9 Cmo 249/2024 - 146

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozená [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], narozená [Datum narození navrhovatele B] bytem [Adresa navrhovatele A] c) [Jméno navrhovatele C], narozená [Datum narození navrhovatele C] bytem [Adresa navrhovatele A] d) [Jméno navrhovatele D], narozená [Datum narození navrhovatele D] bytem [Adresa navrhovatele A] e) [Jméno navrhovatele E], narozená [Datum narození navrhovatele E] bytem [Adresa navrhovatele A] f) [Jméno navrhovatele F], narozený [Datum narození navrhovatele F] bytem [Adresa navrhovatele A] g) [Jméno navrhovatele G], narozená [Datum narození navrhovatele G] bytem [Adresa navrhovatele A] h) [Jméno navrhovatele H], narozená [Datum narození navrhovatele H] bytem [Adresa navrhovatele A] i) [Jméno navrhovatele I], narozená [Datum narození navrhovatele I] bytem [Adresa navrhovatele A] j) [Jméno navrhovatele J], narozená [Datum narození navrhovatele J] bytem [Adresa navrhovatele J] k) [Jméno navrhovatele K], narozená [Datum narození navrhovatele K] bytem [Adresa navrhovatele K] l) [Jméno navrhovatele L], narozená [Datum narození navrhovatele L] bytem [Adresa navrhovatele A] všichni společně zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] za účasti: [Jméno advokátky B]., IČO [IČO advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] zastoupena advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení, že valná hromada přijala usnesení o odvolání z funkce jednatele společnosti, o odvolání navrhovatelů proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2024, č. j. 73 Cm 143/2021-102, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit společnosti na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně výše uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se navrhovatelé domáhali rozhodnutí, že valná hromada společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO advokátky B], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 29362, sídlem [adresa], přijala dne 28. 2. 2021 usnesení, že valná hromada odvolává z funkce jednatelů pana [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa], a pana [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], bytem [adresa] (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že navrhovatelé jsou povinni zaplatit společnosti společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 37 026 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce společnosti. Výrokem III. rozhodl, že navrhovatelé jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Městského soudu v Praze na náhradě nákladů řízení částku 1 086 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že navrhovatelé jsou společníky společnosti. Ve vlastnictví společnosti je bytový dům č.p. [Anonymizováno] s adresou [adresa], ve kterém jsou byty užívané navrhovateli. Společnost má dva jednatele, [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kteří jsou také společníky společnosti. Žádostí o svolání valné hromady ze dne 15. 9. 2020 požádalo 12 podepsaných společníků společnosti o svolání valné hromady k projednání záležitostí s následujícím programem: 1) zahájení, 2) volba předsedy valné hromady, 3) odvolání stávajících jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], 4) volba [Jméno navrhovatele J] a [Jméno navrhovatele A] jednateli společnosti, 5) závěr. Žádost byla adresovaná společnosti, a to k rukám jednatelů. V žádosti bylo uvedeno, že podepsaní společníci žádají o svolání valné hromady v souladu s ustanovením § 187 z. o. k., a výslovně zdůrazněno, že podepsaní společníci disponují vklady přesahující 10% základního kapitálu. Dle stanov společnosti má každý společník při hlasování 1 hlas s výjimkou společného podílu [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kterým náleží 24 hlasů (čl. VII odst. 5 stanov). Připouští se hlasování mimo valnou hromadu (per rollam). Neurčí-li společník při hlasování per rollam, že s návrhem souhlasí, pak podle stanov platí, že s návrhem nesouhlasí (čl. VII odst. 9 stanov). V době hlasování byl největší společný podíl ve vlastnictví [Anonymizováno] a [Anonymizováno], přičemž [Anonymizováno] byl [Anonymizováno] oprávněn, aby pro hlasování zastupoval podílníky jako správce (dle listiny rozhodnutí spoluvlastníků o volbě správce). Ve výzvě k úhradě újmy společnosti ze dne 15. 9. 2020 bylo uvedeno, že kontrolou účetnictví a smluvní dokumentace bylo zjištěno, že nájemné za nebytový prostor v domě je dlouhodobě nižší než běžné nájemné v lokalitě, a to 58,93 kč/m2 oproti běžnému nájemnému ve výši minimálně 220 Kč/m2. Nájemcem nebytových prostor je dlouhodobě jeden z jednatelů [Anonymizováno], a před tím jeho manželka, a vyzývající společníci tvrdí, že tímto postupem jednatelé umožňují jednateli neoprávněný prospěch na úkor společnosti, čímž společnost dlouhodobě poškozují a nejednají tak s péčí řádného hospodáře. Dále je ve výzvě tvrzeno, že jednatelé za společnost hradili právní služby, které nebyly zcela účelové a část z nich se vztahovala ke krokům, které byly jednateli navrženy, ale společníky nebyly odsouhlaseny. Vyzývatelé z těchto důvodů celkem požadují po jednatelích úhradu újmy ve výši 2 479 441,49 Kč. Výzva byla podepsána 12 společníky a adresována jednatelům. Žádost o svolání valné hromady ze dne 15. 9. 2020 a výzva k úhradě újmy ze dne 15. 9. 2020 byly zaslány současně. Dle listiny o svolání valné hromady ze dne 20. 12. 2020 byla jednateli svolána valná hromada „per rollam“ s následujícím programem jednání: 1) zahájení, 2) volba předsedy valné hromady, 3) odvolání stávajících jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], 4) volba [Jméno navrhovatele J] a [Jméno navrhovatele A] jednateli žalovaného, 5) závěr. V listině o svolání valné hromady je uvedeno, že společníci jsou vyzváni, aby svá vyjádření zaslali na adresu jednatele Jiřího Kopáčka ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto svolání. Dále je v listině uvedeno, že o svolání valné hromady požádali společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu a v takovém případě jsou jednatelé povinni valnou hromadu svolat. V listině je uvedeno, že vzhledem k šíření nemoci COVID a opatření přijatých vládou ČR se valná hromada nemohla konat v požadovaném termínu a stávající epidemiologická situace nejeví známky zlepšení tohoto stavu, a proto přikročili ke svolání valné hromady formou per rollam. V listině Souhlas s rozhodnutím valné hromady per rollam dle svolání ze dne 20. 12. 2020 týkající se výhradně odvolání stávajících jednatelů a jmenování nových jednatelů podepsaní společníci souhlasili s navrhovaným odvoláním stávajících jednatelů a jmenováním nových jednatelů (společníci Zdeněk Pešek, [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele E], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele H], [Jméno navrhovatele J], [Jméno navrhovatele L], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele B], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele F], [Jméno navrhovatele C], [Anonymizováno], [Jméno navrhovatele A], [Jméno navrhovatele D], [Jméno navrhovatele K] - oproti tomu, proti návrhu [Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Dle zápisu z konání valné hromady společnosti ze dne 15. dubna 2021 svolané na výzvu minoritních společníků se hlasování zúčastnilo 27 společníků, 4 společníci se hlasování nezúčastnili a jejich hlasy byly vyhodnoceny v souladu se stanovami tak, že se hlasování nezúčastnili. Hlasující společníci disponovali celkem 50 hlasy. Pro přijetí usnesení je třeba přijetí většiny hlasů hlasujících společníků. Pod č. 3 je uveden bod odvolání stávajících jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Návrh usnesení nebyl přijat. Pro přijetí návrhu hlasovalo 21 společníků s celkovou hodnotou 21 hlasů. Proti přijetí návrhu hlasovalo 10 společníků s celkovou hodnotou 33 hlasů. Nikdo se hlasování nezdržel. K zápisu je připojen arch o hlasování jednotlivých společníků, podepsán jednateli. Obsahem žádosti o odložení valné hromady s hlasováním per rollam na pozdější dobu, resp. žádosti o svolání valné hromady s osobní účastí v pozdějším termínu byla žádost o odročení konání valné hromady z důvodu, že k pozvánce nebyly připojeny některé podklady a že někteří společníci mohou mít obtíže z důvodu věku pro pochopení hlasování formou per rollam.

3. Právně dospěl soud prvního stupně k závěru, že návrh hlasování o odvolání jednatelů vychází z návrhu navrhovatelů na svolání valné hromady ze dne 15. 9. 2020, ve kterém navrhovatelé uvádí, že jako bod programu valné hromady navrhují odvolání stávajících jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], s tím, že návrh usnesení zní „Valná hromada odvolává z funkce jednatelů pana [Anonymizováno], nar…., bytem … a pana [Anonymizováno], nar…, bytem…“. V návrhu usnesení není uvedeno, že by mělo být hlasováno o odvolání jednatelů z důvodu porušení povinností při výkonu funkce. Svolání valné hromady tento návrh výslovně převzalo a návrh usnesení tedy neobsahuje, že by mělo být hlasováno o odvolání jednatelů z důvodu porušení povinností při výkonu funkce. Při hlasování o odvolání jednatelů pro porušení jejich povinností musí být zjevné a být co nejsrozumitelněji uvedeno, že se jedná právě o hlasování pro porušení povinností jednatelů. To proto, že možnost nepřihlížení k hlasům některých společníků, kteří jsou zároveň jednateli a o jejichž odvolání se hlasuje, je natolik významné omezení výkonu hlasovacích práv, že tento navrhovaný postup musí být od počátku zcela zjevný a jednoznačný. Zjevně a jednoznačně musí být také vymezena konkrétní tvrzení o porušení povinností, aby se k nim mohli jednatelé vyjádřit a aby tato tvrzení mohli ostatní společníci přesně věděli z důvodů jakých porušení povinností se má o odvolání jednatelů hlasovat. Z toho důvodu musí být již v pozvánce na valnou hromadu výslovně uvedeno, že se jedná o hlasování z důvodu tvrzení o porušování povinností jednatelů, nikoli o jiný návrh o hlasování o odvolání jednatelů, který by zvláštnímu právní režimu o nezohlednění některých hlasovacích práv (sistace) nepodléhal. V projednávané věci proto musí být zcela jednoznačně uveden důvod hlasování již v návrhu na svolání valné hromady a podle soudu nelze tyto důvody návrhu hlasování dovozovat ze skutečnosti, že spolu s návrhem na svolání valné hromady byla zaslána i výzva jednatelům s tvrzením o jejich jednáních porušujícím povinností jednatelů. To navíc za situace, kdy žádost o svolání valné hromady a výzva k úhradě újmy měly být zaslány současně, ale v návrhu na svolání valné hromady nebyl uveden ani odkaz na porušování povinností uvedených ve výzvě na úhradu újmy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně výrokem II. tohoto rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), 4. Proti uvedenému rozsudku podali navrhovatelé včasné odvolání. V odvolání uvedli, že listina - rozhodnutí spoluvlastníků o volbě správce je nepravá, neplatná a podvržená. V době, kdy tato listina vznikla, nebyl již zesnulý pan [Anonymizováno] schopen rozpoznat vážnost svých právních jednání. Nadto tuto listinu nikdy nepodepsal. Není pravdou, že proti přijetí navrhovaného usnesení bylo více hlasů než pro přijetí usnesení. Zapisovatel [tituly za jménem] do hlasů započítal i hlasy, které neměl. Došlo totiž k sistaci hlasovacích práv. Jednatelé měli v pozvánce uvést, že byli vyzváni k náhradě újmy společnosti spolu se svoláním valné hromady k jejich odvolání. Důvod, proč minoritní společníci požadují odvolání jednatelů, byl těm, kteří se odvolávají velmi dobře znám. V dopise připojeném k žádosti o svolání valné hromady bylo přesně specifikováno, jaké povinnosti jednatelé porušili a toto měli jednatelé uvést do pozvánky, a ne navrhovatelé do žádosti o svolání valné hromady. [Anonymizováno] nesměl a nemohl hlasovat na valné hromadě, protože zneužil svého hlasovacího práva za účelem získání osobního prospěchu, nedisponoval platnou a pravou dohodou o správě společného obchodního podílu, tedy nebyl řádně zvolen správcem společného obchodního podílu a nebyl oprávněn hlasovat, protože věděl a účelně do pozvánky na valnou hromadu neuvedl skutečnost, že zároveň s žádostí o svolání valné hromady byl vyzván k úhradě újmy společnosti, tedy že je odvoláván z důvodu porušení povinností jednatele. Navrhli proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že bude žalobě vyhověno.

5. K odvolání se společnosti vyjádřila tak, že se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

6. Pokud jde o skutková zjištění, odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. prosince 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz). Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a v souladu s procesními předpisy a jím zjištěný skutkový stav, který je v odůvodnění rozsudku vylíčen vyčerpávajícím a přesvědčivým způsobem vystihujícím danou problematiku věcně správně, nedoznal změn ani v odvolacím řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k tomu, že odvolání navrhovatelů není důvodné, byť je řízení stiženo vadou, která však nemohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

8. V projednávané věci se navrhovatelé domáhají určení, že vzhledem k sistaci některých hlasovacích práv byla usnesení valné hromady společnosti o odvolání členů statutárního orgánu ve skutečnosti přijata. Jakkoliv zákon výslovně neupravuje řízení o návrhu na určení, že valná hromada přijala určité usnesení, podle § 1 odst. 3 z. ř. s. a § 80 o. s. ř., komentářová literatura dovozuje, že jde (stejně jako v případě řízení o návrhu podle § 191 a o návrhu podle § 212 odst. 2 o. z.) o řízení ve statusových věcech právnických osob (Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020). Odvolací soud proto s odkazem na tuto přední komentářovou literaturu uzavírá, že řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s. Podle § 25 odst. 1 z. ř. s. soud rozhoduje ve věci samé usnesením, nestanoví-li zákon jinak.

9. Vada předcházejícího řízení tak spočívá ve formě meritorního rozhodnutí. To, že soud rozhodl jinou - kvalitativně vyšší, leč v rozporu s procesním předpisem zvolenou - formou rozhodnutí (rozsudkem namísto usnesení), je vadou řízení, která však nemohla mít vliv na správnost rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 535/2004, ze dne 10. května 2005).

10. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle ustanovení § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

12. Podle ustanovení § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. společník nevykonává hlasovací právo, jestliže valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. Podle 2 téhož ustanovení omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c) se vztahuje i na společníky, kteří jednají se společníkem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.

13. Podle § 212 odst. 2 o. z. zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

14. Podle § 175 odst. 1 z. o. k. nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou. Podle odstavce 2 téhož ustanovení návrh rozhodnutí obsahuje také a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, b) podklady potřebné pro jeho přijetí a c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva.

15. Podle § 177 odst. 1 z. o. k. rozhodnutí podle § 175 a 176 včetně dne jeho přijetí oznámí společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu všem společníkům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí. Podle odstavce 2 téhož ustanovení rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního společníka k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené 16. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3439/2017) se mohou společníci domáhat podle § 80 o. s. ř. určení, že valná hromada přijala usnesení o odvolání jednatelů (mají-li za to, že jednatelé a zároveň společníci měli sistována hlasovací práva, a k jejich hlasům proto nelze přihlížet), jednak může iniciovat řízení ve věci zneužití hlasovacího práva k újmě celku podle § 212 odst. 2 o. z. (dovozují-li, že jednatelé jako společníci zneužili svá hlasovací práva k újmě celku, a proto by se k jejich hlasům nemělo přihlížet).

17. Komentářová literatura dovozuje, že na právo podat návrh na určení, že valná hromada přijala určité usnesení, je třeba analogicky aplikovat prekluzivní lhůty upravené v § 259 o. z. pro právo podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Opačný výklad by v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy těchto lhůt přinesl značnou právní nejistotu do poměrů společností i jejich společníků a členů volených orgánů, a to jen proto, že zákonodárce na úpravu tohoto typu řízení výslovně „nemyslel“ (k vyplňování mezer v zákonech srov. nález Ústavního soudu z 27. 3. 2014, sp. zn. III. ÚS 2264/13).

18. V daném případě navrhovatelé žádostí ze dne 15. 9. 2020 požádali o svolání valné hromady společnosti. Společně s touto žádostí odeslali také výzvu k úhradě újmy ze dne 15. 9. 2020. Žádost o svolání valné hromady obsahovala bod navrhující přijetí usnesení o odvolání stávajících jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dne 20. 12. 2020 byla jednateli svolána valná hromada společnosti formou „per rollam“ obsahující návrh přijetí usnesení o odvolání jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. V rámci konání valné hromady dne 28. 2. 2021 společnosti formou per rollam nebyl přijat návrh přijetí usnesení o odvolání stávajících jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Zápis z konání valné hromady společnosti [Jméno advokátky B]. ze dne 15. dubna 2021 byl zaslán navrhovatelům. Navrhovatelům byl doručen dne 31. 5. 2021. Pokud byl návrh ve věci podán dne 7. 8. 2021, tedy před uplynutím prekluzivní lhůty 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatelé o rozhodnutí dozvěděli nebo mohli dozvědět, byl návrh podán včas.

19. Do působnosti valné hromady náleží i rozhodování o odvolání jednatele [§ 190 odst. 2 písm. c) z. o. k.]. Neurčí-li společenská smlouva jinak, může valná hromada jednatele odvolat bez uvedení důvodu, anebo z konkrétního důvodu vyjádřeného v rozhodnutí o odvolání.

20. Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání pod bodem č. 3 bude „odvolání stávajících jednatelů pana [Anonymizováno] a [Anonymizováno] z jejich funkcí jednatelů společnosti“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné hromady, mohou společníci oprávněně očekávat, že valná hromada bude na tomto svolaném zasedání rozhodovat pouze o „odvolání jednatele“ (bez dalšího); v tomto kontextu pak také budou zvažovat výkon svých práv, včetně toho, zda se s ohledem na počet hlasů přítomných společníků potřebných k tomu, aby byla valná hromada usnášeníschopná (§ 169 z. o. k.) a aby bylo navrhované usnesení přijato (§ 170 z. o. k.), zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat.

21. Má-li být jednatel odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, je nutné tuto skutečnost uvést již v pozvánce na valnou hromadu, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit. Je tomu tak proto, aby si společníci mohli včas zajistit potřebné informace, ověřit důvodnost návrhu a zvážit, zda a jak se k němu na valné hromadě vyjádří a zda pro něj budou hlasovat. Je-li odvolávaný jednatel současně společníkem, má tato skutečnost ve smyslu § 169 odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. vliv též na posouzení kvora pro usnášeníschopnost valné hromady a na počet hlasů potřebných pro přijetí navrhovaného usnesení, což může být okolnost ovlivňující rozhodnutí společníků, zda se zasedání valné hromady zúčastní a budou na něm hlasovat. Není-li v pozvánce uvedeno, že jednatel má být odvolán z funkce pro porušení povinnosti při výkonu funkce, včetně (konkrétního) vymezení povinnosti, kterou měl při výkonu funkce porušit, nelze jednatele na valné hromadě pro porušení povinnosti při výkonu funkce odvolat (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1175/2021).

22. Ve vazbě na (další) odvolací argumentaci odvolatelů lze dodat, že při výkladu časových účinků judikatury je třeba zásadně vycházet z tzv. incidentní retrospektivity nových právních názorů, tedy z potřeby jejich aplikace na všechna probíhající řízení, jakož i na případy budoucí. Opačný postup by znamenal, že soud vědomě aplikuje „nesprávný“ právní názor, a navíc by jím byl ohrožen princip rovnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1673/2022, ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1788/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2561/2014, a též nález Ústavního soudu ze dne 5. 8. 2010, sp. zn. II. ÚS 3168/09).

23. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že valná hromada může rozhodnout i o záležitosti v pozvánce neuvedené (např. o odvolání jednatele pro porušení povinností při výkonu funkce, je-li v ní uvedeno pouze „odvolání jednatele“), toliko však za splnění předpokladu stanoveného v § 185 z. o. k., tj. projeví-li všichni společníci souhlas s tím, aby i o této záležitosti (neuvedené v pozvánce na valnou hromadu) valná hromada hlasovala. Tak tomu však v daném případě nebylo.

24. Odvolací soud proto uzavírá, že pokud bylo v pozvánce na zasedání valné hromady (mimo jiné) uvedeno „odvolání stávajících jednatelů pana [Anonymizováno] a [Anonymizováno] z jejich funkcí jednatelů společnosti“; tomu odpovídal i návrh usnesení valné hromady. Za těchto okolností nemůže být žádných pochyb o tom, že valná hromada mohla rozhodovat (toliko) o odvolání stávajících jednatelů z funkcí jednatele (bez dalšího); při hlasování o takovém návrhu neměl stávající jednatel [Anonymizováno] a [Anonymizováno] hlasovací práva sistována. Pokud má totiž být jednatel a zároveň společník odvolán ze své funkce bez udání důvodu, může o svém odvolání z funkce hlasovat bez omezení.

25. Na tomto závěru nemůže nic změnit to, že navrhovatelé zaslali jednatelům společně se žádostí o svolání valné hromady výzvu k úhradě újmy společnosti ze dne 15. 9. 2020. Za situace, kdy na ni nebylo odkazováno v žádosti o svolání valné hromady ze dne 15. 9. 2020, ani ve svolání valné hromady ze dne 20. 12. 2020, nelze vycházet z toho, že bylo všem společníkům jasné, že má dojít k odvolání z funkce jednatele z důvodu porušení povinnosti při výkonu funkce.

26. Ve vztahu k odvolání jednatele Jana Vacka by se sistace hlasovacích práv [Anonymizováno] a [Anonymizováno] stejně neuplatnila, rozhodnutí valné hromady by tedy nebylo přijato.

27. Dle zápisu z konání valné hromady společnosti ze dne 15. dubna 2021 svolané na výzvu minoritních společníků se hlasování zúčastnilo 27 společníků, 4 společníci se hlasování nezúčastnili a jejich hlasy byly vyhodnoceny v souladu se stanovami tak, že se hlasování nezúčastnili. Hlasující společníci disponovali celkem 50 hlasy. Pro přijetí usnesení je třeba přijetí většiny hlasů hlasujících společníků. Pod č. 3 je uveden bod odvolání stávajících jednatelů [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Návrh usnesení nebyl přijat. Pro přijetí návrhu hlasovalo 21 společníků s celkovou hodnotou 21 hlasů. Proti přijetí návrhu hlasovalo 10 společníků (6 výslovně s 29 hlasy a 4, kteří se jednání nezúčastnili s 4 hlasy) s celkovou hodnotou 33 hlasů. Vzhledem k tomu, že prostá většina hlasujících společníků se vyjádřila proti odvolání jednatelů z jejich funkce, navrhované usnesení nebylo přijato.

28. K námitce nepravosti a neplatnosti listiny - rozhodnutí o volbě správce, odvolací soud uvádí, že právo namítnout nepravost a neplatnost této listiny by mohl pouze [Anonymizováno], tedy druhý podílník společného obchodního podílu o velikosti 73,6% a nikoliv navrhovatelé jako třetí osoby. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu totiž analogicky vyplývá (srov. kupř. usnesení sp. zn. 23 Cdo 3983/2016, ze dne 22. 3. 2017), že „…právo uplatnit výhradu nevázanosti úkonem učiněným osobou, která k tomu neměla oprávnění, svědčí pouze osobě, za kterou byl tento úkon učiněn, je tedy použitelný ve vztahu ke všem způsobům jednání za jiného při zastoupení zákonném, smluvním, při jednání nezmocněné osoby a rovněž v případě nedodržení stanoveného způsobu jednání statutárního orgánu.“ Jinými slovy, námitka nedostatku rozhodnutí spoluvlastníků o volbě správce společného podílu nenáleží třetím osobám, za které v uvedeném případě jednáno nebylo, nýbrž toliko dotčeným spoluvlastníkům. Je přitom věcí spoluvlastníka podílu, zda svého práva dovolat se rozporu v zájmech využije či nikoliv. Jiné osoby (ostatní společníci, členové statutárního orgánu nebo likvidátor) se této okolnosti jakožto důvodu pro určení, že valná hromada přijala usnesení o odvolání z funkce jednatele či neplatnosti usnesení valné hromady dovolávat nemohou. Odvolací námitku, že Jiří Kopáček nebyl řádně zvolen správcem společného obchodního podílu a nebyl oprávněn hlasovat, je tak nutné odmítnout jako nedůvodnou. Na tom nemůže nic změnit právní posouzení rozhodnutí o volbě správce soudem v jiné věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 78 Cm 36/2020, neboť není pro soud v této věci závazné (srov. § 159a o. s. ř.), neboť nebylo obsaženo ve výroku rozhodnutí.

29. Nepochybil-li soud prvního stupně ani ve výroku II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a ani ve výroku III. o náhradě nákladů řízení státu, tak odvolací soud s poukazem na výše uvedené, rozsudek soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích I., II. a III. potvrdil (§ 219 o. s. ř.) tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

30. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné společnosti přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající z odměny za dva úkony právní služby po 3 100 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč a ze dvou režijních paušálů po 300 Kč. Celkem tak společnosti náleží na náhradě nákladů odvolacího řízení částka 8 228 Kč včetně 21% DPH.

Poučení