9 C 99/2022 - 154

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zastoupený [Jméno žalobce B], advokátkou sídlem [adresa] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátkou, sídlem [adresa] o určení způsobu užívání věci v zaniklém a dosud nevypořádaném SJM společně s určením povinnosti zaplatit peněžní náhradu takto:

Výrok

I. Žalovaná je oprávněna výlučně užívat, brát užitky, hospodařit a spravovat bytovou jednotku [adresa] v obci [adresa], katastrální území [adresa], vše zapsáno u [právnická osoba] [adresa], katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], a to od právní moci tohoto rozsudku.

II. Za výlučné užívání, braní užitku, hospodaření a spravování nemovitosti uvedené ve výroku I., je žalovaná povinna platit žalobci částku 10 000 Kč měsíčně, vždy do posledního dne v měsíci, a to od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 210 340 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [Jméno žalobce B], advokátky.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9 na náhradě nákladů řízení částku, o jejíž výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal ve výroku I. požadovaného určení (nemovitost dále jen „[adresa]“ nebo také „byt“), a aby žalované byla uložena povinnost platit žalobci částku 8 000 Kč. V žalobě uvedl, že účastníci byli manželé, manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne 29. 8. 2017, v právní moci dne 16. 9. 2017. Do uvedené doby nedošlo k vypořádání SJM, jehož byla jednotka [adresa] součástí. Již v říjnu 2017 zamezila žalovaná žalobci v přístupu k bytu. Na výzvy, aby jednání zanechala, nereagovala. Opakovaně bylo žalobci žalovanou sdělováno, že jednotka č. [adresa] je v jejím výlučném vlastnictví. Od té doby žalovaná využívá jednotku č[adresa] výlučně v její prospěch, přestože má žalobce k této právo. Žalovaná k jednotce vyměnila zámky, klíče žalobci neposkytla. Věci z jednotky mohl odstěhovat pouze na konci září 2017. Společné užívání jednotky [adresa] je přitom vyloučeno s ohledem na konfliktní vztahy účastníků. V důsledku ukončení vztahu účastníků a chování žalované došlo ke zhoršení [citlivý osobní údaj] žalobce. Výši požadované částky odůvodnil tak, že odpovídá polovině běžného nájemného v dané lokalitě.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že jednotka [adresa] je součástí zaniklého dosud nevypořádaného SJM. Nesouhlasila, že by žalobce vyloučila z jejího užívání, fakticky mu v tom bráněno nebylo. Žalobce navíc žalovanou sledoval, narušoval její osobní sféru. Jednotku [adresa] žalobce opustil dobrovolně, do bytu docházel sporadicky. V důsledku [citlivý osobní údaj] žalobce žalovaná nechala ze společné ložnice vystěhovat matraci do obývacího pokoje, neboť s ním nechtěla sdílet lože. Po zkušenosti se sledováním vyměnila žalovaní zámek k ložnici, zbytek jednotky č[adresa] však mohl žalobce nadále užívat. Žalobce se přestal podílet na úhradách poplatků, které v souvislosti s jednotkou č[adresa] vznikaly. Následně žalovaná vyměnila veškeré zámky, s ohledem na postoj žalobce jednotku [adresa] nevyužívat. Žalobci bylo však sděleno, že po předchozí domluvě mu bude byt umožněn, byť se tam nenacházely žádné osobní věci žalobce. Žalobce věci z jednotky [adresa] nemohl na konci září 2017 vyklidit, neboť se nacházel na zahraniční dovolené. Žalovaná jednotku [adresa] obhospodařuje, spravuje ji, navzdory nepřispívání žalobce. Žalobce se nepodílel ani na nákladech na sanaci, vyčištění a renovaci. Podle žalované nebyly splněny podmínky pro změnu zákonného režimu užívání jednotky [adresa]. Žalovaná byla připravena tuto užívat společně s žalobcem za určitých podmínek. Svědek [jméno FO] nemohl čestné prohlášení sepsat v době, jaká byla na čestném prohlášení uvedena. Svědek měl mít naučenou výpověď, měl být instruován žalobcem. Byl to naopak [podezřelý výraz] stav žalované, který doznal zhoršení, nikoli žalobce. Bylo s podivem, že žalobce návrh podal několik let poté, co jednotku [adresa] fakticky neužíval. Žaloba byla v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na to, že jednotku [adresa] obýval zletilý syn, neměla náhrada činit polovinu obvyklého nájemného.

3. Podle výpisu z katastru nemovitostí [adresa] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] byla jednotka [adresa] ve společném jmění manželů – účastníků. K nabytí vlastnického práva došlo na základě kupní smlouvy ze dne 23. 2. 2004 s právními účinky vkladu k témuž dni.

4. Dle evidenčního listu ze dne 2. 2. 2018 se v jednotce [adresa] hradily zálohy SVJ ve výši 6 215 Kč měsíčně. Jednotka byla bytem 3+1 o celkové ploše 85,010 m2.

5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 8. 2017, č. j. [spisová značka], bylo manželství účastníků rozvedeno. Právní moc rozsudku nastala 16. 9. 2017. V době rozhodnutí o rozvodu manželství již zletilý syn účastníků žil samostatně. Účastníci - manželé neměli dlouhodobě společně žít. Vztahy účastníků byly tak narušené, že nebylo možné požadovat, aby v manželství setrvali. Oba účastníci viděli příčinu rozpadu rozdílně a vinu spatřovali v tom druhém.

6. V e-mailové komunikaci žalovaná dne 10. 10. 2017 vyzvala žalobce k opuštění bytu. Mj. uvedla, že po žalobci bude požadovat vyplacení veškerých aktiv, prostředků, které měl žalobce vykrást ze společných úspor apod., a že ji žalobce měl napadnout (e-mail ze dne 10. 10. 2017 v 1:08 hodin). Následující den žalobce sdělil jeho právní zástupkyni, že žalovanou nikdy nenapadl (e-mail ze dne 11. 10. 2017 v 11:03 hodin). Dne 11. 10. 2017 žalovaná žalobce mj. znovu vyzvala k opuštění bytu a úhradě (e-mail ze dne 11. 10. 2017 v 10:43 hodin); znovu tak učinila dne 12. 10. 2017 (e-mail ze dne 12. 10. 2017 v 12:21 hodin). Následující den žalovaná žalobci sdělila, že jí měl žalobce opustit již před 2,5 lety, že jí narušuje soukromí a její osobní prostor. Znovu jej vyzvala k opuštění bytu a k úhradě (e-mail ze dne 13. 10. 2017 v 12:07 hodin). Totéž učinila i následující den, a znovu dne 15. 10. 2017 přičemž jako v předchozích e-mailech se tázala na „[údaj umožňující identifikaci] (e-mail ze dne 14. 10. 2017 v 18:10 hodin, e-mail ze dne 15. 10. 2017 v 23:50 hodin). Totožně byl žalobce žalovanou vyzván učinit (mimo jiné) v e-mailu ze dne 17. 10. 2017 (e-mail ze dne 17. 10. 2017 v 0:14 hodin), v e-mailu ze dne 18. 10. 2017 (e-mail ze dne 18. 10. 2017 v 0:37 hodin), v e-mailu ze dne 19. 10. 2017 (e-mail ze dne 19. 10. 2017 v 0:52 hodin).

7. Žalobce žalované mj. navrhl, že si zbytek osobních věcí z krabic odveze a společný byt opustí. Bydlení ve společném bytě považoval za nemožné (e-mail ze dne 19. 10. 2017 v 22:12 hodin). Žalovaná dne 23. 10. 2017 žalobci sdělila, že odvolává mu daný dar (e-mail ze dne 23. 10. 2017 v 0:20 hodin). Týž den odvětila na e-mail žalobce ze dne 19. 10. 2017, mj. tak, že žalobce měl navrhnout termín, kdy si věci vyzvedne (e-mail ze dne 23. 10. 2017 v 1:16 hodin). Dne 29. 10. 2017, jelikož žalobce nereagoval, žalovaná znovu vyzvala žalobce mj. k vystěhování věci nejen z bytu, ale ze sklepa a schodiště. V jednotce č. [adresa] se neměl žalobce ukázat již 3 týdny (e-mail ze dne 29. 10. 2017 v 21:32 hodin). Dne 5. 11. 2017 žalovaná oznámila žalobci, že vyměnila zámky. K tomuto datu měly být věci žalobcem již vystěhovány (e-mail ze dne 5. 11. 2017 v 22:37 hodin). Žalovaná 10. 1. 2018 žalobci sdělila, že žádné věci, které žalobce požadoval, v jednotce č. [adresa] nenašla. Společný syn se v této již neměl zdržovat (e-mail ze dne 10. 1. 2018 v 23:25 hodin). Žalobce 21. 1. 2018 sdělil žalované, že jeho osobní věci, které si ponechala, mohla nechat v jednotce č. [adresa], že prý se tam zřejmě brzy opět nastěhuje a vezme si je (e-mail ze dne 21. 1. 2018 v 21:20 hodin). Žalovaná odvětila, že si žalobce žádné věci nevyzvedne, neboť si je odvezl v říjnu 2017, kdy se měl žalobce definitivně odstěhovat (e-mail ze dne 26. 1. 2018 v 15:22 hodin).

8. Výzvou k zaplacení náhrady za vyloučení spoluvlastníka z možnosti užívat bytovou jednotku ze dne 15. 3. 2022 byla žalovaná zástupkyní žalobce vyzvána k úhradě částky nejméně 8 000 Kč měsíčně, když žalovaná žalobci od roku 2017 bránila v řádném užívání jednotky.

9. E-mailem ze dne 21. 3. 2022 žalovaná reagovala na výzvou k zaplacení náhrady za vyloučení spoluvlastníka z možnosti užívat bytovou jednotku ze dne 15. 3. 2022 došlou jí e-mailem zástupkyně žalobce. Žalovaná s touto nesouhlasila, navrhla schůzku na veřejném prostranství; žalobce mj. častovala psychicky narušeným jedincem. Zástupkyně žalobce v e-mailu ze dne 22. 3. 2022 mj. odvětila, že schůzku nepovažuje za důvodnou.

10. Podle výpisu z účtu bez uvedení čísla žalobce dne 8. 9. 2017 (zaúčtováno 11. 9. 2017) hradil částku 31 639 Kč společnosti [právnická osoba]. Dne 16. 9. 2017 žalobce hradil částku 155 Kč pro [právnická osoba], [adresa]. Týž den platil kartou částku 360,18 Kč, resp. 13,50 EUR, v [adresa]. K zaúčtování částky došlo 19. 9. 2017. Také hradil částku 184,09 Kč, resp. 6,90 EUR u [právnická osoba] k jejímuž zaúčtování došlo taktéž 19. 9. 2017. Dne 26. 9. 2017 hradil částku 11 337 Kč, v detailech platby bylo uvedeno „[jméno FO]“. Týž dne hradil částku 784,37 Kč, resp. [adresa] K zaúčtování došlo 29. 9. 2017.

11. Dopisem právního zástupce žalobce adresovaným právní zástupkyni žalované ze dne 2. 10. 2017 zástupkyně žalobce zástupkyni žalované sdělila, že žalovaná zabránila žalobci v řádném užívání jednotky. Věci žalobce byly v igelitovém pytli.

12. Fotografická dokumentace (předložená při jednání dne 19. 4. 2023) znázorňuje na koberci, pravděpodobně v obývajícím pokoji, přeloženou matraci. Na pohovce se nacházely poházené věci; část z nich tvořilo oblečení, druhou část věci v odpadkovém pytli.

13. V čestném prohlášení ze dne 2. 10. 2017 podepsaném [jméno FO] jmenovaný uvedl, že společně s žalobcem v září 2017 navštívil jednotku č. [adresa] Byla zjištěna výměna zámků a uzamčení místností v bytě s výjimkou koupelny. Žalovaná odmítala žalobci umožnit byt užívat. Jeho věci byly naházeny v igelitových pytlích, připraveny k odnosu. Matrace se nacházela na balkoně. [jméno FO] měl být překvapen vystupováním žalované. Žalovaná žalobci bránila v prohlédnutí jednotky č. [adresa], odkazovala ho na to, že může užívat pouze předsíň a sklep. Z bytu žalobci žalovaná umožnila odnést pouze připravené věci a drobnosti naházené v igelitových pytlích. Žalobci [právnická osoba] nabídl zůstat u něj v bytě.

14. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne 22. 3. 2024 soud zjistil, že znalkyně při zpracování posudku jednotku č. [adresa] osobně zhlédla dne 18. 3. 2024 za přítomnosti účastníků. Vycházela také z databází [právnická osoba] pro informace o obcích; Registru územní identifikace, adres a nemovitostí; realitní inzerce z internetu k nalezení porovnatelných nájmů nemovitostí, aplikace pracující s inzertními nabídkami – Valuo.cz. Znalkyně popsala okolnosti týkající se jednotky č. [adresa] (velikost, umístění, rozloha, vybavení, dopravní dostupnost, občanská vybavenost apod.). Byt se skládal ze tří pokojů, a to z kuchyně, komory, předsíně, koupelny a WC, náležela k němu sklepní kóje. Zjistila ceny pronájmu srovnatelných nemovitých věcí. Nájemné stanovila takto: Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 ve výši 14 300 Kč, v roce 2018 ve výši 15 100 Kč, v roce 2019 ve výši 16 000 Kč, v roce 2020 ve výši 15 100 Kč, v roce 2021 ve výši 14 600 Kč, v roce 2022 ve výši 17 600 Kč, v roce 2023 ve výši 19 300 Kč, v roce 2024 ke dni zpracování posudku (22. 3. 2024) ve výši 20 000 Kč. Znalkyně [právnická osoba], [tituly za jménem], vypověděla, že na závěrech posudku by ničeho neměnila. I ke konci června 2024 by nájemné činilo 20 000 Kč měsíčně.

15. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je synem účastníků, aktuálně v jednotce č. [adresa] žije. Svědka [právnická osoba] neznal, má však špatnou paměť na jména. Žalobce se měl z jednotky č. [adresa] odstěhovat v době, kdy odešel ze společnosti [jméno FO], v té době účastníci nebyli rozvedeni. U žalobce se po odchodu ze společnosti, cca 2 roky před rozvodem, začaly [citlivý osobní údaj], z jednotky [adresa] odcházel na víkendy, posléze se tam zdržoval ještě méně a méně. Žalobce to označoval „[údaj umožňující identifikaci]“. Pokud se nacházel žalobce doma, trávil čas v obývacím pokoji, sledováním televize, spal však v ložnici s žalovanou. Po rozvodu manželství to vše vyvrcholilo, v jednotce č[adresa] byl tak jednou nebo dvakrát. Z bytu se žalobce odstěhoval krátce po rozvodu. Krátce po rozvodu taktéž došlo k výměně zámků. Za doby trvání manželství jezdil žalobce na služební cesty a nebyl často doma. Každý z rodinných příslušníků byl samostatnou entitou, měli vlastní zájmy, podle toho fungovali. Svědek donutil žalovanou, aby věci žalobce dali alespoň na jedno místo do obývacího pokoje do krabic. Rozházené věci však byly v jednotce č[adresa] běžně. Věci byly následně v obývacím pokoji, společně s matrací. Svědek neviděl, že by žalobce s někým věci stěhoval, samotnému vystěhování však nebyl přítomen. Svědek si nebyl vědom hádek za trvání manželství, nebo toho, že by se žalobce domáhal na žalované úpravy užívání bytu. Od žalované slyšel, že se žalobce opětovně domáhá užívání bytu. V bytě by podle svědka bylo hypoteticky vše připraveno pro koexistenci všech, bydlelo by se v oddělených uzamykatelných pokojích, resp. v jednotce [adresa] byly dva samostatné neprůchozí uzamykatelné pokoje a obývací pokoj. S žalobcem se svědek od rozvodu vídal třikrát ročně, nikdy od něj neslyšel, že by chtěl jednotku č. [adresa] užívat. Toto slyšel až od žalované v rámci soudních řízení, které mezi sebou účastníci vedou. Svědek věděl, že žalobce má [citlivý osobní údaj]. O [podezřelý výraz] stavu žalované nevěděl.

16. Svědek [právnická osoba] vypověděl, že je kamarádem žalobce, poznali se před 13 – 14 lety na kurzu angličtiny. Hradí společně badminton, byli několikrát společně v restauračním zařízení, setkávali se tak jednou nebo i dvakrát týdně. Žalovanou poznal, když svědek, jeho bývalá manželka, žalobce a žalovaná šli společně na večeři, poté se párkrát ještě potkali. Se svědkem [jméno FO] se několikrát potkali, blíže se však neznají. Žalobce do roku 2017 bydlel v jednotce č. [adresa] Žalobce měl svědkovi [jméno FO] na dovolené sdělit, že má nějaké rodinné problémy s žalovanou. Po návratu z dovolené měl jít žalobce se svědkem na badminton, svědkovi sdělil, že se nemůže dostat do bytu. Společně zazvonili, otevřela jim žalovaná. Ta žalobci řekla, ať si sbalí věci a odejde z bytu. Žalobce požádal svědka o pomoc. Badminton zrušili, věci, naskládané v pytlích, krabice s knihami a osobními věcmi, naložili do auta. Svědek žalobci nabídl, že u něj může bydlet, společně tak nějakou dobu žili. Žalovaná svědkovi a žalobci vymezila prostor, kde se mohou pohybovat, aby jí nevzali nějaké věci. Věci se nacházely v předsíni, dále do bytu jim nebyl umožněn přístup. K tomuto mělo dojít koncem září, přesné datum si svědek nepamatoval. V bytě zůstala matrace, o níž žalobce svědkovi řekl, že tam spával. Zámky v bytě měla žalovaná vyměnit proto, že tam dle ní žalobce neměl co pohledávat. Žalobce u svědka bydlel maximálně půl roku, do ledna či února 2018. Jednalo se o klasické spolubydlení s ohledem na časový harmonogram pracovní činnosti svědka a žalobce, tj. že nějaký týden se mohli potkávat každý den, nějaký týden pouze jednou nebo dvakrát. Svědkovi žalobce na bydlení přispíval. Čestné prohlášení svědek sepsal ze své vlastní vůle v roce 2017, nedlouho poté, co mělo dojít k vystěhování, na přelomu září a října 2017. To předával následně zástupkyni žalobce. Svědek věděl, že žalobce [citlivý osobní údaj]. Toto mu sdělil žalobce.

17. Z nabídek pronájmu SReality bytu 3+k. k. 70 m2, [právnická osoba], [adresa], pronájem bytu 3 + 1, 71 m2, [adresa], [adresa] a pronájem bytu 2 + 1, 80 m2, [adresa], [adresa] soud nezjistil ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci.

18. Návrh na dokazování výslechem žalované, soud zamítl. Návrhy na dokazování výslechem žalobce, svědkyně [jméno FO], [podezřelý výraz] dokumentací žalobce, protokolem o jednání ve věci sp. zn. [spisová značka], spisem sp. zn. [spisová značka], daňovými přiznáními žalobce, [citlivý osobní údaj], soud považoval za zcela bezpředmětné. Z již provedeného dokazování měl soud dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci samé a jakékoli další dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť by bylo neúměrně prodlužováno.

19. Mezi účastníky nebylo fakticky sporu o tom, že byli manželé a že jednotka č. [adresa] je součástí nevypořádaného, leč zaniklého SJM účastníků. Spory účastníků se vázaly k tomu, od kdy bylo žalobci znemožněno jednotku užívat, zda mu to vůbec bylo znemožněno, co bylo příčinou toho, že žalobce jednotku neužívá, a kdy se žalobce z jednotky č. [adresa] odstěhoval.

20. Zde však soud musí již předběžně konstatovat, že rozhodnutí ve sporu o určení způsobu užívání věci v zaniklém a dosud nevypořádaném SJM společně s určením povinnosti zaplatit peněžní náhradu, je rozhodnutím do budoucna (pro futuro), k čemuž se soud vyjadřuje blíže níže. Proto soud považoval za významné pouze ta zjištění, která se vztahovala k tomu, zda žalobce je nyní vyloučen z užívání jednotky č. [adresa], zda má možnost tuto řádně užívat, a zda mu toto užívání znemožňuje žalovaná.

21. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že je nárok žalobce důvodný. Byť problémy v manželství účastníků měly být trvalejšího rázu, když podle výpovědi svědka [jméno FO] se v době cca 2 roky před rozvodem manželství (tj. rok 2015) začaly [citlivý osobní údaj]. Žalobce, který již tak neměl v bytě trávit velké množství času, a pokud ano, trávil ho v obývacím pokoji, z jednotky č. [adresa] odcházel na víkendy, posléze se v domácnosti zdržoval stále méně. To by ostatně korespondovalo i se sdělením žalované ze dne 13. 10. 2017, kdy žalobci v e-mailu sdělila, že jí žalobce měl opustit již před 2,5 lety (e-mail ze dne 13. 10. 2017 v 12:07 hodin).

22. V období od roku 2015 až do rozvodu manželství (tedy září 2017, jak vyplývá z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. 8. 2017, č. j. [spisová značka]) však nelze mít za to, že by žalobce byl v užívání nemovitosti vyloučen. To koresponduje jak s výpovědí svědka [jméno FO] tak i e-mailové komunikace. Konkrétně 10. 1. 2017 žalovaná žalobce mj. vyzvala k opuštění bytu (e-mail ze dne 10. 10. 2017 v 1:08 hodin), přičemž 29. 10. 2017 žalovaná sama uvedla, že se žalobce v bytě již 3 týdny neukázal (e-mail ze dne 29. 10. 2017 v 21:32 hodin). K tomu je nutné doplnit, že dne 5. 11. 2017 měly již být vyměněny zámky a žalobce měl být plně vystěhován (e-mail ze dne 5. 11. 2017 v 22:37 hodin). Výměnu zámků krátce po rozvodu potvrdil i svědek [jméno FO]. V e-mailové komunikaci žalovaná přitom opakovaně žalobce vyzývá k vystěhování, a to až do 29. 10. 2017. Z komunikace z ledna 2018 pak vyplývá, že žalobce se měl definitivně odstěhovat již v říjnu 2017 (e-mail ze dne 26. 1. 2018 v 15:22 hodin).

23. Pro rozhodnutí ve věci není dle názoru soudu podstatné posoudit, kdy přesně mělo dojít k okamžiku, v němž bylo žalobci znemožněno užívat jednotku č. [adresa], s ohledem na výpověď svědka [jméno FO], tak dopis právního zástupce žalobce adresovaný právní zástupkyni žalované ze dne 2. 10. 2017, má soud za to, že k tomuto došlo ke konci září 2017. To ostatně nevylučují ani zjištění z výpisu z účtu bez uvedení čísla.

24. Žalovaná se snažila znevěrohodnit výpověď svědka [jméno FO], a to i s poukazem na odlišnosti s jím sepsaným čestným prohlášením ze dne 2. 10. 2017 (to, kde se nacházela matrace), přesto nemá soud výpověď za nevěrohodnou. Je nutno si uvědomit, že od sepsání čestného prohlášení (dne 2. 10. 2017) do jeho výslechu (dne 6. 10. 2023) uplynulo 6 let. Je běžné, že si svědek při výpovědi nebude pamatovat věci ve stejných podrobnostech, a že nebude znát přesná data apod. Byť je skutečností, že svědek [jméno FO] a žalobce mají přátelské vztahy, z ničeho nevyplynulo, že by žalobce svědka [jméno FO] stran výpovědi instruoval. Výpověď svědka [jméno FO] je navíc potvrzena dopisem právního zástupce žalobce adresovaný právní zástupkyni žalované ze dne 2. 10. 2017, resp. tato listina dále potvrzuje to, že k vystěhování mělo skutečně dojít na konci září 2017. To, by ostatně odpovídalo i výpovědi svědka [jméno FO], který uvedl, že žalobce se po rozvodu do domácnosti měl dostavit asi tak dvakrát, tedy jednou na konci září, jednou v říjnu.

25. Pro rozhodnutí pak není ani podstatné, kde se skutečně nacházely věci, které si měl žalobce vystěhovat, tj. zda byly v obývacím pokoji nebo v předsíni. Je přitom možné, že žalovaná věci z obývacího pokoje při stěhování žalobce přesunula z obývacího pokoje do předsíně. Tato okolnost je však pro rozhodnutí ve věci nepodstatná.

26. Aktuálně je žalobci ve využívání jednotky č. [adresa] stále bráněno. Byť žalovaná proklamuje, že je připravena tuto užívat společně s žalobcem za určitých podmínek, je to s ohledem na fakticitu stavu vyloučeno. Tak je tomu zejména z toho důvodu, že žalobce nemá do jednotky č. [adresa] přístup (i s ohledem na výměnu zámku), žalovaná mu v průběhu celého soudního řízení užívání jednotky neumožnila. Užívání jednotky č. [adresa] je vyloučeno také s ohledem na značně konfliktní vztahy žalobce a žalované (což dokládá jejich e-mailová komunikace), tak i s ohledem na to, že by žalobce v bytě neměl dostatečnou možnost soukromí. Byt se totiž skládá ze dvou neprůchozích samostatných pokojů, z čehož jeden obývá svědek [jméno FO], druhý žalovaná (dříve se jednalo o společnou ložnici). Dále je tvořen obývacím pokojem, který je zcela průchozí a navazuje na něj kuchyňský prostor.

27. Soud tak učinil tento závěr o skutkovém stavu:

28. Účastníci byli manželé, jejich manželství bylo rozvedeno. Jednotka č. [adresa] je součástí zaniklého SJM účastníků, dosud nevypořádaného. Od konce září 2017 bylo žalobci znemožněno byt řádně užívat. O užívání jednotky č. [adresa] nebylo soudně rozhodnuto a nebylo upraveno ani dohodou. Soužití žalobce a žalované je vyloučeno. Obvyklé nájemné jednotky č. [adresa] znalkyní stanoveno od počátku roku 2024 ve výši 20 000 Kč měsíčně.

29. Po právní stránce soud vycházel z § 728 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

30. Rozhodnutí v dané věci přitom musí upravovat správu majetku do budoucna, neboť se jedná o konstitutivní rozhodnutí soudu upravující poměry účastníků. Je totiž důvodem vzniku nového, předtím neexistujícího, hmotněprávního vztahu, popř. důvodem jeho změny nebo zániku. Jsou s ním proto spojeny nutně účinky ex nunc a pouze zákon by mohl stanovit něco jiného (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 26 Cdo 2858/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3777/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1739/2022; dále též J. Macur in Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, Panorama Praha 1985, str. 671).

31. Jestliže soud rozhodne o úpravě poměrů bezpodílových spoluvlastníků, jejichž SJM zaniklo, avšak dosud nebylo vypořádáno (obdobně podle § 1139 odst. 1 a 2 o. z.) tak, že jednoho z nich z užívání společné věci zcela vyloučí, musí v zásadě, s přihlédnutím k okolnostem věci, rozhodnout i o peněžní náhradě pro vyloučeného spoluvlastníka. Učiní tak sice i bez návrhu (jde o řízení podle § 153 odst. 2 o. s. ř.), nicméně v takovém případě musí účastníky o této možnosti poučit a poskytnout jim možnost se k ní vyjádřit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 22 Cdo 398/2024). Účinky takového rozhodnutí přitom nastanou buď ke dni, který je v rozhodnutí určen, jinak ke dni právní moci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 28 Cdo 509/2021). Jiný den účinků konstitutivního rozhodnutí soudu lze přitom určit pouze tam, kde to zákon výslovně připouští (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1739/2022), přičemž v tomto případě tato podmínka není splněna.

32. Dále platí, že pokud jsou vztahy mezi účastníky zaniklého dosud nevypořádaného SJM konfliktní, lze po zvážení všech dalších okolností věci rozhodnout o tom, že společný byt bude nadále užívat jen jeden účastník a že druhému bude vyloučení z užívání kompenzováno v penězích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3.2016, sp. zn. 22 Cdo 3922/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1739/2022). Upravuje-li soud konstitutivním rozhodnutím užívání společné věci, která je součástí zaniklého ale nevypořádaného SJM, s vyloučením jednoho účastníka z užívání, nemůže v zásadě opomenout vydat rozhodnutí o peněžní náhradě, která bude poskytována až do zániku bezpodílového spoluvlastnictví (kterým je i SJM). K jeho zániku dojde právní mocí rozhodnutí o vypořádání SJM, případně na základě jiné právní skutečnosti mající tytéž účinky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 22 Cdo 398/2024).

33. Co se pak týče počátku doby, od kdy skutečně byl žalobce z užívání společné věci vyloučen, může být vzata v potaz v řízení o vypořádání SJM formou disparity, nebo v řízení o náhradě škody (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 2404/18, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1739/2022).

34. Jak soud již vyložil výše, shledal, že žalobce je zcela vyloučen z užívání jednotky č. [adresa], která je součástí zaniklého, leč dosud nevypořádaného SJM. Je fakticky vyloučeno, aby žalobce a žalovaná jednotku obývali společně (navíc společně se svědkem [jméno FO]). Přitom právě i konfliktní vztahy mohou být (a v daném případě jsou) důvodem, proč je žalobce z užívání vyloučen, a proč má být rozhodnuto o užívání věci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3922/2015).

35. Jednotka je nadále užívána výlučně žalovanou, jako jedním ze dvou bezpodílových spoluvlastníků, za současného vyloučení žalobce, jako druhého bezpodílového spoluvlastníka. Soud proto shledal, že jsou veškeré podmínky k rozhodnutí podle § 728 o.z., přičemž soud je, za splnění podmínek, povinen o modifikaci správy věci rozhodnout (In: KRÁLÍK, Michal. § 728 [Modifikace správy SJM rozhodnutím soudu]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání /2. aktualizace/. Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 6.).

36. Soud, byť nemá stanovena pravidla či možnosti svého rozhodnutí (In: KRÁLÍK, Michal. § 728 [Modifikace správy SJM rozhodnutím soudu]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 6.), považoval tedy za spravedlivé, aby bylo určeno, že žalovaná je oprávněna výlučně užívat, brát užitky, hospodařit a spravovat jednotku č. [adresa], a to od právní moci tohoto rozsudku.

37. V souladu s tímto rozhodnutím soud proto rozhodl i o přiměřené náhradě. Předně, argument žalované, že v bytě žije svědek [jméno FO] (syn účastníků), a náhrada by tak měla být ve výši 1/3 nájmu, považuje soud za nedůvodný. Bylo prokázáno, že jednotka č. [adresa] je součástí zaniklého, leč dosud nevypořádaného SJM. Žádná jiná osoba k jednotce vlastnická práva nemá. Právo žalobce a žalované užívat jednotku je přitom shodné, a je pouze omezeno právem toho druhého.

38. Byla to navíc žalovaná, která žalobce z užívání jednotky vyloučila. Pokud by žalobce i žalovaná jednotku č. [adresa] sami neužívali, ale naopak pronajali, obvyklé nájemné by činilo 20 000 Kč měsíce. Společný majetek obou by tak byl obohacen o danou částku. Vzhledem k tomu, že žalobce je z užívání jednotky vyloučen, považuje soud za zcela spravedlivé, aby mu náležela polovina této částky, tj. 10 000 Kč měsíčně. Soud zde doplňuje, že s ohledem na § 153 odst. 2 o.s.ř. není vázán původním návrhem žalobce, který se domáhal částky toliko 8 000 Kč měsíčně. V rámci přednesu závěrečné řeči právní zástupce žalobce navrhl, aby soud přiznal částku dle znaleckého posudku.

39. Na uvedeném nemá vliv to, že v bytě se zdržuje svědek [jméno FO]. Nepřispívání žalobce na náhradu služeb, případně na opravy apod. je kompenzováno tím, že žalovaná bude výlučně oprávněna byt užívat, brát užitky, hospodařit a spravovat jej, a že žalobce jednotku nebude užívat.

40. Soud se neztotožňuje ani s argumentem žalované, která nárok žalobce považovala za v rozporu s dobrými mravy. [adresa] mravy, byť v zákoně blíže nekonkretizované, porušeny podle soudu nebyly. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že vztahy mezi účastníky byly narušeny dlouhodobě, a jakékoli setrvání ve společném bytě bylo fakticky vyloučeno. Zvláště, když sama žalovaná žalobci opakovaně sdělovala, nechť „její“ byt opustí. Do fungování rodinného soužití přitom vnesla světlo výpověď svědka [jméno FO], podle kterého účastníci fungovali fakticky jako samostatné entity. Soud má za to, že obě strany (tj. žalobce i žalovaná) jsou odpovědné za to, v jaké situaci se aktuálně nachází. Nárok žalobce byl uplatněn zcela v souladu se zákonem po splnění veškerých zákonných podmínek, a nelze jej považovat za uplatněný v rozporu s dobrými mravy. Nebylo ani zjištěno, že by se žalobce vůči žalované dopustil nějakého zvláště zavrženíhodného jednání.

41. Na výše uvedeném nemění ničeho ani skutečnost, že žalobce návrh podal několik let poté, co jednotku č. [adresa] fakticky neužíval. Žaloba byla podána 6. 4. 2022, přičemž k okamžiku vyhlášení rozsudku uplynula doba více než dvou let. Řízení o vypořádání SJM bylo zahájeno ještě dříve, a dosud nebylo vypořádáno. Není jakkoli v rozporu s dobrými mravy, že se jeden z manželů snaží užívání věci, která je součástí zaniklého, leč dosud nevypořádaného SJM, upravit do doby, než bude SJM vypořádáno.

42. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III.) je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný.

44. Náklady žalobce představuje jím zaplacený soudní poplatek 10 400 Kč, doplatek soudního poplatku, k jehož úhradě bude vyzván, ve výši 1 600 Kč, tj. celkem 12 000 Kč. Žalobci vznikla povinnost uhradit doplatek soudního poplatku v souvislosti s tím, že žalobou se on sám domáhal částky 8 000 Kč měsíčně, přičemž soud rozhodl o přisouzení částky 10 000 Kč měsíčně. Žalobce měl na soudním poplatku původně zaplatit částku 26 000 Kč v souladu s § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, avšak byl v rozsahu 60 % osvobozen usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 5. 2022, č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2022, č. j. [spisová značka]. Jelikož však bylo žalobci přisouzeno 10 000 Kč měsíčně, činí soudní poplatek 30 000 Kč; s přihlédnutím k osvobození v rozsahu 60 % činí soudní poplatek 12 000 Kč.

45. Žalovaná bude vyzvána k úhradě zbývající části soudního poplatku (soudní poplatek za žalobu činí celkem 30 000 Kč, žalobce byl osvobozen z 60 %, tj. doplatek činí 18 000 Kč), a to v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný.

46. Náklady žalobce pak dále představuje odměna advokáta, a to celkem za 14 úkonů právní služby [příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, podání došlé dne 9. 5. 2024, dne 8. 6. 2024, dne 12. 10. 2023, dne 18. 4. 2024, účast na jednání dne 25. 1. 2023, dne 19. 4. 2023, dne 21. 6. 2023, dne 6. 10. 2023 (zahájené v 9:00 hodin, skončeno v 13:50 hodin – tj. 3 započaté dvouhodiny = 3 úkony), dne 26. 6. 2024 - § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1999 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“)] při sazbě mimosmluvní odměny za úkon 10 700 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 2 AT), paušální náhrada hotových výdajů 4 200 Kč (14 * 300 Kč; § 13 odst. 4 AT), to vše včetně 21 % DPH. Náklady dále tvoří záloha na znalecký posudek ve výši 12 000 Kč, složená žalobcem.

47. Celkem soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 210 340 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované tuto uhradit k rukám zástupkyně žalobce.

48. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný procesní úspěch a státu vznikly náklady v souvislosti s vyplaceným znalečným. V souladu s § 155 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 6 o.s.ř. o výši a splatnosti této částky rozhodne soud samostatným usnesením.

49. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Poučení