9 Cmo 154/2024 - 483

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., soudkyně JUDr. Evy Šnajdaufové a soudce JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozená [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], narozený [Datum narození navrhovatele B] bytem [Adresa navrhovatele A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o zrušení usnesení shromáždění účastníka a uložení povinnosti provést opravu společných částí budovy, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2024, č. j. 44 Cm 3/2022-447, takto:

Výrok

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2024, č. j. 44 Cm 3/2022-447 se potvrzuje.

II. Účastník je povinen zaplatit navrhovatelům náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 22 835,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce účastníka.

Odůvodnění

1. Návrhem ze dne 7. 1. 2022 se navrhovatelé domáhali zrušení rozhodnutí shromáždění účastníka ze dne 3. 11. 2021, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na provedení opravy společných částí „zahradního domku, v němž se nachází místnost mimo byt“ v rozsahu žádosti žalobců ze dne 8. 10. 2021 a zároveň se domáhali uložení povinnosti účastníkovi (dále také jen „SVJ“ nebo také jen „účastník“) provést opravu společných částí stavby přístavku, situované ve 3. nadzemním podlaží domu čp. [Anonymizováno] (zahradního domku), tj. základů, izolací, obvodových zdí, střechy, oken a dveří, v parametrech původní stavby. K návrhu uvedli, že jednotka č. [Anonymizováno] byla v prohlášení vlastníka ze dne 23. 9. 2002 vymezena tak, že její součástí je také místnost mimo byt ve 3. nadzemním podlaží o výměře 16,3 m2. Výměra této místnosti je zahrnuta do celkové podlahové plochy bytové jednotky a je zohledněna též ve vztahu k velikosti spoluvlastnického podílu. Konstrukční části uvedené místnosti mimo byt jsou v rozsahu definovaném prohlášením vlastníka společnými částmi budovy, vnitřní prostor pak je jako místnost mimo jednotku součástí jednotky č. [Anonymizováno] v SJM žalobců. Předmětná místnost, přístavek, je v dezolátním stavu, zcela vylučuje užívání ze strany navrhovatelů. Navrhovatelé řádně plní své povinnosti vůči SVJ, řádně platí veškeré příspěvky do fondu oprav včetně příspěvku na opravu místnosti mimo svůj byt. Dlouholeté žádosti navrhovatelů o opravu společných částí přístavku však SVJ ignoruje, přestože navrhovatelé o zjednání nápravy s SVJ již řadu let jednají. V rámci sanace kamenné opěrné stěny a terasy již bylo rozhodnuto o provedení stavebních úprav v rozsahu dokumentace [tituly před jménem], která byla jako celek projednána a schválena shromážděním vlastníků dne 20. 3. 2019, a zahrnuje i provedení opravy předmětného přístavku pod názvem oprava „zahradního“ domku na terase v úrovni 3. NP, kdy přístavek je označen jako objekt SO 04. Ačkoliv sanace kamenné stěny včetně terasy byla provedena a dokončena v roce 2021, oprava přístavku měla být provedena až následně bez blíže určeného termínu provedení opravy, k realizaci opravy však nedošlo a její provedení bylo odmítnuto. Na shromáždění účastníka dne 3. 11. 2021, kterého se navrhovatelé účastnili prostřednictvím svého právního zástupce, pro návrh na provedení opravy hlasovali pouze navrhovatelé v rozsahu 16,26 % hlasů, ostatní vlastníci jednotek v rozsahu 83,74 % hlasů hlasovali proti opravě a návrh na provedení opravy byl zamítnut. Navrhovatelé poukázali na to, že předmětná budova je v památkové zóně a v památkové rezervaci, kdy existuje též právní zájem na zachování původního charakteru předmětné budovy včetně dotčeného přístavku. Postup účastníka považovali za účelový a diskriminační, neboť z provádění oprav a údržby společné věci je vyloučena jen ta část věci, která slouží pouze potřebě žalobců. Zdůraznili ale, že vnitřní prostor přístavku je neoddělitelnou součástí jednotky, z čehož plynou navrhovatelům práva a povinnosti, mezi něž mimo jiné patří též přispívat v rozsahu spoluvlastnického podílu na společných částech na náklady oprav a údržby společných částí domu. Navrhovatelé se tak podílí na nákladech ve větším rozsahu, než odpovídá rozsahu jejich užívacího práva, a zároveň se podílí na nákladech celého bytového domu bez ohledu na to, která jeho část jim fakticky slouží a která nikoli. Navrhovatelům je postupem účastníka znemožněn výkon vlastnického práva a je působena škoda na jejich majetku. Rozhodnutí účastníka považovali za rozporné se zákonem a s dobrými mravy.

2. Účastník s návrhem nesouhlasil. Uvedl, že v době převodu bytu do vlastnictví navrhovatelů neměl přístavek, až na dřevěné nefunkční výplně, okna, dveře, podlahu ani střechu, rozvody elektřiny ani vody, byl zarostlý travou a dalšími rostlinami a v celkově dezolátním stavu, a tomu odpovídá i současný stav. Od koupě bytové jednotky navrhovatelé neudělali na předmětné místnosti vůbec nic. Po účastníkovi pak požadují předělat tuto rozpadlou místnost na plnohodnotný zahradní domek, a to vše na náklady SVJ. Dle předběžného rozpočtu z roku 2018 by oprava činila 500 000 Kč. Účastník navrhovatelům nabídl, že dojde ke zbourání přístavku, ke změně prohlášení vlastníka a vyplacení poměrné části naspořených peněz navrhovatelů v odpovídající části dle výměry místnosti. Stav přístavku byl v dezolátním stavu už několik desítek let před zakoupením jednotky navrhovateli, ti ji užívali ještě před odkoupením a nikdy nepožádali původního vlastníka o jeho renovaci. Účastník zároveň nesouhlasil s navrhovateli, že by obvodové zdi přístavku bylo možno považovat za hlavní svislé a vodorovné konstrukce, ani to, že by se jednalo o části budovy, které jsou určeny ke společnému užívání. Přístavek stojí zcela mimo dům a jeho obvodové zdi nejsou součástí hlavních svislých ani vodorovných konstrukcí. V průběhu řízení, a to při ústním jednání dne 8. 6. 2022, účastník vznesl námitku promlčení.

3. Podáním ze dne 2. 5. 2022 navrhovatelé upřesnili výrok II. petitu s odkazem na dokumentaci zpracovanou [tituly před jménem].

4. Soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 1. 2024, č. j. 44 Cm 3/2022-447 ve výroku I. zrušil rozhodnutí shromáždění účastníka ze dne 3. 11. 2021, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na provedení opravy společných částí „zahradního domku, v němž se nachází místnost mimo byt“ v rozsahu žádosti žalobců (správně má být navrhovatelů - pozn. odvolacího soudu) ze dne 8. 10. 2021, ve výroku II. uložil účastníkovi povinnost provést opravu společných částí domu č. p. [Anonymizováno], a to místnosti mimo byt o ploše 16,30 m2, umístěné ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. [Anonymizováno] stojícího na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], přístupné z terasy domu, tj. základů, izolací, obvodových zdí, střechy, oken a dveří, a to v rozsahu odpovídajícím dokumentaci zpracované [tituly před jménem], IČ [IČO], která je jako příloha nedílnou součástí rozhodnutí, a to do osmnácti měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí, výrokem III. uložil neúspěšnému účastníkovi zaplatit navrhovatelům náklady řízení a ve výroku IV. uložil účastníkovi povinnost uhradit náklady řízení státu za znalecký posudek vyhotovený k zadání soudu.

5. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že návrh je podán včas, navrhovatelé jsou přehlasovanými vlastníky. Na danou věc aplikoval § 1209 odst. 1 a 2 o. z., ve znění účinném od 1. 7. 2020, neboť napadené usnesení bylo přijato dne 3. 11. 2021. Soud prvního stupně dovodil, že je povinností SVJ zajistit opravu společných částí domu (§ 1189 o. z.), a to v rozsahu prohlášení vlastníka (§ 1160 o. z.). Na základě zjištěného skutkového stavu pak soud prvního stupně dospěl k závěru, že způsob rozhodnutí dle § 1209 odst. 1 a 2 o. z. je takový, že soud může rozhodnutí shromáždění doplnit, změnit, podmínit či zrušit či může rozhodnout jinak. Přístavek je v dezolátním stavu, tento stav trvá již delší dobu a byl dán ještě za původního vlastníka města [adresa]. Jelikož je dána povinnost SVJ udržovat společné části ve stavu způsobilém k užívání lze po něm požadovat uvedení předmětných společných částí do stavu způsobilého k užívání. Stav předmětné místnosti mimo byt nebránil převodu vlastnického práva k bytové jednotce. Navrhovatelé v průběhu řízení požadovali provést opravy nikoliv uvedením do původního stavu, nýbrž posléze navrhli, aby oprava byla provedena v rozsahu projektu zpracovaného [tituly před jménem]. V řízení si nechal soud prvního stupně vypracovat znalecký posudek zdali se navrhovateli požadované opravy týkají pouze společných částí domu a zda jsou nezbytné. Znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem] stanovil, že dokumentace zpracovaná [tituly před jménem] k opravě přístavku se týká výhradně společných částí budovy. Soud prvního stupně uzavřel, že jeho rozhodnutí vychází ze spravedlivého vypořádání vztahů mezi účastníky a proto ve výroku II. uložil účastníkovi uvedenou povinnost. Současně vzhledem k tomu, že návrhu navrhovatelů vyhověl, zrušil ve výroku II. usnesení ze dne 3. 11. 2021, kterým shromáždění účastníka rozhodlo zamítavě o návrhu navrhovatelů na provedení opravy přístavku v rozsahu žádosti žalobců ze dne 8. 10. 2021. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou účastníkem, neboť činnost údržby a opravy, je trvající povinností SVJ, kterou má plnit bez ohledu na to, zda se toho vlastníci bytových jednotek domáhají či nikoli.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník odvolání. Rozhodnutí považoval za nadměrným způsobem zasahující do práv ostatních spoluvlastníků domu, pro je považoval za nesprávné, nepřiměřené, nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy. Na shromáždění se navrhovatelé domáhali provedené oprav v rozsahu přesahujícím povinnosti účastníka, jejich návrh, který byl shromážděním zamítnut, obsahoval i opravu částí, které nelze podřadit pod společné části domu. Návrh, který byl odmítnut při posuzovaném jednání shromáždění, vycházel z projektu [tituly před jménem] [Anonymizováno] a zahrnoval i rozvody vody, elektřiny, tepla, opravu příček, vnitřní úpravy, vybudování půdy, celkové zateplení atd. v rozsahu přesahujícím 550 000 Kč. Zamítnutí návrhu navrhovatelů tak bylo zcela po právu a soud nebyl oprávněn předmětné rozhodnutí shromáždění zrušit. Navrhovatelé měli při koupi jednotky požadovat opravu přístavku po prodávajícím městu Karlovy Vary, popřípadě požadovat slevu z kupní ceny, aby mohli provést opravu. Navrhovatelé se proti původnímu vlastníkovi opravy nedomáhali, přístavek nikdy neužívali a ani ho neudržovali. Účastník nesouhlasil, že se nárok nepromlčuje. Jde o majetkový nárok a promlčení podléhá. Opravou přístavku dojde ke zhodnocení výlučně majetku žalobců nikoli ostatních spoluvlastníků. Navrhovatelé měli povinnost zajistit řádný stav svého bytu, tedy i přístavku. Uložení povinnosti účastníkovi je v rozporu se zákonem, ale i v rozporu s požadavkem slušného uvážení. Je především povinností navrhovatelů udržovat řádný stav předmětné místnosti mimo byt, která slouží výlučně jim a to včetně společných částí. K náhradě nákladů řízení účastník uvedl, že soud prvního stupně nezohlednil, že původnímu návrhu navrhovatelů, který byl shromážděním zamítnut, nebylo vyhověno, přičemž výsledek sporu je v rozsahu nižším než navrhovatelé žádali, teprve v průběhu sporu své nároky zmírnili. Rovněž účastník nesouhlasil, že náhrada nákladů řízení byla soudem prvního stupně přiznána oběma navrhovatelům, neboť navrhovatelé jako spoluvlastníky bytu nelze považovat za dvě osoby.

7. Navrhovatelé považovali rozhodnutí soudu prvního stupně za správné, ve vyjádření se podrobně vypořádali se všemi námitkami účastníka, nepovažovali je za důvodné. Svůj požadavek na opravu shledávali za souladný s právem, uvedli, že účastník jejich opakované žádosti o opravy apriori odmítá.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že není důvodné.

9. Soud prvního stupně vyšel z následujícího zjištěného skutkového stavu. Navrhovatelé mají ve společném jmění manželů bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v domě čp. [Anonymizováno], k.ú. [adresa] (dále také jen „bytová jednotka“). Bytová jednotka je v prohlášení vlastníka vymezena jako byt o velikosti 1 + 2 ve 3. nadzemním podlaží, o celkové ploše jednotky s příslušenstvím 99,4 m2. Bytová jednotka se mimo jiné sestává i z místnosti mimo byt (3. NP) o výměře 16,3 m2 (dále také jen „přístavek“). K vlastnictví jednotky patří spoluvlastnický podíl o velikosti 994/6112 na společných částech budovy i na pozemku parc. č. 1513. Z prohlášení vlastníka soud prvního stupně zjistil, co náleží mezi společné části budovy a jaká jsou pravidla pro správu těchto společných částí. Ze schématu půdorysů podlaží domu pak soud prvního stupně zjistil, že přístavek se nachází mimo byt, na terase domu. Bytovou jednotku (včetně přístavku) nabyli navrhovatelé do SJM dne 31. 3. 2003 od města [adresa] smlouvou o převodu vlastnického práva bytovou jednotku. Již v roce 2008 a posléze opakovaně se navrhovatelé domáhali opravy přístavku. V roce 2017 byla v souvislosti s opravou opěrné kamenné zdi u domu vypracována [tituly před jménem] i dokumentace k opravě přístavku. Oprava zdi proběhla, oprava přístavku nikoliv. Dne 3. 11. 2021 se uskutečnilo shromáždění účastníka, kde byla projednána „oprava zahradního domku - místnosti mimo byt“ v rozsahu dle žádosti navrhovatelů ze dne 8. 10. 2021 (dále také jen „napadené usnesení“). Na shromáždění byli přítomni všichni vlastníci, pro přijetí napadeného usnesení hlasovali pouze navrhovatelé s podílem hlasů 16,26 %, ostatní vlastníci s podílem hlasů 83,74 % hlasovali proti. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem [tituly před jménem] soud prvního stupně zjistil, že dokumentace zpracovaná [tituly před jménem] v roce 2018 se týká výlučně opravy společných částí budovy a rovněž z něho zjistil, že předpokládaná cena oprav činí 277 429 Kč.

10. Protože předmětem řízení byl přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne 3. 11. 2021, aplikoval odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) na projednávanou věc občanský zákoník ve znění účinném od 1. 7. 2020, tedy ve znění zákona č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. z.“).

11. Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Podle § 1209 odst. 2 o. z. soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.

12. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2201/2023 ze dne 20. 11. 2024 se podává následující. Řízení podle § 1209 odst. 1, 2 o. z. je řízením, u něhož z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Tím je dána možnost soudu odchýlit se od podoby návrhu na vydání konkrétního rozhodnutí; soud sice bude vázán obsahovým vymezením rozhodnutí, které vlastník jednotky předložil soudnímu přezkumu, nicméně bude o něm moci rozhodnout odlišně od žalobního žádání. Z textu § 1209 odst. 1, 2 o. z., ale ani z jeho smyslu a účelu nevyplývá, že by se nemělo vztahovat na všechna rozhodnutí shromáždění, ustanovení se tedy musí vztahovat i na rozhodnutí „negativní“.

13. Ze stanov účastníka účinných ke dni napadeného usnesení zjistil odvolací soud, že účastník byl založen za účelem zajišťování správy domu (čl. I. odst. 3), že správou domu se mimo jiné rozumí zajišťování takových činností, které jsou nutné nebo účelné pro zachování nebo zlepšení společných částí, a to zejména údržby a oprav společných částí domu /čl. II. odst. 1 písm. b)/ a že do výlučné pravomoci shromáždění patří rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společné části, převyšují-li náklady částku 50 000 Kč /čl. VI. odst. 2 písm. l/.

14. V bytovém spoluvlastnictví obecně platí, že rozhodování vlastníků jednotek je zpravidla založeno na tzv. majoritě, kdy se přehlasovaná menšina, ač s rozhodnutím nesouhlasí, musí podřídit řádně přijatému rozhodnutí většiny a současně platí minimalizace zásahu do chodu společenství. Výjimečně však mohou nastat situace, kdy do rozhodování společenství zasáhne soud, aby uspořádal právní poměry vlastníků jednotek podle pravidel slušného uvážení (§ 1209 odst. 2 o. z.). Taková situace nastala v projednávané věci, kdy soud prvního stupně po rozsáhle provedeném dokazování dovodil, že je třeba do rozhodnutí shromáždění zasáhnout a právní poměry vlastníků jednotek uspořádat. Důležitý důvod pro přezkum napadeného usnesení je bezpochyby dán, neboť napadeným usnesením bylo rozhodováno o záležitosti, který zasahuje do podstaty předmětu vlastnictví navrhovatelů z hlediska účelu jeho využití (navrhovatelé nemohou užívat přístavek, který je součástí jejich bytu). Odvolací soud považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za správné a odkazuje na jeho odůvodnění. Shodně se soudem prvního stupně má odvolací soud za to, že je třeba zasáhnout do rozhodnutí společenství a uspořádat právní poměry vlastníků jednotek, dodává pouze následující.

15. Ustanovení § 1209 odst. 2 o. z. je normou s relativně neurčitou hypotézou, která výslovně vymezuje základní hledisko, kterým je uspořádání právních poměrů vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Je tedy na soudu, aby identifikoval všechny relevantní okolnosti, které mohly mít význam pro jeho rozhodnutí, porovnal je a vybral ty, jimž s respektem k hledisku slušného uvážení přiznal prioritu. Řízení podle § 1209 odst. 1 a 2 o. z. je řízením, u něhož z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

16. Soud prvního stupně postupoval zcela správně a racionálně, zohlednil veškeré okolnosti významné pro rozhodnutí a řádně zdůvodnil, proč povinnost provést opravu uložil účastníkovi dle dokumentace [tituly před jménem]. Povinnost provést opravu přístavku vyplývá pro účastníka ze stanov /čl. I. odst. 3, čl. II. odst. 1 písm. b) a čl. VI. odst. 2 písm. l/ i ze zákona (§ 1189 o. z.)/.

17. Navrhovatelé předložili shromáždění návrh na provedení opravy v rozsahu žádosti navrhovatelů ze dne 8. 10. 2021 a shromáždění napadeným usnesením jejich návrh dne 3. 11. 2021 nepřijalo. Obsahem žádosti navrhovatelů bylo provést opravu zahradního domku, resp. přístavku s tím, že účastník měl veškerou stavební dokumentaci již od roku 2017 k dispozici, jednalo se o dokumentaci vypracovanou [tituly před jménem]. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že rozsah prací na přístavku dle dokumentace zpracované [tituly před jménem] je nižší než rozsah prací uvedených v dokumentaci [tituly před jménem]. Současně bylo v řízení prokázáno, že veškeré opravy dle dokumentace [tituly před jménem] se v celém rozsahu týkají částí budovy, které jsou definovány v prohlášení vlastníka jako společné a současně jsou pro opravu nezbytné (viz znalecký posudek [tituly před jménem]). Účastníkovi byla dokumentace zpracovaná [tituly před jménem] známa i v době hlasování shromáždění (dokumentace je z listopadu 2018). Návrh navrhovatelů na opravu přístavku, který předložili shromáždění, vycházel sice z jiné projektové dokumentace (z dokumentace [tituly před jménem]), než je projektová dokumentace, dle níž byla soudem prvního stupně uložena účastníkovi povinnost provést opravy (dokumentace [tituly před jménem]), avšak nadepsané řízení je řízením, u něhož z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky, tudíž soud prvního stupně byl vázán pouze obsahovým vymezením rozhodnutím (oprava přístavku), neboť z ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř. vyplývá možnost soudu odchýlit se od podoby návrhu na vydání konkrétního rozhodnutí. Závěr soudu prvního stupně, který po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že je povinností účastníka provést opravu přístavku a s ohledem na negativní stanovisko účastníka jeho opravu i fakticky provést, je třeba zasáhnout do rozhodování společenství a uspořádat právní poměry účastníků tak, že oprava bude provedena podle dokumentace [tituly před jménem], považuje odvolací soudu za správný.

18. Veškeré odvolací námitky účastníka nejsou důvodné. Mínil-li účastník, že navrhovatelé měli při koupi jednotky požadovat opravu přístavku po prodávajícím městu [adresa], anebo že měli požadovat slevu z kupní ceny, aby mohli provést opravu, pak odvolací soud uvádí, že tyto jeho námitky nesouvisí s předmětem řízení. Okolnost, že navrhovatelé přístavek nikdy neužívali a ani ho neudržovali, rovněž není pro nadepsané řízení podstatná. Opravou přístavku možná dojde ke zhodnocení majetku žalobců nikoli majetku ostatních spoluvlastníků, ovšem pokud z prohlášení vlastníka jednoznačně vyplývá, které části přístavku jsou společnou budovy jako celku, pak je právem navrhovatelů žádat provést tyto opravy a současně je povinností účastníka je provést. Navrhovatelé těžko mohli mít povinnost zajistit řádný stav svého bytu, tedy i přístavku, když jej nemohou ani užívat, neboť nemá např. střechu. Uložení povinnosti účastníkovi není v rozporu se zákonem, ani v rozporu s požadavkem slušného uvážení, neboť jeho povinnost k opravě je dána ze zákona. Navíc účastník po celou dobu trvání řízení před soudem prvního stupně nepředložil žádný konkrétní návrh na opravu, neboť po celou dobu řízení setrval na stanovisku, že k opravě není povinen. Není pravdou, že by navrhovatelé měli povinnost udržovat řádný stav společných částí přístavku, tato povinnost je podle zákona, stanov a prohlášení vlastníka povinností účastníka. Nelze souhlasit s účastníkem, že nárok navrhovatelů je promlčen. Je tomu tak proto, že navrhovatelé předložili soudu nárok, který vyplývá z ustanovení § 1209 odst. 1 a 2 o. z. Nárok na přezkoumání usnesení shromáždění obsahuje speciální hmotněprávní prekluzivní lhůtu, v níž je třeba podat návrh k soudu. Obecná ustanovení o promlčení se na daný přezkum nepoužijí.

19. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, a to včetně nákladových výroků. Pokud účastník namítal, že soud prvního stupně nesprávně vypočetl náhradu nákladů řízení přiznanou úspěšným navrhovatelům, neboť měl za to, že navrhovatele nelze považovat za dvě osoby, neboť byt je v jejich společném jmění manželů a v případě jejich členství v účastníkovi jedná vůči účastníkovi jeden z nich, pak odvolací soud uvádí následující. Pro řízení podle § 1209 o. z. je k návrhu aktivně věcně legitimován vlastník jednotky. Tato legitimace se přiznává výlučně vlastníkům jednotek. Navrhovatelé jsou oba vlastníci jednotky, byt je v jejich společném jmění manželů, proto jim také oběma v dané věci svědčí žalobní nárok podle hmotného práva. Vůči účastníkovi sice navrhovatelé vystupují podle § 1185 odst. 2 o. z. tak, že si zvolí zástupce, ovšem v občanském soudním řízení, resp. v daném řízení, mohou z titulu vlastnictví bytu a členství v účastníkovi vystupovat oba. Nic jim také nebrání, aby se v řízení nechali zastoupit advokátem. Jelikož účastník s návrhem nesouhlasil, trval na nedůvodnosti požadavku navrhovatelů, tudíž ani v řízení nepředložil svůj návrh na uspořádání poměrů a přestože bylo o návrhu rozhodnuto analogicky v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 o. s. ř., je rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. o. s. ř. správné.

20. Odvolací soud podle § 1 odst. 3 a § 23 a contrario z. ř. s. a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl dále o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem. Navrhovatelé byli v řízení úspěšní, proto mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 22 835,46 Kč, které sestávají z: - odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby a 3 100 Kč (odvolání) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 4 960 Kč, - odměny za zastupování advokátem spočívající v 1 úkonu právní služby a 5 620 Kč (účast na jednání) ze základu 113 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 10 116 Kč, - 1 režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 300 Kč, - 1 režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve výši 450 Kč, - cestovným na jednání k odvolacímu soudu a zpět z místa sídla advokáta navrhovatelů osobním motorovým vozidlem Škoda Octavia s průměrnou spotřebou benzinu Natural 5,6 l na 100 km při ujeté vzdálenosti [adresa] a zpět, 280 km v celkové výši 2 186 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., a vyhl. č. 475/2024 Sb.), - náhrada advokáta za čas promeškaný cestou k soudu a zpět na jednání v rozsahu 10 půlhodin po 150 Kč za půlhodinu, tj. celkem 1 500 Kč, (§ 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), - náhrady za 21 % DPH ve výši 3 323,40 Kč.