice a servisy, které by ji mohly v blízké budoucnosti čekat. V tomto bylo žalobkyni vyhověno a byla poskytnuta sleva ve výši 20 000 Kč. S tímto žalobkyně souhlasila a vozidlo si téhož dne zakoupila a odjela. Následně po cca 2 měsících, kdy žalobkyně vozidlo zřejmě denně využívala pro své podnikatelské účely, žalovanou kontaktovala s informací, že u vozidla je zvýšená spotřeba, ale je bez problémů pojízdné a funkční. Zároveň e-mailem zaslala vyjádření servisu [název], kde vůz nechala diagnostikovat, že jsou vadné vstřikovače, DPF filtr a přehraný neoriginální software vozidla, kde daný servis uvádí opravu ve výši cca 100 000 Kč. V této věci bylo žalobkyni žalovanou oznámeno, že jí ráda s daným problémem pomůže a vozidlo jí opraví za výrazně nižší cenu a pouze za náklady s tím spojenými. Jelikož se jednalo o vadné vstřikovače, nebyl ze strany žalované jakýkoli důvod stížnost žalobkyně řešit formou reklamace, jelikož daný problém je spojen se standartním užíváním automobilu a je standartním problémem úměrným ke stáří a opotřebení daného vozidla. Přesto žalovaná chtěla žalobkyni vyhovět a bylo její dobrou vůlí jí ušetřit co nejvíce finančních prostředků a vozidlo jí opravit i přes to, že bylo standardně pojízdné a daná závada nepatřila mezi závady podstatné a jakkoli omezující standartní užívání automobilu tohoto stáří. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila a po telefonické domluvě a jejím souhlasu žalovaná objednala nové vstřikovače od německého dodavatele. Jelikož daný náhradní díl byl objednáván z Německa a dodavatel ho neměl skladem, byla žalobkyně upozorněna na možnost, že oprava může trvat delší dobu, jelikož žalovaná musela počkat na obdržení výše uváděného náhradního dílu, aby mohla vozidlo opravit. Žalobkyně s tímto bez problému a plně souhlasila. Po obdržení nových vstřikovačů byla v rámci autoservisu žalované výměna provedena a na žádost žalobkyně na vozidle dále nechala žalovaná specializovaným servisem prověřit funkčnost DPF filtru a softwaru vozidla, kde bylo zjištěno, že je vše v naprostém pořádku a daná zpráva dokládá i skutečnost, že software vozidla je původní. Po provedení všech těchto servisních úkonů a kontrole vozidla byla žalobkyně kontaktována, že si může opravené vozidlo vyzvednout a že jí požadovaná oprava byla provedena a úspěšně dokončena. Žalobkyně si vozidlo vyzvedla, kde tvrdila, že si vše chce nejdřív vyzkoušet a s vozidlem provést zkušební jízdu, aby se přesvědčila, že je vozidlo v pořádku s tvrzením, že cenu nových vstřikovačů uhradí až po jeho kontrole a zjištění, že je vůz skutečně v pořádku. Kontrola a zkušební jízda ze strany žalobkyně probíhala více než cca 1 hodinu, kdy po skončení tvrdila a uznala, že vůz je skutečně v pořádku a opravený a problém je vyřešený, toto potvrdila uhrazením faktury, kde jí žalovaná fakturovala pouze nákupní cenu nových vstřikovačů, veškeré další úkony jako kontrolu DPF filtru a softwaru dalším specialistou (panem [příjmení]) a veškerou práci žalovaná dle dohody s žalobkyní již neúčtovala. Daná závada nemohla být brána jako skrytá, jelikož při prodeji vozidla byl vůz v naprostém pořádku, je zřejmé, že následná závada na vstřikovačích vznikla až dalším užíváním vozidla žalobkyní. Dále žalovanou žalobkyně už nikdy telefonicky ani e-mailem nekontaktovala. Po delší době žalovanou kontaktoval právní zástupce žalobkyně s žádostí o odstoupení od kupní smlouvy, že na vozidle je další závada. Na toto reagovala žalovaná tak, že pro daný úkon nejsou dány jakékoli právní důvody. I přes to, že je v kupní smlouvě uváděna 12 měsíční záruka, tato záruka se však nevztahuje na standartní opotřebení a stáří automobilu. Žalovaná zdůrazňuje tu skutečnost, že ani jednu z vad tak, jak jsou v žalobě popsány, nepovažuje za vady, a to jak skryté, tak zjevné. Deklarované vady letních pneumatik nebyly žalobkyní ostatně stejně jako všechny další tvrzené vady žalované notifikovány. Žalobkyně měla dostatek času, aby si vozidlo při převzetí důkladně prohlédla, byla jí umožněna zkušební jízda, v rámci, které si mohla všimnout případných vad pneumatik. Do stejné kategorie pak spadají i tvrzené vady jako je vadný zámek u dveří a koroze kabiny a rámu vozidla. Tyto vady měla žalobkyně zjistit běžnou prohlídkou vozidla. I v případně řádné notifikace považuje žalovaná stav těchto částí vozidla za úměrný stavu a stáří prodávaného vozidla, tj. nejedná se o vady. Opravu vstřiků žalovaná jako vadu neuznává. Skutečnost, že žalobkyně převzala vozidlo k provedení opravy (12/ 2019) neprokazuje bez dalšího, že uplatnění práv žalobkyně z odpovědnosti za vady prodané věci v záruční době proběhlo zcela po právu, v předepsané formě, a zejména, že žalovaná všechna práva žalobkyně z odpovědnosti za vady prodané věci uznala. Provedení opravy vstřiků na základě technické zprávy ze dne 7. 2. 2020 tak, že žalobkyně uhradí cenu náhradních dílů a žalovaná zajistí či provede fakticky opravu, není ani uplatněním, o to méně uznáním, práva z odpovědnosti z vady prodané věci. Jakékoliv další vady vytknuté žalobkyní na základě opakovaně provedené diagnostiky vozidla neodůvodňují, že všechny tyto vady skutečně bránily provozuschopnosti vozidla, ale zejména nebylo nikdy prokázáno, že se jedná o vady, které měl předmět koupě v okamžiku uzavření kupní smlouvy. Žalobkyně pouze účelově vytváří stav, který označuje za objektivní, a to, že vozidlo jako předmět koupě z titulu kupní smlouvy není způsobilé k obvyklému a určenému účelu, tedy že není provozuschopné, aby mohla uplatňovat nárok na vrácení kupní ceny z titulu odstoupení od kupní smlouvy, a dále nárok na náhradu všech svých výdajů souvisejících s deklarovanými opravami vozidla. Svým postupem žalobkyně naprosto ignorovala povinnost oznámit případnou vadu vozidla žalované (kdy hanění žalované pro údajné průtahy při opravě nelze brát jako relevantní důvod, nýbrž jako neodůvodněnou výmluvu žalobkyně), a následné zadání opravy vozidla třetímu subjektu opět bez vědomí žalované, se sama z jakéhokoliv nároku vyplývajícího z odpovědnosti za vady diskvalifikovala. Uplatnění reklamačních práv v rámci záruky má svou předepsanou zákonnou formu, a musí být spojeno s určením konkrétní volby práva, přičemž v daném případě žalobkyně deklaruje, že uplatněným právem mělo být odstranění zjištěné vady vozidla, avšak žalobkyně bez bližšího zdůvodnění (pouze formálně žalobkyně uvádí, že vázla komunikace a odstranění vytnuté vady trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu) přistoupila sama k zajištění odstranění zjištěné vady, čímž sama porušila uplatněné právo z odpovědnosti za vady. Dle názoru žalované nelze již v současné době s ohledem na zásahy provedené žalobkyní prokázat pravou podstatu vad vozidla. Vozidlo bylo při uzavření kupní smlouvy v provozuschopném stavu, tedy pokud se následně vyskytly a projevily vady vozidla, které bránily či brání provozuschopnosti vozidla, pak nebylo prokázáno, že tyto vady mělo vozidlo při uzavření kupní smlouvy a současně nebylo prokázáno, zda se jednalo o vadu či o skutečnost vyplývající ze stáří a opotřebení kupovaného vozidla. Žalovaná deklaruje prekluzi práva žalobkyně na odstoupení od kupní smlouvy. Nebylo dle žalované učiněno včas, tj. bez zbytečného odkladu, kdy žalobkyně věděla o soupisu závad z protokolu již dne 26. 6. 2021 a odstoupení učinila až v polovině měsíce srpna 2021. Žalovaná má za to, že aby žalobkyně splnila podmínku včasnosti, měla tak učinit v řádu jednotek dnů nikoliv týdnů či měsíců. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu škody, nejsou splněny předpoklady odpovědnosti žalované za škodu vzniklou žalobkyni v souvislosti s převodem vlastnictví k vozidlu, a zejména pak v souvislosti s existencí vad na vozidle, a to ani porušení právní povinnosti žalovanou, ani vznik škody, tedy ani příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovanou a vznikem škody žalobkyni, a pokud jde o nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, pak ve znění zákonné dikce OZ již nestačí absence právního důvodu, ale musí se jednat o absenci spravedlivého právního důvodu. Proto žalovaná navrhuje, aby žalobní návrh o zaplacení kupní ceny a souvisejících nákladů, náhrady škody a bezdůvodného obohacení byl jako nedůvodný zamítnut, a aby žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení a právního zastoupení, k rukám právního zástupce žalované.

3. Při jednání dne 21. 10. 2021 byly za účasti právních zástupců obou stran mimo jiné rekapitulovány nesporné a sporné skutečnosti bez jakýchkoliv námitek do protokolace ze strany přítomných. Dále při tomto jednání již v rámci rekapitulace přípravy soudu na jednání podle § 118 odst. 2 o. s. ř. (protokol z 21. 10. 2021, str. 2 dole – výsledky přípravy jednání ad 1/) a následně v rámci poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. byli účastnící seznámeni s názorem soudu, jaké skutečnosti je třeba dále uvést a důkazy prokázat. Při naplnění poučovací povinnosti soudu není podstatné, aby soud účastníkům sdělil, že je poučuje podle § 118a odst. 1 až 3, ale to, aby účastníka upozornil na konkrétní nedostatky při naplňování jeho břemene tvrdit a prokazovat. Poučení bylo poskytnuto zcela konkrétním a srozumitelným způsobem s přihlédnutím i k tomu, že obě strany jsou zastoupeny advokátem, který má vyšší než standardní způsobilost pochopit význam sdělovaných poučení. Zejména byla žalobkyně (její právní zástupce) upozorněna, že nejprve bude ze strany soudu posuzováno, zda došlo k včasnému uplatnění vad a zda je toto dostatečně určité pro vyvolání vzniku práv z vadného plnění, potažmo ze záruky. Právní zástupce žalobkyně byl upozorněn na předběžný názor soudu, že pokud žalobkyně netvrdí žádný objektivní důvod, který jí bránil k včasnému uplatnění vad u žalované, nemá soud uvedené vady za uplatněné řádně a včas. Až po kladném závěru soudu, že jsou vady uplatněny řádně a včas, by soud zjišťoval existenci či neexistenci podstatné skryté vady v době uzavření smlouvy, na kterou nebyl kupující prodávajícím upozorněn, když pouze kladným závěrem o uvedeném by bylo dáno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení poskytnutých plnění. A až v případě, že by soud dospěl k závěru, že je dáno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení poskytnutých plnění z důvodu vadného plnění žalovanou, mohl by soud uvažovat o dalších nárocích žalobkyně spočívající v bezdůvodném obohacení či náhradě škody. Na žádost právních zástupců účastníků byla soudem účastníkům poskytnuta dodatečná lhůta 10 dnů k uvedení chybějících tvrzení a označení odpovídajících důkazů a okamžik koncentrace řízení byl odsunut do konce dodatečně poskytnuté lhůty. Na poučení žalovaná reagovala doplněním dokazování ze dne 27. 10. 2021. Žalobkyně reagovala svým vyjádřením ze dne 1. 11. 2021. Žádný z účastníků proti poučení ze strany soudu co do srozumitelnosti či konkrétnosti ničeho nenamítal a tímto se řídil, což vyplývá z jejich dalších přímo navazujících procesních úkonů.

4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu věci.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva na [značka automobilu] [typ] [číslo] [anonymizována čtyři slova], rok výroby [rok], tachometr 198 673 km, cena uvedená v kupní smlouvě 245 000 Kč, součástí kupní smlouvy byl záznam o technickém stavu vozidla č. [číslo]. Dne 14. 8. 2020 bylo PZ žalobkyně odesláno odstoupení od KS. Žalované bylo doručeno, reagovala přípisem ze dne 20. 8. 2020 neuznáním uplatněného nároku z vad – nesouhlasem s odstoupením.

6. Mezi účastníky tak zůstalo sporné, zda v době prodeje a v době poskytnuté záruky 12 měsíců mělo vozidlo vady, a to zjevné i skryté, či zda se jednalo o běžné opotřebení vzhledem ke stáří vozidla; zda byly vady dostatečně určitě a včas uplatněny žalobkyní u žalované; zda tyto vady byly podstatné a opravňovaly žalobkyni k odstoupení od kupní smlouvy; zda bylo včas uplatněno právo odstoupit od smlouvy žalobkyní; zda vůbec vznikly nároky žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení a náhradou škody.

7. Z provedeného dokazování v rámci řízení soud zjistil:

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum], zejména z rubu této smlouvy, kde je zachycen technický stav vozidla soud zjistil, že v době prodeje se jednalo o užitkové vozidlo uvedené do provozu 10/ 2006 se stavem tachometru 198 673 km, ve stavu úměrném provoznímu stáří a s doporučenou kontrolou u většiny sledovaných položek.

9. Z technické zprávy ze dne 7. 2. 2020 [jméno a příjmení zhotovitele technické zprávy] [anonymizováno] soud zjistil, že tento technik zjistil původní a originální stav softwarové jednotky, tato pracuje bezchybně; DPF je vzhledem ke stavu najetých kilometrů vyhovující a stále funkční; doporučil vyměnit vstřikovače. Z faktury č. [číslo] vystavené žalovanou dne 10. 2. 2020 na částku 24 200 Kč soud zjistil, že na základě dohody účastnic byla žalovanou odstraněna závada – výměna vstřikovačů [značka] v hodnotě 23 595 Kč a byla žalovanou zajištěna diagnostika a za tuto bylo účtováno 605 Kč. Práce za výměnu vstřiků nebyla žalovanou účtována. K úhradě žalobkyní došlo v hotovosti dne 10. 2. 2020 v plné fakturované částce 24 200 Kč bez výhrad.

10. Z faktury č. [číslo] ze dne 24. 3. 2020 vystavené [podnikající fyzická osoba] [anonymizováno] soud zjistil, že tento subjekt provedl opravu snímače diferenčního tlaku, dle tvrzení žalobkyně na předmětném sporném vozidle. Žalobkyně tuto fakturu uhradila dne 30. 3. 2020.

11. Z faktury č. [číslo] ze dne 1. 6. 2020 vystavené [podnikající fyzická osoba] [anonymizováno] soud zjistil, že tento subjekt provedl čištění DPF a katalizátoru, výměnu těsnící sady k turbodmýchadlu a výměnu trubky odvodu oleje z turbodmýchadla, dle tvrzení žalobkyně na předmětném sporném vozidle. Žalobkyně tuto fakturu uhradila dne 18. 6. 2020.

12. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 10. 8. 2020 vystavené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že tento subjekt na předmětném sporném vozidle provedl v termínu 22. 6. 2020 – 24. 6. 2020 opravu kloubového hřídele. Tehdy byl nájezd vozidla 201 520 km. Dále zhotovil odhad dalších nákladů a provedl diagnostiku, toto blíže v rekapitulaci zakázky č. [číslo]. Žalobkyně fakturu [číslo] uhradila platební kartou v den vystavení.

13. Z rekapitulace zakázky u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], č. [číslo], ze dne 26. 6. 2020 (datum přijetí i termín dokončení) soud mimo jiné zjistil, že při kontrole vozidla dle výrobního čísla a fyzického stavu bylo zjištěno, že vozidlo je přestavěno z pravostranného na levostranné řízení.

14. Z odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy ze dne 14. 8. 2020, odesláno 14. 8. 2020, soud zjistil, že tímto přípisem žalobkyně sděluje žalované, že v krátkém časovém horizontu po převodu vlastnictví k vozidlu (pozn. soudu: kupní smlouva [datum]) se na vozidle objevily skryté vady – problémy se vstřiky, vadné turbo, vadný kloubový hřídel či vadný snímač diferenciálu. Dále právní zástupce žalobkyně uvádí, že žalobkyně zjistila podstatnou vadu spočívající v přestavbě vozidla z pravostranného řízení na levostranné. Toto dle svého tvrzení měla žalobkyně zjistit dne 26. 6. 2020. Vzhledem ke všem uvedeným vadám žalobkyně sdělila, že využívá práva na odstoupení od kupní smlouvy ze dne 22. 10. 2019.

15. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho podstatného pro své rozhodnutí. Soud provedl veškeré účastníky navrhované důkazy vyjma žalobkyní navrhovaného důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť tento důkaz se nevztahoval na skutečnosti ohledně včasnosti a určitosti uplatnění vad žalobkyní u žalované, nýbrž na skutečnosti ohledně projevů jednotlivých vad, což vzhledem k průběhu řízení bylo soudem shledáno jako nadbytečné.

16. Podle ustanovení § 2095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý. Podle ustanovení § 2099 OZ je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 OZ.

17. Podle ustanovení § 2113 se zárukou za jakost prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.

18. Podle ustanovení § 2002 OZ poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.

19. Podle ustanovení § 2111 OZ neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

20. Podle ustanovení § 1921 odst. 1 OZ může nabyvatel právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Podle ustanovení § 2112 OZ platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Dle odst. 2 k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

21. Podle ustanovení § 2117 OZ platí pro oznámení vady, na kterou se vztahuje záruka, a pro uplatnění práva z vadného plnění obdobně ustanovení § 2172 a 2173 OZ. Podle ustanovení § 2172 OZ se práva z vady uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena.

22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1531/2019, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013, a rozhodnutí tam citovaných, platí, že pojmem„ bez zbytečného odkladu“ zákon míní, že„ jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Zásadně jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout“. Z uvedeného je třeba dovodit, že pokud osoba, jíž je taková lhůta určena, bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při přípravě splnění povinnosti či učinění právního úkonu, které jsou na tuto lhůtu vázány, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou.

23. Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda žalobkyní uváděné vady byly uplatněny žalobkyní u žalované řádně a včas, případně jaký objektivní důvod v tom žalobkyni bránil, tzn. soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně uplatnila vady bez zbytečného odkladu poté, kdy vady zjistila, a to buď označením vady, nebo oznámením, jak se daná vada projevuje, a zda vadu uplatnila u žalované, a dospěl k následujícím závěrům.

24. Žalobě podané žalobkyní soud nemohl vyhovět, neboť žalobkyně přes výzvu soudu neunesla své důkazní břemeno ohledně skutečností, že řádně a včas u žalované uplatnila svá práva z vadného plnění žalované, když v důsledku toho by měly žalobkyni vzniknout pohledávky uplatněné žalobou, když tuto námitku neuplatnění svého práva včas a u žalované žalovaná v rámci řízení řádně uvedla.

25. První závada spočívající v tzv.„ špatném tahu vozidla“ způsobená vadnými vstřiky byla účastnicemi řešena v prosinci 2019, tj. cca měsíc po převzetí vozidla žalobkyní, ale tato závada byla vyřešena i za souhlasu žalobkyně jako oprava běžného opotřebení, nikoliv jako oprava vady na základě uplatnění práv z vadného plnění, záruky. K tomuto závěru soud dospěl ze zjištění, že k uplatnění vad ze strany žalobkyně tato ničeho nedoložila a po opravě vozidla (tj. po plnění smlouvy o dílo) žalobkyně souhlasila s dohodnutou cenou za dílo a tuto zaplatila.

26. Další závady spočívající ve výměně snímače diferenčního tlaku v březnu 2020 a v opravě vadného turba a DPF v květnu 2020 byly odstraněny [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o dílo s žalobkyní. K uplatnění těchto vad u žalované vůbec nedošlo, až následně žalobkyně tyto vady zcela obecně konstatuje ve svém odstoupení od kupní smlouvy dne [datum], tj. tyto závady nebyly uplatněny jako vady u žalované řádně a včas.

27. Další závada spočívající v opravě vadného kloubového hřídele byla opravena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v červnu 2020 na základě smlouvy o dílo s žalobkyní. K uplatnění této vady u žalované také vůbec nedošlo, až následně žalobkyně tuto vadu konstatuje ve svém odstoupení od kupní smlouvy dne 14. 8. 2020, tj. tyto závady nebyly uplatněny jako vady u žalované řádně a včas.

28. V odstoupení od smlouvy žalobkyně uvedla, že uplatňuje své právo odstoupit od smlouvy pro uvedené skryté vady (tyto, jak výše uvedeno, posoudil soud jako neuplatněné řádně a včas) a„ nově“ uplatnila skrytou vadu spočívající v přestavbě z pravostranného na levostranné řízení. O přestavbě se žalobkyně dozvěděla (nebo mohla dozvědět) dne 26. 6. 2020, jak vyplývá z rekapitulace zakázky u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], č. [číslo], ze dne 26. 6. 2020 (datum přijetí i termín dokončení). Tuto případnou„ vadu“ uplatnila vůči žalované až v odstoupení od smlouvy dne [datum]. Vzhledem k prodlení 49 dní s právním jednáním (jednostranné adresné právní jednání) žalobkyně vůči žalované a po posouzení všech okolností daného případu, včetně zkoumání případného objektivního důvodu na straně žalobkyně, který jí bránil k uplatnění práv z vadného plnění včas, který žalobkyně přes výzvu soudu netvrdila ani nedokazovala, dospěl soud k závěru, že ani tato„ vada“ nebyla u žalované uplatněna včas, neboť nebyla oznámena bez zbytečného odkladu. Tvrzení žalobkyně, že všechny vady u žalované uplatnila včas, případně ji bránila skutečnost na straně žalované spočívající v neochotě s žalobkyní komunikovat, tak soud považuje za neprokázané, když uplatnění vad u žalované by spočívalo v jednostranném adresovaném právním jednání žalobkyně, které by bylo dovršeno okamžikem, kdy by se dostalo do sféry dispozice adresáta, tj. žalované. K takovému právnímu jednání ze strany žalobkyně, vyjma odstoupení od smlouvy ze 14. 8. 2020, nedošlo, případně nebylo žalobkyní ani po výslovném poučení ze strany soudu prokázáno. Dodatečné tvrzení žalobkyně, že se o vyhodnocení diagnostiky (pozn. soud: tedy pravděpodobně i o přestavbě řízení) dozvěděla až 10. 8. 2020 žalobkyně ničím neprokazovala a z provedených důkazů má soud za zjištěné, že se dozvědět mohla již při skončení zakázky dne 26. 6. 2020.

29. V rámci rekapitulace svého rozhodnutí soud konstatuje, že žalobu podanou žalobkyní v celém rozsahu zamítl, a to s odůvodněním, že vady (žádné vady uvedené žalobkyní v žalobě) nebyly žalobkyní řádně uplatněny vůči žalované v zákonné lhůtě, tj. bez zbytečného odkladu; minimálně nebylo řádné a včasné uplatnění vad vůči žalované v řízení žalobkyní prokázáno, a to ani po řádném poučení ze strany soudu. Žalobkyni tak nevzniklo právo odstoupit od kupní smlouvy a požadovat vrácení kupní ceny. Vzhledem k tomuto závěru je nutný závěr soudu, že předmětné vozidlo je nadále ve vlastnictví žalobkyně na základě platné kupní smlouvy ze dne [datum], žalovaná proto není povinna převzít zpět předmětné vozidlo ani není povinna hradit náklady vzniklé v souvislosti s tímto vozidlem, neboť škody žalobkyni nevznikla, ta hradila náklady na svůj majetek, a na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení, její majetek se nijak nezvýšil.

30. Soud byl připravený posoudit jednotlivé vady a cílit k závěru o existenci či neexistenci podstatných skrytých vad v době uzavření smlouvy, na kterou nebyl kupující prodávajícím upozorněn, když pouze kladným závěrem o uvedeném by bylo dáno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení poskytnutých plnění, ale vzhledem k závěru uvedenému v předchozím odstavci již bylo bezpředmětné se charaktery jednotlivých vad blíže zabývat. Nad nutné odůvodnění soud konstatuje, že účastníky již při prvním jednání seznámil se skutečnostmi, že podle § 2116 OZ nemá kupující právo ze záruky, pokud je vada způsobená vnější událostí, když běžné opotřebení je vnější událost, v důsledku které nevzniká žalované odpovědnost za vady. Podle rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 280/21 nastupují následky vadného plnění logicky pouze tehdy, je-li reklamovaná závada skutečně vadou, a nikoliv jen opotřebením způsobeným běžným používáním. Dále podle § 73 a násl. zákona č. 56/2001 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a podle stanoviska Ministerstva dopravy (dostupné z: https://mdcr.cz/Ministerstvo/Zadost-o-poskytnuti-informace (1) /Poskytnute-informace/Prestavba-vozidla- (pravo-levostranne-rizeni) změny řízení z pravostranného na levostranné není změnou podstatných částí vozidla ve smyslu § 73 zákona č. 56/2001 Sb., v platném znění, tj. dle tohoto ustanovení není přestavbou a jako přestavbě dle tohoto ustanovení se tedy neschvaluje technická způsobilost. V případě dovozu vozidla ze státu Evropské unie s přestavěným řízením z pravostranného na levostranné, se technická způsobilost neschvaluje. Z uvedeného soud dospěl k závěru, že přestavba řízení je zákonem aprobovaný postup nepodléhající ani dodatečnému schválení či kontrole. Podle rozsudku NS ČR sp. zn. 28 Cdo 171/2008 může být skutečnost o dopravní nehodě (pozn. soudu: tím spíše o přestavbě) toliko možnou příčinou vady, nikoliv vadou samou a nezpůsobuje sama o sobě vznik odpovědnosti za vady.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ, když žalovaná byla v řízení v plném rozsahu úspěšná. Soud tak žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Účelně vynaložené náklady žalované v tomto řízení představují její náklady právního zastoupení advokátem, kde odměna zástupce žalované, která byla dle § 8 odst. 1 vyhl. č.177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) vypočtena z tarifní hodnoty předmětu řízení z částky 368 914,56 Kč a určena v souladu v § 7 bod 6 AT. Ve věci byly právním zástupcem žalované učiněny 4 úkony (10. 9. 2021 – převzetí zastoupení, 17. 9. 2021 – vyjádření žalované k žalobě, 21. 10. 2021 – účast u jednání, 13. 1. 2022 – účast u jednání), za právní úkony mu tak náleží odměna za 4 úkony x 9 780 Kč a režijní paušál v souladu s § 13 odst. 1, odst. 3 AT tj. 4 úkony x 300 Kč, a dále 21 % DPH ve výši 8 467 Kč. Vše je splatné k rukám zástupce žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.