9 C 9/2019-154

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 106 029,83 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 73 721,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 73 721,77 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 308,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 308,06 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 106 029,83 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Žalobkyně jako provozovatelka distribuční soustavy a distributorka elektřiny, dodávala elektřinu – mimo jiné – do odběrného místa adresou [adresa žalovaného]. Při kontrole dne [datum] zjistili zaměstnanci pověřené společnosti, že je na shora uvedeném odběrném místě prováděn neoprávněný odběr elektrické energie z distribuční soustavy žalobkyně. K tomuto odběru došlo od [datum]. Celkovou výši nákladů spojených se zjištění neoprávněného odběru představuje částka 10 804,09 Kč. Jelikož neoprávněný odběr byl zjištěn společností [právnická osoba], která je zplnomocněna žalobkyní k výkonu této činnosti, zmiňovaná společnost vyúčtovala tuto částku daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne [datum]. Tuto částku již žalobkyně uhradila. Neoprávněným odběrem byla způsobena žalobkyni škoda za neoprávněný odběr ve výši elektřiny ve výši 95 225,75 Kč vypočítané podle vyhlášky č. 51/2006 Sb. Z obsahu listin plyne, že se jedná o období od [datum] do [datum] (dále též„ rozhodné období“). Žalobkyní byl vystaven dne [datum] daňový doklad [číslo] na částku 106 029,83 Kč, která představuje součet shora uvedených částek. Tato pohledávka žalobkyně byla splatná dnem [datum]. Žalovaný doposud na tuto pohledávku ničeho nezaplatil, a proto žalobkyně požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení. Žalovaný je podle žalobkyně v této věci aktivně legitimován, neboť proti němu bylo ve věci neoprávněného odběru elektřiny vedeno trestní řízení a byla proti němu podána obžaloba.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Jako osobu odpovědnou za neoprávněný odběr označuje žalovaný [jméno] [příjmení], narozenou [datum], která se na počátku roku 2015 napojila na elektrickou síť v tomto odběrném místě. To ostatně písemně stvrdila prohlášením ze dne [datum]. Navíc neoprávněný odběr byl zjištěn až dne [datum] a v tu dobu byl žalovaný (cca jeden týden) ve vazbě. Odpovědnost nelze přenášet na žalovaného, ale je nutné upozornit také na další osobu [jméno] [příjmení], případně jiné osoby žijící v tomto domě.

3. Soud ve věci provedl dokazování prostřednictvím dále uvedených důkazů a zjistil z nich následující skutková zjištění.

4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je obchodní společností: Žalobkyně je licencovaným distributorem elektřiny.

5. Z rámcové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a (mimo jiné) společností [právnická osoba], že uvedená společnosti [právnická osoba], zajišťuje pro žalobkyni také kontrolu odběrných míst za účelem řešení neoprávněného odběru v distribuční soustavě žalobkyně 6. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum], že uvedeného dne zaměstnanec společnosti [právnická osoba], provedl kontrolu předmětného odběrného místa adresou [adresa žalovaného] [číslo] (dále též„ odběrné místo“) a bylo zjištěno, že elektroměrný rozváděč se nachází na přístupném místě ve zděném pilíři před domem. V době kontroly byl uzamčen a se souhlasem [jméno] [příjmení] byl otevřen. Kontrolou byla zjištěna chybějící plomba na krytu hlavního jističe a třífázové neoprávněné vodivé propojení přívodních vodičů z hlavního jističe na vodiče vedoucí do domu. V době kontroly bylo napojení funkční. Za přítomnosti Policie ČR byl neoprávněný odběr zadokumentován a odstraněn. Rozváděč byl zajištěn proti dalšímu neoprávněnému odběru. Z oznámení o výsledku kontroly ze dne [datum] plyne, že na uvedeném odběrném místě- (zákazník [celé jméno žalovaného]) byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny.

7. Z čestného prohlášení vystaveného dne [datum] plyne, že částka 8 929 Kč (bez DPH) představující prokazatelné nezbytné náklady související na zjištění neoprávněného odběru (na shora uvedeném místě a čase) byla prokazatelně žalobkyní uhrazena (viz i výpis z bankovního účtu žalobkyně).

8. Z výpočtu náhrady škody přeloženého žalobkyní plyne, že náklady související se zjištěním neoprávněného odběru činí 10 804,09 Kč s DPH (bez této daně jsou ve výši 8 929 Kč). Výše náklady škody za neoprávněný odběr je vyčíslena částkou 95 225,74 Kč. Jedná se o škodu za 936 dní při celkové spotřebě 17 285,800 kWh a ceně jedné kWh 4, 55281 Kč. Tato náhrada škody byla určena podle § 9 odst. 10 vyhlášky č. 82/2011 Sb.

9. Z daňového dokladu vystaveného dne [datum] vyplývá, že žalobkyně účtuje žalovanému částku 106 029,83 Kč jako náhradu škody za neoprávněný odběr a náklady za zjišťování neoprávněného odběru. Splatnost pohledávky byla stanovena dnem [datum]. Tento daňový doklad byl adresován žalovanému na adresu [adresa žalovaného], kde mu byl i doručován.

10. Z upomínky vystavené dne [datum] byl žalovaný upomenut o zaplacené této částky na adresu [ulice] v [obec].

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla prokazatelně doručena žalovanému do vlastních rukou dne [datum] (Věznice Valdice), plyne základní skutkový základ žalovaného nároku a jeho výše 106 029,83 Kč splatná do deseti dnů od vystavení této výzvy.

12. Ze spisu Okresního soudu v Přerově vedeného pod sp. zn. [spisová značka], a to zejména usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], podle něhož ve smyslu § 231 odst. 1 trestního řádu za použití § 223 odst. 2 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu bylo zastavuje trestní stíhání obžalovaného (v tomto řízení v procesním postavení žalovaného) [celé jméno žalovaného] pro – mimo jiné - skutek spočívající v tom, že období nejméně od [datum] do [datum], když dne [datum] došlo k demontáži elektroměru, v [obec], v rodinném domě na ulici [ulice a číslo], na odběrném místě [číslo] jako uživatel tohoto rodinného domu po porušení provozní plomby krytu hlavního jističe provedl a nebo umožnil provést svévolný zásah do elektrického napojení v elektroměrovém rozváděči, spočívající v neoprávněném třífázovém svorkovém propojení přívodních vodičů z hlavního jističe o proudové hodnotě 3x25A s odvodními vodiči vedoucími do domu, tímto funkčním neměřeným připojením, s vědomím, že za tento elektrický proud není nikým placeno, odebral a spotřeboval, což vědomě umožnil i dalším osobám žijícím s ním v domě, neměřený elektrický proud v množství nejméně 13 471,25 kWh, jímž byly napájeny elektrické spotřebiče v domě, svým jednáním způsobil poškozené společnosti [právnická osoba], škodu ve výši nejméně 63 527,88 Kč, v němž je spatřován přečin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, neboť trest, k němuž může trestní stíhání obžalovaného v této trestní věci vést, je zcela bez významu vedle trestu, který mu již byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

13. V této trestní věci byly zpracovány znalecké posudky (viz znalecký posudek [číslo] 2016 na č.l. 94 – 110 spisu, doplnění znaleckého posudku [číslo] 2016 na č.l. 113 – 116 spisu, znalecký posudek [číslo] 2016 na č.l. 119 – 122 spisu), z nichž vyplývá, že v rámci podrobného znaleckého šetření bylo znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], znalcem v oboru energetika, vypracován znalecký posudek (ve znění doplňků) a tento byl jedním z podkladů pro podání obžaloby. Úkolem jeho zpracovatele bylo zodpovědět mj. otázku, zda jde objektivně stanovit hodnota odebrané elektřiny vzhledem ke spotřebičům umístěným v předmětném odběrném místě v rozhodné době, zda a v jaké výši mohla případným neoprávněným odběrem vzniknout škoda. Z obsahu znaleckého posudku se pak podává, že znalecké zadání se týkalo odběrného místa [obec], [ulice a číslo], a doby odběru plynu dle znalci dostupných podkladů v rozhodné době. Znalec v rámci znaleckého posudku uvedl, že při zodpovídání i této části znaleckého zadání vycházel z podkladů i dodatečně získaných ze strany PČR, včetně těch, které si sám znalec vyžádal (výpovědi svědků, z prohlídky odběrného místa, spotřeby vody, plynových i elektrických spotřebičů zjištěných v domě, klimatických vlivů, obydlenosti domu v rozhodné době, ad.). Znalec popsal, jaké metody použil a zjištěné faktory při těchto metodách zohlednil a naprosto přesvědčivě z těchto vyvodil své znalecké závěry zodpovídající znalecké zadání. Ty znalec prezentoval k předmětné znalecké otázce ve znaleckém posudku v několika variantách přicházejících při stanovení pravděpodobné výše skutečné škody neoprávněným odběru elektřiny způsobené do úvahy. Ve variantě„ Eb“ uvažoval přitom znalec při zohlednění veškerých relevantních a znalci dostupných faktorů též právě s neoprávněným odběrem v celém rozhodném období. V této variantě pak vyčíslil znalec výši škody částkou 63 527,88 Kč včetně DPH, které odpovídala spotřeba 13 471,25 kWh. Tato výše škody se jevila znalci jako nejpravděpodobnější.

14. Z účastnické výpovědi žalovaného má soud za prokázané, že v domě v [obec], [ulice a číslo], v rozhodnou dobu žil, až do [datum] zde pobýval i pan [příjmení], a od [datum] do [datum] rovněž [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] měl spotřebu energie minimální, většinou si uvařil čaj, kafé nebo polévku. Žalovaný s [jméno] [příjmení] užívali elektrické spotřebiče obvyklým způsobem. Zámek na předmětném elektrickém rozváděči (skříni) instaloval žalovaný, a to z důvodu, že elektroměr byl ukraden. Nebyl obeznámen s tím, že by měl žádat distributora o povolení nebo tuto skutečnost mu oznámit.

15. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný byl vzat do vazby dnem [datum].

16. Jde-li o důkazní návrh označené žalobkyní, a to výslechem zaměstnanců společnosti, která prováděla kontrolu odběrného místa a předloženými DVD nosiči zachycující průběh kontroly odběrného místa ze dne [datum], tyto neprovedl pro nadbytečnost a neekonomičnost jejich provedení s ohledem dostatečně prokázaný skutkový stav ohledně vzniku školy. Taktéž důkazní návrh výslechem znalce by byl nadbytečný, neboť podle názoru soudu znalecký posudek obstojí i bez dalších zjištění. Znalecký posudek má všechny formální náležitosti znaleckého posudku, včetně doložky trestní odpovědnosti znalce. Argument žalovaného, že tento důkaz pořízený v rámci trestního řízení není použitelný v jiném řízení je s ohledem na formu důkazu lichý. Jím uváděné nálezy Ústavního soudu (viz např. III. ÚS 190/01, III. ÚS451/04 a I. Ś [číslo]) se totiž týkají zejména použití svědeckých výpovědí ze zápisů o podaném vysvětlení podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jako důkazu v civilním nebo správním řízení. S touto argumentací podepsaný soud zcela souhlasí, ale v daném případě se nejedná o přenos„ výpovědi svědka“, ale o použití listinných důkazů (nezachycující výpověď osoby učiněná před orgánem veřejné moci), jejichž hodnocení soudem se řídí jinými kritérii než u výpovědí svědků či účastníků.

17. Důkazní návrhy označené žalovaným spisem Okresního soudu v Přerově vedeného pod sp. zn. [spisová značka], spisem Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci vedeného pod sp. zn. [spisová značka], rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], sdělením [jméno] [příjmení] zažurnalizovaném na č.l. 128 spisu ve spise Okresního soudu v Přerově vedeného pod sp. zn. [spisová značka], protokolem policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud tyto neprovedl pro nadbytečnost a neekonomičnost jejich provedení s ohledem na způsob určení výše škody volnou úvahou soudu, jak bude odůvodněn dále. Některé z nich neprovedl soud pro nadbytečnost s ohledem na to, že jak bude odůvodněno dále, nepovažoval v této věci existenci např. předcházejícího smluvního vztahu založeného předmětnou smlouvu za právně relevantní.

18. Po provedeném dokazování pak přijal soud závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je obchodní společností: Žalobkyně je licencovaným distributorem elektřiny. Spolupracuje se společnosti [právnická osoba], která pro ni zajišťuje kontrolu odběrných míst za účelem řešení neoprávněného odběru v distribuční soustavě žalobkyně. Dne [datum] byl zaměstnanci společnosti [právnická osoba], na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Bylo totiž zdokumentováno, že elektroměrný rozváděč se nachází na přístupném místě ve zděném pilíři před domem a v době kontroly byl uzamčen a se souhlasem [jméno] [příjmení] otevřen. Kontrolou byla zjištěna chybějící plomba na krytu hlavního jističe a třífázové neoprávněné vodivé propojení přívodních vodičů z hlavního jističe na vodiče vedoucí do domu. V době kontroly bylo napojení funkční. Žalobkyně v souvislosti s tímto neoprávněný odběrem zaplatil shora zmiňované společnosti náklady související se zjištěním neoprávněného odběru činí 10 804,09 Kč s DPH (bez této daně jsou ve výši 8 929 Kč) a dále vyúčtovala žalovanému výši náklady škody za neoprávněný odběr částkou 95 225,74 Kč. Jedná se o škodu za 936 dní při celkové spotřebě 17 285,800 kWh a ceně jedné kWh 4, 55281 Kč. Tato náhrada škody byla určena podle § 9 odst. 10 vyhlášky č. 82/2011 Sb. [jméno] účtovala daňovým dokladem vystaveným dne [datum], přičemž částka byla splatná dnem [datum]. Tento daňový doklad byl adresován žalovanému na adresu [adresa žalovaného], kde mu byl i doručován. Ten se ovšem již na této adrese nezdržoval, neboť byl dne [datum] vzat do vazby. S výší nároku se seznámil až z předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla prokazatelně doručena žalovanému do vlastních rukou dne [datum] (Věznice Valdice). Proti žalovanému v procesním byla u Okresního soudu v Přerově podána obžaloba vedená pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo trestní řízení proti žalovanému v procesním postavení obžalovaného zastaveno pro – mimo jiné - skutek spočívající v tom, že období nejméně od [datum] do [datum], když dne [datum] došlo k demontáži elektroměru, v [obec], v rodinném domě na ulici [ulice a číslo], na odběrném místě [číslo] jako uživatel tohoto rodinného domu po porušení provozní plomby krytu hlavního jističe provedl a nebo umožnil provést svévolný zásah do elektrického napojení v elektroměrovém rozváděči, spočívající v neoprávněném třífázovém svorkovém propojení přívodních vodičů z hlavního jističe o proudové hodnotě 3x25A s odvodními vodiči vedoucími do domu, tímto funkčním neměřeným připojením, s vědomím, že za tento elektrický proud není nikým placeno, odebral a spotřeboval, což vědomě umožnil i dalším osobám žijícím s ním v domě, neměřený elektrický proud v množství nejméně 13 471,25 kWh, jímž byly napájeny elektrické spotřebiče v domě, svým jednáním způsobil poškozené společnosti [právnická osoba], škodu ve výši nejméně 63 527,88 Kč, v němž je spatřován přečin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, neboť trest, k němuž může trestní stíhání obžalovaného v této trestní věci vést, je zcela bez významu vedle trestu, který mu již byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V této trestní věci byly zpracovány znalecké posudky (viz znalecký posudek [číslo] 2016 na č.l. 94 – 110 spisu, doplnění znaleckého posudku [číslo] 2016 na č.l. 113 – 116 spisu, znalecký posudek [číslo] 2016 na č.l. 119 – 122 spisu), z nichž vyplývá, že v rámci podrobného znaleckého šetření bylo znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], znalcem v oboru energetika, vypracován znalecký posudek (ve znění doplňků) a tento byl jedním z podkladů pro podání obžaloby. Úkolem jeho zpracovatele bylo zodpovědět mj. otázku, zda jde objektivně stanovit hodnota odebrané elektřiny vzhledem ke spotřebičům umístěným v předmětném odběrném místě v rozhodné době, zda a v jaké výši mohla případným neoprávněným odběrem vzniknout škoda. Z obsahu znaleckého posudku se pak podává, že znalecké zadání se týkalo odběrného místa [obec], [ulice a číslo], a doby odběru plynu dle znalci dostupných podkladů v rozhodné době. Znalec v rámci znaleckého posudku uvedl, že při zodpovídání i této části znaleckého zadání vycházel z podkladů i dodatečně získaných ze strany PČR, včetně těch, které si sám znalec vyžádal (výpovědi svědků, z prohlídky odběrného místa, spotřeby vody, plynových i elektrických spotřebičů zjištěných v domě, klimatických vlivů, obydlenosti domu v rozhodné době, ad.). Znalec popsal, jaké metody použil a zjištěné faktory při těchto metodách zohlednil a naprosto přesvědčivě z těchto vyvodil své znalecké závěry zodpovídající znalecké zadání. Ty znalec prezentoval k předmětné znalecké otázce ve znaleckém posudku v několika variantách přicházejících při stanovení pravděpodobné výše skutečné škody neoprávněným odběru elektřiny způsobené do úvahy. Ve variantě„ Eb“ uvažoval přitom znalec při zohlednění veškerých relevantních a znalci dostupných faktorů též právě s neoprávněným odběrem v celém rozhodném období. V této variantě pak vyčíslil znalec výši škody částkou 63 527,88 Kč včetně DPH, které odpovídala spotřeba 13 471,25 kWh. Tato výše škody se jevila znalci jako nejpravděpodobnější. V domě v [obec], [ulice a číslo], kde je umístěno předmětné odběrné místo a kde byla neoprávněně odebírání elektřina v rozhodnou dobu žil žalovaný, až do [datum] zde pobýval i pan [příjmení], a od [datum] do [datum] rovněž [jméno] [příjmení] Pan Litscha měl spotřebu energie minimální, většinou si uvařil čaj, kafé nebo polévku. Žalovaný s [jméno] [příjmení] užívali elektrické spotřebiče obvyklým způsobem. Zámek na předmětném elektrickém rozváděči (skříni) instaloval žalovaný, a to z důvodu, že elektroměr byl ukraden. Nebyl obeznámen s tím, že by měl žádat distributora o povolení nebo tuto skutečnost mu oznámit.

19. Předmětem věci je nárok žalobkyně na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v časovém období od [datum] do [datum].

20. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“), se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 438 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obč. zák.“), způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně.

22. Podle § 441 obč. zák. byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

23. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2014, (dále jen jako„ EZ“ či„ energetického zákona“) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je podle písm. a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle odst. 2 cit. ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

24. Výši náhrady škody lze stanovit podle ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny.

25. Podle § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

26. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

27. Soud dále přihlížel k judikatorním závěrům dále uvedených soudů (judikátům veřejně dostupným buď na [webová adresa], nebo na [webová adresa]). V nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 668/15, tento soud vyložil, že„ pokud škůdce prokáže, že výše škody za neoprávněně odebranou elektřinu stanovená podle prováděcího předpisu k § 51 energetického zákona je mnohonásobně vyšší než jeho platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nelze takto vypočítanou výši škody bez dalšího akceptovat. Soud v takovém případě musí zohlednit i další okolnosti, které jej mohou v maximální míře přiblížit ke stanovení skutečné výše způsobené škody. Pokud na základě provedených důkazů soud nedospěje v konkrétní situaci k závěru, že vypočtená výše škody s určitou mírou pravděpodobnosti odpovídá škodě skutečné, nemůže prováděcí předpis aplikovat v té části, ve které by tak způsobil neoprávněný zásah do majetkových práv škůdce tím, že by vypočtená výše škody plnila v převážné míře funkci sankční, a nikoli kompenzační. V takovém případě musí o výši škody soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností.“.

28. Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] pak dále plynou i v této věci soudem zohledněné závěry komentářové literatury (k ust. § 136 o.s.ř.) podle kterých„ nepoměrné obtíže mohou být dány nepřiměřenými náklady na zjišťování okolností rozhodných pro výpočet nároku, které hrubě neodpovídají výši vymáhaného nároku (NS 28 Cdo 501/2010), či uplynutím velmi dlouhé doby ode dne, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro výši nároku, takže jejich dokazování je značně obtížné (NS 22 Cdo 4019/2010). Nepoměrné obtíže jsou z tohoto hlediska vyjádřením zásady procesní ekonomie.“ (srovnej Občanský soudní řád § 1 – 250l, [příjmení] a kol., r.v. 2016, nakladatelství [příjmení] [jméno] [příjmení], r.v. 2016, s. [číslo]).

29. Rovněž soud připomíná již ustálené závěry soudní praxe, podle kterých„ otázka předložená dovolatelem k posouzení, zda objektivní odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny upravená v zákoně č. 458/2000 Sb. a vyhlášce [číslo] Sb., je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, byla již vyřešena rozhodnutími Ústavního soudu, který neshledal protiústavnost uvedené právní úpravy (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 29/13).

30. Po aplikaci právě takových shora cit. ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k následujícím právním závěrům. Provedeným dokazováním bylo postaveno na jisto, že právní žalobkyně byla v rozhodné době provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 2 EZ, neboť jí jí byla pro tuto činnost příslušným správním úřadem udělena licence pro distribuci elektřiny. V té souvislosti je třeba připomenout ustálené judikatorní závěry, podle kterých je-li elektřina odebírána (bez právního důvodu nebo neoprávněně) právě z distribuční soustavy ve vlastnictví držitele licence pro její provozování, vzniká tím škoda na takto odebrané elektřině vlastníku distribuční této soustavy. Žalobkyně prokázala, že v rozhodné době v předmětném odběrném místě byla neoprávněně odebírána elektřina a proto se může domáhat náhrady škody za tento neoprávněný odběr. Bylo prokázáno, že kontrolou byla zjištěna chybějící plomba na krytu hlavního jističe a třífázové neoprávněné vodivé propojení přívodních vodičů z hlavního jističe na vodiče vedoucí do domu. V době kontroly bylo napojení funkční. V rozhodném období obýval žalovaný s [jméno] [příjmení] a po určitou dobu i s [jméno] [příjmení]. Uvedenou skutečnost žalovaný nesporoval. To má soud za prokázané zejména z účastnické výpovědi žalovaného. Stejně tak bylo prokázáno, že v tomto období byla v předmětném rodinném domě elektřina spotřebovávána, což opět uvedl i žalovaný ve své účastnické výpovědi, v níž uvedl, že s [jméno] [příjmení] užívali dům obvyklým způsobem, tudíž i běžně užívali v něm dostupné elektrické spotřebiče. Shora uvedený způsob odběru elektřiny z distribuční soustavy elektřiny je neoprávněným a zároveň zákonem zakázaným neoprávněným odběrem.

31. Odpovědnost za tuto škodu je zvláštním typem objektivní odpovědnosti (odpovědnosti existující bez ohledu na zavinění škůdce), která přitom jako škůdce stíhá zákazníka. Z výše shrnutých závěrů o využívání elektřiny v rodinném domě [obec], [ulice a číslo], ze strany žalovaného, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], je zřejmé, že v postavení objektivně odpovědného subjektu jsou všichni shora jmenovaní. Jde-li o jejich odpovědnostní vztah vůči poškozenému (žalobkyni), pak ohledně toho energetický zákon a ani podzákonné předpisy ničeho nestanoví. Proto je třeba v této otázce použít ve vztahu k energetickému zákonu obecný a tehdy platný právní předpis, konkrétně občanský zákoník, tedy zákon č. 40/1964 Sb., ve znění do [datum]. Ten otázku tohoto vztahu více škůdců vůči poškozenému řeší v § 438 obč. zák., z něhož vyplývá, že škůdci („ zákazníci ve smyslu § 2 energetického zákona“) jsou poškozenému za škodu odpovědni společně a nerozdílně. To znamená, že je zcela na volbě poškozeného, zda více škůdci způsobenou škodu bude poškozený vymáhat na kterémkoliv ze škůdců (a v jakémkoliv rozsahu), případně ji bude vymáhat (celou nebo částečně) společně a nerozdílně po všech z nich. Proto nemůže být důvodná obrana žalovaného poukazující právě na druhou osobu (zde [jméno] [příjmení]), která mohla elektřinu v rozhodné době a v rozhodném místě spotřebovávat jako další škůdce. Ostatně i žalovaný jako uživatel domu měl nepochybně prevenční povinnost zajistit (nejméně občasnou kontrolou rozvodné skříně), zda nedochází k neoprávněné manipulaci s jejím obsahem). Zde soud nicméně opět zdůrazňuje, že v tomto řízení nebylo prokázáno, kdo fakticky předmětný propojení předmětného odběrného místa s distribuční soustavou fakticky zrealizoval a pro posouzení (tohoto civilního) nároku to není ani rozhodné. Jiné dopady by mělo řešení této otázky v trestním řízení.

32. Namítal-li žalovaný nesprávné určení výše nárokované náhrady škody ze strany žalobkyně, tak v této části soud obranu žalovaného jako důvodnou do určité míry posoudil. Obecně sice dle shora cit. ustanovení energetického zákona a vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady [anonymizováno] při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, platí, že v případě neoprávněného odběru elektřiny je poškozený provozovatel distribuční sítě oprávněn škodu stanovit dle § 9 cit. vyhlášky, avšak judikatura je již ustálena v tom, že prokáže-li žalovaný, že takto určená výše škody je zjednodušeně řečeno značně vzdálená škodě skutečné, pak je na místě výši škody určit podle spravedlivé uvážení všech okolností (v podrobnostech srovnej shora cit. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 668/15, a to včetně jeho odůvodnění).

33. V dané věci má soud za to, že žalovanému se podařilo listinným důkazem (ve shora uvedeném trestním řízení vypracovaným znaleckým posudkem, který soud nicméně prováděl v tomto řízení toliko jako důkaz listinou) takto zpochybnit výši určené škody způsobené v předmětném místě a době předmětným neoprávněným odběrem. Je již obecně známo, že takto určená výše škody může být nadhodnocena, přičemž předmětný listinný důkaz ve formě„ znaleckého posudku z jiného řízení“ soud s ohledem na jeho zjištěný obsah (včetně rozsahu a kvality vstupních dat znalce, které tento měl při zkoumání výše škody neoprávněným odběrem způsobené k dispozici) přesvědčil o tom, že skutečná výše žalobci způsobené škody dosahuje nižší výše. Znalec měl při jejím určení k dispozici celou řadu pro své závěry využitelných podkladů, které žalobkyně při stanovení škody podle cit. vyhlášky neměla, přičemž byť byly tyto zajištěny až později, bylo je pro danou věc dle názoru soudu i znalce možno využít, což znalec také učinil. Znalec ze zjištěného množství odběrů v minulých obdobích vycházel z téměř srovnatelného období odběru bezprostředně předcházejícímu řešenému období, kdy se v daném místě nacházel obdobný počet osob, znalec zohlednil i počet a výkon spotřebičů a jejich frekvenci užívání, a celou řadu dalších rozhodných faktorů pro předmětný rodinný dům. Takto určil možnou výši škody neoprávněným odběrem způsobené (byť pro účely trestního řízení) variantně částkou 63 527,88 Kč. Soud pak znalecký posudek (byť v tomto řízení toliko povahy listinného důkazu) považuje za úplný, obsahující všechny zákonem předepsané náležitosti, přičemž jeho závěry hodnotil jako úplné a přesvědčivé a odpovídající zásadám logiky a se závěry vycházejícími z využitých metod i vstupních údajů, které znalec v posudku uvedl.

34. Na základě tohoto důkazu proto pak soud zvažoval, zda za daného stavu věci vést další dokazování a aplikoval ustanovení § 136 o. s. ř. Řešení otázky v jakém přesném rozsahu, jak přesně často a po jakou dobu byla přístroje zapnuty a spotřebovávaly elektrickou energii, by s ohledem na varianty výše škody předestřené ve znaleckém posudku představovalo toliko zjišťování marginálních a jen dílčích předpokladů pro závěr o rozsahu výše skutečné škody neoprávněným odběrem způsobené a fakticky již by nebylo ani zjistitelné s ohledem na běh času. Proto soud další dokazování ohledně výše škody nevedl a při zohlednění závěrů znaleckého posudku (včetně všech v něm znalcem zohledněných skutečností majících vliv na výši uvažované skutečné škody) soud uzavřel, že výše žalobkyní nárokované škody se může pohybovat na shora uvedené částce. K této škole je nutné ale připočítat i náklady související se zjištěním neoprávněného odběru, které má soud za prokázané ve výši 10 193,89 Kč a které žalobkyně již uhradila [právnická osoba] Celkem tak činí součet 74 332,97 Kč.

35. Výslovně soud rovněž dodává, že považoval z obrany žalovaného za právně relevantní otázku také trvání prokázaného neoprávněného odběru i po dobu, kdy byl už týden omezen na svobodě z důvodu vazby. V tomto ohledu má soud za to, že nebyl v období od [datum] do [datum], tj. 9 dní, již fakticky schopen elektřinu spotřebovávat, a proto soud tuto část rozhodného období u žalovaného nezohlednil při určení výše náhrady škody za neoprávněný odběr. Rozhodné období tvoří součet 936 dnů a proto soud z částky 63 527,88 Kč odečetl poměrnou část za 9 dnů, tj. částku 610,20 Kč. Z toho vyplývá, že náhrada za neoprávněný odběr u žalovaného činí 62 977,68 Kč.

36. Žalobkyni byla proto přiznána částka ve výši 73 721,77 Kč jako součet shora uvedených částek 62 977,68 Kč a 10 804,09 Kč). Splatnost tohoto nároku žalobkyně není stanovena zákonem a nebyla účastníky ani smluvena, stal se nárok žalobce splatným na výzvu žalobkyně, za kterou je v projednávané věci považovat až upomínkou vystavenou dne [datum], z níž plyne výše žalované částka a její důvod. Tato výzva byla žalovanému prokazatelně doručena, neboť se již nacházel ve Věznici Valdice, kam byl umístěn ze zákonných důvodů. Proto se stal nárok splatným až dne [datum] podle § 563 obč. zák. s ohledem na přiměřenou delší lhůtu k plnění u žalovaného, který byl omezen na svobodě a neměl tak možnost fakticky ihned disponovat s peněžními prostředky. žalobkyni proto náleží ze shora uvedené částky úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, a to podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák.

37. Co do zbývající části nároku, tedy té části žaloby, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 308,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 308,06 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 106 029,83 Kč od [datum] do [datum], soud vzhledem ke shora řečenému zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. a nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení. Obecně sice soud má i tehdy (určuje-li výši nároku dle své úvahy) možnost přiznat žalobkyni i jen při částečném úspěchu v řízení plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o. s. ř.), avšak v dané věci bylo namístě zohlednit i to, že žalobkyně měla před zahájením tohoto řízení prokazatelně vědomost o zásadním důkazu zpochybňujícím výši jím nárokované škody (to jako poškozený v předmětném trestním řízení za situace, kdy jej i sám žalovaný na předmětný znalecký posudek upozorňoval). Všechny tyto skutečnosti pak soud vedly k závěru o tom, že by bylo nespravedlivé i s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu obou stran ve sporu uložit některé ze stran povinnost nést náklady řízení protistrany. Proto soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení nemá.

Poučení