9 Cmo 37/2022 - 248

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], narozená [Datum narození navrhovatelky] bytem [Adresa navrhovatelky] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [adresa], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupené advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o vyslovení neplatnosti usnesení ustavující členské schůze účastníka konané dne 10. 12. 2019, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. září 2021 č. j. 34 Cm 43/2020-209, takto:

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. září 2021 č. j. 34 Cm 43/2020-209 se ve výrocích I., II. a IV. zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti usnesení ustavující členské schůze [adresa] - účastníka (dále též jen „společenství“ či „účastník“) konané dne 10. 12. 2019, kterým byly „schváleny stanovy a je tak založen účastník“, zvolen výbor, schváleno uzavření smlouvy o vedení účetnictví s [Anonymizováno], je schválen domovní řád, odsouhlasen příspěvek na správu domu a pozemku, schválena výše příspěvku na odměny a schváleny pravidla úhrady za služby a vyúčtování. Její stěžejní argumentace byla následující: 1) ke konání ustavující členské schůze nebyl žádný důvod, neboť společenství v domě již vzniklo ze zákona k 1. 7. 2000 (§ 9 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb.); z tohoto důvodu nebylo [právnická osoba] oprávněno členskou schůzi svolat a přijatá usnesení trpí zásadními vadami, pro které musí být zrušena ať již jako neplatná nebo jako nicotná, 2) ustavující členská schůze nebyla ani řádně svolána, v pozvánce nebyla navržena konkrétní usnesení, které by měly být přijaty a nebylo zřejmé, o čem má být hlasováno, pozvánka nebyla řádně doručena všem vlastníkům jednotek v domě, 3) rozpor mezi deklarovanými údaji o průběhu členské schůze, 4) k přijetí stanov nebylo dosaženo požadované většiny hlasů, 5) jako členové výboru byli zvoleni členové představenstva [Anonymizováno], čímž je dán střet zájmů.

2. Účastník nesouhlasil s tvrzeními navrhovatelky a navrhl zamítnutí návrhu a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Krajský soud v Hradci Králové coby soud prvního stupně rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že: I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že usnesení ustavující členské schůze [adresa], IČO: [adresa], se sídlem [Adresa advokáta B], konané dne 10. 12. 2019 v [adresa], kterým bylo rozhodnuto, že se h) schvalují stanovy SVJ a je tak založeno SVJ; i) volí jako členové výboru SVJ, pan [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydliště a trvalý pobyt na adrese [adresa], PSČ [adresa]; paní [tituly před jménem], nar. [Anonymizováno], bydliště a trvalý pobyt na adrese [adresa], PSČ [adresa]; a pan [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydliště a trvalý pobyt na adrese [adresa], PSČ [adresa]; j) schvaluje uzavřít smlouvu o vedení účetnictví s [Anonymizováno]; k) schvaluje domovní řád SVJ; l) odsouhlasují příspěvky na správu domu a pozemku SVJ m) schvaluje výše příspěvku na odměny SVJ; a n) schvalují pravidla úhrady za služby a vyúčtování SVJ; jsou neplatná, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náklady řízení 27 104 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení. III. Svědku [tituly před jménem], narozenému [Anonymizováno], bytem V [adresa], se přiznává svědečné ve výši 238 Kč, které mu bude vyplaceno po právní moci usnesení z účtu Krajského soudu v Hradci Králové. IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice - na účet Krajského soudu v Hradci Králové, č. ú. 19-6828511/0710, ČNB Hradec Králové, KS 1148, VS 3422004320, náklady řízení ve výši 238 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

4. Své rozhodnutí soud prvního stupně (dále též jen „soud“) odůvodnil následovně. Odvolací soud poznamenává, že ponechal terminologii účastníků řízení, jíž použil soud prvního stupně, tedy označení účastníků sporného řízení. Mezi účastníky dle soudu nebylo sporu, že žalobkyně je výlučným vlastníkem bytové jednotky číslo [Anonymizováno] v domě číslo popisné [Anonymizováno] na stavební parcele [Anonymizováno] vše zapsané v obci a katastrálním území Hradec Králové. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se účastnila sporné ustavující členské schůze společenství dne 10. 12. 2019, na které byla přijata žalobou napadená usnesení. V řízení proto byla dána věcná aktivní i pasivní legitimace účastníků řízení k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení společenství. Žalobkyni neuplynula marně zákonná tříměsíční lhůta k podání žaloby na určení neplatnosti usnesení podle § 633 odst. 1, 2 z.o.k., protože žalobní návrh byl doručen soudu dne 10. 3. 2020. Ke vzniku [Anonymizováno] soud s odkazem na i) závěry znaleckého posudku [tituly před jménem], ii) výslech znalce v postavení svědka, i s přihlédnutím k iii) rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ve věci 18 C2/2007-313 ze dne 23. 10. 2012, má ve shodě s žalovaným za to, že při posouzení podílu [Anonymizováno] na společných částech předmětného domu vyšším než 25 %, [Anonymizováno] nemohlo vzniknout již ke dni 1. 7. 2000 ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb. Soud stejně jako žalovaný má za to, a že na tomto závěru nic nemění ani žalobkyní namítaná skutečnost, že v části „Jiné zápisy“ na výpisu z katastru nemovitostí k předmětnému domu bylo již ke dni 15. 2. 2019 mimo jiné uvedeno: „Vznik společenství vlastníků prokázán“. Tento zápis neodráží skutečný stav podílu [Anonymizováno] na společných částech domu, který nebyl nižší než 25 %, jak byl zjištěn znaleckým posudkem [tituly před jménem]. Tento znalec při výpočtu podílu [Anonymizováno] na společných částech domu dostatečně vysvětlil, jakým způsobem k němu dospěl, a ve shodě se závěry Okresního soudu v Hradci Králové v jiném řízení, pak i zdejší soud vyhodnotil závěr znalce ve spojení s jeho svědeckou výpovědí jako správný. Námitky žalobkyně o nemožnosti svolání z dalších formálních i věcných důvodů pak rovněž nebyly shledány soudem důvodné. Předně nebylo sporné, že svolatel napadeného ustavující schůze [právnická osoba] bylo tzv. správcem domu. Kromě toho bylo i [právnická osoba] 40 jedním z vlastníků bytové jednotky v domě, a bylo tedy oprávněno svolat předmětnou ustavující schůzi. V řízení bylo prokázáno i to, že pozvánka na ustavující schůzi [Anonymizováno] na den 10. 12. 2019 obsahovala všechny důležité informace o programu schůze, a to zcela jasně a přehledně. Výslechem svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno] i [Anonymizováno] bylo prokázáno, že pozvánka byla vhozena všem vlastníkům bytových jednotek v domě do jejich domovních schránek a vyvěšena na nástěnkách jednotlivých vchodů domů s dostatečným předstihem dvou až třech týdnů před termínem konání ustavující členské schůze. Skutečnost, že původně byla pozvánka na ustavující schůzi [Anonymizováno] sepsána jako společná s pozvánkou na schůzi Bytového družstva 40, a později rozdělena na dvě jednotlivé pozvánky, není ani z pohledu soudu dostatečně důvodná. Navíc i z výpovědi svědkyně [Anonymizováno] a [Anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobkyně se účastnila ustavující schůze [Anonymizováno]. Ani případné porušení zákona nebo stanov, které vytýká žalobkyně, a které nebyly prokázány, by bylo možné aplikovat § 260 o. z., neboť tvrzené porušení zákona nebo stanov nemělo závažné právní následky, a je v zájmu společenství neplatnost ustavující schůze nevyslovit. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalobkyně na ustavující schůzi společenství vznesla jakékoliv námitky týkající se nesprávného svolání, ani proti přijatým usnesením, a je proto možné s odkazem na dřívější judikaturu Nejvyššího soudu, například pod sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 a 29 Odo 3307/2016 vyslovit závěr o tom, že přijatými usneseními nebyla porušena žádná práva žalobkyně jako vlastnice bytové jednotky v domě. Soud je ve shodě s žalovaným toho názoru, že s odkazem na notářský zápis, kterým byl osvědčen průběh ustavující schůze společenství, byl její průběh prostý vad, žalobkyně na schůzi hlasovala a k projednávaným věcem se vyjádřila. Žalobkyně se podle soudu zjevně účelově snažila dovolávat neplatnosti usnesení schůze i s odkazem na pořízený audiozáznam, na kterém by zřejmě mohl být zaznamenán odlišný průběh napadené schůze [Anonymizováno]. Důkaz o tomto ale žalobkyně nepředložila, audiozáznam byl žalobkyni nabízen prostřednictvím zaměstnankyně [Anonymizováno] [Anonymizováno], ale žalobkyně si tento audiozáznam nepřevzala. Námitky žalobkyně týkající se jednotlivých usnesení přijatých na ustavující schůzi jsou podle názoru soudu rovněž nedůvodné. Ze zápisu z ustavující schůze i z notářského zápisu je zcela zřejmé, že tato jednotlivá usnesení byla přijata řádně většinou přítomných vlastníků bytových jednotek. Žalobkyně na ustavující schůzi nepodala proti žádnému konkrétnímu usnesení protest, který by byl řádně zaprotokolován. Soud má za to, že výtky žalobkyně proti jednotlivým usnesením ustavující schůze [Anonymizováno] jsou pouze zástupné, ve snaze de facto paralyzovat chod společenství. Jak vyplývá z notářského zápisu, který osvědčil průběh ustavující schůze, byla na této schůzi přítomna většina vlastníků jednotek (63,23 % počítáno podle majetkového podílu) a stanovy byly přijaty většinou hlasů (99,25 %). I další usnesení a rozhodnutí byla dle názoru soudu přijatá v souladu se zákonem. Stejně jako žalovaný má i soud za to, že žádný právní předpis nevylučuje, aby se člen voleného orgánu bytového družstva stal současně členem voleného orgánu společenství vlastníků bytových jednotek. Z tohoto důvodu je proto nedůvodná námitka žalobkyně, že se [právnická osoba] snaží o ovládnutí [Anonymizováno]. Soud dal za pravdu žalovanému, že smlouva o vedení účetnictví mezi právě jmenovanými subjekty nemohla být předložena na členské schůzi [Anonymizováno], protože nejdříve musel být k tomuto vyžádán souhlas vlastníků jednotek. Totéž se týká smlouvy o vedení účetnictví. Nakonec, pokud se týká pravidel pro rozúčtování služeb, není možné dát zapravdu žalobkyni, že je pro žalobkyni zcela nežádoucí, aby byla schválena shodná pravidla, které [právnická osoba] samo uplatňuje. Žalobkyně toto odůvodnila tvrzením, že s [Anonymizováno] vede celou řadu sporů, kromě jiného i ve vztahu k rozúčtování služeb. Podle soudu žádný právní předpis nezakazuje přijmout rozhodnutí o shodných pravidlech k rozúčtování služeb ve [Anonymizováno] jak tato uplatňuje jiný subjekt. Soud má za to, že naopak přijetím shodných pravidel bude případně možné předejít dalším sporům mezi žalobkyní a [Anonymizováno], bude-li známo podobné rozhodnutí soudu, řešící případný nedoplatek žalobkyně za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytové jednotky. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně (napadených výroků I., II. a IV.) podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto stěžejní odvolací námitky: 1) Je rozhodující to, zda mohlo dojít k založení společenství napadeným usnesením nebo zda nevzniklo SVJ již dříve ze zákona. V tomto ohledu je zcela klíčové, zda [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“) drželo více než 25% a v důsledku toho vystupovalo jako správce nebo nikoliv. [tituly před jménem] nebyl absolutně schopen relevantně a dostatečně vysvětlit, proč do výměry nebytových prostor v Domě (dům čp. [Anonymizováno], bytový dům, postaveném na pozemku parc.č. st. [Anonymizováno]), které jsou ve vlastnictví [Anonymizováno] započítal 50% z ploch nákladových ramp. Jeho zdůvodnění proč zrovna se má jednat o 50%, nikoliv o jakékoliv menší procento, bylo obecné bez jednoznačného poukazu na relevantnost zvoleného procenta (odkaz na nijak nespecifikované doporučení velkých měst či snad Ministerstva pro místní rozvoj je příliš obecné a tudíž nedůvodné). 2) Z definic dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále též jen „z.v.b.“) - viz § 2 písm. a), c), d) g), h) z.v.b. se podává, že nebytová jednotka může být umístěna pouze v domě, který je budovou - tedy stavbou ohraničenou obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi. Jak se podává ze znaleckého posudku [tituly před jménem] a i jeho výslechu, přístřešky, které se nachází na rampě, jejichž 50% započetl do podlahové plochy nebytových jednotek, se nachází již mimo - mimo obvodové stěny budovy a jsou k obvodovým stěnám Domu jen určitým způsobem připevněny. Tvrzení [tituly před jménem], že stěny přístřešku jsou součástí obvodové stěny budovy (Domu) je absurdní a je zřejmé i laikovi, že se jedná o tvrzení nepravdivé. [tituly před jménem] ve své výpovědi a svém znaleckém posudku zcela pomíjí to, že drobné stavby (což zřejmě mohou být i dotčené přístřešky) jsou výslovně označeny za společné části Budovy (Domu), nikoliv za součást či příslušenství nebytové jednotky. Z definic musí být zdůrazněna definice nebytového prostoru tak, že se jedná o prostor, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu určen k jiným účelům než bydlení. Jestliže jak sám [tituly před jménem] připustil při své výpovědi, že některé přístřešky nebyly zkolaudovány stavebním úřadem, nemohly tak být určeny stavebním úřadem k užívání za jiným účelem než bydlením. I toto je důvod, proč není možné přístřešky počítat jako součást nebytového prostoru. Jestliže tedy není možné přístřešky považovat za součást budovy a ani za nebytový prostor budovy, nelze je vůbec započítávat do podlahové plochy nebytových prostor vlastněných [Anonymizováno], v důsledku čehož (vzhledem k výpočtům ve znaleckém posudku [tituly před jménem]) nikdy nemohla podlahová plocha bytových a nebytových jednotek ve vlastnictví [Anonymizováno] v Domě přesáhnout 25%. Toto je podstatná skutečnost, jelikož dle § 9 odst. 3 z.v.b. vzniklo v Domě ze zákona společenství vlastníků bytových jednotek, a to již ke dni 1. 7. 2000. Dle čl. II bod 2 novely zákona o vlastnictví bytů č. 103/2000 Sb., totiž platilo, že „V domech s nejméně 5 jednotkami, z nichž alespoň 3 jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, kteří je nabyli do vlastnictví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto data jim byly doručeny listiny s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společenství podle tohoto zákona. První shromáždění se musí konat do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“, SVJ v Domě vzniklo ke dni 1. 7. 2000 a existovalo ke dni konání ustavující schůze, není důvod proto, aby k tomuto SVJ byla svolávána ustavující členská schůze, která je v takovém případě zcela nadbytečná. Již z tohoto důvodu nelze považovat přijatá usnesení za relevantní a platné. Ve vztahu k výše uvedenému měl být proveden navržený důkaz novým znaleckým posudkem k určení výše procent, které přináleží [Anonymizováno] Skutečnost, že společenství bylo v Domě zřízeno, a to tedy i před konáním domnělé ustavující členské schůze, je zřejmá i ze zápisu v katastru nemovitostí, kde je mimo jiné k datu 15. 2. 2019 výslovně uvedeno „Vznik společenství vlastníků prokázán.“ Katastrální úřad přitom nepochybně vycházel z obsahu prohlášení vlastníka jednotek, z něhož (jako základního dokumentu o vzniku jednotek v Domě), který navíc byl vytvořen [Anonymizováno] a jím jako jedním z vlastníků jednotek i schválen! Ve svém důsledku se tak [Anonymizováno] dovolává chyby v prohlášení vlastníka jednotek, které samo připravilo! Navíc je nutné vzít v potaz, že [Anonymizováno] si zcela účelově drželo, resp. vlastnilo bytovou jednotku a nebytové jednotky (aniž by to bylo nutné a nezbytné), když jediným účelem držení vlastnictví bylo to, aby mohlo argumentovat tím, že stále přesahuje 25% a může vystupovat jako správce. 3) Soud navíc procesně pochybil, jestliže po přečtení znaleckého posudku [tituly před jménem] jej vyslýchal v postavení svědka. [tituly před jménem] totiž již dříve podával znalecký posudek a jako svědek nemůže vystupovat a svědčit o skutečnostech, k jejichž posouzení je nutné mít odborné znalosti. K výpovědi [tituly před jménem] jako výpovědi svědka nelze přihlížet. Pak ovšem zůstávají zcela otevřené a nevyřešené nedostatky jeho znaleckého posudku, na které odvolatelka poukazuje a jeho znalecký posudek nelze hodnotit řádně tak, že prokazuje skutečnost, že [Anonymizováno] drželo více než 25%. 4) Soud se nedostatečně vypořádal s námitkou nedostatku plných mocí a příslušné většiny pro schválení jednotlivých usnesení na straně [Anonymizováno]. 5) Bez ohledu na to, kdo tou osobou byl - oprávněn na schůzi hlasovat za [Anonymizováno], hlasovat mohl pouze a jedině tehdy, pokud k tomuto existovalo schválení ze strany členské schůze [Anonymizováno]. Podle stanov [Anonymizováno] do výlučné pravomoci členské schůze [Anonymizováno] patří dle čl. III. odst. 2 písm. a) stanov rozhodování o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 5 zák.č. 72/1994 Sb. Pokud bylo rozhodováno o založení společenství a schválení jeho stanov lze tyto obsahové náležitosti podřadit pod § 4 písm. g) a h) ve spojení s § 5 z.v.b. Tudíž nejprve se měla konat členská schůze [Anonymizováno], kde založení společenství a jeho stanovy měly být schváleny a měla být pověřena konkrétní osoba k tomu, aby o schváleném hlasovala na ustavující schůzi společenství. Pokud se ovšem členská schůze [Anonymizováno] nekonala, což odvolatelka tvrdí (a tvrdila již v návrhu), pak [Anonymizováno] nemohlo na svolané ustavující schůzi hlasovat ani o založení společenství ani o stanovách. Jestliže se odečte počet hlasů připadající na [Anonymizováno], pak pro založení a schválení stanov společenství nebylo dosaženo požadované 3A většiny hlasů přítomných a společenství ani další napadená usnesení nebyla řádně a náležitou většinou přijata. 6) Vzhledem k nevypořádání zmíněných námitek je napadené usnesení nepřezkoumatelné a musí být odvolacím soudem již jen z tohoto důvodu, v rozsahu odvoláním napadených výroků, zrušeno. 7) Soud se nesprávně vypořádal s námitkou týkající se zmatečnosti pozvánek. Jak vyplývá z provedeného dokazování, byly vlastně v různý časový okamžik vytvořeny dvě různé pozvánky na zasedání, kde byla přijata napadená usnesení. Pozvánky byly s různým obsahem, a tudíž byly matoucí a na jejich základě nemohlo dojít k řádnému svolání ustavující schůze. Již jen sama o sobě skutečnost, že byly vytvořeny dvě pozvánky, je matoucí a nepřesné. Je přitom nutné trvat na tom, že pozvánka na „valnou hromadu“ má být přesná a má z ní být přímo a jasně patrné, kdo svolává, co svolává, na jaký konkrétní termín a jaký je návrh usnesení. Toto zejména bude dopadat zejména na v obou pozvánkách obecné uvedení o volbě volební a mandátové komise - kde nejsou uvedeni ani navrhovaní členové této komise. Pokud nejsou výše zmíněné náležitosti splněny, je svolání zatíženo podstatnou vadou, která působí nezákonnost usnesení přijatých na takto chybně svolané shromáždění. Navíc ani jedna z pozvánek neobsahuje řádné a úplné znění usnesení, které se navrhuje k hlasování na ustavující schůzi, což zakládá zcela podstatnou vadu obou pozvánek a vede k tomu, že ustavující schůze nebyla řádně a náležitě svolána. Pozvánky měly obsahovat návrh jednotlivých usnesení tak, aby již jen z obsahu poznámek se adresáti mohli dozvědět, o čem konkrétně bude hlasováno. K důležitosti a obsahu pozvánky bylo odkázáno na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp.zn. 26 Cdo 810/2019. 8) Navrhovatelce s pozvánkou nebyly poskytnuty a zpřístupněny podklady, zejména pak návrh nových stanov. Odvolatelka se tak nemohla řádně seznámit s podklady pro rozhodnutí, v důsledku čehož je proces svolání ustavující schůze zatížen podstatnou vadou, která vede k nezákonnosti napadených usnesení.

6. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení v rozsahu odvoláním napadených výroků zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

7. K odvolání se vyjádřil též účastník, který se plně ztotožnil s napadeným usnesením a odvolání navrhovatelky odvolání navrhovatelky je podle něj nedůvodné.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť důvod zrušení usnesení soudu prvního stupně odvolací soud shledal, v této fázi řízení, v chybném právním posouzení a chybném procesním postupu soudu prvního stupně.

9. Primární, a pro věc zcela zásadní otázkou bylo a je, čeho se navrhovatelka domáhala, viděno nejenom hlediskem petitu návrhu na zahájení řízení, leč též i jeho obsahem, a především obsahem samotného navrhovatelkou napadeného usnesení „ustavující členské schůze [adresa], se sídlem [Adresa advokáta B]“. Návrh na zahájení řízení byl označen jako „návrh na vyslovení neplatnosti usnesení ustavující členské schůze [Anonymizováno]“, petit návrhu byl shodný s petitem výroku I. usnesení soudu prvního stupně, viz výše citován. V tom, že se soud prvního stupně „spokojil“ s takto formulovaným návrhem, resp. jeho petitem, a to ve vztahu k navrhovatelkou uvedenému skutkovému ději resp. jí vylíčeným rozhodným skutečnostem, je procesní chyba tohoto soudu.

10. Podle § 1200 odst. 1 o.z. v rozhodném znění (znění ke dni konání právního jednání majícího mít za výsledek „založení“ výše řečeného společenství vlastníků - dne 10. 12. 2019) se společenství vlastníků založí schválením stanov, k němuž se vyžaduje souhlas vlastníků všech jednotek. Jinak bylo společenství vlastníků jednotek možno dle právních předpisů platných ke dni 10. 12. 2019 založit prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě (viz § 1200 odst. 1 o.z. ve spojení s § 1170 a násl. o.z. a § 1166 a násl. o.z.). Tato založení společenství vlastníků jsou typy založení dle právních předpisů účinných od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2020, a to založením právnické osoby ve smyslu § 122 a násl. o.z., pro společenství ve smyslu § 1194 odst. 1 a § 1198 o.z. K tomu, aby společenství vzniklo, je následně nutný jeho zápis do rejstříku společenství vlastníků jednotek viz § 1198 odst. 2 o.z. a § 39 a násl. z.v.r. Společenství se zakládalo přijetím stanov všemi jeho členy, stanovy pro takovýto způsob založení společenství vyžadovaly formu veřejné listiny (§ 1200 odst. 1 a 3 o.z.). Společenství vlastníků se tak v rozhodné době v žádném případě nezakládalo konáním členské schůze resp. ustavující členské schůze, jak je tvrzeno v návrhu na zahájení řízení, obsaženo v petitu návrhu a jak o něm rozhodl soud prvního stupně.

11. Z obsahu návrhu na zahájení řízení vyplývá (ovšem v rozporu s petitem tohoto návrhu), že podle navrhovatelky dané společenství vlastníků jednotek vzniklo v předmětném domě již ke dni 1. 7. 2000 ve smyslu čl. II odst. 2 zák.č. 103/2000 Sb. Tímto vznikem se sice soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení zabýval, nicméně izolovaně, a především bez odpovídajícího právního posouzení a bez patřičného vztahu k petitu a obsahu návrhu. Vzniklo-li by předmětné společenství dle čl. II odst. 2 zák.č. 103/2000 Sb., pak jeho vznik by znamenal vznik právnické osoby s jejími orgány resp. s nutností konání prvního shromáždění (s pořádkovou lhůtou 3 měsíců ode dne 1. 7. 2000). Společenství by nebylo nutné, ba ani možné zakládat. Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 společenství vlastník jednotek vznikalo v důsledku toho, že došlo k určité právní situaci (skutečnosti) bez toho, aby bylo jakkoli zakládáno. I pokud by se toto první shromáždění nekonalo ve jmenované lhůtě (svojí povahou pořádkové), bylo by možné jej konat kdykoli později. To vyplývá z účelu zákona, když společenství vlastníků jednotek existuje, vzniknuvší na základě nastalé právní skutečnosti, a je tudíž žádoucí, aby se první shromáždění (fakticky první schůze shromáždění) konalo co nejdříve po vzniku společenství, resp. aby se vůbec konalo. Nicméně, i kdyby společenství vlastníků jednotek nevzniklo ke dni 1. 7. 2000, jak ostatně dovodil soud prvního stupně, pak mohlo společenství vlastníků jednotek vzniknout za splnění podmínek dle § 9 odst. 3 resp. pro daný případ zřejmě spíše odst.4 zák.č. 72/1994 Sb. v příslušném znění. Tím se soud prvního stupně nezabýval, ačkoli dle části tvrzení navrhovatelky resp. další účastnice („žalovaného“) se mělo jednat o situaci, kdy se podíl družstva na společných částech domu snížil na méně než jednu čtvrtinu ve smyslu § 9 odst. 4 zák.č. 72/1994 Sb. (dále i jen „byt.zák.“).

12. Nahlíženo níže uvedeném notářským zápisem coby dokladem o konání rozhodné skutečnosti by v úvahu pro danou věc přicházela aplikace ust., § 24 zák.č. 311/2013 Sb. Podle něj „pokud bytové družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2 zákona o vlastnictví bytů, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem, plnilo povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů ve znění účinném do 30. června 2000 a jeho spoluvlastnický podíl na společných částech domu se nesnížil ke dni nabytí účinnosti občanského zákoníku na méně než jednu polovinu, je bytové družstvo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správcem domu a pozemku; na správu se přiměřeně použijí ustanovení § 1191 občanského zákoníku. Ustanovení § 1198 občanského zákoníku se zde nepoužije. Sníží-li se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona“ (den 1. 1. 2014) „spoluvlastnický podíl správce uvedeného v odstavci 1 na společných částech domu na méně než jednu polovinu, svolá správce nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy mu budou doručeny listiny dokládající snížení jeho spoluvlastnického podílu, shromáždění vlastníků jednotek k založení společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“). Neučiní-li to, může tak učinit kterýkoliv vlastník jednotky. Návrh na zápis do veřejného rejstříku musí statutární orgán společenství podat nejpozději do 30 dnů ode dne založení společenství. Pro rozhodování ve věcech správy domu a pozemku a ke schválení stanov společenství se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek. Shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. Do doby vzniku společenství způsobem a ve lhůtách podle odstavce 2 jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni z právních jednání týkajících se společné věci v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Ustanovení § 1127 občanského zákoníku se nepoužije do vzniku společenství, došlo-li k založení společenství a podání návrhu na zápis společenství do veřejného rejstříku nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 2, jinak pouze do doby uplynutí 90 dnů ode dne, kdy budou správci doručeny listiny, dokládající snížení jeho spoluvlastnického podílu na společných částech domu na méně než jednu polovinu“.

13. Z hlediska v řízení předložených důkazů o rozhodné skutečnosti - notářského zápisu sepsaného dne 10. 12. 2019 č. [Anonymizováno] notářkou se sídlem v [adresa], byl tento zápis učiněné o osvědčení obsahu „rozhodnutí ustavujícího shromáždění [adresa] přijatých v průběhu jeho jednání, které se konalo dne 10.12.2019 …od 17,00 hodin v místě samém“…. Podle téhož, soudu prvního stupně doloženého a v soudním spise se nalézajícího zápisu byl zápis pořízen k žádosti „svolavatele [Anonymizováno]“…, předseda tohoto družstva [Anonymizováno] prohlásil, že „ustavující shromáždění [adresa] bylo v souladu s pozvánkou zahájeno v 17,00 hodin“… Podle jmenovaného notářského zápisu bylo shromáždění svoláno v souladu zejména s ust. § 24 odst. 2 zák.č. 311/213 Sb. ve spojitosti zák. č. 72/1994 Sb.

14. Ze všeho výše uvedeného je zřejmé, že posuzoval-li soud prvního stupně neplatnost usnesení přijatých na shromáždění výše jmenovaného společenství vlastníků jednotek podle § 663 odst. 1 z.o.k., jak je zřejmé z bodu 44. usnesení soudu prvního stupně, bylo toto posuzování chybné. Nejednalo se totiž v žádném případě o usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) družstva, ale o usnesení shromáždění (společenství vlastníků jednotek). Družstvo včetně družstva bytového je obchodní korporací, podnikatelem podléhajícím jiným zákonným pravidlům, než společenství vlastníků jednotek, jež obchodní korporací a potažmo tak ani podnikatelem není. Právní režim společenství vlastníků jednotek nepodléhá vůbec zákonu č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, tedy ani jeho ust. § 663. Platnost shromáždění, včetně shromáždění ustavujícího, se posuzuje podle § 1209 o.z. ve znění od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2020. Primárně se tak hodnotí, kromě otázky případné nicotnosti rozhodnutí, zda je navrhovatel přehlasovaným vlastníkem, zda jde o důležitou záležitost a zda byl návrh podán v příslušné zákonné prekluzivní lhůtě. Teprve byly-li splněny podmínky ust. § 1209 odst. 1 ve znění od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2020, pak soud posuzuje věcné důvody (včetně důvodů procedurálních) neplatnosti usnesení shromáždění. Soud prvního stupně tedy pochybil, když věc posoudil dle ust. § 663 odst. 1 z.o.k. coby neplatnost usnesení členské schůze družstva, a nikoli podle § 1209 o.z. ve znění od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2020 jako neplatnosti usnesení shromáždění /vlastníků jednotek/, což vedlo k částečné nepřezkoumatelnosti jeho rozhodnutí. Neujasněnost právního režimu, v němž se soud prvního stupně věcí zabýval, vyplývá i z toho, že jako „žalovaného“ v záhlaví usnesení uvádí [adresa], IČ [IČO advokáta B], [adresa], přitom ve výroku usnesení hovoří o „usnesení ustavující členské schůze…“, když však společenství žádné členské schůze nekoná, jeho nejvyšším orgánem je shromáždění a lze tak hovořit maximálně o schůzi shromáždění. V odůvodnění usnesení se soud nijak nevypořádává s tím, že v části z důkazů je zřejmě shromáždění (ustavující) označováno jako členská schůze, zatímco v části - viz výše jmenovaný notářský zápis, je označováno jako „ustavující shromáždění společenství…“. Účastníky řízení soud prvního stupně označil chybně jako žalobce a žalovaného, ačkoli rozhodl správně usnesením. Nutno zdůraznit, že řízení podle § 1209 o.z. ve výše uvedeném znění je řízením dle § 3 odst. 2 písm. a) a § 85 písm. a) z.ř.s., pročež jeho účastníky jsou ve smyslu § 6 odst. 2 z.ř.s. navrhovatel a další účastník - společenství (vlastníků jednotek).

15. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.). V něm bude na věc aplikovat odpovídající ustanovení zákona, přičemž primárně objasní, zda společenství vzniklo ke dni 1. 7. 2000, pakliže nikoli, zda nevzniklo kdykoli později do 31. 12. 2013 či zda na něj dopadla výše citovaná ustanovení zák.č. 311/2013 Sb. Zhodnotí, zda společenství přímo vzniklo, pročež pak by bylo namístě konat ustavující shromáždění, či zda mělo být společenství před svým vznikem založeno; pak by bylo nutné zkoumat, jakým způsobem se tak mohlo v daném případě stát.

Poučení