9 C 99/2019-206
Citované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 148 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 3 písm. a § 13 odst. 4 § 14 odst. 3
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 93 odst. 1 § 93 odst. 2 § 106 odst. 4 písm. f
Rubrum
Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kamily Kocajové a přísedících Mgr. Věry Szmudové a Miloslavy Uhrové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem doc. JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o neplatnost skončení pracovního poměru takto:
Výrok
I. Žaloba o určení, že výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce ze dne 21. 2. 2019 daná žalovanou žalobci je neplatná, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 51 847,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované doc. JUDr. [jméno] [příjmení], Ph. D.
III. Žalobce je povinen zaplatit státu ČR – Okresnímu soudu v Teplicích náklady řízení ve výši 902,12 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 5. 4. 2019 se žalobce domáhal určení, že výpověď ze dne 21. 2. 2019 je neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že pro žalovanou pracoval jako dělník ve sklářské výrobě na základě pracovní smlouvy ze dne 13. 12. 2004, přičemž dne 21. 2. 2019 mu byla na pracovišti předána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Jako důvod výpovědi žalovaná uvedla soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů ze strany žalobce, kterého se měl dopustit v uplynulých šesti měsících předcházejících výpovědi celkem čtyřikrát, a to v lednu a únoru 2019, přestože byl na tato porušení povinností písemně upozorněn. Konkrétně se mělo jednat o následující porušení: 1) dne 28. 1. 2019 při příchodu na pracoviště žalobce neměl nasazené ochranné pracovní brýle a nedodržel tak pracovní instrukci 06 BI SHE 009 R05T, 2) dne 28. 1. 2019 se žalobce nezúčastnil prezentace měsíčních výsledků provozu Rx (DCM), která se konala v čase od 17:45 do 18:15 přesto, že byl vedoucím GAP1 upozorněn na povinnou účast, a tím porušil povinnost řídit se pokyny nadřízeného pracovníka, 3) dne 12. 2. 2019 při práci na potiskovací lince MP2 žalobce nepoužil chrániče sluchu, které jsou pro tuto linku předepsány bezpečnostní charakteristikou BCH 2. 2.5.10, 4) dne 12. 2. 2019 žalobce doléval barvu na sítotiskovou matrici za plného chodu potiskovací linky, což je zakázáno v pracovní instrukci 06 BI PR 003. Žalobce dne 20. 1. 2019 obdržel upozornění na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci ze dne 17. 1. 2019, v němž mu bylo vytýkáno, že dne 13. 12. 2018 neměl při příchodu na pracoviště nasazené ochranné pracovní brýle, a dále mu bylo vytýkáno, že dne 15. 1. 2019 se nezúčastnil prezentace měsíčních výsledků provozu Rx, přestože byl vedoucím upozorněn na povinnou účast. Dne 21. 2. 2019 žalobce odmítl převzít upozornění na porušení pracovních povinností ze dne 13. 2. 2019, v němž mu bylo vytýkáno, že dne 12. 2. 2019 při práci na potiskovací lince nepoužil chrániče sluchu v rozporu s bezpečnostní charakteristikou BCH 2. 2.5.10, a dále že doléval barvu na sítotiskovou matrici za chodu linky, což je zakázáno pracovní instrukcí 06 BI PR 003. Žalobce s výpovědí nesouhlasí a považuje ji za neplatnou z následujících důvodů. Pokud jde o domnělou nutnost používání ochranných brýlí, jejich používání při příchodu na pracoviště bylo nemožné z faktického hlediska, neboť při změně teplot, tedy právě při příchodu na vyhřáté pracoviště zvenčí, či při odchodu z pracoviště ven mimo místnost, se tyto běžně zamlžovaly, a proto bylo běžné a zástupci žalované aprobované, že je pracovníci při příchodu na pracoviště a při odchodu z pracoviště nepoužívali, a ochranné brýle byly používány pouze při samotném výkonu práce. Žalobce má za to, že brýle používané u žalované nebyly vyhovujícím ochranným prostředkem při příchodu na pracoviště či při odchodu z pracoviště. Pokud jde o používání chráničů sluchu, jejich nepoužívání při výkonu práce bylo zástupci žalované aprobováno, během směny se nepoužívaly nikdy, pouze s výjimkou, kdy měla proběhnout kontrola. Pokud jde o účast na prezentaci měsíčních výsledků provozu Rx, šlo o zčásti o práci přesčas, neboť pracovní doba žalobce byla od 6:00 do 18:00 (dne 15. 1. 2019), resp. od 18:00 do 6:00 (dne 28. 1. 2019). S ohledem na ust. § 93 odst. 1, 2 zákoníku práce nelze mít za to, že by takové pravidelné prezentace konané každý týden v tentýž čas byly prací přesčas nařízenou v souladu s uvedeným ustanovením. Pokud jde o dolévání barvy na sítotiskovou matrici za chodu linky, žalobce nebyl nikdy seznámen se zněním instrukce 06 BI PR [číslo] a k takovému konání nebyl proškolen, nebyl poučen o tom, že je to zakázáno. Žalobce se domnívá, že skutečným důvodem výpovědi, byla skutečnost, že započal petiční akci, jejímž cílem bylo odstoupení předsedy odborové organizace pana [jméno] [příjmení], když pod jeho vedením odborová organizace u žalované uzavřela pro rok 2019 kolektivní smlouvu, která zaručila zaměstnancům žalované růst mzdových tarifů o 3,5%, s čímž řada zaměstnanců nesouhlasila.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Pokud jde o povinnost nosit ochranné pracovní brýle, tato vyplývá z pracovní instrukce 06 BI SHE 009 R05T, žalobce byl s touto povinností řádně seznámen, což vyplývá z prezenčních listin ze dne 27. 8. 2018 a 18. 8. 2018. Pokud se žalobce domníval, že ochranné brýle nelze používat, nebo že nejsou vyhovujícím ochranným prostředkem, byl povinen na to zaměstnavatele upozornit v souladu s ust. § 106 odst. 4 písm. f) zákoníku práce, což však neučinil. Není pravdivé tvrzení žalobce o tom, že nenošení ochranných brýlí bylo žalovanou aprobované. Pokud jde o žalobcovu neúčast na prezentaci, část prezentace probíhala v době od 17:45 do 18:00 hod., tedy v pracovní době žalobce, kdy žalobce neuposlechl pokyn svého nadřízeného a prezentace se nezúčastnil. Pokud jde o chrániče sluchu, rovněž v tomto případě je tvrzení žalobce o tom, že nepoužívání těchto chráničů bylo žalovanou aprobováno, nepravdivé. Tato povinnost vyplývá z bezpečnostní charakteristiky BCH 2. 2.5.10, s jejímž obsahem byl žalobce seznámen dne 18. 8. 2018, což potvrzuje prezenční listina. Stejně tak tvrzení žalobce o tom, že nebyl poučen o zákazu dolévat barvu na sítotiskovou matrici za chodu potiskovací linky a že nebyl k obsluze linky proškolen, je podle žalované nepravdivé, žalobce byl seznámen s instrukcí 06 BI PR 003„ Malé potisky Rx“, která zakazuje dolévání barvy za chodu linky, potvrzuje to prezenční listina ze dne 23. 8. 2018. Pokud jde o tvrzení žalobce, že skutečným důvodem výpovědi byla jeho účast na petiční akci, žalovaná trvá na tom, že žalobce se ve výpovědi vytýkaných jednání dopustil, a nejde tedy o žádný zástupný důvod.
3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. Žalobce pracoval pro žalovanou od 13. 12. 2004 nejprve jako dělník ve sklářské výrobě, od roku 2009 jako strojník sklářských zařízení (viz pracovní smlouva ze dne 13. 12. 2004, dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne 31. 8. 2009). Dopisem ze dne 21. 2. 2019 dala žalovaná žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce, a to pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Konkrétní důvody výpovědi spočívaly v tom, že dne 28. 1. 2019 žalobce při příchodu na pracoviště neměl nasazené ochranné pracovní brýle, čímž nedodržel pracovní instrukci 06 BI SHE 009 R05T, dne 28. 1. 2019 se nezúčastnil prezentace měsíčních výsledků provozu Rx, konané v čase od 17:45 do 18:15, přestože byl vedoucím GAP1, p. [příjmení], v 17:50 upozorněn na povinnou účast, dne 12. 2. 2019 při práci na potiskovací lince MP2 nepoužil chrániče sluchu, které jsou pro tuto linku předepsány bezpečnostní charakteristikou BCH 2. 2.5.10, dne 12. 2. 2019 doléval barvu na sítotiskovou matrici za plného chodu potiskovací linky, což je zakázáno pracovní instrukcí 06 BI PR 003. Výpověď žalobce převzal osobně dne 21. 2. 2019. Dopisem ze dne 21. 2. 2019 žalovaná žalobci sdělila, že mu po dobu výpovědní doby nebude přidělována práce, bylo mu nařízeno vyčerpat zůstatek dovolené s tím, že následující doba bude posuzována jako překážka v práci na straně zaměstnavatele a žalobci bude poskytována náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Ze žádosti ze dne 21. 2. 2019 o projednání návrhu na rozvázání pracovního poměru se žalobcem vyplývá, že žádost byla téhož dne projednána v [příjmení] výboru Nezávislých odborů. Ze směnového grafu č. N401 – [příjmení] [číslo] soud nic nezjistil. Z dopisu ze dne 17. 1. 2019 vyplývá, že žalobce byl upozorněn na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, kterého se dopustil tím, že dne 13. 12. 2018 při příchodu na pracoviště, neměl nasazené ochranné pracovní brýle. V dopise byl žalobce upozorněn na to, že pokud opět poruší pracovní povinnosti, může s ním být zrušen pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Dopis žalobce převzal dne 20. 1. 2019. Z dopisu ze dne 17. 1. 2019 vyplývá, že žalobce byl upozorněn na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, kterého se dopustil tím, že se dne 15. 1. 2019 nezúčastnil prezentace měsíčních výsledků provozu Rx (DCM), která se konala v čase od 17:45 do 18:15, i přesto, že byl vedoucím GAP1, p. [příjmení], upozorněn na povinnou účast. V dopise byl žalobce upozorněn na to, že pokud opět poruší pracovní povinnosti, může s ním být zrušen pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Dopis žalobce převzal dne 20. 1. 2019. Z dopisu ze dne 13. 2. 2019 vyplývá, že žalobce byl upozorněn na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, kterého se dopustil tím, že dne 12. 2. 2019 při práci na potiskovací lince MP2, nepoužil chrániče sluchu, které jsou pro potiskovací linku MP2 předepsány bezpečnostní charakteristikou BCH 2. 2.5.
10. V dopise byl žalobce upozorněn na to, že pokud opět poruší pracovní povinnosti, může s ním být zrušen pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Dopis žalobce odmítl převzít. Z dopisu ze dne 13. 2. 2019 vyplývá, že žalobce byl upozorněn na porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, kterého se dopustil tím, že dne 12. 2. 2019 doléval barvu na sítotiskovou matrici za plného chodu potiskovací linky MP2, což je zakázáno v pracovní instrukci 06 BI PR 003. V dopise byl žalobce upozorněn na to, že pokud opět poruší pracovní povinnosti, může s ním být zrušen pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Dopis žalobce odmítl převzít. Z vyjádření nesouhlasu a nespokojenosti s vedením kolektivního vyjednávání a z podpisových listin vyplývá, že žalobce se účastnil petiční akce vyvolané za účelem vyjádření nespokojenosti s výsledkem kolektivního vyjednávání a s malým tarifním růstem oproti roku 2018. Dopisem ze dne 28. 2. 2019 žalobce vyjádřil nesouhlas s výpovědí ze dne 21. 1. 2019 a sdělil žalované, že trvá na tom, aby byl nadále zaměstnáván, dopis byl podán na poště dne 1. 3. 2019 (viz podací lístek RR817010975CZ). Z Instrukce [číslo] BI SHE 009 R05-T„ Základní, všeobecně platné pokyny a zákazy v BOZP, PO a ŽP“ ve znění účinném od 2. 7. 2018 mimo jiné vyplývá povinnost zaměstnanců používat stanovené a přidělené osobní ochranné pracovní prostředky a osobní ochranné pomůcky v souladu s návodem k používání (viz čl. 2 3. instrukce). Z prezenční listiny ze dne 27. 8. 2018 vyplývá, že žalobce se účastnil školení, jehož předmětem byly Základní, všeobecné platné pokyny a zákazy v BOZP, PO a ŽP. Z Bezpečnostní charakteristiky činnosti Rx – příprava – obsluha potiskovací linky 2. 2.5.10 (verze platná od 7. 8. 2018) mimo jiné vyplývá, že na lince MP2 je povinnost nosit chrániče sluchu, a dále organizační opatření spočívající v tom, že poslední bezpečnostní přestávka směla být čerpána nejpozději 1 hodinu před koncem směny v délce 10 minut. Z prezenční listiny ze dne 18. 8. 2018 vyplývá, že žalobce se účastnil školení, jehož předmětem bylo seznámení s aktualizací BCH 2. 2.5.
10. Z Tabulky ze dne 12. 8. 2019 vyplývá, že žalovaná v roce 2018 objednala 41 500 kusů ušních zátek. Ze sdělení Specialisty pro budget a controlling vyplývá, že u žalované bylo v roce 2019 (od ledna do září) spotřebováno 43 000 kusů ušních zátek a v roce 2018 62 500 kusů Z Bezpečnostní instrukce [číslo] BI PR 003 R06-T„ Malé potisky Rx“ ve znění účinném od 14. 8. 2018, která popisuje průběh zpracování skla na malých potiskách Rx, mimo jiné vyplývá zákaz dolévat barvu na síto za chodu (strana 9 instrukce). Z prezenční listiny ze dne 23. 8. 2018 vyplývá, že žalobce se účastnil školení, jehož předmětem bylo seznámení s aktualizací instrukce Malé potisky Rx – 06 BI PR 003 R06-T. Z plánku pracoviště soud nic nezjistil. Z výpisu z evidence docházky ze dne 14. 1. až 16. 1. 2019 vyplývá, že žalobce dne 15. 1. 2019 odešel z pracoviště v 18:00 hodin. Z inzerce – nabídka práce ze dne 29. 3. 2019 vyplývá, že žalovaná v březnu 2019 inzerovala volná místa pro dělníka ve sklářské výrobě – obsluha strojů a zařízení na výrobu skla. Z pracovního posudku ze dne 27. 2. 2019 vyplývá, že směnový mistr [celé jméno svědka] napsal žalobci velice kladné pracovní hodnocení jeho práce v AGC [obec]. Ze sdělení personálního úseku ze dne 12. 8. 2017 vyplývá, že žalobce byl za dobré pracovní výsledky a schopnosti zařazen do vyšší tarifní třídy s platností od 1. 11. 2017. Z Bezpečnostní charakteristiky Rx – příprava – obsluha potiskovací linky 2. 2.5.10 platné od 12. 9. 2019 soud nic nezjistil, neboť se nevztahuje k období předcházejícímu výpovědi. Z Bezpečnostních charakteristik č. [číslo] (Rx – příprava –mytí a sušení skel), [číslo] 2.5.25 (Rx- příprava – automatické odkládání a balení skel), [číslo] 2.5.44 (ruční odebírání skel z dopravníku), [číslo] 2.5.32 (obsluha Bonacci), [číslo] 2.5.33 (Obsluha přípravných linek Bystronic, CD-C8, CD-C10 a Benteler), [číslo] 2.5.26 (ruční odkládání a nakládání na MP) platných od 7. 8. 2018 vyplývá, jaké ochranné pracovní prostředky měly být na pracovišti Rx používány – mimo jiné ochranné brýle a chrániče sluchu. Z prezenční listiny ze dne 18. 8. 2018 vyplývá, že žalobce byl s instrukcemi seznámen. Z Výkazů odpracované doby za březen a červenec 2018 a únor 2019 vyplývá, že žalobci byla několikrát nařízena práce přesčas, která mu byla proplacena, nebo žalobce čerpal náhradní volno. Z výpovědi svědka [příjmení], který pro žalovanou pracuje na pozici vedoucího provozu Rx, bylo zjištěno, že povinnost nosit ochranné brýle platila pro zaměstnance od vstupu do výrobní haly, přičemž na dveřích haly je piktogram a dále tato povinnost vyplývá z instrukce Všeobecné pokyny a zákazy. Svědek sám dodržování této povinnosti kontroluje minimálně jednou denně. Povinnost žalobce nosit chrániče sluchu vyplývala dle výpovědi svědka z bezpečnostní charakteristiky související s výkonem práce žalobce (operátor potisku). Svědek dodržování této povinnosti kontroloval stejně jako u brýlí. Stávalo se, že někteří zaměstnanci brýle nebo chrániče sluchu neměli. Svědek dále potvrdil, že rovněž povinnost zastavit linku před doléváním barvy vyplývala z pracovní instrukce pro činnost operátora zvané malé potisky, tato povinnost byla kontrolována v rámci denních aktivit nebo v rámci auditů. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že prezentace pracovních výsledků se běžně konaly v době od 17:45 do 18:15 hod., a to proto, aby se prezentace mohly účastnit dvě směny. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že ochranné brýle se při vstupu do výrobní haly skutečně zamlžují, a proto je u každého vstupu do haly sada na čištění brýlí. Svědek [celé jméno svědka], směnový mistr žalované a přímý nadřízený žalobce, potvrdil, že zaměstnanci žalované měli povinnost nosit ochranné brýle již od vstupu do haly, tato povinnost vyplývala z provozu, neboť hrozí poranění střepy či skelným prachem, zaměstnanci byli s touto povinností seznámeni na vstupním školení BOZP a v rámci periodických školení. Dále z výpovědi svědka vyplynulo, že se stávalo, že zaměstnanci brýle neměli, a pokud takového zaměstnance potkal, napomenul ho. Svědek rovněž uvedl, že brýle se při vstupu do haly zamlžovaly a jejich nošení bylo nepohodlné, proto u vstupu do haly toleroval, když zaměstnanci neměli brýle nasazené. Pokud jde o chrániče sluchu, svědek potvrdil, že povinnost nosit tyto chrániče vyplývá z technologie, neboť v hale je velký hluk, rovněž s touto povinností byli zaměstnanci seznámeni při vstupním školení a v rámci periodických školení. Podle svědka je tato povinnost zaměstnanci dodržována, protože si chtějí chránit sluch, určitě se však stalo, že nějaký zaměstnanec tuto povinnost nedodržel a v tom případě jej svědek napomenul. V hale bylo několik zásobníků na chrániče sluchu, a pokud byly prázdné, měli na to zaměstnanci svědka upozornit. Pokud jde o dolévání barvy na sítotiskovou matrici, svědek potvrdil, že před doléváním barvy je třeba vypnout tiskový most, což upravuje instrukce. Svědek potvrdil, že žalobce byl určitě s touto instrukcí seznámen. Pokud jde o účast na prezentaci měsíčních výsledků, svědek potvrdil, že bylo běžné konání těchto prezentací v čase od 17:45 do 18:15 hodin, a to proto, aby se prezentací mohly zúčastnit dvě směny, práce od 18:00 do 18:15 hod. byla brána jako práce přesčas. Ohledně osoby žalobce z výpovědi svědka vyplynulo, že šlo o šikovného a bezproblémového zaměstnance. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], dlouholetého spolupracovníka žalobce, vyplynulo, že zaměstnanci žalované měli povinnost nasadit si při vstupu do haly ochranné brýle, s touto povinností byli seznámeni v rámci školení. Nošení brýlí bylo nepohodlné, a proto si je svědek dával na čelo. Pokud vedoucí viděl nějakého zaměstnance bez brýlí, upozornil jej na to, někteří zaměstnanci také dostali upozorňovací dopis. Svědek potvrdil, že pro zaměstnance pracující v hlučném prostředí platila povinnost nosit špunty do uší, svědek sám tuto povinnost měl, ale ne vždy jí dodržoval. Svědek uvedl, že v zásobnících špunty často nebývaly. Pokud jde o dolévání barvy na sítotiskovou matrici, z výpovědi svědka vyplynulo, že nikdo nedoléval barvu při vypnuté lince, a když žalobce za to dostal upozorňovací dopis, byla to pro něj i pro svědka nová informace, a hned poté se na lince objevil nápis, že při dolévání se musí linka vypnout. Pokud jde o účast na prezentaci, vždy byli na konání prezentace upozorněni mistrem či směnovým technologem a problémy s absencí na prezentaci začaly až v době petiční akce, do té doby to nikdo neřešil. Podle svědka bylo skutečným důvodem všech problémů to, že se jemu a žalobci nelíbila činnost současných odborů, a proto udělali petici pro odvolání odboráře. Svědek dostal výpověď asi měsíc po žalobci, jeho místo bylo zrušeno. Rovněž svědek [celé jméno svědka] (bývalý kolega žalobce pracující na stejné pozici jako žalobce) potvrdil, že povinnost nosit ochranné brýle platila již od vstupu do haly. Někteří zaměstnanci je nosili stále a jiní je odkládali, nicméně povinnost nosit brýle byla kontrolována a při nedodržení povinnosti následovala domluva, či vytýkací dopis (pokud bylo prohřešků více). Z výpovědi svědka vyplynulo, že brýle se zamlžovaly a také znečišťovaly. Svědek rovněž potvrdil, že v „ boudě“ platila povinnost nosit chrániče sluchu, on se snažil tuto povinnost dodržet, ale po čtyřech hodinách ho z toho bolely uši. Svědek sám byl přistižen při porušení této povinnosti, a to přesně předtím, než u žalované skončil. Pokud jde o dolévání barvy na sítotiskovou matrici, svědek potvrdil, že podle pracovního postupu se stroj měl před doléváním zastavit, ale nikdo to nedodržoval a všichni to dolévali za chodu. Pokud jde o účast na prezentaci měsíčních výsledků, svědek potvrdil, že účast na ní byla povinná, ale nikdo nekontroloval, zda přišli všichni a žádná prezenční listina se nepodepisovala. Z upozornění na porušení povinností ze dne 9. 4. 2018 ([příjmení]), ze dne 29. 1. 2019 ([celé jméno svědka]), ze dne 14. 7. 2016 ([celé jméno svědka]) vyplývá, že žalobce nebyl jediným zaměstnancem, který byl upozorněn na nepoužívání ochranných pracovních prostředků či na nedodržení vnitřní instrukce. Z prezenčních listin č. 2019 [číslo], č. 2018 [číslo], č. 2017 [číslo], 2016 [číslo] vyplývá, že svědek [celé jméno svědka] se účastnil školení BOZP, PO a ŽP pro zaměstnance v roce 2016, 2017, 2018 a 2019. Z prezenčních listin č. 2018 [číslo], č. 2015 [číslo], č. 2016 [číslo] vyplývá, že svědek [celé jméno svědka] se účastnil školení BOZP, PO a ŽP pro vedoucí zaměstnance v roce 2015, 2016 a 2018. Ostatní navržené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost.
4. Na základě hodnocení provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
5. Žalobce pracoval pro žalovanou od roku 2004, dopisem ze dne 21. 2. 2019 žalovaná pracovní poměr se žalobcem ukončila, a to výpovědí pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Jednalo se o čtyři konkrétní porušení pracovních povinností, za prvé žalobce neměl při příchodu na pracoviště nasazené ochranné pracovní brýle, za druhé se žalobce přes výslovný pokyn nadřízeného nezúčastnil prezentace měsíčních výsledků provozu Rx, za třetí žalobce nepoužil při práci na potiskovací lince chrániče sluchu a za čtvrté žalobce doléval barvu na sítotiskovou matrici za chodu potiskovací linky. Na všechny tyto povinnosti byl žalobce upozorněn vytýkacími dopisy ze dne 17. 1. 2019 a ze dne 13. 2. 2019, zároveň byl upozorněn na možnost výpovědi v případě opětovného porušení pracovních povinností. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce se dopustil vytýkaných jednání spočívajících v tom, že dne 28. 1. 2019 při příchodu na pracoviště neměl nasazeny ochranné pracovní brýle, téhož dne se nezúčastnil prezentace měsíčních výsledků provozu Rx, která se konala od 17:45 do 18:15 hod, přestože byl vedoucím [příjmení] upozorněn na povinnou účast, dne 12. 2. 2019 při práci na potiskovací lince nepoužil chrániče sluchu a téhož dne doléval barvu na sítotiskovou matrici za plného chodu potiskovací linky. Ohledně povinnosti nosit ochranné brýle, žalobce tvrdil, že jejich používání při příchodu na pracoviště nebylo z faktického hlediska možné, protože se zamlžovaly, a proto bylo běžné a zástupci žalované aprobované, že je pracovníci při příchodu na pracoviště nepoužívali. Provedeným dokazováním (výpověďmi svědků [příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka]) bylo zjištěno, že povinnost nosit ochranné brýle platí již při vstupu do haly, a že brýle se skutečně při vstupu do haly zamlžují. Bylo prokázáno, že někteří zaměstnanci tuto povinnost nedodržovali, pokud byli přistiženi, byli na tuto povinnost upozorněni buď ústně či vytýkacím dopisem. Svědek [příjmení] tuto povinnost každý den kontroloval, svědek [celé jméno svědka] naopak uvedl, že při vstupu do haly nenošení ochranných brýlí toleroval. Ohledně povinnosti používat chrániče sluchu při práci na potiskovací lince, žalobce tvrdil, že jejich nepoužívání při výkonu práce bylo zástupci žalované aprobováno, nepoužívaly se nikdy, pouze pokud byla ohlášená kontrola. Toto tvrzení nebylo prokázáno, když z výpovědí svědků ([příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka]) a rovněž z vytýkacích dopisů předložených žalovanou vyplynulo, že se stávalo, že někteří zaměstnanci tuto povinnost nedodržovali, nedodržování však nebylo tolerováno, někteří zaměstnanci kvůli nedodržení této povinnosti dostali vytýkací dopis. Ohledně povinnosti zúčastnit se prezentace měsíčních výsledků provozu Rx dne 28. 1. 2019 žalobce tvrdil, že tato účast byla v době od 18:00 do 18:15 prací přesčas, když směna končila v 18:00, a tato nebyla nařízena řádně v souladu s ust. § 93 odst. 1 zákoníku práce. Provedeným dokazováním, zejména z výpovědí svědků [příjmení] a [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že prezentace měsíčních výsledků provozu Rx se běžně konaly v době od 17:45 do 18:00 hod. proto, aby se mohly účastnit obě směny. Z výpovědí svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] vyplynulo, že účast na prezentaci byla povinná, avšak prezenční listina se nevyplňovala. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že práce od 18:00 do 18:15 byla brána jako práce přesčas. Ohledně povinnosti zastavit potiskovací linku před doléváním barvy žalobce tvrdil, že s instrukcí 06 BI PR 003 nebyl nikdy seznámen a k takovému konání nebyl nikdy proškolen. Z prezenční listiny ze dne 23. 8. 2018 vyplývá, že žalobce byl s uvedenou instrukcí seznámen tohoto dne v rámci školení. Rovněž svědek [celé jméno svědka] (nadřízený žalobce) potvrdil, že žalobce byl s uvedenou instrukcí seznámen. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] pak vyplynulo, že žalobce byl na tuto povinnost upozorněn vytýkacím dopisem, a následně byl na linku umístěn nápis, že linka musí být při dolévání vypnutá. Provedeným dokazováním (výpovědí svědka [celé jméno svědka], listinou nazvanou„ Vyjádření nesouhlasu a nespokojenosti s vedením kolektivního vyjednávání“ a podpisovými listinami) bylo zjištěno, že žalobce se svým kolegou [celé jméno svědka] inicioval petiční akci za účelem vyjádření nespokojenosti s vedením kolektivního vyjednávání ohledně růstu mezd zaměstnanců žalované.
6. Právně soud věc posoudil podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen zák. práce), ve znění účinném do 30. 6. 2019.
7. Podle § 58 odst. 1 zák. práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.
8. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
9. Podle § 52 písm. g) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.
10. Právně soud věc posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a rovněž podle judikatury dopadající na projednávanou věc, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3019/2000, 21 Cdo 1479/2011, 21 Cdo 288/2016, 21 Cdo 244/2000, 21 Cdo 742/2012. Nejprve se soud zabýval otázkou včasnosti žaloby z hlediska ustanovení § 72 zák. práce, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas, když pracovní poměr měl na základě výpovědi ze dne 21. 2. 2019 skončit 30. 4. 2019 a žaloba byla podána dne 5. 4. 2019. Dále se soud zabýval otázkou včasnosti výpovědi ve smyslu ust. § 58 odst. 1 zák. práce a dospěl k závěru, že výpověď byla žalovanou dána včas, když vytýkaných jednání se žalobce dopustil ve dnech 28. 1. a 12. 2. 2019 a výpověď mu byla doručena dne 21. 2. 2019. Následně se soud přistoupil ke zkoumání důvodnosti výpovědi ve smyslu § 52 písm. g) zák. práce, tedy, zda se žalobce vytýkaných jednání skutečně dopustil, zda tím žalobce porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, jaká byla intenzita těchto porušení. Přitom se soud řídil ustálenou judikaturou NS ČR, podle které„ pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; v zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy "méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci", "závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci" a "porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem" definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení jeho povinností vyplývajících z pracovního poměru; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci k osobě zaměstnance, k pracovnímu místu, které zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovního poměru, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétní povinnosti zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní povinnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod.; zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995 sp. zn. 6 Cdo 53/94, který byl uveřejněn v [číslo] časopisu Práce a mzda, roč. 1996); při hodnocení stupně intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci přitom není soud vázán tím, jak zaměstnavatel ve svém pracovním řádu (nebo jiném interním předpise) hodnotí určité jednání zaměstnance (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 1. 2000 sp. zn. 21 Cdo 1228/99, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001), více viz usnesení NS ČR 21 Cdo 1479/2011. Podle ustálené judikatury, vztahující se k obsahově shodné dřívější právní úpravě, se o soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost (srov. též rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 1992, sp. zn. 6 Cdo 1/92, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1994). O soustavné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci z hlediska přiměřené časové souvislosti jde tehdy, navazuje-li jedno porušení pracovní povinnosti na druhé (další) tak (v takovém časovém intervalu), že lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Nižší stupeň intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci než je méně závažné porušení zákoník práce neupravuje; proto každé porušení pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, které nedosahuje intenzity porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní povinnosti, je vždy méně závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 3019/2000, uveřejněný pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2003). Provedeným dokazováním bylo zjištěno, a žalobce to ani nerozporoval, že jednání uvedených ve výpovědi ze dne 21. 2. 2019, v nichž žalovaná spatřovala soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, se žalobce dopustil. Rovněž bylo zjištěno, že žalobce byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovních povinností písemně upozorněn na možnost výpovědi, a to dopisy ze dne 17. 1. a 13. 2. 2019. V souladu s judikaturou soud zkoumal, zda vytýkanými jednáními žalobce porušil právní předpisy vztahující se k jím vykonávané práci, přičemž bylo prokázáno, že ano. S výjimkou jednání, kdy žalobce doléval barvu na sítotiskovou matrici za chodu potiskovací linky, to žalobce ani nerozporoval. Pokud jde o porušení povinností používat ochranné pracovní brýle a chrániče sluchu a rovněž nedolévat barvu za chodu stroje, listinnými důkazy ve spojení s výpověďmi svědků bylo spolehlivě prokázáno, že žalobce byl s příslušnými bezpečnostními instrukcemi seznámen v rámci školení. Pokud jde o neuposlechnutí pokynu nadřízeného účastnit se prezentace měsíčních výsledků provozu Rx, žalobce nerozporoval, že by pokyn nedostal, pouze zpochybňoval (pokud šlo o prezentaci konanou v čase od 18:00 do 18:15 hod.), zda šlo o řádně nařízenou práci přesčas. V době od 17:45 do 18:00 se jednalo o pracovní dobu žalobce a žalobce prokazatelně neuposlechl pokyn svého nadřízeného, aby se prezentace zúčastnil a nijak se neomluvil (např. s ohledem na vlakové spojení). Tímto jednáním žalobce evidentně porušil povinnost vyplývající z jeho pracovního poměru. Pokud jde o to, zda v době od 18:00 do 18:15 se jednalo o řádně nařízenou práci přesčas či nikoli, z výpovědí svědků vyplynulo, že se jednalo o práci přesčas a z provozních důvodů byly prezentace měsíčních výsledků konány v uvedené době tak, aby se jich mohly účastnit obě směny. Konečně se soud zabýval otázkou intenzity jednotlivých porušení pracovních povinností žalobcem. S přihlédnutím k hlediskům uváděným v judikatuře (osoba zaměstnance, jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů, doba a situace, v níž došlo k porušení povinností, způsob a intenzita porušení, důsledky porušení, způsobená škoda, atd.) dospěl soud k závěru, že intenzita všech vytýkaných porušení byla malá. Jak uvedeno shora, zákoník práce nižší stupeň intenzity porušení pracovních povinností, než je„ méně závažné“ porušení pracovních povinností, neupravuje, a proto každé porušení pracovních povinností, které nedosahuje intenzity porušení pracovních povinností„ zvlášť hrubým způsobem“ nebo„ závažného“ porušení pracovních povinností, je třeba hodnotit jako méně závažné porušení pracovních povinností. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se dopustil čtyř porušení pracovních povinností, a jeho jednání je tak třeba hodnotit jako soustavné méně závažné porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Skutečnost, že žalobce v době předcházející výpovědi inicioval petiční akci proti předsedovi odborové organizace působící u žalované, která evidentně přispěla k eskalaci vztahu mezi žalobcem a žalovanou, nemá na posouzení oprávněnosti výpovědi vliv, neboť žalobce se skutečně vytýkaných porušení pracovních povinností dopustil, a to přesto, že byl na možnost výpovědi pro případ opětovného porušení pracovních povinností předem upozorněn. Za této situace žalovaná pouze využila zákonné prostředky k tomu, aby byl pracovní poměr se žalobcem ukončen. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 847,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 16. 12. 2019, jednání dne 13. 5. 2020, vyjádření ze dne 16. 6. 2020, jednání dne 23. 7. 2020, jednání dne 14. 1. 2021, které trvalo 7 hodin, jednání dne 25. 3. 2021, vyjádření k odvolání, jednání dne 29. 6. 2022) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovného za 5 cest z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 6 249,26 Kč (v roce 2020 dvě cesty osobním vozidlem Hyundai, celkem 371,20 km, prům. spotř. 6,5 l [číslo] km, benzín, v roce 2021 dvě cesty osobním vozidlem VW Passat, celkem 371,20 km, prům. spotř. 6,4 l [číslo] km, nafta, v roce 2022 jedna cesta osobním vozidlem [jméno] [příjmení], celkem 185,4 km, prům. spotř. 9,3 l [číslo] km, benzín), náhrady za promeškaný čas za 5 cest z prahy do [obec] a zpět dle § 14 odst. 3 a. t. za 30 započatých hodin po 100 Kč v celkové výši 3 000 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 849,30 Kč ve výši 8 998,30 Kč.
12. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když uložil žalobci povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši 902,12 Kč Tyto náklady představují svědečné vyplacené svědkovi [celé jméno svědka].
Poučení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.