9 Cmo 238/2023 - 83

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO] sídlem [Adresa navrhovatele] za účasti: [Anonymizováno]., IČO [IČO navrhovatele] sídlem [Adresa navrhovatele] zastoupena advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady z 15. 6. 2021, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2023, č. j. 79 Cm 172/2021-47, takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2023, č. j. 79 Cm 172/2021-47, se a. zčásti mění tak, že neplatná jsou usnesení valné hromady účastníka z 15. 6. 2021 pod bodem 10 zápisu, kterým valná hromada schválila smlouvy o výkonu funkce mezi účastníkem a členy představenstva [tituly před jménem], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [právnická osoba], a pod bodem 11 zápisu, kterým valná hromada schválila zřízení zástavního práva k nemovitostem v kat. území [adresa] a technologiím Weber DS 72.22 a Weber NE5.40, ve prospěch [právnická osoba]., k zajištění dluhů účastníka vůči uvedené bance; b. potvrzuje v části, kterou byl zamítnut návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka z 15. 6. 2021 pod bodem 9 zápisu o souhlasu s oznámenou činností členů představenstva [Anonymizováno] a [právnická osoba], v souladu s přiloženými upozorněními, a pod bodem 12 zápisu o souhlasu s poskytnutím řádné odměny předsedovi představenstva podle smlouvy o výkonu funkce a s poskytnutím mimořádné odměny předsedovi představenstva za osobní iniciativu v souladu se smlouvou o výkonu funkce ve výši 228 000 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 14. 9. 2021 se původní navrhovatel [tituly před jménem] vůči [Anonymizováno]. (dále jen „společnost“), jako akcionář společnosti domáhal, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti ze dne 15. 6. 2021 a. kterým valná hromada udělila souhlas s oznámenou činností členů představenstva [Anonymizováno] a [právnická osoba], v souladu s předloženými upozorněními a v případě, kdy notifikovaná činnost již skončila, vzala tuto činnost na vědomí a vyslovila s ní souhlas po celou dobu jejího trvání, b. kterým valná hromada schválila smlouvy o výkonu funkce s členy představenstva [tituly před jménem], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [právnická osoba], c. kterým valná hromada schválila zřízení zástavního práva k nemovitostem v kat. území [adresa] a technologiím Weber DS 72.22 a Weber NE5.40, ve prospěch [právnická osoba]., k zajištění dluhů účastníka vůči uvedené bance, d. kterým valná hromada schválila poskytnutí řádné odměny předsedovi představenstva podle smlouvy o výkonu funkce a s poskytnutím mimořádné odměny předsedovi představenstva za osobní iniciativu v souladu se smlouvou o výkonu funkce ve výši 228 000 Kč.

2. Původní navrhovatel v návrhu uvedl, že je akcionářem společnosti a proti sporným usnesením podal dopředu protest. Proti usnesení sub a) v protestu namítl, že z pozvánky není zřejmé, proč by měl být souhlas udělen, neboť konkurenční činností členů představenstva může společnosti vzniknout újma. Proti usnesení sub b) v protestu namítl, že smlouvy o výkonu funkce nebyly ve lhůtě 30 dnů přede dnem konání valné hromady zveřejněny na internetových stránkách společnosti ani způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Bez řádného poskytnutí informací a podkladů se akcionář nemůže na valnou hromady řádně připravit a zvážit, zda se vůbec valné hromady zúčastní. Představenstvo tak navrhuje schválení smlouvy o výkonu funkce, aniž by uvedlo, v jaké výši má být odměna. Proti usnesení sub c) navrhovatel v protestu namítl, že smlouva o zřízení zástavního práva nebyla ve lhůtě pro svolání valné hromady zveřejněna na internetových stránkách společnosti ani způsobem stanoveným pro svolání valné hromady. Společnost má s pozvánkou uveřejnit i dokumenty, které mají být schvalovány. V pozvánce chybí odůvodnění, proč je zástavní právo pro společnost výhodné, jakož i základní parametry zástavního práva, jako doba jeho trvání, obsah zajištěného závazku, výše a splatnost apod. Proti usnesení sub d) navrhovatel namítl, že se ve skutečnosti jedná o rozdělení tantiémy, které nelze podle judikatury Nejvyššího soudu rozdělit, jestliže zároveň nebudou vypláceny dividendy. K přijetí takového usnesení nemá valná hromada podle stanov společnosti pravomoc. Proti všem usnesením potom navrhovatel v protestu namítl, že v případě jejich přijetí by došlo k zneužití většiny hlasů osob jednajících ve shodě a že přijetí těchto usnesení by mělo za následek vznik práva menšinových akcionářů na odkup jejich akcií ovládající osobou.

3. Společnost ve svém vyjádření zdůraznila, že původní navrhovatel se valné hromady nezúčastnil a nevyslechl tak vysvětlení, kterých se akcionářům dostalo od představenstva na valné hromadě. V případě usnesení sub a) tak představenstvo vysvětlilo, že činnosti členů představenstva p. [Anonymizováno] a [tituly před jménem] ve skutečnosti nemají konkurenční povahu a uvedení pánové je oznámili pouze za účelem vyloučení jakýchkoli pochybností o existenci zákazu je vykonávat. K usnesení sub b) představenstvo vysvětlilo, že návrhy smluv o výkonu funkce nebyly na internetových stránkách společnosti zveřejněny z důvodu ochrany osobních údajů členů představenstva a ochrany obchodního tajemství. Podmínky výkonu funkce členů představenstva jsou obchodním tajemstvím. Smlouvy byly akcionářům připraveny k nahlédnutí v sídle společnosti a byly předloženy valné hromadě před jejich schválením. Rovněž návrh smlouvy o zřízení zástavního práva (usnesení sub c/) nebyl zveřejněn z důvodu ochrany obchodního tajemství. Podmínky získání úvěru a jeho zajištění představují obchodní tajemství a know-how společnosti. Schválení zřízení zástavního práva valnou hromadou je požadavkem úvěrující banky. Společnost chce úvěrem financovat investice do nových technologií a další rozvoj podnikání. K usnesení sub d) představenstvo vysvětlilo, že valná hromada musí podle § 59 odst. 2 z. o. k. schválit veškerá plnění poskytnutá společností členům orgánů, na která neplyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené valnou hromadou nebo z vnitřního předpisu schváleného valnou hromadou. Nejednalo se tedy o tantiému, tedy o podíl na zisku, nýbrž o odměnu za výkon funkce. Společnost považovala žalobu za účelovou, šikanózní a nesmyslnou.

4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh na vyslovení neplatnosti všech sporných usnesení valné hromady zamítl (výrok I.) a společnosti přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).

5. Soud prvního stupně zjistil, že původní navrhovatel vlastnil 8 ks akcií společnosti. V době konání sporné valné hromady byl zastoupen advokátem [adresa] na základě plné moci, která jej opravňovala účastnit se valných hromad společnosti až do roku 2031 a vykonávat na nich veškerá akcionářská práva. Navrhovatel ani jeho právní zástupce se valné hromady nezúčastnili. Valná hromada byla svolána pozvánkou zveřejněnou na internetových stránkách společnosti 14. 5. 2021. V pozvánce bylo uvedeno, že návrhy usnesení a jejich odůvodnění jsou v příloze. Navrhovatel podal protesty dne 8. 6. 2021. Podle zápisu z valné hromady předseda představenstva u každého bodu programu zdůvodnil jeho význam, uvedl informace důležité pro rozhodování akcionářů, přednesl návrh usnesení, přečetl protest a vyjádření představenstva k protestu a následně nechal hlasovat. Všechna sporná usnesení byla přijata 100 % přítomných hlasů.

6. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že původní navrhovatel je k podání návrhu aktivně legitimován a návrh byl podán včas. Dospěl k závěru, že akcionář, který se valné hromady nezúčastnil, aniž k tomu měl závažné důvody, nemůže být zvýhodňován na úkor ostatních, kteří realizovali své právo podílet se na rozhodování společnosti na valné hromadě. Pokud by se navrhovatel zúčastnil valné hromady, dostalo by se mu na ní vysvětlení, která jsou uvedena v zápisu. Akcionář, který toto právo nevyužil, není podle soudu prvního stupně aktivně legitimován k podání návrhu. Soud prvního stupně dále uvedl, že důvody udělení souhlasu s konkurenční činností byly uvedeny na samotné valné hromadě, pročež by byl dán důvod nevyslovit neplatnost unesení valné hromady. Soud prvního stupně dále dovodil, že pozvánka na valnou hromadu se uveřejněním na webových stránkách stává široce dostupnou, a tím se dostává do rozporu s „určitou ochranou osobních údajů“. Soud se ztotožnil i se závěrem, že se jedná o citlivé informace na úrovni obchodního tajemství. Proto není nutné do pozvánky přetisknout celý text smlouvy o výkonu funkce nebo ji přiložit jako přílohu, nýbrž postačí, bude-li smlouva o výkonu funkce k dispozici v sídle společnosti. Stejný argument použil soud prvního stupně i v případě usnesení sub c). V případě usnesení sub d) se soud prvního stupně ztotožnil s argumentací společnosti, že schválená odměna není tantiémou (podílem na zisku), nýbrž odměnou za výkon funkce, která představuje jakousi kvazi-mzdu člena představenstva. Soud prvního stupně ještě doplnil, že zamítnutí návrhu je plně v souladu s požadavkem proporcionality, podle kterého mají soudy zasahovat do vnitřních poměrů korporací jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek.

7. Proti tomuto usnesení podal původní navrhovatel odvolání, v němž zásadně nesouhlasil s právním názorem soudu prvního stupně, že protest může podat jen akcionář, který se zúčastní valné hromady. Argumentoval, že předem podaný protest lépe naplní preventivní funkci protestu, neboť společnost může případné výhrady odstranit ještě před konáním valné hromady a zajistit její hladký průběh. Předem podaný protest naplňuje i jeho druhý účel, tj. uvědomení společnosti o riziku napadení usnesení valné hromady akcionářem. Svou argumentaci původní navrhovatel podložil i citací judikatury. K usnesení sub b) původní navrhovatel doplnil, že podle judikatury Nejvyššího soudu musí být smlouva o výkonu funkce připojena k návrhu. Společnost přitom nemusela v návrzích smluv o výkonu funkce předkládaných akcionářům uvádět osobní údaje členů představenstva. Závěr, že smlouvy o výkonu funkce obsahují obchodní tajemství, učinil soud prvního stupně, aniž by je provedl jako důkaz. Navrhovatel o něm navíc věcně pochybuje za situace, kdy i podle společnosti se jedná o smlouvu standardní. K usnesení sub c) označil původní navrhovatel zdůvodnění jeho návrhu za nic neříkající. Soud prvního stupně i zde nijak neodůvodnil závěr, že zástavní smlouva obsahuje obchodní tajemství, navíc ji ani neprovedl jako důkaz. V případě usnesení sub a) trval původní navrhovatel na své argumentaci nedostatečným odůvodněním návrhu usnesení s tím, že podle judikatury dodatečné odůvodnění nedostatky pozvánky nenapraví. Rovněž v případě usnesení sub d) trval navrhovatel na své argumentaci v návrhu. Původní navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a vyhověl jeho návrhu.

8. Společnost ve svém vyjádření považovala návrh za účelový, šikanózní a nesmyslný. Souhlasila s argumentací soudu prvního stupně, že pokud by měl navrhovatel skutečný zájem účastnit se řízení společnosti, dostavil by se na valnou hromadu a obdržel by tam vysvětlení ke sporným bodům programu. Pokud však na účast na valné hromadě bez závažných důvodů rezignoval, je podle společnosti zřejmé, že nemá skutečný zájem kvalifikovaně a se znalostí věci posoudit záležitosti projednávané valnou hromadou, a tudíž nemá ani skutečný zájem na vyslovení neplatnosti sporných usnesení. Výtky navrhovatelových protestů byly na valné hromadě zcela vyvráceny. Společnost dále zopakovala své vyjádření k jednotlivým sporným usnesením. Odůvodnění návrhu usnesení sub a) považuje společnost za dostatečné. Případný nedostatek odůvodnění neměl pro společnost ani pro akcionáře žádné právní následky. K usnesení sub b) společnost uvedla, že zákon ani stanovy neukládají zveřejnění smluv o výkonu funkce. Soud prvního stupně smlouvy o výkonu funkce přečetl jako důkaz. Ani schválení těchto smluv nemělo pro společnosti ani pro akcionáře závažné právní následky. Podobně argumentovala společnost i v případě usnesení sub c). Doplnila, že prohlášení neplatnosti tohoto usnesení by zasáhlo do práv úvěrující banky nabytých v dobré víře. Společnost navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen zčásti.

10. Podáním datovaným 15. 5. 2024 sdělil původní navrhovatel odvolacímu soudu, že svou akcii společnosti převedl na pobočný spolek [Jméno navrhovatele], což doložil smlouvou o převodu akcie a skenem evidence zaknihovaných akcií. Odvolací soud proto dále jednal s [právnická osoba] jako s navrhovatelem. Účastníky o tom uvědomil usnesením ze dne 16. 6. 2024, č. j. 9 Cmo 238/2023-77 (k procesnímu postupu v takových situacích viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3902/2017, s odkazy na starší judikaturu).

11. K nařízenému jednání odvolacího soudu se (nový) navrhovatel bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání řádně doručeno do jeho datové schránky. Odvolací soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti navrhovatele.

12. Odvolací soud doplnil dokazování. Ze stanov společnosti, ve znění schváleném na sporné valné hromadě, zjistil, že do působnosti valné hromady patří mj. rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady a udělení souhlasu se zřízením zástavního práva k nemovitostem a technologii společnosti. Valná hromada se svolává tak, že svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno nebo zaknihované akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Zasílání pozvánky může být nahrazeno uveřejněním pozvánky na vývěsce v sídle společnosti, jejím zveřejněním v obchodním věstníku nebo osobním doručením pozvánky akcionáři. K zákazu konkurence pak čl. 11 odst. 9 stanov uvádí, že pokud orgán oprávněný k volbě člena představenstva byl na některou z okolností zakládajících zákaz konkurence členem představenstva upozorněn, má se za to, že člen představenstva tuto okolnost zakázanou nemá. To neplatí, pokud orgán příslušný k volbě vyslovil nesouhlas s touto činností do jednoho měsíce ode dne, kdy byl na tyto okolnosti upozorněn.

13. V pozvánce na spornou valnou hromadu jsou uvedeny místo, čas a pořad jednání, podrobnosti k prezenci a určení rozhodného dne. Dále je uvedeno upozornění, že návrhy usnesení a vyjádření představenstva k navrhovaným bodům programu jsou uvedeny v příloze. Přílohami pozvánky dále byly zpráva auditora o ověření účetní závěrky a výroční zprávy, návrh změny stanov a protinávrh akcionáře. K návrhu usnesení sub a) se v příloze pozvánky uvádí jenom, že navrhovaný člen představenstva předložil upozornění na existenci konkurenční činnosti a že valná hromada musí o této činnosti hlasovat. K návrhu usnesení sub b) se v pozvánce uvádí pouze, že představenstvo navrhuje schválení standardní smlouvy o výkonu funkce. K návrhu usnesení sub c) je uvedeno pouze, že představenstvo navrhuje schválení tohoto bodu, jelikož jeho projednání a schválení je požadavkem financující banky. K návrhu usnesení sub d) se uvádí, že s ohledem na dosažený hospodářský výsledek se navrhuje schválení odměny nad rámec odměny plynoucí ze smlouvy o výkonu funkce. V příloze pozvánky se ještě uvádí, že v sídle společnosti jsou akcionářům k nahlédnutí řádná účetní závěrka, zpráva o vztazích a návrh na změnu stanov. Obsah protestu původního navrhovatele k sporným usnesením odpovídá shora shrnutému obsahu návrhu v projednávané věci.

14. Ze zápisu ze sporné valné hromady se podává, že předseda představenstva k protestu proti návrhu usnesení sub a) uvedl, že fakticky k žádné konkurenční činnosti nedochází. Činnosti kandidátů na funkci jsou oznamovány pouze pro vyloučení jakýchkoli pochybností o existenci zákazu vykonávat oznámené činnosti nebo být v oznámeném postavení. Zhoršení postavení akcionářů nehrozí, neboť všichni kandidáti byli členy orgánu společnosti od roku 2011, svou činnosti valné hromadě oznámili a ta ji nezakázala. K návrhu usnesení sub b) předseda představenstva uvedl, že návrhy smluv o výkonu funkce nebyly zveřejněny na internetových stránkách společnosti z důvodu ochrany osobních údajů a ochrany obchodního tajemství. Podmínky výkonu funkce jsou obchodním tajemstvím. Pro akcionáře byly smlouvy o výkonu funkce připraveny na jejich žádost k nahlédnutí v sídle společnosti. Odměny se skládají ze základní měsíční odměny a dodatečné odměny závislé na hospodářském výsledku podle průběžné měsíční závěrky. Dále může člen představenstva získat roční odměnu odvíjející se od výše čistého zisku za příslušné období. K návrhu usnesení sub c) předseda představenstva uvedl, že návrh smlouvy o zřízení zástavního práva nebyl zveřejněn na internetových stránkách společnosti, neboť podmínky získání úvěru a jeho zajištění představují základ obchodního tajemství a know-how společnosti. Základní podmínky bylo představenstvo na žádost akcionářů připraveno projednat na valné hromadě. Smlouva o zřízení zástavního práva je součástí úvěrové dokumentace, jejíž uzavření je plně v kompetenci představenstva společnosti. Úvěr má společnost v plánu čerpat za účelem zajištění investic do nových technologií a dalšího rozvoje podnikání. Přílohou zápisu jsou mj. upozornění členů orgánů na konkurenční činnost a smlouvy o výkonu funkce. Obsahem smluv o výkonu funkce jsou obvyklá ustanovení o právech a povinnostech při výkonu funkce a o odměňování.

15. Podle § 428 zákona o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 33/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“), každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (odstavec 1). Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odstavec 2).

16. Podle § 424 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu (odstavec 1). Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl (odstavec 2).

17. Podle § 260 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit (odstavec 1). Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře (odstavec 2).

18. Podle ustálené judikatury „protest plní preventivní funkci, neboť umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a napravila (je-li to možné) vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost (všech či některých) usnesení valné hromady přijatých na zasedání valné hromady. Současně institut protestu (tím, že omezuje právo akcionářů dovolat se neplatnosti usnesení postupem podle § 428 z. o. k.) dává společnosti relativní jistotu, že může - nejsou-li vzneseny žádné protesty - z přijatých usnesení vycházet (spolehnout se na to, že jejich platnost nebude zpochybněna).“ (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020).

19. V usnesení ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 27 Cdo 1179/2023, Nejvyšší soud doplnil, že „písemný protest zaslaný představenstvu akciové společnosti před konáním valné hromady splňuje obě výše popsané funkce. Takto podaný protest předem avizuje, v čem protestující akcionář spatřuje rozpor navrhovaného usnesení se zákonem nebo stanovami, a dává tak valné hromadě možnost vhodným způsobem reagovat, shledá-li protest důvodným. Ani o tom, že i druhá funkce protestu (zachování právní jistoty) zůstane nenarušena, je-li protest podán před konáním valné hromady, nemůže být sporu. Funkce protestu pak zásadně zůstanou splněny i v případě, že se akcionář zasedání valné hromady, která rozhoduje o usneseních, proti nimž protestoval, nezúčastní. Nejvyšší soud neshledává důvodu, pro který by bylo třeba trvat na účasti akcionáře na valné hromadě jen proto, aby na ní zopakoval námitky formulované v předem podaném písemném protestu.“ 20. Skutečnost, že původní navrhovatel zaslal protest předem a valné hromady se nezúčastnil, byť k tomu zmocnil advokáta, tedy nemá za následek ztrátu práva podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Nejvyšší soud ovšem v citovaném usnesení doplnil, že „i v případě, kdy pozvánka na valnou hromadu neobsahovala (dostatečné) zdůvodnění návrhu usnesení, může být zásah do práva akcionáře prostřednictvím vysvětlení podaného na valné hromadě zmírněn do té míry, že soud neplatnost usnesení podle § 260 o. z. nevysloví (srov. R 9/2020 odst. 38). Zřekne-li se akcionář svou neúčastí (k níž nemá závažný důvod) na zasedání valné hromady práva na vysvětlení (viz rozsudek sp. zn. 27 Cdo 3812/2019), nelze vyloučit ani možnost, že akcionáři o informace ve skutečnosti nejde a jeho návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je prostředkem šikanózního výkonu práva (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3284/2012).“ 21. K otázce šikanózního charakteru žaloby odkazuje odvolací soud na ustálenou judikaturu, podle které ,,účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti je totiž dvojí. Jednak poskytuje ochranu individuálním právům osob oprávněných domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a jednak je zákonem předvídaným nástrojem obecné ochrany zákonnosti ve vnitřních poměrech společnosti, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou v zakladatelském právním jednání, a to s ohledem na širší kontext ochrany společnosti, resp. všech osob oprávněných takový návrh podat, jakož i dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2023, sp. zn. 27 Cdo 452/2023, a četnou judikaturu tam citovanou).

22. Pouze ze skutečnosti, že se původní navrhovatel nedostavil na valnou hromadu, tak podle odvolacího soudu nelze dovozovat, že mu o ochranu zákonnosti ve vnitřních poměrech společnosti nejde a že žaloba má povahu šikany společnosti. K takovému závěru by bylo zapotřebí dalších skutečností, které však společnost netvrdila a za situace, kdy návrh je zčásti důvodný, takový závěr neplyne ani ze skutečností zřejmých ze spisu.

23. Odvolací soud připomíná, že akcionář se může domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady pouze z důvodů, které byly uvedeny v protestu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod R 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

24. Podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

25. V R 9/2020 Nejvyšší soud vysvětlil, že „pozvánka na valnou hromadu musí akcionářům poskytnout dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se dozvěděli nejen kdy a kde se bude valná hromada konat, ale (mimo jiné) také jaké záležitosti bude projednávat (srov. zejména § 407 z. o. k.), aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na valnou hromadu připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou se svými akciemi hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na valné hromadě a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně na valné hromadě hlasoval, zda budou požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti či jí ovládaných osob v souladu s § 357 a násl. z. o. k., zda uplatní návrhy či protinávrhy (§ 361 a násl. z. o. k.), zda podají protesty a jak je odůvodní (§ 424 z. o. k.), popř. zda se budou domáhat doplnění pořadu jednání v souladu s § 369 z. o. k. Za tím účelem vyžaduje § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k., aby pozvánka na jednání valné hromady obsahovala (vedle dalších náležitostí) i návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění […] Návrh usnesení musí být uveden zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno. Zdůvodnění pak musí poskytnout akcionářům alespoň základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno. […] schvaluje-li valná hromada účetní závěrku či smlouvu o výkonu funkce, musí být účetní závěrka či schvalovaná smlouva součástí návrhu usnesení, přičemž je lze - zejména pro lepší přehlednost - umístit do samostatné přílohy pozvánky (jež bude součástí pozvánky a na niž se odkáže v textu návrhu usnesení). […] Důvody, pro které je navrhováno přijetí určitého usnesení, by zásadně měly být uvedeny stručně, jasně a výstižně. Ze zdůvodnění by akcionářům mělo být (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času) zřejmé, proč představenstvo (popř. jiná osoba svolávající valnou hromadu) navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. […] V poměrech projednávané věci společnost zdůvodnila návrh usnesení o rozdělení zisku tím, že daná záležitost spadá do působnosti valné hromady. Uvedené sdělení nelze považovat za zdůvodnění návrhu usnesení o rozdělení zisku ve smyslu § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. […] Tato skutečnost však ničeho nevypovídá o důvodech, pro které představenstvo společnosti navrhuje přijetí konkrétního usnesení.

26. V případě usnesení sub a) lze navrhovateli přisvědčit, že ze zdůvodnění návrhu v pozvánce se skutečně nepodávají důvody, proč by měli akcionáři hlasovat pro souhlas s předloženými upozorněními na možnou konkurenční činnost. Navíc údaj, že valná hromada musí o souhlasu hlasovat, je chybný, neboť podle stanov společnosti by dostačovalo, aby valná hromada oznámení členů představenstva o konkurenční činnosti projednala. Ustanovení § 441 z. o. k. o zákazu konkurence je totiž dispozitivní. Odvolací soud nicméně souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že potřebné odůvodnění doplnilo představenstvo na valné hromadě tím, že vysvětlilo, že do představenstva se volí stejné osoby, které byly jeho členy již dříve, na jejich dalších aktivitách se nic nezměnilo, valná hromada s nimi již v minulosti souhlasila a povaha oznámených aktivit není ve skutečnosti vůči podnikání společnosti konkurenční. Za této situace ani podle odvolacího soudu neměla absence odůvodnění návrhu usnesení sub a) v pozvánce závažné právní následky, pročež je dán důvod neplatnosti tohoto usnesení nevyslovit.

27. Jinak je tomu však v případě usnesení sub b). Smlouva o výkonu funkce je totiž součástí návrhu usnesení, kterým valná hromada tuto smlouvu schvaluje. Proto je nezbytné, aby taková smlouva byla akcionářům k dispozici před jednáním valné hromady, neboť akcionář má právo předem se seznámit s návrhem usnesení (viz shora citovaný R 9/2020). Návrh smluv o výkonu funkce nebyl připojen k pozvánce a v pozvánce ani nebylo uvedeno, že se s návrhem mohou akcionáři seznámit v sídle společnosti. I kdyby tomu tak skutečně bylo, společnost akcionářům nesdělila, že do návrhů mohou v sídle společnosti nahlédnout.

28. K argumentaci společnosti nutno především uvést, že podle § 59 odst. 2 z. o. k. smlouvu o výkonu funkce schvaluje nejvyšší orgán společnosti (tj. valná hromada) a bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Zákon o obchodních korporacích stojí na zásadě, že „členové představenstva akciové společnosti si nemohou určit výši odměny či jiných plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce sami (na základě své představy); členům představenstva náleží v souvislosti s výkonem funkce pouze taková plnění, jež schválila valná hromada či - určují-li tak stanovy - dozorčí rada,“ a že „účelem pravidla, podle něhož členu orgánu náleží za výkon funkce toliko plnění, jež mu schválí valná hromada (nejde-li o plnění, na něž plyne právo z právního předpisu), je zabezpečit kontrolu společníků nad odměňováním členů orgánů a zamezit tomu, aby zejména členové statutárního orgánu určovali odměny sami sobě bez ohledu na majetkové poměry společnosti a na kvalitu výkonu funkce odměňovanými členy orgánů“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2023, sp. zn. 27 Cdo 634/2023, a judikaturu tam citovanou).

29. Jinak řečeno, schvalování smluv o výkonu funkce, respektive odměn poskytovaných společností členům volených orgánů za výkon funkce, je jedním ze základních prostředků kontroly akcionářů nad fungováním společnosti. I z toho důvodu je zapotřebí, aby akcionář měl předem k dispozici smlouvu o výkonu funkce, aby mohl její text v klidu prostudovat a kvalifikovaně se rozhodnout, zda pro její schválení bude hlasovat. Údaje o odměňování a podmínkách výkonu funkce společnost nemůže akcionářům odepřít ani s odůvodněním, že se jedná o osobní údaje, ani že se jedná o obchodní tajemství. Právo akcionářů rozhodnout o odměnách by se tím zcela vyprázdnilo. Jinak schválené smlouvy o výkonu funkce neobsahují jiné osobní údaje než ty, které jsou každému dostupné ve výpisu z obchodního rejstříku.

30. Skutečnost, že společnost je podle § 7 odst. 2 z. o. k. povinna uveřejnit pozvánku na valnou hromadu na svých internetových stránkách, ještě podle odvolacího soudu neznamená, že by všechny dokumenty (např. právě přílohy pozvánky na valnou hromadu) musely být na internetových stránkách přístupné široké veřejnosti. Odvolací soud se ztotožňuje s převažujícím míněním doktríny, podle kterého zákon nezakazuje, aby část internetových stránek, které obsahují informace určené jen akcionářům společnosti, byla přístupná jen těmto akcionářům (např. po zadání přístupových údajů, které společnost akcionáři za tím účelem sdělí - viz např. Havel, B. in Štenglová a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck 2020, k § 7 marg. č. 3, nebo Lasák, J. in: Dědič, Lasák a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: Wolters Kluwer 2021, s. 58).

31. Skutečnost, že návrhy smluv o výkonu funkce nebyly akcionářům k dispozici před jednáním valné hromady, považuje odvolací soud za podstatný zásah do základního práva akcionářů podílet se na rozhodování společnosti na valné hromadě. Tento zásah nemůže ze shora uvedených důvodů zhojit ani případná skutečnost, že smlouvy byly na valné hromadě akcionářům k dispozici (společnost to sice tvrdila, ze zápisu se však nepodává, že by tomu tak bylo).

32. V případě usnesení sub c) odvolací soud předesílá, že podle § 421 odst. 2 písm. m) náleží do působnosti valné hromady schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Účastníci netvrdili, že by schválení zastavení nemovitých věcí a technologií mělo vést k takové podstatné změně, naopak podle vysvětlení podaného představenstvem na valné hromadě měly být zajištěným úvěrem financovány investice do nových technologií a další rozvoj podnikání společnosti.

33. Společnosti lze přisvědčit, že financování společnosti je součástí obchodního vedení, které přísluší statutárnímu orgánu společnosti (představenstvu). Financování významných investic či strategických projektů společnosti, zejména je-li spojeno se zatížením významné části majetku společnosti, však spadá do oblasti strategického řízení, ohledně níž může udělovat valná hromada představenstvu pokyny (v podrobnostech viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1873/2019). Svěřují-li ovšem v projednávané věci stanovy společnosti valné hromadě působnost schválit zastavení nemovitostí a technologií společnosti, musí být pro takové rozhodnutí splněny podmínky předepsané zákonem a stanovami pro svolávání valné hromady. Jinými slovy, i takový návrh musí představenstvo odůvodnit tak, aby se akcionářům dostalo věcných argumentů pro hlasování pro daný návrh. Takovým odůvodněním zajisté není sdělení, že schválení valnou hromadou vyžaduje financující banka. Ani vysvětlení, kterého se akcionářům dostalo na valné hromadě samotné, požadavky na kvalifikované rozhodnutí o schválení zástavní smlouvy nenaplňují. Aby tomu tak bylo, muselo by představenstvo akcionářům poskytnout alespoň základní parametry úvěru (výše, splatnost, úroková sazba) a důvody, proč je úvěr pro společnost vhodný či potřebný, proč je třeba úvěr zajistit zástavním právem ke konkrétním věcem a proč představenstvo předpokládá, že výnosy z investic financovaných úvěrem překročí náklady úvěru). Odvolací soud připouští, že podrobnosti mohou být součástí obchodního tajemství. Společnost nicméně akcionářům nesdělila ani údaje, které by v případě realizace zajištění byly dostupné každému v katastru nemovitostí a v uveřejňované účetní závěrce. Společnost nemůže po akcionářích rozumně požadovat, aby schválili něco, o čem jim nesdělí žádné informace.

34. Vyslovení neplatnosti usnesení sub c) nemá vliv na platnost zástavní smlouvy ani na existenci zástavního práva. Neschválení smlouvy nejvyšším orgánem společnosti má totiž za následek její neplatnost jen v případě, že takové schválení vyžaduje zákon (§ 48 z. o. k.). Tak tomu ovšem v projednávané věci není (viz shora). Vyžadují-li schválení pouze stanovy, jde o vnitřní omezení jednatelského oprávnění orgánu korporace, které není účinné vůči třetím osobám (§ 47 z. o. k. - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2645/2018, uveřejněné pod R 8/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vyslovení neplatnosti usnesení sub c) tedy nezasáhne do práva třetí osoby.

35. Naopak v případě usnesení sub d) odvolací soud souhlasí se společností i soudem prvního stupně, že je třeba odlišovat mezi odměnou za výkon funkce, která se vyplácí na vrub nákladů společnosti, a tantiémou, tj. podílem na zisku vykázaném společností v účetní závěrce. V projednávané věci je ze zápisu z valné hromady zřejmé, že společnost sice za rok 2020 vykázala zisk, avšak právní předpisy vzhledem k ztrátám vykázaným v předchozích letech neumožnily jeho rozdělení. Ze samotného textu usnesení sub d) je pak zřejmé, že schválená suma 228 000 Kč není podílem za zisku, nýbrž mimořádnou odměnou předsedy představenstva. Námitky uvedené v protestu tedy nesouvisejí s obsahem sporného usnesení sub d).

36. Odvolací soud tedy uzavřel, že neplatná jsou usnesení valné hromady sub b) a c), zatímco usnesení sub d) neplatné není a v případě usnesení sub a) jsou dány důvody jeho neplatnost nevyslovit.

37. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné ohledně usnesení valné hromady sub a) a d), zatímco ohledně usnesení sub b) a c) je změnil tak, že vyslovil jejich neplatnost (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).

38. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. Poměr úspěchu ve věci byl totiž přibližně stejný.

Poučení