9 C 89/2021-145

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně], [země] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně], [země] oba zastoupeni advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na určení platnosti smlouvy, návrh na předběžné opatření takto:

Výrok

I. Určuje se, že kupní smlouva sepsaná formou notářského zápisu [titul] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], [spisová značka] [rok], [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], uzavřená mezi [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum], bytem Slovensko, [obec], [název] [název] [číslo], [celé jméno žalobkyně], narozenou dne [datum], bytem [země], [obec], [¨název] [název] [číslo], a [celé jméno žalované], narozenou dne [datum], bytem [adresa žalované], týkající se bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa] na pozemku parcelní číslo stavební [číslo], [územní celek], část [územní celek], s níž souvisí spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], katastrální území [obec] u [obec], zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] vedené u [stát. instituce], [stát. instituce], je platná.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobcům na náhradě nákladů řízení k rukám jejich právní zástupkyně částku 55 123 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení platnosti kupní smlouvy uzavřené se žalovanou dne [datum] ve formě notářského zápisu, na základě které koupili od žalované ve výrokové části tohoto rozsudku specifikovanou bytovou jednotku. Účastníci si kupní smlouvou ujednali přechod vlastnického práva k bytové jednotce na žalobce zaplacením celé kupní ceny ve výši 550 000 Kč, kterou žalobci splácejí ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně. Kupní cena nebyla dosud zcela zaplacena, a proto je dosud v katastru nemovitostí jako vlastník zapsána žalovaná. Žalovaná dopisem ze dne [datum] doručeným žalobcům dne [datum] od kupní smlouvy odstoupila z důvodu prodlení žalobců se splátkami kupní ceny v celkové výši 40 000 Kč. Žalobci považují odstoupení za neplatné. Ačkoliv byli s některými splátkami kupní smlouvy v prodlení, nikdy se nejednalo o prodlení v celkové výši 30 000 Kč, jež by žalovanou dle smluvního ujednání k odstoupení od smlouvy opravňovalo. Žalovaná však na odstoupení od smlouvy pro prodlení s částkou vyšší 30 000 Kč trvá. Na základě uvedených skutečností shledávají žalobci v dané věci naléhavý právní zájem, když je zapotřebí eliminovat vzniklou nejistotu v právním vztahu účastníků. Žalobci žalobou na určení chtějí docílit vytvoření právního rámce, který bude zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků, k čemuž nelze dospět jinak.

2. S žalobou žalobci spojili návrh na vydání předběžného opatření, na základě kterého by bylo žalované zakázáno disponovat s bytovou jednotkou, neboť případným nakládáním s ní by bylo ohroženo zejména jejich budoucí vlastnické právo vyplývající z kupní smlouvy.

3. Soud návrhu žalobců usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vyhověl, neboť bylo osvědčeno, že žalovaná samovolně z dispozice žalobců bytovou jednotku odňala a necítila se dále být smluvním vztahem vázána. Proto bylo možné akceptovat i tvrzení žalobců o úmyslu žalované uzavřít v souvislosti s bytovou jednotkou novou kupní smlouvu s třetí osobou. Za dané situace soud považoval naléhavý právní zájem žalobců na určení platnosti kupní smlouvy za osvědčený. Závěr soudu prvního stupně ohledně splnění podmínek pro vydání předběžného opatření potvrdil k odvolání žalované i odvolací soud, a to usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], když v odvolacím řízení byl zároveň záměr žalované byt prodat třetí osobě prokázán. Odvolací soud konstatoval, že žalobci osvědčili naléhavý právní zájem na určení platnosti sporné kupní smlouvy, respektive na určení trvání smluvního vztahu. Projednáním a rozhodnutím žaloby dojde k odstranění stavu nejistoty účastníků ohledně trvání jejich práv a povinností z kupní smlouvy. Bude-li žalobě vyhověno, žalovaná nebude mít žádný právní důvod, který by ji ospravedlňoval k neplnění smlouvy. V opačném případě budou žalobci postrádat právní důvod k užívání bytové jednotky. Krajský soud jako důvod vydání předběžného opatření shledal potřebu zatímně upravit poměry účastníků, když žalovaná převzala do své dispozice bytovou jednotku a uzavřenou kupní smlouvou se necítí být dále vázána. Takový stav by bez předběžné úpravy poměrů účastníků mohl vést k neodčinitelným následkům, a proto odvolací soud, byť vycházel částečně z odlišných důvodů, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

4. V průběhu zdejšího řízení žalobci soudu sdělili, že začali hradit měsíční splátky kupní smlouvy do soudní úschovy, a to s účinností od prosince 2021. Zároveň jim bylo dne [datum] ze strany právního zástupce žalované, jakož i jejich právní zástupkyni, doručeno další odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení ze dne [datum] Ani s tímto žalobci nesouhlasí, neboť ani v tomto případě nebyli v prodlení se splátkami v souhrnné výši 30 000 Kč, a to s přihlédnutím ke skládání měsíčních splátek do soudní úschovy.

5. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. V prvé řadě sporovala naléhavý právní zájem žalobců na určení platnosti kupní smlouvy. Určovací žaloba má být preventivním prostředkem ochrany. S ohledem na to, že již k porušení práva došlo, neboť žalobcům znemožňuje jeho užívání v důsledku výměny zámků u dveří bytu, nemá žaloba na určení smysl a naléhavý právní zájem žalobců není dán. Tito se svého práva měli domáhat žalobou na plnění, v rámci které by soud jako předběžnou otázku posuzoval platnost uzavřené kupní smlouvy. Z těchto důvodu navrhla žalobu zamítnout.

6. Dále žalovaná uvedla, že ke druhému odstoupení od smlouvy došlo rovněž z důvodu prodlení žalobců převyšující částku 30 000 Kč. Ve svém vyjádření k žalobě však uvedla, že mimo prodlení existovaly však i další skutečnosti zakládající zákonný důvod pro odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2002 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). V prvé řadě žalobci bez jejího vědomí byt pronajali třetí osobě za nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně, čímž se na úrok žalované obohatili. Jelikož žalobci nebyli vlastníky bytu, neměli právo jej přenechat k užívání jiné osobě, a to ani bezplatně, neboť kupní smlouva zakládala právo byt užívat pouze žalobcům a nikomu jinému. Dále došlo k podstatnému poškození bytu a v neposlední řadě shledává žalovaná podstatné porušení smlouvy a tedy zákonný důvod pro odstoupení ve snaze žalobců bytovou jednotku bez jejího vědomí prodat. Uvedenými jednáními žalobci porušili smlouvu podstatným způsobem, neboť si museli být při jejím uzavírání vědomi toho, že by s nimi smlouvu vůbec neuzavřela, kdyby tyto skutečnosti předvídala. Tyto zákonné důvody dle žalované zakládají platnost jejího odstoupení od smlouvy, byť v ní nebyly výslovně uvedeny, což však nemá na platnost odstoupení žádný vliv. Odkázala přitom na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 182/01, v němž Ústavní soud České republiky uzavřel, že uvedení důvodu odstoupení je nepodstatné a není nezbytnou náležitostí takového jednostranného úkonu. Jedinou podmínkou pro uplatnění odstoupení od smlouvy je jeho oznámení druhé straně. Skutečná pohnuta vedoucí k odstoupení od smlouvy proto nemůže mít na platnost takového právního jednání vliv (Nejvyšší soud České republiky sp. zn. 32 Odo 616/2005).

7. Žalobci k existenci zákonných důvodů uvedli, že byt nepronajímali. Přechodně jej přenechali k zajištění bydlení své příbuzné, a to bez jakéhokoliv protiplnění. Jejich příbuzná hradila pouze zálohy na služby. O celé situaci žalovaná věděla. Poničení bytu, jakož i snahu byt samovolně prodat žalobci zásadně odmítají. S odpadávající omítkou byla žalovaná obeznámena. Ohledně vyhledání potencionálního kupce bytové jednotky se pak na žalobkyni b) obrátila přímo žalovaná. Žalobkyně b) požadovala po žalované v případě realizace prodeje bytové jednotky, aby jim vrátila dosud uhrazené měsíční splátky hrazené na kupní smlouvu, což však žalovaná odmítala.

8. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobci a žalovanou sepsané ve formě notářského zápisu [titul] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] dne [datum], pod sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka] soud zjistil, že žalobci od žalované koupili bytovou jednotku blíže specifikovanou ve výrokové části tohoto rozsudku za kupní cenu 550 000 Kč, kterou se zavázali splácet měsíčními splátkami ve výši 10 000 Kč splatných vždy do dvacátého osmého dne v měsíci počínaje měsícem [měsíc] [rok] až do úplného zaplacení. Návrh na vklad svého vlastnického práva do katastru nemovitostí se žalobci zavázali podat až po zaplacení celé kupní ceny. Do té doby byli oprávněni byt užívat. Pro případ prodlení žalobců se zaplacením tří splátek v celkové výši 30 000 Kč bylo ujednáno právo žalované od kupní smlouvy odstoupit. V takovém případě by se do té doby zaplacená část kupní ceny považovala za nájemné za užívání bytové jednotky a žalovaná by nebyla povinna ji kupujícím vracet.

9. Z informace o jednotce a informace o řízení získaných z webového portálu katastru nemovitostí vyplývá zápis vlastnického práva žalované k předmětné bytové jednotce, když dne [datum] bylo zahájeno řízení o vkladu vlastnického práva [jméno] [příjmení] k předmětné bytové jednotce vedené pod [číslo jednací], nicméně návrh byl zamítnut.

10. Dopisem ze dne [datum], jenž byl dle doručenky žalobkyni b) doručen dne [datum], žalovaná od kupní smlouvy pro prodlení žalobců s úhradou měsíčních splátek v celkové výši 40 000 Kč odstoupila. Žalobcům vytýkala nezaplacení splátky kupní ceny za měsíc květen, červenec, srpen, září 2020. Žalobci na odstoupení reagovali dopisem zaslaným žalované dne [datum], v němž sporovali platnost odstoupení, neboť žalovaná pominula úhradu částky 9 000 Kč dne [datum] a částky 5 000 Kč a 1 000 Kč ze dne 16. 8. a [datum]. Obdobně vyplývá úhrada uvedených částek z výpisu o vybraných pohybech na účtu žalobce a). Žalovaná odstoupení považovala za platné, což žalobcům sdělila dopisem, v němž současně uvedla, že žalobci porušili článek 2 dohody, neboť byt pronajímali bez jejího souhlasu za 8 000 Kč měsíčně, čímž se na její úkor obohatili, když byt byl určen výhradně k zajištění jejich bytové potřeby. Rovněž porušili článek 3 dohody, neboť se zavázali byt opravit a namísto toho byl zdevastován. S ohledem na to, že žalovaná v bytové jednotce vyměnila zámky a požadovala vyklizení bytu, žádali žalobci po žalované prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne [datum] jeho opětovné zpřístupnění. Z následné komunikace mezi právní zástupkyní žalobců a manželem žalované, případně jejím právním zástupcem je patrné, že žalovaná na platnosti odstoupení od smlouvy trvala a požadovala vyklizení bytu. Právní zástupce žalované dopisem ze dne [datum] sdělil, že vyjma prodlení žalobců jsou naplněny i zákonné důvody pro odstoupení od smlouvy, jež shledává v neoprávněném umožnění užívat byt třetí osobě, v rozsáhlém poničení bytu a snaze žalobců byt prodat třetí osobě. Z těchto důvodů předestřel požadavek žalované na náhradu vzniklé škody a odmítl opětovné zpřístupnění bytu žalobcům. Nad rámec toho právní zástupce žalované nastínil možné uzavření dohody o narovnání, v němž by bylo mezi účastníky postaveno najisto, že kupní smlouva byla platně zrušena, na základě čehož by byla žalovaná ochotna vzdát se nároku na náhradu škody.

11. Dopisem ze dne [datum] žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce opětovně od kupní smlouvy odstoupila z důvodu prodlení žalobců s celkovou částkou 35 000 Kč. Odstoupení bylo zasláno žalobcům i jejich právní zástupkyni. Žalobci dopisem ze dne [datum] adresovaným žalované odstoupení nepovažovali za platné, neboť bylo učiněno za žalovanou třetí osobou, aniž by zástupce žalobcům své zmocnění prokázal. Nad rámec uvedeného žalovanou informovali o skládání měsíčních splátek kupní ceny do soudní úschovy, a to s účinností od [měsíc] [rok], v důsledku čehož ani druhé odstoupení z důvodu prodlení nepovažovali za platné. Zároveň na základě druhého odstoupení od smlouvy mají žalobci za to, že žalovaná vyjádřila konkludentně souhlas s platností kupní smlouvy i přes své prvé odstoupení, a to až do doby druhého odstoupení, jehož platnost je však opět sporná. V neposlední řadě žalobci poukázali na stále trvající bránění jejich přístupu k bytové jednotce. Ve stejném směru informovala právní zástupkyně žalobců dopisem ze dne [datum] i právního zástupce žalované, když nad rámec uvedla, že od klientů neobdržela neomezenou procesní plnou moc a je tedy zmocněna jen pro spor týkající se původního odstoupení od smlouvy, a proto již jen z tohoto důvodu nemůže být druhé odstoupení od smlouvy doručené k jejím rukám platné.

12. Z vybraných pohybů na účtu žalobce a) od [datum] do [datum] vyplývá, že po prvém odstoupení od smlouvy žalobci uhradili v měsíci srpnu 20 000 Kč a poté v září, říjnu i listopadu vždy částku 10 000 Kč.

13. Z jednotlivých přílohových spisů zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] je zřejmé, že jednotlivým návrhům žalobců na složení vždy částky 10 000 Kč do soudní úschovy ve prospěch žalované bylo vyhověno, a to z důvodu existence důvodné pochybnosti o tom, kdo je věřitelem. Žalobci takto složili do soudní úschovy měsíční splátku kupní smlouvy ve výši 10 000 Kč za měsíce [měsíc] [rok] a leden až [měsíc] [rok].

14. Na jednotlivých fotografiích jsou zachyceny místnosti bytové jednotky, případně detaily jednotlivých vad a poškození.

15. Z komunikace mezi žalobkyní b) a žalovanou, případně jejím manželem soud zjistil, že žalovaná věděla o užívání bytového jednotky třetí osobou, jakož i o vyvstalých problémech vyžadujících opravu bytu. Rovněž žalobkyně b) žalovanou [datum] informovala o zaslání neúplné splátky ve výši 9 000 Kč.

16. S ohledem na to, že účastníci řízení uzavření kupní smlouvy včetně jejího obsahu, jakož i žalovanou učiněná dvě po sobě jdoucí odstoupení od této smlouvy nesporují, lze tyto vzít za skutkový závěr ve věci, když mezi účastníky byla sporná toliko otázka, zda se žalobci dostali do prodlení s úhradou splátek v celkové výši nejméně 30 000 Kč, tedy otázka platnosti jednotlivých odstoupení pro prodlení účastníků, jakož i platnost odstoupení pro naplnění zákonných důvodů odstoupení ve smyslu § 2002 občanského zákoníku. K tomu žalovaná rovněž namítala neexistenci naléhavého právního zájmu žalobců v dané věci.

17. Oproti žalované soud naléhavý právní zájem žalobců na určení platnosti smlouvy, respektive platnosti závazku založeného smlouvou, v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveného v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] shledal. Pro bližší odůvodnění lze uvést, že judikaturou byla dovozena možnost podat žalobu na určení i za situace, kdyby bylo možné žalovat na plnění, pokud by žaloba na plnění nevystihovala celý obsah a dosah sporného právního vztahu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, či ze dne 27. 9. 2019 sp. zn. 24 Cdo 2092/2019). Tento závěr lze vztáhnout i na projednávanou věc, neboť je zapotřebí mezi účastníky postavit najisto, zda je či není žalovaná povinna se i nadále řídit obsahem uzavřené kupní smlouvy, tedy zda je platný závazek smlouvou založený. Bez takového určení by byl právní vztah, na němž jsou žalobci účastni, ohrožen, a to i s přihlédnutím k tomu, že na základě právního jednání žalované bylo u katastrálního úřadu ohledně bytové jednotky zahájeno vkladové řízení ve prospěch třetí osoby. Je proto nepochybné, že se žalovaná již necítí být vázána právním vztahem založeným kupní smlouvou, v důsledku čehož žalobcům hrozí konkrétní vážná a případně těžko napravitelná újma. Proto zde existuje naléhavý právní zájem žalobců na určení trvání závazku, čímž bude vytvořen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu. Význam žaloby na určení, jíž má dojít k nastolení jistoty účastníků ohledně trvání založeného právního vztahu mezi nimi proto v daném případě předčí úpravu poměrů, které by bylo možné dosáhnout žalobu na plnění v dané věci.

18. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. S ohledem na smluvní úpravu účastníků zakládající právo od smlouvy odstoupit v případě prodlení žalobců se třemi splátkami ve výši 30 000 Kč, modifikovali tím účastníci zákonnou úpravu uvedenou v ustanovení § 1977 občanského zákoníku, dle které poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného dokladu poté, co se o prodlení dozvěděla, a je proto zapotřebí vycházet z této smluvní úpravy.

19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že se žalobci v prodlení s úhradou několika splátek skutečně ocitli, což nikterak nesporovali, nicméně podmínky ujednané v kupní smlouvě, pro které mohla žalovaná od smlouvy odstoupit, tedy prodlení žalobců se zaplacením tří splátek kupní ceny v celkové výši 30 000 Kč, nebyly naplněny ani k okamžiku prvého odstoupení, ani v době druhého odstoupení od smlouvy.

20. Na úvod lze uvést, že již samotné druhé odstoupení od smlouvy učiněné žalovanou lze považovat za postačující k závěru o platnosti závazku založeného kupní smlouvou, a to minimálně do dne účinnosti druhého odstoupení, když se lze ztotožnit s námitkou žalobců ohledně konkludentního souhlasu žalované s platností právního vztahu projeveného druhým odstoupením od smlouvy.

21. Zejména výpisem vybraných položek z účtu žalobce a) bylo prokázáno, že prvé odstoupení od smlouvy ze dne ze dne [datum], v němž žalovaná uváděla prodlení žalobců s úhradou splátek za měsíce [měsíc], [měsíc], [měsíc] a [měsíc] [rok], tedy v souhrnné výši 40 000 Kč, je neplatné, neboť k němu nebyly splněny smluvně ujednané podmínky. Z bankovního výpisu vyplývá, že byť žalobci skutečně nezaplatili splátky za měsíce [měsíc], [měsíc] a [měsíc] [rok] v plné výši, uhradili i další částky, které žalovaná ke dni odstoupení od smlouvy na dlužnou částku nezapočetla. Jedná se o částky 9 000 Kč, 5 000 Kč a 1 000 Kč O úhradě poměrné části splátky za [měsíc] [rok] ve výši 9 000 Kč žalobkyně b) žalovanou při vzájemné komunikaci informovala a tuto žalobci uhradili dne [datum]. Přesto tuto částku žalovaná na dluh žalobců ke dni odstoupení nezapočetla. Částky 5 000 Kč a 1 000 Kč poté žalobci uhradili dne [datum] a [datum] a je tedy nutné i tyto započíst na dluh žalobců, neboť byly uhrazeny jednak před splatností měsíční splátky za [měsíc] [rok], která nastala dle smluvního ujednání [den] [měsíc], a jednak před účinností odstoupení od smlouvy, která nastala dne [datum], kdy bylo žalobkyni b) odstoupení doručeno. Z uvedeného je proto zřejmé, že žalobci byli ke dni účinnosti odstoupení od kupní smlouvy v prodlení s úhradou splátek v souhrnné výši 25 000 Kč. Nad rámec uvedeného lze konstatovat, že je nerozhodné, že podmínky opravňující žalovanou k odstoupení byly naplněny v určitý okamžik před jednostranným projevem vůle, když ještě před samotným odstoupením pominuly. Smluvené podmínky zakládající právo strany od smlouvy odstoupit totiž musejí být naplněny k okamžiku odstoupení, respektive v době jeho účinnosti.

22. S ohledem na neplatné prvé odstoupení od smlouvy je postup žalované spočívající ve druhém odstoupení od smlouvy nutné považovat za zcela legitimní, neboť závazek ze smlouvy za dané situace trval a žalovaná tedy mohla od smlouvy znovu odstoupit.

23. Nicméně ani druhé v pořadí učiněné odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení žalobců s částkou 35 000 Kč ke dni [datum] není platné. Ani v tomto případě se totiž žalobci do prodlení s částkou 30 000 Kč nedostali. Vyplývá to jednak z výpisu vybraných pohybů na účtu žalobce a) a jednak z přílohových spisů zdejšího soudu vedených o návrzích žalobců na složení splátek kupní smlouvy ve prospěch žalované do soudní úschovy. Žalobci se ani ve druhém případě nedostali do prodlení s částkou 30 000 Kč, neboť od doby poslední shora uvedené platby uhrazené dne [datum] ve výši 1 000 Kč hradili žalobci měsíční splátky kupní smlouvy ve výši 10 000 Kč vždy řádně, a zároveň svůj dluh ještě ponížili, neboť v [měsíc] [rok] uhradili vyjma řádné splátky navíc i částku 10 000 Kč, tedy jejich dluh se ještě ponížil na částku 15 000 Kč.

24. Na základě shora uvedených důvodu soud uzavřel, že ani jedno žalovanou učiněné odstoupení od smlouvy nebylo platné, neboť v době jeho účinnosti nebyly naplněny ujednané podmínky, které by toto právo žalované založily, tedy žalobci nebyly v prodlení s částkou 30 000 Kč.

25. Žalovaná vyjma prodlení žalobců současně namítala, že byly splněny i zákonné důvody pro odstoupení od smlouvy, když v souladu s judikaturou Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. ÚS 182/01 a Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 32 Odo 616/2005 není rozhodné, že tyto důvody ve svém odstoupení neuvedla. S tímto právním názorem se však soud neztotožňuje a považuje jej za překonaný judikaturou Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1233/2011 či sp. zn. 26 Cdo 2095/2017. V obou rozhodnutích Nejvyšší sodu České republiky konstatoval, že údaj o důvodu odstoupení je imanentní součástí každého odstoupení od smlouvy a k jeho platnosti a účinnosti je proto třeba, aby jednak došel do dispozice druhého účastníka smlouvy a jednak aby obsahoval údaj o důvodu odstoupení. Bez jeho uvedení nemůže právní jednání způsobit sledované právní účinky. Z těchto důvodů se soud nezabýval žalovanou tvrzenou existencí zákonných důvodů odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2002 občanského zákoníku, neboť tyto důvody nebyly uvedeny ani v jednom odstoupení, když žalovaná v obou případech uvedla jako jediný důvod prodlení žalobců s částkou vyšší 30 000 Kč. Z uvedeného důvodu proto soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalované na provedení důkazu výslechem svědků [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a manžela žalované, kteří se měli vyjádřit k existenci tvrzených zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy.

26. S ohledem na neplatnost odstoupení od smlouvy žalované a prokázání naléhavého právního zájmu soud žalobě vyhověl, když určil, že kupní smlouva uzavřená účastníky dne [datum] je platná. K tomu je však nutné konstatovat, že obecně platně učiněné odstoupení od smlouvy způsobuje„ toliko“ zánik závazku založeného smlouvou, nikoli však neplatnost smlouvy jako takové. Odstoupením od smlouvy se sice zrušuje závazek od počátku, některé součásti jeho obsahu však ze své podstaty i přes odstoupení přetrvávají (zejména uvedená v ustanovení § 2005 odstavci 2 občanského zákoníku). Tento následek však nemůže nastat v případě neplatnosti smlouvy. Byť jsou faktické důsledky pro účastníky řízení v případě obou institutů obdobné, je nutné je rozlišovat. I kdyby bylo tedy některé žalovanou učiněné odstoupení od smlouvy platné, byla by kupní smlouva i nadále platná, jelikož by došlo pouze ke zrušení závazku kupní smlouvou založeného. Odstoupení od smlouvy tedy nemůže mít na platnost smlouvy jako takové jakýkoliv vliv. S ohledem na tuto skutečnost, má soud za to, že neměl soud jinou možnost, nežli rozhodnout o platnosti kupní smlouvy, byť tato by byla platná i v případě platného odstoupení od smlouvy.

27. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu ve věci dle § 142 odstavce 1 o. s. ř., kdy přiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení ve výši 55 123 Kč, neboť byli ve věci zcela úspěšní. Náhrada nákladů řízení se skládá jednak z odměny právní zástupkyně žalobců a jejích hotových výdajů ve výši 44 123 Kč a jednak ze zaplacených soudních poplatků, a to ve výši 1 000 Kč za návrh na vydání předběžného opatření podle položky 5 Sazebníku soudních poplatků a ve výši 10 000 Kč podle položky 4 bodu 1 písmene a) Sazebníku soudních poplatků za návrh ve věci samé týkající se nemovité věci zapsané na dvou listech vlastnicí.

28. Při stanovení odměny právní zástupkyně žalobců vycházel soud per analogiam z ustanovení § 9 odstavce 4 písmene b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dle kterého činí tarifní hodnota 50 000 Kč. K tomu lze pro bližší odůvodnění uvést, že po účinnosti vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 486/2012 Sb., kterou bylo do advokátního tarifu včleněno ustanovení § 9 odstavce 4 písmeno b), je s aplikací ustanovení § 9 advokátního tarifu nadále počítáno i ohledně věcí ocenitelných, tedy již nelze bez dalšího vycházet z dřívějšího právního názoru vysloveného v nálezech Ústavního soudu České republiky sp. zn. I.ÚS 712/01, II.ÚS 2811/08 (k tomu blíže viz judikatura Ústavního soudu České republiky sp. zn. III.ÚS 493/17, II.ÚS 2084/14). Odměna za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 50 000 Kč činí částku 3 100 Kč. S ohledem na zastupování dvou žalobců je zapotřebí ve smyslu § 12 odstavce 4 advokátního tarifu odměnu za jeden úkon právní služby v případě společných úkonů ponížit o 20 %, když všechny úkony učiněné právní zástupkyní žalobců zhodnotil soud jako společné. Odměna za jeden úkon právní služby tedy po snížení činí 2 480 Kč. Právní zástupkyně žalobců ve věci učinila celkem osmnáct úkonů, a to převzetí a příprava zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění, návrh ve věci samé, návrh na předběžné opatření, dvě vyjádření (sepis právního rozboru věci), vyjádření k odvolání žalované proti předběžnému opatření, účast na přípravném jednání dne [datum] od 9:40 do 9:50 hodin, účast na jednání před soudem dne [datum] od 9:35 do 9:54 hodin, s tím, že za jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu), návrh na předběžné opatření (§ 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu), vyjádření ke druhému odstoupení (per analogiam § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu), vyjádření k odvolání žalované k předběžnému opatření (§ 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu) a účast na přípravném jednání (§ 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu) je zapotřebí přiznat odměnu za půl úkon, tedy odměna za každý z těchto úkonů učiněný ve prospěch každého z žalobců činí 1 240 Kč. Pro úplnost lze ve vztahu k podanému návrhu na vydání předběžného opatření poukázat na judikaturu Nejvyšší soud České republiky sp. zn. 33 Cdo 489/2012, dle které je nutné považovat návrh na vydání předběžného opatření spojený s návrhem ve věci samé posoudit jako návrh po zahájení řízení. Od toho se poté odvíjí i případná vyjádření s tím související, včetně vyjádření k odvolání. Žalobcům proto náleží náhrada odměny jejich právní zástupkyně ve výši 32 240 Kč. K tomu by jim náležela náhrada režijních paušálů ve výši á 300 Kč dle § 13 odstavce 4 advokátního tarifu za osmnáct právních úkonů, nicméně vzhledem k tomu, že tuto žalobci požadují pouze za devět právních úkonů ve výši 2 700 Kč, přiznal jim soud náhradu v této výši, když soud žalobcům nemůže přiznat více, nežli sami navrhují. K tomu žalobcům náleží i náhrada hotových výdajů jejich právní zástupkyně v podobě náhrady za promeškaný čas strávený právní zástupkyní na cestě k jednání u zdejšího soudu dne [datum] a dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět (83 km, 1 hod. 24 min.) a cestovné za tyto jízdy. Promeškaný čas činí dle § 14 odstavce 3 advokátního tarifu částku 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. Byť promeškaný čas byl v dané věci v rozsahu šesti půlhodin, přiznal soud žalobcům pouze jimi požadovanou náhradu ve výši 400 Kč. Náhradu cestovného dle § 13 odstavce 5 advokátního tarifu přiznal soud žalobcům ve výši 1 125 Kč, a to při průměrné spotřebě [spotřeba] l /100 km benzínu dle předloženého technického průkazu použitého vozidla a průměrné ceně benzínu 37,10 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném do 13. 5. 2022 a průměrné ceně 44,50 Kč benzinu dle totožné vyhlášky v aktuálním znění, a náhradě 4,70 Kč za 1 km dle příslušné vyhlášky. S ohledem na to, že právní zástupkyně žalobců je plátcem daně z přidané hodnoty dle doloženého osvědčení, náleží žalobcům též náhrada dle § 14a odstavce 1 advokátního tarifu, a sice z částky 36 465 Kč, kdy při 21 % sazbě daně činí náhrada částku 7 658 Kč Celkem proto soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 55 123 Kč