9 Cmo 281/2023 - 262

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Františka Švantnera ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] oba bytem [Adresa žalobce B] žalobce ad a) zastoupen advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o uložení povinnosti umožnit nahlédnutí do zápisu z jednání představenstva družstva konaného dne 27. 10. 2020, o odvolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 10. 9. 2021, č. j. 38 Cm 1/2021-122 ve spojení s opravným usnesením ze dne 5. 8. 2022, č. j. 38 Cm 1/2021-180, takto:

Výrok

I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 10. září 2021, č. j. 38 Cm 1/2021-122 ve spojení s opravným usnesením ze dne 5. srpna 2022, č. j. 38 Cm 1/2021-180 se a) ve výroku I. potvrzuje, b) ve výroku II. mění takto: „Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudem prvního částku 17 309,97 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám právního zástupce žalovaného - [Jméno advokáta C], advokáta.“

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 30. 12. 2020, doručenou soudu prvního stupně dne 31. 12. 2020 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost umožnit žalobcům nahlédnout v sídle žalovaného do zápisu z jednání představenstva družstva konaného dne 27. 10. 2020, a to včetně příloh. Žalobu odůvodnili tím, že jsou zapsáni v seznamu členů žalovaného družstva jako jeh družstva se všemi právy a povinnostmi vyplývajícími z tohoto členství, a že žalobci požádali žalovaného o vydání zápisu z jednání představenstva konaného 27. 10. 2020 včetně příloh k nahlédnutí, na což žalovaný reagoval tak, že žalobcům nahlédnutí neumožnil. Žalobci proto poslali žalovanému předžalobní výzvu, na níž reagoval žalovaný tak, že žádosti na nahlédnutí nebylo vyhověno.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobci nejsou členy družstva, že tito byli rozhodnutím představenstva ze dne 28. 1. 2014 vyloučeni z družstva (za závažné porušování členských povinností), žalobci toto rozhodnutí o svém vyloučení napadli včasnými námitkami ke shromáždění delegátů, které je na svém zasedání konaném dne 29. 5. 2014 projednalo a námitky žalobců proti rozhodnutí představenstva o jejich vyloučení z družstva zamítlo a potvrdilo rozhodnutí o vyloučení žalobců z družstva. S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí námitek žalobců bylo žalobcům doručeno dne 3. 6. 2014, téhož dne zaniklo žalobcům členství v žalovaném. Jelikož žalobcům zanikl dne 3. 6. 2014 družstevní podíl, zaniklo jim téhož dne i právo nahlížet do zápisu představenstva dle § 61 odst. 2 stanov družstva, proto žalobci nejsou oprávněni žádat nahlédnutí do zápisu představenstva žalovaného, které se konalo dne 27. 10. 2020 - tj. více jak 6 let po zániku jejich členství v družstvu.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci coby soud prvního stupně rozhodl ve znění opravného usnesení tak, že „Žaloba, kterou se žalobci domáhají toho, že žalovaný je povinen umožnit žalobcům nahlédnout v místě sídla žalovaného do zápisu z jednání představenstva družstva, které se konalo 27. 10. 2020, se zamítl.“ (výrok I.), „Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 309,97 Kč, a to k rukám právního zástupce [Jméno advokáta C], advokáta, evidenční číslo České advokátní komory 14595, IČO [IČO], se sídlem [adresa].“ (výrok II.).

4. Soud prvního stupně vyšel z následujícího: 1) Žalobci se stali členy žalovaného družstva již v roce 1981, kdy na ně smlouvou o převodu členských práv a povinností ze dne 4. 5. 1981 převedli manželé [Anonymizováno] a [právnická osoba] členská práva a povinnosti členů žalovaného, že jako členové žalovaného družstva měli právo užívat družstevní byt č. [Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v [Jméno advokáta B] na [adresa] a družstevní garáž ev.č. 4 v řadě garáží za uvedeným domem, že smlouvou o převodu členských práv a povinností ze dne 4. 2. 2002 byla na žalobce převedena členská práva a povinnosti členů žalovaného družstva manželů [Anonymizováno] a [Anonymizováno], že na základě převodu těchto práv získali žalobci i právo užívat družstevní byt č. [Anonymizováno] ve stejném domě č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v [Jméno advokáta B] na [adresa] a družstevní garáž ev.č. 6 za uvedeným domem. 2) Oba byty č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] byly převedeny do vlastnictví žalobců, že žalovaný nabídl žalobcům i převod obou garáží ev.č. 4 a ev.č. 6 do jejich vlastnictví za cenu ve výši 2 800 Kč za jednu garáž jako cenu odpovídající nákladům na převod, že žalobci to odmítli a požadovali bezúplatný převod obou garáží do jejich vlastnictví, a to i přes to, že jim žalovaný vysvětlil, že obě předmětné garáže jsou svou povahou samostatnou řadovou stavbou (budovou), a proto je nelze převést bezplatně na základě právní úpravy zákona o vlastnictví bytů. 3) Žalobcům byla pravomocným soudním rozhodnutím uložena povinnost vyklidit garáž, že žalobci i poté odmítali obě garáže vyklidit a předat žalovanému a tyto dále užívali, že dle žalovaného v důsledku zatékání do garáží užívaných žalobci došlo k poškození střechy garáží, že stavební úřad nařídil provedení opravy střechy garáží, že žalovaný tuto opravu střechy nechal provést a zaplatil za to částku ve výši 84 961 Kč, že žalovaný požadoval po žalobcích v této souvislosti náhradu škody ve výši 70 792 Kč, že žalobci tento nárok žalovaného odmítli a na náhradu této škody nezaplatili žalovanému ničeho, že žalobci po provedené opravě střechy garáží odstranili petlice s uzamčením garáží ze strany žalovaného a obě garáže opět drželi a užívali, že za užívaní garáží žalobci žalovanému následně nic neplatili. 4) Žalovaný zaslal žalobcům písemnou výstrahu před vyloučením ze dne 6. 12. 2013 pro porušování členských povinností protiprávním užíváním družstevních garáží a způsobením škody na majetku družstva v souvislostí s nutnou opravou střechy po zatečení do garáží ve výši 70 792 Kč a pro odmítání tuto škodu žalovanému nahradit, výstraha obsahovala 30 denní lhůtu k ukončení porušování povinností o odstraněné následků porušení členských povinností, písemná výstraha byla žalobcům doručena, žalobci i po skončení lhůty uvedené v písemné výstraze dále užívali předmětné garáže s tím, že jim tyto měly být převedeny bezplatně do vlastnictví, žalobci dosud ničeho nezaplatili na žalovaným požadovanou náhradu škody. 5) Představenstvo žalobce dne 28. 1. 2014 rozhodlo o vyloučení žalobců z družstva, to rozhodnutí bylo oběma žalobcům doručeno do vlastních rukou dne 4. 2. 2014. 6) Žalobci proti rozhodnutí představenstva ze dne 28. 1. 2014 o jejich vyloučení z družstva podali včasné námitky ke shromáždění delegátů, které u žalovaného plní v plném rozsahu působnost členské schůze, shromáždění delegátů žalovaného dne 29. 5. 2014 námitky žalobců proti rozhodnutí představenstva ze dne 28. 1. 2014 o jejich vyloučení z družstva zamítlo a námitkami napadené rozhodnutí představenstva o vyloučení žalobců z družstva potvrdilo, rozhodnutí shromáždění delegátů žalovaného bylo oběma žalobcům doručeno do vlastních rukou dne 3. 6. 2014. 7) Žalobci podali u soudu včas návrh na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, řízení o tomto návrhu je vedeno pod sp. zn. 38 Cm 154/2015, o tomto návrhu dosud nebylo rozhodnuto a řízení není dosud pravomocně skončeno. 8) Žalobce se dne 11. 11. 2020 obrátil na žalovaného se žádosti o nahlédnutí do zápisu z jednání představenstva konaného dne 27. 10. 2020, žalovaný tuto žádost žalobce odmítl a nahlédnout žalobci do zápisu z předmětného jednání představenstva neumožnil. 9) Na základě zákonných ustanovení (§ 610 písm. c/, § 614, § 617 odst. 1, § 618 odst. 1, 619, § 620 odst. 1 písm. a/, § 620 odst. 2, § 621, 669 odst. 1) a 2 zjištěného skutkového stavu posoudil soud věc po právní stránce zcela shodně, jako ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 38 Cm 10/2021, tedy tak, že žalobcům zaniklo ve smyslu ustanovení § 619 z. o. k. členství v žalovaném družstvu dnem 3. 6. 2014, kdy jim bylo doručeno rozhodnutí shromáždění delegátů žalovaného ze dne 29. 5. 2014, kterým byly zamítnuty námitky žalobců proti rozhodnutí představenstva ze dne 28. 1. 2014 o jejich vyloučení z družstva a bylo potvrzeno rozhodnutí představenstva o vyloučení žalobců z družstva, že tímto dnem tak žalobcům zanikla členská práva a povinnosti. Vzhledem k tomu, že v soudním řízení o návrhu žalobců na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné dosud nebyla pravomocným soudním rozhodnutím vyslovena neplatnost předmětného rozhodnutí o jejich vyloučení z družstva, nedošlo dosud ani k obnově členství žalobce v žalovaném družstvu. 10) Žalobci od 3. 6. 2014 nejsou členy žalovaného, nemají členská práva a povinnosti, tedy ani právo nahlížet do zápisů z jednání orgánů družstva, kterého se žalobci s odkazem na článek 61 odst. 1 a 2 stanov žalovaného dovolávali, a tedy ani právo na to, aby jim žalovaný umožnil nahlédnout do zápisu z jednání představenstva družstva konaného dne 27. 10. 2020 a jeho příloh, a žaloba žalobců tak není důvodná ani částečně. 11) Mylný je právní názor žalobců, že jim na základě včasného návrhu soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, zůstala do pravomocného soudního rozhodnutí o tomto návrhu jako vyloučenému členovi, jehož členství zaniklo ve smyslu ustanovení § 619 z. o. k. doručením rozhodnutí shromáždění delegátů ze dne 29. 5. 2014 o zamítnutí námitek dnem 3. 6. 2014, zachována členská práva, tedy i právo dle článku 61 odst. 2 stanov nahlížet do zápisů z jednání orgánů družstva, a rovněž tak i právní názor žalobce, že mu v době do pravomocného soudního rozhodnutí o návrhu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné zajišťuje realizaci členského práva dle článku 61 odst. 2 stanov nahlížet do zápisů z jednání orgánů družstva ustanovení § 620 odst. 2 z. o. k. 12) Ani ustanovení § 620 odst. 2 z. o. k. nezakládá právo žalobců jako vyloučených členů družstva, jejichž členství zaniklo ve smyslu ustanovení § 619 z. o. k. doručením rozhodnutí shromáždění delegátů ze dne 29. 5. 2014 o zamítnutí námitek proti rozhodnutí představenstva o jejich vyloučení z družstva, i když podali včasný návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, vykonávat v době od zániku členství do případného pravomocného soudního rozhodnutí, kterým by došlo k prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, členská práva člena družstva, a tedy i právo nahlížet do zápisů z jednání orgánů družstva založené na ustanovení článku 61 odst. 2 stanov družstva. Tento právní institut obsažený v ustanovení § 620 odst. 2 z. o. k. chrání vyloučeného člena, který podal návrh na prohlášení rozhodnutí o vyloučení, po dobu do pravomocného soudního rozhodnutí o tomto návrhu, pouze před nevratnými kroky ze strany družstva, když zakazuje družstvu uplatnit vůči vyloučenému členovi jakákoliv práva plynoucí mu ze zániku členství vyloučeného člena. 13) Žalobou uplatněný nárok není vůbec po právu, že žalobcům nesvědčí právo požadovat po žalovaném vydání zápisu z jednání představenstva konaného dne 27. 10. 2020 včetně příloh k nahlédnutí.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobci včasná odvolání shodného obsahu. Odvolatelé s právním názorem soudu prvního stupně nesouhlasí. Jejich stěžejní odvolací námitka vychází z rozdílného výkladu ustanovení § 620 odst. 2 z. o. k. - do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství - kde je jasně a srozumitelně hovořeno o všech právech (nikoliv o nevratných krocích), tedy do doby rozhodnutí soudu nemůže družstvo ze zániku členství vyvozovat žádné důsledky, do doby soudního rozhodnutí nemůžou být uplatňovány jakékoliv důsledky zániku členství. Nemůže být nepravomocně vyloučený člen družstva omezován ve svých členských právech. Závěr o tom. zda vůbec členství skončilo, lze s jistotou učinit až po marném uplynutí lhůty k podání návrhu na prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, popřípadě, uplatní-li člen družstva právo na soudní přezkum rozhodnutí soudu, do té doby nemůže družstvo ze zániku členství vyvozovat žádné důsledky (§ 620 odst. 2). Ačkoliv členství vylučované osoby zaniká okamžikem, kdy byl proces vyloučení z družstva završen, nelze s ohledem na možnost jeho anulování soudním rozhodnutím (s účinky ex tunc) připustit, aby do okamžiku, kdy bude postaveno najisto, že již nemůže být soudem zvrácen, byly vůči vyloučenému členovi uplatňovány jakékoliv důsledky zániku členství. Na druhou stranu ani člen však v této době nemůže vůči družstvu vznášet nároky ze zániku členství plynoucí (např. nárok na vypořádací podíl). Dále odvolatelé namítli, že skoro celé odůvodnění rozsudku bylo téměř doslovně opsáno z rozsudku ze dne 12. 4. 2021, č. j. 38 Cm 10/2021-70, což je nepřípustné a vyjádřili pochybnost o nepodjatosti soudce, který věc rozhodoval. Dále namítli, že skoro celé odůvodnění rozsudku bylo opsáno z jiného rozsudku, což je nepřípustné. Odvolatelé navrhli, aby byl odvoláním napadený rozsudek zrušen.

6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání - vyjma části náhradově nákladového výroku, není důvodné.

7. Odvolací soud rozhodl ve věci, aniž nařizoval jednání v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř., neboť odvolateli je namítáno jen nesprávné právní posouzení věci a zároveň účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Odvolací soud vyzval účastníky usnesením ze dne 4. ledna 2024 č. j. 9 Cmo 281/2023-255 ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy s tím, že nevyjádří-li se v soudem určené lhůtě, bude souhlas předpokládán (tzv. doložka proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobci, jímž byla výzva řádně doručena se nevyjádřili, jejich souhlas byl proto předpokládán. Žalovaný se podáním ze dne 11. ledna 2024 vyjádřil tak, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto odvolací soud rozhodoval věc bez nařízení jednání.

8. Podáním ze dne 5. 11. 2023 vznesl žalobce a) námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci Mgr. Vladimíra Foldyny. Tuto námitku odůvodnil tím, že soudce rozhoduje četné spory uvedených účastníků již cca 15 let a vždy v těchto sporech rozhoduje ve prospěch [adresa]. Náklonnost k danému subjektu lze pozorovat i z obsahu spisů. Označený soudce vždy přizpůsobuje skutková zjištění a právní hodnocení v jednotlivých kauzách tomu, aby výsledkem byla vždy „výhra“ a procesní úspěch [adresa], nehledě na objektivní skutečnosti. Při jednání se chová vůči jedné straně přívětivě, druhou stranu nerespektuje a chová se arogantně a povýšenecky, pravidelně přehlíží její oprávněné námitky. Chování a jednání soudce budí podezření, že tento soudce má nějaký kladný (přátelský) vztah k [adresa] (zřejmě k některým osobám působícím v této „společnosti“) a naopak negativní k účastníkům druhé strany, tedy k [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B].

9. K námitce podjatosti dotčený soudce uvedl, že nemá žádný poměr k věcem, ve kterých je účastníkem řízení [Jméno žalobce A], k účastníkům řízení v těchto věcech nebo k jejich zástupcům, a že mu není znám ani žádný jiný důvod, který by mohl založit pochybnost o jeho nepodjatosti. Tvrzení uvedená [Jméno žalobce A] v námitce podjatosti nejsou pravdivá. Nemá tedy žádný vztah k [adresa] ani k žádné osobě v tomto družstvu působící. Stejně jako ve všech věcech, které rozhoduje, striktně zachovává zásadu rovnosti účastníků, důstojnost jednání a soudního stavu a rozhodně popřel, že by se vůči kterémukoliv účastníkovi řízení choval arogantně či povýšenecky, nebo že by přehlížel nějaké námitky.

10. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

11. Odvolací soud byl povinen se předně vypořádat s námitkou podjatosti rozhodujícího soudce. K tomu odvolací soud uvádí, že rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci/úředníkovi/ (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě a je-li taková pochybnost (objektivně posuzováno) dána. K důvodům vyloučení podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak tomu je v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení. Žádné takové rozhodné a právně relevantní okolnosti však ze samotného tvrzení žalobce a) a ani z obsahu předloženého spisu nevyplývají. Žalobce a) neuvedl žádné konkrétní právně relevantní okolnosti, které by svědčily o podjatosti rozhodujícího soudce. Odvolací soud námitku podjatosti věc rozhodujícího soudce považuje proto za nedůvodnou. Ostatně se jedná již o opakovaně vznesenou námitku podjatosti proti tomuto soudci, jíž již jednou odvolací soud v projednávané věci shledal jako nedůvodnou - viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2021 č. j. Nco 55/2021-98.

12. Pro úplnost odvolací soud poukazuje na to, že zneužívání námitky podjatosti coby procesní obstrukce je zneužíváním procesních práv a soudy takovému jednání neposkytují ochranu (viz § 2 o. s. ř.) - srov. např. závěry prezentované v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2018 č. j. KSBR 30INS 27580/2014, 29 NSČR 104/2017-A-116, v němž Nejvyšší soud výslovně uvedl následující: „Je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup (jako procesní obstrukce), pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; … Srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. …“ 13. Odvolací soud se dále zabýval stěžejní odvolací námitkou odvolatelů, a to že družstvo nemůže vůči vyloučenému členovi družstva uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství, a to s ohledem na možnost, kdy proces vyloučení může být „anulován soudním rozhodnutím“, a proto „nelze připustit, aby do okamžiku, kdy bude postaveno najisto, že již nemůže být soudem zvrácen (proces vyloučení - poznámka odvolacího soudu), byly vůči vyloučenému členovi uplatňovány jakékoliv důsledky zániku členství“. Tento svůj právní závěr odvolatelé dovozovali z ustanovení § 620 odst. 2 z. o. k. Soud prvního stupně na základě předmětného ustanovení však dospěl ke zcela opačnému závěru. Odvolací soud tedy musel vyřešit, zda ustanovení § 620 odst. 2 z. o. k. zakládá právo žalobců - jako vyloučených členů družstva, vykonávat v době od zániku členství do pravomocného soudního rozhodnutí (kterým by došlo k prohlášení rozhodnutí o zamítnutí námitek proti rozhodnutí představenstva o vyloučení navrhovatelů z družstva za neplatné), členská práva člena družstva, a tedy zda žalobci mají právo nahlédnout do zápisu z jednání orgánů družstva, tedy i do zápisu z jednání představenstva, založené na ustanovení článku 61 odst. 2 stanov družstva.

14. Dle § 620 odst. 2 z. o. k. „Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství.“ 15. Jelikož i v poměrech družstva platí, že na rozhodnutí členské schůze družstva/shromáždění delegátů se hledí, dokud nebyla soudem pravomocně vyslovena jeho neplatnost, jako na platné, nemá samotné podání návrhu soudu dle § 620 odst. 1 z. o. k. - až do případného vyhovujícího a pravomocného rozhodnutí soudu, vliv na platnost rozhodnutí příslušného orgánu družstva o zamítnutí námitek (o vyloučení), vyjma jediného omezení. Tím je, že po dobu do pravomocného soudního rozhodnutí o tomto návrhu, je vyloučený člen družstva chráněn pouze před nevratnými kroky ze strany družstva, když se zakazuje družstvu uplatnit vůči vyloučenému členovi práva plynoucí mu ze zániku členství v družstvu - typicky se bude jednat o zákaz družstva podniknout kroky vedoucí k vyklizení družstevního bytu bývalého člena družstva. Družstvo totiž musí vzít v úvahu, že v případě, kdyby soud případně prohlásil zamítavé rozhodnutí členské schůze /shromáždění delegátů/ o námitkách člena proti vyloučení, případně její rozhodnutí o vyloučení z družstva, za neplatné, nastane stav, jako by členství nikdy nezaniklo a stále trvá (se všemi důsledky s tím spojenými). Aby nebylo možno učinit některé nevratné kroky, zakazuje zákon družstvu uplatnit vůči vyloučenému členovi práva družstva plynoucí ze zániku členství dotčené osoby. Jinak řečeno dle citovaného ustanovení je pozastaven v době vymezené tímto ustanovením výkon práv družstva vůči vyloučenému členovi. Ze jmenovaného ustanovení zákona však nelze v žádném případě dovozovat, že by zůstala vyloučenému členovi zachována práva, jež jsou spojena s členstvím v družstvu.

16. Následkem zániku členství člena družstva je zánik všech jeho práv a povinností plynoucích z členství v družstvu - s výjimkou práv a povinností vyplývajících z práva bývalého člena družstva na vypořádací podíl, případně jiných práv, jež zákon v takovém případě připouští. Se zánikem členství tedy zanikají práva a povinnosti vážící se k členství v družstvu, jako práva být volen za člena orgánu družstva, hlasovat v příslušných orgánech družstva a samozřejmě i další práva a povinnosti vyplývající pro člena družstva ze zákona a stanov – jako je právo nahlížení do zápisů z jednání příslušných orgánů apod. V této souvislosti je uvedený závěr odvolacího soudu zcela v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Ten se v usnesení ze dne 31. 10. 2017 sp. zn. 27 Cdo 2065/2017 zopakoval, že „Zanikne-li účast člena obchodní korporace v této obchodní korporaci, přestává být členem korporace. Spolu se zánikem členství ztrácí člen korporace zásadně i práva a povinnosti, vtělená do podílu v korporaci (srov. obdobně důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 2189/2012, a ze dne 18. září 2014, sp. zn. 29 Cdo 3677/2012, jejichž závěry se v tomto směru obdobně prosadí i v poměrech družstev).“ - podtržení doplněno odvolacím soudem.

17. V době rozhodování odvolacího soudu (oproti právnímu stavu v době rozhodování soudu prvního stupně) je již pravomocně - k datu 15. 1. 2024 (jak zjistil dotazem u soudu prvního stupně) - potvrzeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 30. srpna 2021 č. j. 38 Cm 154/2015-344 ve znění opravného usnesení ze dne 11. ledna 2022 č. j. 38 Cm 154/2015-369, a to ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 5. prosince 2023 č. j. 6 Cmo 97/2023-454. Z uvedených rozhodnutí pro danou věc vyplývá, že k datu rozhodování odvolacího soudu je postaveno najisto, že žalobcům zaniklo členství v žalovaném družstvu ke dni 3. 6. 2014. Se zánikem členství žalobců v družstvu ke dni 3. 6. 2014 jim proto automaticky zanikla i všechna práva svědčící pouze členům družstva. Tedy i práva žádat nahlédnutí do zápisu ze zasedání představenstva. Odvolací soud považuje za nutné zdůraznit, že práva, jež nelze do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení ve smyslu § 620 odst. 2 z. o. k. vykonávat ze strany družstva nelze zaměňovat s tím, že se nečlen družstva již nemůže domáhat výkonu svých dřívějších práv, jež mu náležela po dobu jeho členství (tedy do zániku členství vyloučením). Právo nahlížet do zápisu z rozhodnutí orgánů - tedy právo nahlížet do zápisu z jednání představenstva družstva z roku 2020, tudíž nemají oba žalobci coby nečlenové družstva k dnešnímu dni takřka 10 let.

18. Dlužno k výše uvedenému ještě dodat, že odvolateli zastávaný výklad ustanovení § 620 odst. 2 z. o. k. by de facto znamenal úplnou negaci ustanovení § 619 z. o. k., jež stanoví, kdy zaniká členství vylučované osoby v družstvu, a tím pádem i kdy zanikají její členská práva a povinnosti, resp. by posouval tento okamžik až do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení ve smyslu § 620 odst. 2 z. o. k. Takový výklad nemá oporu v právní úpravě, ani v judikatuře Nejvyššího soudu.

19. A konečně nedůvodná je druhá odvolací námitka, že je skoro celé odůvodnění rozsudku opsáno z jiného rozsudku (v odvolání blíže specifikovaného). Ve smyslu § 157 odst. 2 o. s. ř. není přípustné opisovat ze spisu skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Dospěl-li však soud v rámci skutkově obdobné věci na základě stejných ustanovení zákona ke stejným právním závěrům, nejedná se pochybení, jež by bylo v rozporu se zákonem, a tedy nepřípustné.

20. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný, vyjma části náhradově nákladového výroku, jež dle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, neboť před soudem prvního stupně nebyl neúspěšný pouze žalobce a), ale oba žalobci, proto jsou povinni k náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně společně a nerozdílně.

21. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému žalovanému. Tomu však žádné náklady odvolacího řízení nevznikly, neboť k podanému odvolání se ani nevyjádřil a neučinil v odvolacím řízení ani jiný úkon právní služby. Z vyloženého důvodu tedy odvolací soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení