9 C 82/2023 - 136

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vyloučení nemovitostí z exekuce, takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala vyloučení pozemku parc. č. st. 125, jehož součástí je stavba č. ev. 10, a pozemku parc. č. 212/71, oba zapsané pro katastrální území a obec [adresa], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] – západ, z exekuce vedené soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] (Exekutorský úřad [adresa]) pod sp. zn. [spisová značka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno advokáta B], advokáta sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se (po doplnění žaloby) domáhala vyloučení pozemku parc. č. st. 125, jehož součástí je stavba č. ev. 10, a pozemku parc. č. 212/71, vše zapsáno pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-západ (dále také jen „předmětné nemovitosti“) z exekuce vedené soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] (Exekutorský úřad [adresa]) pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobu odůvodnila tím, že usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byla proti povinné [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., pro zaplacení dlužné částky [částka], vedena exekuce, kterou byly postiženy i shora uvedené nemovité věci. Provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná je oprávněnou v exekučním řízení. Výkon rozhodnutí má být proveden podle exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Žalobkyně uvedla, že je nadále vlastnicí předmětných nemovitých věcí, neboť sice uzavřela kupní smlouvu dne [datum], jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitým věcem, ale od té odstoupila. Po roce měly být předmětné nemovitosti vráceny žalobkyni neomezené žádným právem třetí osoby, tj. ani právem zástavním. Kupující ovšem bez vědomí žalobkyně převedl nemovité věci na jiného společníka, a tudíž je žalobkyně přesvědčena, že jí stále svědčí vlastnické právo.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. O určení vlastnictví k předmětným nemovitým věcem již bylo rozhodnuto (dosud nepravomocně) rozsudkem Okresního soudu [adresa] – západ v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], a proto již řízení o vyloučení věci z exekuce postrádá smysl, neboť bylo postaveno najisto, že žalobkyně není vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Nelze tedy o vlastnickém právu žalobkyně opětovně rozhodnout, jelikož žaloby o vyloučení věci z exekuce v sobě vždy zahrnuje otázku určení vlastnického práva, tj. otázku, která již byly vyřešena v předcházejícím řízení. Není zde tedy důvodu nadále rozhodovat a žaloba by měla být zamítnuta. Jednání žalované považuje za účelové za účelem zmařit dražbu.

3. Soud jednal a rozhodl dne [datum] v nepřítomnosti účastnic v situaci, kdy žalovaná se z jednání omluvila a žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu lepšího zajištění termínu jednání s ohledem na její zdravotní stav. V projednávané věci soud po jednání, u něhož bylo provedeno z hlediska právního posouzení věci podstatné dokazování a posléze nařídil jednání na [datum] s tím, že oběma účastnicím sdělil právní náhled na věc s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Předvolání byla doručena zástupcům účastnic dne [datum]. Soud nicméně žádosti o odročení nevyhověl, jednání neodročil a jednal tak nepřítomnosti (i) žalobkyně. Ta již byla u předcházejícího jednání vyslechnuta a byla navíc v tomto řízení zastoupena advokátem na základě plné moci. Její procesní práva lze proto považovat za dostatečně zajištěná i bez její osobní účasti. Na potřebnou písemnou či osobní komunikaci se svým zástupcem měla žalobkyně i s odkazem na soudem předestřený právní náhled soudu na věc dostatečný časový prostor. Soud proto její žádost o odročení jednání považoval na nedůvodnou, neboť jednání samotného se mohl osobně zúčastnit i zástupce žalobkyně bez dalšího.

4. Mezi účastnicemi nebylo sporu, že na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla proti povinné RM&[jméno FO] [právnická osoba]., nařízena exekuce zaplacení dlužné částky [částka] s příslušenstvím, přičemž exekucí byla pověřena soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. Výkon rozhodnutí má být proveden dle exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí ze dne [datum] č. j. [spisová značka], a to nemovitým věcem: pozemek parc. č. stavební 125, jehož součástí je stavba č. e. 10, na pozemku parc. č. 212/71, obojí zapsáno pro katastrální území a obec [adresa]. Tyto nemovité věci jsou podle aktuálního informativního výpisu z katastru nemovitostí nadále evidenčně zapsány na shora uvedenou společnost. Oprávněnou osobou je žalovaná. Soudní exekutorka nařídila dražební vyhláškou ze dne [datum], č. j. [spisová značka], prodej těchto nemovitých věcí v elektronické dražbě. Tato dražba doposud neproběhla a nemovité věci doposud ke dni vyhlášení rozsudku nebyly vydraženy. Z úřední činnosti soudu je známo, že u Okresního soudu [adresa] – Západ bylo pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení o určení vlastnického práva ke shora zmiňovaným nemovitým věcem a o určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] a zástavní smlouvy ze dne [datum], přičemž rozsudkem ze dne [datum], čj. [spisová značka] bylo rozhodnutou soudem I. stupně tak, že žaloba byla ve všech částech zamítnuta. O odvolání žalobkyně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen.

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] plyne, že žalobkyni byla [jméno FO] poskytnuta částka [částka], kterou se žalobkyně zavázala vrátit nejpozději do [datum], a to spolu s úrokem ve výši 8 % ročně. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se shora jmenovaným zástavní smlouvu, podle níž zajistila shora uvedené pohledávky z úvěru zástavním právem k předmětným nemovitým věcem.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyni jako úvěrované byl poskytnut společností [právnická osoba], úvěr ve výši [částka] s 16 % úrokem splatný v 11 splátkách. V čl. 1 je podrobný rozpis na jaké bankovní účty budou poskytnuté peněžní prostředky poukázány. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se shora jmenovanou společností zástavní smlouvu, podle níž zajistila shora uvedené pohledávky z úvěru zástavním právem k předmětným nemovitým věcem.

7. Z uznání dluhu ze dne [datum] plyne, že [jméno FO] uznal vůči žalobkyni jako věřitelce dluh ve výši [částka], a to to jako dluh vzniklý tím, že dlužník využil dispozičního práva k bankovnímu účtu žalobkyně a použil tyto finanční prostředky neoprávněně. Zavázal se vrátit uvedenou částku ve dvou splátkách, a to částku [částka] do [datum] a částku [částka] do [datum]. Podpisy na této listině jsou k uvedenému datu úředně ověřeny.

8. Z oznámení o postoupení ze dne [datum] a smlouvy o postoupení pohledávky z uvedeného dne plyne, že žalobkyně jednak postupuje pohledávku ve výši [částka] za [jméno FO] společnosti [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]. a současně toto postoupení oznamuje [jméno FO].

9. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno FO] jako kupujícím. Žalobkyně podle této kupní smlouvy převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na kupujícího s tím, že žalobkyně jako prodávající prohlásila, že na předmětných nemovitostech neváznou dluhy, jiné právní povinnosti ani práva třetích osob, zejména právo předkupní, zástavní, nájemní apod., vyjma zástavního práva pro zástavního věřitele [právnická osoba] Uvedené zástavní právo zajišťuje půjčku ve výši [částka] s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] s věřitelem [právnická osoba] Kupní cena předmětných nemovitostí byla sjednána ve výši [částka] s tím, že se kupující v čl. II zavázala, že uvedený úvěr vyplatí a zajistí výmaz zástavního práva pro pohledávku ve výši [částka]. Kupující se zavázal zaplatit kupní cenu na účet číslo [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., Podle článku III. odst. 3.4 smlouvy, jestliže kupující kupní cenu neuhradí, je prodávající oprávněn od této smlouvy odstoupit.

10. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] plyne, že žalobkyně jako prodávající převádí vlastnické právo na společnost [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., jako kupující. Žalobkyně prohlásila, že na předmětných nemovitostech neváznou dluhy, jiné právní povinnosti ani práva třetích osob, zejména právo předkupní, zástavní, nájemní apod., vyjma zástavního práva pro zástavního věřitele [právnická osoba] Uvedené zástavní právo zajišťuje půjčku ve výši [částka] s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] s věřitelem [právnická osoba] Kupní cena předmětných nemovitostí byla sjednána ve výši [částka] s tím, že se kupující v čl. III zavázal zaplatit kupní cenu na účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., s tím, že ve zprávě bude uvedeno „splátka [jméno FO]“.

11. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] plyne, že žalobkyně jako zástavce poskytla do zástavy předmětné nemovité věci pro zajištění pohledávky úvěrované [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., a to pohledávky z úvěru ve výši [částka] uzavřené se společností [právnická osoba], jako úvěrující.

12. Z potvrzení společnosti [právnická osoba], plyne, že dne [datum] plyne, že podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené se žalobkyní činí celkem dlužná pohledávka z této smlouvy ke dni [datum] částka [částka] s tím, že bude-li ke dni [datum] připsána částka [částka], zajistí shora uvedená společnost výmaz zástavního práva ve prospěch věřitele k předmětným nemovitým věcem.

13. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., jako prodávající a žalovanou jako kupující. Prodávající podle této smlouvy převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na kupující s tím, že kupní smlouva byla podle čl. III. sjednána ve výši [částka]. Podpisy byla ověřena dne [datum].

14. Ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní (nedatové) plyne, že žalovaná se zavázala uzavřít s [jméno FO] jako budoucím kupujícím smlouvu kupní, jejímž předmětem by byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem, a to za kupní cenu ve výši [částka].

15. Z odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že listina je podepsána vlastní rukou žalovanou a je adresována společnosti [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]. Žalovaná podle této listiny odstupuje od kupní smlouvy ze dne [datum], jelikož kupující neuhradila žalobkyni jako prodávající kupní cenu, dále rovněž porušil dohodu o dočasném a účelovém vlastnictví a povinnost vrátit předmětné nemovité věci žalobkyni. Písemnost byla odeslána [datum] a adresovaná zmiňované společnosti na adresu [adresa]. Písemnost se vrátit, jak vyplývá z obálky zpět.

16. Z úřední činnosti soudu je známo, že adresa sídlem společnosti [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., byla v období od [datum] do [datum] adresa [adresa].

17. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že předmětné úvěrové smlouvy uzavírala žalobkyně, a to právě jednu na částku [částka] a byla si vědoma, že splatnost úvěru je jeden rok. Z kupní ceny, která byla sjednána se společnosti [právnická osoba] [jméno FO] byla zaplacena pohledávka plynoucí z předmětného úvěru.

18. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. není povinností soudu provést všechny navržené důkazy, vysvětlí-li současně v souladu s § 157 odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění rozhodnutí, proč se rozhodl některé z navrhovaných důkazů neprovést (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 116/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 50/03, uveřejněný pod číslem 120/2006 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Neakceptování důkazního návrhu účastníka řízení lze založit třemi důvody. Prvním je argument, dle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, dle kterého důkaz není s to ani ověřit, ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, dle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností ověřeno nebo vyvráceno (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 666/10).

19. Soud s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci již neprováděl další důkazy a proto další – účastníky – navržené důkazy zamítl. Soud je přesvědčen, že zejména výslechy žalobkyní navržených svědků (viz podání čl. 62 až 65 spisu), tak jednotlivými dalšími listinami, nemají relevantní souvislost s předmětem řízení a skutková zjištění relevantní pro právní posouzení věci byla již spolehlivě zjištěna i bez provedení těchto důkazů.

20. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo a dospěl k následujícímu skutkovému závěru. 21. [jméno FO] poskytl žalobkyni na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku [částka], kterou se žalobkyně zavázala vrátit nejpozději do [datum], a to spolu s úrokem ve výši 8 % ročně. Uvedená pohledávka byla zajištění zástavním právem váznoucím na předmětných nemovitých věcech. Žalobkyni byl dále smlouvou o úvěru ze dne [datum] poskytnut úvěr společností [právnická osoba], ve výši [částka] s 16 % úrokem splatný v 11 splátkách. Úvěr byl podle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] zjištěn zástavním právem k předmětným nemovitým věcem. [jméno FO] uznal dne [datum] dluh vůči žalobkyni jako věřitelce ve výši [částka], a to to jako dluh vzniklý tím, že dlužník využil dispozičního práva k bankovnímu účtu žalobkyně, použil tyto finanční prostředky neoprávněně a zavázal se následně vrátit uvedenou částku ve dvou splátkách, a to ve výši [částka] do [datum] a ve výši [částka] do [datum]. Pohledávka za [jméno FO] byla postoupena žalobkyní [datum] ve výši [částka] společnosti [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]. Žalobkyně kupní smlouvou ze dne [datum] převedla vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na kupujícího [jméno FO]. Na nemovitých věcech vázlo zástavní právo pro zástavního věřitele [právnická osoba] Uvedené zástavní právo zajišťovalo pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] s věřitelem [právnická osoba] Kupní cena předmětných nemovitostí byla sjednána ve výši [částka] s tím, že se kupující v čl. II zavázal, že uvedený úvěr „vyplatí“ a zajistí výmaz zástavního práva pro pohledávku ve výši [částka]. Kupující se zavázal zaplatit kupní cenu na účet číslo [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., Podle článku III. odst. 3.4 smlouvy, jestliže kupující kupní cenu neuhradí, je prodávající oprávněn od této smlouvy odstoupit. Uvedená pohledávka byla vyplacena. Kupní smlouvu ze dne [datum] žalobkyně jako prodávající převedla vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem na společnost [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., jako kupující. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že nemovité věci jsou zatíženy zástavním právem pro zástavního věřitele [právnická osoba], přičemž zajišťuje pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] s věřitelem [právnická osoba] Kupní cena předmětných nemovitostí byla sjednána ve výši [částka] s tím, že se kupující v čl. III zavázal zaplatit kupní cenu na účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., s tím, že ve zprávě bude uvedeno „splátka [jméno FO]“. Ze zástavní smlouvy ze dne [datum] plyne, že žalobkyně jako zástavce poskytla do zástavy předmětné nemovité věci pro zajištění pohledávky úvěrované [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., a to pohledávky z úvěru ve výši [částka] uzavřené se společností [právnická osoba], jako úvěrující. Z potvrzení společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] plyne, že podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené se žalobkyní činí celkem dlužná pohledávka z této smlouvy ke dni [datum] částka [částka] s tím, že bude-li ke dni [datum] připsána částka [částka], zajistí shora uvedená společnost výmaz zástavního práva ve prospěch věřitele k předmětným nemovitým věcem. Kupní smlouvu ze dne [datum] společnost [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., jako prodávající, převedla na žalovanou, jako kupující, vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. Podle smlouvy o budoucí smlouvě kupní bylo dohodnuto, že žalovaná se zavázala uzavřít s [jméno FO] jako budoucím kupujícím smlouvu kupní, jejímž předmětem by byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem, a to za kupní cenu ve výši [částka]. Žalobkyně dne [datum] odeslala listinu označenou jako odstoupení od kupní smlouvy uzavřené se společnosti [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., dne [datum], kupující neuhradila žalobkyni jako prodávající kupní cenu, dále rovněž porušil dohodu o dočasném a účelovém vlastnictví a povinnost vrátit předmětné nemovité věci žalobkyni. Písemnost byla odeslána dne [datum] a adresována zmiňované společnosti na adresu [adresa], která je sídlem společnosti podle zápisu v obchodním rejstříku. Na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla proti povinné RM&[jméno FO] [právnická osoba]., nařízena exekuce zaplacením dlužné částky [částka] s příslušenstvím, přičemž exekucí byla pověřena soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. Výkon rozhodnutí má být proveden dle exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí ze dne [datum] č. j. [spisová značka], a to k předmětným nemovitým věcem. Ty jsou podle aktuálního informativního výpisu z katastru nemovitostí nadále evidenčně zapsány na shora uvedenou společnost. Oprávněnou osobou je žalovaná. Byl nařízen prodej těchto nemovitých věcí v elektronické dražbě. Tato dražba doposud neproběhla a nemovité věci doposud ke dni vyhlášení rozsudku nebyly vydraženy. Z úřední činnosti soudu je známo, že u Okresního soudu [adresa] – Západ bylo pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení – mimo jiné - o určení vlastnického práva mezi žalobkyní a společnosti [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., ke shora zmiňovaným nemovitým věcem, přičemž rozsudkem ze dne [datum], čj. [spisová značka], bylo rozhodnutou shora označeným soudem tak, že žaloba o určení vlastnictví byla zamítnuta. O odvolání žalobkyně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl ve shora uvedeném výroku potvrzen.

22. Soud dospěl k následujícímu právní hodnocení věci.

23. Podle § 159 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky a pro všechny orgány; je-li jím rozhodnuto o osobním stavu, je závazný pro každého. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že pro soudy a jiné státní orgány je výrok pravomocného rozsudku v jiných než statusových věcech závazný potud, pokud posuzují (jako předběžnou otázku) mezi účastníky právní vztahy, které byly pravomocně vyřešeny soudním rozhodnutím.

24. Rozsudek, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení vlastnictví k věci, protože soud dospěl k závěru, že žalobce vlastníkem není, je v tomto závěru závazný (§ 159 odst. 2 o. s. ř) a soud je povinen z něj v jiném řízení mezi stejnými účastníky vycházet (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

25. Taková (obdobná) situace přitom nastala i v projednávaném řízení. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu [adresa] – západ ze dne [datum], čj. [spisová značka], byla v řízení mezi účastníky žalobkyní a společnosti [právnická osoba] [jméno FO] [právnická osoba]., žaloba, jíž se žalobkyně – krom jiného - domáhala určení vlastnictví ke shora zmiňovaným nemovitým věcem, zamítnuta O odvolání žalobkyně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen. Žaloba přitom nebyla zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu, nýbrž z věcných důvodů. Soud totiž dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by byla vlastnicí předmětných nemovitých věcí. V tomto řízení, v němž se žalobkyně domáhá – sice proti jiné žalované – vyloučení předmětných nemovitých věcí z exekuce je rovněž kardiální otázkou, zda je či není žalobkyně vlastnicí těchto nemovitých věcí. Jde tedy o předběžnou otázku, kterou si soud musí posoudit. Podle § 159 odst. 2 o. s. ř. je závazný výrok rozsudku, nikoliv jeho odůvodnění. V případě zamítavého výroku je nutno výrok posoudit v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí. To má význam jednak z hlediska posouzení překážky věci pravomocně rozhodnuté, jednak z hlediska závěru, zda předběžná otázka ve sporu mezi účastníky byla již závazně pravomocně rozhodnuta. Tedy jinak řečeno v projednávané věci i pravomocný rozsudek, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení vlastnictví k nemovitým věcem, které jsou předmětem exekuce a u nichž se žalobkyně touto žalobou domáhá jejich vyloučení, byť oproti jiné žalované, je pro soud závazný, neboť deklaruje neexistenci vlastnického práva žalobkyně k této věci. Tento závěr je třeba vztáhnout i na shora projednávanou věc, a proto soud žalobu jako takovou vzhledem ke shora řečenému zamítl.

26. Soud ovšem i přes shora uvedené odůvodnění je přesvědčen, že žaloba by byla zamítnuta i z jiného důvodu. Jak již předestřel Okresní soud [adresa] – západ a Krajský soud v Praze ve shora citovaných rozhodnutích, které si soud dovoluje parafrázovat, žalobkyně neměla žádný relevantní důvod od soudy posuzované kupní smlouvy odstoupit. Žalobkyně věděla, jakým způsobem k dohodě o výši kupní ceny a způsobu její úhrady došlo. O tom svědčí listina označená jako „řádné a správné vyúčtování“, v němž je dluh žalobkyně vyčíslen částkou [částka]. Mezi smluvními stranami pak dohodnutá kupní cena připadla na úhradu předchozího dluhu žalobkyně a ta musela vědět rovněž vědět, že kupující si peněžní prostředky na kupní cenu opatřila úvěrem zajištěným zástavním právem. To bylo uvedeno i v kupní smlouvě, jejíž obsah žalobkyně nezpochybňovala a ostatně to vyplývá i z výpovědi žalobkyně, kterou učinila před podepsaným soudem.

27. Soud se zabýval rovněž otázkou, zda se v případě shora uvedeného jednání nejednalo o jednání simulované či zda nebylo učiněno pod výhrůžkou, v tísni. Žalobkyně ohledně této otázky tvrdila v žalobě, že by přišla o bydlení, a rovně při přeúvěrování jednala v tísni. Zde soud musí ale konstatovat, že ztráta nemovitostí je logickým důsledkem neplnění dluhu zajištěného zástavním právem a tedy logickým (běžným) důsledkem každé kupní smlouvy, tedy i smlouvy, kterou uzavřela žalobkyně. O žádné vydírání v tomto smyslu zjevně nejde, jde o popis reálných právních následků. Tvrzené odstoupení od kupní smlouvy žalobkyní v žalobě vymezených důvodů nemá žádné věcné opodstatnění, navíc za situace, kdy nezaplacení dohodnuté kupní ceny bylo jasně vyvráceno (je nepravdivé). Žalobkyně sice písemně odstoupila od předmětné kupní smlouvy a odstoupení se dostalo do dispozice kupující, která je obchodní společností, neboť písemnost byla odeslána na (tehdy) platnou adresu sídla společnosti, ovšem jak již bylo uvedeno shora žádné zákonné ani smluvní důvody pro odstoupení od smlouvy zde nebyly a nejsou, jak uzavřel i Krajský soud v Praze ve shora cit. rozhodnutí. Jak uvedl zmiňovaný odvolací soud, žalobkyně sama uvedla, že měla z předchozí doby shora popsaný dluh u jiného věřitele. V jaké výši původně vznikl a proč vznikl, zde není podstatné. K jednání „na oko“ – k simulaci – může dojít i tehdy, jestliže účastníci předstírají (simulují) uzavření písemné kupní smlouvy se sjednanou kupní cenou za předmět koupě, ačkoliv se ve skutečnosti dohodli na zcela jiné kupní ceně (vyšší nebo nižší peněžité částce). Při zjištění nesouladu mezi předstíranou a zastřenou vůlí účastníků o esenciální náležitosti kupní smlouvy o převodu nemovitostí – kupní ceně, je třeba dospět k právně kvalifikačnímu závěru o neplatnosti tohoto právního jednání. Žalobkyně uzavřela shora uvedenou kupní smlouvu k předmětným nemovitostem, za shora popsanou kupní cenu, která dluhu odpovídala, jak sama žalobkyně uvedla. Podle soudu zde tedy nebyla prokázány žádné znaky simulovaného právního jednání, cena nebyla „nařízená“ ani „vynucená,“ jde jen o neodůvodněné hodnocení ze strany žalobkyně. Tedy jinak řečeno, bylo-li dokazováním zjištěno, že kupní cena měla být zaplacena na účet věřitele žalobkyně, společnosti [právnická osoba], a že na tento účet skutečně byla připsána se zprávou pro příjemce „[Jméno žalobkyně] [právnická osoba] [jméno FO]“, což ani žalobkyně (ve výpovědi) nesporovala, pak tvrzení žalobkyně, že bylo důvodně odstoupeno od kupní smlouvy a že tedy žalobkyně je nadále vlastníkem předmětných nemovitých věcí, bylo vyvráceno. Rovněž i z tohoto důvodu, by zde proto nemohl soud žalobě na vyloučení předmětných nemovitých věcí z exekuce vyhovět, ale naopak zamítnout.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. V daném případě je nesporné, že základní zásada, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu, je zásada úspěchu ve věci vyjádřená v § 142 odst. 1 o. s. ř., soud s ohledem na judikaturu vyšších soud zde aplikoval ohledně náhrady nákladů řízení § 150 o. s. ř. V projednávané věci se sice jedná spor vyvolaný exekučním řízením, respektive postupem soudního exekutora, který byl pověřen výkonem pravomocného rozhodnutí. Podle názoru soudu ale zde převáží obecná zásada procesního neúspěchu či úspěchu ve věci za situace, kdy navíc žalobkyně nebyla ve věci procesně úspěšná. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že předmětem právní služby je vyloučení věci z exekuce. Již podle ustálené judikatury vyšších soudů v řízení o vyloučení nemovité věci z výkonu rozhodnutí (exekuce) se při stanovení mimosmluvní odměny advokáta považuje za tarifní hodnotu věci částka [částka]. Sazba mimosmluvní odměny podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem zástupce žalované z řad advokátů učinil 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 2 x sepis písemného podání – vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], přičemž vyjádření ze dne [datum] již soud nepovažuje z hlediska obsahového za účelné, a účast u jednání dne [datum]), t.j. náleží jí mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke čtyřem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem [částka]. Zástupci dále náleží nárok na náhradu za ztrátu času za 16 x započatých půlhodin po [částka] cestou ze sídla advokáta ([adresa]) do sídla soudu ([adresa]) a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné v celkové výši [částka] osobním vozidlem tovární značky Volvo XC90, registrační značka [SPZ] podle údajů zástupce účtované z [adresa] a zpět k jednání dne [datum] - celkem [hodnota] x 290 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě vozidla ve výši 7,3 litrů na 100 km a průměrné ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky). Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí [částka].