9 Cmo 253/2023 - 77

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Radky Zahradníkové Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka v právní věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený dne [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] za účasti: [Jméno advokátky B]., IČO [IČO advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] zastoupen advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o neplatnost části rozhodnutí členské schůze účastníka ze dne 6. 11. 2022, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2023, č. j. 64 Cm 58/2023-24, takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2023, č. j. 64 Cm 58/2023-24, se ve výroku II. mění tak, že pokud jde o rozhodnutí členské schůze [právnická osoba]. ze dne 6. 11. 2022 o návrhu č. 3, nejde o rozhodnutí členské schůze účastníka přijaté mimo její zasedání.

II. Účastník je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 28 684 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce navrhovatele.

Odůvodnění

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně usnesením ze dne 23. března 2023, č. j. 69 Cm 39/2022-44 vyslovil neplatnost rozhodnutí členské schůze [právnická osoba]. ze dne 6. 11. 2022 o návrhu č. 1, a to v rozsahu textu: „k nejbližší členské schůzi [Anonymizováno]“ a „musí být dodržen postup dle článku IV. písm. i) těchto stanov“ (výrok I.). Výrokem II. zamítl návrh, kterým se navrhovatel domáhá určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze [právnická osoba]. dne 6. 11. 2022 o návrhu č.

3. Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel je členem účastníka. Účastník je spolkem zapsaným ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu L, vložce číslo 5709, sdružuje příznivce, majitele a chovatele bílých švýcarských ovčáků na základě společného zájmu a k naplňování tohoto zájmu. Respektuje řády [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jejíž je přímým členem. Ve dnech 6. 11. 2022 - 12. 11. 2022 se konala členská schůze PER ROLLAM účastníka, na které byl přijat mj. návrh č. 1: navrhovatel Výbor [Anonymizováno] - stanovení termínu pro odvolání proti rozhodnutí výboru: ČL. IV. Práva a povinnosti členů/bod j) odvolávat se proti rozhodnutí výboru [Anonymizováno] k nejbližší členské schůzi [Anonymizováno], musí být dodržen postup dle čl. IV. /i) těchto Stanov. V případě Kárného rozhodnutí musí postupovat dle Kárného řádu [Anonymizováno]. Dále byl přijat návrh č. 3: navrhovatel Výbor [Anonymizováno] - Doplnění řádu [Anonymizováno] Čl. VII. Vrh/bod7. V případě výskytu závažné zdravotní vady u štěněte je chovatel povinen tuto skutečnost bez odkladu ohlásit [Anonymizováno]. Zápis z členské chůze PER ROLLAM 6. 11. 2022 byl navrhovateli doručen e-mailem dne 15. 11. 2022.

3. Na základě takto zjištěného skutkového stavu právně soud prvního stupně dovodil, že navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu dle § 258 o. z., neboť je členem účastníka. Návrh byl podán ve lhůtě stanovené v § 259 o. z., neboť navrhovatel se o napadeném rozhodnutí dozvěděl e-mailem ze dne 15. 11. 2022 a návrh byl doručen soudu dne 14. 2. 2023. K usnesení členské schůze účastníka, které bylo přijato na základě návrhu č. 1 soud prvního stupně uvedl, že změna stanov účastníka, týkající se práva člena spolku podávat odvolání proti výboru [Anonymizováno], je skutečně omezující natolik, že může reálně nastat situace, kdy objektivně nebude možné odvolání za těchto nově stanovených podmínek podat. Výklad podaný účastníkem ve vyjádření k návrhu naprosto neodpovídá předmětnému textu změny stanov. Není ve prospěch člena spolku, neukládá žádnou povinnost členské schůzi a výklad slovního spojení „k nejbližší Členské schůzi [Anonymizováno]“ nelze vyložit jinak, než že se jedná o členskou schůzi, která bude nejblíže časově následovat po vydání rozhodnutí výboru. Dle soudu prvního stupně je zcela absurdní tvrzení účastníka, že text „musí být dodržen postup dle článku IV. /i) těchto Stanov“, dopadá na návrhy či náměty k podanému odvolání, neboť by se jednak jednalo o nadbytečné duplicitní ustanovení (námitka jako námitka) a pak je zcela jednoznačně přiřazen právě a jen k právu podat odvolání proti rozhodnutí výboru a stanovuje tak de facto lhůtu k podání odvolání proti rozhodnutí výboru účastníka. Soud prvního stupně se neztotožnil s potřebou spolku možnost podání odvolání časově ohraničit, avšak zvolený způsob není příliš šťastným, kdy by bylo jistě pro členy i orgány spolku pragmatičtější vázat plynutí odvolací lhůty na okamžik doručení rozhodnutí výboru. Z těchto důvodů vyslovil soud prvního stupně neplatnost rozhodnutí členské schůze PER ROLLAM [právnická osoba]. ze dne 6. 11. 2022 o návrhu č. 1, a to v rozsahu textu: „k nejbližší členské schůzi [Anonymizováno]“ a „musí být dodržen postup dle článku IV. písm. i) těchto stanov“ (výrok I. usnesení). Pro úplnost soud prvního stupně konstatoval, že nesdílí názor účastníka, že vyslovením neplatnosti v tomto rozsahu znamená, že předmětný článek stanov pozbyl smysl, neboť po vyslovení neplatnosti těchto dvou sousloví zůstává v platnosti daný článek ve znění: „odvolávat se proti rozhodnutí výboru [Anonymizováno]“.

4. K usnesení členské schůze účastníka, které bylo přijato na základě návrhu č. 3, soud prvního stupně uvedl, že u změny stanov, týkající se doplnění Řádu [Anonymizováno], se ztotožnil s argumentací účastníka, že dle čl. II. Stanov - cíle, poslání a účel spolku, pod písm. a) je hlavním účelem spolku zvyšování úrovně chovu bílých švýcarských ovčáků. Současně s touto změnou řádu byl změněn - doplněn i bonitační řád [Anonymizováno], výskyt závažných zdravotních vad může mít vliv na účast na bonitaci - kdy bonitace je odbornou chovatelskou činností, která slouží k zajištění zdravých a kvalitních chovných jedinců, k získávání poznatků o exteriérových a povahových vlastnostech předvedených jedinců, jejich nedostatcích a vadách ve srovnání se standardem plemene. Získané údaje na bonitacích jsou vodítkem pro jejich využití v chovu jednotlivými chovateli a slouží jako jeden z podkladů pro sestavování rodičovského páru. Bonitační řád stanovuje podmínky pro konání a postup při bonitaci a pro činnost bonitační komise, při němž se rozhoduje o zařazení psa nebo feny do chovu. Současně určuje jednotná kritéria pro posouzení případných vad a nedostatků, při jejichž výskytu není zařazení do chovu přípustné. Je zcela logické, že klub má zájem o zařazení do chovu takového psa nebo feny s co nejlepším zdravotním stavem, umožňujícím další co nejzdravější chov. I jednotliví členové při této změně bonitačního řádu budou chtít znát výskyt závažných zdravotních vad u jedince, u kterého budou uvažovat pro založení dalšího chovu. Nejedná se tak dle názoru soudu prvního stupně o rozpor s obecnou zásadou soukromého práva zakotvenou v § 3 o. z. Proto návrh v této části jako nedůvodný zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť rozsah úspěchu navrhovatele je totožný jako jeho neúspěch, a proto soud prvního stupně žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

5. Výrok II. a III. uvedeného usnesení soudu prvního stupně navrhovatel (odvolatel) napadl včas podaným odvoláním ze dne 12. července 2023, doplněným podáními z 21. srpna 2023, v němž poukázal na to, že [právnická osoba]. je členem spolku [právnická osoba]. (dále jen „[Anonymizováno]“), IČ: [IČO]. Spolek [Anonymizováno] je pak zase členem mezinárodní kynologické organizace [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“). Účastník a jeho členové, stejně tak jako vedení spolku účastníka jsou povinni respektovat přímo závazné vnitrospolkové dokumenty jak mezinárodní organizace [Anonymizováno], tak spolku [Anonymizováno]. Z dokumentu Mezinárodní chovatelské strategie [Anonymizováno] plyne, že má být i při chovu Bílých ovčáků jasně primárně upřednostňováno vzdělávání chovatelů v každém spolku a má být tak čistě na vůli chovatele, zda závažnou vadu jedince oznámí nebo nikoliv. Chovatel je v předpisech závazných pro účastníka shora (od [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) vybaven respektovanou vůlí a právem, jak bude ve svém chovu s danými jedinci jednotlivě postupovat. Účastník ani soud ve svém usnesení nijak nevysvětlil, proč by oznamování závažných vad jedince chovatelem mělo vést ke zvýšení zdraví v chovu jedinců. Oznamování jednotlivých závažných zdravotních vad hlavní poradkyni chovu je jenom omezování práv chovatelů ke svým jedincům v chovu, v případě vedení účastníka se jedná o direktivní vedení spolku. Navrhovatele poukázal na stigmatizaci a poškození dobrého jména chovatele, který by veřejně oznámil hlavní poradkyni chovu takovou závažnou zdravotní vadu. Podle druhu lidí ve vedení spolku se nejedná o snahu z poslání spolku ve stanovách účastníka, ale pouze o sjednání konkurenční výhody mezi chovateli bílých ovčáků. Proto navrhovatel argumentuje jasným porušením § 3 o. z., ochrany soukromí chovatele. Zároveň účastník tímto napadeným bodem nejedná v souladu s principem dobré víry. Tato je velice silně narušena. Nadto napadené ustanovení je špatně formulováno i ve faktické rovině: V případě toho, že je dána povinnost oznamování závažných vad chovateli, jedná se o nekonkrétní obecné ustanovení. I v rámci práva na ochranu soukromí v návaznosti na § 3 o. z. je nutné rozlišovat chovatele, většinou do 6 měsíců věku jedince, kdy končí období štěněte a majitele bílého ovčáka, a to i štěněte bílého ovčáka. Jedná se o dvě různé osoby. Majitel bílého ovčáka nemusí být ani členem spolku účastníka. Jestliže je jedinec bílého ovčáka ve vlastnictví svého majitele, nemůže napadené ustanovení tak, jak je formulováno, být takto obecně formulováno. Napadenou formulací je vůči chovateli neprávem zasahováno do jeho soukromoprávních vztahů s majitelem bílého ovčáka (§ 3 o. z.). Taková skutečnost způsobuje podle navrhovatele sama o sobě neplatnost daného napadeného ustanovení Bonitačního řádu, neboť vnitrospolkové normy účastníka mohou dopadat pouze na členy účastníka, už ale nesmí zhoršovat postavení členů spolku [Anonymizováno] - chovatelů dále v dalších soukromoprávních vztazích, které chovatelé mimo účastníka navazují, typicky s novými majiteli jedinců bílého ovčáka. Navrhl proto, aby usnesení soudu prvního stupně bylo ve výroku II. změněno tak, že návrhu bude vyhověno nebo aby bylo napadené usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. K odvolání se vyjádřil účastník podáním ze dne 19. října 2023, ve kterém navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že účastník byl založen zejména za účelem zvýšení zdraví chovu jedinců a tím i zvýšení zdraví celého plemene, což i vyplývá ze stanov. Hlavním zájmem účastníka je zdravé plemeno. Tento zájem musí být nadřazen nad zájem jednotlivců, tedy navrhovatele. Pokud jakýkoliv jedinec z daného chovu trpí závažnými zdravotními vadami, pak by naopak o tomto měl být účastník minimálně informován, a to z toho důvodu, aby daný jedinec nebyl dále v chovu používán a byl případně z chovu vyřazen. Zatímco osoba chovatele se po dobu života jedince nemění, osoba majitele se v průběhu života měnit může. Proto je logické, aby tyto informace byly sdělovány chovateli, aby právě chovatel mohl v rámci svého chovu na jednotlivé vady reagovat. Na výzvu odvolacího soudu účastník doplnil, že nebylo povinností členské schůze si předchozím rozhodnutím vyhrazovat doplnění řádu [Anonymizováno] čl. VII. bodu 7. Účastník se domnívá, že v případě, pokud příslušné stanovy spolku nikterak či nejednoznačně upravují pravomoci členské schůze, příp. výboru, pak by tato pravomoc měla náležet nejvyššímu orgánu spolku, kterým je právě členská schůze, a to bez ohledu na to, zda-li si členská chůze dopředu vyhradila či nevyhradila doplnění řádu [Anonymizováno].

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. ve výrocích II. a III., včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele důvodné je. Výrok I. nabyl samostatně právní moci.

8. Podle § 158 odst. 2 o. z. zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků.

9. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

10. Dle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

11. Dle § 260 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Dle odst. 2 soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

12. Podle § 90 odst. 1 z. ř. s. v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, i bez návrhu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby rozhodne soud až po uplynutí lhůty 3 měsíců od podání návrhu.

13. Podle § 163 o. z. statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

14. S účinností od 1. 1. 2014 je řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku nesporným řízením, a to řízením ve statusových věcech právnických osob, v němž jsou k projednání a rozhodnutí v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016). Soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku musí nejprve posoudit soulad napadeného rozhodnutí orgánu spolku se zákonem a stanovami teprve poté, kdy dospěje k závěru, že tímto rozhodnutím byl porušen zákon či stanovy, zvažuje, zda je na místě vyslovit jeho neplatnost, či zda je - s ohledem na konkrétní okolnosti - naplněn některý z důvodů upravených v § 260 o. z., pro které nelze neplatnost rozhodnutí orgánu spolku vyslovit. Závěrem soudu o tom, že napadeným rozhodnutím orgánu spolku byl porušen zákon či stanovy (a to bez ohledu na to, zda soud vyslovil neplatnost tohoto rozhodnutí či zda návrh zamítl podle § 260 o. z.), je pak vázán i soud rozhodující o případném nároku člena spolku na přiměřené zadostiučinění podle § 261 o. z.

15. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2023, sp. zn. 29 Cdo 1322/2023, ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz).

16. Odvolací soud doplnil dokazování stanovami účastníka, z jejichž článku VI. zjistil, že stanovy účastníka předvídají konání členské schůze per rollam. Per rollam schůze je usnášeníschopná za účasti jakéhokoliv počtu členů spolku s hlasovacím právem. Každý řádný člen má jeden hlas. Hlasy všech členů jsou rovné. Dále ze stanov vyplývá, že fyzické a mimořádné členské schůzi rovněž přísluší rozhodovat o věcech, u nichž si to svým předchozím rozhodnutím vyhradí. K přijetí takové rozhodnutí je třeba hlasů alespoň tří čtvrtin všech řádných členů účastníka.

17. Ustanovení § 158 odst. 2 o. z. umožňuje rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků (např. s využitím videokonference). Tato možnost však musí být v zakladatelském právním jednání připuštěna. V daném případě byla tato možnost předvídána článkem VI. stanov účastníka.

18. Soud prvního stupně se nejprve správně zabýval tím, zda je navrhovatel aktivně legitimován k podání návrhu. Dovodil, že navrhovatel byl v době rozhodné, tj. v době přijetí napadeného rozhodnutí členem účastníka. Uzavřel proto správně, že navrhovatel, jakožto člen spolku, je v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze spolku k podání návrhu vůči účastníku věcně legitimován podle § 258 o. z. aktivně legitimován.

19. Soud prvního stupně se následně správně zabýval tím, zda byl návrh podán včas. Navrhovatel obdržel dne 15. 11. 2022 oznámení o přijetí rozhodnutí přijatých per rollam ze dne 6. 11. 2022; návrh ve věci samé byl soudu prvního stupně doručen dne 14. 2. 2023, návrh byl proto podán včas v zákonem stanovené prekluzivní 3měsíční lhůtě k jeho podání (§ 259 odst. 1 z. o. k.).

20. Podstatným pro posouzení dané věci jsou pouze ty námitky, které byly uvedeny v návrhu na zahájení řízení uplatněném ve tříměsíční prekluzivní lhůtě. K dalším námitkám uplatněným navrhovatelem později, již nemůže být přihlédnuto. Soud je v řízení co do rozsahu přezkumu platnosti usnesení členské schůze vázán skutkovým stavem (uplatněnými důvody neplatnosti usnesení valné hromady) tak, jak jej v návrhu vymezí navrhovatel. Z jiných, než navrhovatelem tvrzených důvodů neplatnosti soud otázku platnosti usnesení členské schůze nemůže posuzovat (analogicky viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4814/2015).

21. K tomu, aby mohla členská schůze přijímat rozhodnutí, je nezbytné, aby přijetí rozhodnutí zákon členské schůzi svěřoval. Tak tomu ale v projednávané věci nebylo, pokud jde o doplnění řádu [Anonymizováno] Čl.

VII. Vrh/bod

7. V případě výskytu závažné zdravotní vady u štěněte je chovatel povinen tuto skutečnost bez odkladu ohlásit [Anonymizováno] (viz zápis z členské chůze PER ROLLAM 6. 11. 2022). Jedná se přitom o věc, která nespadá do členské schůze ani podle stanov. Podle § 245 o. z. se na usnesení orgánu hledí, jako by nebylo přijato, pokud bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. V jiných záležitostech, než které spadají do její působnosti, členská schůze rozhodovat nemůže (§ 245 in fine o. z.).

22. V daném případě ze stanov vyplývá, že fyzické a mimořádné členské schůzi rovněž přísluší rozhodovat o věcech, u nichž si to svým předchozím rozhodnutím vyhradí. Vzhledem k tomu, že si změnu řádu [Anonymizováno] členská schůze žádným předchozím rozhodnutím nevyhradila, což účastník ve svém vyjádření ze dne 14. 10. 2024 sám potvrdil, nelze než dospět k závěru, že členská schůze o změně řádu [Anonymizováno] nebyla oprávněna rozhodnout. Názor účastníka, že v případě, pokud příslušné stanovy spolku nikterak či nejednoznačně upravují pravomoci členské schůze, příp. výboru, pak by tato pravomoc měla náležet nejvyššímu orgánu spolku, kterým je právě členská schůze, a to bez ohledu na to, zda-li si členská chůze dopředu vyhradila či nevyhradila doplnění řádu KBO, není správný, neboť je to statutární orgán a nikoliv členská schůze, kterému podle § 163 o. z. náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

23. Pokud jde o otázku vyslovení „nicotnosti“ rozhodnutí členské schůze, z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se mj. podává, že rozhodnutí členské schůze je „nicotné“ (tj. bez jakýchkoliv právních účinků), jestliže členská schůze rozhodla o věci, kterou zákon členské schůzi k rozhodování nesvěřuje a nedovoluje ani, aby jí takovou věc k rozhodnutí svěřily stanovy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2000, sp. zn. 32 Cdo 500/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2000, pod číslem 128). Odvolací soud pro úplnost dodává, že závěr o „nicotnosti“ rozhodnutí členské schůze, lze přijmout v jakémkoliv řízení.

24. Jestliže členská schůze rozhodla o změně řádu [Anonymizováno], rozhodla o věci, o které v rámci své působnosti rozhodovat nemůže, neboť do její působnosti takové rozhodování nepatří, nemá takové rozhodnutí žádné právní účinky ani v rámci účastníka, natož ve vztahu ke třetím osobám (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6.6.2006, sp. zn. 29 Odo 553/2006). Na usnesení členské schůze, která byla přijata mimo její působnost (ultra vires), se hledí, jako by nebyla přijata (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1141/2020). Odvolací soud proto za použití § 90 odst. 1 z. ř. s. rozhodl i bez návrhu o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde.

25. Odvolací soud s odkazem na shora uvedené skutečnosti uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl ve výroku II. nesprávně. Proto odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, kdy prohlásil rozhodnutí členské schůze přijaté pod bodem 3. za nicotné.

26. Jelikož došlo ke změně napadeného usnesení, odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Navrhovatel byl v řízení zcela úspěšný. Má tak má nárok na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že před vyhlášením usnesení soudu prvního stupně se navrhovatel náhrady nákladů řízení vzdal, neboť v odvolacím řízení již náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů požadoval a soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení ex offo s tím, že jeho rozhodnutí má konstitutivní účinky.

27. Navrhovateli přiznaná náhrada nákladů řízení za řízení před soudem prvního stupně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za návrh na zahájení řízení, náklady jeho právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, návrh na zahájení řízení, účast u jednání před soudem prvního stupně) po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Navrhovateli přiznaná náhrada nákladů řízení za odvolací řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za odvolání, náklady jeho právního zastoupení, sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (odvolání do věci samé, vyjádření ve věci samé ze dne 25. 11. 2024 a účast u odvolacího jednání) po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu, a to v aktuální výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platném znění).

28. Celkem přiznanou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 28 684 Kč uložil odvolací soud účastníkovi zaplatit navrhovateli v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám zástupce navrhovatele (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

Poučení