9 C 9/2023 - 164

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají určení, že jednotka č. 103/16, byt v budově č. p. 103, bytový dům v části obce [adresa], obci [adresa], stojící na pozemku parc. č. 448/1, druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území a obci [adresa], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti 5258/87402 ke společným částem shora uvedené budovy č. p. 103 a shora uvedenému pozemku parc. č. 448/1, přičemž jednotka je zapsaná na LV č. [hodnota], a výše uvedeném spoluvlastnickém podílu shora uvedené budovy a pozemku na LV č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], je ve spoluvlastnictví žalobců a žalované, přičemž každý z žalobců vlastní podíl o velikosti 1/6 a žalobkyně podíl o velikosti 4/6, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobci domáhají určení, že motocykl Honda VT 750 DC, rok výroby 2003, VIN: [VIN kód], bílá barva je ve spoluvlastnictví žalobců a žalované, přičemž každý z žalobců vlastní podíl o velikosti 1/6 a žalobkyně podíl o velikosti 4/6, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 40 656 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2023 změněnou dne 5. 6. 2024 domáhali určení, že bytovou jednotku č. [hodnota] v domě na adrese [adresa], specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „byt“), a motocykl Honda VT 750 DC specifikovaný ve výroku II. tohoto rozsudku (dále jen „motocykl“) mají ve spoluvlastnictví s žalovanou s podíly ve výši 1/6 pro každého z žalobců a ve výši 4/6 pro žalovanou. Tvrdili, že byt i motocykl byly součástí společného jmění žalované a jejich otce, [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], narozeného [datum], který zemřel dne [datum] (dále také jen „zůstavitel“), přestože v příslušných evidencích byly vedeny jako majetek žalované. Oni i žalovaná byli zákonní dědici zůstavitele. Vlastnický režim bytu a motocyklu však byl mezi nimi v pozůstalostním řízení sporný, a proto notář k těmto věcem nepřihlížel a v pozůstalostním řízení je neprojednal.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněné nároky. Byt i motocykl pořídila sice po svatbě se zůstavitelem, nicméně za své výlučné peníze, které jí darovali její rodiče. Věci se tak nestaly součástí jejich společného jmění. Byt koupila od [adresa] v roce 2016 za 78 870 Kč. Rodiče jí darovali částku 80 000 Kč na matčině oslavě 74. narozenin, stejnou částku darovali na téže oslavě i jejímu bratrovi. Kupní smlouvu na byt podepisovala dne 9. 11. 2016. Téhož dne její otec uhradil do pokladny [adresa] celou kupní cenu z darovaných peněz. Motocykl koupila dne 17. 7. 2009 v Plzni za 130 000 Kč. Tyto peníze jí rovněž darovali její rodiče, a to postupně – v březnu 2009 darovali jejímu bratrovi 100 000 Kč coby příspěvek na byt, stejnou částku tudíž darovali i jí. Cenu motocyklu tak uhradila v rozsahu 100 000 Kč z tohoto daru a zbylých 30 000 Kč doplatil její otec, který s ní byl motocykl koupit. Motocykl prodala dne 10. 6. 2021 za 29 000 Kč.

3. Žalobci namítli, že žalovanou tvrzené dary od rodičů byly pouze účelovým konstruktem, jak byt a motocykl vyjmout z režimu společného jmění. Zdůraznili, že jejich otec byl movitý, získával peníze z prodeje akcií ve společnosti [právnická osoba]., měl tedy dostatek financí na koupi bytu. Jako jeho vlastník však nechtěl být zapsán z důvodu, že byl zaměstnancem [právnická osoba] [adresa] a koupě bytu byla provedena v rozporu s pravidly privatizace, protože žalovaná v bytě nebydlela. Z toho důvodu nechtěl být jejich otec s koupí nijak spojován.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Žalovaná a otec žalobců (zůstavitel) byli manželé v období ode dne 12. 3. 2005 do dne 21. 2. 2021. Jejich manželství zaniklo smrtí zůstavitele. Společné jmění manželů neměli nijak modifikované (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

6. Z bodu 2 usnesení zastupitelstva [adresa] ze dne 27. 6. 2016 soud zjistil, že [adresa] rozhodlo o dokončení privatizace bytů schválené v roce 2009 za tehdy stanovených podmínek, tj. za cenu 1 500 Kč/m, a to oprávněným nájemníkům, kteří uzavřeli nájemní smlouvu do dne 31. 12. 2013 za podmínky bezdlužnosti nájemníků vůči [adresa] a zřízení zákazu zcizení na dobu 10 let ve prospěch [adresa] coby věcného práva. Dále byla schválena garance výše kupní ceny po dobu 2 let pro nájemce – kupující (usnesení je založeno na č. l. 31 spisu).

7. Ze shodných tvrzení účastníků a z kupní smlouvy na byt podepsané žalovanou dne 9. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaná měla byt pronajatý od [adresa] a v rámci privatizace jej koupila za cenu 1 500 Kč/m, tj. za celkovou cenu 78 870 Kč. Dle čl. III odst. 2 kupní smlouvy byla kupní cena uhrazena před podpisem smlouvy (smlouva je založena na č. l. 37 spisu).

8. Z příjmového dokladu soud zjistil, že kupní cena za byt ve výši 78 870 Kč byla složena do pokladny [adresa] dne 9. 11. 2016, coby plátce byla uvedena žalovaná (doklad je založen na č. l. 67 p. v. spisu).

9. Návrh na vklad vlastnického práva k bytu byl podán na [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne 2. 12. 2016. Návrh byl podepsán žalovanou a starostou [Anonymizováno] (návrh je založen na č. l. 68 spisu).

10. Byt je v katastru nemovitostí zapsán ve výlučném vlastnictví žalované. Ve prospěch [adresa] je zapsán zákaz zcizení na dobu 10 let. Právní účinky zápisu nastaly ke dni 2. 12. 2016 (zjištěno z výpisu z KN založeného na č. l. 10 spisu).

11. Motocykl žalovaná koupila na základě kupní smlouvy ze dne 17. 7. 2009 od prodávající společnosti [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. za cenu 130 000 Kč, která byla zaplacena v hotovosti v den podpisu smlouvy (zjištěno z kupní smlouvy založené na č. l. 44 spisu a z potvrzení prodávající založeného na č. l. 65 spisu).

12. Motocykl žalovaná prodala zpět společnosti [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [právnická osoba]. dne 10. 6. 2021 za cenu 29 000 Kč (zjištěno z kupní smlouvy založené na č. l. 43 spisu).

13. Z výslechu svědka [jméno FO], narozeného 13. 3. 1938, otce žalované, soud zjistil, že žalovaná měla pronajatý předmětný byt, přičemž v roce 2016 dostala nabídku jej odkoupit. Přišla za ním a jeho manželkou proto, že na byt neměla peníze. S manželkou se dohodli, že jí na koupi peníze darují. Dali jí 80 000 Kč na oslavě narozenin jeho manželky, která se konala v září 2016 a kde byla celá rodina včetně zůstavitele. Ohledně místa konání svědek nejprve vypověděl, že oslava se konala u nich v bytě v [Anonymizováno], nicméně v průběhu výslechu, když začal vypovídat o koupi motocyklu, se sám opravil, že místo konání oslavy spletl a že se manželčina oslava konala na jejich chatě, v bytě byla oslava jeho narozenin v roce 2009, na které předávali svým dětem po 100 000 Kč. Ohledně darování 80 000 Kč dále vypověděl, že peníze předávali v obálce nadepsané jménem obdarovaného (tímto způsobem vždy předávali peníze). Žalovaná si peníze u nich nechala. Tu samou částku darovali i synovi, aby každé z dětí dostalo stejně. Když bylo možné byt odkoupit, vzal peníze, žalovaná jej vyzvedla a jeli na obec prodej vyřídit. Peníze měli s manželkou v hotovosti doma. Jsou stará generace, proto peníze nechávali doma, měli tam řádově několik set tisíc. Peníze převáželi na chatu, kde pobývali od jara do podzimu. On pobírá důchod 25 000 Kč, manželka 18 000 Kč, důchod vyzvedával v hotovosti na poště. V bance také měli peníze, nicméně na ty nesahali. Vše hradili v hotovosti. Ohledně koupě motocyklu vypověděl, že když on slavil 71. narozeniny v březnu 2009, darovali synovi 100 000 Kč jako příspěvek na koupi bytu v [adresa]. Ty samé peníze darovali i dceři. Dělala si řidičské oprávnění na motorku, kterou si chtěla koupit. Její manžel (zůstavitel) byl fanoušek Hondy, motocykl této značky sehnali v Plzni na Slovanech. Nicméně nestála 100 000 Kč, ale 130 000 Kč. Proto se dohodli, že jí ještě 30 000 Kč přidají. Svědek jel s žalovanou a zůstavitelem do Plzně koupit motocykl. Částku 30 000 Kč žalované předal u pokladny a ta motocykl zaplatila, přičemž 100 000 Kč měla v obálce, ve které jí peníze dali. Částku 30 000 Kč následně darovali i synovi (svědek byl vyslechnut při jednání dne 27. 7. 2023, protokol na č. l. 76 p. v. – 83 p. v. spisu).

14. Svědek [jméno FO], narozený 4. 2. 1961, bratr žalované, potvrdil, že v roce 2016 on i žalovaná dostali na oslavě na chatě od rodičů každý 80 000 Kč v obálce nadepsané jejich jménem. Jeho sestra peníze dostala na byt. O dalších okolnostech koupě bytu žalovanou nevěděl, nijak se toho neúčastnil. On od rodičů v minulosti také dostal 100 000 Kč jako příspěvek na koupi svého bytu, a to v roce 2009 u příležitosti oslavy, která se konala v bytě rodičů v Příbrami. Tu samou částku dostala i žalovaná. Vždy to, co dostal od rodičů jeden, dostal i druhý. Následně dostal od rodičů ještě 30 nebo 40 000 Kč bez bližšího vysvětlení. Peníze pravidelně dostávají i na Vánoce (10 – 20 000 Kč). Nevěděl, jak velké mají rodiče úspory, nicméně uvedl, že jezdí jen na chatu, nikam jinam. O koupi motocyklu žalovanou nevěděl žádné podrobnosti (svědek byl vyslechnut při jednání dne 27. 7. 2023, protokol na č. l. 84 spisu).

15. Svědkyně [jméno FO], dcera žalované, potvrdila, že v bytě žila s matkou a bratrem přibližně od svých 13 let. Měli jej pronajatý od města. Ona v něm žila do roku 2004, kdy maturovala. Její matka v bytě žila do svatby se zůstavitelem. Poté v něm zůstal bydlet bratr svědkyně. Následně byl byt i několikrát podnajat. Byt jim nabídli k odkoupení za částku přibližně 80 000 Kč. Peníze na koupi žalovaná dostala od svých rodičů, pracovala jako zdravotní sestra, takže na něj sama neměla. Manžel žalované do bytu nechtěl nic investovat. Svědkyně byla u předání peněz, došlo k němu na oslavě narozenin na chatě v září 2016. O peníze žalovaná požádala své rodiče ještě před oslavou, u žádosti svědkyně nebyla, nicméně společně s žalovanou a bratrem svědkyně řešili, co s bytem dál. Peníze se předaly v obálce, babička s dědou je vždy nadepisovali jmény. Obálku si její matka nechala u rodičů, protože nevěděla, jak dlouho bude prodej trvat. Obálku s penězi dostal i její strýc. Po koupi bytu se do něj nastěhovala svědkyně se svou dcerou, bydlela v něm do roku 2022. Koupě motocyklu se v roce 2009 nezúčastnila, té se účastnili jen její matka s manželem a její děda. Potvrdila však, že byla na oslavě, kde se peníze její matce a strýci předávaly, a to také v nadepsaných obálkách. Ona připravila čestná prohlášení předložená v rámci pozůstalostního řízení (svědkyně byla vyslechnuta při jednání dne 27. 7. 2023, protokol na č. l. 84 p. v. – 85 p. v. spisu).

16. Svědkyně [jméno FO], matka žalované, potvrdila, že s manželem dali dceři v roce 2016 peníze na koupi bytu. Naskytla se jí možnost byt koupit, neměla na něj však peníze, proto se rozhodli jí peníze darovat. Peníze darovali i synovi. Potvrdila i způsob předání peněz, tj. na oslavě v obálce nadepsané jménem. Dále potvrdila, že peníze si u nich dcera nechala a že koupi s ní jel vyřídit manžel svědkyně, ona se koupě neúčastnila. Dále vypověděla, že celý život s manželem šetřili, našetřené peníze měli doma v hotovosti, převáželi je na chatu. Důchod si do loňského roku vybírali v hotovosti na poště. Účet u banky měli na jméno manžela. Ona si účet zakládala až loni kvůli bezhotovostní výplatě důchodu. Potvrdila také, že v roce 2009 darovali dceři a synovi po 130 000 Kč, a to ve dvou částech, nejprve 100 000 Kč a pak 30 000 Kč. Synovi přispívali na byt v [adresa], aby to bylo spravedlivé, darovali stejnou částku i dceři. Ta si několik měsíců poté udělala řidičské oprávnění na motocykl a společně se svým otcem a manželem jeli pro motocykl do Plzně, stál 130 000 Kč, proto 30 000 Kč doplatil manžel svědkyně. Svědkyně se koupě nezúčastnila (svědkyně byla vyslechnuta při jednání dne 19. 6. 2024, protokol na č. l. 134 p. v. – 145 p. v. spisu).

17. Ze sdělení [právnická osoba]., soud zjistil, že otec žalované si dne 6. 5. 2013 založil vkladový účet č. [č. účtu]. Téhož dne založil i účet cenných papírů – podílový fond nazvaný [Anonymizováno] Konzervativní dluhopisový fond s počtem podílových listů 466 822. Žádný další účet neměl vedený (sdělení banky je založeno na č. l. 120 spisu).

18. Z výpisů z účtu cenných papírů soud zjistil, že v roce 2016 otec žalované vlastnil 466 822 ks cenných papírů, neprodal žádný. Ke dni 31. 3. 2016 měly cenné papíry hodnotu 518 499,20 Kč, ke dni 30. 6. 2016 hodnotu 521 020,03 Kč, ke dni 30. 9. 2016 hodnotu 522 653,91 Kč a ke dni 31. 12. 2016 hodnotu 521 860,31 Kč (výpisy z účtu cenných papírů jsou založeny na č. l. 122 – 123 p. v. spisu).

19. Z výpisů ze spořícího účtu otce žalované č. [č. účtu] za rok 2016 soud zjistil, že otec žalované neučinil za celý rok 2016 žádný výběr a kromě kreditního úroku nebyla na účet připsána žádná platba. Ke dni 1. 1. 2016 činil zůstatek na účtu 324 106,54 Kč a ke dni 31. 12. 2016 činil 324 382,83 Kč (výpisy z účtu jsou založeny na č. l. 124 – 129 p. v. spisu).

20. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a na základě tohoto hodnocení uzavřel, že výpovědi svědků byly věrohodné, byť se jednalo o blízké příbuzné žalované, jak zdůrazňovali žalobci. V řízení však nebyly jejich výpovědi, a to zejména v rozhodné části týkající se darování peněz použitých na úhradu ceny bytu, zpochybněny ničím jiným, než právě příbuzenským vztahem s žalovanou a tím, že svědci nevěděli, jak jejich dcera s manželem hospodařila. To samo o sobě však o nepravdivosti jejich výpovědí nesvědčí. Nevěrohodnost nezakládá ani zaměnění místa darování částky 80 000 Kč v rámci výpovědi otce žalované a jeho následná spontánní oprava. Žalobci za účelem znevěrohodnění výpovědi otce žalované, konkrétně jeho tvrzení, že s manželkou platili vše hotově a žádné platby neprováděli bezhotovostně, navrhli k důkazu výpisy z jeho bankovního účtu. Z výpisů však nevyplynula žádná skutečnost, která by byla v rozporu s jeho výpovědí, a která by teda byla způsobilá zpochybnit jeho věrohodnost. Tyto výpisy jeho výpověď naopak potvrdily – za celý rok 2016 rodiče žalované neučinili žádnou platbu bezhotovostně ani nevybrali žádnou částku. Peníze, s nimiž hospodařili, tudíž museli mít v hotovosti – v souladu s tímto závěrem je i to, že důchod jim byl vyplácen v hotovosti. Skutečnost, že měli větší obnos doma v hotovosti, navíc není nijak neuvěřitelná. Je obecně známo, že starší generace uchovává peníze doma. Žalobcům se tak žádným relevantním způsobem nepodařilo zpochybnit věrohodnost slyšených svědků. Všichni svědci přitom potvrdili darování peněz žalované, která je použila na úhradu ceny bytu. Shodně vypověděli rovněž i o hospodaření rodičů žalované s penězi, o způsobu darování i předávání peněz v obálce nadepsané jménem obdarovaného při příležitosti rodinné oslavy. V jejich výpovědích nebyly žádné rozpory ohledně těchto rozhodných skutečností. Soud z nich proto vycházel.

21. Pozůstalostní řízení po zůstaviteli bylo vedeno Okresním soudem v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Při jednání před soudním komisařem konaném dne 29. 7. 2021 bylo konstatováno, že zůstavitel nezanechal závěť, k dědění ze zákona byli povoláni dědicové v první třídě, tedy žalobci a žalovaná, každý podílem 1/3. Nikdo z nich neodmítl dědictví ani neuplatnil výhradu soupisu. Coby sporné aktivum pozůstalosti byl uveden pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. 1697, vše v k. ú. Příbram. Dále bylo zjištěno, že žalovaná, tj. pozůstalá manželka, je v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník bytu. Soudní komisař uvedl, že opatří nabývací titul (protokol o jednání je založen na č. l. 107 dědického spisu).

22. Do dědického spisu byla následně založena čestná prohlášení matky a otce žalované o tom, že žalované v březnu roku 2009 darovali 100 000 Kč na koupi motocyklu [Anonymizováno] [IBAN] DC. Stejnou částku darovali i svému synovi. Dále dědický spis obsahuje čestné prohlášení bratra žalované, v němž potvrzuje, že obdržel v březnu 2009 od rodičů částku 100 000 Kč stejně jako jeho sestra, a čestné prohlášení dcery žalované, že v březnu 2009 byla svědkem předání daru ve výši 100 000 Kč své matce za účelem koupě motocyklu (čestná prohlášení jsou založena na č. l. 160 – 162 dědického spisu).

23. Dědický spis dále obsahuje čestná prohlášení rodičů žalované ze září 2021 o tom, že v první polovině září 2016 darovali žalované částku 80 000 Kč na koupi bytu (nesprávně označen č. [hodnota]), stejnou částku darovali i synovi. Bratr žalované čestným prohlášením tuto skutečnost potvrdil, tedy prohlásil, že v první polovině září 2016 dostal od rodičů 80 000 Kč stejně jako jeho sestra. Dcera žalované čestným prohlášením potvrdila, že byla svědkem darování 80 000 Kč své matce za účelem koupě bytu (čestná prohlášení jsou založena na č. l. 169 – 172 dědického spisu).

24. Při dalším jednání před soudním komisařem konaném dne 24. 11. 2021 byl coby sporný majetek označen byt, motocykl a pozemek s domem. Rovněž i při jednání dne 31. 8. 2022 zůstal rozsah sporného majetku beze změny. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění soupisu majetku v SJM o movité věci nacházející se v domě zůstavitele (protokol o jednání dne 24. 11. 2021 je založen na č. l. 185 dědického spisu a o jednání dne 31. 8. 2022 na č. l. 235 dědického spisu).

25. Při jednání před soudním komisařem konaném dne 9. 11. 2022 dědicové uzavřeli dohodu o vypořádání majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a žalované, která se týkala jen nesporného majetku. Mezi sporný majetek, ke kterému soudní komisař nepřihlížel, patřil byt, motocykl a dům s pozemkem. Byl pořízen seznam aktiv a pasiv a dědicové uzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti (protokol o jednání dne 9. 11. 2022 je založen na č. l. 240 dědického spisu).

26. Z usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 9. 12. 2022, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že byla schválena dohoda o vypořádání společného jmění zůstavitele a žalované i dohoda o rozdělení pozůstalosti. Dále bylo potvrzeno nabytí dědictví dědicům ze zákona s odůvodněním, že zůstavitel nezanechal závěť, k dědění ze zákona byli povoláni dědicové v první třídě, tedy žalobci a žalovaná, každý podílem 1/3. Mezi sporný majetek patřil mj. byt a motocykl. Spor se soudnímu komisaři nepodařilo vyřešit dohodou, proto ke spornému majetku nepřihlížel. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 12. 2022, čímž bylo pozůstalostní řízení skončeno (usnesení je založeno na č. l. 243 dědického spisu).

27. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

28. Žalovaná a otec žalobců byli manželé v období ode dne 12. 3. 2005 do dne 21. 2. 2021, kdy otec žalobců zemřel. Žalovaná za trvání manželství, konkrétně na podzim 2016, koupila byt od [adresa]. V katastru nemovitostí je jako jeho vlastník zapsána jen žalovaná. Celou kupní cenu bytu ve výši 78 870 Kč žalovaná uhradila z peněz, které jí darovali její rodiče. V roce 2009, tj. také po svatbě, koupila motocykl Honda. Motocykl prodala dne 10. 6. 2021, není tedy již v jejím vlastnictví. Pozůstalostní řízení po otci žalobců bylo pravomocně skončeno dne 28. 12. 2022, nebyl v něm projednán sporný majetek, mj. byt a motocykl. Zákonnými dědici byli žalobci a žalovaná, každý podílem 1/3.

29. Další navržené důkazy (např. výpisy z účtu otce žalované od roku 2017 do současnosti) soud pro nadbytečnost již neprováděl, jelikož dokazování bylo provedeno v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí sporu.

30. Protože se jedná o určovací žalobu, posuzoval soud nejprve otázku, zda žalobci mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

31. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

32. Předmětem řízení je určení vlastnického práva žalobců a žalované k bytu a motocyklu coby sporným aktivům pozůstalosti po otci žalobců z důvodu, že předmětné věci náležely dle tvrzení žalobců do společného jmění zůstavitele a žalované.

33. V průběhu tohoto řízení se judikatura ustálila na závěru, že v období po právní moci rozhodnutí o dědickém právu [§ 185 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)] se může dědic domáhat ve svůj prospěch vůči ostatním dědicům zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu. Po právní moci usnesení o dědictví se tedy spor o aktiva pozůstalosti může definitivně vyřešit jen v řízení sporném, přičemž z hlediska posuzovaného naléhavého právního zájmu je vyloučeno, aby se rozhodovalo o rozsahu aktiv náležejících zůstaviteli ke dni jeho smrti. Tyto závěry lze přitom přiměřeně vztáhnout i na majetek, ohledně kterého je mezi dědici a pozůstalým manželem spor o to, zda byl ke dni smrti zůstavitele součástí společného jmění manželů. Naopak určení, že věc náležela ke dni smrti zůstaviteli, se dědic může vůči jinému dědici domáhat jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2680/2022, který byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí pod číslem R 84/2023).

34. V projednávané věci již bylo pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti po otci žalobců. Žalobci se přitom (po změně žaloby) domáhali ohledně sporného majetku, k němuž se v pozůstalostním řízení nepřihlíželo (tj. bytu a motocyklu), určení, že jej mají v podílovém spoluvlastnictví s žalovanou (všichni přitom byli dědici zůstavitele). Na tomto určení tak s ohledem na závěry citované judikatury je dán naléhavý právní zájem. Soud proto projednal žalobu po věcné stránce, přičemž zjištěné skutečnosti právně hodnotil s ohledem na datum úmrtí zůstavitele podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Otázka, zda věc byla součástí společného jmění manželů, se přitom posuzuje dle předpisů účinných ke dni nabytí věci.

35. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

36. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

37. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

38. Podle § 714 odst. 2 o. z. jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

39. Žalobci se domáhali určení vlastnického práva ke dvěma sporným položkám aktiv pozůstalosti po zůstaviteli, a to motocyklu a bytu. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

40. Ohledně posouzení žaloby ve vztahu k bytu bylo rozhodné, že žalovaná v řízení prokázala, že kupní cenu ve výši 78 870 Kč uhradila z peněz, které jí darovali její rodiče. Byt žalovaná koupila po svatbě s otcem žalobců, přičemž společné jmění neměli nijak modifikované. Při koupi však otec žalobců neprojevil vůli byt nabýt do společného jmění manželů, kupní smlouvu podepsala jen žalovaná (sami žalobci tvrdili, že jejich otec s koupí nechtěl být oficiálně spojen, protože byla realizována v rozporu s pravidly privatizace městských bytů). Žalobci žádným relevantním způsobem nezpochybnili věrohodnost rodičů žalované, kteří shodně potvrdili, že žalované darovali 80 000 Kč, z nichž byla cena bytu uhrazena. Žalovaná tak prokázala, že byt byl pořízen za její výlučné prostředky, které získala darem od svých rodičů. Jednalo se tedy o výjimku dle § 709 odst. 1 písm. d) o. z., dle které se byt nestal součástí společného jmění žalované a otce žalobců. Z uvedeného důvodu soud proto žalobu ve vztahu k bytu zamítl výrokem I. tohoto rozsudku.

41. Ohledně posouzení žaloby ve vztahu k motocyklu bylo rozhodné, že po zániku společného jmění jde vypořádat jen dosud společná práva a povinnosti. Žalovaná po zániku společného jmění (po smrti zůstavitele) motocykl prodala za 29 000 Kč. Motocykl tudíž ke dni rozhodnutí soudu již není v jejím vlastnictví, nemůže tedy být ani součástí jejího nevypořádaného společného jmění. Jinými slovy řečeno, nelze určit (spolu)vlastnické právo k věci, která ke dni rozhodnutí soudu již není součástí nevypořádaného společného jmění. Motocykl byl převeden na třetí osobu, přičemž žalobci v řízení ani netvrdili, že by byla zpochybněna platnost kupní smlouvy. Soud proto výrokem II. žalobu zamítl v rozsahu položky motocyklu. Pro nadbytečnost soud již neposuzoval, zda motocykl byl v roce 2009 nabyt do výlučného vlastnictví žalované či do společného jmění. Závěr o vlastnickém režimu by totiž nezměnil nic na výsledku řízení. Z uvedených důvodů by žaloba byla zamítnuta i v případě, pokud by se prokázalo, že motocykl byl nabyt do společného jmění.

42. Podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal žalované, která měla ve věci plný úspěch, nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z nákladů za právní zastoupení. Advokátu náleží odměna ze součtu tarifních hodnot (§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif /dále jen „AT“/) ve výši 50 000 Kč (ve věci bytu dle § 9 odst. 4 písm. b/ AT) a 35 000 Kč (ve věci motocyklu dle § 9 odst. 3 písm. a/ AT) za 7 úkonů právní služby po 4 500 Kč [tj. za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 16. 3. 2023, účast na jednání soudu dne 1. 6. 2023, účast na jednání soudu dne 27. 7. 2023, které přesáhlo 2 hodiny, účast na jednání soudu dne 5. 6. 2024 a dne 19. 6. 2024, a to vše dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT], včetně 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a náhrady za DPH ve výši 21 % z částky 33 600 Kč (ze součtu odměny a režijních paušálů) ve výši 7 056 Kč. Žalované tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 40 656 Kč [7 x 4 500 (odměna) + 7 x 300 (režijní paušál) + 7 056 (DPH)]. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností žalobců plnit solidárně k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nepřiznal žalované náhradu za návrh na přerušení řízení, jelikož se nejednalo o úkon právní služby ve smyslu § 11 AT. Soud při stanovení tarifní hodnoty nevycházel z ceny motocyklu stanovené znaleckým posudkem vypracovaným v rámci pozůstalostního řízení, jelikož znalecký posudek vycházel ze stavu a ceny ke dni úmrtí zůstavitele bez zohlednění následného poškození a skutečné prodejní ceny.

Poučení