9 C 90/2017-545

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená obecným zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení] bytem [adresa] o zaplacení 83 518,74 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 83 518,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 39 000,44 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 44 518,30 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení, aby žalovaná zaplatila žalobci úrok z prodlení v zákonné výši z částky 39 000,44 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení v zákonné výši z částky 44 518,30 Kč od [datum] do [datum] se zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 78 538,68 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

Návrhem, který se dostal do dispozice Krajského soudu v Plzni dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, který by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 64 481 Kč včetně příslušenství představující zákonný úrok z prodlení z jím požadovaných částek, manipulační poplatek za upomínky ve výši 300 Kč, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. V dané právní věci bylo již ve věci několikrát rozhodováno. Poprvé, kdy byl ve věci vydán platební rozkaz, a to dne [datum], kterým bylo plně vyhověno nároku žalobce. Proti předmětnému platebnímu rozkazu si v zákonem stanovené lhůtě podala odpor žalovaná. Žalovaná předmětný nárok zcela neuznala, žalobce dle tvrzení žalované nemá vůči žalované žádné právo z titulu, že je členkou SVJ [ulice a číslo]. Zákon o vlastnictví bytových jednotek tuto povinnost nezná, povinnosti jsou ukládány pouze vlastníkům jednotek. Žalovaná tvrdila, že jí nevyplývají žádné povinnosti z jejího členství v SVJ [číslo]. Dále uvedla, že si není vědoma toho, o jaké konkrétní služby v daném konkrétním případě se jedná. Žalobce je legitimován pouze realizovat právní úkony ve věci předmětu své činnosti, zejména v záležitostech spojených se správou domu, ne však se správou, udržováním a provozováním bytové jednotky. Žalovaná si nebyla vědoma, o jaký konkrétní závazkový vztah se jedná. Dále popírala aktivní legitimaci žalobce, neboť dle jejího náhledu je spojena pouze a jen ve věcech správy domu. V průběhu řízení se postoj žalované různě měnil, nicméně do rozhodnutí soudu ve věci samé neuhradila ani část pohledávky žalobce, kterou zpochybňovala od samého počátku. Žalobce tento svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná si neplatí úhrady stanovené na opravu a údržbu bytového hospodářství a platby za služby spojené s užíváním bytu. Za měsíce duben – prosinec roku 2011 a období leden – srpen roku 2012 dluží žalobci částku ve výši 64 481 Kč a dále za manipulační poplatek za dvě upomínky v celkové výši 300 Kč, 2 x 150 Kč. Pokud se jedná o aktivní legitimaci žalobce, jedná se o subjekt, který vznikl ze zákona, neměl v době podání návrhu prozatím ustanovené žádné orgány, nebyly přijaty stanovy, proto se vycházelo ze vzorových stanov. Výše úhrad byla stanovena SBD [obec], ze strany ostatních vlastníků bytových jednotek je tento postup zcela akceptován. Žalovaná dlouhodobě platby neplatí s tím, že SVJ [číslo] nemá svůj účet, tudíž nebude peníze posílat na účet blíže neurčený, k němuž SVJ [číslo] nemá zřizovací ani jiné právo. V rámci svých tvrzení dále poukazovala na nedostatek aktivní legitimace žalobce, když odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že osobou aktivně legitimovanou, které plní za služby spojené s užíváním bytové jednotky a správcem domu, v daném případě je [ulice] bytové družstvo [obec], IČ: [číslo]. Za daných okolností se tak jedná o zcela odlišnou osobu od žalobce, když dle názoru žalované tento není ve věci aktivně legitimován, proto navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta. Ze strany žalované byla dále vznesena námitka, že SVJ [číslo] nikdy neposkytlo náležitou součinnost, která byla nezbytně nutná k tomu, aby mohl být splněn dluh. V důsledku tohoto se tak žalovaná ani nemohla dostat do prodlení se splněním svého dluhu. Oproti tomu následně pak žalovaná přestože prvotně popírala jakékoliv povinnosti vůči žalobci, namítala, že se nevyhýbá plnění, avšak nebyl určen účet, k němuž by SVJ [číslo] měla zřizovací právo a neexistuje ani smlouva mezi SVJ [číslo] a třetí osobou ohledně místa plnění, tzn., bylo by velmi pravděpodobné, že by mohlo nastat neoprávněné obohacení ze strany zřizovatele předmětného účtu. Okresní soud v Domažlicích v dané věci již počtvrté rozhodoval, tak jak již výše zmínil, byl ve věci vydán platební rozkaz, který byl však zrušen uplatněným odporem. Dále ve věci rozhodoval Krajský soud v Plzni pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Toto rozhodnutí však bylo usnesením Vrchního soudu v Praze zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, a to usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. V této fázi řízení prozatím nebyla řešena otázka věcné příslušnosti. Tato otázka se otevřela až později a byla završena usnesením Vrchního soudu v Praze Ncp [číslo] – 255 ze dne [datum], který rozhodl, že k projednání a rozhodnutí ve věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy a věc byla následně postoupena Okresnímu soudu v Domažlicích jako soudu věcně a místně příslušnému k projednání a rozhodnutí. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Okresní soud v Domažlicích v dané právní věci rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum], kdy tímto rozsudkem po částečném zastavení řízení bylo plně vyhověno nároku žalobce. Usnesením Krajského soudu v Plzni však předmětné rozhodnutí bylo zrušeno, a to pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Okresní soud v Domažlicích v dané věci realizoval pokyny soudu nadřízeného, doplnil dokazování a rozhodl ve věci. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích pod č. j. 9 C 90/2017 – 442 ze dne 26. 1. 2020 byla připuštěna změna žaloby, a to tak, že předmětem řízení se stala částka ve výši 83 518,74 Kč, která představuje skutečné náklady za služby spojené s užíváním předmětného bytu za období od roku 2011 – 2012 a v případě částky 300 Kč se jednalo o manipulační poplatky. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. V průběhu řízení realizoval žalobce částečnou dispozici s předmětem řízení co do příslušenství. O této části předmětu řízení soud zastavil řízení postupem podle § 96 odst. 2 o. s. ř. Z výpisu z katastru nemovitostí (p.v. č.l. 22) soud zjistil, že žalovaná má ve vlastnictví bytovou jednotku [číslo] spolu s podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo] v bytovém domě [adresa] stojícím na St. parc. č. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] [stát. instituce], k. p. [obec]. Z jednotlivých smluv o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva soud zjistil, že jednotliví členové získali do svého vlastnictví bytové jednotky. V případě žalované se jednalo o smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena ze dne [datum] a předmětem byl byt [číslo] v I. nadzemním podlaží o celkové výměře plochy 66,24 m2. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] sepsaného dne [datum rozhodnutí] notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] (č. l. 21) soud zjistil, že schůze shromáždění společenství se zúčastnila pouze jediná vlastnice jednotky paní [celé jméno žalované] a v daném konkrétním případě shromáždění nebylo usnášeníschopné. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka] (č. l. 67) soud zjistil, že shromáždění vlastníků jednotek v budově domu [adresa] na St. parc. [číslo] k. ú. [obec] neschválilo stanovy společenství. Společenství vlastníků je subjektem vzniklým ze zákona podle § 9 odst. 1 z. č. 72/1994 Sb. zákona o vlastnictví bytu. V daném konkrétním případě se jedná o řádně označený subjekt podle § 79 odst. 1 o. s. ř., kdy se jedná o právnickou osobu, která nebyla zapsána do rejstříku a č. ev. pak následně přiděluje soud při zápisu. V daném případě, pokud shromáždění neschválilo stanovy, postupovalo se tak podle vzorových stanov, které vydala nařízením vláda a funkce orgánu společenství a správu vykonávalo družstvo, tzn. v daném konkrétním případě SBD [obec]. Pokud se jedná o nárok na zaplacení záloh za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu a domu je dán v okamžiku, kdy již úhrada za poskytované služby by měla v případě vlastníka probíhat, není však ještě známa výše. V případě, pokud již je realizováno vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a domu, nelze již požadovat úhradu záloh. Je tak zcela legitimní postup, kdy žalobce se dožadoval připuštění změny žaloby, právě s ohledem na dobu, která uplynula a kdy už fakticky došlo k vyúčtování těchto služeb a záloh s užíváním předmětného bytu. V daném konkrétním případě došlo k vyúčtování služeb za rok 2011 a roku 2012. Žalovaná nikterak nepopírala to, že jí převodem vlastnictví k bytové jednotce vzniklo členství ve společenství, je nepochybné, že je i vázána povinnostmi člena, které jí společenství ukládá. V důsledku tohoto je tak bezpředmětné tvrzení žalované, že neexistoval vztah, ze kterého by mohl její závazek vůči žalobci vzniknout. Žalovaná prokazatelně se stavebním bytovým družstvem [obec] uzavřela smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva a stala se tak vlastníkem jednotky, ale i členem společenství vlastníků se všemi právy, ale i povinnostmi, které členovi ukládají právní předpisy a stanovy společenství. V daném konkrétním případě existuje tak právní vztah, z něhož závazek hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené zálohy na úhradu služby, nedoplatky vyplývající z vyúčtování vznikly žalované vůči společenství v okamžiku účinnosti vkladu vlastnického práva k bytu do katastru nemovitostí. S ohledem na výše již uvedené je tak i zřejmé, že [ulice] bytové družstvo [obec] vykonávalo funkci orgánu společenství. Toto jen podporuje závěr o tom, že figuruje jako odběratel u plnění souvisejících s provozem budovy k užíváním jednotek členy společenství i nákladů spojených se správou těchto plnění. V daném konkrétním případě tyto skutečnosti pak následně korespondují i se skutečnostmi týkajících se vyúčtování a předpisu záloh pro vlastníky jednotek v budově, potvrzuje to i korespondence mezi členy společenství. S ohledem na tyto závěry došlo ke změně žaloby, kdy v důsledku toho, že v průběhu řízení došlo k vyúčtování nákladů a služeb spojených s užíváním bytu za rok 2011 i za rok 2012, kdy žalovaná předmětné náklady spojené s užíváním předmětného bytu, ani zálohy ve vztahu k žalobci nehradí již od roku 2002 do současné doby. Podle vyúčtování za rok 2011 činily skutečné náklady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] částku ve výši 39 044 Kč a podle vyúčtování za rok 2012 činily skutečné náklady za služby spojené s užíváním předmětného bytu částku ve výši 44 518,30 Kč. V průběhu řízení následně i žalovaná obměňovala důvody, pro které nemůže řádně plnit své povinnosti oproti ostatním členům, kteří si tyto své povinnosti plní řádně. Poukazovala na to, že řízení o záloze nemůže být podkladem pro řízení o vyúčtování. Dále poukazovala na to, že předmětná vyúčtování nemají náležitosti, které předepisuje vyhláška č. 372/2001 Sb., zejména pak ust. § 7 odst. 2 nařízení vlády č. 371/2004 Sb. obecné náležitosti písemného právního úkonu. Zejména pak namítala, že není zřejmé množství tepelné energie zvlášť na topení a zvlášť na TUV a odděleně cenu tepelné energie v KČ/GJ. Zároveň měla za to, že ze strany žalobce nebyla stanovena lhůta a způsob pro uplatnění reklamací konečným spotřebitelům proti vyúčtování. Namítala, že tato lhůta nesmí být kratší jak 21 dnů. Předmětné vyúčtování dle tvrzení žalované tyto údaje neobsahovalo. V neposlední řadě namítala, že řádné vyúčtování se všemi předepsanými náležitosti se nedostalo do její dispoziční sféry, vznesla tak námitku promlčení za plnění z vyúčtování a námitku neexistence práva plnění záloh. Okresní soud v Domažlicích v dané věci opakovaně žalovanou vyzýval, aby předmětnou námitku promlčení řádně doplnila tak, aby bylo zřejmé, konkrétně v jakém směru a co konkrétně namítá ve vztahu k promlčení. Žalovaná však nikterak na výzvu soudu nereagovala, opakovala pouze a jen, že dosavadní průběh řízení nemůže obstát oproti původnímu nárokovanému požadavku žalobce a namítala promlčení na plnění z vyúčtování a námitku neexistence práva na plnění záloh. Soud v daném případě má za to, že nárok žalobce jako takový je nepromlčený, žaloba byla podána již v roce 2013 a vztahovala se k zálohám. S ohledem na to, že v průběhu řízení došlo k vyúčtování a nebylo možné tak řešit otázku záloh, nicméně už požadavku konkrétních nákladů nároků za vyúčtování služeb za roky 2011 – 2012, soud považuje, že v dané právní věci se žalobce stále řádně dožadoval a dožaduje svého nároku v rámci běhu promlčecí lhůty. Pokud se jedná o námitky promlčení, kterou vznesla žalovaná, vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla schopna dostatečně precizovat a specifikovat tyto námitky, nebylo tak zřejmé, v čem konkrétně spatřuje promlčení nároku, v jaké výši, v jaké konkrétní věci, soud k této námitce nepřihlédl. Z notářského zápisu NZ [sp.zn.] [rok], [spisová značka] ze dne [datum] [číslo] sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že proběhla řádná členská schůze SVJ [číslo], na které došlo k ustanovení předsedy výboru a k přijetí stanov společenství. Z výzvy ze dne [datum] č. l. 310 ze dne [datum] č. l. 311, z vyúčtování za období roku 2011 – 2012, přehledných sestav zálohových přepisů č. l. 348 a z upomínek na č. l. 324, podacích archů na č. l. 370, 372 bylo zjištěno, že skutečné náklady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] zněly za rok 2011 na částku ve výši 39 000,44 Kč, za rok 2012 na částku ve výši 44 518,32 Kč. Žalovaná byla opakovaně k zaplacení částek vyzývána, kdy tato skutečnost vyplývá z předložených vyúčtování včetně poplatků ve výši 2 x 150 Kč za vystavené upomínky. Z předmětných upomínek ale i z poštovních archů je tak zřejmé, že předmětné výzvy byly zasílány žalované doporučeně a z dopisu na č. l. 371 bylo zjištěno, že pověřila jako svého obecného zmocněnce jednat za ní Ing. [jméno] [příjmení] žalované, kdy tento byl i místem, ke kterému směřovala veškerá korespondence. Tento její požadavek pak vyplývá i z příslušného dopisu. Z výslechu svědka [příjmení] a svědka [příjmení] bylo zjištěno, že vyúčtování bylo v rozhodném období doručováno osobně, anebo do schránek a tento způsobe doručování byl praktikován ve vztahu k vyúčtování a to všem členům, tzn. i žalované, a to přímo svědkem [příjmení]. Jmenovaný svědek potvrdil, že se nikdy nestalo, že by vyúčtování někdo nedostal. Svědek pak vypověděl, že si již nevzpomíná, jakým způsobem bylo přesně doručováno vyúčtování přímo žalované, když v minulosti toto fungovalo přibližně tak, že v době, kdy vykonával funkci důvěrníka, se vyúčtování doručovalo osobně, nebo do schránek. Ani jeden ze svědků po konfrontaci se s listinným důkazem označeným jako náklady za služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum] neoznačil tyto listiny jako vyúčtování, které byly doručovány nájemníkům. Z výpovědi svědka [příjmení] však bylo zjištěno, že zálohy se platí stavebnímu bytovému družstvu, když tato praxe je realizována po dobu již asi 50-ti let a se službami SBD jsou spokojeni. Z korespondence, která probíhala mezi manželem žalované a [právnická osoba] a [příjmení] správou nemovitostí spol. s. r. o. (č.l. 112) soud zjistil, že žalovaná se pokoušela zajistit samostatné uzavření smluv, jejíž předmětem by byla dodávka vody, tepla, teplé vody. Ze strany dodavatelů těchto služek však bylo manželovi žalované sděleno, že žádosti nelze vyhovět z technických důvodů a neumožňovala to ani platná legislativa. Obě společnosti shodně potvrdily, že obchodním partnerem pro ně je SBD, nikoliv vlastníci jednotlivých bytů, či SVJ. I tato skutečnost zjištěna z těchto listin vyvrací námitky žalované o tom, že si není jistá, komu fakticky má plnit náklady za služby spojené s užíváním předmětného bytu. V daném konkrétním případě je zcela zřejmé, že žalovaná samostatně činila kroky k tomu, aby měla smluvní vztah se subjektem, který je dodavatelem služeb a tento jí zcela srozumitelně sdělil, kdo je jeho konkrétně smluvním partnerem a od této doby si tak žalovaná musí být vědoma toho, že je její povinností plnit služby spojené s užíváním bytu příslušným subjektům, tak jak je po ní požadováno, stejně tak jako činí ostatní vlastníci bytových jednotek. Žalovaná však nečiní takto již po léta a těchto služeb užívá, avšak úhrady realizují ostatní vlastníci bytových jednotek, kromě žalované. Ve věci byla realizována řada listinných důkazů, kdy z podrobného rozúčtování služeb za období od [datum] do [datum] a z vyúčtování od [datum] do [datum] na č. l. 348, kdy došlo k vyčíslení nákladů, kdy tyto představovaly pojištění, studená voda, teplo, teplo společných prostor, teplá voda ohřev spotřební složka, teplá voda ohřev základní složka, studená voda pro TV, elektřina společných prostor, inkasní poplatky. V daném konkrétním případě se jednalo i o předpis záloh i přeplatků a nedoplatků pro byt [číslo] ve vlastnictví žalované, kdy tyto položky přesně z těchto rozúčtování služeb vyplývají. Z usnesení ze shromáždění delegátů SBD [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že shromáždění schválilo kromě jiného i poplatky za nadstandartní úkony družstva za zasílání na místo pobytu částku 150 Kč. Z dalších listin ze zprávy mandátové komise ze dne [datum] soud zjistil, že shromáždění delegátů bylo usnášení schopné. Ve věci kromě listinných důkazů byly provedeny i výslechy svědků, kdy z výslechů svědkyně [příjmení] a [příjmení] bylo zjištěno, jakým způsobem bylo zpracováno vyúčtování pro SVJ [číslo]. Svědkyně [jméno] [příjmení] v minulosti pracovala pro SBD jako účetní a zpracovávala vyúčtování a následně pokud nebyly uhrazeny nedoplatky, vypracovala též upomínky I. a II., kdy tyto pak následně odevzdávala k odesílání do podatelny. Svědkyně [příjmení] si vzpomínala, že upomínka II. obvykle byla zasílána doporučeně do vlastních rukou. Tato svědkyně se i podrobně vyjadřovala, jakým způsobem bylo zpracováváno vyúčtování pro SBD. Vycházela z podkladů, které jí byly poskytnuty účtárnou a které se týkaly jednotlivých bloků nebo domů. Předmětné podklady obsahovaly pojištění, studenou vodu, elektřinu společných prostor atd. Od [název společenství] správy nemovitostí obdržela náklady na energie pro blok domu v ul. [ulice a číslo] – [ číslo]. Do těchto energií spadá i ohřev teplé vody – studené vody pro přípravu teplé vody. Blok [ulice a číslo] – [číslo] má jednu kotelnu. Ohřev teplé vody a teplá voda je tedy účtována pro celé sídliště [ulice], ohřev teplé vody je tak účtován v blocích od [právnická osoba] reality [obec]. Tato společnost předložila přesné podrobné zpracování vyúčtování, které se vztahovalo k jednotlivým bytovým jednotkám, neboť předmětná firma zajišťuje odečty, tzn. stav měřáků v jednotlivých bytech a věnuje se i zpracování výsledky měření. Žalovaná si však nechala měřák ze své bytové jednotky odstranit. V důsledku tohoto, pak zcela v souladu se zákonem, kdy v této konkrétní bytové jednotce žalované se vychází z měřeného odběru, který je stanoven na 1,6 násobkem průměrné hodnoty měřeného tepla, které vychází z vyhl. č. 372/2001 Sb. ustanovení § 4. K tomuto údaji výpočtem se nedostala jmenovaná svědkyně, ale dostávala ho od [právnická osoba] reality [obec]. Ze strany svědkyně pak bylo realizováno vyúčtování k jednotlivým bytům z jí dostupných předložených dokladů. Vyúčtování zpracovávala na základě nákladů a zaplacených záloh, jejíž výsledkem byl buď přeplatek, nebo nedoplatek. Jmenovaná svědkyně výši záloh sama neurčovala. Lhůta pro zaplacení nedoplatků byla vždy do konce července kalendářního roku, poté zpracovávala upomínky I. a II. s tím, že upomínky k odeslání byly předávány do podatelny, která je pak následně připravovala k odeslání na poštu. Svědkyně je obeznámena o tom, že žalovaná neplatí častěji, neplatí nájem, který představuje zálohy do fond oprav, dlouhodobé zálohy. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vykonává pozici místopředsedkyně představenstva SBD. SBD je správcem necelých 4 000 bytových jednotek. Žalovaná si dlouhodobě neplní zálohy, poté vyúčtované náklady. Předmětné finanční výpadky ze strany žalované jsou dlouholeté a SVJ [číslo] již není schopno tyto sanovat. Ta situace způsobena jednáním žalované a jejím postojem k plnění si povinností zatěžuje dalších 7 vlastníků. Finanční prostředky placené jednotlivými vlastníky jdou na účet SBD, který byl původním vlastníkem domu a nadále je správce SVJ [číslo]. Také se dále podrobně vyjadřovala k mechanismu vyúčtování respektive rozúčtování, které se vyhotovuje na základě odvedených služeb týkajících se vodného, stočného a tepla atd., které jsou pak dále fakturovány. Pokud se jedná o služby, které lze jasně identifikovat vůči společenství, tak jsou faktury vystavovány na účet společenství, nicméně to nelze u všech odebíraných služeb, ty jsou pak fakturovány přímo SBD. Například pokud se jedná o odebírané teplo, to je účtováno SBD, neboť je fakturováno pro bloky. Některé náklady se pak dělí podle měřidel, některé podle osob. V období let 2011 – 2012 byl problém v tom, že v důsledku problému vzniku SVJ [číslo], které v té době nemělo vlastní IČ bylo fakturováno SBD. Komunikace s žalovanou probíhala v podstatě prostřednictvím jejího manžela, kterého k tomu zplnomocnila, tato skutečnost byla již potvrzena provedeným dokazováním. SBD je správce SVJ [číslo] na základě smlouvy. Dále se vyjadřovala k důvodu proč k zápisu SVJ [číslo] do rejstříku došlo až v roce 2015, kdy důvodem byl i fakt, že se nepodařilo ustanovit orgán SVJ [číslo] a schválit stanovy a hlavním důvodem bylo i to, že žalovaná dlouhodobě neplatí a nikdo neměl zájem zastávat funkci orgánu SVJ [číslo]. Soud má za prokázané, že žalovaná je vlastníkem bytu v domě [ulice a číslo] v [obec] a tento byt dlouhodobě užívá. V roce 2000 přešlo vlastnictví bytu včetně adekvátního podílu na domě, pozemku pod ním z SBD na žalovanou a dalších 7 vlastníků bytů. Tyto skutečnosti v zásadě jsou nesporné, avšak jsou podporovány jednotlivými smlouvami, které byly předloženy ze strany žalobce, které prokazují vlastnictví předmětných bytových jednotek, převod vlastnictví bytových jednotek na 8 vlastníků bytů, včetně žalované. Společenství vlastníků jednotek [obec] [ulice a číslo], bylo do veřejného rejstříku zapsané [datum]. Od vzniku do doby zápisu SVJ [číslo] správu domu vykonávalo družstvo a v daném konkrétním případě se jednalo o SBD, které bylo původním vlastníkem budovy. Žalovaná dlouhodobě nehradí zálohy a služby spojené s užíváním bytu a vzhledem k tomu, že od podání žaloby došlo k vyúčtování předepsaných záloh, žalobce se tak dožaduje po žalované úhrady a zaplacení nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování za rok 2011 – 2012. Po právní stránce je nezbytně nutné na danou problematiku nahlížet z pohledu ustanovení § 3028 z. č. 89/2012 Sb., kdy soud posuzoval danou věc podle z. č. 72/1994 Sb. zákona o vlastnictví bytu, dále jen ZVB. Podle § 9 odst. 1 ZVB společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a úpravami společných částí domu (dále jen správa domu), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým, nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty, nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě 1. Podle § 9 odst. 4 věta 1 ZVB pokud družstvo uvedené v ust. § 24 odst. 1 a 2, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo družstvo vzniklé začleněním původního družstva podle ust. § 29 plní povinnosti správce podle ust. § 9 zákona o vlastnictví bytů platného před účinností tohoto zákona, vznikne společenství až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž budou družstvu doručeny listiny dokládající, že spoluvlastnický podíl na společných částech domu se snížil na méně, než . Podle § 9 odst. 10 ZVB pokud shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní poměry společenství stanovami vydanými nařízením vlády, v případech družstev uvedených v ust. § 24 odst. 1, 2, která byla původním vlastníkem budovy, a vykonávající správu domu, plní funkci orgánu společenství toto družstvo až do doby, kdy budou orgány společenství zvoleny. Podle ust. § 15 odst. 1 ZVB vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správnou domu a pozemku, pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. Podle odst. 2 k účelu uvedenému v odst. 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu, výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výše částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor, nebo pověřený vlastník, není-li výbor zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odst. 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Pokud se jedná o interpretaci zákonných ustanovení, je nezbytně nutné zdůraznit, že právní předpisy se nesmí vykládat v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění tak jak upravuje § 2 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb. Podle § 3 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb. soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva. Námitky, které se vztahovaly k uplatněné žalobě, ať už se jednalo o nedostatek aktivní legitimace žalobce, byly vysvětleny a mají oporu v dokazování. V daném konkrétním případě tyto závěry nebyly zpochybněny ani soudy druhé instance. Námitka žalované ohledně nedostatku aktivní legitimace žalobce je pouze účelová. Žalovaná si musí být vědoma toho, že je členkou společenství vlastníků jednotek SVJ [číslo] a přes opakované upomínky žalovaná dlouhodobě si neplní své povinnosti. Společenství vlastníků jednotek podle § 9a ZVB zajišťuje dodávku služeb spojených s užíváním bytu a zajišťuje je jako reprezentant vlastníků jednotek. Podle § 9a odst. 2 ZVB je tak společenství vlastníků jednotek oprávněno vymáhat plnění povinností od vlastníků jednotek, a to i s ohledem na vzorové stanovy, které stanoví předmět činnosti v čl. 1 a podle písm. i) vybíráním příspěvků od vlastníků jednotek na náklady spojené se správou společných částí domu a pozemku, v případě dalších příspěvků a pokud jsou v rozhodnutí vlastníků jednotek vybírány a písm. j) zjišťování vedení evidence plateb vlastníků jednotek na náklady spojené se správou společných částí domu a pozemku, popřípadě dalších příspěvků, které jsou z rozhodnutí vlastníků jednotek vybírány. V dané věci je jednoznačné, že společenství vlastníků se v předmětné době nesešlo a je tak nepochybné, že shromáždění jako orgán společenství vlastníků jednotek nevzniklo a nedošlo tak ani ke schválení stanov. Za této situace plní funkci orgánu společenství družstvo, které bylo původním vlastníkem budovy, a to až do doby zvolení orgánu společenství tak jak má na mysli § 9 odst. 10 ZVB. V případě, pokud nejsou schváleny stanovy, shromáždění odkazuje na prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 371/2004 Sb., které stanoví vzorové stanovy, které upravují organizaci společenství. Žalovaná nepopřela, že jí převodem vlastnictví k bytové jednotce vzniklo členství a v důsledku tohoto je pak i vázána povinností člena společenství. Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky, stala se i členem společenství vlastníků se všemi právy a povinnostmi, které členovi ukládají právní předpisy a stanovy společenství. Žalobce jako společenství vlastníků jednotek vznikl řádně na základě zákona a soud nemá pochyb o jeho platném vzniku. Tomuto nemůže ani bránit fakt, že [název žalobkyně] bylo do veřejného rejstříku zapsáno až [datum], neboť ustavující schůze shromáždění společenství vlastníků [obec], [ulice a číslo] na které došlo k volbě předsedy výboru a přijetí stanov společenství došlo až [číslo] [číslo], kdy tato skutečnost nepochybně vyplývá z notářského zápisu NZ [číslo] [rok], [spisová značka] ze dne [číslo] [číslo], který sepsala JUDr. [jméno] [příjmení] (příloha k č.l. 127). Nedílnou součástí je i příloha v podobě stanov společenství vlastníků. Pokud se jedná o věcnou nepříslušnost, soud vychází ze závěrů Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 2017 č. j. Ncp 621/2017 – 255, že k projednání a rozhodnutí v dané právní věci jsou věcně a místně příslušné okresní soudy a v daném konkrétním případě Okresní soud v Domažlicích. Jako soud věcně příslušný Okresní soud v Domažlicích rozhodl i o změně žaloby. S ohledem na to, že v průběhu doby došlo k vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu, kdy toto se vztahovalo zejména na celou nemovitost [číslo] [ulice], následně probíhalo rozúčtování, tak jak soud již v předchozí části rozsudku zmiňoval, bylo nepochybné, že už není prostor pro nárok na úhradu záloh, avšak byly splněny předpoklady pro připuštění změny žaloby v podobě konkrétních nákladů účtovaných pro konkrétní období 2011 – 2012. Soud vzal za prokázané skutečné náklady za služby spojené s užíváním bytu [číslo] který je ve vlastnictví žalované, kdy tyto představovaly v roce 2011 částku v nedoplatku 39 000,44 Kč a za rok 2012 částku v nedoplatku ve výši 44 518,32 Kč Tyto listinné důkazy tak jak byly provedeny a následně v rámci dalšího řízení i doplněny. Z jednotlivých vyúčtování za rok 2011 a 2012 je zřejmé období, počáteční stavy, konečné stavy, konkrétní vyúčtovaná položka: pojištění, studená voda, teplo, teplo spol. prostor, teplá voda ohřev spotř. sk. 70 %, teplá voda ohřev zákl. 30 %, studená voda pro TUV, elektřina spol. prostor, inkasní poplatky. V daném konkrétním případě se při výpočtech vychází i z výměry ploch, kdy podlahová otápěná plocha je 56,54 m2 a užitková plocha je 66,24 m2. Z předmětného vyúčtování je zřejmá lhůta pro uplatnění námitek, úřední den, lhůta pro obdržení přeplatků a specifické znaky pro zaslání nedoplatků. Předmětná vyúčtování jsou opatřena razítkem a podpisem osoby, která předmětnou listinu vyhotovuje. Předmětné vyúčtování bere v patrnost i vyúčtování záloh a jsou splatná. Pokud se jedná o jednotlivé listiny, které jsou podkladem pro vyúčtování. Pro období od [datum] do [datum] – vyúčtování tepla, náklad na ohřev teplé vody a studené vody pro ohřev je účtován dodavatelem [příjmení] správou nemovitostí. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že obsahuje vyúčtování za kotelny [ulice], [ulice], [ulice]. V případě kotelny [ulice] je vyúčtována pro ohřev vody [číslo] GJ, částkou 816.110,94 Kč, voda k ohřevu 2,484,68 m3- cena 154 778,17 Kč, vytápění bytů [číslo] GJ- 2 007 367,80 Kč Cena 1 GJ se vypočte 2 007 367,80 Kč: 3 227,02 GJ= 622,05 Kč/GJ. Tato jednotková cena se vynásobí počtem GJ naměřených na bloku domů [číslo] tzn. 797 GJ- celkem 495773,90 Kč. Předmětná částka je tak nákladem za teplo pro zúčtovací jednotku na adrese [adresa], která se rozdělí podle m2 upravené plochy se zohledněním koeficientů, 60 % je spotřební plocha a rozdělí se podle jednotek naměřených na měřičích tepla. Základní výpočet pak představuje 495 773,90 Kč x 40 % = 198 309,56 Kč dělíme dále plochou domů [adresa] 204 1 634,31 m2 a výsledek představuje 121, 3415 Kč na m2, jíž se pak vynásobí m2 upravené plochy podlahové plochy jednotlivých zúčtovacích jednotek. Spotřební složka se vypočte 495773,90 Kč x 60 % tzn. 297 464,34 Kč a tato částka se rozdělí poměrem naměřených jednotek na poměrových indikátorech tepla. V případě žalované základní složka představuje 121, 3415 Kč / m2 x plocha bytu 56,54 m2 tzn. 6 860,64 Kč. U spotřební složky v případě žalované je to tak, že bytová jednotka není osazena poměrovými indikátory na základě rozhodnutí žalované a v důsledku tohoto nemůže být použit žádný koeficient. Předmětný náklad se tak vypočítává podle vyhl. 372/2001 Sb. podle § 4 odst. 7, kdy u konečného spotřebitele činí spotřební složka nákladů 1,6 násobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Podle přílohy č. 2 vyhl. 372/2001 Sb. je výsledek 16.465,55 Kč násobek navýšení 1,6 x 297 464,34 Kč tzn. celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku domu [adresa] a dále plocha bytu žalované 56,54 m2. Tento součin je pak dělen 1634 m2 tzn. plochou domů [adresa] [číslo]. Náklad za teplo pro rok 2011 tak představuje součet spotřební složky 16 465,55 Kč a základní 6.860,64 Kč celkem 23.326 Kč. Tato zjištění mají oporu v listinných důkazech předložených žalobcem- daňový doklad z dne [datum] [číslo] vyúčtování TS 2011 kotelna [ulice], rozúčtování TS 2011, celkové rozúčtování zpracované dne [datum], výpočet nákladů za spotřebu jednotl. médií za celý dům V případě ohřevu vody pro kotelnu [ulice], jedná se o společné měření pro zúčtovací jednotku [adresa] [číslo], kdy celkem bylo naměřeno 2378 m3 s tím, že celkový náklad za ohřev vody představuje 816 110,94 Kč a dělí se poměrem 30: 70, kdy 30 % je základní složka, která se rozpočítává podle poměru velikosti podlahové plochy bytů a 70 % je spotřební složka, která se rozpočítává v poměru podle náměrů vodoměrů jednotlivých spotřebitelů. Při výpočtu se tyto dvě položky sečtou. Základní složka se rovná 816110,94 Kč x 30 % 244 833,28 Kč a dělíme 8 773,49 m2, výpočet představuje 27,91 Kč/m2. Předmětnou částkou pak vynásobíme m2 podlahové plochy jednotlivých zúčtovacích jednotek. Spotřební složka se vypočte 816 110,94 Kč x 70 % 571 277,66 Kč. Tato částka se dělí 2378 (celkový náměr) a získáme částku 240,22 Kč / m2 a tento se násobí podle náměrů jednotlivých spotřebitelů. Základní složka 1 848,50Kč, spotřební složka 7 927,41 Kč. V případě studené vody k ohřevu pro kotelnu [ulice] za rok 2011 – je společné měření pro zúčtovací jednotky domu [adresa] [číslo] u jednotlivých konečných spotřebitelů bylo naměřeno 2 378,10 m3, celkový náklad na vodu k ohřevu představuje 154 778,17 Kč a tento se rozdělí v poměru podle náměrů vodoměrů jednotlivých spotřebitelů. Předmětná částka se vydělí 2 378,10 m3 a vypočtená částka 65,08 Kč /m3 se vynásobí 33 m3 a výsledek 2 147 Kč pak představuje cenu studené vody k ohřevu. Částka představující pojištění za rok 2011 má oporu v dohodě o úhradě pojistného ze dne [datum], kdy celková částka představovala 604 589 Kč a představuje částku na celkové pojištění nemovitosti, které jsou pojištěny na základě rámcové smlouvy uzavřené mezi pojišťovnou Kooperativa a SBD [obec]. Do předmětného pojištění jsou zahrnuty i společné části domu [adresa], [ulice], [obec]. Podle interního postupu SBD [obec] vychází pojištění společných částí domu na 1 404 K, podíl nákladu na pojištění se určí vydělením částky 1 404 Kč 501,38 m2, což je užitná plocha celého domu [adresa] a v důsledku tohoto výpočtu se dojde ke koeficientu 2,8 Kč na m2. Při užitné ploše bytu žalované 66,24 m2 vyjde celková částka pojistného na rok 2011 66,24 x 2,8 = 485,49 Kč. Z daňových dokladů [právnická osoba] v případě celkového nákladu na studenou vodu pro domy [adresa] [číslo] byla zjištěna částka 16 944 Kč, 5 046 Kč, 6 229 Kč a 6 294 Kč celkem 34 513 Kč. Předmětnou částku je pak pro výpočet nutné vydělit 595, což je spotřeba na m 3 pro dům [adresa] a koeficient je 58,01 Kč na m 3. Při realizaci odečtu-naměření jednotek spotřeby pro byt žalované 58 m3 x 58,01 Kč/m3 3 364 Kč. Náklady za teplo společných prostor pro rok 2011 jsou výpočtem podílu celkového nákladu 68,20 Kč na dům, který je rozdělen na jednotku otápěné plochy všech bytů a ta se dělí celkově otápěnou plochou 408,48 m2 a tím je získán koeficient 0, 1668 Kč / m2. V případě žalované s ohledem na plochu bytu představuje tento náklad částku ve výši 0, 1668 Kč/m2 x 56,54 m2 = 9,44 Kč. V případě výpočtu podílu na elektřinu na společné prostory, celkový náklad pro dům [adresa] tak jak byl zjištěn z daňového dokladu [právnická osoba] představuje částku 1 079 Kč, kdy tato je rozdělena podle počtu osob odsouhlaseného písemně každým vlastníkem bytu tzn., 14 osob tzn., 1 079 Kč: 14 = 77,07 Kč na osobu. V případě žalované se jedná o osoby dvě, tzn. celkem 154,14 Kč. V případě inkasních poplatků- jedná se o vyúčtování SIPO České pošty, kde je stanoven sazba za jednotku a měsíc ve výši 3,10 Kč. Tato skutečnost vyplynula ze samotného rozpočtu SIPO. V případě žalované se tak jedná o částku ve výši 3,10 Kč x 12 = 37,20 Kč. Předmětný výpočet je zcela shodný i pro rok 2012. V případě vyúčtování položek pro rok 2012 soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listin předložených žalobcem. Z daňového dokladu vystaveného [příjmení] správou nemovitostí soud zjistil vyúčtování za několik kotelen. V případě kotelny [ulice], která je pro věc rozhodná bylo zjištěno vyúčtování tepla pro vytápění bytů 3 341,03 GJ- 2 236 740,74 Kč, ohřev vody 1 346,42 GJ- 901 396,21 Kč, voda k ohřevu 2665 m3- 177 792,21 Kč Cena 1 GJ je vypočtena 2 236 740,74 Kč: 3341 GJ= 669, 4764 Kč/GJ. Tato částka se vynásobí počtem GJ naměřených na bloku domů [adresa] [číslo] tzn. 809 = částce 541606,40 Kč. Tak jak vyplynulo z dokazování rozúčtování podle naměřených hodnot v jednotlivých bytech, odečtů spotřeby pomoci poměrových indikátorů tepla, realizuje sama [právnická osoba] reality [obec]. Celkový náklad se dělí poměrem 40:

60. Základní složka 40 % se dělí m2 podlahové plochy se zohledněním koeficientů. Spotřební složka 60 % se rozděluje podle jednotek naměřených na měřičích tepla. Základní složka představuje 541 606,40: 40 % = 216 642,56 Kč po vydělení 1634,31 m2 (tato částka představuje plochu domu [číslo]) = 132, [číslo] Kč/m2 a předmětná částka se pak vynásobí m2 upravené podlahové plochy u jednotlivých zúčtovacích jednotek. Spotřební složka představuje 541 606,40 Kč x 60 % 324 963,84 Kč a tato částka se vydělí poměrem naměřených jednotek na poměrových indikátorech tepla. V případě žalované byla základní složka 132, 5588 Kč / m2 x 56,54 m2 7494,88 Kč. V případě spotřební složky k požadavku žalované nebyla osazena jednotka poměrového indikátoru a nebylo tak možné využít žádného koeficientu. Výpočet tak byl realizován podle vyhl.372/2001 Sb. § 4 odst. 7, spotřební složka nákladů je 1,6 násobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky a rovna se částce 17987,72 Kč. Při využití koeficientu 1,6 násobeného 324 963,84 Kč a 56,54 m2 a následného vydělení 1634 m2 (toto je celková podlahová plocha domu [adresa] [číslo]. Náklad za teplo tak představuje 25 482,60 Kč. Předmětné postupy výpočtu mají oporu ve zjištění z listin, které žalobce předložil, ale mají oporu i v zákoně. Tvrzení žalované, že byla připravena nechat si nainstalovat jiný indikátor, který by byl zdravotně nezávadný, je jen účelovým tvrzením. Sama se soudně dožalovala odstranění indikátoru, který mají ostatní bytové jednotky, v případě pokud na její žádost byl odstraněn, je namístě přistoupit k výpočtu nákladů za teplo tak jak je uvedeno výše. Vyúčtování za teplou vodu, náklady na ohřev teplé vody a studené vody pro ohřev realizuje dodavatel [ulice] správa nemovitostí. Z daňového dokladu vystaveného tímto subjektem soud zjistil, že celkově u konečných spotřebitelů bylo naměřeno 2 665,95 m3. Celkový náklad na ohřev je 901 396,42 Kč a rozděluje se poměrem 30 %: 70 %. Základní složka představuje 30 % a rozpočítává se podle poměrů velikosti podlahové plochy bytů, v případě spotřební složky 70 % ta se rozpočítává podle náměrů vodoměrů u jednotlivých spotřebitelů. Výpočet základní složky 901 396,42 x 30 % = 270 418,92 Kč a tato částka se dělí 8577,41 m2 = 31,53 Kč / m2. Tato se pak násobí m2 podlahové plochy jednotlivých zúčtovacích jednotek. Spotřební složka 901396,42 Kč x 70 % 630 977,48 Kč, dělí se pak 2 466,22 m3 = 255,85 Kč/m3. Předmětná částka se pak násobí dle náměru jednotlivých vodoměrů spotřebitelů. V případě žalovaná je základní složka 31,53 Kč/m2 x 65,07 m2 (plocha bytu bez komory) = 2051 Kč, spotřební složka 255,85 Kč /m3 x 37 m3= 9 466,40 Kč. V případě výpočtu ceny u studené vody k ohřevu pro kotelnu [ulice] vychází se ze společného měření pro zúčtovací jednotku [adresa] [číslo] a u jednotlivých konečných spotřebitelů bylo naměřeno 2 466,22 m3 a celkový náklad na vodu k ohřevu je 177 792,20 Kč. Předmětná částka se dělí v poměru dle náměrů vodoměrů jednotlivých spotřebitelů, tzn., celkem 72,09 Kč /m3. V případě žalované se jedná o částku 72,09 Kč x 37 m3 = 2 667 Kč. V případě pojistného se vycházelo stejně tak jako v roce 2011 z dohody o úhradě pojistného, která představovala 607 516 Kč na tento rok 2012 a vycházela z rámcové smlouvy mezi Kooperativou a SBD [obec], kdy podle interního postupu SBD [obec] se vychází pojištění společných částí domu z částky 1 404 K ročně, v případě žalované po vydělení užitné plochy domu [adresa] - 501,38 m2 jde o částku 2,80 Kč na m2, při užitné ploše bytové jednotky žalované 66,24 m2 jde celkem o částku na pojistném ve výši 185,49 Kč. Náklady na studenou vodu-opět soud vycházel z vyúčtování [právnická osoba] součtu čtyř daňových dokladů za jednotlivá čtvrtletí znějící na částku 17672 Kč, 11.737 Kč, 11 671 Kč, 11 938 Kč celkem 53 018 Kč děleno 640,84 m3 (spotřeba pro dům 203 a 204) x 50 m3=82,73 Kč/m2, v případě žalované tato částka je pak násobena 82,73 Kč / m2 4 136 Kč. V případě tepla společných prostor- celkové náklady na dům představují 159,44 Kč děleno 408,48 m2 (otápěná plocha všech bytů) = koeficient 0, 3903 Kč / m2 a při otápěné ploše 56,54 m2 x 0,39 Kč/m2 22 Kč. Z daňového dokladu [právnická osoba] soud zjistil celkový náklad pro dům [adresa] ve výši 1 159 Kč a tento je rozdělen dle počtu osob odsouhlasených vlastníky bytu tzn. děleno 14 osob = 72,79 Kč na osobu. V případě bytu žalované se jedná o dvě osoby, tzn. 165,57 Kč. Předmětné skutečnosti, výpočty mají oporu v listinných důkazech, které soud provedl k důkazu, a mají oporu v zákoně. Předmětné závěry jsou podpořeny i svědeckými výpověďmi svědkyně [příjmení] a [příjmení]. Svědkyně [příjmení] se vyjadřovala ke způsobu vyúčtování pro SBD, kdy tyto skutečnosti navazují na listiny přeložené žalobcem, jednotlivá vyúčtování dodavatelů, způsob výpočtu tak, jak je popsán výše. Předmětné podklady jí byly poskytovány ze strany účtárny, týkaly se jednotlivých bloků- vztahovaly se k pojištění, k teplu, k ohřevu vody, elektřině, pojištění, Sipu. [příjmení] [příjmení] správy nemovitostí obdržela náklady na energie pro příslušné bloky v ulici [ulice]. Rozúčtování měřeného tepla získávala od [právnická osoba] reality [obec]. Tato společnost dodala zpracované vyúčtování týkající se tepla k jednotlivých jednotkám, neboť předmětná firma zajišťovala odečty, tzn. stavy měřáků v jednotlivých bytech a zpracovávala i výsledky měření. V případě žalované, tak jak již bylo zjištěna, ta si nechala z bytové jednotky měřák odstranit. V důsledku tohoto pak bylo postupováno zcela v souladu s § 4 vyhl. 372/2001 Sb. a vycházelo se z měřeného odběru, který byl stanoven 1,6 násobkem průměrné hodnoty měřeného tepla, tento údaj byl opět získáván prostřednictvím [právnická osoba] reality [obec]. Samotná svědkyně pak realizovala samotné vyúčtování k jednotlivým bytům z podkladů tak, jak byly provedeny v řízení k důkazu. Vzhledem k tomu, že žalovaná si chronicky neplní své povinnosti, vyhotovovala tato svědkyně i upomínky, kdy upomínka II byla doručována do vlastních rukou adresáta, tzn. i žalované. Svědkyně [příjmení] se pak vyjadřovala z pozice místopředsedkyně představenstva Stavebního bytového družstva [obec], které spravovalo několik tisícovek bytových jednotek. Vyjadřovala se ke způsobu vyúčtování služeb, kdy pokud se jednalo o služby, které je možné jednoznačně identifikovat, ty se účtují na účet společenství. V případě odebíraného tepla, to bylo ale účtované přímo na SBD, neboť je fakturováno pro bloky. Některé náklady se dělí podle měřidel, některé podle osob, tak jak je již výše v rozsudku ve v části vysvětlující způsob výpočtu uvedeno. V letech 2011 a 2012 SVJ [číslo] nemělo ještě svoje vlastní IČO a bylo tak fakturováno na SBD. Tato svědkyně potvrdila, že komunikace s žalovanou probíhala v podstatě prostřednictvím jejího manžela, kterého k tomu zplnomocnila. V tomto ohledu je tato skutečnost prokázaná prostřednictvím důkazů provedených v daném řízení. [ulice] bytové družstvo [obec] (v rozsudku označené SBD) je správce Společenství vlastníků bytových jednotek [číslo] (v rozsudku označené SVJ číslo]) na základě smlouvy. Jmenovaná svědkyně se i vyjadřovala, že SVJ [číslo] bylo zapsáni do rejstříku až v roce 2015, kdy hlavním důvodem bylo, že se nepodařilo ustanovit orgány SVJ [číslo] a schválit stanovy z důvodu, že žalovaná dlouhodobě si neplní své povinnosti a nikdo nestál o to zastávat funkci orgánu SVJ. Soud považuje vyúčtování za vyúčtování, která jsou realizovaná v souladu se zákonnými předpisy, kdy které se dostali do dispozice žalované, kdy o tomto svědčí skutečnosti zjištěné zejména pak z výpovědi svědka [příjmení] a [příjmení], kteří v daném období doručovali osobně všem vlastníkům bytových jednotek anebo vhazovali do schránek. I přesto, že svědek [příjmení] si přímo nepamatoval, jakým konkrétním způsobem bylo doručováno žalované v dané právní věci, vyjádřil se zcela jasně, že nikdy se nestalo, že by předmětné vyúčtování zůstalo nedoručené. Předmětným řízením bylo dále prokázáno, že upomínky o nezaplacení nedoplatků byly žalované doručovány doporučeně, kdy tyto skutečnosti vyplývají z předložených upomínek, poštovních podacích archů, které byly zasílány na jméno zmocněnce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], manžela žalované, kdy tato zplnomocnila tuto osobu, aby byla veškerá korespondence zasílána právě k jeho rukám. Obrana žalované o tom, že jí tyto vyúčtování nebyly zasílány, nebyly doručovány tak nemůže obstát. Z výpovědi svědkyně [příjmení] pak bylo zjištěno, jakým způsobem prováděla vyúčtování a to především vyúčtování odebíraného tepla žalovanou, které si nechala měřák ze svého bytu odstranit. Soud považuje, že předmětná vyúčtování obsahují veškeré náležitosti, které předepisuje zákon. Žalovaná jako vlastnice bytu a z titulu jejího členství SVJ [číslo] má povinnost poskytovat SVJ [číslo] jako správci společného majetku příslušné platby nezbytné k zachování provozuschopnosti a bezpečnosti předmětného domu, tedy i jejího bytu. Povinností žalované bylo v letech 2011 – 2012, stejně tak jako v letech předchozích a nedávno minulých přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud si žalovaná tyto povinnosti zálohově neplatila a žalobce vymáhal tento nárok předmětným návrhem ve věci, není pochyb o tom, že poté co v průběhu řízení žalobce v souladu s uvedeným ust. zákona žalované vyúčtoval po skončení zúčtovacího období výši nedoplatku, když nedoplatky byly již zúčtovány v nově vzniklých konečných vyúčtováních za uvedený rok, neměl již možnost nárokovat zálohy, ale výsledky vyúčtování. V tomto ohledu je tak nezbytně nutné mít za prokázané, že stav řízení a stav dokazování odpovídá předmětnému nároku a změna žaloby tak jak byla připuštěna je plně v souladu s hospodárností a rychlostí řízení. Námitky žalované jsou pouze a jen výkonem jejího práva, které však, po dobu tohoto řízení zjevně zneužívá. Výsledky řízení tak mohou být zcela jistě podkladem pro řízení o vyúčtování. Žalovaná si byla velmi dobře vědoma, komu má konkrétně zálohy za služby svého bytu plnit, když tyto skutečnosti vyplývají i z faktu, že se sama dožadovala prostřednictvím svého manžela o zajištění uzavření samostatných smluv o dodávkách vody, tepla a teplé vody s [název] vodárnami a kanalizacemi a s [příjmení] správou nemovitostí, tak jak vyplynulo z listinných důkazů. Přestože žalovaná si musela být vědoma svých závazků, po celou dobu řízení argumentuje pouze a jen formálními vadami postupu žalobce, nikoli však důvody skutečnými. Žalovaná si své platební povinnosti úmyslně neplní po celou řadu let a její závazky vůči žalobci dosahují desetitisícových částek. Tyto závazky však musí za ní hradit ostatní vlastníci bytových jednotek. Žalovaná tímto svým postojem jedná v rozporu s dobrými mravy, její jednání je zcela bezohledné vůči ostatním vlastníkům jednotek, kteří své povinnosti plní řádně a včas. Soud považuje po provedeném dokazování, kdy každý důkaz hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti, nárok žalobce za plně po právu. Námitky žalované jsou zcela účelové, bagatelní oproti tomu co konkrétně způsobují. Soudní rozhodnutí nesmí stát na přepjatém formalismu a soudy mají poskytovat právní ochranu a ne ochranu subjektům, kteří své pozice účastníka řízení pouze a jen zneužívají a oddalují své povinnosti vůči oprávněným subjektům. Pokud se jedná o částku 2 x 150 Kč, jedná se o náklady za dvě upomínky. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že předmětné upomínky byly žalované zaslány, oporu tento závěr má ze samotných upomínek, ale i z poštovních podacích archů a nárok má pak oporu v usnesení SBD [obec] ze dne [datum] (č. l. 348) Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl ve větší míře úspěšný, když k částečnému zastavení řízení došlo pro chování žalobce, avšak pouze a jen co do části příslušenství pohledávky. Předmětné náklady představuje, odměna za sepis návrhu, odměna za účast u jednání, které se konaly [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] s tím, že v případě účasti u jednání [datum], [datum], [datum] se jedná o tři právní úkony podle § 11 odst. 1 písm. g), §7 vyhl. 177/1996 Sb. za odměnu ve výši 3 700 Kč + sepis návrhu- za jeden právní úkon z tarifní hodnoty 64 781 Kč tzn. 4 x 3 700 Kč - 14 800 Kč, za další úkony právní služby včetně účast---i u jednání u Krajského soudu v Plzni [datum], a po zrušení u Okresního soudu v Domažlicích [datum], [datum], za tři vyjádření je již odměna 4 460 Kč za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 83 518,74 Kč, tzn. 10 x 4 460 Kč 44 600 Kč, 14 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. 14 x 300 Kč 4 200 Kč, cestovné na dvě jednání po trase [obec] [obec] a zpět- 2 x 55 km x 220 km při spotřebě 5,5, l na 100 km, ceny 31,80 Kč za 1 l, amortizace 4,2 Kč na 1 km- 924 Kč + 384,78 Kč celkem 1 308 Kč, 21 % DPH- 13 630,68 Kč Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 78 538,68 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].

Poučení