9 Cmo 142/2024 - 231

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozená [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], narozený [Datum narození navrhovatele B] bytem [Adresa navrhovatele A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] za účasti: [adresa], IČO [IČO advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka, k odvolání obou navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2024 č. j. 74 Cm 47/2021-210, takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2024 č. j. 74 Cm 47/2021-210 se potvrzuje.

II. Navrhovatelé je povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení 4 114 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně [Jméno advokátky B], advokátky.

Odůvodnění

1. Navrhovatelé se svým návrhem ze dne 16. 3. 2021 domáhali vyslovení neplatnosti usnesení č. 1 a 2 přijatých mimo zasedání (7.) shromáždění účastníka - [adresa] (dále též jen „společenství“), vyhlášených dne 4. 1. 2021. Návrh odůvodnili tím, že účastník nezaslal vlastníkům jednotek hlasovací lístek, na němž by byla jasně stanovena navrhovaná usnesení v textaci, kterou by bylo možno schválit. Dále jsou dle navrhovatelů kvóra pro přijetí jednotlivých bodů usnesení nesprávná, návrhy usnesení účastníka ve vyhlášení rozhodnutí přijatých per rollam se liší od usnesení přijatých v zápisu, tedy ve zveřejnění výsledků hlasování a konečně návrh č. 2 rozhodnutí mimo zasedání shromáždění účastníka ze dne 4. 1. 2021 je zmatečný - jedná se o schválení úhrady za montáž venkovních rolet na fasádu domu do oken bytových jednotek 2+kk ve výši 10 000 Kč na jedno okno. Tento druh nákladu nelze účtovat jako náklad na opravu, údržbu či zlepšení společných částí domu a nelze tedy o takové věci hlasovat. Rolety, ať už vnější nebo vnitřní, jsou technickým zhodnocením stavu jednotlivých jednotek, účastník nemá právo použít prostředky fondu oprav na tuto věc.

2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl[Anonymizováno]svým prvním rozhodnutím - rozsudkem ze dne 9. února 2022 č. j. 74 Cm 47/2021-134 tak, že „Žaloba na určení, že usnesení č. 1 ze 7. zasedání shromáždění [adresa], IČO: [IČO advokátky A], konaného mimo zasedání vyhlášeného dne 4.1.2021, je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.), „Žaloba na určení, že usnesení č. 2 ze 7. zasedání shromáždění [adresa], IČO: [IČO advokátky A], vyhlášené dne 4.1.2021 shromážděním [adresa], IČO: [IČO advokátky A], konaném mimo zasedání, je neplatné, se zamítá.“ (výrok II.), „Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28.798 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok III.).

3. K odvolání obou navrhovatelů Vrchní soud v Praze coby odvolací soud zrušil výše uvedený rozsudek soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl již druhým v záhlaví označeným rozhodnutím - usnesením tak, že „Návrh na určení, že usnesení č. 1 ze 7. zasedání shromáždění [adresa], IČO: [IČO advokátky A], konaného mimo zasedání vyhlášeného dne 4.1.2021, je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.), „Návrh na určení, že usnesení č. 2 ze 7. zasedání shromáždění Společenství vlastníků jednotek [adresa], IČO: [IČO advokátky A], vyhlášené dne 4.1.2021 shromážděním [adresa], IČO: [IČO advokátky A], konaném mimo zasedání, je neplatné, se zamítá.“ (výrok II.), „Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 41.140 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok III.).

5. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) v odůvodnění citoval zákonná ustanovení - § 1221 odst. 1 o. z., § 258 o. z. a § 261 o. z. Dále uvedl, že navrhovatelé jsou členy účastníka, přičemž zápis ze 7. zasedání shromáždění účastníka, kde je zachycen výsledek hlasování o napadených usneseních, byl vyhotoven 20. 1. 2021. Návrh tak byl podán členy účastníka, tedy oprávněnými osobami dle § 258 o. z. a to včas v subjektivní 3měsíční lhůtě dle § 259 o. z., navrhovatelé se mohli dozvědět o přijetí napadených usnesení nejdříve 20. 1. 2021 a návrh byl podán 18. 3. 2021. Soud se neztotožnil s námitkou navrhovatelů, že text přijatých usnesení neodpovídá návrhu, který byl součástí hlasovacího lístku. Dle soudu je text návrhu usnesení natolik určitý, že hlasující museli být srozuměni s tím, o čem je hlasováno, tedy schválení přehledu hospodaření účastníka za rok 2019 a schválení příspěvku na předokenní rolety do oken bytů 2+kk ve výši 10 000 Kč na jedno okno. Usnesení tohoto obsahu se pak objevila i v zápisu z hlasování o těchto usneseních. Dle soudu není mezi návrhy a schválenými usneseními č. 1 a 2 žádný obsahový rozpor a není tak důvodu tato usnesení považovat za zmatečná a neplatná. Pokud jde o námitky navrhovatelů ohledně usnesení č. 1 tedy schválení hospodaření účastníka za rok 2019, pak soud v Přehledu hospodaření za rok 2019, který byl podkladem pro napadené usnesení, neshledal ničeho, čím by se tento přehled obsahově jakkoliv vymykal ze struktury obdobných dokumentů. Pokud navrhovatelé namítají, že by tento přehled měl mít další obsahové náležitosti, pak je k tomu možno uvést, že není stanovami ani zákonem uložena přesná strukturace tohoto přehledu kromě obecné povinnosti srozumitelnosti a logické struktury. Tento přehled není účetním dokladem, jde o dokument, který má dát členům účastníka základní rámcový přehled o příjmech a výdajích účastníka a stavu jeho prostředků. V tomto ohledu pak uvedený Přehled za rok 2019 dle soudu obsahově obstojí. Pokud navrhovatelé žádají více informací ohledně hospodaření účastníka, mají právo se na něj obrátit dle § 1179 o. z. a o poskytnutí těchto informací požádat. Co se týče námitek navrhovatelů ohledně usnesení č. 2, pak zde se soud zabýval tím, zda rozhodování o příspěvku na předokenní rolety bylo v pravomoci shromáždění účastníka. Dle soudu jsou předokenní rolety zařízením, které se svojí instalací stávají součástí vnější obvodové stěny domu, tj. jsou dle prohlášení vlastníka společnou částí domu. Za této situace dle čl. VI odst. 2.6.7. stanov účastníka, náleží rozhodování o této otázce jakožto o stavební úpravě společných částí domu do pravomoci shromáždění společenství. Soud tedy v rozhodnutí o této otázce neshledal rozpor se stanovami, popř. zákonem. Má tak usnesení č. 2 za přijaté platně. Soud dále uvedl, že tvrzené zatížení navrhovatelů nákladem 7 400 Kč vyplývající z tohoto usnesení není možné dle soudu chápat jako natolik intenzivní, aby bylo možno je shledat jakožto mající závažných dopadů do majetkové sféry navrhovatelů potažmo ostatních členů účastníka. I v případě, že by názor soudu o tom, že předokenní rolety jsou součástí společných částí domu, byl nesprávný, tak se na závěru o nemožnosti vyslovit neplatnost usnesení č. 2 ničeho nemění. V uvedeném případě by bylo dle soudu možno hlasovat o takovém návrhu dle čl. VI odst. 2.7.2. stanov (vydání peněžních prostředků účastníka jakožto nakládání s jeho movitou věcí), když pak by pro přijetí tohoto usnesení bylo třeba 75% většiny všech hlasů dle čl. VI odst. 6.3.1 stanov, kterážto byla hlasováním dosažena (pro bylo 78 % hlasů). Dále je možno uvést, že dle soudu není vyloučené, aby příslušný orgán společenství vlastníků jednotek rozhodl o použití majetku společenství ke správě domu ve smyslu § 1195 odst. 1 o. z. i formou příspěvku na úpravu pohledové části domu (v daném případě předokenních rolet), a to i kdyby se stávaly součástí jednotlivých bytů, a nikoliv společnou částí domu. Soud proto návrhy na vyslovení neplatnosti obou napadených usnesení zamítl jako nedůvodné, když obě napadená usnesení nebyla přijata v rozporu se zákonem nebo stanovami.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podali oba navrhovatelé včasná odvolání shodného obsahu. Jejich stěžejní argumentace je následující: 1) Pokud se jedná o výrok I., je chybně veden dokument Přehledu hospodaření za rok 2019 (dále jen „Přehled hospodaření“), jež je z pohledu odvolatelů podstatným podkladem pro rozhodnutí shromáždění společenství ze dne 4. 1. 2021. Poskytnuté informace o skutečném hospodářském výsledku byly neúplné a zavádějící, čímž došlo k uvedení shromáždění v podstatný omyl, pročež nebyl dodržen požadovaný postup pro vydání usnesení v souladu se zákonem a stanovami. Schválení uváděného ročního zůstatku v Přehledu hospodaření je totiž ve skutečnosti nevypořádaným zůstatkem podílové zálohy na opravy a údržbu. Výborem společenství a účetní společností, která spravuje společenství a jeho účetnictví je však vydáván za schválení dlouhodobé zálohy určené k převodu do dalšího účetního období. Shromáždění vlastníků tedy bylo uvedeno v omyl a nemohlo si uvědomit nesprávný postup při vypořádání ročních záloh na vlastní správní činnost, opravy a údržbu bez následného účetně správného a obvyklého vypořádání přeplatků a nedoplatků ročních zálohových plateb za roky 2021 a 2022. Tento postup tak není v souladu s předpokládaným informovaným rozhodnutím podle ustanovení § 1208 písm. c) o. z. Pro tento omyl nebyly respektovány právní zásady rovného přístupu k úhradové povinnosti členů společenství, o vzniku přeplatků a nedoplatků nečerpaných záloh na opravy a údržbu společných částí s nárokem na vypořádání jednotlivým členům. Společenství tedy jednalo v rozporu s nutností provedení změn výše zálohy na vlastní správní činnost v souladu předpokládanými náklady následujícího účetního období. Na Přehled hospodaření jsou kladeny požadavky obecné povinnosti srozumitelnosti a logické struktury, jak Vrchní soud v Praze konstatoval v bodě 19 odůvodnění usnesení č. j. 9 Cmo 91/2022-156 ze dne 1. února 2023. Tyto požadavky však nebyly dodrženy, a tím byl narušen důležitý právní zájem na úplnosti a správnosti informací o hospodářském výsledku sloužících jako podklad pro vydání usnesení společenství. Dochází tak ze strany společenství k nesprávnému způsobu vypořádání skutečných nákladů z ročních záloh členů a tím i k uplatňování nerovné úhradové povinnosti, jež plyne právě z neznalosti skutečného stavu hospodaření společenství. Nevypořádané a nevyplacené přeplatky jednotlivých členů tak jen dále narůstají. 2) Odvolatelé shledávají porušení obecné povinnosti srozumitelnosti a logické struktury konkrétně v následujících bodech, v nichž Přehled hospodaření neplní svou funkci: - chybí informace o trvale dosahovaném záporném hospodářském výsledku s roční zálohou na vlastní správní činnost, a to již od roku 2016; - zpráva neobsahuje odůvodnění, resp. neevokuje návrh na úpravu výše nevyhovující dlouhodobé zálohy rozpočtu společenství na vlastní správní činnost, odůvodněnou nedoplatkem vypořádaným z prostředků zálohy na opravy a údržbu společných částí, jehož je ve skutečnosti trvale dosahováno a jež je formou zprávy zatajován; - shromážděním schvalovaná dlouhodobá záloha společenství, převáděná do dalšího účetního období, uvádí shromáždění v omyl tím, že skrývá jednak nerespektování rovného přístupu k úhradové povinnosti členů na schválenou dlouhodobou zálohu, jednak zakrývá potřebu vypořádání vzniklých přeplatků a eventuálních nedoplatků roční podílové zálohy na opravy a údržbu jednotlivých členů (viz tabulka násobků zůstatků podílové měsíční zálohy u různé podlahové plochy jednotek po odečtení nedoplatku zálohy na vlastní správní činnost podle podílu na vykázaných nákladech a podle platného měsíčního rozpisu plateb zálohy fix a zálohy podíl). 3) Výbor společenství vědomě vytváří mylný dojem o vyrovnaném hospodářském výsledku, který dlouhodobě nekoresponduje se skutečností. Členům družstva vznikají přeplatky i nedoplatky, které ovšem od roku 2016 zůstávají nevypořádané. Spolu s účetní společností [Anonymizováno] v Přehledu hospodaření ale trvale označují prováděný postup schvalování tzv. dlouhodobé zálohy společenství za souladný se zákonem i stanovami. Tato záloha však ve skutečnosti představuje nevypořádaný nečerpaný zůstatek podílové zálohy členů společenství s nárokem na různě vysokou vratku přeplatků vlastníků jednotek větších než je 20 jednotek 2+kk z celkem 70 jednotek v budově. Postup tedy nemůže být považován za souladný se zákonem, neboť se na něm členové SVJ podílejí v rozporu se svou zákonnou úhradovou povinností, a to právě kvůli tomu, jelikož jsou uvedeni v podstatný omyl. 4) Pokud se jedná o výrok II., shromáždění společenství nebylo oprávněno rozhodnout o nákladu na pořízení předokenních rolet. V době rozhodování totiž již bylo jisté, že o sporné věci, se kterou nesouhlasilo více členů společenství, bude rozhodovat soud. Pořízení předokenních rolet jen pro některé jednotky považují navrhovatelé za nespravedlivé na účelné, neboť se jedná o vynaložení prostředků všech na zvelebení bydlení jen některých vlastníků jednotek. Na to, aby se použily prostředky všech vlastníků na úhradu předmětů, které nejsou společnou částí domu, nelze použít klasické kvorum nadpoloviční většiny přítomných vlastníků, jak vyplývá ze stanov společenství, muselo by být takové usnesení přijato souhlasem všech, tak se však nestalo. Z Prohlášení vlastníka vyplývá, že venkovní rolety, coby součást a příslušenství vnější strany oken, analogicky stejně jako například výplně konstrukčních otvorů pláště budovy, jsou ve vlastnictví jednotlivých členů společenství, a to vlastníků takto vymezených jednotek. Účastník tedy nebyl oprávněn rozhodnout o tom, že jeho finanční prostředky budou vynaloženy na pořízení a instalaci venkovních rolet oken u těch jednotek, jejichž vlastníci se pro toto řešení zastínění rozhodli sami; účastník se měl omezit pouze na okna společných prostor. Tento argument poukazuje na nesprávné právní posouzení věci Vrchním soudem v Praze, neboť se jedná o chybné určení subjektu, jež je oprávněn rozhodnout o pořízení venkovních rolet. Zde je jím totiž výhradně vlastník jednotky v rámci správy vlastního majetku v souladu s ustanovením § 1175 o. z. A contrario toto rozhodnutí tedy nemůže patřit do působnosti shromáždění SVJ. Jak již navrhovatelé uváděli, jestliže by soud vyhodnotil, že roleta není součástí okna a není jeho výplní, resp. příslušenstvím (kdy okna jsou vlastnictvím vlastníků a nikoliv společnou částí domu, jak vyplývá z prohlášení vlastníka), pak by ad absurdum podléhalo schválení a investicím společenství také instalace žaluzií v okně nebo závěsů. 5) Neoprávněně schválený náklad ve výši 400 000 Kč z finančních prostředků společenství zahrnuje 20 jednotek z celkem 70 a 40 oken (z celkem 140) na jižní stranu, s příspěvkem 10 000 Kč/1okno. K realizaci došlo ve druhém pololetí roku 2021 u celkem 12 jednotek (celkový náklad společenství tak představoval částku ve výši 240 000 Kč) a zatížil navrhovatele nedobrovolným podílem na tomto nákladů částkou ve výši 4 400 Kč, se kterou výslovně nesouhlasili již v lednu 2021. V listopadu 2023 výbor společenství oznámil, že bude provedena i u zbývajících 8 jednotek 2+kk instalace 16 rolet. To představuje pro navrhovatele další budoucí zátěž bez právního důvodu ve výši přibližně 3 000 Kč (celkem tedy 7 400 Kč), a to za situace, kdy již bylo společenství známo, že je o platnosti usnesení veden soudní spor, s nákladem nesouhlasila významná část členů společenství a o platnosti usnesení nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Společenství ignoruje skutečnost, že je třeba počkat na výsledek sporu a nakládá s prostředky společenství v rozporu se zájmy některých vlastníků. Zjištěným porušením prohlášení vlastníka a stanov došlo s ohledem na okolnosti případu k natolik závažnému zásahu do práv navrhovatelů, kteří jsou vlastníky jednotky, že odůvodňují vyslovení neplatnosti napadeného usnesení. Vyslovením neplatnosti usnesení shromáždění nedojde k závažnému zásahu do práv nabytých třetími osobami v dobré víře, viz rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 29 Cdo 3399/2010, ze dne 23. 5. 2012.

7. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo aby vyslovil neplatnost napadených usnesení.

8. K odvolání se vyjádřil účastník podáním ze dne 11. dubna 2024. Dle účastníka navrhovatelé tvrdí, že informace uváděné v Přehledu hospodaření jsou neúplné a zavádějící, když roční zůstatek je v tomto Přehledu ve skutečnosti nevypořádaným zůstatkem podílové zálohy na opravy a údržbu. Z tohoto důvodu tak ze strany účastníka dochází podle navrhovatelů k nesprávnému způsobu vypořádání skutečných nákladů ročních záloh členů a tím i k uplatňování nerovné úhradové povinnosti. Navrhovatelé se tak dlouhodobě podle názoru účastníka snaží prostřednictvím uvedeného řízení prosadit svou představu o tom, jak by Přehled hospodaření měl „správně vypadat“. K tomuto účelu však uvedené řízení neslouží. Účastník se zcela ztotožnil se závěrem soudu, podle něhož Přehled hospodaření není účetním dokladem a stanovami ani zákonem není uložena přesná strukturace tohoto dokumentu kromě obecné povinnosti na jeho srozumitelnost a logičnost. Těmto požadavkům pak Přehled hospodaření vyhovuje. Pokud jde o druhou námitku navrhovatelů ohledně předokenních rolet, účastník prokázal, kam jsou tyto rolety v domě instalovány s tím, že podle jeho názoru se stávají součástí obvodového pláště domu. I pokud by odvolací soud zaujal jiný názor, účastník pokládá rozhodnutí soudu ohledně možnosti hlasovat o takovém návrhu 75% většiny všech hlasů dle článku VI. odst. 2.7.2 stanov za správný. Účastník navrhl, aby bylo napadené usnesení jako věcně správné potvrzeno a účastníku byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

9. Odvolatelé doplnili svá odvolání podáním ze dne 1. dubna 2024. Jsou názoru, že z důvodu odstranění překážky pro využití aplikace novelizovaného výkladu ust. § 1209 o. z. soudem 1. stupně oproti judikatuře, podali po vrácení věci k novému projednání návrh na úpravu závěrečného petitu, který však soud 1. stupně zamítl. Navrhovatelé považují zamítnutí doplňujícího závěrečného návrhu navrhovatelů soudem 1. stupně za skutečnost, která brání nápravě formou rozhodnutí soudu, kdyby takové rozhodnutí ohledně neúplného a zavádějícím způsobem zhotoveného vyúčtování ročních záloh účastníka, vedlo ke zjednání nápravy a stavu nejistoty a nepředvídatelnosti, kterému jsou vlastníci jednotek tímto nejednoznačným a zavádějícím vyúčtováním vystavováni. Odvolatelé jsou dále přesvědčení, že navrhované usnesení č. II uvedené v čl. IV tohoto doplnění odvolání, v případě, že by je soud schválil, mohlo upravit pouze právní účinek přijatého usnesení, při současném zachování práva svobodné volby těch členů účastníka, kteří s dobrovolným příspěvkem souhlasili, přestože o něm shromáždění nebylo oprávněné rozhodnout jako o nákladu správy společenství. Ohledně předokenních rolet, odvolatelé zastávají názor, že účastník nikterak neprokázal, že se předokenní rolety stávají součástí obvodového zdiva a že by byly společnou částí domu, naopak roleta svým účelem plní funkci součásti okna, tj. jedná se o příslušenství okna, podobně jako parapet je součástí okna zevnitř i zvenku, pak roleta předokenní je svým charakterem spjata s oknem tak, že není možné si představit, že by plnila svou funkci bez okna samotného tj, dle názoru odvolatelů se jedná v případě tohoto konkrétního o vlastnictví vlastníků, které si také měli hradit vlastníci samotní a nikoliv účastník.

10. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl ve věci dostatečné dokazování, z důkazů zjistil všechny relevantní skutečnosti a správně zjistil a zhodnotil skutkový stav. Věc posoudil správně i po stránce právní. Odvolací soud se plně ztotožňuje se zdůvodněním rozhodnutí učiněným soudem prvního stupně.

12. Podle § 258 o. z. „Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku“. Podle § 1221 odst. 1 o. z. „nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.“ Podle § 1209 odst. 1 o. z. „Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.“ 13. V případě návrhu na prohlášení rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek za neplatné to znamená, že kterýkoli přehlasovaný vlastník jednotky může soudu ve lhůtě 3 měsíců od okamžiku, kdy se o rozhodnutí shromáždění dozvěděl, navrhnout, aby vyslovil neplatnost usnesení pro rozpor se zákonem či se stanovami, je-li pro to důležitý důvod. Potud není rozdílu mezi tím, zda bylo rozhodnutí shromáždění přijato na jeho zasedání nebo tzv. per rollam, tedy mimo zasedání shromáždění. Aktivní věcnou legitimaci má jen člen společenství, hlasující proti přijatému usnesení. V daném případě bylo již v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, že navrhovatelé hlasovali proti přijetí jimi napadených usnesení shromáždění, na čemž se nic nemění ani v řízení odvolacím a odvolací soud z uvedeného vychází. Pro to, aby bylo rozhodnuto o neplatnosti, musí existovat „důležitý důvod“. Důležitost je dána buďto ve vztahu k „žalujícím“ členům společenství (navrhovatelům) s ohledem na jejich postavení, jednotku a k ní se vztahující práva a povinnosti, nebo i ve vztahu k ostatním členům společenství, majetku společenství, jakož i společným částem domu a dalším pro členy podstatným záležitostem. V daném případě odvolací soud shledal, že tento důležitý důvod není dán ve vztahu k prvnímu navrhovateli napadenému usnesení shromáždění. To se totiž přímo nedotýká majetkové sféry navrhovatelů ani ostatních členů společenství. Byla schvalována toliko zpráva statutárního orgánu o hospodaření společenství za rok 2019, z níž samotná práva a povinnosti členům společenství nevznikají, jde jen o deklarování určitého ekonomického stavu. Tato zpráva není ani účetní závěrkou společenství, tedy zásadním dokladem pro účetnictví společenství zobrazující (mající zobrazit) skutečný stav hospodaření, peněžních toků (viz § 1 odst. 2 písm. a/ a § 18 a násl. zák.č. 563/1991 Sb. ve znění novel), ani vyúčtováním plateb ve vztahu ke členům společenství resp. k navrhovatelům. Jde „jen“ o „Přehled hospodaření“ za rok 2019, jehož funkcí je informovat členy společenství o stavu hospodaření za dané časové období (rok 2019). Nezasahuje tak přímo do práv a povinností ani navrhovatelů, ani dalších členů společenství. I jen to, že usnesení shromáždění č. 1 není důležitým důvodem ve smyslu § 1209 odst. 1 ve spojení s § 1221 odst. 1 a § 258 - 261 o. z. znamená nutnost zamítnutí návrhu ohledně tohoto usnesení a potažmo tak i potvrzení výroku I. usnesení soudu prvního stupně. Nicméně odvolací soud zdůrazňuje, ž i kdyby tomu tak nebylo - tedy usnesení č. 1 o schválení Přehledu hospodaření za rok 2019 by bylo „důležitým důvodem“ ve výše uvedeném smyslu, nebylo by ohledně něj možné odvolatelům vyhovět. Důvody toho uvedl správně soud prvního stupně. Jde o „Přehled hospodaření“ předkládaný výborem společenství a schvalovaných shromážděním, do jehož působnosti patří dle čl. VI odst. 2.4 Stanov společenství. Údaje ve Zprávě o hospodaření jsou údaji tam uvedenými výborem, kdy struktura této zprávy ani všechny její náležitosti nejsou stanovami, tím spíše pak zákonem, resp. obecně závaznými předpisy stanovena. Je tak plně na výboru, jakou strukturu pro všechny tam uvedené údaje zvolí. Jde o informaci ve vztahu ke členům společenství, pročež je samozřejmě jejich právem se k této zprávě vyjadřovat, a to nejenom tím, jak o ní hlasují při jejím schvalování, leč mohou na základě ní po společenství požadovat bližší objasnění tam uvedených údajů včetně odstranění členy tvrzených pochybení, resp. takové objasnění, z nějž by bylo patrné, zda o chybu či nikoli. To ve svém důsledku znamená, že i kdyby došlo k pochybení v rámci některého údaje ve zprávě, není to důvodem neplatnosti usnesení shromáždění o jejím schválení, leč toto pochybení - je-li na něj členem poukázáno, vyžaduje vysvětlení ze strany výboru společenství takovému členovi, případně opravu Zprávy. Soud však vzhledem k toliko informativnímu, a nikoli normativnímu charakteru zprávy není tím, kdo ji má věcně analyzovat co do její správnosti a úplnosti, tím spíše struktury / i jen z toho důvodu, že stanovami ani jinak není určen její obligatorní obsah, ani podoba, struktura a další náležitosti/. Odvolací námitky týkající se usnesení č. 1 předmětného shromáždění vlastníků jednotek tak nejsou důvodné.

14. Odvolací soud se dále zabýval napadeným usnesením. č. 2 shromáždění vlastníků jednotek konaného mimo zasedání a vyhlášeného dne 4. 1. 2021. Podle § 5 odst. 1 - 3 vl. Nař. č. 366/2013 Sb. v rozhodném znění platí, že: „Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu, b) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních, c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče, d) zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic), e) výkladní skříň (výkladce) v rozsahu, v jakém se nachází v rovině obvodové stěny domu, včetně vnějšího skla a rolety výkladce, která je vždy ve výlučném užívání vlastníka jednotky, kromě částí výkladce vstupujících od vnitřního povrchu obvodové stěny do vnitřního prostoru místnosti, f) balkony, lodžie, terasy, atria, i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky, g) domovní kotelny, místnosti výměníkových (předávacích) stanic, včetně všech technických zařízení a součástí, nejsou-li ve vlastnictví jiné osoby, h) výtahy ve společných částech, včetně evakuačních a požárních výtahů, autovýtahů a autoplošin, vnější požární schodiště, i) půdy, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny, sklepní kóje a místnosti nacházející se ve společných částech domu, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu, j) bazény, dále prostory, v nichž jsou umístěna parkovací místa, pokud nejsou zahrnuty v jednotce. (2) Společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách. (3) Podlahy jsou společnými částmi domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.“ Z uvedeného, právním předpisem daného výčtu je zřejmé, že tzv. fasáda domu, tedy správně jeho obvodové zdivo je společnou částí domu. Soud prvního stupně, jak shora již obecně zhodnoceno, provedl zcela dostatečné dokazování ohledně „předokenních rolet“ umožňující přijmout závěr, že tyto rolety se vskutku montují do, resp. na plášť domu, tedy do obvodového zdiva, nikoli na výplně okenních otvorů (tím spíše pak do výplní otvorů). Jejich montáž se tak týká obvodového zdiva - tzv. pláště domu (budovy) a tudíž společné části domu. Rozhodování o této otázce je proto plně v působnosti shromáždění vlastníků jednotek, viz. čl. VI odst. 2.6.

7. Stanov společenství. Pokud jde o náklady na předokenní rolety a to, že tyto budou montovány toliko v rámci jednotek 2+k.k., dospěl odvolací soud k závěru, že jde o zcela zákonný postup. Jak je zřejmé z provedeného důkazu - návrhu rozhodnutí mimo zasedání shromáždění (per rollam) ze dne 4. 1. 2021 „při rekonstrukci budovy v roce 2014 byly u 50ti bytů opraveny lodžie, které jsou ve vlastnictví SVJ a k nimž mají příslušné byty užívací právo; pro prostřední byty 2+k.k. nad jednotlivými vchody, u kterých žádné prostředky navíc v rámci rekonstrukce nebyly vloženy, je možnost zlepšit jejich stav v parných letních dnech instalací žaluzií do dvou oken ve vnějším plášti budovy, který je rovněž ve vlastnictví SVJ; tím dojde k zaclonění a poskytnutí ochrany před teplem; tyto byty nemají možnost větrání na severní straně domu“. Dále je z návrhu usnesení shromáždění patrné, že někteří členové SVJ obývající předmětné byty se na společenství obrátili se žádosti o povolení montáže těchto rolet. Podle odvolacího soudu je proporcionalita plně zachována, kdy část bytů - jednotek byla saturována opravou lodžie, jednotky nemající tuto lodžii by, právě v rámci zásady proporčnosti, byly saturovány montáží předokenních rolet. Kromě zjevné logiky postupu (viz větrání jednotek 2+k.k.) jde nejenom o hospodárný přístup k věci, když zakázka na 40 kusů „oken“ resp. rolet je jistě ve výsledné ceně nižší, než dílčí zakázky jednotlivých jednotek požadujících případně jejich následné proplacení společenstvím z důvodu montáže právě na fasádu domu, především pak jde o postup zajišťující proporčnost ve vztahu k jednotlivým (různě velkým) jednotkám v domě. Podle § 212 odst. 1 o. z. „přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.“ V daném případě je zjevná snaha korporace - předmětného společenství vlastníků, nezvýhodňovat jednotlivé členy (vlastníky bytů s lodžiemi) ani je neznevýhodňovat (vlastníky bytů 2+k.k.). Takové jednání je tudíž v souladu se zákonem, pročež z tohoto důvodu není neplatné. Ani odvolací soud neshledal relevantní žádnou z odvolacích námitek (důvodů). Rozhodování per rollam o předmětných usneseních č. 1 a č. 2 byla v souladu se zákonem i stanovami. Obě rozhodnutí byla přijata procedurálně zcela konformním způsobem - usnesení navržená k přijetí byla dostatečně objasněna, jsou zcela určitá, možnosti hlasování jsou zcela srozumitelné a jednoznačné - ostatně je naprosto patrné, že navrhovatelé hlasovali proti a že tedy mohli projevit svoji vůli zcela dostatečně, výbor společenství hlasování per rollam i správně vyhodnotil z hlediska nutných kvor pro přijetí navržených usnesení. Obsah usnesení je plně v souladu s hmotným právem, jakož i se stanovami společenství. Odvolací soud tedy neshledal žádného důvodu k tomu, aby vyslovil neplatnost předmětných usnesení (č. 1 a č. 2) shromáždění vlastníků přijetých mimo jeho zasedání - per rollam.

15. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, a to včetně správného nákladového výroku vycházejícího z úspěchu ve věci.

16. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému účastníkovi. Navrhovatelé jsou tudíž povinni zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení částku ve výši 4 114 Kč, jež sestává z odměny advokáta za 1 úkon právní služby á 3 100 Kč: vyjádření k odvolání (- za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč), a náhrady 1 hotového výdaje v celkové výši 300 Kč (- náhrada hotového výdaje činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč), celkem se jedná o částku ve výši 3 400 Kč a k tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 714 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.); celková částka náhrady nákladů řízení tedy činí 4 114 Kč.