9 Cmo 157/2025

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele] sídlem [Adresa navrhovatele] o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. července 2025 č. j. L 13681/RD133/MSPH, Fj 297103/2025/MSPH, takto:

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. července 2025 č. j. L 13681/RD133/MSPH, Fj 297103/2025/MSPH se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Czela.net z.s. (dále i jen „spolek“) coby navrhovatel se svým návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 8. 7. 2025 domáhal zápisu změn do spolkového rejstříku, konkrétně zápisu nově zvoleného člena kontrolní komise - [jméno FO], den vzniku členství:

19. června 2025. Doloženy byly tyto slitiny: výpisy údajů z registru obyvatel stran [jméno FO] a [jméno FO], čestné prohlášení člena orgánu spolku - [jméno FO], zápis ze zasedání náhradní valné hromady spolku konané dne 19. června 2025, stanovy spolku s účinností od 1. 7. 2025.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) rozhodl takto: „Návrh na zápis změn - zápis člena kontrolní komise [jméno FO] do spolkového rejstříku podaný u Městského soudu v Praze v elektronické podobě dne 8. 7. 2025 pod Fj 297103/2025/MSPH se zamítá“.

3. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 8. 7. 2025 pod F 297103/2025/MSPH byl u Městského soudu v Praze v elektronické podobě podán návrh na zápis čtvrtého člena kontrolní komise [jméno FO] do spolkového rejstříku. Následně soud citoval ustanovení § 19 a § 88 z. v. r. s tím, že usnesením ze dne 9. 7. 2025 byl navrhovatel vyzván, aby ve lhůtě 15-ti dnů od doručení usnesení doložil soudu pod bodem 1) zápis ze zasedání příslušného orgánu spolku (valné hromady), na kterém došlo ke změně stanov týkající se počtu členů kontrolní komise a určení, že kontrolní komise bude mít 4 členy, a to v písemné listinné podobě v originále či úředně ověřené fotokopii nebo v elektronické podobě s doložkou o autorizované konverzi. Pod bodem 2) měl navrhovatel soudu doložit úplné znění stanov spolku po jejich změně, a to v písemné listinné podobě v originále či v úředně ověřené fotokopii nebo v elektronické podobě s doložkou o autorizované konverzi. Rejstříkový soud uvedl, že počet členů kontrolní komise "nejméně tři" je v souladu s platnou judikaturou neurčitý. Počet členů kolektivního orgánu právnické osoby nebo způsob, jak se tento počet určí, musí být dostatečně určitý v tom směru, aby bylo možno vždy (v každém okamžiku) určit, kolik přesně členů má kolektivní orgán k okamžiku tohoto určení. Stanovení počtu členů kolektivního orgánu způsobem, že je stanovena pouze spodní hranice, jako v daném případě (nejméně tři), stejně jako případné určení počtu členů orgánu rozmezím, např. 3 až 7, zakládá nemožnost stanovit, z jakého počtu členů se vychází při stanovení usnášeníschopnosti orgánu pro účely jeho hlasování. Navrhovatel na výzvu soudu reagoval podáním došlým soudu v elektronické podobě dne 15. 7. 2025, ve kterém soudu sdělil k bodu 1), že se spolek domnívá, že určení přesného počtu členů kontrolní komise v okamžiku tohoto určení, jak soud popisuje, je dán jejich zápisem ve spolkovém rejstříku, kde je povinnost každou změnu zaevidovat. A stanovení usnášeníschopnosti kontrolní komise pro účely jeho hlasování je jednoznačně uvedeno v čl. 14 bodě 6 Jednacího řádu spolku. K bodu 2) bylo přiloženo úplné znění Stanov spolku, které bylo dne 15. 7. 2025 elektronicky odesláno prostřednictvím internetových stránek Ministerstva spravedlnosti k založení do sbírky listin. Dále soud citoval ustanovení § 262 odst. 1 o. z. s tím, že ze stanov spolku, které jsou zveřejněny ve Sbírce listin pod L 13681/SL10/MSPH, z čl. 5 odst. 3 nevyplývá určení konkrétního počtu členů kontrolní komise. Jako počet členů kontrolní komise je v rejstříku zapsáno "minimálně tři". Dle soudu z ustálené judikatury vyplývá z hlediska požadavku na určitost právního jednání - stanov, že musí být počet členů kolektivního orgánu (v daném případě kontrolní komise) nebo způsob, jak se tento počet určí, dostatečně určitý v tom směru, aby bylo možno vždy (v každém okamžiku) určit, kolik přesně členů má kolektivní statutární orgán k okamžiku tohoto určení a že stanovení počtu členů kontrolní komise spolku způsobem, že je stanovena jen spodní hranice počtu členů - „minimálně tři“, jako v posuzovaném případě, je neurčité (stejně jako např. případné určení počtu členů orgánu určitým rozmezím /např. 3 až max. 7/) a zakládá nemožnost stanovit, z jakého počtu členů se vychází při stanovení usnášeníschopnosti tohoto orgánu pro účely hlasování. Byla-li by např. na členské schůzi spolku zvolena v mezích příkladně uvedeného rozmezí sedmičlenná kontrolní komise (a tedy současně splňující i podmínku dle aktuálních stanov, že se jedná o „nejméně tříčlenný orgán“) a následně by nadpoloviční většině 4 členů skončila funkce (např. v důsledku odstoupení z funkce či případného úmrtí), a zůstala by kontrolní komise (kolektivní orgán) jen o 3 členech, tak by nebylo zřejmé, jestli by se pro stanovení usnášeníschopnosti tohoto orgánu pro účely hlasování vycházelo z počtu 7 členů coby 100% členů, tudíž by byl kolektivní orgán jen o 3 členech neusnášeníschopný, či zda by aktuálně 3 zůstavší členové tvořili 100% členů kolektivního orgánu a pro přijetí usnesení by postačily 2 hlasy. Shrnuto, je-li stanoven počet členů kolektivního orgánu způsobem, který neumožňuje stanovit v každém okamžiku, kolik přesně členů má příslušný kolektivní orgán k okamžiku tohoto určení, zakládá to neurčitost právního jednání - jeho zdánlivost, pročež se k němu v tomto rozsahu nepřihlíží (viz § 553 odst. 1 a § 554 o. z.). Ohledně tohoto přijatého závěru odvolacího soudu srov. závěry, k nimž dochází odborná právní teorie v komentářové literatuře: „V případě kolektivního orgánu by stanovy měly určit počet jeho členů nebo způsob, jak se tento počet určí.“ (viz komentář k § 218 písm. d/ o. z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2017). Dále rejstříkový soud pokračoval, že ve světle výše uvedeného je třeba bezodkladně upravit příslušnou část stanov. Pro úplnost dále soud uvedl, že z hlediska požadavku na určitost právních jednání, z hledisek výše vyložených, není zásadně nezbytné, aby byl počet členů kolektivního orgánu stanoven určitou číslovkou - např.

4. Přípustná je např. i formulace ve stanovách, že počet členů kolektivního orgánu bude dán na celé funkční období počtem aktuálně zvolených členů. Takové ustanovení však předmětné stanovy spolku neobsahují. Je pak nerozhodné, že způsob jednání určuje jednací řád, pokud stanovy výslovně neurčují konkrétní způsob volby počtu členů kontrolní komise tak, aby bylo jasně patrno, z jakého počtu osob (členů kontrolní komise) se má při usnášeníschopnosti vycházet. Rejstříkový soud proto podaný návrh na zápis čtvrtého člena kontrolní komise do spolkového rejstříku zamítl. Závěrem soud uvedl, že pokud spolek požaduje zápis dalšího člena kontrolní komise, je třeba, aby byl provedena změna (úprava stanov) tak, jak je popsáno výše. Teprve po změně stanov a provedení řádné volby osoby je možno podat nový návrh na zápis změny do spolkového rejstříku.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Odvolatel namítl, že nesouhlasí s rozhodnutím o zamítnutí zápisu nového člena kontrolní komise z důvodu neuvedení počtu členů kontrolní komise v zápisu z valné hromady a neuvedení počtu členů kontrolní komise nebo způsobu jeho určení v každém okamžiku ve stanovách a nesouhlasí s odůvodněním zamítnutí návrhu. Dále odvolatel citoval z odůvodnění usnesení následující: „Přípustná je např. i formulace ve stanovách, že počet členů kolektivního orgánu bude dán na celé funkční období počtem aktuálně zvolených členů.“ s tím, že tato formulace je stejně neurčitá jako nyní uvedená ve stanovách. Člen kontrolní komise může být zvolen pouze valnou hromadou (čl. 9 odst. 1 organizačního řádu spolku). Zánik členství v kontrolní komisi může nastat (čl. 11 organizačního řádu spolku): (i) smrtí člena kontrolní komise, (ii) jeho odvoláním, (iii) odstoupením z funkce či (iv) uplynutím funkčního období. V čl. 11 organizačního řádu spolku se uvádí, že (citace): „V případě zániku členství v kontrolní komisi je kontrolní komise oprávněna sama jmenovat náhradního člena kontrolní komise, neklesl-li počet členů kontrolní komise Spolku zvolených valnou hromadou pod polovinu.“ Tzn., že formulace uvedená v odůvodnění zamítavého rozhodnutí ve světle výše uvedeného a dalších odstavců odůvodnění neřeší danou problematiku. Dle odvolatele, pokud by měl dodržet požadavek soudu, musela by věta ve stanovách znít pravděpodobně takto: „Počet členů kontrolní komise je v každém okamžiku určen součtem (i) počtu zvolených členů kontrolní komise valnou hromadou a (ii) počtu jmenovaných náhradních členů kontrolní komise, sníženy o počet členů kontrolní komise zaniklých k rozhodnému okamžiku (i) smrtí, (ii) odvoláním, (iii) odstoupením a (iv) uplynutím funkčního období.“ Takto formulovaná věta je dle odvolatele nepřehledná, velmi těžko pochopitelná a neobsahuje nic jiného než informace obsažené v organizačním řádu spolku. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu navrhovatele na zápis změn bylo vyhověno.

5. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných, než odvolatelem namítaných důvodů.

6. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření, ... Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle ustanovení § 21 odst. 1 o. s. ř. za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen… Dle § 21 odst. 5 o. s. ř. každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. Uvedené tedy znamená, že v případě kolektivního statutárního orgánu je návrh na zahájení řízení před civilním soudem, tedy i soudem rejstříkovým, oprávněn podepsat buďto předseda kolektivního statutárního orgánu nebo člen tohoto orgánu, jenž byl k tomu tímto orgánem pověřen. Pověření není zmocnění (ve smyslu § 24 a násl. o. s. ř.), leč jde o právní jednání členů kolektivního statutárního orgánu, jehož výsledkem je oprávnění jednoho ze členů jednat v konkrétní věci před soudem. Jedná-li pověřený člen kolektivního statutárního orgánu, pak je povinen skutečnost, že byl statutárním orgánem pověřen, soudu doložit - například rozhodnutím kolektivního orgánu o svém pověření.

7. V závislosti na nastalých rozhodných skutečnostech je zcela na právnické osobě mající kolektivní statutární orgán, zda procesní úkon učiní a potažmo i podepíše za právnickou osobu předseda kolektivního statutárního orgánu či tento úkon učiní a potažmo podepíše pověřený člen tohoto orgánu, přičemž doloží oprávnění tohoto člena jednat za právnickou osobu. To platí i pro spolek. V daném případě je ze zápisu ve spolkovém rejstříku i ze stanov předmětného spolku zřejmé, že má kolektivní statutární orgán - radu spolku, ovšem že tento orgán nekonstituuje svého předsedu. Pak připadá v úvahu, aby rada spolku pověřila [jméno FO] k jednání před soudem, protože tato osoba podepsala předmětný návrh na zápis změn do spolkového rejstříku.

8. Pro úplnost odvolací soud dodává, že možností též je, aby v případě, že má právnická osoba kolektivní statutární orgán bez konstituovaného předsedy, a nebylo učiněno pověření pro některého člena statutárního orgánu, byl návrh v civilním soudním řízení (což tím pádem platí i pro návrh na zápis změny do spolkového rejstříku) učinili a podepsali všichni členové kolektivního statutárního orgánu. Tato možnost vyplývá z ust. § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vyloženého tak, že jeli statutární orgán oprávněn pověřit jednoho ze svých členů k podání návrhu, tedy učinit rozhodnutí kolektivem členů orgánu o pověření jednoho jediného člena, tím spíše jsou všichni jeho členové oprávněni návrh podepsat (a nikoho tak nepověřovat). Řečené platí ovšem toliko pro písemné procesní úkony, kdy byl-li by písemný procení úkon učiněn všemi členy statutárního orgánu, pak jak shora argumentováno, lze toto chápat jako na roveň postavené procesní jednání situaci, kdy písemný procesní úkon činí pověřená osoba. Opačný závěr by vedl k nepřiměřeného formalismu, zapovězenému judikaturou Ústavního soudu. Ten ve svém nálezu ze dne 8. 1. 2019 pod sp. zn. III. ÚS 1336/18 výslovně k otázce přepjatého formalismu uvedl, že „…ve své konstantní judikatuře mnohokrát zdůraznil, že orgánům veřejné moci a především obecným soudům netoleruje přepjatě formalistický postup v řízení … Zdůraznil přitom, že obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, vyžaduje-li to účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku, a že povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o výklad obecných norem a ústavních zásad [srov. např. nález ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.) nebo nález ze dne 3. 2. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 19/98 (N 19/13 SbNU 131; 38/1999 Sb.)]. Při použití a výkladu právních předpisů tak nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, neboť v každém z nich je třeba nalézat i právní principy uznávané demokratickými právními státy [viz např. nález sp. zn. I. ÚS 50/03 ze dne 13. 6. 2006 (N 120/41 SbNU 499)].“.

9. Na straně druhé ovšem platí, že před soudem, především při jednání soudu, musí za právnickou osobu jednat jediná osoba. Tento požadavek je dán nutností jednotného procesního jednání právnických osob, tedy takového jednání, kdy je vůle právnické osoby vůči soudu činěna jednoznačně a jednotně, což při jednání zajišťuje jedině to, že za právnickou osobu jedná osoba jediná (samozřejmě s možností, aby tato osoba byla v průběhu řízení případně i jednání měněna, například změnou pověření učiněného kolektivním statutárním orgánem). Odvolací soud tedy shrnuje, že v rejstříkovém řízení lze v případě procesních úkonů činěných kolektivním statutárním orgánem bez předsedy byl takovýto procesní úkon činěn také i jednotně všemi členy statutárního úkonu, což platí především pro návrhy na zápis změn do veřejného rejstříku vedeného soudy. V případě spolku to znamená, že podání návrhu na zápis změn do spolkového rejstříku a jeho podpis všemi členy statutárního orgánu by nebyl v rozporu se zákonem.

10. V souvislosti s jednáním spolku před soudem odvolací soud zdůrazňuje, že způsob jednání statutárního orgánu spolku zapsaný ve spolkovém rejstříku se uplatní bez dalšího pro tzv. hmotněprávní jednání spolku vůči třetím osobám, tedy pro činění právních jednání navenek. Pro jednání před civilním soudem, tedy pro činění procesního jednání spolku navenek, platí speciální procesní úprava - § 21 o. s. ř. (viz jeho výše citovaná ustanovení), jež může a nemusí se způsobem jednání spolku zapsaným ve spolkovém rejstříku korelovat. V daném případě tak způsob jednání rady zapsaný ve spolkovém rejstříku je způsobem tzv. hmotněprávního jednání rady „navenek“, jež nelze užít pro jednání před civilním soudem. Srov. k tomu komentář k § 21 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. § 1 - 78g občanského soudního řádu. [jméno FO], 2014: „Procesní úprava přímého jednání právnických osob v občanském soudním řádu je vůči hmotněprávní úpravě v postavení speciality, takže se pro jednání právnických osob před soudem použije přednostně. Oproti obecné hmotněprávní úpravě vykazuje určité odchylky.“ 11. K výše uvedenému srov. judikaturu Nejvyššího soudu - viz jeho usnesení ze dne 26. 10. 2022 sp. zn. 21 Cdo 1755/2022 „Právnická osoba - jak vyplývá z povahy věci - může vykonávat svá procesní práva a povinnosti za řízení jen prostřednictvím fyzických osob. Oprávnění jednat za právnickou osobu je v ustanovení § 21 o. s. ř. stanoveno sice v návaznosti na hmotné právo upravující jednání jejím jménem (srov. např. § 164 a 166 občanského zákoníku), ale zcela samostatným způsobem, na hmotném právu jinak nezávislým. Hmotněprávní úpravu jednání jménem (v zastoupení) právnické osoby proto při zkoumání procesněprávního oprávnění jednat za právnickou osobu před soudem nelze použít, ledaže by její aplikace přímo vyplývala ze znění § 21 o. s. ř., popřípadě ze zvláštních právních předpisů. Jednání osob uvedených v ustanovení § 21 o. s. ř. představuje přímo (bez dalšího) procesní úkony právnické osoby; tyto osoby nejsou zástupci ve smyslu ustanovení § 24 a násl. o. s. ř. Ustanovení § 21 o. s. ř. ovšem nevylučuje možnost, aby si právnická osoba zvolila zástupce na základě plné moci. Bude-li udělena plná moc zástupci, nemohou za právnickou osobu současně jednat osoby uvedené v § 21 o. s. ř.; nejedná-li však za právnickou osobu zvolený zástupce, mohou za ni činit procesní úkony též osoby uvedené v ustanovení § 21 o. s. ř. Za právnickou osobu před soudem jednají zásadně osoby uvedené v ustanovení § 21 odst. 1 o. s. ř. Jde o výčet alternativní (rozhodnutí o tom, prostřednictvím které z osob uvedených v § 21 odst. 1 o. s. ř. bude v řízení jednat, je věcí právnické osoby) a rozsah oprávnění těchto osob při jednání za právnickou osobu je kvalitativně i kvantitativně shodný. Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především - jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. - člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární orgán právnické osoby více osob (tj. jde-li o kolektivní orgán, jako je např. představenstvo akciové společnosti ……žalobkyně, nebo představenstvo družstva), jedná za právnickou osobu předseda tohoto statutárního orgánu, popřípadě člen tohoto orgánu, který tím byl pověřen (je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna). Zatímco předseda statutárního orgánu jedná za právnickou osobu bez dalšího pověření, člen tohoto orgánu může za právnickou osobu jednat jen v případě, že tím byl pověřen (buď ad hoc, nebo ve všech, anebo jen v některých věcech). Z povahy věci plyne, že pověření jinému členovi než předsedovi statutárního orgánu uděluje kolektivní statutární orgán. Samotné členství v kolektivním statutárním orgánu právnické osoby oprávnění za tuto osobu jednat před soudem nezakládá.

12. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu se spolek coby navrhovatel svým návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 8. 7. 2025 domáhal zápisu změn do spolkového rejstříku, konkrétně zápisu člena kontrolní komise nově zvoleného - [jméno FO], den vzniku členství:

19. června 2025, přičemž návrh za navrhovatele podepsal [jméno FO], tj. jeden ze sedmi zapsaných členů rady (statutárního orgánu). Z relevantního znění stanov, tj. znění ke dni podání návrhu a ani z výpisu ze spolkového rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl L, vložka číslo 13681 nevyplývá, že u rady spolku coby jeho kolektivního statutárního orgánu je zřízena (a potažmo obsazena) funkce předsedy (rady). Tudíž způsob činění procesních úkonů předsedou rady coby kolektivního statutárního orgánu nepadá v úvahu. Návrh však nebyl podepsán ani všemi členy rady - coby další způsob, jak by eventuálně mohl být za předmětný spolek návrh podepsán resp. podán. Rozhodnutí o tom, prostřednictvím které z osob uvedených v § 21 odst. 1 o. s. ř. bude právnická osoba v soudním řízení jednat, je věcí samotné právnické osoby. Jelikož v daném případě byl návrh na zápis změn do spolkového rejstříku učiněn a podepsán za spolek [jméno FO] (jedním ze členů rady), u níž nebylo soudu doloženo oprávnění za spolek před soudem jednat - pověření, a protože šlo o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, měl soud prvního stupně vyzvat navrhovatele k jeho odstranění. Nepodařilo-li by se soudu ani přes výzvu odstranit popsaný nedostatek podmínky řízení, byl by dán důvod pro zastavení řízení. Soud však vedl předmětné řízení o podaném návrhu, ačkoliv nebyla splněna základní procesní podmínka řízení. Tímto chybným postupem zatížil soud prvního stupně řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a je sama o sobě zákonným důvodem pro zrušení odvoláním napadeného usnesení bez dalšího (§ 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), což odvolací soud také učinil.

13. Ve vztahu ke stěžejní odvolací námitce stran určitosti počtu členů kontrolní komise k závěru přijatého soudem prvního stupně) se odvolací soud plně ztotožňuje s tím, co uvedl soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení. Podle judikatury odvolacího soudu, viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022 sp. zn. 6 Cmo 340/2021 (publikovaném v časopise Právní rozhledy č. 15-16/2022) platí následující: „Z hlediska požadavku na určitost právního jednání - stanov spolku musí být počet členů kolektivního statutárního orgánu (výboru spolku) nebo způsob, jak se tento počet určí, dostatečně určitý v tom směru, aby bylo možno vždy (v každém okamžiku) určit, kolik přesně členů má kolektivní statutární orgán k okamžiku tohoto určení. Stanovení počtu členů výboru spolku způsobem, že je stanovena jen spodní hranice počtu členů výboru - „nejméně tříčlenný výbor“ - je neurčité.“ Od uvedeného závěru nemá odvolací soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Nicméně soud není od toho, aby za účastníky řízení formuloval a domýšlel, jak mají vypadat jejich stanovy, aby splňovaly podmínku určitosti právního jednání.

14. Odvolatel v odvolání citoval ustanovení organizačního řádu (čl. 11 organizačního řádu spolku) týkající se jmenování náhradního člena kontrolní komise, což je něco zcela jiného, než volba dalšího řádného člena kontrolní komise, navíc při neurčitě vymezeném počtu řádných členů kontrolní komise. Náhradní člen kolektivního orgánu právnické osoby je povolán - vstupuje do postavení člena orgánu namísto člena orgánu, jemuž funkce v jejím průběhu zanikla, na dobu, než uběhne funkční období spojené s funkcí do níž vstoupil, pak zaniká i jeho funkce. Není tedy dalším řádným členem kolektivního orgánu, členem, jemuž by vznikla samostatně další funkce - čímž by se zvýšil počet funkcionářů - členů kolektivního orgánu. Je-li tedy dán určitý počet členů orgánu - 3 členové, s možností povolání náhradního člena samotným orgánem o jehož člena jde, pak v případě zániku funkce jednoho člena v orgánu zbývají ještě dva „řádní“ členové, a lze povolat třetího - náhradního člena. V takovém případě je zcela patrné, kolik má orgán obsazených funkčních míst po celou dobu své existence - 3 členy na počátku, po zániku funkce jednoho ze tří členů má jen dva (řádné) členy, po povolání náhradního člena má celkem tří členy a tedy všechna funkční místa obsazena.

15. Něco zcela jiného je situace (i předmětného spolku), kdy je počet členů kolektivního orgánu v příslušném právním jednání (např. ve stanovách spolku) určen neurčitě - minimálně 3 členové. V této situaci je zřejmé, že když zanikne členství jednoho ze členů, zůstávají 2 členové a jedno místo je neobsazené. Je-li dána možnost povolání náhradního člena, pak v případě jeho povolání je počet doplněn na tři. Ohledně náhradního člena orgánu je to tedy shodné s výše uvedenou - určitou, situací. I kdyby byl povolán třetí řádný člen, je zřejmé, že počet členů byl doplněn na 3 členy, tedy na 100%. Jak je to však v případě plně obsazeného orgánu - 3 členové v situaci, kdy je zvolen další - čtvrtý řádný člen? Tvoří 100% členů 4 členové? A v případě, že jednomu z nich zanikne funkce, pak tvoří 100% členů 3 členové? A v případě, že ke třem stávajícím členům by byli dovoleni další 3 členové (celkem 6 členů ve funkcích) a následně by dvěma z nich funkce zanikly, tvořili by 100% členů zbyvší 4 členové anebo nikoli a bylo by nutné dovolit zbývající 2 členy do počtu 6ti členů? Z uvedeného vyplývá, že je nutné, aby počet členů orgánu právnické osoby, včetně spolku, vyplývající z právního jednání v rámci nějž musí být v souladu s tímto zákonem tento počet stanoven, byl stanoven tak - natolik určitě, aby v každém okamžiku existence právnické osoby a potažmo tak i jejího kolektivního orgánu bylo zřejmé, jaký počet členů tvoří 100% členů a kolik % členů v orgánu zůstalo po zániku funkce jednoho či více členů orgánu a potud tedy zda je orgán schopen s ohledem na počet svých členů rozhodování. Musí být jednoznačné, v jaké části funkcí je orgán obsazen a v jaké nikoli (kolik členů chybí do plného počtu členů). Je-li toto jednoznačné, záleží pak na příslušné právní úpravě, zda budou chybějící členové orgánu doplněni „jen“ náhradníky - náhradní členové, nebo do funkcí zvoleni řádné členové (těm na rozdíl od náhradníků plyne funkční období zcela samostatně od volby až do právního důvodu jeho skončení). Takovou podmínku nesplňuje stanovení počtu členů orgánu jen jeho minimálním počtem bez dalšího (v příslušném právním jednání), protože v případě překročení tohoto minimálního počtu členů orgánu vzniká nejistota ohledně toho, kolik členů orgánu tvoří 100% - při dosažení minimálního počtu členů tvoří 100% členů tento počet, při jeho překročení však tvoří též 100%...., pročež nikdy by obsazenost orgánu neklesla pod 100%, vyjma situace poklesu pod minimální počet členů. Jak odvolací soud již rozvedl, pro to, aby uvedené platilo, nepostačuje ve stanovách spolku (či jiném příslušném právním jednání) uvést jen minimální počet členů kolektivního orgánu bez dalšího, ale je nutné takové vymezení, aby bylo po celou dobu existence orgánu, resp. tohoto vymezení zřejmé, kolik členů tvoří 100% členů a potažmo tak i jaký je následek zániku funkce některého ze členů či naopak zda vzniká funkce novému členovi kolektivního orgánu.

16. Shrnuto, závěr soudu prvního stupně o neurčitém vymezení počtu členů kontrolní komise byl zcela správný a souladný s požadavkem zákona (§ 25 odst. 1 písm. g/, h/ z. v. r.) a s rozhodovací praxí odvolacího soudu.

17. Soud prvního stupně zatížil řízení ještě i další vadou, jež je opět sama o sobě zákonným důvodem pro zrušení odvoláním napadeného usnesení bez dalšího (§ 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Usnesením ze dne 9. července 2025 L 13681/RD126/MSPH, Fj 297103/2025/MSPH vyzval navrhovatele k doplnění návrhu ve stanovené lhůtě 15ti dnů od doručení usnesení, a to o zápis ze zasedání valné hromady spolku, na kterém došlo ke změně stanov týkající se počtu členů kontrolní komise a určení, že kontrolní komise bude mít 4 členy. Tento požadavek rejstříkového soudu ohledně předložení změny stanov stran určení počtu členů kontrolní komise přesně tak, že bude mít 4 členy (takto konkretizovaný ve výroku výzvy) byl však přílišný a navíc jsoucí v rozporu s odůvodněním samotné výzvy, v níž rejstříkový soud připouští i jinou možnost, než že bude tento počet členů kontrolní komise určen konkrétní číslicí. Jinak řečeno, tato výzva rejstříkového soudu byla vnitřně rozporná a matoucí potud, že z ní nebylo zřejmé, co vlastně soud prvního stupně po navrhovateli požaduje předložit - zda změněné stanovy stran určení počtu členů kontrolní komise výhradně konkrétně jen tak, že bude mít 4 členy či tak, že v nich bude uveden i jiný způsob stanovení určitého počtu členů kontrolní komise. Tímto do jisté míry chybným postupem rejstříkový soud zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

18. Odvolací soud vzhledem k uvedeným procesním pochybením usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém jeho rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení