9 Cmo 357/2024 - 96

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: 1) [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupena advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] 2) [Jméno advokáta D]., IČO [IČO advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o jmenování znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích, k odvolání účastnice 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2024, č. j. 2 Nc 4568/2023-69, takto:

Výrok

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2024, č. j. 2 Nc 4568/2023-69, se potvrzuje.

II. Účastník 1) je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11 458,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám [Jméno advokáta A], advokáta.

III. Účastníci 1) a 2) nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 30. 3. 2023 domáhal se navrhovatel, jako kvalifikovaný společník společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“), jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích mezi společností a osobami jí ovládanými, resp. ji ovládajícími, za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 (dále jen „zpráva o vztazích“). Navrhl, aby soud znalcem jmenoval znaleckou kancelář [právnická osoba] (dnes pod firmou [právnická osoba]). Tvrdil, že je kvalifikovaným společníkem společnosti, ve které drží 40% podíl. Zpráva o vztazích mu byla doručena 29. 7. 2022. Společnost uzavřela dne 10. 2. 2021 s ovládající osobou [jméno FO] smlouvu o převodu obchodního podílu, kterou převedla [Anonymizováno] 60% podíl v dceřiné společnosti [právnická osoba] (dále jen „dceřiná společnost“) za cenu 60 000 Kč. Zpráva o vztazích se o zprávě převodu zmiňuje pouze okrajově, přičemž uvádí, že ovládané osobě nevznikla v důsledku uzavřených smluv žádná újma a že ovládající osoba nevyužila svého vlivu a nepřinutila společnost k přijetí opatření nebo uzavření smlouvy, z nichž by společnosti vznikla újma. Podle navrhovatele však újma společnosti vznikla právě převodem podílu v dceřiné společnosti, neboť hodnota tohoto podílu zdaleka přesahovala uvedenou kupní cenu. Dceřiná společnost totiž v roce 2020 dosáhla zisku 4 738 000 Kč. Zpráva o vztazích tedy nebyla vypracována ani řádně, ani včas.

2. Usnesením ze dne 26. 4. 2023, č. j. 2 Nc 4568/2023-13, soud prvního stupně jmenoval znaleckou kancelář [právnická osoba], znalcem za účelem přezkumu zprávy o vztazích společnosti ze dne 30. 6. 2022 (výrok I.). Zároveň uložil společnosti povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku (výrok II.). Znalci určil povinnost znalecky přezkoumat zprávu o vztazích do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). Usnesení soud prvního stupně neodůvodnil s odkazem na § 169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), neboť zcela vyhověl návrhu, kterému nikdo neodporoval.

3. K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 13. 12. 2023, č. j. 6 Cmo 136/2023-28, předeslané usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Soud prvního stupně proto věc znovu projednal a usnesením ze dne 26. září 2024, č. j. 2 Nc 4568/2023-69, jmenoval znaleckou kancelář [jméno FO]. (dále jen „nová znalecká kancelář“) znalcem pro přezkum zprávy o vztazích (výrok I.), uložil jí, aby přezkoumala, zda je zpráva o vztazích společnosti za rok 2021 úplná a pravdivá a aby posudek vypracovala do 3 měsíců od právní moci usnesení, případně ode dne, kdy jí budou poskytnuty potřebné podklady, pokud tento den nastane později (výrok II.), společnosti uložil poskytnout k tomu znalecké kanceláři potřebnou součinnost, včetně poskytnutí všech k tomu potřebných podkladů (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. a V.).

5. Soud prvního stupně zjistil, že společnost skutečně s [jméno FO] uzavřela dne 10. 2. 2021 smlouvu, kterou mu převedla 60% podíl v dceřiné společnosti za 60 000 Kč. Zpráva o vztazích k tomu uvádí, že mezi společností a ovládající osobou nebyla realizována žádná plnění, vyjma výplaty odměny jednateli, který je zároveň ovládající osobou, a to ve výši 50 000 Kč měsíčně podle smlouvy o výkonu funkce, a platby úhrady ceny za převod podílu v dceřiné společnosti podle smlouvy o převodu podílu z 10. 2. 2021. Zpráva k tomu uvádí, že ovládané osobě nevznikla žádná újma a že ovládající osoba nevyužila v roce 2021 svého vlivu a nepřinutila společnost k přijetí opatření nebo uzavření smlouvy, z nichž by společnosti vznikla újma. Soud prvního stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, konstatoval, že navrhovatel je jako kvalifikovaný společník oprávněn podat návrh na jmenování znalce a že právo na toto jmenování uplatnil ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl. Dále uvedl, že zpráva o vztazích vykazuje objektivní nedostatky, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím obsahu. Ve zprávě o vztazích chybí vysvětlení, proč zpracovatel zprávy dospěl k závěru, že společnosti nevznikla újma. U smlouvy o převodu podílu v dceřiné společnosti chybí údaj o ceně, jakož i vysvětlení, jak byla dcera určena a zda koresponduje s cenami obvyklými. Nápadné bylo soudu prvního stupně i to, že údaj o hodnotě plnění se naproti tomu objevuje u odměny jednatele. Smlouva o převodu nebyla ke zprávě ani přiložena. Zpráva o vztazích je proto neúplná, a není ani pravdivá, neboť navrhovatel předložil znalecké posouzení, podle kterého mají zisky dceřiné společnosti vzestupnou tendenci. Z účetní závěrky potom vyplynul zisk dceřiné společnosti za rok 2020 ve výši 4 738 000 Kč. Cena podílu v dceřiné společnosti tedy nevystihuje jeho skutečnou hodnotu, čímž mohla být poškozena jak společnost, tak i navrhovatel. Soud proto návrhu vyhověl, přičemž jmenoval znalce, který je k přezkumu zprávy o vztazích odborně způsobilý a nikdo z účastníků nenamítl jeho podjatost.

6. Posledně uvedené usnesení napadla společnost odvoláním, kterým se domáhá jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Společnost uvádí, že smlouva o převodu podílu na dceřinou společnost nemusela být ve zprávě o vztazích vůbec uvedena, neboť podle § 82 odst. 2 písm. d) z. o. k. se ve zprávě o vztazích uvádí přehled jen těch jednání učiněných na popud ovládající osoby nebo v jejím zájmu, která se týkala majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby podle účetně závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za které se zpráva o vztazích zpracovává. Podle účetní závěrky za rok 2020 činil vlastní kapitál společnosti 67 696 000 Kč, a dceřiná společnost měla vlastní kapitál prakticky nulový. Společnost dále namítala, že znalecký posudek předložený navrhovatelem se týkal zisků dceřiné společnosti z léta 2021 až 2023, a proto nemůže nic vypovídat o hodnotě dceřiné společnosti v březnu 2021. Hodnota společnosti se totiž vždy určuje podle hospodářského výsledku v předchozích letech. Společnost má za to, že pokud by ve zprávě o vztazích nebyly uvedeny podstatné náležitosti, byla by adekvátní nápravou její oprava, nikoli přezkoumání zprávy o vztazích znalcem. Společnost uznává, že zpráva o vztazích byla zpracována opožděně, což však není důvodem pro její přezkum znalcem. U jednání odvolací soudu společnost poukázala na skutečnost, že navrhovatel se zároveň domáhá u soudu určení neplatnosti smlouvy o převodu podílu v dceřiné společnosti a výsledky řízení v projednávané věci používá v uvedeném řízení. Pokud by převod byl shledán neplatným, není jasné, co by měl znalec přezkoumávat.

7. Navrhovatel ve svém vyjádření souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že nedostatky zprávy o vztazích jsou závažné a způsobilé zasáhnout do práv společníků. Smlouva o převodu podílu v dceřiné společnosti měla být ve zprávě uvedena podle § 82 odst. 2 písm. e) z. o. k. jako smlouva mezi ovládající a ovládanou osobou. Zpráva neobsahovala informace o smlouvě o převodu podílu ani zhodnocení jejích dopadů do právní a majetkové sféry propojených osob. Jde jak o zjevně nepřiměřeno kupní cenu, tak o ztrátu kontroly nad dceřinou společností, s níž společnost nadále úzce spolupracuje a sdílí závazky vůči [právnická osoba]. Podle navrhovatele má znalecký posudek o ziscích dceřiné společnosti vypovídající hodnotu za situace, kdy dceřiná společnost byla i nadále vedena totožnou osobou, tj. [jméno FO]. Navrhovatel navrhl potvrzení napadeného usnesení. U jednání doplnil, že cílem návrh není zatěžování společnosti, nýbrž vyrovnání informační asymetrie ohledně dopadů smlouvy o převodu podílu v dceřiné společnosti na hospodaření společnosti.

8. Znalecká kancelář se ve věci samé nevyjádřila, pouze se vzdala náhrady nákladů řízení.

9. Odvolací soud předesílá, že řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích podle § 85 a § 86 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“) je řízením o některých otázkách právnických osob podle § 85 písm. c) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Pro projednávanou věc je rozhodné znění zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., účinné od 1. 1. 2021, tj. po novele č. 33/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“).

10. Usnesením ze dne 23. 4. 2025, č. j. 9 Cmo 357/2024-83, odvolací soud ukončil účast původně navržené znalecké kanceláře [právnická osoba], v řízení, neboť uvedená znalecká kancelář pozbyla znalecké oprávnění k přezkumu zpráv o vztazích, a přestala tak připadat v úvahu jako znalec v projednávané věci.

11. Odvolací soud zopakoval důkaz účetní závěrkou dceřiné společnosti za rok 2020 a zjistil, že dceřiná společnost vykázala v daném roce vlastní kapitál 820 000 Kč (za předchozí období byl vlastní kapitál dokonce záporný ve výši -3 917 000 Kč). Dále vykázala zisk 4 738 000 Kč (za rok 2019 pouze 114 000 Kč), přičemž při mírném poklesu tržeb klesly náklady (zejména mzdové) a společnost vykázala jiné provozní výnosy ve výši 4 418 000 Kč. Společnost neměla závazky po lhůtě splatnosti. Z účetní závěrky je tedy i laicky patrné zlepšení hospodaření dceřiné společnosti oproti období předcházejícímu.

12. Podle § 82 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období (odstavec 1). Ve zprávě o vztazích se uvedou (a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1, (b) úloha ovládané osoby ve struktuře vztahů podle písmene a), (c) způsob a prostředky ovládání, (d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích, a (e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými (odstavec 2). Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma podle § 71 nebo 72 (odstavec 4). Ve zprávě o vztazích se neuvádí informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiného právního předpisu. V takovém případě musí zpráva obsahovat sdělení, že je neúplná a z jakého důvodu se jinak vyžadované informace neuvádějí (odstavec 5). Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se ve zprávě o vztazích uvádí v přiměřené míře zobecnění, která odpovídá účelu zprávy o vztazích (odstavec 6).

13. Podle § 83 z. o. k., má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle § 71 nebo 72 (odstavec 1). Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě (odstavec 2).

14. Podle § 85 z. o. k. každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce (odstavec 1). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (odstavec 3).

15. Podle § 86 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu (odstavec 1). Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem; tuto povinnost uloží soud ovládané osobě v rozhodnutí o jmenování znalce (odstavec 3). Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do 3 měsíců od svého jmenování. Neposkytneli ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích uloží znalec do sbírky listin a doručí ostatním účastníkům řízení (odstavec 4).

16. Uvedená ustanovení vyložil Nejvyšší soud zejména v usnesení z 31. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020, v nichž s odkazy na starší judikaturu dovodil následující: a. „Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší. […] Lze tedy říct, že právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu. b. Tomuto účelu musí být podřízena i kritéria pro výběr osoby znalce, kterého soud pro přezkum zprávy o vztazích jmenuje, a také proto není soud při výběru osoby znalce vázán návrhem (§ 86 odst. 1 z. o. k.). Hlavním a stěžejním hlediskem při výběru osoby znalce je tedy zejména odbornost toho, kdo má být znalcem jmenován. Musí se proto jednat především o osobu, která je oprávněna vykonávat znaleckou činnost v příslušném oboru. c. Druhým základním požadavkem na toho, kdo má být jmenován znalcem pro přezkum zprávy o vztazích, je, aby tato osoba nebyla podjatá pro její poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci. Na podjatost přitom nelze usuzovat jen ze skutečnosti, že znalce do funkce navrhl některý z účastníků řízení. Je tomu tak proto, aby bylo zaručeno, že znalec přezkoumá zprávu o vztazích nestranně a nezávisle na tom, v čí prospěch bude výsledek přezkumu zprávy o vztazích vyznívat (§ 10 z. o. k.). d. Má-li zpráva o vztazích plnit svůj účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma s tím, že je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za stejných podmínek, postačí, budou-li (způsobem výše uvedeným) ve zprávě popsány souhrnně, umožňuje-li tento popis posouzení, zda ovládané osobě v jejich důsledku vznikla újma. […] Tu část zprávy o vztazích, která hodnotí, zda ovládané osobě vznikla újma, je zapotřebí posuzovat podle jejího obsahu (a nikoli jen formálně). Přitom rozhoduje, zda je popis podaný ve zprávě o vztazích natolik konkrétní a obsáhlý, že umožňuje řádný přezkum zprávy o vztazích ze strany kontrolního orgánu (§ 83 odst. 1 z. o. k.) či auditora (vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu a podléhá-li tak ověření auditora). e. Přes nepřesné vyjádření ustanovení § 85 z. o. k. je nutné aktivní legitimaci kvalifikovaného společníka vázat nikoliv na jeho subjektivní přesvědčení či pocit, že zpráva o vztazích není vypracována řádně, ale na objektivní (navrhujícím společníkem v návrhu tvrzené a dokládané) nedostatky (vady) zprávy o vztazích, jež zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování. Dále uvedl, že opačný závěr by odporoval principu proporcionality, neboť pro přezkoumání zprávy o vztazích znalcem, s nímž jsou spojeny nemalé náklady, nemůže postačovat pouhé ničím nepodložené přesvědčení kvalifikovaného akcionáře, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. A konečně uzavřel, že se z téhož principu podává, že tyto nedostatky musí být dostatečně závažné (a způsobilé zasáhnout do práv společníků).“ 17. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že navrhovatel je tzv. kvalifikovaným akcionářem společnosti ve smyslu § 187 odst. 1 z. o. k., a je tudíž aktivně legitimován podat sporný návrh. Správný je i závěr soudu prvního stupně, že návrh byl podán včas v jednoroční lhůtě podle § 85 odst. 3 z. o. k., a závěr, že znalecká kancelář disponuje správnou odborností, potřebnou k přezkumu zprávy o vztazích a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, pro které by znalec byl vyloučen z podání posudku.

18. Odvolací soud souhlasí rovněž se závěrem soudu prvního stupně, že zpráva o vztazích je zjevně neúplná, neboť ohledně smlouvy o převodu podílu v dceřiné společnosti neobsahuje žádné údaje o smluvních podmínkách (zejména o výši kupní ceny) a už vůbec ne vyhodnocení výhod, nevýhod a rizik z této smlouvy pro společnost plynoucích. Zpráva o vztazích proto nemůže plnit svůj účel, tj. umožnit menšinovému společníku posoudit, zde společnosti vznikla újma a zda případně uplatní některé z práv, které mu v této souvislosti přiznává právní řád.

19. Pokud navrhovatel využívá skutečností zjištěných v projednávané věci, potažmo ze soudem zadaného znaleckého posudku, v jiných soudních řízeních týkajících se společnosti, nejde o zneužití práva, nýbrž naopak o naplnění účelu přezkumu zprávy o vztazích.

20. Převod podílu v dceřiné společnosti na ovládajícího společníka přitom je smlouvou mezi ovládanou a ovládající osobou ve smyslu § 82 odst. 2 písm. e) z. o. k. Podle názoru odvolacího soudu má písm. e) citovaného ustanovení zjevně užší hypotézu než písm. d). Proto je písm. e) ustanovením zvláštním vůči písm. d). Smlouvy uzavřené přímo mezi ovládanou a ovládající osobou, nebo mezi ovládanými osobami navzájem, musí být ve zprávě o vztazích uvedeny vždy, bez ohledu na hodnotu plnění a na to, na čí popud nebo v čím zájmu byly uzavřeny. Hodnotové omezení 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby (§ 82 odst. 2 písm. d/ z. o. k.) se vztahuje na právní jednání učiněná ovládnou osobou na popud nebo v zájmu ovládající osoby vůči třetím osobám (srov. Havel, B. in Štenglová a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck 2020, k § 82 marg. č. 9).

21. Společnosti lze přisvědčit v tom, že nedostatky zprávy lze zajisté její opravou či doplněním. Zákon o obchodních korporacích totiž výslovně počítá s tím, že zpráva může být dodatečně opravena a doplněna (§ 83 odst. 2 a také § 88 odst. 2). Jestliže opravou či doplněním zprávy budou odstraněny pochybnosti o její úplnosti nebo pravdivosti, bude účel zprávy vymezený Nejvyšším soudem (sub a/) naplněn a důvody pro přezkum zprávy znalcem odpadnou. Společnost tedy mohla pro ni nepříznivé rozhodnutí v projednávané věci odvrátit tím, že by v průběhu řízení zprávu doplnila tak, aby plnila shora uvedený účel. Společnost tak však neučinila a soud není v projednávané věci oprávněn vydat rozhodnutí, kterým by - namísto jmenování znalce - uložil společnosti zprávu opravit.

22. Odvolací soud naproti tomu považoval za nadbytečný důkaz znaleckým posudkem k přiměřenosti ceny za převod podílu v dceřiné společnosti. Účelem řízení v projednávané věci je totiž (jak vymezil Nejvyšší soud v citovaném usnesení) pouze ověřit, zda zpráva o vztazích trpí nedostatky spočívajícími v její neúplnosti nebo nepravdivosti, a zda jsou tyto nedostatky závažné tak, že jsou způsobilé zasáhnout do práv společníků. Tento závěr musí nutně mít povahu závěru pravděpodobného, neboť důkladný přezkum úplnosti a pravdivosti zprávy je úkolem znalce, který má být v řízení jmenován. Zároveň závěry znalce mají být podkladem pro oprávněné menšinové společníky, na jehož základě teprve zahájí další řízení o náhradu škody, odkup podílů apod. Řízení o jmenování znalce by proto mělo trvat co nejkratší dobu, aby uplatnění následných nároků nepozbylo smyslu. Pokud by tedy soud již v řízení o jmenování znalce řešil na základě znaleckých posudků přiměřenost vzájemných plnění mezi ovládající a ovládanou osobou, popřel by účel samotného řízení a předjímal závěry, které má učinit jmenovaný znalec (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2024, sp. zn. 27 Cdo 1429/2024).

23. Odvolací soud je toho názoru, že důvodnou pochybnost o pravdivosti údaje ve zprávě, podle kterého prodejem dceřiné společnosti ovládajícímu společníkovi za cenu 60 000 Kč nevznikla společnosti újma, zakládá už samotná účetní závěrka dceřiné společnosti za období předcházející převodu (tj. za rok 2020). Odvolacímu soudu je úřední činnosti známo, že hodnota podílů v obchodních společnostech, u nichž lze předpokládat jejich další ekonomickou aktivitu v nezměněném rozsahu, se obvykle odvozuje od výnosů, které lze s ohledem na jejich dosavadní hospodářské výsledky a vývoj trhu očekávat v budoucnosti. Z účetní závěrky se přitom podává, že dceřiné společnosti se podařilo odvrátit hrozící předlužení, neměla dluhy po lhůtě splatnosti a v posledním roce dosáhla již značného zisku (ve výši 4 738 000 Kč), a to u v poměru k tržbám. Proto lze důvodně pochybovat, že by hodnota 60% podílu v ní řádově nepřesáhla částku 60 000 Kč.

24. Jestliže zpráva o vztazích neuvádí údaje o prodeji dceřiné společnosti, navíc za cenu řádově nižší, než je její pravděpodobná hodnota, zasahuje uvedený nedostatek podstatně do práv minoritních společníků. Podmínky pro jmenování znalce pro přezkum takové zprávy o vztazích podle § 85 z. o. k. jsou podle odvolacího soudu splněny.

25. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je věcně správné.

26. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Řízení o jmenování znalce lze totiž zahájit jen na návrh (§ 23 z. ř. s. a contrario). Plně úspěšnému navrhovateli proto odvolací soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 úkonu právní služby (vyjádření k odvolání) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu ve znění před 1. 1. 2025, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 3 100 Kč, b. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění před 1. 1. 2025 ve výši 300 Kč, c. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 plnohodnotném úkonu právní služby (účast u jednání odvolacího soudu dne 26. 6. 2025) ze základu 113 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 5 620 Kč, d. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 450 Kč, e. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 988,70 Kč.

27. Procesně rovněž úspěšná znalecká kancelář se náhrady nákladů řízení vzdala.

Poučení