9 Cmo 196/2024 - 350

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Radky Zahradníkové Ph.D. a JUDr. Františka Švantnera ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupena advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení projevu vůle k převodu obchodního podílu, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 4. 2024, č. j. 41 Cm 31/2023-320, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 98 606 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně výše uvedeným rozsudkem zamítl návrh na nahrazení prohlášení vůle žalovaného uzavřít smlouvu se žalobkyní jako převádějící na straně jedné, žalovaným jako nabyvatelem 1 a [Anonymizováno] jako nabyvatelem 2 o převodu podílu ve společnosti [právnická osoba] (výrok I.). Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 596 772 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že se smlouvou o smlouvě budoucí uzavřenou dne 26. 6. 2017 mezi žalobkyní jako budoucí převádějící na straně jedné a žalovaným jako budoucím nabyvatelem 1 a [Anonymizováno] jako budoucím nabyvatelem 2 na straně druhé budoucí převádějící zavázal, že s budoucím nabyvatelem 1 a budoucím nabyvatelem 2 uzavře smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětu budoucí koupě, kterým je 100 % podíl ve společnosti [právnická osoba] (dále jen „společnost“), ve znění, jak je obsaženo v této smlouvě, a to ke společné výzvě budoucích nabyvatelů doručené budoucímu převádějícímu nejpozději dne 1. 7. 2021, a současně budoucí nabyvatel 1 a budoucí nabyvatel 2 se zavázali společně a nerozdílně, že s budoucím převodcem uzavřou smlouvu, a to k výzvě budoucího převodce doručené budoucímu nabyvateli 1 a budoucímu nabyvateli 2 nejdříve dne 1. 6. 2021 a nejpozději dne 1. 7. 2021. Každá strana se zavázala splnit závazek uzavřít smlouvu na základě doručení výzvy druhé strany s tím, že výzva musí být písemná v listinné podobě a musí obsahovat alespoň text: „Vyzýváme vás jako stranu smlouvy o smlouvě budoucí, jejímž předmětem je závazek uzavřít smlouvu o převodu podílu ve společnosti [právnická osoba], s uvedením přesného času a přesného místa uzavření (podepsání) smlouvy. Místem uzavření musí být místo v hlavním městě Praze, na němž je možné úřední ověření podpisu stran.“ Výzva se považuje za doručenou, je-li odeslána doporučenou poštou na adresu druhé strany uvedenou v této smlouvě o smlouvě budoucí nebo adresu druhé strany ke dni odeslání uvedenou v obchodním rejstříku, a to v den, kdy je adresátem převzata, nebo uplynutím třetího dne ode dne, v němž je uložena k vyzvednutí na poště. Budoucí převádějící není zavázán smlouvu uzavřít, a tedy ani zavázán zaplatit smluvní pokutu v případě, že cena za předmět budoucí koupě, tedy cena za podíl na společnosti připadající na budoucího nabyvatele 1 a současně cena za podíl na společnosti připadající na budoucího nabyvatele 2 nebudou zaplaceny na účet budoucího převádějícího řádně, tj. v celé částce a včas, tj. nejpozději v okamžiku uzavření smlouvy. Budoucí nabyvatel 1 a budoucí nabyvatel 2 nejsou povinni uzavřít smlouvu a tedy ani zavázáni zaplatit smluvní pokutu v těchto případech: a) Budoucí převádějící odvolá z jakéhokoliv důvodu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2 z funkce jednatele společnosti, a to v období od uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí do 1. 7. 2021, popř. jmenuje třetí osobu jednatelem společnosti, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2. b) Budoucí převádějící převede podíl ve společnosti či jeho část na třetí osobu odlišnou od budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2. c) Budoucí převádějící rozhodne v období od uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí do 1. 7. 2021 o převodu či zatížení zařízení či jiného nemovitého či movitého majetku společnosti na třetí osobu odlišnou od budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2. d) Budoucí převádějící zatíží v období od uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí do 1. 7. 2021 společnost závazkem vůči třetí osobě odlišné od budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2, vyjma smlouvy o úvěru, která byla dne 26. 6. 2017 uzavřena se společností [právnická osoba]. e) Společnost [právnická osoba] neposkytne společnosti z titulu úvěru, který má být společnosti poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2017, sjednaný úvěr ve výši 500 000 USD, popř. jeho část, a to v rozporu se smlouvou o úvěru. f) Společnost [právnická osoba] předčasně ukončí smlouvu o úvěru, která byla se společností uzavřena dne 26. 6. 2017, a to z důvodu, který nebude spočívat na straně společnosti. Obsahem smlouvy o smlouvě budoucí je poté v článku X. znění smlouvy o převodu podílu, kterou převádějící převede jednu polovinu podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými na nabyvatele 1 a nabyvatel 1 jednu polovinu podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými přijme do svého výlučného vlastnictví (podíl 1). Převádějící převede jednu polovinu podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými na nabyvatele 2 a nabyvatel 2 jednu polovinu podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými přijme do svého výlučného vlastnictví (podíl 2). V článku III. je poté obsaženo ujednání o ceně za podíl 1 a ceně za podíl 2 s tím, že nabyvatel 1 a nabyvatel 2 se zavazují zaplatit cenu na účet převádějícího nejpozději dne 1. 7. 2021. Smlouva o smlouvě budoucí obsahuje dále ujednání o tom, že právní vztahy z ní vzniklé se řídí českými obecně závaznými předpisy. V případě dvojjazyčného znění má přednost české znění smlouvy o smlouvě budoucí. Žalobkyně v souladu s ujednáním obsaženým ve smlouvě o smlouvě budoucí vyzvala výzvou ze dne 1. 6. 2021 žalovaného a [Anonymizováno] k uzavření smlouvy o převodu podílu dne 18. 6. 2021 v 10:00 hodin v místě na adrese [Jméno advokáta A] výzvou ze dne 1. 6. 2021, která byla doručována žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě - [adresa]. Žádné osoby, které by se představily jako žalovaný nebo [Anonymizováno], se dne 18. 6. 2021 v době od 10:00 hodin do 11:00 hodin do sídla jeho advokátní kanceláře nedostavily. Identifikace žádné z uvedených osob nebyla provedena z důvodu, že nedošlo k uzavření převodu podílu na společnosti. Společnost [právnická osoba] vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 9. 6. 2017. Žalovaný byl jejím jednatelem se dnem vzniku funkce 9. 6. 2017 a s datem zániku funkce 4. 10. 2021. Poté byl jednatelem společnosti zapsán [tituly před jménem]. Jediným společníkem společnosti [právnická osoba] je žalobkyně. Společnost [právnická osoba] prostřednictvím svého současného jednatele [adresa] nabízí k prodeji zařízení určená k provádění etanolové extrakce rostlin a izolace obsahových látek. Žalovaný a [Anonymizováno] jako jeho tehdejší obchodní partner měli podnikatelský záměr spočívající ve výrobě a zpracování výtažku z konopí. Na základě dohody žalobkyně založila dne 9. 6. 2017 společnost [právnická osoba], v níž dle dohody žalobkyně byla jediným společníkem a žalovaný byl prvním a jediným jednatelem této společnosti. Prostřednictvím společnosti žalovaný realizoval podnikatelský záměr. K tomu společnost [právnická osoba] uzavřela dne 26. 6. 2017 úvěrovou smlouvu s úvěrem poskytnutým za účelem koupě zařízení potřebného pro realizaci podnikatelského záměru, a to se společností [právnická osoba]. Současně s tím byla uzavřena předmětná smlouva o smlouvě budoucí. Předmětem úvěrové smlouvy byl závazek úvěrující osoby poskytnout peněžní prostředky ve výši 500 000 USD, a to postupně a po částech proti předložení daňových dokladů na zaplacení zařízení nebo jeho jednotlivých částí, s právem úvěr nebo jeho část neposkytnout v případě pochybnosti. Účelem úvěru byla koupě technického zařízení určeného k výrobě a zpracování výtažku z konopí, a to tovární značky [Anonymizováno]. nebo jiné tovární značky předem schválené úvěrující osobou. Úvěr měl být vrácen dne 1. 7. 2021. Za společnost [právnická osoba] úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný. Role žalovaného a [Anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba] byly rozdělené tak, že [Anonymizováno] měl mít na starosti technické, výrobní aspekty provozu, a to z toho důvodu, že pouze [Anonymizováno] měl vzdělání a odborné znalosti nezbytné k výkonu předmětu činnosti společnosti, tj. k extrakci a zpracování výtažku CBD z konopí. Za tímto účelem absolvoval [Anonymizováno] školení k obsluze zařízení nezbytných k provozu společnosti. Rovněž [Anonymizováno] byl ten, kdo měl know-how a kontakty na dodavatele schopné vybavit společnost nezbytným zařízením, proto on s těmito dodavateli komunikoval jménem společnosti a byl to i [Anonymizováno], kdo zpracoval business plán, ze kterého vyplývá, že [Anonymizováno] měl být jednatelem, zodpovědným za extrakci a žalovaný měl být jednatelem a provozním a obchodním ředitelem. Otec žalovaného představil žalovaného [tituly před jménem] jako investorovi projektu. Role [právnická osoba] byla ve skutečnosti taková, že byl vedoucí výroby, tedy ten, kdo řešil výrobu v poslední fázi. Žalovaný se na výrobě nepodílel. Jedním z obchodních partnerů společnosti [právnická osoba] byla společnost [Anonymizováno]. Její spolumajitelka paní [Anonymizováno] řídící její bulharskou pobočku v důsledku spokojenosti s kvalitou produktů společnosti a s jejím umístěním v České republice projevila zájem o odkoupení laboratoře a operativy společnosti. Za odkoupení navrhla částku 1,25 mil. EUR včetně kapslovačky. Žalovaný o možnosti prodeje společnosti za předpokladu jejího dalšího dovybavení informoval žalobkyni a požádal ji o poskytnutí finančních prostředků k zachování provozu společnosti. Žádosti žalobkyně nevyhověla, žalovaný získal informace, že je společnost nabízena žalobkyní bez jeho vědomí jiné další společnosti. [Anonymizováno], ačkoliv přijel do České republiky se svojí přítelkyní a matkou, se rozhodl odjet zpět do Spojených států amerických na přelomu roku 2018-2019, čímž porušil dohodu mezi ním a žalovaným, žalovaný přitom byl na know-how [Anonymizováno] závislý. Žalovaný sám nebyl schopen vyrobit krystalické CBD, tedy vyrobit produkt, který by bylo možné prodat. Ačkoliv se o to pokoušel, nahradit [Anonymizováno] se mu nepodařilo. Protože nedošlo k poskytnutí finančních prostředků a tím k dovybavení laboratoře, nebyl realizován ani obchod s [Anonymizováno]. Mimo jiné vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] dále nepokračoval ve své pracovní činnosti ve společnosti [právnická osoba], společnost zastoupená žalovaným jako jednatelem s ním z důvodu neomluvené absence v uvedených dnech v průběhu března až dubna 2019 okamžitě zrušila dne 12. 4. 2019 pracovní poměr ze strany zaměstnavatele. Soud prvního stupně dovodil, že okamžité zrušení pracovního poměru není v rozporu s obsahem výpovědi žalovaného, naopak potvrzuje vyjádření žalovaného, kdy došlo k odjezdu [Anonymizováno] zpět do Spojených států amerických a tím k ukončení jeho činnosti ve společnosti. O ujednání mezi žalovaným a Chrisem Clarkem ohledně rozdělení jejich rolí ve společnosti, jejich spolupráci, vzájemném vztahu žalobkyně zastoupená Ing. [adresa] při uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí nevěděla. [Anonymizováno] byl vnímán žalobkyní jako účastník smlouvy, který má závazek společně a nerozdílně se žalovaným odkoupit podíl ve společnosti na konci daného časového období. Vyjednávacím partnerem byl vždy žalovaný. Text smlouvy o smlouvě budoucí připravovala žalobkyně spolu se svým právním zástupcem. V období mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a 1. 6., případně 1. 7. 2021 žalobkyně nenabízela prodej 100 % obchodního podílu na společnosti [právnická osoba] či případně prodej obchodního závodu této společnosti nikomu dalšímu. Žalobkyně neměla ani informace od žalovaného o tom, že by existoval zájemce o odkup podílu ve společnosti [právnická osoba] Když žalovaný požádal o dofinancování, [tituly před jménem] jej vyzval k předložení výkazů společnosti, ze kterých bylo zřejmé, že společnost nevykazuje žádnou aktivitu, má problém s cash flow a potřebuje další peníze k financování provozu společnosti. Žádost žalovaného byla odmítnuta, protože dohoda byla primárně o tom, že investice mají sloužit k pořízení strojního zařízení. Společnost [právnická osoba] v letech 2017 až 2021 nedosáhla zisku, nebylo tedy ani rozhodnuto o jeho rozdělení a žalobkyně neinkasovala podíl na zisku. Žalovaný založil společnost [právnická osoba]. (nyní [právnická osoba]), v níž je jediným společníkem a jednatelem. Společnost vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 7. 7. 2019. Jejím předmětem podnikání mimo jiné je výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků. Dále žalovaný provozuje internetový obchod s produkty s obsahem CBD pod obchodní značkou [Anonymizováno]. CBD je výtažek z konopí www.[Anonymizováno].cz, kde žalovaný mimo jiné uvádí, že se rozhodl vybudovat moderní extrakční a purifikační laboratoř, která pro výrobu kanabinoidů vlastní licenci od Ministerstva zdravotnictví ČR.

3. Právně dospěl soud prvního stupně k závěru, že z obsahu smlouvy o smlouvě budoucí je jednoznačně patrná vůle stran, dle které měl žalovaný nabýt podíl 1 ve společnosti ve výši 50 % z pozice jednatele společnosti. Mělo tedy dojít ke spojení postavení žalovaného tak, že se měl stát společníkem společnosti, jíž je zároveň jednatelem. Dle smlouvy o smlouvě budoucí se i [Anonymizováno] měl stát jednatelem společnosti, jestliže ve smlouvě je ujednáno, že „budoucí nabyvatel 1 a budoucí nabyvatel 2 nejsou povinni uzavřít smlouvu a tedy ani zavázáni zaplatit smluvní pokutu v případě, že budoucí převádějící odvolá z jakéhokoliv důvodu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2 z funkce jednatele společnosti, a to v období od uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí do 1. 7. 2021, popř. jmenuje třetí osobu jednatelem společnosti, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2.“ Tímto je i potvrzeno tvrzení žalovaného, že [Anonymizováno] měl být jednatelem zodpovědným za extrakci a žalovaný měl být jednatelem a provozním a obchodním ředitelem tak, jak vyplývá z business plánu zpracovaného [Anonymizováno]. Soud prvního stupně dále z obsahu smlouvy o smlouvě budoucí dovodil, že vůlí jejích smluvních stran bylo, aby byla uzavírána mezi všemi účastníky smluvního vztahu, tj. mezi žalobkyní, žalovaným a [Anonymizováno]. Postavení žalovaného a [Anonymizováno] je ve smlouvě formulováno jako nerozlučné, pokud se v článku II. smlouvy uvádí, že se budoucí prodávající zavazuje uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti ke společné výzvě žalovaného a [Anonymizováno], žalovaný a [Anonymizováno] se zavazují společně a nerozdílně uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu ve společnosti k výzvě žalobkyně doručené budoucímu nabyvateli 1 a budoucímu nabyvateli 2. Vůle smluvních stran uzavřít smlouvu budoucí mezi všemi účastníky smluvního vztahu navazuje i na rozdělení role žalovaného a [Anonymizováno] ve společnosti. [Anonymizováno] měl mít na starosti technické, výrobní aspekty provozu, protože pouze on měl vzdělání a odborné znalosti nezbytné k výkonu předmětu činnosti společnosti, tj. k extrakci a zpracování výtažku CBD z konopí, měl know-how a kontakty na dodavatele. Žalovaný jako zavázaná strana k nabytí podílu ve společnosti [právnická osoba] v rozsahu 50 % dle smlouvy o smlouvě budoucí netvrdil, ani neprokázal, že by žalobkyni oznámil změnu okolností. Soud prvního stupně dále dovodil, že v rámci řízení jím bylo prokázáno, že došlo ke změně okolností spočívající v tom, že [Anonymizováno] se na počátku roku 2019 rozhodl pro svůj návrat do Spojených států amerických, v činnosti ve společnosti [právnická osoba] dále nepokračoval a bez jeho technického vedení nemohla společnost v činnosti pokračovat. Jestliže budoucí smlouva měla být uzavřena nejdříve dne 1. 6. 2021 a nejpozději dne 1. 7. 2021, lze uzavřít, že ke změně okolností došlo po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí do doby, do níž měla být budoucí smlouva uzavřena. V daném případě, ačkoliv žalobkyně jako oprávněná strana řádně a včas vyzvala žalovaného jako stranu zavázanou k uzavření smlouvy, kdy promlčecí lhůta je u práva domáhat se u soudu určení obsahu budoucí smlouvy podle zákona jednoroční a počíná běžet od posledního dne lhůty stanovené ke sjednání budoucí smlouvy, přičemž žaloba byla soudu doručena dne 21. 12. 2021 a budoucí smlouva měla být uzavřena dne 1. 7. 2021, soud prvního stupně dospěl k závěru o zániku povinnosti žalovaného uzavřít smlouvu s ohledem na změnu okolností ve smyslu § 1788 odst. 2 o. z. Změna okolností, ze kterých strany smlouvy při jejím uzavírání vycházely, je důvodem pro zánik povinnosti budoucí smlouvu uzavřít. Jedná se jak o změnu okolností faktickou, kdy v mezidobí nastane skutečnost, jež významně ovlivní vyváženost smlouvy, tak o změnu, kdy pouze vyjde najevo, že okolnosti kontraktačního procesu, z nichž účastníci smlouvy vycházely, nebyly úplné. Intenzita změny okolností musí být natolik zásadní, že v jejím důsledku nelze po zavázané straně rozumně požadovat uzavření budoucí smlouvy; zavázaná strana by s vědomím nastalých podmínek na sebe povinnost budoucí smlouvu uzavřít nikdy nepřijala. Soud prvního stupně shrnul, že zákon sice nestanoví žádné zvláštní požadavky na změnu okolností, vyvstávají přitom však dvě otázky, a to předvídatelnost a odvratitelnost změny okolností. Dle názoru soudu žalovaný prokázal faktickou změnu okolností spočívající v návratu [Anonymizováno] do Spojených států amerických, když žalovaný bez jeho technického vedení nebyl schopen extrakci a zpracování výtažku CBD z konopí provádět. Jedná se o takovou zásadní změnu okolností, v jejímž důsledku nelze po žalovaném rozumně požadovat uzavření budoucí smlouvy. Zároveň se jedná o změnu okolností, které žalovaný nemohl předvídat a nebyl schopen ji ani odvrátit. Soud neuvěřil tvrzení žalobkyně, které bylo prokazováno prostřednictvím výpovědi [adresa], že nebyla informována o rozdělení rolí žalovaného a [Anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba] Odporuje tomu obsah ujednání ve smlouvě o smlouvě budoucí, když text smlouvy připravovala žalobkyně se svým právním zástupcem. Nadto případná nevědomost žalobkyně o rozdělení rolí žalovaného a [Anonymizováno] ve společnosti není podstatná. Podstatná pro rozhodnutí soudu byla prokázaná tvrzení žalovaného o změně okolností, z nichž on jako smluvní strana při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí vycházel, a soud prvního stupně si posoudil, že se jedná o takovou změnu okolností, že na žalovaném nelze požadovat, aby smlouvu uzavřel. Proto byl žalobní návrh vůči žalovanému zamítnut. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch.

4. Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V odvolání uvedla, že soud prvního stupně učinil nesprávný závěr, že žalovaný nemá pasivní věcnou legitimaci. Z důvodu solidárního závazku žalovaného a [Anonymizováno] mohli být žalovanými účastníky oba nebo jen jeden z nich. Namítl, že pokud soud prvního stupně uvažoval, že účastníkem řízení musel být i [Anonymizováno], opomněl se vypořádat se skutečností, že [Anonymizováno] zde nemá příslušný soud. Soud prvního stupně z účastnické výpovědi žalovaného jednak činil skutkové závěry, týkající se skutečností, k jejichž prokázání účastnická výpověď nebyla navržena, jednak nezjistil, že tvrzené skutečnosti nebylo lze prokázat jinak, jednak po koncentraci řízení ve výpovědi připustil nová tvrzení, o něž navíc posléze opřel svůj rozsudek. Účastnická výpověď nebyla navržena k prokázání okolností při vzniku závazku uzavřít smlouvu, ani k prokázání změny (relevantních) okolností, z nichž strany vycházely, a ty tak zůstaly prokázány prohlášením všech tří stran smlouvy o smlouvě budoucí (čl. XI). Soud prvního stupně skutkové zjištění, že [Anonymizováno] měl mít na starost technické aspekty provozu, učinil z účastnické výpovědi žalovaného, aniž by účastnická výpověď pro prokázání takového tvrzení byla navržena. Žalovaný v koncentrační lhůtě nedotvrdil, kdy došlo ke změně okolností. Podle smlouvy o smlouvě budoucí není důvodem zániku závazku uzavřít smlouvu, když se zhorší stav budoucího předmětu koupě přičiněním žalovaného nebo [Anonymizováno], (čl. IX). Naopak okamžité zrušení pracovního poměru [Anonymizováno], které podepsal žalovaný, vzdělání odbornost a zkušenosti [Anonymizováno] zpochybňuje, když pracovní poměr byl okamžitě zrušen mimo jiné z důvodu způsobení požáru v provozu společnosti a způsobení nefunkčnosti tří technických zařízení. Pracovní poměr vznikl až od října 2018, takže ten, kdo měl dle soudu prvního stupně odpovídat za výrobu, se v rozporu s tvrzením žalovaného (odst. 5 vyjádření z 8. 12. 2023) ani neúčastnil vzniku laboratoře a nakupování vybavení, (a účastnil-li se, pak neoficiálně, a tedy bez odpovědnosti). Změna okolností by musela být nepředvídatelná. Rozkol nebo nedohoda mezi žalovaným a jeho partnerem nepatří mezi nepředvídatelné okolnosti, zejména pokud se proti takové eventualitě nezajistili (závazkem ze smlouvy, pokutou apod.) Pokud se žalovaný spoléhal na schopnosti [Anonymizováno] a bez něj by smlouvu neuzavřel, nebylo to při uzavírání smlouvy zjevné. Pokud vůbec dohoda existovala, žalovaný bez jakéhokoli zajištění spoléhal, že [Anonymizováno] bude plnit jeho představy, přičemž v takové situaci je obecně předvídatelná eventualita, že takoví partneři se nepohodnou a že jeden z nich nebo oba odejdou. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaný žalobkyni neoznámil změnu okolností, a to ani do zahájení soudního řízení, ale ani potom, přičemž žalobkyně se uvedení důvodu neuzavření smlouvy výslovně domáhala, (a navrhovala i mediaci). I to potvrzuje skutečnost, že pro žalovaného odchod [Anonymizováno] nebyl změnou okolností, pro niž nelze rozumně požadovat uzavření smlouvy. Pokud jde o nákladovou část výroku, žalobkyně namítla, že soud prvního stupně vzal za tarifní hodnotu cenu věci v době započetí úkonu ve výši součtu cen sjednaných za převodu podílu (zjednodušeně, resp. neúplně částku 500 000 USD, podle směnného kurzu 11 757 000 Kč). Tuto cenu si ve smlouvě o smlouvě budoucí sjednaly její strany v roce 2017. V době zahájení řízení (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) skutečná cena (hodnota) podílu nebyla pět set tisíc amerických dolarů, ale, jak prokazují ve spise založené účetní výkazy společnosti, byla podstatně nižší a zjistitelná jedině znaleckým posudkem v oboru ekonomika, specializace oceňování finančního majetku, (cena podílu je úzce závislá na ceně obchodního závodu). Takový posudek ve spise není. Jelikož předmětem řízení není uložení povinnosti zaplatit (sjednanou cenu), ale určení obsahu smlouvy, a cenu (hodnotu) podílu za tohoto stavu řízení by bylo lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je namístě použít pro náhradu nákladů zastoupení advokátem § 9 advokátního tarifu. Dále konstatovala, že správnost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení žalobkyně upřednostňuje před případnou vlastní výhodou související s procesním úspěchem. Nadto podle žalobkyně podání žalovaného ze dne 11. 8. 2023 nebylo vyjádřením ve věci, nýbrž sdělením nesouhlasu s mediací, (byť odůvodněným), a nelze je tak považovat za úkon právní služby dle § 11 advokátního tarifu. Žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, a aby žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení.

5. K odvolání se žalovaný vyjádřil tak, že pokud se žalobkyně svojí žalobou domáhá nahrazení projevu vůle pouze žalovaného, jde již samo o sobě o natolik zásadní rozpor vůči smlouvě o převodu obchodního podílu dle smlouvy o smlouvě budoucí, že žalobě nelze bez dalšího vyhovět. Skutečnost, že [Anonymizováno] opustil ještě před termínem, ve kterém měla být smlouva o převodu obchodního podílu dle smlouvy uzavřena, území České republiky, vrátil se do Spojených států amerických a v činnosti ve Společnosti nadále nepokračoval, je pak zcela evidentní změnou okolností takového významu, že po žalovaném nadále nelze rozumně (a spravedlivě) požadovat, aby smlouvu o převodu obchodního podílu dle Smlouvy uzavřel. Význam a postavení [Anonymizováno] ve společnosti byl v průběhu řízení jednoznačně prokázán mnoha důkazními prostředky, od svědeckého výslechu pana [Anonymizováno], který vypověděl, že [Anonymizováno] se na denní bázi účastnil sestavování laboratoře Společnosti již v letech 2016 a 2017, přes důkazy potvrzující vzdělání a školení [Anonymizováno] ve vztahu k technickým potřebám provozu společnosti, až po Business Plán společnosti, ze kterého je patrné, že [Anonymizováno] měl být jednatelem zodpovědným za extrakci, a žalovaný měl být jednatelem a provozním a obchodním ředitelem, a který byl rovněž zpracován [Anonymizováno] na základě jeho zkušeností v oboru ze Spojených států amerických. Jak bylo navíc popsáno výše, vědomost žalobkyně je rovněž patrná i z vyjádření žalobkyně činěných v průběhu řízení. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu potvrdil.

6. Odvolací soud zopakoval dokazování smlouvou o smlouvě budoucí, z níž zjistil, že smlouvou o smlouvě budoucí uzavřenou mezi žalobkyní jako budoucí převádějící na straně jedné a žalovaným jako budoucím nabyvatelem 1 a [Anonymizováno] jako budoucím nabyvatelem 2 na straně druhé se budoucí převádějící zavázal, že s budoucím nabyvatelem 1 a budoucím nabyvatelem 2 uzavře smlouvu o převodu vlastnického práva k předmětu budoucí koupě, kterým je 100 % podíl ve společnosti [právnická osoba], ve znění, jak je obsaženo v této smlouvě, a to ke společné výzvě budoucích nabyvatelů doručené budoucímu převádějícímu nejpozději dne 1. 7. 2021, a současně budoucí nabyvatel 1 a budoucí nabyvatel 2 se zavázali společně a nerozdílně, že s budoucím převodcem uzavřou smlouvu, a to k výzvě budoucího převodce doručené budoucímu nabyvateli 1 a budoucímu nabyvateli 2 nejdříve dne 1. 6. 2021 a nejpozději dne 1. 7. 2021. Každá strana se zavázala splnit závazek uzavřít smlouvu na základě doručení výzvy druhé strany s tím, že výzva musí být písemná v listinné podobě a musí obsahovat alespoň text: Vyzýváme vás jako stranu smlouvy o smlouvě budoucí, jejímž předmětem je závazek uzavřít smlouvu o převodu podílu ve společnosti [právnická osoba], (dále jen „společnosti“) s uvedením přesného času a přesného místa uzavření (podepsání) smlouvy. Místem uzavření musí být místo v hlavním městě Praze, na němž je možné úřední ověření podpisu stran. Výzva se považuje za doručenou, je-li odeslána doporučenou poštou na adresu druhé strany uvedenou v této smlouvě o smlouvě budoucí nebo adresu druhé strany ke dni odeslání uvedenou v obchodním rejstříku, a to v den, kdy je adresátem převzata, nebo uplynutím třetího dne ode dne, v němž je uložena k vyzvednutí na poště. Budoucí převádějící není zavázán smlouvu uzavřít, a tedy ani zavázán zaplatit smluvní pokutu v případě, že cena za předmět budoucí koupě, tedy cena za podíl na společnosti připadající na budoucího nabyvatele 1 a současně cena za podíl na společnosti připadající na budoucího nabyvatele 2 nebudou zaplaceny na účet budoucího převádějícího řádně, tj. v celé částce a včas, tj. nejpozději v okamžiku uzavření smlouvy. Budoucí nabyvatel 1 a budoucí nabyvatel 2 nejsou povinni uzavřít smlouvu a tedy ani zavázáni zaplatit smluvní pokutu v těchto případech: a) Budoucí převádějící odvolá z jakéhokoliv důvodu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2 z funkce jednatele společnosti, a to v období od uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí do 1. 7. 2021, popř. jmenuje třetí osobu jednatelem společnosti, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2. b) Budoucí převádějící převede podíl ve společnosti či jeho část na třetí osobu odlišnou od budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2. c) Budoucí převádějící rozhodne v období od uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí do 1. 7. 2021 o převodu či zatížení zařízení či jiného nemovitého či movitého majetku společnosti na třetí osobu odlišnou od budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2. d) Budoucí převádějící zatíží v období od uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí do 1. 7. 2021 společnost závazkem vůči třetí osobě odlišné od budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2, vyjma smlouvy o úvěru, která byla dne 26. 6. 2017 uzavřena se společností [právnická osoba]. e) Společnost [právnická osoba] neposkytne společnosti z titulu úvěru, který má být společnosti poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2017, sjednaný úvěr ve výši 500 000 USD, popř. jeho část, a to v rozporu se smlouvou o úvěru. f) Společnost [právnická osoba] předčasně ukončí smlouvu o úvěru, která byla se společností uzavřena dne 26. 6. 2017, a to z důvodu, který nebude spočívat na straně společnosti. Obsahem smlouvy o smlouvě budoucí je poté v článku X. znění smlouvy o převodu podílu, ze kterého mimo jiné vyplývá, že převádějící převede jednu polovinu podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými na nabyvatele 1 a nabyvatel 1 jednu polovinu podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými přijme do svého výlučného vlastnictví (podíl 1). Převádějící převede jednu polovinu podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými na nabyvatele 2 a nabyvatel 2 jednu polovinu podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými přijme do svého výlučného vlastnictví (podíl 2). V článku III. je poté obsaženo ujednání o ceně za podíl 1 a ceně za podíl 2 s tím, že nabyvatel 1 a nabyvatel 2 se zavazují zaplatit cenu na účet převádějícího nejpozději dne 1. 7. 2021. Smlouva o smlouvě budoucí obsahuje dále ujednání o tom, že právní vztahy z ní vzniklé se řídí českými obecně závaznými předpisy. V případě dvojjazyčného znění má přednost české znění smlouvy o smlouvě budoucí.

7. Pokud jde o další skutková zjištění, odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz). Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a v souladu s procesními předpisy a jím zjištěný skutkový stav, který je v odůvodnění rozsudku vylíčen vyčerpávajícím a přesvědčivým způsobem vystihujícím danou problematiku věcně správně, nedoznal změn ani v odvolacím řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že odvolání žalobkyně není důvodné.

9. Dle ustanovení § 1787 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě, nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud (odst. 1). Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány (odst. 2).

10. Dle ustanovení § 161 odst. 3 o. s. ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

11. Dle ustanovení § 1788 odst. 2 o. z., změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

12. Podle § 1 odst. 1 o. z. ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

13. Podle § 91 odst. 1 o. s. ř. je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.

14. Žaloba, kterou se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle, není určovací žalobou ani žalobou právotvornou, ale žalobou na plnění, neboť žalovaný byl povinen projevit určitou vůli (typicky učinit nějaké právní jednání, k němuž se zavázal sám nebo mu je ukládá zákon), ale tuto vůli neprojevil. Rozsudek, který takové žalobě vyhovuje, je rozsudkem na plnění; jeho vykonatelnost však spočívá v něčem jiném než v nucené realizaci povinnosti k plnění cestou exekuce (viz např. NS 3 Cz 53/73, Sborník IV.; NS 20 Cdo 813/04), jak bude ukázáno dále. Shodně s ostatními rozsudky na plnění má též rozsudek ukládající prohlášení vůle deklaratorní povahu. S úspěchem lze na nahrazení projevu vůle žalovat jenom tehdy, pokud je žalovaný skutečně povinen projevit určitou vůli, ale neprávem tak odmítá učinit. Povinnost projevit určitou vůli ukládá žalovanému předně buď přímo právní předpis, anebo se k němu zaváže žalovaný sám svým právním jednáním. Má-li rozsudek pouze nahradit projev vůle žalovaného, a nejde-li o výjimečný případ, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), je žalobou vázán, a nemůže nijak dotvářet obsah toho, s čím měl žalovaný projevit souhlas; rozsudkem pouze nahradí akceptaci návrhu. Podstatně jiná je ale zjevně role soudu tam, kde jej hmotné právo výslovně povolává k tomu, aby podle kritérií uvedených v zákoně sám obsah smlouvy stanovil.

15. Zákon rozlišuje procesní společenství samostatné (§ 91 odst. 1 o. s. ř.) a nerozlučné (§ 91 odst. 2 o. s. ř.), když za rozlišovací kritérium považuje jednotnost účinků rozsudku vůči společníkům. Toto třídící hledisko však není přesné, resp. není primární. Podstatná je hmotněprávní povaha nároku, jehož se žalobce žalobou domáhá. Pro posouzení, zda se jedná o samostatné nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva; tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi, jde o nerozlučné společenství (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1383/2005).

16. Odvolací soud se primárně zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaného. V žalobě ze dne 20. 12. 2021 žalobkyně požadovala nahradit projev vůle žalovaných (žalovaného a [Anonymizováno]) uzavřít smlouvu o převodu podílu ve společnosti [právnická osoba] ve znění obsaženém ve smlouvě o smlouvě budoucí uzavřené mezi účastníky dne 26. 6. 2017. V podání ze dne 18. 5. 2022 žalobkyně změnila žalobní návrh tak, aby bylo nahrazeno prohlášení vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu podílu v navrhovaném znění, dle kterého by žalovaný nabyl obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] o velikosti 100 %. Okresní soud v Karlových Varech změnu žalobního návrhu připustil svým usnesením ze dne 23. 8. 2022 č. j. 13 C 121/2022-45, které nabylo právní moci dne 1. 11. 2022. Podáním ze dne 15. 11. 2022 žalobkyně navrhla připustit změnu žalobního návrhu tak, aby bylo vydáno rozhodnutí, jímž by bylo nahrazeno prohlášení vůle žalovaného za sebe samého i za [Anonymizováno] uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu ve znění obsaženém ve smlouvě o smlouvě budoucí uzavřené mezi účastníky. Okresní soud v Karlových Varech změnu učiněnou v podání žalobkyně ze dne 15. 11. 2022 připustil usnesením ze dne 9. 12. 2022 č. j. 13 C 121/2022-68, které nabylo právní moci dne 12. 12. 2022. Při ústním jednání ve věci, které se u Okresního soudu v Karlových Varech konalo dne 26. 1. 2023, žalobkyně navrhla připustit změnu žalobního návrhu ve vztahu k dosavadnímu znění žalobního petitu tak, že se nahrazuje prohlášení vůle toliko žalovaného. Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 22. 5. 2023 č. j. 41 Cm 31/2023-90, které nabylo právní moci dne 23. 5. 2023, připustil změnu navrženou žalobkyní při ústním jednání před soudem prvního stupně dne 26. 1. 2023 a v písemném podání doručeném soudu dne 15. 2. 2023, tedy že z petitu rozsudku ve znění podle písemného podání z 15. 11. 2022, jak bylo soudem připuštěno usnesením ze dne 9. 12. 2022 č. j. 13 C 121/2022-68, se vypouští část věty „a prohlášení vůle Christophera Bradleyho Shermana Clarka, nar. 27. 12. 1992, SSN 501-19-7955, 37310 Harrisville Rd., Ramah, 80832, Spojené státy americké“. Na základě takto soudem prvního stupně připuštěné změny žaloby se žalobkyně domáhala nahrazení prohlášení vůle žalovaného uzavřít smlouvu v tomto znění: Smlouva o převodu podílu [IBAN], bankovní spojení [č. účtu], dále v smlouvě také jen „Převádějící“ na straně jedné a [Jméno žalovaného], nar. [Datum narození žalovaného], r. č. [adresa], dále ve smlouvě také jen „Nabyvatel 1“ a [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], [Anonymizováno], dále ve smlouvě také jen „Nabyvatel 2“ na straně druhé uzavřeli podle ust. § 207 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, v platném znění tuto smlouvu o převodu obchodního podílu, dále také jen „Smlouva“. Článek I.

1. Převádějící je společníkem obchodní korporace s obchodní firmou [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ [IČO] zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 277401, dále také jen „Společnost“, jejíž základní kapitál činí 1.000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) a ke dni uzavření Smlouvy je zcela splacen.

2. Převádějící je vlastníkem podílu ve Společnosti o velikosti 100%, který odpovídá jeho vkladu ve výši 1.000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých) do základního kapitálu Společnosti, tento vklad je ke dni uzavření Smlouvy zcela splacen, a jedná se o základní podíl, dále také jen „Podíl“.

3. Strany uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí, na jejímž základě se zavázaly uzavřít tuto Smlouvu, dále také jen „smlouva o smlouvě budoucí“.

4. Rozdělení a převod Podílu byl schválen Převádějícím jako jediným společníkem Společnosti. Článek II.

1. Převádějící převádí jednu polovinu Podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými na Nabyvatele 1 a Nabyvatel 1 jednu polovinu Podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými přijímá do svého výlučného vlastnictví, dále také jen „Podíl 1“.

3. Převod Podílu 1 a Podílu 2 je vůči Společnosti účinný doručením Smlouvy do jejího sídla. Článek III.

1. Cena za Podíl 1 je 250.000 USD plus zhodnocení 20% z částky 250.000 USD p. a. ode dne následujícího po dni podepsání Smlouvy o smlouvě budoucí do dne, v němž dojde k zaplacení ceny za Podíl1 (pokud bude cena za Podíl 1 uhrazena v období od 1. července 2020 do 1. července 2021 platí, že za období od 1. července 2020 do 1. července 2021 bude zhodnocení činit 25% p. a.) minus částka představující podíl na zisku Společnosti vyplacená Převádějícímu za dobu jeho účasti ve Společnosti a minus jistiny a úroků zaplacených Společností společnosti [právnická osoba] z titulu úvěru, který byl Společnosti poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2017, dále také jen „Cena 1“.

2. Cena za Podíl 2 je 250.000 USD plus zhodnocení 20% z částky 250.000 USD p. a. ode dne následujícího po dni podepsání Smlouvy o smlouvě budoucí do dne, v němž dojde k zaplacení ceny za Podíl 2 (pokud bude cena za Podíl 2 uhrazena v období od 1. července 2020 do 1. července 2021 platí, že za období od 1. července 2020 do 1. července 2021 bude zhodnocení činit 25% p. a.) minus částka představující podíl na zisku Společnosti vyplacená Převádějícímu za dobu jeho účasti ve Společnosti a minus jistiny a úroků zaplacených Společností společnosti [právnická osoba] z titulu úvěru, který byl Společnosti poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2017, dále také jen „Cena 2“.

3. Nabyvatel 1 se zavazuje zaplatit Cenu 1 na účet Převádějícího nejpozději dne 1. července 2021.

4. Nabyvatel 2 se zavazuje zaplatit Cenu 2 na účet Převádějícího nejpozději dne 1. července 2021.

5. Cena 1 a Cena 2 byly sjednány na základě pečlivé úvahy Převádějícího na straně jedné a Nabyvatele 1 a Nabyvatele 2 na straně druhé s přihlédnutím k majetkové hodnotě Společnosti, když Společnost od doby svého vzniku disponuje majetkem ve výši 500 000 USD vyjádřeným v penězích.

6. Převádějícímu vzniká právo na odstoupení od smlouvy marným uplynutím dne 1. července 2021, jestliže ani v tento den nebude na účet Převádějícího připsána částka ve výši součtu Ceny 1 a Ceny 2, lhostejno který z nabyvatelů způsobí nezaplacení Ceny 1 a Ceny 2 včas a řádně. Článek IV. Převádějící má právo na podíl na zisku Společnosti, a to za celou dobu, po kterou je společníkem Společnosti. Převádějící je oprávněn před uzavřením této Smlouvy rozhodnout o rozdělení zisku za předcházející účetní období, jinak Nabyvatel 1 a Nabyvatel 2 se zavazují, že na valné hromadě konané v kalendářním roce následujícím po roce, v němž se stali společníky Společnosti, budou hlasovat pro rozdělení zisku, a to v maximální možné částce při dodržení obecně závazných předpisů a podle hospodářského výsledku předcházejících účetních období. Článek V. Nabyvatel 1 a Nabyvatel 2 prohlašují, že veškerý stav Společnosti je jim každému dobře znám, stejně tak je jim dobře znám veškerý stav Podílu, jakož i majetkové poměry Převádějícího. Článek VI.

1. Smlouva a právní vztahy z ní vzniklé se řídí českými obecně závaznými předpisy. V případě dvojjazyčného znění má přednost české znění Smlouvy.

2. Změny a doplnění Smlouvy musí být uzavřeny písemně s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatné.

3. Strany uzavření Smlouvy pečlivě uvážily a Smlouva je vyjádřením jejich svobodné a vážné vůle. Nabyvatel 2 declares that he has fully understood this agreement. V Praze dne Převádějící [Anonymizováno] Nabyvatel 1 [Jméno žalovaného] Nabyvatel 2 [Anonymizováno] Potvrzení o doručení do Společnosti Doručeno společnosti [právnická osoba] dne Za [právnická osoba] doručení potvrzuje 17. Ze shora uvedeného znění textu Smlouvy o převodu podílu vyplývá, že jejím předmětem měl být podíl ve společnosti [právnická osoba] ve výši 100%. Jednou stranou smlouvy měla být společnost [Anonymizováno], jako Převádějící“ a druhou stranou smlouvy měl být jak [Jméno žalovaného], jako Nabyvatel 1, tak [Anonymizováno], jako Nabyvatel 2. Dle názoru odvolací soudu se jedná o nedílný závazek na druhé straně smlouvy (žalovaný a [Anonymizováno]) a proto se musí jednat o nerozlučné společenství obou nabyvatelů podle § 91 odst. 2 o. s. ř.).

18. Závěr o nedílnosti závazku vyplývajícího ze smlouvy o smlouvě o převodu podílu odvolací soud dovozuje z toho, že stranou smlouvy odlišnou od převádějícího byl nejenom žalovaný, ale i [Anonymizováno]. Další argument svědčící o nedílnosti závazku žalovaného a [Anonymizováno] je, že byli oprávněni učinit společnou výzvu budoucímu převádějícímu k uzavření smlouvy o převodu podílu. Dále tento fakt vyplývá z toho, že k výzvě budoucího převádějícího byli povinni společně a nerozdílně uzavřít s budoucím převodcem smlouvu o převodu podílu. Dále bylo v čl. III. smlouvy o smlouvě budoucí stanoveno, že každá strana se zavazuje splnit závazek uzavřít smlouvu na základě doručení výzvy druhé strany.

19. Závěru o nedílnosti závazku za smlouvy o smlouvě budoucí nasvědčuje i znění výzvy k uzavření smlouvy, která musí obsahovat alespoň text: „Vyzýváme vás jako stranu smlouvy o smlouvě budoucí, jejímž předmětem je závazek uzavřít smlouvu o převodu podílu ve společnosti [právnická osoba], s uvedením přesného času a přesného místa uzavření (podepsání) smlouvy. Místem uzavření musí být místo v hlavním městě Praze, na němž je možné úřední ověření podpisu stran.“ Výzva se považuje za doručenou, je-li odeslána doporučenou poštou na adresu druhé strany uvedenou v této smlouvě o smlouvě budoucí nebo adresu druhé strany ke dni odeslání uvedenou v obchodním rejstříku, a to v den, kdy je adresátem převzata, nebo uplynutím třetího dne ode dne, v němž je uložena k vyzvednutí na poště. Smlouva o smlouvě budoucí tak počítala s tím, že jednou ze stran je strana převádějící podíl ve společnosti [právnická osoba] a jednou strana je strana nabývající podíl ve společnosti [právnická osoba] Smlouva tak nepočítala s tím, že by strana nabývající mohla být rozdělována na jednotlivé nabyvatele a ti by byli vyzýváni k uzavření smlouvy zvlášť.

20. To, že takto chápala výzvu k uzavření smlouvy i žalobkyně, vyplývá ze znění výzvy k uzavření smlouvy ze dne 1. 6. 2021, kdy vyzývá jednou výzvou stranu smlouvy ([Jméno žalovaného] a [právnická osoba]) k uzavření smlouvy o převodu podílu.

21. Žalovaný se tak smlouvou o smlouvě budoucí ze dne 26. 6. 2017 zavázal k budoucímu uzavření smlouvy o převodu podílu ve společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [adresa], pouze za předpokladu, že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti bude uzavřena mezi všemi účastníky smluvního vztahu, tj. žalobkyní a žalovaným a panem [Anonymizováno], narozeným [Anonymizováno], bytem [Anonymizováno] současně.

22. I výkladem obsahu smlouvy o smlouvě budoucí podle § 555 odst. 1 o. z. lze dovodit, že se žalobkyně jako převodce zavázala uzavřít s oběma nabyvateli zároveň jednu smlouvu o převodu obchodního podílu. I pokud by výraz „společně a nerozdílně“ použitý ve smlouvě připouštěl různý/jiný výklad, je nutné ho vyložit k tíži žalobkyně, neboť je to ona, která prostřednictvím svého právního zástupce smlouvu připravovala (interpretatio contra proferentem), jak vyplynulo z provedeného dokazování a jak potvrdil zástupce žalobkyně u odvolacího jednání. Platí totiž, že pokud se v nějakém právním jednání objeví dvojznačný nebo nejasný výraz, je to třeba přičíst na vrub tomu, kdo v přípravném období, tj. před právním jednáním (v negociacích), popř. třeba v ofertě, takový výraz použil jako první.

23. Smlouva o smlouvě budoucí proto zakotvuje nerozlučné postavení žalovaného a [Anonymizováno]. Žalobkyně sama na jednání konaném dne 26. 1. 2023 u Okresního soudu v Karlových Varech (č. l. 73 spisu) výslovně uvedla, že „souhlasí s tvrzením žalovaného, že zde byl záměr obou budoucích nabyvatelů nabýt podíly na společnosti současně, kdy toto je důvod, v němž žalobkyně spatřuje pasivní solidaritu žalovaných“. Opětovně tuto vědomost potvrdil zástupce žalobkyně i na jednání konaném dne 19. 2. 2024 (č. l. 303 spisu), kde výslovně uvedl, že „pan Mohl s panem [Anonymizováno] každý znali jenom část toho know how té společnosti a že tím vzájemně bylo vlastně i podmíněno, aby jeden druhého - nevím teď, jaký výraz použil pan žalovaný aby prostě zůstali spolu, skutečně tomu odpovídá zase i ta smlouva o smlouvě budoucí a ten jejich buď solidární závazek uzavřít smlouvu o převodu anebo naopak možnost odkoupit podíl ve společnosti na základě společné výzvy. Skutečně to bylo bráno tak. Oni se chránili jeden před druhým, aby jeden nemohl v uvozovkách řečeno, vyfouknout celý ten podíl tomu druhému.“ Zjevným projevem této vědomosti je rovněž skutečnost, že žalobkyně podala žalobu jak proti žalovanému, tak proti [právnická osoba], a že v dalším průběhu řízení se domáhala toho, aby soud nahradil projev vůle žalovaného tak, že nabude obchodní podíl ve společnosti jak pro sebe, tak pro [právnická osoba]. Tento procesní postup žalobkyně je důsledkem vědomosti o nedílnosti závazku žalovaného a [právnická osoba], byť tento vztah žalobkyně mylně nazývá jako pasivní solidaritu. Pasivní solidarita je z povahy věci v daném případě vyloučena, protože závazek žalovaného a [Anonymizováno] nemůže být společný a nerozdílný v tom smyslu, že by žalovaný mohl nabýt podíl ve společnosti pro [právnická osoba] nebo naopak. Vzájemný vztah žalovaného a [právnická osoba] je tak nerozlučný. Tento závěr plyne i z role žalovaného a [právnická osoba] ve společnosti [právnická osoba], které byly rozdělené tak, že [právnická osoba] měl mít na starosti technické a výrobní aspekty provozu, a to z toho důvodu, že pouze [právnická osoba] měl vzdělání a odborné znalosti nezbytné k výkonu předmětu činnosti společnosti, tj. k extrakci a zpracování výtažku CBD z konopí, zatímco žalovaný měl mít na starosti běžné provozní a obchodní záležitosti.

24. Soud prvního stupně správně z obsahu smlouvy o smlouvě budoucí dovodil, že vůlí jejích smluvních stran bylo, aby byla uzavírána mezi všemi účastníky smluvního vztahu, tj. mezi žalobkyní, žalovaným a [Anonymizováno]. Vůle smluvních stran uzavřít smlouvu budoucí mezi všemi účastníky smluvního vztahu navazuje na rozdělení role žalovaného a [Anonymizováno] ve společnosti. Dle smlouvy o smlouvě budoucí se totiž i [Anonymizováno] měl stát jednatelem společnosti, jestliže ve smlouvě je ujednáno, že „budoucí nabyvatel 1 a budoucí nabyvatel 2 nejsou povinni uzavřít smlouvu a tedy ani zavázáni zaplatit smluvní pokutu v případě, že budoucí převádějící odvolá z jakéhokoliv důvodu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2 z funkce jednatele společnosti, a to v období od uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí do 1. 7. 2021, popř. jmenuje třetí osobu jednatelem společnosti, a to bez předchozího souhlasu budoucího nabyvatele 1 nebo budoucího nabyvatele 2.“ Tímto je potvrzeno tvrzení žalovaného, že [právnická osoba] měl být jednatelem zodpovědným za extrakci a žalovaný měl být jednatelem a provozním a obchodním ředitelem tak, jak vyplývá z business plánu zpracovaného [právnická osoba].

25. Za situace, kdy se žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného ve společnosti [právnická osoba], dle které by na žalovaného jako nabyvatele 1 byla převedena žalobkyní jedna polovina podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými a na [Anonymizováno] jako nabyvatele 2 by byla převedena druhá polovina podílu se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými dle podmínek, které byly specifikovány ve smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 26. 6. 2017, není a nemůže být dána věcná pasivní legitimace samotného žalovaného ve sporu. Za situace, kdy smlouva o převodu podílu má být na straně druhé uzavřena nejenom s žalovaným jako nabyvatelem 1, ale i s [právnická osoba] jako nabyvatelem 2, se nelze domáhat nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy na straně druhé pouze proti žalovanému. Závěr soudu prvního stupně, že není dána věcná pasivní legitimace v daném sporu je proto správný.

26. Pasivní legitimace žalovaného by byla dána pouze za předpokladu, že by žalobkyně žalovala i [právnická osoba] jako nabyvatele 2., neboť smlouva o převodu podílu, ohledně níž má být nahrazen projev vůle žalovaného, se významnou měrou dotýká i právních poměrů [Anonymizováno]. Toho sice žalobkyně označila v žalobě jako žalovaného 2., nicméně následně vzala žalobu svým podáním ze dne 18. 5. 2022 vůči němu zpět, v důsledku čehož bylo řízení vůči Christopheru Bradley Shermanu Clarkovi zastaveno usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. 8. 2022 č. j. 13 C 121/2022-44, které nabylo právní moci dne 17. 11. 2021.

27. Žalobkyně je přitom v tomto řízení „pánem sporu“, svou žalobou vymezuje okruh účastníků (§ 90 o. s. ř.). Obecně totiž platí, že poučení o nedostatku věcné legitimace v řízení není poučením o procesních právech smyslu § 5 o. s. ř., kterého by se žalobkyni mělo v průběhu řízení dostat od soudu. Poučení o tom, že má či může být žalován jiný účastník či že se řízení má účastnit ještě další účastník, z mezí procesních pravidel sporu zřetelně vybočuje, a zakládalo by tak nerovnost mezi účastníky občanského soudního řízení (nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 56/95).

28. Ze shora uvedeného se podává, že v řízení je dán nedostatek věcné legitimace, který musí vyústit v zamítnutí žaloby již z uvedeného důvodu, neboť účastníkem řízení není Christopher Bradlye Sherman Clark coby nabyvatel 2 podílu ve společnosti [právnická osoba] Tuto osobu však žalobkyně jako účastníka řízení neoznačila, poté, co proti ní vzala žalobu zpět, a ani nenavrhla její vstup, a proto tato nebyla ani účastníkem daného řízení. V řízení je tak rozhodováno o právech někoho, kdo není jeho účastníkem.

29. K odvolací námitce žalobkyně, že pokud soud prvního stupně dovodil, že účastníkem řízení musel být i [právnická osoba], opomněl se vypořádat se skutečností, že [právnická osoba] zde nemá příslušný soud, odvolací soud uvádí, že tato skutečnost není z hlediska posuzování věcné pasivní legitimace žalovaného relevantní. Relevantní je pouze to, zda žalobkyně jako pán sporu učinila účastníkem řízení na straně žalované i [právnická osoba]. To se však nestalo, neboť proti němu vzala žalobkyně žalobu zpět.

30. K odvolací námitce žalobkyně, že soud prvního stupně z účastnické výpovědi žalovaného jednak činil skutkové závěry, týkající se skutečností, k jejichž prokázání účastnická výpověď nebyla navržena, jednak nezjistil, že tvrzené skutečnosti nebylo lze prokázat jinak, odvolací soud uvádí, že soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Za situace, kdy potřebným ke zjištění skutkového stavu a klíčovým pro rozhodnutí dané věci bylo posouzení obsahu a výkladu smlouvy o smlouvě budoucí, bylo nutné pro správný výklad smlouvy provést výslech osob, které předmětné právní jednání učinily. Za situace, kdy se [právnická osoba] odstěhoval zpět do USA a jeho výslech by byl spojen s nepoměrnými obtížemi nadto za situace, kdy jeho výslech nebyl žalobkyní navržen, provedl soud prvního stupně správně navržený výslech [Anonymizováno] a žalovaného, kteří byli účastníky řízení včas v koncentrační lhůtě navrženi.

31. Lze uzavřít, že soud prvního stupně správně dovodil, že není dána pasivní věcná legitimace žalovaného. Již jen z toho důvodu je nutné žalobu zamítnout, neboť k nahrazení projevu vůle žalovaného v požadovaném rozsahu není v daném případě hmotněprávní podklad.

32. Pokud se v dalším soud prvního stupně zabýval otázkou změny poměrů, v důsledku nichž by i případný nárok vůči žalovanému zanikl, činil tak již nadbytečně, neboť pokud ve věci není dána pasivní věcná legitimace žalovaného, není na místě se zabývat případným zánikem nároku pro změnu poměrů. Změnu poměrů by však v daném případě spíše představovala skutečnost, že došlo k rozprodeji veškerého hodnotnějšího zařízení spadajícího do obchodního jmění společnosti [právnická osoba], a proto je výše ceny sjednaná ve smlouvě o převodu podílu v hrubém nepoměru k hodnotě obchodního jmění této společnosti. Tomu nasvědčuje i odvolací námitka žalobkyně, že v době zahájení řízení (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) skutečná cena (hodnota) podílu nebyla pět set tisíc amerických dolarů. Odvolací soud se proto dalšími odvolacími námitkami žalobkyně směřujícími do prokázání změny poměrů nezabýval.

33. Odvolací soud s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správném výroku I. potvrdil (§ 219 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. Soud prvního stupně postupoval správně i při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve výroku II. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo správně rozhodnuto v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení před soudem prvního stupně byl zcela úspěšný žalovaný, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně správně vyšel z tarifní hodnoty 11 757 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobě výslovně uvedla hodnotu předmětu převodu (podíl) ve výši 500 000 USD, kterou učinil žalovaný nespornou, je nutné z této částky vycházet (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. I. ÚS 3281/22).

35. K odvolací námitce žalobkyně, že v době zahájení řízení (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) skutečná cena (hodnota) podílu nebyla pět set tisíc amerických dolarů, odvolací soud uvádí, že v řízení o nahrazení projevu vůle směřujícího k uzavření kupní smlouvy se stanoví odměna advokáta podle kupní ceny, za niž má být předmět smlouvy prodán, nikoli podle ceny objektivně zjištěné znaleckým posudkem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2005 sp. zn. 33 Odo 865/2005).

36. K námitce žalobkyně, že podání žalovaného ze dne 11. 8. 2023 nebylo vyjádřením ve věci, nýbrž sdělením nesouhlasu s mediací, (byť odůvodněným), a nelze je tak považovat za úkon právní služby dle § 11 advokátního tarifu, odvolací soud uvádí, že obsahem sdělení žalovaného ze dne 11. srpna 2023 nebyl pouze nesouhlas s návrhem na nařízení mediace, ale i rozbor vzájemných vztahů mezi žalobkyní a žalovaným výklad smlouvy o smlouvě budoucí. Pokud proto soud prvního stupně za tento úkon právní služby žalovanému přiznal odměnu za jeden úkon právní služby, nepochybil.

37. Žalobkyně nebyla se svým návrhem úspěšná, proto jí soud prvního stupně stanovil povinnost zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení představující odměnu advokáta dle § 8 odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Z obsahu spisu plyne, že kupní cena za převod 100 % podílu ve společnosti [právnická osoba] byla sjednána ve výši 500 000 USD bez zohlednění zhodnocení, odečtu částky představující podíl na zisku společnosti vyplacené převádějícímu za dobu jeho účasti ve společnosti a odečtu 1/2 jistiny a 1/2 úroků zaplacených společnosti společností [právnická osoba] z titulu úvěru, který byl společnosti poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 6. 2017, když ke dni vyhlášení rozsudku bylo zřejmé, že k zaplacení kupní ceny za podíl 1 a podíl 2 nedošlo a nedojde, že nebyl vyplacen žádný podíl na zisku společnosti a společnost neuhradila jistinu a úroky společnosti [právnická osoba]. Tarifní hodnota tak představuje po přepočtu 500 000 USD v kurzu ke dni vyhlášení rozsudku částku 11 757 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z této tarifní hodnoty poté činí částku 49 020 Kč. Žalovanému byla přiznána odměna za 10 úkonů právní služby (1x převzetí, příprava zastoupení, 6x účast při ústním jednání, 3x písemné vyjádření ve věci) a 10 paušálních částek náhrady hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu včetně 21 % DPH z odměny za zastupování a z náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady žalovaného tedy celkem činí částku 596 772 Kč.

38. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající z odměny za dva úkony právní služby po 48 940 Kč z tarifní hodnoty 11 550 000 Kč (500 000 USD při kurzu 23,1 Kč/USD ke dni rozhodování odvolacího soudu) a ze dvou režijních paušálů po 300 Kč. Celkem tak žalovanému náleží na náhradě nákladů odvolacího řízení částka 98 606 Kč včetně 21% DPH.

Poučení