9 Cmo 59/2022 - 262

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele] bytem [Adresa navrhovatele] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] b) [Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] c) [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] zastoupený advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] d) [Jméno advokáta E], narozený [Datum narození advokáta E] bytem [Adresa advokáta E] zastoupený advokátem [Jméno advokáta F] sídlem [Adresa advokáta F] za účasti: [Jméno advokáta G], IČO [IČO advokáta G] sídlem [Adresa advokáta G] zastoupené advokátem [Jméno advokáta H] sídlem [Adresa advokáta H] o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů z 30. 12. 2021, o nařízení předběžného opatření v řízení, k odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 3. 2022, č. j. 68 Cm 23/2022-165, takto:

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. března 2022, č. j. 68 Cm 23/2022165, se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 16. 2. 2022 se navrhovatel a) vůči [Anonymizováno] (dále jen „družstvo“), domáhá, aby soud vyslovil neplatnost usnesení shromáždění delegátů družstva ze dne 30. 12. 2021. Uvedl, že je členem družstva. Na shromáždění mělo být podle navrhovatele voleno představenstvo, kontrolní komise a měly být schváleny stanovy. Shromáždění mělo být svoláno „v utajení“, informace o něm nebyly na webových stránkách, na Facebookovém profilu družstva, na domovních vývěskách ani ve zpravodaji, který družstvo vydává každý měsíc. Navrhovatel a) měl zájem kandidovat do představenstva, svou kandidaturu oznámil družstvu 27. 12. 2021 datovou schránkou, ale na volebním lístku uveden nebyl. Bylo tak porušeno jeho právo být volen. Vedle toho bylo podle navrhovatele na schůzi přítomno jen asi 30 delegátů, přestože jich podle posledních voleb mělo být nejméně 80, a shromáždění tak nebylo usnášeníschopné.

2. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 17. 2. 2022 domáhá se navrhovatel b) vyslovení neplatnosti usnesení stejné schůze shromáždění delegátů ze dne 30. 12. 2021. Uvedl, že je členem družstva a také delegátem shromáždění. Sporné shromáždění svolala neznámá osoba, zřejmě ředitel správy družstva [Anonymizováno], který k tomu ovšem není oprávněn, a navíc pozdě, neboť pozvánka byla navrhovateli b) poštou doručena 22. 12. 2021. Pozvánky přitom mají být rozeslány nejméně 15 dnů před schůzí. Navrhované znění stanov nebylo nikde k dispozici, sídlo družstva bylo přes vánoční svátky uzavřeno a navrhovatel b) návrh stanov obdržel od pana [Anonymizováno] až 27. 12. 2021 po 21. hodině večer. Na shromáždění nebylo vyhověno jeho návrhu odložit schválení stanov. Navíc na shromáždění nebyl přítomen notář. Dále bylo voleno představenstvo, avšak kandidáty vybral jen pan [Anonymizováno] a jiným členům družstva nebylo umožněno kandidovat, kandidátkám do kontrolní komise nebylo umožněno vystoupit. Navrhovateli b) nebyl doručen zápis ze shromáždění, přestože o něj žádal.

3. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 29. 3. 2022 domáhají se navrhovatelé c) a d) vyslovení neplatnosti usnesení stejné schůze shromáždění delegátů z 30. 12. 2021; navrhovatel c) požaduje navíc přiměřené zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. Rovněž navrhovatelé c) a d) tvrdí, že jsou členy družstva. Namítají vadné svolání shromáždění delegátů, na kterém nebyli zastoupeni všichni členové družstva a které nesvolalo představenstvo družstva, nýbrž jeho zaměstnanec [Anonymizováno], a to na dobu celozávodní dovolené zaměstnanců družstva. Členové tedy nemohli získat informace a podklady potřebné pro účast na shromáždění. Lhůta ke svolání shromáždění nebyla dodržena a pozvánka nebyla zaslána všem delegátům, nebyla podepsána ani uveřejněna na internetových stránkách ani informační desce družstva, k pozvánce nebyly připojeny podklady, zejména návrh stanov ani seznam kandidátů na členy představenstva a kontrolní komise. Řídící schůze [Jméno advokáta H] nepřipustil rozpravu. Na shromáždění nebyl přítomen notář, který by usnesení o přijetí stanov osvědčil. Stanovy jsou tedy zdánlivé. Z posledních voleb delegátů byly na základě neplatného volebního řádu vyloučeny 2/3 členů družstva. Někteří kandidáti nebyli v rozporu se stanovami zařazeni na hlasovací lístky. Družstvu tak chybí 78 delegátů a cca 15 400 členů z celkových cca 23 000 není na shromáždění zastoupeno.

4. Návrhy všech čtyř navrhovatelů jsou ze zákona (§ 88 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních - dále jen „z. ř. s.“) spojeny ke společnému řízení.

5. Podáním došlým soudu dne 28. 2. 2022 navrhl navrhovatel a) vydání předběžného opatření, jímž se domáhal, aby soud družstvu nařídil (1) zdržet se používání stanov schválených na sporném shromáždění delegátů, (2) odstranit tyto stanovy z internetových stránek družstva, (3) zdržet se šíření informací, že tyto stanovy byly schváleny, byly přijaty, jsou platné nebo účinné, a (4) umístit usnesení soudu na úvodní stranu internetových stránek družstva.

6. Navrhovatel a) doplnil svou argumentaci tak, že představenstvo družstva o svolání shromáždění delegátů nerozhodlo ani o něm nejednalo, na shromáždění nebyl přítomen notář, který by osvědčil přijetí stanov. Stejně tak zvolení členové představenstva a kontrolní komise nebyli zapsáni do obchodního rejstříku. Hned 30. 12. 2021 vydalo družstvo tiskovou zprávu, ve které oznámilo přijetí nových stanov a volbu představenstva a kontrolní komise, a umístilo ji na internetové stránky družstva. Informace o přijetí stanov byla opakovaně uvedena i ve zpravodaji [Anonymizováno], který družstvo vydává a doručuje členům. Dne 3. 3. 2022 se mělo konat další shromáždění delegátů, na kterém měl být přijat nový volební řád, jenž však odporuje původním stanovám, a okamžitě měly začít volby delegátů. Podle návrhu volebního řádu může kandidáta na funkci delegáta navrhnout představenstvo, nebo skupina členů družstva o nejméně 50 členech. To podstatně ztěžuje možnost kandidovat. Navrhovatel a) doplnil dále, že návrh sporných stanov byl delegátům rozeslán až 27. 12. 2021 pozdě večer, pročež se delegáti nemohli na jednání připravit ani návrh probrat se členy svého volebního obvodu. Volby delegátů se konaly podle volebního řádu, jehož neplatnost byla soudem vyslovena, delegáti byli zvoleni v nerovnoměrně početných volebních obvodech a cca 16 000 nebydlících členů nebylo zastoupeno vůbec.

7. Navrhovatel a) považuje stanovy schválené 30. 12. 2021 za nicotné, neboť usnesení o jejich schválení nebylo osvědčeno veřejnou listinou. Není-li notář na shromáždění přítomen, nemůže o něm sepsat notářský zápis. Sporné stanovy podstatně mění podmínky pro kandidaturu do orgánů družstva a při volbách delegátů diskriminují nebydlící členy, kteří mají jen 1 hlas, zatímco nájemci družstevních bytů mají 100 hlasů. Proto je potřeba zamezit volbám delegátů podle sporných stanov. Sporné stanovy také zvyšují nebydlícím členům příspěvek na správu družstva z 300 Kč na 1500 Kč ročně. Družstvo by tak mohlo tvrdit, že nebydlící členové měli zaplatit za rok 2021 již zvýšený poplatek, a pro nezaplacení je vyloučit. Zamezit je také třeba aktivaci nově zavedeného ustanovení sporných stanov, podle kterého v případě výmazu všech členů představenstva přecházejí pravomoci představenstva na ředitele správy družstva. Navrhované předběžné opatření nebude mít podle navrhovatele a) žádné dopady na fungování družstva, neboť sporné stanovy jsou nicotné a družstvo může nedále fungovat podle původních stanov, zejména vypsat řádné volby delegátů. Navrhovatel a) navrhuje vedle zákazu postupovat podle sporných stanov i zajištění informovanosti členů družstva o vydaném předběžném opatření s tím, že družstvo o přijetí nových stanov informovalo členy a ti nemají důvod těmto informacím nevěřit.

8. K návrhu navrhovatel přiložil výpis z obchodního rejstříku, původní a sporné stanovy, pozvánku na shromáždění delegátů na 3. 3. 2022 s návrhem volebního řádu pro volby do představenstva a kontrolní komise a volebního řádu pro volby delegátů, číslo zpravodaje [Anonymizováno] z února 2022 s informacemi mj. o volbách členů orgánů a přijetí sporných stanov, prohlášení navrhovatelů b) a d) o tom, že na shromáždění nebyl přítomen notář, tiskovou zprávu družstva z 30. 12. 2021, výpis z registru doménových jmen pro [Anonymizováno], email [adresa] z 27. 12. 2021, 21:53 hod., kterým byly delegátům zaslány podklady pro shromáždění, zápis ze sporného shromáždění delegátů, pozvánku na něj, dohodu o převodu družstevního podílu na navrhovatele a) a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 1. 2021, č. j. 24 Cm 31/2019-635, kterým byli jmenováni členové představenstva družstva.

9. Navrhovatel a) doplnil svůj návrh podáním ze dne 1. 3. 2022 o příklady korespondence, podle kterých družstvo používá sporné stanovy.

10. Soud prvního stupně přípisem z 3. 3. 2022 vyzval družstvo, aby se k návrhu vyjádřilo do 3 dnů a případně doložilo notářský zápis osvědčující průběh shromáždění. Družstvo na výzvu nereagovalo.

11. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl. Považoval za osvědčené, že na shromáždění delegátů dne 30. 12. 2021 byly schváleny navržené úpravy stanov, které podstatným způsobem mění mj. úpravu obvodů pro volbu delegátů a úpravu postavení nebydlících členů družstva, a že na shromáždění nebyl přítomen notář. Zároveň považoval předloženými listinami za prokázané, že družstvo plánuje konat shromáždění delegátů dne 3. 3. 2022 a následně nové volby delegátů. Družstvo tak jedná podle stanov, které nebyly přijaty v souladu se zákonem. Proto je zapotřebí upravit prozatím poměry družstva.

12. Proti tomuto usnesení podalo družstvo odvolání, ve kterém namítlo střet zájmů zástupce navrhovatele a) [Jméno advokáta A], který zastupuje družstvo (pravděpodobně nezákonně) ve sporu proti členům statutárního orgánu o náhradu škody. Je tak vyloučeno, aby v projednávané věci zastupoval navrhovatele a). Dále je podle družstva návrh ve věci samé nepřezkoumatelný a vadný, neboť nespecifikuje, jaká konkrétní usnesení mají být podle navrhovatele a) prohlášena neplatnými. Není tak jasné, čeho se navrhovatel domáhá. Nařízené předběžné opatření potom de facto nahrazuje usnesení ve věci samé v co nejširším rozsahu. Podle družstva je vyloučeno zasahovat do oprávnění zveřejňovat informace na internetových stránkách družstva, zakazovat šíření informace i ukládat družstvu povinnost mimo předmět řízení; stejně tak nelze vynucovat povinnost zveřejňovat informaci na soukromých webových stránkách družstva. Třetí výrok napadeného usnesení je nevykonatelný a neurčitý. Družstvo navrhlo, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že odvolání odmítne, případně zamítne.

13. Navrhovatel a) ve svém vyjádření uvádí, že zájmy navrhovatele a) a jeho zástupce nejsou v rozporu. Navrhovatel a) nevykonával nikdy funkci člena představenstva družstva, na způsobení sporné škody se nepodílel a jako člen družstva má zájem na tom, aby družstvo ve sporu uspělo. Navrhovatel tak nepochybuje, že jej jeho zástupce bude v projednávané věci řádně hájit. Rozpor existuje jen mezi navrhovatelem a) a osobami v uvedeném sporu žalovanými, jejich zájmy však nejsou předmětem řízení. Jestliže sporné stanovy jsou nicotné, a družstvo ani v odvolání netvrdí, že by jejich přijetí bylo osvědčeno notářem, je podle navrhovatele a) v zájmu samotného družstva, aby nicotné stanovy nebyly používány. Navíc má být § 32 odst. 2 o. s. ř. o střetu zájmů účastníka a jeho zástupce vykládán v souladu s § 437 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), který zastoupení ve střetu zájmů připouští v případě, že zastoupený o střetu zájmů věděl nebo musel vědět. Návrh ve věci samé potom považoval navrhovatel a) za určitý, neboť navrhovatel a) navrhuje vyslovení neplatnosti všech usnesení shromáždění delegátů z 30. 12. 2021, což lze dovodit z užití množného čísla („usnesení … jsou neplatná“). Nicotnost sporných stanov přitom soud může na základě návrhu ve věci samé vyslovit i bez návrhu. Jinak se předběžným opatřením nepředjímá rozhodnutí ve věci samé. I Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 419/14 uvedl, že zásada, že předběžným opatřením nelze dosáhnout toho, čeho se navrhovatel domáhá ve věci samé, neplatí v případech, kdy se žalobce domáhá zdržení se určitého jednání. Stejně tak podle navrhovatele a) není důvodu, proč by nemohlo být předběžným opatřením zakázáno zdržet se šíření informace nebo naopak určitou informaci uveřejnit. Ve sporech o ochranu osobnosti se takové povinnosti ukládají běžně. Tyto povinnosti mají zajistit dosažení účelu předběžného opatření a ztížit družstvu jeho ignorování. Družstvo si přitom muselo být vědomo nepřítomnosti notáře na shromáždění a jeho důsledků, a přesto na internetových stránkách družstva a ve zpravodaji Krušnohor (vydávaném družstvem) stanovy označuje za platné a postupuje podle nich, zejména organizuje volby delegátů. Navrhovatel a) navrhuje potvrzení napadeného usnesení.

14. Navrhovatelé c) a d) upozorňují na skutečnost, že plnou moc z 21. 3. 2022, kterou předložil právní zástupce družstva, podepsali [tituly před jménem] jako místopředseda představenstva a [tituly před jménem] jako člen představenstva, přestože [tituly před jménem] funkce člena představenstva zanikla dne 30. 12. 2021 volnou nového představenstva na sporném shromáždění delegátů, nejpozději pak 2. 2. 2022, kdy mělo skončit jeho funkční období podle usnesení Krajského soudu v Ústní nad Labem ze dne 28. 1. 2021, č. j. 24 Cm 31/2019-635, kterým byl jmenován do funkce. Od 30. 12. 2021 jedná za družstvo podle § 21 odst. 1 písm. a) předseda představenstva [Anonymizováno]. [tituly před jménem] jako zástupci družstva nesvědčí ani dobrá víra, neboť byl na sporném shromáždění delegátů přítomen. Řízení by tak mělo být zastaveno. Jinak navrhovatelé c) a d) s předběžným opatřením souhlasili. Na nařízení zdržet se postupu podle sporných stanov neshledávají nic nezákonného, družstvo může postupovat podle zákona a stanov předešlých.

15. Podáním z 27. 6. 2022 navrhovatelé c) a d) doplnili, že družstvo svolalo na 16. 6. 2022 shromáždění delegátů, a to podle sporných stanov. Družstvo tak sporné stanovy i nadále aplikuje.

16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

17. V otázce plné moci pro zástupce družstva odvolací soud souhlasí s navrhovateli c) a d), že plná moc podepsaná [tituly před jménem] a [Anonymizováno] nedokládá oprávnění [Jméno advokáta H] zastupovat družstvo v projednávané věci. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. totiž za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen […]. Právní úprava jednání za právnickou osobu před soudem se tak odlišuje od právní úpravy zastupování právnické osoby při jednání hmotněprávním; nepoužije se tedy ani úprava ve stanovách právnické osoby. Za právnickou osobu tak může udělit plnou moc k zastupování v soudním řízení předseda statutárního orgánu (v družstvu představenstva) i tehdy, jestliže by hmotněprávně sám jednat nemohl, a naopak, mohou-li hmotněprávně jednat za družstvo i další osoby, např. členové představenstva, nemohou tak činit před soudem, ledaže k tomu byli představenstvem podle citovaného ustanovení pověřeni (srov. shodně Svoboda, Smolík a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C.H. Beck 2021, § 21 marg. č. 4 a 5).

18. Odvolacímu soudu je však z úřední činnosti (věci u něj vedené pod sp. zn. 9 Cmo 38/2022) k dispozici generální plná moc k zastupování družstva ve všech právních věcech ze dne 8. 6. 2021, podepsaná tehdejším předsedou představenstva [tituly před jménem]. Tato plná moc opravňuje [Jméno advokáta H] zastupovat družstvo i v projednávané věci.

19. K údajnému střetu zájmů [Jméno advokáta A] a navrhovatele a) potom odvolací soud uvádí, že § 32 odst. 2 o. s. ř. (Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.) ani § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá.) nelze vykládat formalisticky, nýbrž je třeba zvážit, zda v konkrétní věci jsou zájmy advokáta a jeho klienta, případně více klientů téhož advokáta, skutečně v rozporu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2016, sp. zn. II. ÚS 863/16, podle kterého nemusí být vždy v rozporu ani zájmy obviněného a poškozeného v trestním řízení).

20. Odvolací soud ověřil, že [tituly před jménem] zastupuje družstvo ve třech věcech vedených u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 68 ECm 3,4,5/2022, ve kterých se družstvo (zastoupené navrhovatelem c/) tzv. členskou žalobou domáhá po členech představenstva [Anonymizováno], [tituly před jménem] a [tituly před jménem] náhrady škody za porušení povinnosti při výkonu funkce, spočívající v nakládání s bytovými jednotkami ve vlastnictví družstva za ceny podstatně nižší, než je na trhu obvyklé. Žádný z účastníků netvrdí, že by [tituly před jménem] měl jakýkoli osobní zájem na výsledku řízení v projednávané věci. Projednávaná věc je od uvedených sporných řízení do té míry skutkově odlišná, že odvolací soud neshledává důvod, proč by zájmy navrhovatele a) měly být v projednávané věci v rozporu se zájmy jeho právního zástupce. Hájení zájmů družstva v uvedených sporech o náhradu škody nebrání [tituly před jménem], aby v projednávané věci hájil řádně zájmy navrhovatele a), a to zvláště za situace, kdy žalujícím členem družstva v uvedených sporech je navrhovatel c), tj. osoba zastávající v projednávané věci stejný postoj jako navrhovatel a). [tituly před jménem] tedy není vyloučen ze zastupování navrhovatele a) v projednávané věci.

21. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. (odstavec 3 věta druhá).

22. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).

23. Nárok navrhovatelů ve věci samé se řídí § 663 odst. 1 větou první zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění od 1. 1. 2021 (dále jen „z. o. k.“: Každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami) ve spojení s § 259 o. z. (Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.).

24. Navrhovatel a) osvědčil, že je členem družstva a lze rovněž konstatovat, že návrh byl podán včas. Jeho návrh ve věci samé je dostatečně určitý ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř., neboť je z něj patrné, že se domáhá vyslovení neplatnosti všech usnesení přijatých shromážděním delegátů dne 30. 12. 2021. Navrhovatel a) ostatně k návrhu na nařízení předběžného opatření přiložil i zápis z uvedeného shromáždění, tudíž lze z obsahu spisu zjistit i obsah jednotlivých napadených usnesení. Soudy ostatně konstantně judikují, že vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě může spočívat i v odkazu na připojenou listinu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod R 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Navrhovatel a) složil v den podání návrhu jistinu ve výši 10 000 Kč (§ 75b odst. 1 o. s. ř.).

25. Podle § 659 odst. 1 písm. a) z. o. k., usnesení členské schůze se osvědčuje veřejnou listinou, jedná-li se o změnu stanov nebo o rozhodnutí, jehož důsledkem je změna stanov. Podle § 45 odst. 3 z. o. k. není-li rozhodnutí orgánu obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem osvědčeno veřejnou listinou sepsanou nejpozději do 60 dnů ode dne jeho přijetí, nemá právní účinky.

26. Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně v závěru, že z žalobcem předložených listin (zejména původních a sporných stanov a zápisu ze shromáždění delegátů) lze považovat za osvědčené, že shromáždění skutečně přijalo nové stanovy a že usnesení o přijetí stanov nebylo osvědčeno veřejnou listinou, neboť součástí jinak podrobně zpracovaného zápisu (v podstatě doslovného přepisu přednesů přítomných) není žádná zmínka o tom, že by na shromáždění byl přítomen notář, který by přijetí usnesení o nových stanovách osvědčil veřejnou listinou. Ostatně družstvo ani netvrdí, že by taková veřejná listina sepsána byla, a to ani v odvolání. Uvedené tedy umožňuje učinit pro účely nařízení předběžného opatření předběžný právní závěr, že sporné stanovy nemají právní účinky.

27. Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně i v tom, že navrhovatel prokázal, že družstvo podle nových stanov postupuje (např. svolává shromáždění delegátů a vypisuje nové volby delegátů) a že sporné nové stanovy obsahují v této části podstatné změny proti stanovám původním. Prokázal tedy potřebu zatímně upravit poměry účastníků, neboť je zapotřebí zajistit, aby nebylo postupováno podle stanov, které nemají právní účinky. Zároveň prokázal i potřebu rozšířit informaci o tom, že družstvu bylo uloženo podle sporných stanov nepostupovat, neboť družstvo má tisíce členů, které již o přijetí nových stanov informovalo.

28. Podle § 76 odst. 1 písm. e) předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Občanský soudní řád umožňuje soudu uložit družstvu, aby se zdrželo používání sporných stanov, stejně tak jako mu uložit, aby se zdrželo informování o nových stanovách a aby uveřejnilo usnesení o předběžném opatření na jím spravovaných webových stránkách. Tato opatření nepředjímají výsledek řízení ve věci samé. Mají za cíl zajistit respektování předběžného opatření a s předmětem řízení zřejmě souvisí. Družstvo ostatně neuvádí, proč má za to, že mu takovou povinnost uložit nelze.

29. Předběžné opatření již ze své povahy vždy určitým způsobem zasahuje do svobody povinného, v projednávané věci jde o svobodu šířit informace (čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Odvolací soud proto zvažoval věc i z hlediska ustálené judikatury, podle které při rozhodování o předběžném opatření mají být respektována i ústavní pravidla ochrany toho, vůči němuž předběžné opatření směřuje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2002, sp. zn. III. ÚS 394/01). Podle odvolacího soudu přitom nařízené předběžné opatření představuje omezení přiměřené významu projednávané věci. Jestliže lze považovat za pravděpodobný závěr, že sporné stanovy nemají právní účinky, je přiměřené požadovat po družstvu, aby podle nich dočasně nepostupovalo, a vzhledem k množství dotčených osob, aby o tomto opatření informovalo členskou základnu a zdrželo se šíření informací o přijetí sporných stanov.

30. Výrok III. napadeného usnesení potom obstojí i z hlediska určitosti, neboť je z něj zřejmé, že navrhovatel nesmí informace o přijetí sporných stanov šířit žádným způsobem. Taková povinnost je rovněž (v případě jejího dobrovolného nerespektování) vykonatelná postupem podle § 351 o. s. ř., tedy ukládáním pokut.

31. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť je věcně správné (§ 219 o. s. ř.).

32. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.

Poučení